V květnu budou zahájena jednání vlády o konkrétní podobě rozpočtu na léta 2013 a 2014. Tato jednání budou pro Hasičský záchranný sbor ČR klíčová, protože to, jak dopadnou, bude mít přímý dopad na jeho další fungování. V této souvislosti je nutné připomenout, že rozpočet HZS ČR se již letos snížil o 27 % a má být dále snížen v letech 2013 a 2014 o 42 % oproti roku 2010. Zásadní je i to, že inflace od roku 2001 je již více než třicetiprocentní.
Možné dopady snižování rozpočtu, jako i možná východiska řešení složité ekonomické situace, byly i hlavním předmětem rozhovoru s plk. Ing. Drahoslavem Rybou, generálním ředitelem HZS ČR.

1. května uplyne půl roku od Vašeho nástupu do funkce generálního ředitele HZS ČR. Nastupoval jste v nelehké době finančních škrtů a z toho vyplývající celkové nejistoty pro sbor. Jaký je současný stav, došlo k nějakým změnám? Jak celou situaci vnímáte s odstupem času?

Musím konstatovat, že situace, za které jsem nastupoval, mi nedovolila příliš dlouho se rozhlížet. Bylo nutné začít hned jednat. Je pravda, že v tuto chvíli jsem již lépe zorientován v mnoha oblastech, a to mi dává možnost činit konkrétní kroky.

Co se naopak nezměnilo, jsou čísla rozpočtu. Když jsem nastupoval do funkce, věřil jsem, že se černý scénář rozpočtových škrtů nevyplní. Nyní mi je jasné, že se s výrazným snížením finančních prostředků budeme muset každopádně potýkat. Jen doufám, že navrhované škrty nebudou v konečném důsledku v takové výši.

V současné době intenzivně pracujeme na hledání všech možných řešení. Zaměřujeme se především na zvýšení příjmové části rozpočtu formou vícezdrojového financování a na nalezení východiska, jak se s celou situací vypořádat.

Zmínil jste, že se již přistoupilo ke konkrétním krokům. Mohl byste je blíže definovat?

V prvé řadě jsme provedli důkladnou analýzu současného stavu sboru, všech jeho činností, jeho poslání, společenského přínosu, vývoje jeho rozpočtu a početních stavů, včetně jeho hlavních úkolů v bezpečnostním systému.

V březnu jsem panu ministrovi vnitra předložil rozsáhlou analýzu personální, organizační a ekonomické situace HZS ČR. Materiál upozorňuje zejména na faktické dopady drastických úsporných opatření na jeho spolehlivost, stabilitu a akceschopnost, a s tím související možné ohrožení bezpečnosti občanů. Dále přináší návrhy ještě únosných, ale ne nevýznamných úsporných opatření, která umožní zajistit alespoň základy funkčnosti a akceschopnosti sboru.

Čeho konkrétně by se měla navrhovaná opatření týkat?

Navržená opatření jsou rozdělena do dvou kategorií. Ta první jsou tzv. bez dopadů na služby poskytované občanům. Patří sem možnost vícezdrojového financování, ale i opatření, která povedou ke zefektivnění činnosti sboru, snížení řídícího a obslužného aparátu, sloučení některých zařízení nebo pracovišť MV- generálního ředitelství HZS ČR apod. Druhý balíček navržených opatření by již znamenal snížení úrovně poskytovaných služeb pro občany.

Jaké další zdroje financování HZS ČR navrhujete využít?

Vícezdrojové financování je pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmů HZS ČR pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu, a v podstatě i na období následující. Hlavním zdrojem by se mělo stát zapojení pojišťoven do financování jednotek PO, případně sloučení HZS ČR s některými dalšími organizacemi, které by v budoucnu přineslo efektivnější a operativnější řešení mimořádných událostí.

Zmínil jste financování ze strany pojišťoven? Máte představu, jak by toto financování mohlo být realizováno?

Záměry, aby se pojišťovny podílely na financování jednotek PO, navazují na několik předchozích zákonodárných iniciativ. Je to praxe, která byla u nás v různých formách aplikována do roku 1989, je běžná ve státech Evropské unie a koneckonců i u našich sousedů na Slovensku. Hodnoty uchráněné zásahovou činností jednotek PO jsou zprostředkovaně výnosem pojišťoven.

V zásadě existuje několik možností, jak tohoto dosáhnout. Lze jít cestou např. odvodu z povinného zákonného pojištění motorových vozidel, nebo cestou odvodu z veškerého neživotního pojištění, případně i zavedením tzv. živelního pojištění majetku. O všech těchto možnostech vedeme diskuse napříč celým politickým spektrem.

Kolik peněz by toto opatření do rozpočtu HZS ČR mohlo přinést?

Pokud bychom například hovořili o přibližně 4 % z tzv. zákonného pojištění motorových vozidel, mohlo by to posílit rozpočet HZS ČR a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí až o jednu miliardu korun. HZS ČR by tato částka umožnila získat téměř polovinu finančních prostředků, o které může v následujících letech přijít.

Můžete představit ještě nějaké další zdroje, ze kterých by mohl být HZS ČR v příštích letech spolufinancován?

Určitě nemůžeme opomenout prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, které by měly směřovat do oblasti pořízení nové požární techniky. To samozřejmě významně pomůže nejen profesionálním hasičům, ale i jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí, kterým bude možné převést do užívání techniku, kterou ta nová nahradí. Dalším projektem, který by měl být spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie, je zavedení jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání.

Navrhovaným zdrojem finančních prostředků by se do budoucna mohlo stát také zpoplatnění dalších služeb a úkonů HZS ČR, ovšem za předpokladu, že tyto příjmy bude možné začlenit do rozpočtu HZS ČR a nebudou muset být odvedeny do státního rozpočtu. Řada těchto činností je již dnes zpoplatněna, například likvidační práce u dopravních nehod. Dále by bylo možné zpoplatnit například likvidační práce při haváriích způsobených mimořádnou událostí v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, nebo služby, jako je dovoz vody, otloukání rampouchů, likvidace bodavého hmyzu a podobně.

Pokud by peníze do rozpočtu nepřitekly a zároveň by se nepodařilo realizovat vícezdrojové financování, k jakým krokům by bylo nutné přistoupit?

Pokud by k této variantě došlo, potom by se naplnil černý scénář, o kterém v poslední době hovoříme. Každý jistě chápe, že pokud celkové výdaje na provoz a investice činily v loňském roce 6,9 miliardy korun, tak není možné ušetřit dalších 1,5 miliardy korun bez zásahu do početních stavů. V nejhorším případě by mohlo dojít až k rušení stanic. Změny, ke kterým bychom byli takto donuceni, by se neobešly bez změny celé řady zákonů a velkého zásahu do celého integrovaného záchranného systému.

Hodně diskutovaná je v současné době i oblast požární prevence a její nezastupitelná úloha. Dotknou se úsporná opatření i této oblasti?

Bohužel musím konstatovat, že ano, z čehož nemám vůbec radost, protože požární prevence je něco, na co může být Česká republika pyšná. Pokud ji omezíme, důsledek nutně pocítíme v nárůstech požárů. Navrhovaná opatření směřují například do oblasti výkonu stavební prevence, kde by bylo nutné rozšířit výčet staveb, které HZS kraje nebude z hlediska požární bezpečnosti posuzovat. Jednalo by se například o rodinné domy, základnové stanice mobilních operátorů, stavby plotů a další podobné stavby.

Na to by navázalo zjednodušení systému kontrolní činnosti, kdy by již nebylo možné vykonávat kontroly v takovém rozsahu, jako doposud.

A redukce by se nevyhnula ani činnostem v oblasti vydávání znaleckých posudků v oboru požární ochrany. Tuto činnost by v budoucnu zabezpečovali pouze soudní znalci zapsaní v seznamu soudních znalců a specializovaná pracoviště.

Jak by se tato situace mohla promítnout do fungování sboru, a která z navrhovaných opatření upřednostňujete Vy osobně?

Všechny výše zmiňované varianty směřující ke snížení výdajů by měly značný dopad na vnitřní bezpečnost České republiky. Občané by tento dopad pocítili ve snížené úrovni poskytovaných služeb.

Všechna navrhovaná opatření jsou z mého pohledu špatná a velmi neradi bychom k nim přistupovali. Mým základním cílem je nerušit pokud možno žádnou stanici a všechny kroky směřovat tak, aby nebyly v budoucnu nevratné. Já osobně rozhodně preferuji opatření bez dopadu na občana. Pokud se týká těch ostatních, tak jsem panu ministrovi předložil důkladnou analýzu možností, včetně jejich přínosů, ale i negativních důsledků pro občany. Tato opatření by znamenala, že přijedeme k zásahu později, nebo v menším počtu, nebo s menším množstvím techniky, než doposud. Chtěl bych ubezpečit, že v současné době není snahou mojí ani ministra vnitra otevírat a jakkoliv měnit zákon o služebním poměru a tudíž veškeré snižování stavů příslušníků uvažujeme generovat z přirozené odchodovosti. V tuto chvíli je na panu ministrovi, případně na bezpečnostní radě státu nebo vládě, kterou variantu vyberou. Chci věřit, že bude rozhodnuto ve prospěch občanů našeho státu.

Co byste na závěr vzkázal hasičům, a to nejenom těm výjezdovým, ale i těm, kteří sedí v kancelářích a vykonávají dobře a poctivě svoji práci, a kteří se teď patrně nejvíc bojí o svoje místo?

Rád bych všem vzkázal, že jsem nenastupoval do funkce generálního ředitele HZS ČR proto, abych bezmocně přihlížel, jak se v současné době dobře organizovaný a plně funkční sbor rozpadá na kusy. Dlouhou řadu let mnozí z vás tvrdě pracují, věnují práci ve prospěch sboru svůj volný čas, energii, nápady, a to často jen z čistého nadšení a přesvědčení, že dělají dobrou věc. Díky Vám všem je HZS ČR vysoce akceschopnou záchrannou složkou České republiky, disponující kvalitně vycvičenými profesionály, moderní požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany. Velmi dobrý stav HZS ČR potvrzují nejen výsledky každodenní zásahové činnosti a činnosti celého sboru během rozsáhlých mimořádných událostí, ale také mimořádně vysoká důvěra ze strany veřejnosti. Proto apeluji na Vás všechny, abyste i v těchto těžkých chvílích stáli při sobě, tak aby si každý na svém místě mohl v budoucnu říci, že udělal vše pro zachování jednoty sboru, dostál služebnímu slibu a nezklamal důvěru veřejnosti. Věřte, že i já se budu ze všech sil snažit nezklamat Vaši důvěru.

kpt. Mgr. Nicole ZAORALOVÁ, tisková mluvčí MV-generálního ředitelství HZS ČR

 

Dne 2. února 2012 vznikl požár v plnírně tlakových lahví areálu úložiště propan-butanu firmy TOMEGAS, s.r.o., který se nachází ve vzdálenosti jednoho kilometru od obce Branice na Písecku. Již v počáteční fázi požáru došlo k jeho prudkému rozvoji a rozšíření na celý prostor plnírny. Četné exploze celkem 350 lahví naplněných propan-butanem způsobily úplnou destrukci objektu plnírny a přistaveného nákladního automobilu.

Popis objektu

Areál úložiště, který původně sloužil jako manipulační sklad dřeva, je situován v blízkosti rybníků Ostrovský a Velký Prachovský mezi obcemi Branice-Křižanov a Okrouhlá. Objekt je zařazen do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií (č. 59/2006 Sb.). Tato skutečnost ukládá provozovateli povinnost zpracování bezpečnostní zprávy vnitřního havarijního plánu a analýzy rizik. HZS Jihočeského kraje zpracoval vnější havarijní plán objektu (dále VHP).

V současné době je v areálu úložiště uskladněno přibližně 800 t propan-butanu celkem v osmi stabilních tlakových zásobnících a železničních vagónech. Distribuce plynu ke koncovým uživatelům je zajišťována stáčením ze zásobníků do automobilových cisteren.

Zařízení plnírny je umístěno v ocelové jednopodlažní nepodsklepené stavbě o rozměrech 6 m x 14 m. Je sestaveno z deseti modulů velikosti 2,8 m x 2,8 m na samonosné ocelové konstrukci. Opláštění objektu je z trapézového plechu, vstup je zajištěn vraty o rozměrech 3 m x 2,5 m. Větrání je zabezpečeno nucenou výměnou 10-ti násobku objemu prostoru, a to vzduchotechnikou v nevýbušném provedení. Objekt je plně chráněn před účinky statické elektřiny podle ČSN 34 1390. Obvykle se v plnírně nacházejí kovové tlakové lahve s obsahem propan-butanu 2, 10 a 33 kg.

Průběh zásahu

Krajské operační a informační středisko HZS Jihočeského kraje (dále jen „KOPIS“) přijalo 2. února 2012 v 18.36 hodin hlášení o vzniku požáru od zaměstnanců firmy provádějících plnění tlakových lahví propan-butanu. V té době se v objektu samotném a jeho okolí nacházelo několik zaměstnanců, kteří včas opustili ohrožený prostor.

Operační důstojník rozhodl o vyhlášení I. stupně poplachu a povolání jednotek PO podle požárního poplachového plánu kraje. Na místo zásahu byly vyslány jednotky HZS Jihočeského kraje, stanic Milevsko s CAS 15 a CAS 32 a Písek s CAS 20, CAS 32 a CAS 20, jednotky SDH obcí Milevsko s CAS 24 a CAS 32 a Branice s DA 12 a PS 12. Zároveň s povolanými jednotkami byl na místo zásahu povolán řídící důstojník HZS Jihočeského kraje. Cestou k zásahu velitel jednotky stanice Milevsko získal z KOPIS informace o objektu s upřesněním místa mimořádné události.

Po příjezdu první jednotky PO na místo zásahu bylo průzkumem zjištěno, že požár zasáhl vstupní část plnírny tlakových lahví a dále se šíří po ploše objektu. Po vyhodnocení situace bylo zřejmé, že vyslané síly a prostředky nebudou dostačující, proto velitel zásahu (VZ) požádal KOPIS o vyhlášení II. stupně požárního poplachu. Na místo zásahu byly povolány jednotky SDH obcí Bernartice s CAS 25, Sepekov s CAS 16 a Podolí I s CAS 20. Operační důstojník rozhodl o vyslání jednotky stanice České Budějovice s CAS 30, PLHA a OA se dvěma termokamerami a vzhledem k přítomnosti železničních vagonů naplněných propan-butanem požádal o součinnost jednotku HZS podniku Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) České Budějovice s technikou CAS 24 a CAS 32.

Jednotka ze stanice Milevsko provedla ustavení požární techniky do vzdálenosti asi 40 m a 25 m od zasažené budovy. VZ byl zaměstnancem firmy TOMEGAS, s.r.o., informován, že v budově se již nikdo ze zaměstnanců nenachází a že se podařilo uzavřít přívod plynu ze třech stacionárních zásobníků o objemu 45 t propan-butanu, které jsou umístěny v těsné blízkosti plnírny a slouží k zajištění dodávky plynu do prostor plnírny. S ohledem na přítomnost velkého množství tlakových lahví (zatím nedocházelo k explozím tlakových lahví) se nebylo možné k budově přiblížit. Proto VZ rozhodl pokusit se ochladit prostředí ve vstupním prostoru plnírny lafetovou proudnicí z CAS 32. Jako hasivo byla použita voda a ochlazení bylo provedeno nasměrováním proudu vstupními vraty do budovy. VZ musel zvážit vliv požáru plnírny na okolní budovy a především na případné rozšíření požáru na stacionární tlakové zásobníky. Již v průběhu pokusu o ochlazení začalo docházet k explozím tlakových lahví a VZ nařídil přerušení hasebních prací a stažení požární techniky do vzdálenosti asi 70 m od budovy.

Dále VZ vydal pokyn ke zřízení čerpacího stanoviště u požární nádrže nacházející se u vstupní brány do areálu úložiště a zahájení příprav na provedení požární ochrany stacionárních zásobníků, které tvořily největší riziko na místě zásahu při jejich případném poškození. Vlivem vysoké teploty došlo k propadu plechové střešní krytiny a exploze způsobily postupnou destrukci celé budovy. Střepiny a tlakové lahve odlétaly do vzdálenosti až 200 m od objektu plnírny.

Po vytvoření dopravního vedení požární vody a při její dostatečné dodávce bylo rozhodnuto, že z jižní strany areálu se přiblíží CAS 20 a CAS 32. S ohledem na klimatické podmínky v místě zásahu (silný mráz pohybující se v rozmezí -15 °C až -18 °C), byla z počátku zásahu znemožněna okamžitá dodávka vody pro silné vrstvy ledu na zmíněných vodních zdrojích. Stacionární zásobníky byly ochlazovány otočnou lafetovou proudnicí. Současně byl zřízen jeden proud C 52 z CAS 32 stanice Milevsko, který ochlazoval jeden osobní a dva nákladní zaparkované automobily.

Lokalizace a likvidace požáru

VZ určil velitele družstva stanice Milevsko jako svého pomocníka, který řídil činnost na zbudovaném čerpacím stanovišti u požární nádrže, a nechal zřídit druhé čerpací stanoviště u rybníka Ostrovský ve vzdálenosti přibližně 50 m od hranice areálu úložiště. Postupně, jak se na místo dostavovaly jednotky PO určené pro II. stupeň požárního poplachu a další povolané jednotky, byly nasazovány k již zmíněným čerpacím stanovištím a výraznou měrou se podílely na zásobování místa zásahu požární vodou a na hasebních pracích. Jednotka HZS podniku SŽDC zřídila na pokyn VZ další útočný proud C 52 k ochlazování místa zásahu. Vlivem silného mrazu docházelo k zamrzání požární vody na povrchu tlakových lahví a stacionárních zásobníků. Po příjezdu jednotky stanice České Budějovice bylo rozhodnuto o ponechání PLHA v záloze mimo areál a odvolání CAS 30 zpět na základnu. Byly použity termokamery k průzkumu, který probíhal až do ukončení zásahu. Ve 20.18 hodin byl požár lokalizován. V následujícím čase bylo nadále prováděno ochlazování místa zásahu, stacionárních zásobníků, kontrola teplot termokamerami a postupně docházelo k redukci sil a prostředků na místě zásahu. Po dohašení požáru a závěrečném průzkumu byla ve 23.00 hodin ohlášena likvidace požáru a ukončení zásahu. Místo události bylo předáno majiteli i s poučením o nutnosti dohledu. Z důvodu přítomnosti velkého množství poškozených tlakových lahví, z nichž unikal plyn, byla na místě zásahu ponechána do ranních hodin jednotka SDH obce Milevsko k zajištění monitoringu. Celé místo události bylo ohrazeno vytyčovací páskou tak, aby byl zamezen vstup osob na místo zásahu do zahájení zjišťování příčiny vzniku požáru. Po celou dobu zásahu byl na místě přítomen příslušník oddělení zjišťování příčin vzniku požárů, který zajišťoval fotodokumentaci a sběr prvotních informací. Příčina vzniku požáru je v současné době dále v šetření.

Postup podle vnějšího havarijního plánu

Již od ohlášení události postupovalo KOPIS podle VHP areálu úložiště P-B Branice firmy TOMEGAS, s.r.o., a informovalo Policii ČR, která na místo zásahu vyslala postupně pět hlídkových vozidel a provedla uzávěru komunikací podle VHP. Jedna z hlídek byla VZ požádána o součinnost při zamezení vstupu nepovolaných osob do areálu úložiště. Dále KOPIS informovalo starosty ohrožených obcí Branice, Okrouhlá, Křižanov a starostu ORP Milevsko.

Při zahájení zásahu byla VZ zvažována nutnost evakuace obcí Branice a Okrouhlá, avšak vzhledem k vysokému nárůstu intenzity požáru, následnému poklesu intenzity a nezasažení stacionárních zásobníků, bylo rozhodnuto o provedení uzavírek komunikací podle VHP a přerušení železniční dopravy na trati Písek – Milevsko. Evakuace přilehlých obcí nebyla nutná, ale evakuace obydlí ve vzdálenosti do 100 m od hranice areálu se uskutečnila samovolně.

Poznatky ze zásahu

Negativa

→ nedostatek sil a prostředků v počáteční fázi zásahu,
→ nedostatek požární vody potřebné k úspěšnému ochlazování, především z důvodu zamrzlé vodní hladiny vodních zdrojů,
→ absence hydrantové sítě v areálu úložiště,
→ rychlý rozvoj požáru vlivem probíhajících explozí,
→ zřícení střešní krytiny a následná destrukce celého objektu,
→ nepřítomnost řidičů firmy nedovolovala odsun nákladních automobilů do bezpečné vzdálenosti,
→ exploze a následný odlet částí i celých tlakových lahví ohrožovaly přítomné osoby a požární techniku,
→ špatné spojení mezi zasahujícími jednotkami PO, vlivem mrazu docházelo k selhávání zdrojů jednotlivých radiostanic.

Pozitiva

→ soustředění sil a prostředků po vyhlášení II. stupně požárního poplachu (již dostatek sil a prostředků k provedení lokalizace a následné likvidace požáru),
→ účinné ochlazení stacionárních zásobníků umístěných v těsné blízkosti požáru, zamezení dalšímu šíření požáru na ostatní části areálu,
→ dobrá spolupráce zasahujících složek IZS,
→ odpovídající postup KOPIS při vyhodnocení ohlášené události,
→ disciplinovanost zasahujících jednotek PO s ohledem na vysokou míru nebezpečí.

por. Lukáš KAMENSKÝ, DiS., HZS Jihočeského kraje, foto autor
 

Problematika bezdomovectví si svými specifiky začíná vynucovat zvláštní pozornost v oblasti požární prevence. Kromě počtu usmrcených při požárech, z nichž nepřehlédnutelnou část tvoří právě bezdomovci, narůstají také počty požárů související s jejich činností. Mnohdy jsou sice rozsahem devastace okolí beze škody, ale jednotkám PO odčerpávají stále více chybějící finanční prostředky ve formě nákladů na zásah.

Podle Wikipedie je termínem bezdomovec označována osoba, nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné ve velkých městech a většinou je spolu s dalšími negativními faktory doprovázeno sociální izolovaností a psychickým i fyzickým strádáním. Termínem bezdomovec (nebo bezdomovkyně) se v právu (např. zákonu o českém občanství rovněž označuje osoba, která nemá státní občanství žádného státu, je bez jakéhokoliv státního občanství.

Mohlo by se na první pohled zdát, že řešení problematiky bezdomovectví je určeno především pro sociální pracovníky nebo dobrovolníky různých neziskových organizací, tento novodobý fenomén však zajímá také hasiče. Za posledních pět let se ze statistického sledování událostí daly vyčíst údaje bezprostředně se týkající právě bezdomovců, kteří výrazně ovlivňují počty úmrtí při požárech. Bezdomovci jsou těmi, kteří při požárech svých provizorních obydlí velmi často přicházejí o své životy. Bývá téměř pravidlem, že každý začátek topné sezóny v zimních měsících přinese několik uhořelých nebo udušených těchto spoluobčanů. HZS ČR se dlouhodobě a systémově zabývá preventivně výchovnou činností v oblasti požární ochrany. Velká pozornost je věnována zejména dětem, mládeži a starším nebo zdravotně postiženým osobám. A právě zkušenosti z výsledků doposud prováděné preventivně výchovné činnosti v oblasti školení pracovníků poskytujících sociální služby v domácnostech starších a zdravotně postižených osob ukázaly, že lze obdobným způsobem působit také na bezdomovce. Lze využít prostředníka, který provádí terénní práci a má se svým klientem, v našem případě osobou bez přístřeší, velice úzký, mnohdy až osobní vztah.

Náklady na zásahy v souvislosti s činností bezdomovců

 Vyčíslit přesné náklady na hasební zásahy spojené se všemi požáry, kde mohli hrát roli bezdomovci, je značně složité a v některých případech zcela nemožné. Například u požárů, kde není jednoznačně zjištěna příčina vzniku požárů. Existuje však jedna činnost, kterou lze objektivně spojit s pohybem osob bez přístřeší. Jde o tzv. vypalování kabelů na volném prostranství, které těmto osobám slouží k získávání cenných kovů. Jejich prodejem mohou obdržet finanční hotovost. Pro ilustraci byly vybrány všechny požáry na území České republiky za rok 2010, které byly popsány jako vypalování kabelů. Celkem bylo takto identifikováno 236 případů. Cena jedné hodiny zásahu byla stanovena průměrně na 4000 Kč. Pro zjednodušení se předpokládalo, že na místo události, kde byly vypalovány kabely, vyjelo pouze jedno družstvo s jednou cisternovou automobilovou stříkačkou. Celkově se pak cena za zásah jednotek PO vyšplhala u těchto 236 případů na úctyhodných 1,3 milionů Kč.

Terénní pracovník jako prostředník mezi hasiči a bezdomovci

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že není a nebylo záměrem, aby terénní práci mezi bezdomovci prováděli příslušníci HZS ČR. Přesto není na škodu, když se příslušník HZS ČR zúčastní alespoň jedné poznávací pochůzky po obydlích bezdomovců v doprovodu terénního pracovníka. Na území hl. m. Prahy vznikl ve spolupráci s občanským sdružením Naděje projekt, jehož předmětem je zajištění preventivní osvětové činnosti z oblasti požární ochrany u osob bez přístřeší, a to v rámci výkonu pěší terénní práce dobrovolníky nebo zaměstnanci neziskových nebo jiných organizací. Tedy přímo v prostředí, kde se osoby bez přístřeší zdržují, resp. přespávají (veřejná i neveřejná místa – opuštěné budovy bytového i technického typu, odstavené vagóny, pod mosty, apod.). Příslušníci HZS ČR pouze zajišťují osvětu, školení terénních pracovníků, tvorbu informačních letáků a získávají zpětnou vazbu o tom, zda bezdomovci reagují na rady terénních pracovníků, a zda tato činnost přispívá ke snížení počtu požárů.

Cílem projektu je poskytováním informací a podle možností i odstraněním zjištěných závad snížit riziko vzniku požáru a zajistit tak vyšší ochranu zdraví, života a majetku jak osob bez přístřeší, tak i okolní společnosti.

Cílovou skupinu projektu tvoří zjevné osoby bez přístřeší. Jde o charakteristickou skupinu viditelných bezdomovců, tedy o jednotlivce nebo skupiny osob žijících v neuspokojivých životních podmínkách, s poruchami osobnosti a chování, v zanedbaném hygienickém a zdravotním stavu, apod.

Rozsah činností realizovaných v rámci projektu

V rámci projektu jsou terénními pracovníky realizovány následující činnosti:
→ informování osob z cílové skupiny o rizicích spojených s manipulací s otevřeným ohněm, používání tepelných zdrojů (nejčastěji kamna na tuhá paliva), stejně tak světelných zdrojů (různé druhy svíček, apod.),
→ kontrola vnitřního prostoru objektu, kde se osoby bez přístřeší zdržují nebo přespávají, a to z hlediska rizik možného vzniku požáru,
→ osvětová činnost z oblastí požární ochrany, přivolání odborné pomoci nebo poskytnutí první pomoci,
→ udržování kontaktu s cílovou skupinou osob bez přístřeší, monitorování oblastí, kde se tyto osoby zdržují, stejně tak jako místa, kde tyto osoby přespávají,
→ motivování osob bez přístřeší k dodržování zásad bezpečnosti při manipulaci s otevřeným ohněm s odkazem na ochranu života, zdraví a majetku,
→ přednášky (prezentace) na téma požární ochrany a preventivní činnosti v této oblasti zajištěné osobám bez přístřeší v rámci nízkoprahového denního centra, kde tyto osoby čerpají ambulantní sociální služby.

Zajímavým vedlejším produktem této činnosti a spolupráce s terénními pracovníky je možnost získat přehled o pohybu a pobytu bezdomovců na území jednotlivých měst. Takový přehled je pak možné například využívat pro potřeby příslušníků HZS ČR provádějící zjišťování příčin vzniku požárů, kterým mohou bezdomovci posloužit jako svědci při požárech, kde se pohyb osob bez přístřeší může předpokládat. Tyto přehledy jsou již dnes vytvářeny například také Městskou policií hl. m. Prahy a hojně využívány Policií ČR.

Zpětné vazby již existují

Na základě vzájemné dohody zaslali terénní pracovníci první zprávu o tom, jaký je dopad jejich rad bezdomovcům v oblasti požární ochrany. Jako první zaslal informaci za období čtyř měsíců Ondřej Šuhaj, terénní pracovník Armády spásy. Zprávu rozdělil na dvě části podle různých typů obydlí.

Dřevěné chatky a boudy

Přibližně v 10 až 15 různých případech informovali přítomné osoby o možných rizicích. Šlo o komín vycházející z dřevěné stěny bez vhodné izolace, kamna umístěná na nevhodné podložce, hořlavé materiály v blízkosti kamen/krbů. Zhruba ve třech případech došlo k nápravě, přibyla podložka pod kamny nebo byly odstraněny záclony z blízkosti ohně. Nemohou však říci, jak dalece jejich rady k uživatelům dolehly. Některá místa navštívili znovu, některá místa již úplně změnila složení obyvatel. Podle informací od uživatelů na podobných zásadách trvá i policie, která tato místa rovněž navštěvuje.

Stany, přístřešky, ležení v budovách

Odhadem asi 50 osob bylo upozorněno na případné riziko vzniku požáru. Byl jim vysvětlen důvod tohoto rizika a společně se snažili najít bezpečnější alternativu. Důrazně apelovali na nebezpečí vytápění stanu plynem, zvláště když jsou obyvatelé pod vlivem alkoholu. Svíčky kolem postele byly po upozornění přesunuty do bezpečnější vzdálenosti. Velice časté bylo také topení svíčkou v téměř dokonale uzavřeném stanu. Dále bylo například zjištěno užívání hromady hadrů jako popelníku nebo ohniště na koberci. Ne všude se však terénní pracovníci setkali s pochopením. Při další návštěvě bylo ohniště přemístěno jinam, nicméně se stejným nápadem. Důraznějším tónem apelovala na tyto rizikově se chovající osoby policie.

Ze zprávy terénního pracovníka Armády spásy jednoznačně vyplývá, že má z hlediska požární ochrany terénní práce mezi bezdomovci konkrétní dopady.

Podpora terénní práce má rozhodně smysl

Nemůžeme se naivně domnívat, že takto vyřešíme stoprocentní pokles počtu požárů v obydlích bezdomovců, ale jak se ukazuje, lze tímto způsobem znatelně snížit pravděpodobnost vzniku případných požárů. Lze však předpokládat, že se i přes vyvíjenou snahu s lidskými ztrátami budeme i nadále potýkat. Tento fakt bohužel dokazují poslední tragické případy z konce roku 2011 v Praze. Muž a žena, kteří si v Praze 9 topili ve stanu hořákem na propan-butan, se udusili. V Praze 8 se otrávila žena zplodinami při požáru komunálního odpadu, nahromaděném v objektu, který obývala. I přes tyto smutné události existuje mezi terénními pracovníky a příslušníky HZS hl. m. Prahy pevné přesvědčení, že další podpora osvěty mezi bezdomovci přinese z dlouhodobého hlediska pozitivní výsledky v podobě snižujícího se počtu jejich úmrtí a zranění při požárech. Logicky lze také předpokládat snižování nákladů na hasební zásahy a celkové rizikovosti související se vznikem požáru, způsobené činností bezdomovců.

Noční požár staré haly Geodesie Českých drah, a.s., v těsném sousedství autobusového nádraží v Praze na Florenci si 27. října 2010 vyžádal devět mrtvých. Šlo o jeden z nejtragičtějších požárů v Česku za posledních 20 let. S ohněm bojovalo 23 jednotek PO z celé Prahy, z hořícího pekla se podařilo hasičům zachránit dvě osoby. Aby byl zamezen nepovolaným osobám vstup do objektu, byly na všechna okna namontovány železné mříže a vstupy zabedněny. I přesto zde našlo útočiště několik bezdomovců a objekt sloužil jako squat.

kpt. Bc. Radek KISLINGER, MV-generální ředitelství HZS ČR

 

Na začátku roku 2012 byl dokončen projekt „Metodika, prevence a vzdělávání v oblasti psychologie pro operační řízení“. Vznikl na základě potřeby vzdělávání příslušníků vykonávajících službu na krajských operačních a informačních střediscích (KOPIS) a na telefonních centrech tísňového volání 112 (TCTV 112) HZS krajů v oblasti psychologie a vedení komunikace v náročných situacích, ale také požadavků péče o tyto příslušníky (dále také „operátoři“).

Projekt je realizován psychologickou službou HZS ČR ve spolupráci s odborem operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR. Vytvořené pracovní skupiny se v rámci projektu věnovaly třem dílčím oblastem:
1. vzdělávání,
2. metodice vedení hovoru s osobou demonstrující úmysl sebevraždy,
3. péči o operátory a prevenci syndromu vyhoření.

Vzdělávací program

Skupina pro vzdělávání se zaměřila na vytvoření vzdělávacího programu jak pro začínající operátory, tak pro stávající příslušníky vykonávající službu na TCTV 112 a KOPIS. Na základě analýzy všech dostupných telefonických hovorů z TCTV 112 HZS krajů byly vytypovány skupiny nejvíce zátěžových hovorů, které byly pro výukové účely rozděleny do devíti kategorií:
→ obviňující/agresivní hovor,
→ zahlcující hovor,
→ hovor s nedostatečnou odezvou,
→ volající v přímém ohrožení,
→ zneužívající hovor,
→ hovor s dítětem,
→ hovor s duševně nemocným,
→ hovor se sebevrahem,
→ zátěžová komunikace operátora na KOPIS a TCTV 112.

Základní osnovy vzdělávání operátorů byly posléze doplněny o vzdělávací blok týkající se psychologických aspektů komunikace operátora, v rámci něhož jsou posluchači seznámeni s náročnými faktory hovorů a možnostmi práce s nimi. Při výuce jsou pro názornost rovněž používány reálné hovory a jsou nacvičovány modelové situace, jejichž scénáře byly vytvořeny podle výše zmíněných kategorií.

Metodika hovorů s osobou demonstrující úmysl sebevraždy

Druhá skupina analyzovala hovory s osobami demonstrujícími úmysl sebevraždy a zaměřila se na vytvoření algoritmů těchto hovorů. Rozdělila je do dvou kategorií:
→ hovory s osobou, která činí aktivní kroky k sebevraždě,
→ hovory s osobou, která o sebevraždě uvažuje, ale ještě není rozhodnuta, chce si především s někým popovídat, k čemuž však tísňová linka není určena.

Výsledkem práce skupiny jsou podklady k vedení odborné přípravy Psychologické aspekty komunikace operátora TCTV 112 – Sebevražedné jednání volajícího. Při odborné přípravě se operátoři seznamují s teoretickými východisky a se strategiemi vedení hovorů s ohledem na obecná doporučení i specifické případy, a to v souladu s typovou činností složek IZS při společném zásahu (STČ-02/IZS Typová činnost složek IZS při společném zásahu - demonstrování úmyslu sebevraždy). K oběma kategoriím hovoru byly vytvořeny algoritmické karty, které zjednodušují operátorům jejich rozhodovací procesy, jelikož obsahují jasný popis a návaznost jednotlivých kroků v postupech.

Péče o operátory

Skupina pro výše uvedenou oblast projektu navrhla program prevence syndromu vyhoření, který se mimo jiné zaměřuje i na zvyšování kompetencí a obecných dovedností operátorů, jako jsou např. kognitivní funkce (paměť, myšlení), nácvik psaní na počítači všemi deseti prsty apod. Program prevence syndromu vyhoření vychází z rozdělení péče do třech základních fází:
→ primární péče (zaměřená na zátěžové faktory a stresory související s prací na KOPIS a TCTV 112),
→ sekundární péče (zaměřená na reakci operátorů na právě probíhající zátěž),
→ terciární péče (zaměřená na symptomy, které se mohou vyskytnout po odeznění zátěže, nebo při její dlouhodobé expozici).

Pro účinnost preventivního programu se budou na jeho prosazování a aplikaci podílet odborníci managementu (který buduje firemní kulturu a upravuje pracovní nároky), psychologové (kteří mají řadu nástrojů pro psychologickou péči o operátory) a operátoři (kteří mají vlastní zdroje zvládání zátěže a jsou odpovědni za svůj vlastní přístup k životu a práci).

Těžištěm preventivní práce v rámci HZS ČR by tedy mělo být přiměřené vzdělávání, které posílí příslušníkům vykonávajícím službu na TCTV 112 a KOPIS jejich pracovní předpoklady, podpoří zdravé mechanismy zvládání zátěže a vyzdvihne přednosti zdravého životního stylu. Cílem tohoto preventivního programu je naplnění motta: „Kdo se může profesionálně vyvíjet, ten nevyhoří.“

Výstupem projektu je obsáhlý metodický materiál vydaný na CD, na němž jsou psychologům HZS krajů k dispozici materiály pro systematickou a dlouhodobou práci s příslušníky vykonávajícími službu na TCTV 112 a KOPIS. Jde o lektorské manuály, prezentace, studijní texty, záznamy reálných hovorů doplněné videonahrávkami z místa události a algoritmické karty doporučených postupů.

Závěr 

Práce s příslušníky vykonávajícími službu na TCTV 112 a KOPIS je jedním z hlavních úkolů psychologické služby pro rok 2012. Bude probíhat jak ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v rámci Vstupní přípravy příslušníků HZS ČR modul III - Operační řízení a kurzů odborné způsobilosti Operační řízení I a II, tak kontinuálně i v HZS krajů.

Dané problematice se v současné době začíná věnovat i mezinárodní projekt asociace „European emergency number association“ nazvaný „Psychological support of 112 call takers“, do něhož se psychologické pracoviště MV-generálního ředitelství HSZ ČR rovněž zapojilo a bude nadále přinášet nové poznatky.

plk. PhDr. Zuzana VRBOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje
 

V roce 2009 byl Radou Evropské unie schválen pro Evropskou unii (EU) klíčový dokument v oblasti CBRN - Akční plán EU pro boj s CBRN terorismem¹⁾ (dále jen „Akční plán“). Schválení tohoto dokumentu předcházela činnost několika pracovních skupin, která byla zahájena již na počátku roku 2008 a s menšími obměnami pokračuje doposud.

CBRN látky a materiály = chemické, biologické, radiologické a jaderné látky a materiály
CBRN – charakterizuje jevy a události s válečným i mírovým kontextem včetně aktů CBRN terorismu
CBRN terorismus = chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus - použití chemických zbraní, biologických a toxinových zbraní, radiologických zbraní a jaderných výbušných zbraní, bojových chemických látek a jiných toxických chemických látek, biologických agens a toxinů, jiných vysoce infekčních materiálů a radioaktivních látek jakož i jakékoliv teroristické akce proti chemickým, petrochemickým, biologickým a jaderným zařízením k vyvolání strachu nebo teroru

Vznik pracovní skupiny

První informace o záměru EU zřídit pracovní skupinu pro CBRN oblast pochází z ledna 2008. Tehdy byla Česká republika požádána o vyslání odborníků na první jednání pracovní skupiny nazvané CBRN Task Force (CBRN TF). Jednání se uskutečnilo 28. února 2008 a jeho hlavním účelem bylo seznámit účastníky s budoucí prací CBRN TF a se způsobem její organizace. Vzhledem k tomu, že se pracovní skupina měla zabývat širokým spektrem témat, byla rozdělena do tří samostatných podskupin (biologie, chemie, radiační/jaderná oblast). Členské státy (jejich koordinátoři pro jednotlivé oblasti z členských zemí) byly vždy vyzvány k nominaci účastníků jednání v závislosti na projednávaných tématech. Podskupiny CBRN TF se tedy scházely v různém složení a nebyly žádnými pevně ustanovenými seskupeními se stálými členy.

Podskupina pro oblast biologie se v průběhu roku sešla šestkrát a českou účast na jednáních zajišťoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Podskupina pro radiační/jadernou oblast se sešla čtyřikrát a účast na ní koordinoval také SÚJB. Podskupina pro oblast chemie se sešla třikrát a koordinátorem pro tuto oblast bylo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR). Jednání byla založena na podkladech zaslaných Evropskou komisí (dále jen „Komise“). Podklady byly koncipovány jako identifikace potřeb a problémů v dané oblasti s následným doporučením dalšího postupu nebo řešení (pouze na úrovni doporučení nikoli nařízení). Podklady byly během jednání projednány, Komisí upraveny podle závěrů z diskusí, poté zaslány účastníkům jednání k připomínkám a následně účastníci po zapracování připomínek Komisí obdrželi výsledné materiály (z každého jednání CBRN TF vznikl jeden materiál).

Konference „Zvyšování CBRN bezpečnosti“

Činnost CBRN TF a jejích podskupin vyvrcholila v lednu 2009 na konferenci nazvané „Zvyšování CBRN bezpečnosti“, kterou Komise uspořádala v Praze. Konference probíhala formou tří oddělených workshopů podle jednotlivých podskupin (biologie, chemie, radiační/jaderná oblast) a plenárního zasedání. Diskutovalo se mimo jiné nad závěry jednání podskupin CBRN TF a byla představena závěrečná zpráva o jejich činnosti (Report of the CBRN Task Force), která obsahovala celkem 264 různých doporučení, dělených do kapitol podle oblastí, tj. chemie, biologie, radiační/jaderná oblast. Každá kapitola se dále členila na tři části: 1. Prevence; 2. Detekce; 3. Připravenost a odezva.

Přijetí Akčního plánu

Závěrečná zpráva CBRN Task Force se stala základem pro materiál, který byl v rámci EU připraven v první polovině roku 2009 a následně v červnu 2009 schválen Komisí. Tento materiál byl nazván EU CBRN Action Plan (dále jen „Akční plán“) a byl se členskými státy projednáván v rámci předsednictví Švédska (CBRN oblast byla jednou z hlavních priorit stanovených během švédského předsednictví), a to na jednáních pracovní skupiny pro civilní ochranu (PROCIV).

Akční plán je jakýmsi seznamem cílů v oblasti ochrany před CBRN látkami a materiály (zejména před zneužitím CBRN látek a materiálů pro účely terorismu) a prostředků k dosažení těchto cílů. Obsahuje doporučení pro oblast chemie, biologie a radiační/jadernou oblast, část plánu je věnována i tzv. horizontálním opatřením, tj. opatřením obecnější povahy, která se dají aplikovat pro všechny uvedené oblasti. V rámci každé z uvedených oblastí je řešena problematika prevence, detekce, připravenosti a odezvy. Každé doporučení je doplněno návrhem termínu, kdy by mělo být zavedeno, a návrhem toho, kdo by měl doporučení realizovat (např. členské státy, Komise).

Akční plán není právním nástrojem, má sloužit pouze jako prostředek ke snížení pravděpodobnosti vzniku CBRN incidentů (zejména zneužití CBRN látek a materiálů pro účely terorismu) a minimalizaci jejich následků, nelze-li jejich vzniku zabránit. Tohoto cíle má být dosaženo implementací opatření popsaných v akčním plánu. Akční plán byl Radou Evropské unie schválen v samotném závěru švédského předsednictví, tj. v listopadu 2009.

Implementace Akčního plánu

Na počátku roku 2010 byla poprvé svolána CBRN poradní skupina (CBRN Advisory group), jejíž hlavní náplní práce je dohlížet na implementaci jednotlivých opatření Akčního plánu. Vzhledem k jeho rozsahu bylo i v tomto případě rozhodnuto o vytvoření pracovních podskupin pro jednotlivé oblasti (chemie, biologie, radiační/jaderná oblast). V rámci podskupin jsou projednávána konkrétní opatření Akčního plánu. CBRN poradní skupina činnost všech podskupin koordinuje, zabývá se horizontálními opatřeními, kompiluje výstupy jednotlivých podskupin a přenáší je na vyšší úroveň.

Jedním z klíčových cílů Akčního plánu bylo vytvořit seznamy vysoce nebezpečných CBRN látek a materiálů. Splnění tohoto úkolu bylo nezbytné pro další postup implementace opatření Akčního plánu, protože celá řada opatření se týká právě látek uvedených v těchto seznamech. Proto byla založena další podskupina CBRN poradní skupiny – tzv. podskupina pro tvorbu seznamů. Seznamy (Seznam vysoce nebezpečných chemických látek, Seznam vysoce nebezpečných biologických agens, Seznam vysoce nebezpečných radioaktivních látek a jaderných materiálů) byly na základě návrhů a připomínek jednotlivých členských států dokončeny na konci roku 2010.

V průběhu roku 2011 činnost CBRN poradní skupiny a jejích podskupin pokračovala (jednotlivé podskupiny se scházely přibližně třikrát ročně, poradní skupina se sešla dvakrát). Českou účast na jednáních i nadále zajišťovalo MV-GŘ HZS ČR společně se SÚJB.

S implementací Akčního plánu je spojena celá řada dalších aktivit. Jedná se zejména o studie, které budou většinou zahájeny v průběhu roku 2012. Byla vytvořena také řada dotazníků a anket, jejichž cílem bylo zjistit, jak mají danou oblast ošetřenou jednotlivé členské státy, kde dosud přetrvávají nedostatky, kde mohou vznikat problémy atd. Řada projektů v CBRN oblasti proběhla také v rámci bezpečnostního výzkumu (program FP7). V letech 2007 až 2011 to bylo asi 30 projektů v hodnotě přibližně 100 milionů EUR. V letech 2012 až 2013 je plánováno uskutečnění dalších 10 až 15 projektů²⁾.
Jeden z útvarů Komise, generální ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO), zahájil v roce 2011 program, jehož hlavním cílem je implementace Akčního plánu pro oblast civilní ochrany. Snahou DG ECHO je v rámci tohoto programu zajistit koordinaci a spolupráci všech zúčastněných subjektů na implementaci opatření Akčního plánu, která se týkají zejména oblasti připravenosti a odezvy v CBRN oblasti. Pro tento účel založilo DG ECHO pracovní skupinu (Working Group on EU CBRN Resilience in Civil Protection), v rámci které budou diskutována vybraná opatření Akčního plánu (zejména opatření týkající se mezinárodních cvičení zaměřených na CBRN problematiku, modulů civilní ochrany, tréninku a výcviku zasahujících a tvorby příručky pro zasahující pod názvem Emergency Response Guidebook for first responders). Činnost této pracovní skupiny bude pokračovat i v letošním roce.

Výhled do budoucna

Na konci roku 2011 byly členské státy požádány o poskytnutí podkladů o stavu implementace Akčního plánu. Tyto podklady byly za Českou republiku zpracovány MV-GŘ HZS ČR ve spolupráci se SÚJB a na začátku roku 2012 odeslány Komisi, která ze všech obdržených podkladů sestaví zprávu o implementaci pro Radu Evropské unie. S podobou této zprávy by měly být členské státy seznámeny v rámci jednání jednotlivých pracovních podskupin a CBRN poradní skupiny, jejichž činnost bude pokračovat i v letošním roce. Stejně tak lze předpokládat pokračování velmi dobré spolupráce MV-GŘ HZS ČR a SÚJB, umožňující zajistit českou účast na těchto jednáních a také český podíl na materiálech, které v rámci činnosti pracovních skupin vznikají.
Ačkoli Akční plán není právně závazným dokumentem, může posloužit jako nástroj pro ověření, čeho bylo již v jednotlivých členských státech v CBRN oblasti dosaženo a co dosud chybí, a také jako inspirace pro to, co by ještě mělo být zavedeno. V neposlední řadě slouží jako velice užitečná platforma pro diskusi a výměnu zkušeností v této oblasti.

kpt. Ing. Silvie KOCIÁNOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

¹⁾ 15505/1/09 REV 1 - Council conclusions on strengthening chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) security in the European Union - an EU CBRN Action Plan – Adoption.
²⁾ Bližší informace o rámcovém programu FP7 jsou k dispozici na stránkách http://cordis.europa.eu/fp7/security/home_en.html.

 

Zahájení letošní sezony v Expozici požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky ve Zbirohu se uskuteční v sobotu 5. května 2012. Kromě nově upravených expozic v halách budou k vidění ukázky funkční historické hasičské techniky, vystoupení nejmladších hasičů ve věku od tří do pěti let z Kralovic, vystoupení country kapel apod. Program začíná v 10.00 hodin.

Ve znamení novinek

Pro letošní sezonu se podařilo zajistit několik nových a zajímavých exponátů – například požární automobily Praga RN, Mercedes Benz (rok výroby 1934), BMW 316 VA, Tatra 148 T2 HR, nebo několik koněspřežných motorových stříkaček s motory. V jednání je zapůjčení zajímavého exponátu z Muzea Tatry Kopřivnice. 

V expozici byly postaveny menší funkční a dekorativní stavby, jako malý kinosál a kůlna s požárními stříkačkami, připravuje se výstavba stánku s rychlým občerstvením. Pro cyklisty je k dispozici stojan na kola, a v případě potřeby možnost zapůjčení nářadí na základní opravu kola nebo kompresor na dohuštění pneumatik. Před dokončením jsou nové webové stránky expozice.

Nejen prohlídka exponátů

Pro letošní sezonu jsou připraveny také další doprovodné akce. Za zmínku stojí cílová jízka Klubu historických vojenských a užitkových vozidel, kdy do areálu ve Zbirohu přijede více než stovka autoveteránů. Jízda se uskuteční v neděli 10. června, příjezd vozidel se předpokládá ve 12.00 hodin. Tato akce volně naváže na loňský závěr sezony, kdy expozici navštívili členové pražského Harley clubu na více než stovce krásných motocyklů.

Vyvrcholením sezony pak bude druhý ročník Zbirožského hasičského tatrování, který se uskuteční 8. září 2012. Vzhledem k tomu, že první ročník této akce se setkal s mimořádným ohlasem, organizátoři věří, že loňský počet účastníků i návštěvníků bude letos překonán.

V měsíci květnu v expozici očekáváme jejího desetitisícího návštěvníka!

Návštěvní hodiny

Expozice bude v letošním roce otevřena od 1. května do 30. září. Přístupná bude každý den od 09.00 do 17.00 hodin. Začátek poslední prohlídky je v 16.00 hodin.

Kde nás najdete

Expozice požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky se nachází na území města Zbiroh, v areálu nedaleko zbirožského zámku. Pro návštěvníky, kteří přijedou automobily, je připravena dostatečná parkovací kapacita.

Adresa: Švabínská ulice, Zbiroh-Švabín, Loc: 49°51‘29.34“N 13°45‘7.911“E.

Petr BÍZA, vedoucí Expozice požární ochrany HZS ČR ve Zbirohu, foto Milan VÁVRŮ

 

• PŘEDSTAVUJEME
Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje
kpt. Ing. Petr Faster, Ing. Petr Berglowiec

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Vodárenství a jeho provozování v souvislosti se změnami krizového zákona
doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D., Ing. Bc. Milan Lindovský, MBA

• PŘÍLOHA
Elektrická požární signalizace
plk. Ing. Zdeněk Hošek