Dne 8. srpna 2013 bylo v 15.39 hodin na krajské operační a informační středisko HZS Středočeského kraje přijato oznámení o rozsáhlém požáru rodinného domu v obci Sýkořice (okr. Rakovník). Kvůli vysoké intenzitě požáru se oheň téměř okamžitě z obytného automobilu rozšířil i na střechu domu. Zásah velmi komplikovalo složité rozebírání střešní konstrukce. Oheň, který způsobil škodu za šest milionů korun, likvidovalo celkem deset jednotek požární ochrany.

Popis objektu

Šlo o rodinný dům se dvěma nadzemními podlažími ve tvaru T o půdorysných rozměrech 25 m x 16 m. Položení základního kamene se datuje k 15. století. Od této doby byl dům postupně rozšiřován a zvětšován. Nosné konstrukce se skládaly z lehčených betonů, kamenného a cihelného zdiva. Klasická sedlová střešní konstrukce se skládala ze sádrokartonu, parotěsné folie, izolace, prken, střešní lepenky a šindele. Stavební konstrukce je hodnocena jako smíšená hořlavá. Dům je situován na odlehlém místě, přibližně 3 km od obce Sýkořice a vede k němu úzká nezpevněná cesta podél řeky Berounky. Samotný dům je postaven v zalesněném svahu.

Průběh zásahu

Na místo požáru byla v prvním stupni požárního poplachu vyslána jednotka ze stanice Stochov s CAS 15 a jednotky SDH obcí Sýkořice s CAS 25 a Zbečno s 2 x CAS 32. Událost byla zároveň předána Policii ČR a zdravotnické záchranné službě. Během jízdy jednotek PO k místu zásahu byl požár několikrát oznámen na tísňovou linku s upřesňujícími informacemi. Vzhledem k hlášenému rozsahu a vzdálenosti byly na místo požáru vyslány jednotka ze stanice Beroun s CAS 20, CAS 30, a jednotky SDH obcí Chyňava s CAS 25, CAS 32 a Roztoky s CAS 32. Dále byl operačním důstojníkem vyrozuměn velitel čety, řídicí důstojník a příslušník pro zjišťování příčin vzniku požárů. V rozmezí tří minut se na místo události dostavily jednotky SDH obcí Sýkořice, Zbečno a jednotka ze stanice Stochov. Prvotním průzkumem bylo zjištěno, že požárem je zcela zasažen zaparkovaný obytný automobil, ve kterém došlo k iniciaci unikajícího plynu. Intenzita požáru byla tak vysoká, že se požár během několika minut rozšířil přes naskladněné dřevo na střešní konstrukci domu. Jednotka stanice Stochov provedla průzkum domu v dýchacích přístrojích a zároveň vytvořila jednoduchý proud C 52 od CAS 15, který nasadila do zasažené podkrovní části domu. V 16.11 hodin byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Na pokyn velitele zásahu (VZ) jednotka SDH obce Zbečno vytvořila od CAS 15 dopravní vedení s rozdělovačem a první útočný proud C 52 směřovaný na podbití střechy a požár automobilu. Jednotka SDH obce Sýkořice vytvořila u řeky Berounky čerpací stanoviště. Rozebírání střešní konstrukce z půdního prostoru se neosvědčilo, proto hasiči přistoupili k zásahu z vnější strany za použití řetězových motorových pil a nastavovacích žebříků. VZ si na místo požáru vyžádal protiplynový hasicí automobil ze stanice Kladno, pohotovost rozvodných závodů a týlové zabezpečení. Na místě události byly v tu dobu jednotky SDH obcí Chyňava, Roztoky a jednotka ze stanice Beroun. Jednotkami PO byl vytvořen druhý útočný proud C 52, další dopravní vedení B 75 s rozdělovačem se dvěma proudy C 52 od CAS 15 a čerpací stanoviště. Během zásahu byly v přístřešku nalezeny dvě tlakové lahve, které byly po ochlazení vyneseny na volné prostranství.

Rozebírání střešní konstrukce

Rozebírání střešní konstrukce bylo značně složité. Samotná výška střešní konstrukce neumožňovala prořez až k sádrokartonu, navíc docházelo k zalepení lišt modifikovaným asfaltem z lepenek a ztupení řetězů o drcený písek na krytině. Odkrývání bylo zdlouhavé, proto byla situace na místě zásahu přehodnocena a přes KOPIS byl na místo vyžádán vidiový kotouč. Během hledání alternativního řešení vznesl operační důstojník dotaz k HZS hl. m. Prahy o vhodnosti použití vysokotlakého řezacího zařízení Cobra. Vzhledem ke složení střešní konstrukce zařízení doporučeno nebylo. Vidiový kotouč se ukázal jako nejlepší varianta rozebírání střešní konstrukce s velkým množstvím lepenky.

Lokalizace požáru

Požár obytného automobilu byl zlikvidován a jednotky PO dále postupovaly v odkrývání ohnisek v naskladněném dřevu. VZ si na místo události vyžádal jednotku PO s dýchacími přístroji, včetně nositelů k vystřídání zasahujících hasičů a osvětlovací balon. Na místo požáru byla vyslána jednotka SDH obce Lhota s CAS 32 a DA 10. Hasiči vytvořili kotoučovou pilou několik proluk ve střešní konstrukci za neustálého monitorování termokamerou a ve 20.13 hodin byl požár lokalizován.

Likvidace požáru

Po lokalizaci požáru byl ukončen druhý stupeň požárního poplachu, byla zrušena čerpací stanoviště a jednotky PO se soustředily na dohašování doutnajících ohnisek. Po závěrečném průzkumu a přirozeném odvětrání celého objektu byla ve 21.29 hodin ohlášena likvidace požáru. Na místě události byla ponechána na dohlídku místní jednotka PO a poté bylo místo zásahu předáno majiteli.

Během zásahu byla na stanici Beroun v záloze jednotka SDH obce Králův Dvůr s VEA a CAS 20. Na stanici Stochov byla v záloze jednotka SDH obce Žilina s CAS 32.

Na likvidaci požáru bylo nasazeno 10 jednotek PO, z toho tři jednotky profesionálních a sedm jednotek dobrovolných hasičů.

Příčina vzniku požáru

Jako příčina vzniku požáru byla stanovena iniciace unikajícího plynu z tlakové lahve k plynové chladničce (umístěná v obytném automobilu), která pro svou funkčnost využívá neustále otevřený plamen. Požárem byla způsobena škoda za šest milionů Kč, uchráněné hodnoty činily tři miliony Kč.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ přítomnost vodního zdroje v blízkosti místa zásahu,
→ dobrá spolupráce složek IZS,
→ rychlé odpojení elektrické energie.

Negativa
→ přítomnost tlakových lahví,
→ obtížná cesta k místu zásahu,
→ nedostatečné nástupní plochy pro mobilní požární techniku,
→ vysoká lineární rychlost šíření požáru ve střešní konstrukci,
→ vedení elektrické energie na plášti budovy,
→ nevybavenost jednotek PO vidiovým kotoučem,
→ pozdní výjezd místní jednotky PO, nevybavenost dýchacími přístroji,
→ povětrnostní podmínky (teplota nad 30 °C).

nstržm. Ing. Martin VONDRA, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Stalo se to již několikrát, prozatím jen v zahraničí. Nezáleží, zda byl čin spáchán jednotlivcem nebo za ním stojí nějaká organizovaná skupina. Nezáleží ani na důvodech, proč se to stalo. Následky bývají fatální vždy - mrtví nebo ranění. A takováto událost vždy zasáhne do života především nevinným. Za mediálně nejznámější akci tohoto druhu lze považovat útok v tokijském metru v roce 1995. Do té doby neznámá sekta vzala svým teroristickým útokem, s použitím bojového plynu sarinu, život mnoha lidem a dalším způsobila zdravotní újmy. Svět byl šokován. Přestože o nesmyslnosti takového činu není potřeba vést polemiku, jistotu, že se o něco podobného nikdo už nikdy nepokusí, nemáme.

Od odhodlání zvládnout řešení takto zákeřné mimořádné události až ke zpracování samostatné typové činnosti, která by problematiku chemického útoku v metru řešila, bylo nutné ujít notný kus cesty. Základ k jejímu zpracování položil výzkumný úkol, který Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR (MV-GŘ HZS ČR) realizovalo společně s dalšími subjekty v období let 2006 až 2011. Pracovní tým, který byl pro tvorbu typové činnosti následně sestaven, pak přetransformoval vědecké závěry výzkumného úkolu do podoby praktického postupu.

Typová činnost STČ-13/IZS „Reakce na chemický útok v metru“ má obvyklou, již zažitou strukturu a jednotlivé složky integrovaného záchranného systému (IZS) a další subjekty zúčastněné při řešení mimořádné události, postupují v souladu se zpracovanými listy.

Prvotní roli při řešení mimořádné události sehrává Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. (DP hl. m. Prahy), který se snaží svými kroky minimalizovat dopady mimořádné události na cestující. Jde zejména o zastavení provozu metra, evakuaci cestujících a zabezpečení přísunu čerstvého vzduchu do metra.
Na místo mimořádné události jsou vyslány jednotky HZS DP hl. m. Prahy a HZS hl. m. Prahy, a o vzniklé situaci je souběžně informováno operační středisko IZS, které zabezpečí povolání Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, Policie ČR, Městské policie hl. m. Prahy a všech dalších potřebných sil a prostředků.

V další fázi se provádí průzkum, identifikace nebezpečné látky a její lokalizace a záchrana osob.

V návaznosti na možný počet ohrožených osob je z pohledu záchranných prací stěžejní dostatečný počet sil a prostředků. Prostory metra jsou, obdobně jako v případě STČ-04/IZS „Letecká nehoda“, propátrávány vyhledávacími skupinami, které nalezené osoby předávají štafetovým způsobem dalším záchranným skupinám. Rozsah plánovaných prací je značný, počítá se mj. také se stavbou stanovišť dekontaminace před vybranými pražskými nemocnicemi. Na strategické úrovni je řešení mimořádné události řízeno Krizovým štábem hl. m. Prahy. Přestože je typová činnost „šitá na míru“ prostorám v metru, lze o některých nastavených postupech diskutovat i v obecnějším kontextu.

Reakce na chemický útok v metru je v pořadí třináctou typovou činností. Na jejím vytváření se podíleli zástupci všech základních složek IZS hl. m. Prahy, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ministerstev zdravotnictví, obrany a vnitra, Magistrátu hl. m. Prahy, Policejního prezidia ČR, zástupci Kriminalistického ústavu Praha, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ÚVN-Vojenské fakultní nemocnice Praha, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty UK v Praze a zejména DP hl. m. Prahy. Postup koordinoval odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby MV-GŘ HZS ČR.

Všechny typové činnosti jsou k dispozici na internetových stránkách www.hzscr.cz v sekci Dokumentace IZS.

kpt. Ing. Jaromír KONEČNÝ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy
 

Pro bezpečnější dopravu vznikají inteligentní dopravní systémy, mezi něž patří také eCall, který bude od roku 2015 instalován ve všech nově vyrobených osobních vozidlech. Na řešení celé problematiky uvedení systému do provozu byl zaměřen národní seminář, který se uskutečnil 18. září 2013 v budově Ministerstva dopravy a pokračoval doprovodným programem v Praze-Řepích v podobě reálného crash testu.

Evropská komise předložila 13. června 2013 návrh rozhodnutí o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU od 1. října 2015. Systém eCall bude poskytován zdarma na principu jednotného evropského tísňového volání 112. Skládá se ze tří základních komponent - palubní jednotky ve vozidle, mobilní telekomunikační sítě a center tísňového volání 112. Systém bude jazykově nezávislý a umožní rychlou pomoc účastníkům dopravní nehody na kterémkoli místě v Evropě. Po zavedení služby eCall se očekává podstatné snížení počtu těžkých zranění a úmrtí při dopravních nehodách.

Pilotní projekt

V rámci EU v roce 2011 se zapojilo devět států (Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko a Švédsko) do tříletého pilotního projektu HeERO (Harmonised eCall European Pilot), který byl úspěšně dokončen (v 15 státech). Ověřil provoz služby a stanovil technické podmínky propojení systému pro provoz záchranné služby v celoevropském prostředí. Za Českou republiku se projektu účastní Ministerstvo dopravy, MV-generální ředitelství HZS ČR (MV-GŘ HZS ČR) a společnost Telefónica Czech Republic. Potřebné prostředky jsou poskytovány z jedné poloviny ze státního rozpočtu ČR a z druhé poloviny z programu EU na podporu politiky informačních a komunikačních technologií ICT-PSP (ICT Policy Support Programe) jako součásti rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace.

Pilotní projekt se věnoval přípravě nezbytné infrastruktury pro poskytování služby eCall občanům členských zemí Evropské unie (také přidružených zemí na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku), a to podle jednotných technických standardů.

Jak systém funguje

Speciální palubní jednotka On Board Unit (OBU), zabudovaná ve vozidle, se v případě nárazu prostřednictvím nárazových senzorů (airbag, bezpečnostní pásy) okamžitě automaticky spojí mobilní sítí s operátorem nejbližšího centra tísňového volání 112, otevře hlasový kanál pro vzájemnou komunikaci a zároveň odešle datovou větu obsahující informace o místě a času nehody, typu vozidla, směru jízdy a počtu cestujících. Operátorovi se zobrazí místo nehody na mapě a na obrazovce se vizualizují data zaslaná systémem eCall, které předává dopravnímu informačnímu a řídicímu centru. Podle vytěžených informací vyšle pomoc (složky integrovaného záchranného systému), a to i tehdy, když nikomu z posádky zdravotní stav nedovolí komunikovat s operátorem nebo je v zemi cizincem a nezná dostatečně jazyk. Systém eCall lze aktivovat i ručně stisknutím tlačítka v autě, například svědkem vážné nehody.

„Stává se, že automobil například dostane smyk a sjede mimo vozovku ze srázu do takové hloubky, že ho ostatní řidiči nemohou vidět a přivolat včasnou pomoc,“ řekl kpt. Ing. Jan Urbánek z MV-GŘ HZS ČR. „Prostřednictvím eCall přivolá pomoc sám automobil, když osoby v něm budou například v bezvědomí. Zařízení přesně určí souřadnice v geografickém informačním systému a lokalizuje místo nehody. Jednotky požární ochrany dostanou také podle VIN kódu informaci o typu vozidla a umístění bezpečnostních prvků pro orientaci při vnikání do vozidla a vyprošťování zaklíněných osob. Údaje, které systém předá, jsou cenné pro rychlejší a efektivnější zásah u dopravní nehody.“

Na semináři se diskutovaly také aspekty planých nebo zlomyslných volání a možnost zneužití systému. Vyskytly se také obavy, aby systém nezatížil služby zdravotnické záchranné služby banálními případy na úkor naléhavější potřebě pomoci. Její možnosti jsou kapacitně omezeny a finanční situace pravděpodobně zatím nedovolí zvyšovat počet sanitních vozidel ani personálu.

Na tyto připomínky reagoval plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení MV-GŘ HZS ČR: „Vyslat záchranu tam, kde je bezpochyby nutná, pomohou unikátní ověřovací technologie, i když nic není stoprocentní. V případě, že osoby v automobilu nebudou komunikovat, je možné, že již nežijí, jsou v bezvědomí nebo stihly z vozidla utéci, což je velmi málo pravděpodobné. Na zavedení systému eCall se Česká republika podílí již od roku 2007 a naše call centra tísňové linky 112 patří mezi technologicky nejvyspělejší v celé Evropě.“

Perspektiva realizace

Zpočátku bude elektronický bezpečnostní systém implementován pouze do osobních automobilů a lehkých nákladních vozidel, ale v budoucnu se počítá s implementací také do autobusů, nákladních automobilů a kamionů, se speciálním zaměřením na vozidla převážející nebezpečný náklad podle dohody ADR. Také pro motocyklisty se vyvíjí speciální zařízení, které je složeno ze dvou částí. Jedna bude instalována v motocyklu a druhá v přilbě jezdce.

V současné době zbývá doladit právní předpisy v ČR a zakotvit provoz systému v evropské legislativě (schválení Evropským parlamentem). Členské země EU musejí přizpůsobit systému svá centra tísňového volání. Operátorům mobilních sítí bylo uloženo, aby vyřešili přípravu směrování na linku 112. Telekomunikační síť v každé zemi musí být schopna přenést data z palubní jednotky do centra příjmu tísňových volání současně s voláním na číslo 112.
Několik vozidel s již zabudovaným systémem ověřuje varianty krizových situací v terénu na různých místech. Datová a hlasová komunikace probíhá vůči testovacímu prostředí systému TCTV 112. Na testovací platformu eCall bude systémem odkloněno do budoucna každé zkušební volání.

Informace o dopravních nehodách bude přijímat Národní dopravní informační centrum, které je použije pro texty na informačních tabulích pro řidiče, pro dopravní zpravodajství, aktuální dopravní situaci na internetu, osobní navigační systémy apod.

Pro získání technických údajů o vozidle budou pracoviště linky 112 propojena s centrálním registrem vozidel a evropským informačním systémem EUCARIS. Pokud bude soukromý sektor respektovat technické standardy, bude moci poskytovat k systému doplňkové služby.

Crash test

„Technologie eCall může zachránit mnoho lidských životů, protože se zkrátí doba pro zásah záchranných složek. Jejich rychlejším příjezdem bude možné dříve likvidovat následky nehody, snížit riziko sekundárních nehod a přispět ke zlepšení plynulosti silničního provozu. Těší mě, že právě Česká republika je mezi devíti evropskými zeměmi, které se zasloužily o tento krok v zajištění bezpečnosti v dopravě,“ zhodnotil přínos nového systému ministr dopravy Bc. Zdeněk Žák při realizaci veřejného crash testu při simulované srážce motorového vozidla a záchrany prostřednictvím eCall.

K testování byl použit automobil Škoda Rapid s figurínou řidiče, který narazil do pevné překážky. Operátorka linky 112 okamžitě podle informací z palubní jednotky OBU vyhodnotila nehodu jako velmi vážnou a předala informace složkám IZS. Softwarová aplikace ukázala na obrazovce místo události a data potřebná pro jednotku PO. Ta po cestě k zásahu získala informace o rozsahu destrukce automobilu, o umístění výztuží v konkrétním typu automobilu Škoda, kde jsou umístěny pyropatrony k přepínači bezpečnostních pásů a kde je možné bezpečně střihat karoserii a jak vyřadit z provozu energetické zdroje, které by mohly být příčinou vzniku požáru a došlo by k ohrožení raněného i zasahujících hasičů. Reálný crash test - řízená srážka motorového vozidla, prezentovala účinnost systému, zejména rychlé propojení jednotky ve vozidle s linkou 112 a dobrou připravenost složek IZS na záchranu osob z havarovaných vozidel.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka
 

Ve dnech 26. až 28. března 2013 se uskutečnilo cvičení orgánů krizového řízení ZÓNA 2013 (dále jen cvičení), zaměřené na řešení simulované radiační havárie v Jaderné elektrárně Dukovany. Jednalo se o cvičení koordinované Ministerstvem vnitra-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) ve spolupráci s dalšími dotčenými ministerstvy a ústředními správními úřady, orgány Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a složkami integrovaného záchranného systému (IZS), z jejichž zástupců byla vytvořena řídicí skupina k přípravě, provedení a vyhodnocení tohoto cvičení.

Cíle cvičení, které se týkaly procvičení vybraných činností krizových štábů, složek IZS a celostátní radiační monitorovací sítě, prověření aktuálnosti plánovací dokumentace i uzavřených dohod k řešení mimořádné události a krizové situace tohoto typu, jakož i systémů osobní dozimetrie u příslušníků zasahujících v zóně havarijního plánování a obsluhujících dekontaminační linky a v neposlední řadě systému informování veřejnosti, byly splněny. Přestože praktická část cvičení v terénu proběhla za mimořádně nepříznivých povětrnostních podmínek, byly plánované činnosti a úkoly provedeny v plném rozsahu a s maximálním nasazením zúčastněných složek.

Průběh cvičení

Cvičení proběhlo plně v souladu se zpracovaným plánem provedení, který byl schválen ministrem vnitra 27. listopadu 2012. Jednotlivé úkoly byly plněny ve třech obdobích. V první fázi byla prověřena funkčnost systému havarijní odezvy ČEZ, a.s., souběžně s činností ústředních i územních správních úřadů v reakci na vyhlášení mimořádné události 2. stupně v Jaderné elektrárně Dukovany, a to v souladu s vnitřním havarijním plánem a vnějším havarijním plánem. Nelze opomenout ani odeslání příslušných hlášení, kterými je Česká republika vázána na základě uzavřených mezinárodních úmluv. Za účelem předpokládané ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací byl aktivován štáb MV-GŘ HZS ČR.

Ve druhém období došlo, vzhledem k průběhu simulované havárie, k překlasifikování na mimořádnou událost 3. stupně. V návaznosti na to byly opět provedeny standardní činnosti podle vnitřního a vnějšího havarijního plánu, zejména varování, které proběhlo v zóně havarijního plánování spuštěním koncových prvků (sirén) za použití zkušebního tónu (varovný signál „všeobecná výstraha“ nelze při cvičení použít) a dále vyrozumění dotčených orgánů a následné předávání informací mezi operačními a informačními středisky na ústřední i krajské úrovni. Vzhledem k charakteru mimořádné události byl aktivován Ústřední krizový štáb včetně odborné pracovní skupiny pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji. K řešení nastalé situace byly rovněž aktivovány krizové štáby Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, krizové štáby dotčených obcí s rozšířenou působností a krizové štáby vybraných obcí.

Vzhledem k závažnosti situace byl v souladu s příslušnými ustanoveními krizového zákona vyhlášen hejtmany Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje stav nebezpečí. Následně hejtmani obou krajů a také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost požádali premiéra (vládu) o vyhlášení nouzového stavu pro zasažená území. Tyto žádosti byly projednány na zasedání Ústředního krizového štábu a následně realizovány vydáním rozhodnutí premiéra o vyhlášení nouzového stavu na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje na dobu od 19.00 hodin 26. března 2013 do 24.00 hodin dne 5. dubna 2013.

Třetí období cvičení zahrnovalo především praktické činnosti složek IZS a PANELU nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, který se do cvičení také zapojil. V rámci cvičení tohoto charakteru byl poprvé procvičen i zásah složek IZS při simulované dopravní nehodě v zóně havarijního plánování přímo v kontaminované oblasti. Řešení situace bylo realizováno tak, že v zóně zasahovaly pouze síly a prostředky HZS ČR, neboť výjezdové skupiny poskytovatelů zdravotnické záchranné služby nejsou dosud pro vjezd do kontaminované oblasti vybaveny. Tento nedostatek bude nutné v budoucnu dořešit. Současně probíhalo monitorování zasažené oblasti pro získání informací o radiační situaci, které sloužily Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost jako podklad pro vydání doporučení, na jejichž základě a na doporučení krizových štábů hejtmani krajů rozhodovali o realizaci neodkladných ochranných opatření. Prakticky byla do cvičení zapojena vybraná část celostátní radiační monitorovací sítě, a to letecká skupina (vrtulník Armády ČR, odborný personál a přístrojové vybavení Státního ústavu radiační ochrany) a dále mobilní skupiny ČEZ, a.s., Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, HZS ČR, Policie ČR, Armády ČR a Generálního ředitelství cel. V terénu byla rozvinuta stanoviště dekontaminace osob a techniky ze sil a prostředků HZS krajů, předurčených jednotek SDH obcí a Záchranného útvaru HZS ČR (v Jihomoravském kraji u obce Únanov, v Kraji Vysočina u obce Kožichovice). Bylo procvičeno rozvinutí příjmového místa evakuovaných osob v obci Sokolnice a další činnosti.

Závěry a přijímaná opatření

Do cvičení bylo zapojeno celkem 1590 osob a 97 kusů techniky. V průběhu cvičení si jednotlivé orgány a složky procvičovaly dosažení pohotovosti, získávaly potřebné návyky a zdokonalovaly rozhodovací procesy při tomto neobvyklém typu mimořádné události. Tyto zkušenosti budou moci uplatnit i při řešení jiných mimořádných událostí nebo krizových situací, pravděpodobnost jejichž vzniku je na území obou cvičících krajů, resp. na území celé ČR pro ústřední orgány, podstatně vyšší. Průběh celého cvičení byl hodnocen pozorovateli, z jejichž poznatků a na základě podkladů samotných cvičících byl zpracován návrh vyhodnocení, který nejen že popisuje činnost cvičících subjektů, ale také shrnuje přínosy a nedostatky včetně návrhu opatření k jejich řešení. Návrh vyhodnocení dopracovala do finální podoby řídicí skupina. V následující části příspěvku jsou uvedeny nejzásadnější úkoly a opatření, které z vyhodnocení cvičení vyplynuly.

Při cvičení se potvrdila potřeba průběžně aktualizovat vnější havarijní plán jak z hlediska obsahového, tak i z hlediska měnící se legislativy. K tomuto úkolu se již schází pracovní skupina, zřízená MV-GŘ HZS ČR s účastí zástupců dotčených hasičských záchranných sborů krajů, které byl stanoven úkol „analyzovat zpracované vnější havarijní plány s cílem optimalizovat a zefektivnit obsah plánovací dokumentace v rámci platné legislativy“. Cvičení rovněž poukázalo na potřebu úpravy Statutu Ústředního krizového štábu a jeho odborné pracovní skupiny pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji ve smyslu rozšíření o zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, neboť tento rezort má mimo jiné v působnosti problematiku obnovy území, činnost stavebních úřadů (zemní a stavební práce, statici) a oblast pohřebnictví. Odbornou pracovní skupinu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji bude potřebné rozšířit o stálého zástupce MV-GŘ HZS ČR z důvodu provázanosti s opatřeními ochrany obyvatelstva, zejména nouzového přežití, a zajištění primárního pokrytí požadavků obcí a krajů v oblasti nouzového přežití ze zásob Hasičského záchranného sboru ČR. Jedním z cílů cvičení bylo procvičit činnosti při uplatňování a řešení požadavků na věcné zdroje s využitím informačního systému Správy státních hmotných rezerv Krizkom. Cvičení ukázalo, že je potřeba upřesnit postupy při součinnosti ústředních správních úřadů v procesu řešení požadavků na věcné zdroje, s cílem efektivně využít materiálové zdroje, které jsou k dispozici v majetku státu, zejména u Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a následně je třeba rozšířit informační systém o funkcionality, které tento postup umožní. Při praktickém ověření aktuálnosti vnějšího havarijního plánu se zaměřením na Plán regulace dopravy a Plán zajištění veřejného pořádku bylo shledáno, že množství dopravního značení, uloženého u Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje neodpovídá skutečnému požadavku na počet značení rozmístěného po obvodu zóny havarijního plánování. Současně je nutné ve spolupráci se zpracovatelem vnějšího havarijního plánu zpracovat formulář jednotného povolení ke vstupu pro oprávněné osoby do zóny havarijního plánování, na jehož základě umožní hlídky Policie ČR vjezd nebo vstup do uzavřené oblasti. Dalším závěrem, který ze cvičení vyplynul, je nutnost jednoznačně dořešit otázku zásahu výjezdových skupin poskytovatelů zdravotnické záchranné služby v zóně havarijního plánování, a to zejména z hlediska jejich vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky.

Kromě výše uvedených závěrů a z nich vzešlých úkolů, bylo definováno i několik dílčích opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Tento dokument byl projednán a schválen Výborem pro civilní nouzové plánování dne 17. září 2013 a je k dispozici na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci Krizové řízení – cvičení orgánů krizového řízení.

kpt. Mgr. Kristýna VOJTÍŠKOVÁ, plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Milan VÁVRŮ

O možnosti spolufinancovat bezpečnostní systém toho bylo napsáno již mnoho. Zejména za poslední více než rok se pak posuzovala možnost využití spolufinancování ze strany pojišťoven. Jak jsem již informoval v předchozích číslech časopisu 112, tato snaha se podařila a po dlouhých diskuzích, velkých kompromisech a obtížných dojednáních se podařilo schválit zákon č. 160/2013 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Uvedený zákon upravuje dva procesy spolufinancování složek integrovaného záchranného systému, a to prostřednictvím úhrady nákladů za zásah jednotky požární ochrany (dále také „jednotka PO“) nebo prostřednictvím zřízeného fondu zábrany škod. V tomto příspěvku se zaměřím na úhradu nákladů za zásah.

Přímá úhrada nákladů za zásah jednotky PO, vzniklých při dopravní nehodě nebo při eliminaci následků úmyslného jednání, formou paušální částky je první formou spolufinancování pojišťoven, zejména z povinného ručení nebo přímé platby za zásah od osob, pokud se jedná o úmyslné jednání. Subjektem, jemuž může být tato úhrada poskytnuta, je hasičský záchranný sbor kraje, Záchranný útvar HZS ČR a zřizovatel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany. Proti předešlému stavu (do konce srpna 2013), kdy bylo z likvidačních prací získáváno přibližně 30 milionů Kč pro celý Hasičský záchranný sbor ČR za rok, by nová úprava měla přinést částku vyšší (bude úměrná počtu zásahů, počtu hodin při zásahu a hodinové částce stanovené nařízením vlády). Tyto platby se budou realizovat již tento rok, a to od září 2013.

Úprava prováděná do konce srpna 2013 nezakládala povinnost platby (úhrady) za činnost složek IZS (tedy Hasičského záchranného sboru ČR nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí). Pouze v rámci dohody mezi Hasičským záchranným sborem ČR a pojišťovnami (Českou asociací pojišťoven) byly propláceny likvidační práce související se zásahem u dopravních nehod (jedná se o částky v řádu desítek miliónů Kč). Tento dohodnutý a dobrovolný stav byl nahrazen novým postupem ve smyslu zákona č. 160/2013 Sb.

Pro představu jsou v tabulce uvedeny náklady na likvidační práce za období let 2010 až 2013.

Proplácení likvidačních nákladů, které byly mnohem menší než celkové náklady na zásah, vycházelo z principu dobrovolnosti; nová právní úprava vycházející ze zákona č. 160/2013 Sb. je však postavena jinak, a to na proplácení nákladu za celý zásah. Ustanovení § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR stanoví subjekty, kterým má být úhrada nákladů za zásah proplácena (tedy hasičské záchranné sbory krajů, Záchranný útvar HZS ČR a zřizovatelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, tedy samosprávné obce). U jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí je stanovena podmínka proplácení nikoli samotného výjezdu, ale toliko příslušného zásahu, a to se musí jednat o jednotku sboru dobrovolných hasičů obcí, která je zařazena do seznamu jednotek PO v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami PO, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska HZS kraje (tedy aktivita vyslání musí být učiněna ze strany operačního a informačního střediska HZS kraje).Též lze odkázat právě na § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, kde je uvedeno, že se uhradí náklady vzniklé při zásahu u dopravní nehody. Je nutné vycházet z pojmu zásah (uvedení subjektu, je zřizovatel nebo subjektivita jednotky, ovšem tyto subjekty samy o sobě neprovádí zásah). Podle § 70 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně jednotka PO plní tyto základní úkoly, tj. provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků. Tedy z celé dikce zákona o požární ochraně plyne, že právě jednotky PO (viz § 65 zákona o požární ochraně) provádějí zásah při mimořádné události. To, že jednotky PO zasahují přímo u zásahu, je podloženo např. i § 19 zákona o integrovaném záchranném systému, kde je uvedeno, kdo je velitelem zásahu (je to velitel jednotky PO).

Z hlediska jednání (skutku), se musí jednat o úmyslné jednání osoby, nebo o dopravní nehodu.

Zákon předpokládá u úmyslného jednání splnění tří kumulativních podmínek:
→ úmyslné jednání,
→ vydání rozhodnutí nebo rozsudku v dané věci,
→ výjezd příslušné jednotky PO.

Při zhodnocení všech výše uvedených podmínek, tedy naplnění zejména podmínky výjezdu jednotky PO, může nastat i určitá protiprávnost. Jistě by z hlediska právní přesnosti bylo vhodné uvedený znak „protiprávnosti“ doplnit, ovšem z materiálního hlediska není ani možné, aby nastala jiná situace, než protiprávní.

Z hlediska osoby, která má stanovenu tuto povinnost, je podle logického výkladu (pokud se má jednat o zavinění této osoby a má být vydáno rozhodnutí v dané věci, tedy i vůči této osobě) zřejmé, že právě tato osoba má povinnost nahradit finanční náklad na výjezd. Nejedná se zjevně o škodu, ale o povinnost nahrazení výjezdu jednotky PO, které bude nutné řešit soukromoprávní cestou.

Obecně je nutné předeslat, že úprava hrazení nákladů je komplikovaná, protože se tu prolínají prvky soukromoprávní a veřejnoprávní. Jde ovšem o stav dnes poměrně běžný (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 41/98). Jakkoli jde o záležitost kardinální, určitě zde nebudou stanoviska jednoznačná. Spíše se jedná o vztah soukromoprávní, ovšem není to jednoznačné. Ostatně vztahy tu vznikají mezi Hasičským záchranným sborem ČR na straně jedné a soukromými subjekty na straně druhé (pojišťovnou, resp. Českou kanceláří pojistitelů, která je profesní organizací pojistitelů, či dokonce přímo odpovědnou osobou v případě úmyslného jednání). Avšak i tam, kde by byla uplatňována náhrada vůči Ministerstvu financí, nešlo by, podle mého názoru, o vztah veřejnoprávní, třebaže tu vystupují dva vykonavatelé veřejné správy, nicméně za rozhodující považuji objekt, resp. předmět vztahu, jímž jsou platby.

Zákon o Hasičském záchranném sboru ČR v této souvislosti dále upravuje povinnosti pro správní orgány a soudy, aby v případě, že tento příslušný orgán rozhodl o vině osoby (úmyslném jednání, které je protiprávní), poskytl bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo Záchrannému útvaru HZS ČR pravomocné rozhodnutí nebo pravomocný rozsudek, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů. Tato povinnost nemusí nastat, pokud toto poskytnutí může ohrozit účel jiného trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů. Tyto údaje se poskytují bezplatně.

Další z případů možnosti (ze strany Hasičského záchranného sboru ČR povinnosti) proplácet náklady za zásah jednotky PO je účast této jednotky při dopravních nehodách. Dopravní nehody jsou v převažujícím počtu zásahů řešeny jednou jednotkou PO. V současné době se jedná o velkou část činnosti jednotek PO. (zejména jednotek Hasičského záchranného sboru ČR). To znamená, že při zhruba 22 000 zásahů jednotek PO ročně při dopravních nehodách by se tak jednalo až o částku 200 milionů Kč ročně, které by byly hrazeny z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Právě k této části (postupů) byla vytvořena směrnice generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, která upravuje přesné postupy v rámci sboru a i v rámci externích subjektů (zejména pojišťoven).

Dopravní nehoda podle § 47 zákona o provozu na pozemních komunikacích, je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemních komunikacích a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Sice se jedná o celkem jednoznačnou definici, ale její aplikace na příkladu § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR může někdy činit potíže.

Například se za dopravní nehodu pro účely aplikace § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR považuje i:
→ dopravní nehoda s následným požárem či únik nebezpečné chemické látky při dopravní nehodě,
→ srážka vozidla s vlakem na železničním přejezdu, který je na veřejné komunikaci (tj. silnice I. až III. třídy, místní a účelové komunikace),
→ požár během jízdy vozidla (bez ohledu na příčinu vzniku požáru),
→ dopravní nehoda jediného vozidla, kdy dojde k poškození komunikace, hrozí poškození životního prostředí nebo již k jeho poškození došlo a jednotky PO svým zásahem tato ohrožení nebo škodu odstraňují nebo brání jejich rozšíření.

Pro účely náhrad se za dopravní nehodu nepovažuje:
→ dopravní nehoda vozidla, při níž došlo k poškození jen tohoto vozidla, a pojistiteli, České kanceláři pojistitelů ani Ministerstvu financí nevznikla povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla,
→ dopravní nehoda, kde se na osobu odpovědnou za škodu nevztahuje povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zároveň povinnost nahradit vzniklou škodu nemá ani Ministerstvo financí (např. viník je chodec, cyklista),
→ nepoškozené vozidlo vyproštěné z prostoru mimo komunikaci (vozidlo sjeté mimo komunikaci apod.),
→ zprůjezdnění komunikace (např. pomoc nákladním vozidlům při jízdě do kopce v zimním období),
→ dopravní nehoda při sportovních akcích – jde o uzavřený prostor, není veřejná (ale pořadatel, resp. jezdec může být pojištěn),
→ únik látek ze stojícího nebo jedoucího vozidla mající charakter rozsáhlé havárie (v těchto případech, pokud je to možné, se doporučuje použít úhradu nákladů podle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nebo vodního zákona (Jedná se o demonstrativní výčet, který vzešel z praxe a z jednání s Českou kanceláří pojistitelů a Ministerstvem financí.).

Logicky musí být naplněno několik znaků k naplnění povinnosti proplatit náklady za zásah jednotky PO. Vyjma definice ze zákona o provozu na pozemních komunikacích, také nutnost výjezdu příslušné jednotky PO podle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, mělo by se jednat o událost, při které je povinnost hradit pojišťovnou částku z povinného ručení. Právě v tomto případě může nastat nejednoznačnost v individuálních případech, kdy majitel pojištěného vozidla, který měl dopravní nehodu, kde poškodil pouze své vozidlo, nenahlásil žádnou škodní událost (jednalo se pouze o poškození jeho vozidla, které si opraví sám). Ovšem výjezd jednotky Hasičského záchranného sboru ČR, nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek PO v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, nastal. Podle § 3a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb., se v rámci limitu podle odstavce 2 písm. b) hradí náklady zásahu Hasičského záchranného sboru ČR a jednotky sborů dobrovolných hasičů obce, jedná-li se o zásah v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2. Podle § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil, mimo jiné, i náklady hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že pojišťovna hradí náklady, ke kterým by byl jinak povinen ten, kdo svým jednáním, za které odpovídá, vyvolal jejich vynaložení. Tím je pojištěný, tj. podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. každá osoba, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (viz též § 2 písm. f).

Podle § 3a odst. 6 zákona o Hasičském záchranném sboru ČR paušální částku stanoví vláda nařízením. Cílem uvedeného nařízení vlády je tedy, jak zákon č. 160/2013 Sb. předpokládá, stanovit výši paušální částky tak, aby mohly být uhrazeny hasičskému záchrannému sboru kraje, Záchrannému útvaru HZS ČR a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek požární ochrany v rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, náklady za zásah při mimořádné události vzniklé úmyslným jednáním nebo zásah při dopravní nehodě, a to ve formě paušální částky za každou započatou hodinu zásahu (§ 3a odst. 2).

Po konzultaci s některými subjekty (např. i Českou asociací pojišťoven), při materiálním zhodnocení nákladů na zásah a po zhodnocení všech okolností (únosnosti nákladu pro občana a pojišťovny) a po přihlédnutí ke koncepci zajištění bezpečnosti ČR podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR byla částka upravena nařízením vlády č. 263/2013 Sb. na částku 5600 Kč.

Tato částka vychází ze statisticky doložitelné faktické částky nákladů, které vznikají v souvislosti se zásahem příslušné jednotky PO (částka vychází z nákladů na průměrnou vzdálenost k zásahu, průměrné ceny motohodiny, průměrné částky nákladů na 1 km jízdy požární techniky, průměrné doby zásahu, nákladů na jízdu požární techniky jednotky, nákladů na spotřební materiál použitý jednotkou PO při zásahu).

Uvedená paušální částka je příjmem za úhradu daného subjektu (fakticky se nejedná o příjem, ale o úhradu nákladů). Lze dále odkázat na § 97 zákona o požární ochraně. Podle tohoto ustanovení mohou jednotky PO poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Částka poskytnutá podle zákona o Hasičském záchranném sboru ČR a nařízení vlády, tedy podle nové právní úpravy, slouží k úhradě nákladů služeb souvisejících i se základní náplní činnosti jednotek PO při postupu ve smyslu § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, kdy se příslušným orgánům uhradí vynaložené náklady. Z hlediska jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí se jedná o příjem za úhradu nákladů obce.

Z hlediska subjektů povinných k projednání a následnému uhrazení nákladů za zásah u dopravní nehody, mohou nastat tři případy:
1. K projednání žádosti úhrady nákladů je příslušná pojišťovna vyhledána na základě údajů o vozidle, jehož provozem byla způsobena škoda, v databázi České kanceláře pojistitelů nebo pojišťovna označená Českou kanceláří pojistitelů.
2. Česká kancelář pojistitelů je příslušná v případě povinnosti nahrazení z garančního fondu (§ 24 a § 24a zákona č. 168/1999 Sb.), pokud
a) se jedná o registrační značku, resp. SPZ jiného státu než ČR (v tomto případě se žádost o úhradu nákladů podává České kanceláři pojistitelů individuálně),
b) podle registrační značky, resp. SPZ vydané v ČR nebo VIN vozidla registrovaného v ČR nelze identifikovat příslušnou pojišťovnu v databázi České kanceláře pojistitelů (nepojištěné vozidlo),
c) se jedná o tzv. „hromadnou dopravní nehodu“ (za níž se považuje dopravní nehoda 20 a více vozidel).
3. Ministerstvo financí je příslušné v případě, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (např. všechna vozidla složek integrovaného záchranného systému neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje; vozidla Bezpečnostní informační služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím, vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace, vozidla útvarů Policie ČR pověřených vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu, vozidla provozovaná jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce a vozidla provozovaná pověřenými celními orgány, které mají postavení policejního orgánu - § 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Z hlediska proplácení je nutné uvést, že není možné, aby úhrada nákladů byla proplácena (nebo žádána) vícekrát za stejnou věc. Např. jde-li o zásah (zejména havárie při přepravě nebezpečných věcí), kdy je možné použít ustanovení § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nebo jiný právní předpis (např. vodní zákon), při havarijním znečištění povrchových nebo podzemních vod (zásah, při kterém škody na věcných prostředcích jednotky PO nebo náklady na zásah převyšují paušální úhradu nákladů za zásah), vyžádá se úhrada s využitím obou možností, ovšem bez duplicit proplácení:
→ úhrada nákladů za zásah dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR,
→ úhrada nákladů spojených s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií dle § 24 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému, popř. jiný právní předpis řešící škodu v důsledku havárií (např. vodní zákon), přičemž žádost na úhradu nákladů dle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému nesmí obsahovat náklady vyžádané dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR (jízda k zásahu, motohodiny, spotřební materiál). Úhrada nákladů podle § 24 zákona o integrovaném záchranném systému se vyžaduje samostatně u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u které došlo k havárii.

Jde-li o zásah jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kdy je možné využít § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně, musí velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obce sdělit hasičskému záchrannému sboru kraje (případně Záchrannému útvaru HZS ČR), zda bude žádat o úhradu nákladů za zásah dle § 27 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně, nebo dle § 3a zákona o Hasičském záchranném sboru ČR. Úhrada nákladů za zásah oběma způsoby současně se nepřipouští.

Rok	Vyžádaná výše náhrad	Náhrady přijaté na příjmový účet
2010 (III. a IV. čtvrtletí)	12 878 328 Kč	7 004 583 Kč
2011	34 502 985 Kč	31 575 053 Kč
2012	46 758 174 Kč	43 216 153 Kč
2013 (I. a II. čtvrtletí)	29 804 343 Kč	26 142 231 Kč

Závěr

Tento článek měl za cíl přesně popsat nově nastalý právní stav a již účinnou právní úpravu. Jistě bylo možné diskutovat o jeho kladech a záporech (podle úhlu pohledu), polemizovat nad možnostmi jiných úprav, nebo vyložit další směry celého systému; rozhodující však je, že zde existuje platný (a z části již i účinný) právní předpis, který je nutné respektovat. Až budoucnost ukáže, zda jej bude potřeba změnit, zda nastavené procesy budou fungovat, zda je dobře aplikovatelný, a posléze je pak možné řádně zhodnotit právní úpravu.

Na závěr chci poděkovat JUDr. Jindřichu Škodovi, plk. Dr. Ing. Zdeňku Hanuškovi a plk. Ing. Luďku Prudilovi za cenné připomínky.

plk. JUDr. František VAVERA, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR

• PREVENCE
Požární prevence je řešení, které se každému vyplatí III
pplk. Ing. Vladimír Machander

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Zkušenosti z cvičení krizových štábů v Olomouckém kraji
plk. Ing. Jaroslav Černý, kpt. Ing. David Buček

• MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Prioritou sociální zabezpečení hasičů
Mgr. Zuzana Cikhartová