Výkon státního požárního dozoru
- Stavební prevence
- Kontrolní činnost
- Zjišťování příčin vzniku požáru
Stavební prevence
HZS kraje vydává stanoviska k:
• dokumentaci a podkladům pro vydání územního rozhodnutí
• projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení
• povolení změny stavby před jejím dokončením
• řízení o změně v užívání stavby
• k nařízení nezbytných stavebních úprav
• nařízení zabezpečovacích prací
• řízení o zjednání nápravy
Pro získání stanoviska k dokumentaci v rámci výše uvedených řízení je možno podat žádost, a to osobně nebo poštou na kontaktních místech, dle umístění stavby - krajskému ředitelství Zlínského kraje nebo územním odborům Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín (se sídlem ve Valašském Meziříčí).
Stanoviska jsou vydávána po posouzení předložené projektové dokumentace a především požárně bezpečnostního řešení.
Z podání musí být vždy patrno, kdo je činí, tj. jednoznačně identifikovatelné osoby žadatele a investora (IČ, název, adresa, jméno), čeho se týká - jasná specifikace stavební akce, druh řízení, adresa stavby včetně katastrálního území.
Státní požární dozor se nevykonává u staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení kromě staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. b), c), n), p) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (§31 odst.3 zákona o požární ochraně).
Úřední dny oddělení prevence HZS Zlínského kraje:
Pondělí, Středa 8:00 – 17:00 hod.
Náležitosti předkládané dokumentace:
Projektová dokumentace se na Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje předkládá ve dvojím vyhotovení, jeden výtisk zůstává uložen u HZS.
Předložená projektová dokumentace musí vždy obsahovat požárně bezpečnostní řešení stavby. Požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost (projektanta) podle zvláštního předpisu - zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (viz § 158 a 159 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) a musí být opatřeno vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem ČR této oprávněné osoby způsobilé k projektové činnosti.
Lhůty pro vydání stanoviska, správní poplatky
Posouzení dokumentace stavby dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany nepodléhá správním ani jiným poplatkům. Pro vydání stanoviska platí lhůty podle správního řádu – v jednoduchých případech do 30 dnů od doručení žádosti.
Využívání systému datových schránek
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů může fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba provádět úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu. V souladu s tímto ustanovením nelze prostřednictvím datové schránky zasílat dokumenty, které nelze konvertovat, jelikož jejich povaha je taková, že by nebylo možné z datové zprávy vytvořit jejich ověřenou listinnou kopii a naopak z listinného originálu vytvořit ověřený elektronický dokument.
Výslovně dle § 24 odst. písm. b) zákona č. 300/2008 Sb. se autorizovaná konverze neprovádí, jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rysy a technické kresby (tedy i projektová dokumentace, resp. její výkresová část).
Autorizovanou konverzi technických kreseb nelze provádět i z praktického důvodu, jelikož dle přílohy č. 1 bodu 1. písm. c) a bodu 2. písm. c) vyhlášky č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů, je stanovena velikost formátu snímací plochy u snímacího zařízení (skeneru) nejméně A4 a velikost formátu výstupu u tiskárny opět nejméně A4. Většina orgánů veřejné moci, které budou provádět autorizovanou konverzi, má k dispozici technické vybavení odpovídající minimálním požadavkům výše zmíněné vyhlášky. Jelikož technické výkresy téměř vždy přesahují velikost A4, nebude tudíž ani z technického hlediska možné provést jejich konverzi v obou směrech.
I když se projektová dokumentace skládá ze dvou částí – části textové a části výkresové, není možné část textovou zaslat v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky a zároveň část výkresovou doručit v listinné podobě například prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Takový postup je neakceptovatelný, protože projektová dokumentace musí být pro vydání stanoviska z hlediska dodržení podmínek požární bezpečnosti posuzována komplexně, tj. vcelku. Jak část textová, tak i část výkresová tvoří neoddělitelné součásti projektové dokumentace, z toho důvodu musí být projektová dokumentace k posouzení a vydání stanoviska přijímána výhradně v tištěné podobě.
Kontrolní činnost
Kontrolní činnost jako součást výkonu státního požárního dozoru
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje (dále jen „HZS kraje“) vykonává státní požární dozor na základě ustanovení § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Státní požární dozor je vykonáván v souladu s ustanovením § 35 písm. a) v rozsahu ustanovení § 31 odst. 1 písm. a), e), g) a h) a dále podle ustanovení § 31 odst. 2 zákona o požární ochraně s přihlédnutím k odlišnostem, které vyplývají ze zákona č. 255/2012., o kontrole (kontrolní řád).
Státní požární dozor je mimo jiné vykonáván formou kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, schvalováním posouzení požárního nebezpečí a ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
Při své kontrolní činnosti vychází HZS kraje zejména z ustanovení zákona o požární ochraně, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“), předpisů vydaných na základě zákona o požární ochraně nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany.
Aby právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nemohly být uvedeny v omyl a aby si mohly ověřit, že se jedná skutečně o výkon státního požárního dozoru - požární kontrolu - platí, že příslušník Hasičského záchranného sboru ČR se prokazuje služebním průkazem a pověřením ke kontrole:
Požární kontroly
Při požárních kontrolách se prověřuje plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Za předpisy o požární ochraně se považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě např. vyhláška o požární prevenci, další právní předpisy a normativní požadavky upravující povinnosti na úseku požární ochrany. Výkon státního požárního dozoru formou kontrolní činnosti se provádí formou komplexních kontrol, tematických kontrol a formou kontrolních dohlídek.
Komplexní kontrolou se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně (§ 45 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci).
Tematickou kontrolou se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech, které jsou stanoveny v předmětu kontroly.
Kontrolní dohlídkou se prověřuje plnění opatření zjištěných při komplexní kontrole nebo tematické kontrole uložených kontrolované osobě formou rozhodnutí ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Provedení požárních kontrol se nemusí právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám oznamovat dopředu před zahájením kontroly.
Výsledek kontrol
Z požárních kontrol se zpracovává protokol, ve kterém je popsán zjištěný stav a uvedeny zjištěné nedostatky. Protokol se zasílá kontrolované osobě prostřednictvím datových schránek, poštou, popř. se projednává se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou, či jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat orgánu státního požárního dozoru písemnou zprávu o odstranění nedostatků uvedených v protokolu o požární kontrole ve stanoveném termínu.
Posouzení požárního nebezpečí
V rámci výkonu státního požárního dozoru HZS kraje schvaluje posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany; toto posouzení požární nebezpečí se předkládá před zahájením provozované činnosti na příslušný územní odbor HZS kraje ve dvojím vyhotovení. Zjistí-li HZS kraje, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Nedodržení stanovených povinností a sankce
Jestliže při výkonu státního požárního dozoru dojde ke zjištění neplnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně, může HZS kraje právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v rámci správního řízení udělit pokutu. Fyzické osobě při zjištění porušení plnění povinností uložených předpisy o požární ochraně lze uložit pokutu za spáchaný přestupek.
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
HZS kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do výše 250.000,-Kč, resp. 500.000,- Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí, resp. se zvýšeným požárním nebezpečím, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně. Jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, HZS kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do výše 1.000.000,- Kč. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu HZS kraje, může být uložena pokuta až do výše 10.000.000,- Kč.
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může HZS při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4 § 76 zákona o požární ochraně.
Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě.
Přestupky
Jestliže je zjištěno neplnění základních povinností fyzických osob vyplývajících z předpisů o požární ochraně, může HZS uložit fyzickým osobám za spáchaný přestupek pokutu až do výše 25.000,- Kč.
Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu
Jestliže při výkonu státního požárního dozoru dojde ke zjištění, že věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, HZS kraje rozhodne o:
- vyloučení věci z užívání
- zákazu činnosti
- zastavení provozu
Zjišťování příčin vzniku požáru
Dle § 31 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o PO“), má Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje (dále jen „HZS kraje“) uloženu
povinnost v rámci výkonu státního požárního dozoru zjišťovat příčiny vzniku požárů (dále jen „ZPP“).
Jedná se souhrn úkonů a postupů směřující ke zjištění příčiny vzniku požáru a jeho šíření v rozsahu
stanoveném právním předpisem a to § 50 vyhlášky 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění
vyhlášky č. 221/2014 Sb.
Obrázek č. 1: Ilustrační foto
Zdroj: HZS Zlínského kraje
Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje:
a) místo a doba vzniku požáru,
b) osoba, u které požár vznikl,
c) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
d) okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace,
e) následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,
f) výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
g) porušení předpisů o požární ochraně,
h) jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru provádí odebírání výrobků nebo vzorků.
Při zjišťování příčin vzniku požárů HZS kraje zpravidla spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.
Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení (trestní řízení, přestupkové řízení, apod.)
Poznatky získané při zjišťování příčin vzniku se využívají při tvorbě právních a technických předpisů, zejména předpisů v oblasti požární bezpečnosti staveb.
Požárem se v souladu s ust. § 1 písm. m) vyhlášky o požární prevenci rozumí:
„...každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy“
Obrázek č. 1: Mapa procesu ZPP
Zdroj: MV GŘ HZS – Koncepce požární prevence v ČR do roku 2016, str. 67
Výkon ZPP je ve Zlínském kraji zajišťován celkem 5 příslušníky - základními vyšetřovateli požárů HZS kraje na jednotlivých územních odborech a krajském ředitelství. Nepřetržitou pohotovost celkem vykonává 16 příslušníků střídajících se v pravidelných službách.
Každý základní vyšetřovatel požárů zpracovává k šetřeným událostem Spis o požáru, jehož součástí je Odborného vyjádření HZS kraje, ve kterém jsou stanoveny příčiny vzniku požáru a jejich verze.
Mimo vyšetřování a zpracovávání spisového materiálu se vyšetřovatelé zapojují do provádění odborné přípravy velitelů stanic HZS kraje, velitelů čet a družstev jednotek PO HZS kraje a velitelů jednotek Sborů dobrovolných hasičů ve Zlínském kraji.
Mezi základní povinnosti fyzických osob v souladu s ust. §17 odst. 1 pím. g) zákona o PO patří povinnost umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčin vzniku požáru a v odůvodněných případech mu poskytnout bezúplatně výrobek nebo vzorek k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru. Dle § ust. §17 odst. 1 pím. h) zákona o PO má fyzická osoba povinnost oznámit bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo prostorách, které vlastní nebo užívá.
Další informace k
postupu občana, u kterého vznikl požár (nebyl-li požár likvidován jednotkou požární ochrany) lze získat
zde.
Obrázek č. 2: Graf požárovosti v letech 2009-2014 ve Zlínském kraji
Zdroj: HZS Zlínského kraje
Na základě žádosti fyzických a podnikajících fyzických osob, či právnických osob, poskytuje HZS Zlínského kraje informace z oblasti zjišťování příčin požárů.
Osoby dotčené požárem mohou z důvodu např. likvidace pojistné události požádat o Potvrzení o požáru HZS Zlínského kraje prostřednictvím dokladů uvedených v sekci Požární prevence ->
Ke stažení.
vytisknout
e-mailem
Facebook
