Psychologická služba
Psychologická služba a její potřebnost u HZS ČR se odvíjí nejen od profesionality samotných psychologů, ale i od odvahy a ochoty všech příslušníků a zaměstnanců HZS ČR tuto službu využít pro potřeby účastníků mimořádných událostí, či svou vlastní.
- Základní informace
- Posuzování duševní způsobilosti
- Posttraumatická péče
- Anonymní telefonní linka
Základní informace
Proč tady psychologa máme ?
-
Zajišťuje podklady pro personální práci.Posuzování duševní způsobilosti vyplývá ze zákona a řídí se Pokynem GŘ HZS ČR č.43/2014 ze dne 25. srpna 2014, který sjednocuje postup při posuzování duševní způsobilosti,, která je předpokladem pro výkon služby uchazeče o přijetí do služebního poměru příslušníka HZS ČR pro výkon funkce a při nakládání s osobními údaji.
-
Zabezpečuje poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních, nebo pracovních úkolů.Po zvláště psychicky náročném zásahu se mohou objevit tělesné, poznávací a citové reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.), které jsou přirozenou reakcí na takovou událost. Práce s projevy pozásahového stresu se stává důkazem psychicky zralého jedince. Nelze ji proto chápat jako důvod k tomu, aby hasič byl označován za nezpůsobilého vykonávat svou profesi.
Poskytuje psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí. -
jedná se o první psychologickou pomoc a bezprostřední krizovou intervenci postiženým osobám. Poskytuje tuto pomoc a podporu při obnově vlastních zdrojů, vyrovnávání se s krizovou událostí a návratu do běžného života. Spolupracuje i na vytváření zdrojů psychosociální pomoci v kraji a na koordinaci jejich využití při mimořádných událostech většího rozsahu.
-
Další činnosti:- nabízí pomoc v těžkých situacích a krizích v profesním i soukromém životě
- poskytuje psychologické poradenské služby v oblasti vztahů k sobě i druhým
- připravuje a vede odborná školení a kurzy
- koordinuje činnost intervenčního týmu (viz PIP) a zajišťuje jeho další vzdělávání
- na vyžádání provádí analýzy a výzkumy
- účastní se výcvikových a vzdělávacích aktivit v zájmu zvyšování odbornosti
- spolupracuje se speciálními pracovišti a organizacemi
Konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých pracovišť HZS ČR je profilována potřebami HZS krajů a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště.
Psycholog HZS Libereckého kraje:
kpt. Mgr. Simona Kozlová
tel: 950 470 038
mobil: 777 746 972
e-mail: simona.kozlova@hzscr.cz
Posuzování duševní způsobilosti
(zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby)
Posuzování duševní způsobilosti se řídí Pokynem GŘ HZS ČR a N MV č. 44/2002, který sjednocuje postup při posuzování duševní způsobilosti uchazeče o přijetí do služebního poměru příslušníka HZS ČR pro výkon funkce a při nakládání s osobními údaji.
-
Uchazeče do služebního poměru - příslušníka HZS ČR (dle §3 zákona č.186/1992 sb.)
-
Hasiče při výběru do specializovaných funkcí: na funkci hasič-strojník (dle §37 vyhlášky č.247/2001, ve znění vyhlášky č.226/2005 Sb.)
-
Zpracování podkladů pro výběrová řízení - zjišťování osobnostních předpokladů k výkonu řídící či speciální funkce
-
Posuzování duševní způsobilosti uchazeče, nebo příslušníka HZS ČR provádějí psychologové HZS. ČR. Psychologické pracoviště HZS LK spolupracuje při posuzování duševní způsobilosti uchazečů a příslušníků s psychologickou laboratoří MV GŘ HZS ČR.
-
Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče, nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
-
Sdělovat uchazečům, nebo příslušníkům u HZS ČR informace o výsledcích psychologického vyšetření je oprávněn pouze psycholog, který toto vyšetření prováděl.
-
Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Dobu platnosti psychologického vyšetření v jednotlivých případech posuzuje psycholog, který provedl původní psychologické vyšetření.
-
Odvolacím orgánem je psychologické pracoviště GŘ HZS ČR:
Psychologická laboratoř
MV GŘ HZS ČR
Kloknerova 26
148 01 Praha 414
S platností nového silničního zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacícha o změnách některých zákonů, s platností od 1.7.2006 byla hodně diskutována otázka dopravně-psychologického vyšetření a vyštření encefalografem (EEG).
Tuto situaci naprosto jednoznačně řeší novela tohoto zákona č.342/2006 Sb., část dvacátá, odst.2, která mění §87a odst.7 silničního zákona takto:
"Povinnost dopravně-psychologického vyšetření a vyštření neurologického, včetně EEG se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a dále řidičů vozidel požární ochrany."
Dopravně-psychologická vyšetření hasičů se jako doposud řídí §37, odst.2, písm.e vyhlášky č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění vyhlášky č.226/2005 Sb.:
Posttraumatická péče
Poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních úkolů
(upravují Pokyny GŘ a N MV č.38/2003 a 39/2003)
Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na takovou událost - "Duševní otřes" - je normální lidskou reakcí v náročné životní situaci.
POSTTRAUMATICKÁ INTERVENČNÍ PÉČE (PIP) = péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby.
Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého i možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.
| Příslušník HZS ČR zažije: |
Příslušník HZS ČR utrpí: |
Příslušník HZS ČR způsobí: |
|---|---|---|
|
úmrtí, nebo těžké zranění jiných osob jako přímý svědek události např.: - obzvlášť tragické události
- nehody s množstvím obětí - extrémně vypadající oběti - katastrofy - velké škodní události - svědek sebevraždy - selhání záchranné mise |
těžké ohrožení života, nebo tělesné nedotknutelnosti např: - vážná dopravní nehoda
- přehřátí, poleptání - ozáření, intoxikace - infekce - zasypání, zavalení - popálení |
smrt, nebo těžké zranění někoho jiného např.: v důsledku - dopravní nehody
- chybného rozhodnutí |
Jaké důsledky mohou mít traumatizující události?
Mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče, který může, ale také nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám. Přibližně 86% účastníků (všech, nejen záchranářů) traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.). asi u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců. U 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definovaná jako nemoc.
Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o dlouhodobé (měsíce a roky) poškození duševního zdraví s těmito projevy:
- Tendence k znovuprožívání traumatického obsahu.
- Opakující se myšlenky, obrazy (související s událostí), děsivé sny.
- Tzv. flashbacky - náhlé pocity a projevy jako by situace znovu nastala.
- Intenzivní pocity úzkosti při setkání s pozůstalými, či okolnostmi, které událost připomínají.
- Tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem.
- Odmítání aktivit vyvolávajících vzpomínky.
- Neschopnost si vybavit důležité aspekty události (amnézie).
- Citová zpoštělost, neschopnost vnímat a prožívat pozitivní emoce.
- Přetrvávající prožitky depersonalizace a derealizace.
- Přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti.
- Nesustálé "nastražení, jako by hrozilo nebezpečí, psychomotorický neklid.
- Nesoustředěnost, neschopnost přenášet pozornost.
- Poruchy spánku, příjmu potravy.
- Hněv a podráždění, smutek, deprese, úzkost, výkyvy nálad.
- Silná fyziologická reaktivita na podněty připomínající událost.
Bezodkladná primární pomoc = bezprostřední užití prostředků, jejichž cílem je zmírnění následků traumatizující události.
Následná péče = další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci, nebo dle potřeby a zhodnocení situace
Intervenční tým = skupina zajišťující poskytování PIP složená z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a vyškolených mimoresortních externích poradců.
Koordinátor = příslušník HZS ČR, který je nedílnou součástí intervenčního týmu, odborně vyškolený (zpravidla psycholog HZS kraje), který zodpovídá za činnost, vedení a další vzdělávání intervenčního týmu.
- Členové intervenčního týmu provádějí v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR.
- Členové intervenčního týmu vycházejí z etických zásad pomáhající profese, řídí se právními normami a využívají své odborné kvalifikace.
- Ve své činnosti a rozhodování jsou nezávislí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností intervenčního týmu a zachovávat anonymitu příslušníka HZS ČR, kterému PIP poskytli.
- PIP je možné poskytovat na pracovišti příslušníka HZS ČR, na pracovišti člena intervenčního týmu, nebo na jiném místě, pokud o to příslušník požádá, nebo to člen intervenčního týmu uzná za vhodné.
- Členy intervenčního týmu zřízeného u HZS kraje jmenuje jeho ředitel.
Kdo a jakým způsobem může o PIP požádat ?
- Každý příslušník HZS ČR je oprávněn požádat o poskytnutí PIP již v průběhu traumatizující události, nebo v kteréholiv době po jejím ukončení.
- Příslušník žádá přímo některého člena intervenčního týmu, nebo může požádat o zprostředkování koordinátora, operačního důstojníka, služebního funkcionáře, apod. dle svého uvážení.
- Služební funkcionář je oprávněn poýádat o poskytnutí PIP příslušníkovi kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.
Tým posttraumatické péče HZS LK:
| Mgr. Simona Kozlová |
, | KŘ Liberec, koordinátor týmu |
|---|---|---|
| David Kořínek, DiS. |
, | PS Liberec |
| Valentin Hurtuk |
, | PS Liberec |
| Ing. Jan Pluhař |
, | PS Liberec |
| Ing. Radek Hon |
, | PS Liberec |
| Bc. Jiří Snášel |
, | PS Liberec |
| Bc. Jiří Košek |
, | PS Liberec |
| Zdeněk Vrána |
, | PS Jablonec n.N. |
| Ing. Daniel Chaluš |
, | PS Semily |
| Martin Kvintus |
, | PS Turnov |
| Arnošt Šulc |
, | PS Jilemnice |
| Bc. Jan Jech |
, | PS Česká Lípa |
Anonymní telefonní linka
Součástí systému poskytování posttraumatické péče je i:
Anonymní telefonní linka pomoci v kriziByla zřízena 8.září 2003 dle pokynu GŘ HZS ČR a NMV č.39/2003.
Služba na lince garantuje:
- bezpečí volajícího (princip lékařského tajemství)
- profesionalitu týmu (vycvičený tým)
- lidský zájem o volajícího a jeho problém
Linka funguje 24 hodin denně / 7 dní v týdnu
Linka je určena příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, jejichrodinným příslušníkům, popřípadě dalším blízkým osobám:
- k posttraumatické péči příslušníků HZS ČR v souvislosti s plněním služebních úkolů
- k telefonické pomoci v situacích akutního či chronického stavu psychické nouze
- k poskytování kontaktů, informací a psychologické podpory
- k prevenci nepředloženého, sebe či okolí poškozujícího jednání a protiprávního jednání v důsledku psychologicky obtížně řešitelných situací