Dne 7. prosince 2011 v nočních hodinách byl na krajské operační a informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Libereckého kraje nahlášen požár lakovacího boxu firmy TRUMPF Liberec, s.r.o. Na základě získaných prvotních informací operační důstojník KOPIS vyhlásil první stupeň požárního poplachu.

Popis objektu

Firma se zabývá výrobou a úpravou plechů, jejich laserovým obráběním, vysekáváním, tvářením a ohýbáním. Následně i jejich povrchovou úpravou včetně lakování.

Objekt výrobní haly je navržen jako kombinovaný nosný skelet s železobetonovými sloupy, průvlaky a ocelovými příhradovými vazníky. Opláštění je sendvičové  ve složení plech, minerální tepelná izolace a plech. Zastřešení je provedeno trapézovými plechy s tepelnou izolací a povlakovou PVC hydroizolací. Ve střeše jsou umístěny průběžné světlíky. Objekt výrobní haly tvoří samostatný požární úsek.

Na vjezdu do areálu je situována vrátnice. Jde o jednopodlažní železobetonový objekt o rozloze 12,5 m x 7 m a celkové výšce 4,7 m, s plochou střechou železobetonové konstrukce. Obvodové stěny jsou zatepleny minerální izolací a obloženy plechovými obklady obdobně jako výrobní hala. Objekt vrátnice je využíván jako místnost ostrahy se zázemím a jako technické prostory (trafostanice, rozvodny). Pod technickými prostorami jsou vedeny kabelové kanály.

U objektu je ve vzdálenosti přibližně 15 m od haly umístěn přístřešek pro skladování. Jde o lehký, částečně otevřený objekt, v jehož uzavřené části se nachází garáž, sklad barev a maziv. V otevřené části odpadového hospodářství jsou sklady technických plynů. Uzavřená část objektu je zkonstruována jako ocelový přístřešek zastřešený trapézovým plechem. Otevřená část přístřešku je opláštěna trapézovým plechem a pletivem.

Součástí výrobní haly je i lakovací linka, ve které probíhá finalizace výrobků. Linka se skládá z jednotlivých úseků činnosti: odmaštění, tmelení (broušení), lakování a sušení, které se provádějí v typových kabinách. Jednotlivé kabiny jsou vzájemně prostorově odděleny kromě pomocných technologických procesů, jako je odsávání a přívod vzduchu do kabin. Pouze sušící proces probíhá v lakovacím boxu.

V lakovací lince jsou zařazeny dva kombinované boxy pro lakování a sušení o rozměrech 8 m x 5 m x 4 m. Díly jsou po tmelení a obroušení přesunuty do kombinované kabiny, lakování probíhá ručně stříkacími pistolemi. Podle druhu povrchu je potřeba základová vrstva s reakcí, převážná část dílů je však lakována v jedné barevné vrstvě. Po sušení jsou díly uloženy k vychlazení ve výrobní hale ještě asi šest až osm hodin, než jsou dodány k montáži nebo odeslány.

Průběh zásahu

 

Požár lakovacího boxu byl na KOPIS HZS Libereckého kraje nahlášen ostrahou objektu v 22,51 hodin. Operační důstojník vyhlásil 1. stupeň požárního poplachu podle požárního poplachového plánu a vyslal na místo požáru tři jednotky HZS Libereckého kraje, stanice Liberec, se dvěma CAS 20 a AZ 37. Následně, po vyžádání velitelem zásahu, další jednotku s CAS 32. Dále byly na místo požáru vyslány jednotky SDH obcí Liberec-Pilínkov a Liberec-Vesec, obě s CAS 24.

Před příjezdem jednotek PO se zaměstnanci firmy pokoušeli požár lokalizovat ručními hasicími přístroji a evakuovali 12 osob z prostoru dílny. Velitel zásahu po svém příjezdu na místo zásahu požádal o vypnutí elektrického proudu v hale a nasazení přetlakové ventilace pro odvětrání již silně zakouřeného prostoru. Na základě informací od zaměstnanců a z operativní karty bylo vymezeno místo požáru boxu s upozorněním, že lakovací kabina je napojena na vzduchotechnické zařízení s vývodem nad střešní konstrukci. Proto byl průzkum rozšířen s použitím výškové techniky i na střechu haly.
Do prostoru lakovny a svařovny byly nasazeny dva útočné proudy C 52,  z nichž byl nakonec použit pouze jeden v lakovně s využitím pěnidla jako smáčedla. V průběhu zásahu však bylo zjištěno, že v hale je i nadále funkční elektroinstalace. Elektrický proud se do ukončení zásahu nepodařilo vypnout v žádné ze tří rozvoden.

Po likvidaci požáru a úplném odvětrání prostoru bylo místo zásahu předáno příslušníkům HZS Libereckého kraje a Policie ČR, kteří na místě okamžitě zahájili vyšetřování příčiny vzniku požáru. Předběžná škoda byla po dohodě se zástupci firmy odhadnuta na pět milionů Kč. Následně, po celkové prohlídce haly a úplném odstavení výroby, byla vedením firmy stanovena na 50 milionů korun.

Příčina vzniku požáru

V průběhu vyšetřování bylo stanoveno celkem sedm možných příčin vzniku požáru, které byly postupně vylučovány na základě důkazů nebo odborných posudků. Poslední možnou příčinou vzniku požáru byla stanovena mechanická jiskra, která způsobila iniciaci výbuchu hořlavých par a plynů v odsávacím potrubí vzduchotechnického zařízení.

Tato příčina byla označena za nejpravděpodobnější na základě prozkoumání sousední lakovací kabiny, v níž byly prohlédnuty filtrační jednotky v podlaze boxu. Na nich byly kromě zachycené barvy nalezeny ocelové zbytky v podobě špon a podložek, zbytky dřeva a plastu. Filtry měly být měněny podle zápisu o údržbě zařízení 9. prosince 2011, tedy dva dny po požáru. Ocelové zbytky vytvořily vlivem proudění značného množství vzduchu při odvětrávání lakovací kabiny nárazem na stěnu potrubí vzduchotechniky mechanickou jiskru, která iniciovala výbuch a následný požár lakovací jednotky. Pro toto tvrzení svědčí mimo jiné i porušené odlehčovací otvory na několika místech a zohýbané kličky sloužící k zajištění vstupních otvorů k oběžným kolům vzduchotechnického zařízení.

Na šíření a rozvoj požáru mělo vliv i značné množství hořlavých plynů a par v odsávacím potrubí. Následkem požáru byl poškozen lakovací box, vzduchotechnické zařízení a další zařízení pro zpracovávání plechů, elektroinstalace haly, jeřábové dopravní zařízení, opláštění haly a další.

Specifika zásahu

Pozitiva:
→ rychlé zjištění požáru,
→ dostatečné síly a prostředky,
→ spolupráce se zástupci firmy,
→ rychlé odvětrání zakouřeného prostoru,
→ evakuace zaměstnanců firmy.

Negativa:
→ neaktuálnost a nepřesnost operativní karty,
→ zaměstnanci ani ostraha firmy neznali možnosti vypnutí elektrického proudu,
→ silné zakouření celého prostoru výrobní haly.

Závěr

Vlastní zásah jednotek PO byl zpětně vyhodnocen jako složitý s ohledem na nezabezpečení vypnutí elektrického proudu. Tato skutečnost částečně komplikovala nasazení útočného proudu u lakovacího boxu. Plocha požáru v konečné fázi nebyla velká, dosáhla celkem 40 m2. Ke zranění osob ani hasičů nedošlo. Likvidace požáru byla provedena po 71 minutách od příjezdu na místo zásahu.  Při zásahu byla zjištěna neaktuální operativní karta firmy. Asi nejvýraznějším „poznávacím znamením“ tohoto požáru jsou výrazné následné škody stanovené firmou po odstavení výroby na částku 50 milionů korun.

mjr. Ing. Jaromír MOTTL, foto por. Daniel Mlčoch, DiS., HZS Libereckého kraje

 

Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) zpracovalo novou koncepci požární prevence na roky 2012 až 2016 (dále jen koncepce). Koncepce navazuje na koncepci požární prevence z roku 2003.

Zpracováním koncepce plní MV- GŘ HZS ČR svou zákonnou povinnost zpracovávat koncepci rozvoje svěřeného odvětví a řešení stěžejních otázek. Při vytváření nové koncepce bylo využito analytických metod, při kterých byla zpracována statistická data dlouhodobě vedená HZS ČR. Data se týkají nejen požárů, ale také kvantifikace výkonu státní správy, zejména státního požárního dozoru. Byly analyzovány současné potřeby společnosti a v souvislosti s aktuální politicko-ekonomickou situací musely být přehodnoceny některé pohledy na cíle požární prevence. Koncepce by měla v určeném časovém horizontu podpořit rozvoj sboru a být přínosem pro veřejnost a další zainteresované partnery i prezentaci ČR vzhledem k zahraniční politice. Koncepce plně respektuje právní řád ČR a také trendy v oblasti úspor ve státní správě.

Koncepce byla připravována v několika stěžejních krocích. Vycházelo se z výsledků analýzy současného stavu. Popsány byly nedostatky s poukázáním na jeho slabé stránky (interní rizika) a hrozby (vnější rizika). Bylo definováno hlavní poslání požární prevence – vytvářet účinnou a společensky prospěšnou ochranu před vznikem požáru a jeho šířením. Dále byly popsány činnosti (celkem 18 procesů) prováděné na úseku požární prevence, které jsou definovány právními předpisy a tvoří mapu požární prevence. Mapa požární prevence má dvě úrovně, jednu tvoří procesy probíhající na MV-GŘ HZS ČR a druhou úroveň procesy probíhající v HZS krajů. Popis jednotlivých procesů tvoří přílohu koncepce.

Součástí popisu procesů jsou jejich nedostatky a také cíle, kterých by mohlo být za optimálních podmínek dosaženo a které by eliminovaly slabé stránky, popř. i hrozby. Jednotlivé procesy byly také zpracovány graficky v obecných souvislostech.

Analýzám byly podrobeny nedostatky (slabé stránky a hrozby, celkem 105) a definované cíle (celkem 61). Úkolem analýzy bylo zjistit, které cíle jsou významné a přinesou největší prospěch, přidanou hodnotu pro co nejvíce procesů a samozřejmě také které cíle mají nejvyšší prioritu. Současně se koncepce zaměřila na to, aby byla řešena rizika, která byla na základě analýzy označena za významná. Ve snaze o zachování objektivity konzultoval přípravný tým, tvořený třemi příslušníky odboru prevence MV-GŘ HZS ČR a jedním externím spolupracovníkem, zejména význam rizik a cílů s dalšími odbornými autoritami, především z řad příslušníků HZS ČR, a svůj postup korigoval. Výsledná data analýz však musela být přehodnocena s ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci. Koncepční cíle byly zaměřeny dovnitř HZS ČR, na reorganizaci oblastí činnosti (procesů), hledání úspor při zachování maximálního komfortu pro adresáty státní správy. Proto byly stanoveny cíle, které mají největší význam a vliv na budoucí fungování orgánů státní správy na úseku požární prevence a na veřejnost, a současně bude jejich dosažení vyžadovat co nejmenší finanční náklady. Důležitá je také skutečnost, že neřešená, ale popsaná rizika a cíle mohou být využity i následně v jiném rozsahu, podle aktuální situace v daném čase, zejména z hlediska nároků na lidské zdroje a finanční prostředky.

Schválené cíle požární prevence na roky 2012 až 2016

→ Zavést specialisty pro specifické obory požární prevence, kteří budou odbornými poradci a lektory pro HZS ČR
Záměrem je sledovat komplexně jednotlivé oblasti zájmu odborně zdatnými příslušníky HZS ČR, kteří budou odbornými autoritami pro celý HZS ČR, navrhovat preventivě výchovnou činnost a sledovat statistická data apod.
→ Zavést systém posuzování projektů zpracovaných požárním inženýrstvím
Záměrem je zlepšit podmínky pro výkon vysoce odborné práce posuzovatelů projektů.
→ Vypracovat systém určování kontrolovaných subjektů podle rizikovosti
Záměrem je zaměřit prevenci realizovanou požárními kontrolami na  nejvýznamnější rizika vzniku požáru a jejich předcházení.
→ Připravit efektivní způsob průběžného vzdělávání se specializovanou činností a jeho realizaci
Záměrem je optimálně upravit rozsah výuky specializovaných činností (stavební prevence, kontrolní činnost, vyšetřování příčin vzniku požárů), zavést nové formy výuky, zvýšit odbornou úroveň lektorů.
→ Definovat jednotný celorepublikový systém řízení a vyhodnocování preventivně výchovné činnosti
Záměrem je zefektivnit preventivně výchovnou činnost a zvýšit informovanost laické veřejnosti v oblasti předcházení vzniku požárů.

Všechny vytýčené cíle jsou v souladu s posláním požární prevence, a pokud se je podaří uvést do praxe, lze oprávněně očekávat přínos jak pro HZS ČR, tak pro veřejnost. Pro dosažení jednotlivých cílů budou nejdříve zpracovány programy s definovanými postupy a časovým harmonogramem. V nových ekonomických podmínkách však nebude naplňování cílů jednoduchým úkolem.

Nenahraditelný prvek bezpečnostního systému

Požární prevenci v ČR lze označit jako nenahraditelný prvek bezpečnostního systému ČR. Požární prevence je v současné době promyšlený a dobře fungující systém, jehož narušení by mělo závažné dopady na úroveň bezpečnosti našich občanů, podnikatelů i všech dalších subjektů. Celý systém vychází z požární bezpečnosti staveb, dále se zabývá bezpečností provozu a v případě požáru se zjišťují příčiny jeho vzniku a šíření. Všechna data a informace získané při výkonu státní správy se vyhodnocují a vracejí zpět do oblasti požární prevence, do úpravy předpisů, preventivně výchovné činnosti, kontrolní činnosti apod. Neodmyslitelnou součástí působení požární prevence je i spolupráce s nejrůznějšími subjekty, zejména vědeckými pracovišti, školami, apod. Požární prevence představuje prvek, který by měl být zastoupen téměř všude, neboť je jen velice málo prostředí, kde nemůže vzniknout požár.

Koncepce požární prevence ukazuje, že my, kteří vykonáváme státní správu na úseku požární prevence, jsme si vědomi, že naše služby veřejnosti mohou být ještě lepší, a proto jsou cíle koncepce směřovány zejména dovnitř sboru, ke zkvalitnění a zefektivnění vlastního výkonu. Při naplnění cílů koncepce mohou adresáti státní správy očekávat výkon dobré správy při garantování nastavené míry požární bezpečnosti v ČR.
Text koncepce je zveřejněn na www.hzscr.cz.

plk. Ing. Květoslava SKALSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

Národní památkový ústav pokládá za potřebné aktualizovat své stanovisko¹⁾ o negativních důsledcích používání chemických protipožárních nátěrů na dřevěné prvky a konstrukce, které patří mezi velmi ohrožené části historických památkově chráněných staveb.

Vzhledem k tomu, že historické dřevěné prvky a konstrukce jsou stále nedoceňovaným a nenahraditelným zdrojem poznání památkových hodnot a historického, řemeslného a technického vývoje architektonického dědictví, je nezbytné je chránit a zachovávat pro další generace. Použití prostředků (materiálů a postupů), které mohou dřevo historických konstrukcí nebo povrch dřeva poškozovat, je proto z památkového hlediska nepřijatelné²⁾.

Aplikací chemických protipožárních nátěrů je možné snížit hořlavost dřeva, případně zvýšit požární odolnost dřevěných prvků a konstrukcí, současně však v důsledku aplikace chemických protipožárních nátěrů dřeva (tzv. retardérů hoření) dochází k závažnému, níže uvedenému poškození památkových i užitných hodnot dřeva a dřevěných konstrukcí.

V případě aplikace chemických protipožárních nátěrů na dřevo památkově chráněných staveb nejsou zásadní požadavky pro uchování dřeva splněny, a proto nelze jejich používání doporučit.

Namísto chemických protipožární nátěrů by měly být voleny jiné metody protipožární ochrany. Vedle přiměřených stavebně technických opatření (např. požární dveře, příčky) by měla být upřednostňována vhodná kombinace včasné detekce požáru s bezprostředním protipožárním zásahem místními prostředky anebo s automatickým stabilním hasícím systémem. Protipožární opatření a jejich zavedení by mělo vždy vycházet z konkrétní situace při zohlednění existujících památkových hodnot historické nebo památkově chráněné stavby.

Důsledky aplikace chemických protipožárních nátěrů

V současné době jsou dostupné především dva základní typy chemických nátěrů určených k ochraně dřeva proti ohni, a to filmotvorné zpěnitelné (intumescentní) nátěry a dříve rozšířené vodné napouštěcí nátěry.

Důsledkem aplikace filmotvorných změnitelných nátěrů dochází k nežádoucí změně charakteru a barevnosti dřeva obvykle nenatíraných historických dřevěných krovových konstrukcí. Aplikace vodných napouštěcích nátěrů dochází po určité době k prokazatelnému a závažnému poškození dřeva rozvlákňováním.

Rozklad povrchových vrstev dřeva (rozvlákňování) způsobuje významné poškození až ztrátu původního povrchu dřeva. V případě historických a památkově chráněných krovů se nejedná pouze o nežádoucí estetický defekt, ale rozvlákňování je doprovázeno např. ztrátou historických povrchových stop po tesařských nástrojích, ztrátou značení prvků, dobových nápisů, vročení. Tím se snižuje, až zaniká cenná vypovídací charakteristika dřevěných prvků. Rozvlákněním dochází také ke snížení mechanických vlastností dřeva, ke zhoršení pevnostních parametrů konstrukcí nebo ke vzniku netěsností tesařských spojů. Aplikací obou typů chemických protipožárních nátěrů na ochranu dřeva není poškozováno pouze dřevo, ale účinnými látkami nátěrů jsou zrychleně korodovány a tedy poškozovány také kovové součásti krovů.

S aplikací obou jmenovaných typů chemických protipožárních nátěrů na dřevěné konstrukce souvisí další negativa vyplývající z nedostatečné účinnosti této protipožární ochrany po určitém čase a nutnosti opakovaného použití protipožárních nátěrů. Před obnovením účinné chemické protipožární ochrany dřeva nátěrem je totiž nutné odstranit starší retardéry hoření, což může vést k dalšímu povrchovému poškozování dřeva, ztenčování profilů konstrukce a k další ztrátě památkových hodnot historických dřevěných konstrukcí a dřeva. Navíc jde o zásah finančně velmi náročný.

Alarmující je také skutečnost, že prozatím nebylo zjištěno, jakým způsobem lze zabránit dalšímu rozvlákňování již kontaminovaného dřeva. Ve snaze zabránit dalšímu poškození dřeva bývá v praxi prováděna neutralizace rozvlákněných dřevěných prvků roztoky anorganických látek (např. uhličitanem vápenatým, boraxem). Tento postup problém neodstraňuje především proto, že proces rozvlákňování i po tomto zásahu dále pokračuje a nelze vyloučit, že jím může být dokonce podpořeno další poškození. Dostatečně známá není ani interakce následné chemické ochrany proti biologickému napadení dřeva aplikované na již rozvlákněné dřevo nebo na dřevo nově ošetřené chemickými protipožárními nátěry.

Z výše uvedených důvodů nelze aplikaci chemických protipožárních nátěrů na historické dřevěné prvky a konstrukce doporučovat.

Ing. arch. Věra KUČOVÁ, Národní památkový ústav, foto archiv autorky
__________________________________________________
¹⁾ Metodické vyjádření je dílčí aktualizací textu metodiky NPÚ: Šefců, O., Vinař, J., Pacáková, M. Metodika ochrany dřeva.
Praha 2000, s. 29, http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/svazky-edice-odborne-a-metodicke-publikace/gallery/.
²⁾ Při výběru materiálů a postupů pro ochranu historických dřevěných konstrukcí, podobně jako ostatních součástí hmotného kulturního dědictví, se proto musí vycházet z takových materiálů a postupů, které z dlouhodobého hlediska vyhoví požadavku šetrnosti prostředku k originálu, odstranitelnosti nového materiálu bez poškození originálu, slučitelnosti nového materiálu s podkladem a se systémem stavby, rekonzervovatelnosti zásahu a udržitelnosti péče o památku.
 

Česká asociace hasičských důstojníků, o.s., opět vyhlašuje Den požární bezpečnosti, tentokrát na pátek 13. dubna 2012. Datum konání se jako obvykle vyhlašuje na pátek, na nějž připadne 13. den v měsíci. Pro letošní rok byl vybrán ze tří pátků jako nejvhodnější právě dubnový pátek.

Cílem akce je účinným způsobem propagovat požární ochranu formou preventivně výchovné činnosti směřující k předcházení vzniku požárů, poukazovat na činnosti a chování způsobující požáry, a také na to, jak se chovat v případě vzniku mimořádné události. Součástí akce by mělo být rovněž seznámení občanů s možnostmi eliminace následků případného požáru, například instalací jednoduchých technických zařízení ke včasnému zjištění a ohlášení vzniku požáru nebo úniku plynu.

Letošní extrémně mrazivá zima způsobila mnoho nepříjemností a poruch především na vodovodních řadech, což se projevilo také na zařízeních sloužících požární ochraně. O mnohých škodách a poruchách se mohou hasiči dozvědět až dodatečně, a to přímo při zásahu, kdy nemusí fungovat vnitřní nebo vnější požární hydranty. V době krutých a dlouhotrvajících mrazů, na které nejsme v našich podmínkách připraveni, se hasiči se zamrzlými hydranty setkávali často.

Vzhledem k těmto nepříjemným zkušenostem doporučujeme hlavní zaměření „Dne požární bezpečnosti“ na kontrolu vodních zdrojů, především na kontrolu hydrantové sítě, a to ve spolupráci se správci vodovodních řadů a majiteli objektů vybavených hydranty všeho druhu.
K účasti vyzýváme rovněž všechna občanská sdružení působící na úseku požární ochrany. V některých krajích a v mnoha občanských sdruženích, působících na úseku požární ochrany, se tato akce již vžila a je trvalou součástí jejich preventivně výchovné činnosti organizované mnohdy ve spolupráci s obecním úřadem. V této oblasti činnosti mají občanská sdružení možnost zviditelnit se v obci nabídkou pomoci plnit ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, kde se obci ukládá organizovat preventivně výchovnou činnost. Na druhé straně občanská sdružení pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že se podílejí na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží.

Doporučené formy:
→ kontroly hydrantové sítě ve spolupráci se správci sítí,
→ provedení taktických cvičení v místech s velkým soustředěním osob,
→ organizace dnů otevřených dveří ve stanicích HZS krajů a požárních zbrojnicích,
→ přednášky ve školách,
→ propagace akcí v regionálním tisku a rozhlase,
→ preventivně výchovné články v tisku se zaměřením na nebezpečí lesních požárů,
→ propagace autonomních hlásičů požáru a uniku plynu,
→ kontroly nástupních požárních ploch, příjezdů na sídliště a upozornění špatně parkujících řidičů vhodným letáčkem,
→ propagační akce zaměřené na kontroly a údržbu komínů a kouřovodů,
→ kontroly zdrojů vody pro hašení požárů (požární nádrže, hydranty).

Dosavadní zapojení mnoha organizátorů nebylo včas nebo dokonce vůbec zaregistrováno u vyhlašovatele Dne požární bezpečnosti, což znemožnilo objektivní vyhodnocení a prezentaci výsledků. Pokud se jakýmkoli způsobem kdokoliv do akce zapojí, prosíme o zaslání krátké informace a případně fotografií na adresu bretislav.janosek@hzsmsk.cz. Výsledky budou zveřejněny v celostátním tisku a na www.cahd.cz.

Ing. Břetislav JANOŠEK, vedoucí odborné skupiny prevence ČAHD, foto archiv autora

 

 

Ve dnech 1. a 2. února 2012 uspořádaly VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost XI. ročník mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva.

plk. Ing. Drahoslav RybaHlavním tématem konference, která se konala pod záštitou rektora VŠB-Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Drahoslava Ryby a předsedkyně SÚJB Ing. Dany Drábové, Ph.D., byly nebezpečné látky. Program přednášek byl rozdělen ve dvou sekcích do tematických bloků Ochrana obyvatelstva a nebezpečné látky, Ochrana kritické infrastruktury, Nebezpečné látky a státní správa, Ochrana obyvatelstva v zónách havarijního plánování, Nebezpečné látky a ochrana proti jejich působení a Informační systémy a ochrana obyvatelstva. Závěrečné přednáškové bloky Vzdělávání k ochraně obyvatelstva a Vize ochrany obyvatelstva v 21. století (zejména k budoucím změnám v legislativě) se uskutečnily formou workshopu. V předsálí jednacích prostor byla účastníkům představena další zajímavá témata v panelové sekci konference. K doprovodnému programu patřila také prezentace výrobců ochranných pomůcek, prostředků pro nouzové přežití apod.

„Vznikají stále nové hrozby, ty stávající jsou častější a intenzivnější. Zajištění bezpečnosti občanů patří k základním funkcím státu, proto vláda ČR schválila v září loňského roku novou Bezpečnostní strategii České republiky. V tomto koncepčním materiálu je zakotvena i ochrana obyvatelstva, která je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku. Počítá se však také s aktivní spoluúčastí občanů, podnikajících právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy. Dokument zdůrazňuje nutnost zaměření na prevenci, vzdělávání a preventivně výchovnou činnost,“ uvedl generální ředitel HZS ČR plk. Ing. Drahoslav Ryba a zmínil také význam Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, nástroje k vytváření bezpečnostní politiky.

Současné a budoucí hrozby

Analýza bezpečnostního prostředí identifikovala současné bezpečnostní hrozby jako jsou terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky (závislost na informačních a komunikačních technologiích zvyšuje zranitelnost státu a jeho občanů), nestabilita a regionální nepokoje, negativní aspekty mezinárodní migrace (zejména té nelegální, ale i nedostatečná legální integrace přistěhovalců může být zdrojem sociálního napětí), organizovaný zločin a korupce.

Lektoři se ve svých vystoupeních zabývali hrozbami pro demokracii v 21. století, které mají již nyní své zárodky v demokratických společnostech. Patří k nim ekonomická krize, úpadek a krize morálky a lidských hodnot, krize kultury, zájmů a cílů, krize politické moci, krize suverenity státu, sociální krize, hegemonie a jednostranná polarita, destrukce geopolitické rovnováhy, globalizace, nekontrolovatelnost a nedostupnost vědeckotechnického rozvoje, informační exploze a odcizení informací, egoismus, apatie a pesimismus (jak o nich hovoří například prof. Dr. Štefan Volner, CSc., předseda vědeckého výboru Policejní akademie ČR v Nové teorii bezpečnosti).

Společenské a ekonomické změny budou mít dopady na bezpčnostní prostředí lokalit. Globalizace může výrazně ovlivnit vzájemnou ekologickou, ekonomickou a sociální rovnováhu. V Evropě stárne populace a zvětšuje se poměr neproduktivního k produktivnímu obyvatelstvu, stoupá přelidnění a v souvislosti se změnami klimatu a celkovým nepříznivým působením člověka na životní prostředí hrozí ekologické havárie, jejichž příčinami mohou být smog, skleníkový efekt, ztenčování ozónové vrstvy, toxické a infekční odpady, neodborné používání agrochemikálií, apod. Vytváří se jednotný celosvětový ekonomický systém, v němž budou mít evropské národní systémy neperspektivní nepříznivé postavení.

Pokud stát nebude schopen přijatelně ochránit životy, zdraví, svobodu a majetek obyvatel a účinně vymáhat plnění uzavřených smluv, pak toto společenství lidí pozbude smyslu a stane se pouze nástrojem sloužícím k přerozdělování vytvořených hodnot ve prospěch aktuálně vládnoucí skupiny.

Věda a výzkum

Evropská unie podporuje projekty zaměřené na dosažení bezpečí a trvale udržitelného rozvoje. Jedním z nich je projekt FOKUS, který je zaměřen na vymezení rámce nutného pro ochranu evropského obyvatelstva, a v ČR se na něm podílejí odborníci z ČVUT. Řešitelé shromažďují v jednotlivých zemích údaje o jevech poškozujících systém a dopadech jejich působení v určitém území, určují charakteristiky nouzových situací, odhalují zranitelná místa a navrhují v některých oblastech například změnu legislativy, příslušné vzdělávání obyvatelstva nebo specifické způsoby řízení. Metody jsou založeny na co nejpřesnější identifikaci rizik složitého systému kritické infrastruktury, aby je bylo možné bezpečně řídit. Požadavek výzkumu i praktického řešení konkrétních úkolů je soustředěn na důsledné rozlišování příčin a následků. Prevence a obnova se především zaměřují na ochranu před hrozbami, zatímco připravenost se týká rychlého zvládnutí následků. Nestačí však krizové situace zvládat (tj. mít na vysoké úrovni nouzové a krizové řízení), ale je potřeba jim zabránit (např. systémy řízení bezpečnosti technologických objektů) a umět nastartovat další rozvoj. Cílem obnovy po mimořádné události není dosáhnout původního stavu, ale zajistit úroveň vyšší bezpečnosti.

Ochrana kritické infrastruktury

Z úst přednášejících se často ozývaly povzdechy nad nedostatkem finančních prostředků a výzvy k zamyšlení nad náhradním řešením, které by šetřilo nejen náklady, ale i životní prostředí. Mnohé výkonné technologie životní prostředí ničí, vztahy systémů jsou konfliktní a vyžadují hledání jejich koexistence. V důsledku toho se zvyšuje poptávka po kvalifikovaných odbornících, zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Zelenou má věda, výzkum a soustavné vzdělávání. Nutná je také spolupráce veřejného a privátního sektoru, podmínky k součinnosti však musí vytvořit stát, aby motivoval firmy k uvolnění finančních prostředků pro bezpečnostní opatření, která by předcházela negativním mimořádným událostem nebo minimalizovala jejich dopad.

Chování bezpečnostního systému je určováno jeho strukturou, proto jsou prioritou výzkumu její složité stále se měnící vzájemné vztahy a závislosti. Nemalý vliv na budování bezpečnosti má dohoda řídících složek a politických zástupců státu na jednotném postupu.

Internacionalizace globálního vládnutí a odtržení skutečných vlastníků výrobních prostředků a přírodních zdrojů od území se stává zásadním problémem zajištění bezpečnosti. Analyzovat zranitelnost lokality ve vazbě na kritickou infrastrukturu, která má zpravidla mezinárodní charakter, je často velmi obtížné. Jakým způsobem zvýšit odolnost a životaschopnost které lokality v těchto podmínkách souvisí s tím, kdo daná opatření zaplatí.

K zásadním úkolům patří především ochrana energetické soustavy, jejíž narušení a výpadek by mohly mít nedozírné následky ve všech oblastech života společnosti.

Řešení výpadku elektrické energie obsahuje projekt několika soukromých firem, kterým se podařilo provést unikátní zkoušky v reálném prostředí. V jihočeské úpravně vod se potvrdilo, že je možné ve zlomku sekundy přepojit elektrickou síť tak, aby vytvořila ostrov, ve kterém jsou místní zdroje schopny pokrýt spotřebu nejdůležitějších odběrných míst přesně tak, jak je předem naplánováno v krizovém plánu.

Strategická poloha ČR v Evropě souvisí s budováním dopravní infrastruktury a problematikou propojení s evropskou dálniční sítí. V rámci výzkumu bylo na Vysočině v úseku nejvytíženější dálnice D1 nasimulováno zhroucení mostu u Velkého Meziříčí. Předmětem sledování byly nejen okamžité dopady, ale celé kaskády možných následků při ztrátě funkčnosti významné části dopravního systému ve vybraných časových intervalech.

Bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami

Pro všechny registrované chemické látky a přípravky vyráběné nebo dovážené v množství větším než 10 tun za rok je nutné vyhotovit zprávu o chemické bezpečnosti. Zpráva o chemické bezpečnosti dokládá, zda se jedná o látku perzistentní, bioakumulativní a toxickou nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní. Musí být vypracována vhodná opatření k omezení rizik a jejich aplikace doporučena v bezpečnostním listu. Tímto způsobem je zajištěna odpovídající chemická bezpečnost v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) a nařízení CLP (z angličtiny Classification, Labelling and Packaging – zatřídění, označování a balení chemických látek a směsí).

Na základě výsledků testování vlivu působení radioaktivního záření na určitém vzorku horníků uranových dolů (Rožná, Příbramsko) a lázeňského personálu v Jáchymově byla zjišťována přítomnost mikrojader v buňkách krve. Postižení u bývalých horníků nebo dlouhodobě pracujících osob v rizikovém prostředí se příliš neliší od těch, kteří v něm pracují dva až osm let. Použití biodozimetrické metody v klinické radiobilologii nyní využijí ve spolupráci s našimi odborníky také výzkumníci radiologického ústavu v Bělorusku pro testování osob žijících v postižené oblasti Černobylu.
Také v Japonsku po jaderné havárii ve Fukušimě jsou monitorováni lidé, kteří obdrželi určité dávky ozáření. Velký důraz je kladen na péči o ošetřující personál u postižených i raněných. Velká pozornost byla věnována sledování zaměstnanců jaderné elektrárny a osob podílejících se na likvidaci následků havárie. V současné době se provádí měření skrývky a její ředění nezasaženou půdou a zavádějí se další ochranná zemědělská a veterinární opatření k ozdravění oblastí v okolí kriticky dotčené zóny.

Projekt Evropské obranné agentury vytváří databázi molekulárních charakteristik vybraných nebezpečných bakterií a poskytuje unikátní zdroj informací pro přesnou identifikaci bakterií při analýze biologických událostí, kdy je možné na základě porovnání dat zjistit původ těchto agens. Lze od sebe například odlišit přirozený výskyt nebezpečných bakterií od uměle připravených k páchání kriminálních nebo teroristických činů. Projektu se účastní 11 evropských zemí, Česká republika ve spolupráci civilního sektoru (SÚJCHBO, v.v.i, Kamenná) a vojenského sektoru (Univerzita obrany Hradec Králové a ÚVZÚ Praha).

Zajímavé jsou experimenty se zjišťováním výskytu nanočástic toxických látek v některých výrobních procesech. Výsledky získané měřením množství a distribučního rozložení aerosolů mikro a nanočástic dřevní hmoty při různém způsobu mechanického zpracování exotických dřev ukázaly nebezpečí pro dýchací cesty (částice se zabodávají do plic) a kontakt se sliznicemi člověka. Sedimentovaný prach z těchto dřev byl podroben rozboru z fyzikálního, chemického, i biologického hlediska. Obsahuje celulózu, hemicelulózu, aromatické látky, terpeny pryskyřice apod. a v závislosti na stavu dřeva nelze vyloučit i biologické organismy, houby, plísně, bakterie. Dřevní prach patří mezi dráždivé látky, zvláště z toxických a výrazně senzibilizujících exotických dřevin nebo dřevin tvrdých karcinogenních.

Ochrana obyvatelstva

Zóna havarijního plánování vymezuje území, kde v případě vzniku závažné havárie bude nutné zajistit opatření k ochraně obyvatelstva. V praxi je často obtížná volba limitních toxikologických parametrů pro vymezení zóny, pro zahájení realizace opatření k ochraně obyvatelstva i jejich odvolání. Kromě toho vnější havarijní plány spoléhají na znalosti a schopnost sebezáchrany ohrožených osob. Charakter plánovaných opatření k ochraně obyvatelstva vůbec nepředpokládá, že existuje obyvatelstvo, které nezná možnosti sebezáchovy v případě úniku toxických látek v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení, ale i v okolí klíčových dopravních tepen, po kterých probíhá transport nebezpečných látek. Proto je nutné, aby obyvatelstvo a osazenstvo významných objektů bylo zapojováno do cvičení havarijní připravenosti.

Preventivně výchovná činnost HZS ČR se uskutečňuje nejrůznějšími formami vhodnými pro konkrétní skupiny obyvatelstva. Pro školní a předškolní děti se dobře uplatňují programy příslušníků Moravskoslezského kraje Citadela Bruntál s dráčkem Hasíkem a také asociace Záchranný kruh HZS Karlovarského kraje. Pro dospělé i mládež připravují ve filmovém studiu Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč kvalitní videoklipy Štěstí přeje připraveným a zdařilý je například informačně vzdělávací projekt Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí HZS Jihomoravského kraje. Další programy se vytvářejí pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ale také pro cizince s trvalým a krátkodobým pobytem v ČR. Nejdůležitějším aktuálním úkolem v této v oblasti je začlenění tématik „Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova“ do studijních programů pedagogických fakult.

Pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva využívají HZS krajů síly a prostředky jednotek SDH obcí, pro které je však nutné organizovat kvalitní pravidelnou odbornou přípravu, úroveň znalostí ověřovat a vydávat osvědčení o jejich odborné způsobilosti. Vyškolení členové pomáhají starostovi obce při řešení mimořádných situací. V loňském roce přibyly v bojovém řádu jednotek PO metodické listy pro činnost jednotek PO při povodních, při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby, k varování obyvatelstva, ke stavbě protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem, k objektové a plošné evakuaci, ubytování evakuovaných osob a také k posttraumatické péči hasičům a psychosociální pomoci osobám zasažených mimořádnou událostí.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

 

 

Jsou obce připraveny na mimořádné události a krizové situace? Přinutí současná krizová legislativa starostu obce zabývat se připraveností na mimořádné události a krizové situace? Věděl by starosta obce, jak se zachovat např. při úniku nebezpečné látky?

Povinnosti orgánů obce

Tyto otázky si klade Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS kraje“) již řadu let. Odpovědi na ně nejsou nikterak uspokojivé. Z tohoto důvodu se HZS kraje rozhodl poskytovat obcím metodickou pomoc k přípravě na mimořádné události a krizové situace. K zajištění připravenosti obcí na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací jsou v českém právním řádu stanoveny poměrně rozsáhlé povinnosti a působnosti orgánům obcí (starosta obce, obecní úřad). V zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) je mimo jiné uvedena obecná povinnost orgánů obce „zajišťovat připravenost obce na mimořádné události a podílet se na záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva“ (§ 15 odst. 1). Zákon pak tyto povinnosti v § 15 odst. 2 konkretizuje a ukládá obecnímu úřadu mj. zajistit varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím a podílet se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce. Podobně v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, je uvedena povinnost starosty obce „zajišťovat připravenost obce na řešení krizových situací“ (§ 18 odst. 1 a § 21 odst. 1), přičemž ostatní orgány obce se na tom podílejí. Krizový zákon dává starostovi obce možnost, nikoli povinnost, zřídit k plnění úkolů a krizových opatření stanovených hejtmanem, resp. starostou obce s rozšířenou působností, krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací (§ 21 odst. 2 písm. a). Nutno dodat, že na úrovni obce bude krizový štáb využíván také k zajištění připravenosti na řešení krizových situací, tedy v době, kdy není vyhlášen některý z krizových stavů.

Oba výše uvedené právní předpisy však neukládají orgánům obce (s výjimkou obce s rozšířenou působností) zpracovávat plánovací dokumentaci k přípravě obce na mimořádné události nebo krizové situace (autoři se v příspěvku nezabývají problematikou ochrany před povodněmi, kde je situace odlišná). Na úrovni kraje jsou právními předpisy stanoveny dokumenty jako krizový plán kraje, havarijní plán kraje, případně vnější havarijní plány, na úrovni obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) je to krizový plán ORP, případně opět vnější havarijní plány. V praxi však mimořádné události nebo krizové situace vznikají na katastrálním území některé obce a jsou řešeny v místě vzniku. Složky integrovaného záchranného systému provádějí na místě záchranné a likvidační práce, nicméně další povinnosti v oblasti varování a informování občanů, ukrytí, evakuace a nouzového přežití spadají do kompetence orgánů obce, resp. starosty obce.

Například v případě vzniku mimořádné události typu radiační havárie je starosta obce v zóně havarijního plánování odpovědný za varování obyvatelstva (pokud již tak neučinil HZS kraje), případně za řešení náhradního způsobu varování při nefunkčnosti standardních koncových prvků varování. V návaznosti na to je starosta podle informací z operačního a informačního střediska HZS kraje povinen informovat o havárii jak občany, tak právnické a podnikající fyzické osoby, nacházející se v katastru obce, včetně osob v rekreačních a jiných zařízeních, a vydat jim pokyny o žádoucím způsobu chování – v tomto případě o nutnosti improvizovaného ukrytí podle stanovených zásad. V případě radiační havárie navíc přibývá povinnost v oblasti distribuce ochranných roušek a provedení jodové profylaxe. Následně musejí orgány obce spolupracovat s orgány krizového řízení ORP nebo kraje mimo jiné při zásobování ukrytého obyvatelstva, při přípravě a provedení evakuace a dalších opatřeních. Při evakuaci obyvatelstva (ať již samovolné nebo řízené) musejí orgány obce zejména vést přehled o počtech a jménech evakuovaných z dané obce, případně poskytovat záchranářům součinnost při evakuaci tělesně handicapovaných osob. V neposlední řadě musejí být orgány obce po provedené evakuaci schopny zachovat činnost svého úřadu i v provizorních podmínkách v místě příjmu evakuovaných obyvatel. Všechny výše uvedené činnosti (a mnoho souvisejících) musejí být orgány obce schopny řešit v podmínkách radioaktivního (nebo jiného) zamoření a zaměstnanci obecního úřadu budou nuceni po určitou dobu pracovat v režimu improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany osob.

Vzorová plánovací dokumentace

Z předchozího popisu vyplývá, že povinnosti a činnosti, které mají orgány obce zabezpečovat, jsou natolik organizačně náročné, že je vhodné mít vytvořenu určitou plánovací dokumentaci pro činnost starosty obce, případně pro činnost krizového štábu obce, pokud si jej starosta zřídil. HZS kraje se tímto problémem zabývá již od roku 2001, kdy byl zpracován vzor „Plánu činnosti orgánů obce pro případ radiační havárie JE Dukovany“ jako základního dokumentu obce pro zabezpečení úkolů a opatření prováděných na ochranu životů, zdraví a majetku obyvatel v katastru obce, která se nachází v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany pro případ vzniku mimořádné události 3. stupně – radiační havárie. O rok později byl vytvořen vzor „Plánu činnosti orgánů obce při mimořádné události“, který je zaměřen obecně na řešení mimořádných událostí v katastru obce. Vzory plánů bylo možné volně stáhnout z webových stránek HZS kraje (www.firebrno.cz) a v rámci Jihomoravského kraje tuto možnost využilo 110 obcí z celkového počtu 702.

Plán odezvy

V roce 2010 bylo rozhodnuto vytvořit nový vzor plánu, zaměřeného na konkrétní postupy při řešení nejčastěji se vyskytujících mimořádných událostí v kraji, opět ale s přihlédnutím ke konkrétním specifikům dané obce. Dokument byl nazván „Plán odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události“ (dále jen „plán odezvy“) a byl strukturován v souladu s novelizovanou krizovou legislativou na tři části – základní, operativní a pomocnou. Pro lepší orientaci v dokumentu jsou jednotlivé části barevně odlišeny.

Základní část obsahuje přehlednou tabulku s obsahem plánu odezvy a s hypertextovými odkazy na jednotlivé části a dále způsob zajištění akceschopnosti, tzn. složení krizového štábu obce včetně kontaktů na jednotlivé členy, a určení pracoviště krizového štábu obce. V rámci poskytování metodické pomoci doporučil HZS kraje starostům obcí možné složení krizového štábu obce. Z hlediska obsahu základní části je za stěžejní považována analýza ohrožení obce, tedy čím, v jakém rozsahu a jakým způsobem je daná obec ohrožena. Analýza je rozdělena na dvě části. V první z nich jsou zahrnuta ohrožení, jejichž vznik lze očekávat kdekoli na území kraje a postupy pro řešení těchto hrozeb jsou v plánu odezvy uvedeny jako „povinné“, tedy jsou zahrnuty v plánech odezvy všech obcí. K těmto hrozbám patří zejména únik nebezpečné látky při přepravě, přívalové deště, vichřice/tornáda, požáry, dlouhodobé narušení dodávek elektřiny a dlouhodobé narušení dodávek pitné vody. Do druhé části analýzy byly ve spolupráci HZS kraje a obce při zpracování plánu odezvy doplněny ty další specifické hrozby, které jsou pro dané území aktuální, např. únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, povodně (přirozené, zvláštní), hromadná silniční/železniční nehoda, dlouhodobé narušení dodávek plynu/tepla a samostatně také radiační havárie (tj. nikoli jako součást postupů pro únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení). Základní část také obsahuje přehled souvisejících právních předpisů a dále přehled povinností starosty obce a obecního úřadu, vyplývajících ze zákona o integrovaném záchranném systému a z krizového zákona.

V operativní části jsou krok po kroku rozpracovány konkrétní postupy činností krizového štábu obce pro definované hrozby. U každého kroku, resp. činnosti, jsou v plánu odezvy uvedeny hypertextové odkazy na další částí plánu (zejména do pomocné části pro případ, že by si starosta nebyl jistý, jak má řešit např. evakuaci, koho má kontaktovat apod.). U některých typů mimořádných událostí (únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, přirozené nebo zvláštní povodně a radiační havárie) jsou vytvořeny odkazy na již zpracované dokumenty (povodňové plány, vnější havarijní plány nebo plány opatření pro případ vzniku mimořádné události, které byly zpracovány pro území v okolí provozovatelů nebezpečných látek s „podlimitním množstvím“).

Pomocná část je rozdělena na obecnou a konkrétní. V obecné části jsou popsány hlavní zásady pro hlášení vzniku mimořádné události, pro varování, provádění improvizované ochrany a improvizovaného ukrytí obyvatelstva, zásady evakuace, organizování humanitární pomoci, nouzového přežití a následných opatření tak, aby orgány obce měly k dispozici stručné a jasné informace k dané činnosti, kterou mají provádět.

Konkrétní část slouží pro shromažďování potřebných dat v oblasti kontaktů na důležité subjekty, přehledu sil a prostředků, jsou zde uvedeny údaje o zařízeních nouzového přežití, prvcích varování a také vzory tísňových zpráv pro obyvatelstvo.

Plán odezvy je sice obsáhlý, nicméně obsahuje veškeré informace, které starosta obce nebo jeho krizový štáb potřebuje, resp. může využít, při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Prakticky ale starosta obce při řešení konkrétní mimořádné události použije hlavně tří až čtyřstránkový konkrétní postup a ostatní součásti plánu odezvy jsou provázány hypertextovými odkazy. V plánu odezvy je pamatováno také na činnost starosty obce v době, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci (je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav).

Metodická pomoc starostům

S plánem odezvy byli starostové obcí seznámeni v rámci pravidelné přípravy na jaře roku 2011 a byl doporučen ke zpracování (za účinné spolupráce s HZS kraje) všem obcím v kraji. Následně se na HZS kraje obrátila řada starostů s žádostí o poskytnutí metodické pomoci při zpracování plánu odezvy dané obce. Metodická pomoc HZS kraje spočívá zejména v tom, že starostovi obce je vysvětlena struktura celého dokumentu a jeho náležitosti. Starostovi obce je doporučeno vytvoření krizového štábu obce (pokud již nebyl zřízen) a doplnění souvisejících údajů do plánu. Dále je doporučeno předložit zpracovaný plán odezvy k projednání zastupitelstvem obce. Takto projednaný plán odezvy slouží nejen k zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací, ale také jako doklad plnění zákonných povinností orgánů obce a často také jako doklad např. pro pojišťovny v oblasti připravenosti obce na možné hrozby. Metodická pomoc při zpracování plánu odezvy byla zatím poskytnuta více než 50 obcím v kraji a bude pokračovat i v letošním roce, včetně některých městských částí Brna. Plán je volně ke stažení na webových stránkách Portálu krizového řízení v Jihomoravském kraji (KRIZPORT) www.krizport.cz, v sekci „Dokumenty“ (o portálu KRIZPORT podrobněji viz časopis 112, č. 12/2011).

Příslušníci HZS kraje jsou si vědomi toho, že na starosty obcí je kladeno mnoho požadavků z celé škály oblastí výkonu státní správy v přenesené působnosti. Proto je jejich snahou výkon povinností orgánů obcí, vyplývajících z působností garantovaných HZS kraje, usnadnit (ochrana obyvatelstva, krizové řízení, požární ochrana a další). Tyto snahy (zejména poskytování metodické pomoci starostům obcí při zpracování plánu odezvy) mají dosud kladnou odezvu.

V současné době je v této oblasti asi největším problémem motivovat k tomuto kroku všechny starosty obcí v kraji. V této situaci by výrazně napomohlo legislativní zakotvení povinnosti zpracovat na úrovni obce obdobný dokument k zajištění připravenosti obce na mimořádné události nebo krizové situace (pokud ne u všech obcí, tak alespoň u těch, které jsou nějakým způsobem výrazněji ohroženy – obdoba povinnosti zpracovat povodňový plán obce). HZS kraje jakoukoli snahu v tomto směru podporuje.

por. Ing. Dana TRUBAČOVÁ, foto por. Bc. Jan DVOŘÁK, HZS Jihomoravského kraje
 

• PREVENCE
Protiexplozní pojistky
Karel Goldmann

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Koncepce požárního automobilu určeného k zásahům v městské zástavbě
nprap. Ing. Tomáš Horvát

• PŘÍLOHA
Statistická ročenka 2011