Dne 27. prosince 2013 v 06.50 hodin byl na krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje (dále jen KOPIS) nahlášen požár haly na výrobu plastových produktů firmy Elmo-Plast, a.s., v Alojzově na Prostějovsku. Celkově bylo u zásahu nasazeno osm jednotek PO a 64 hasičů. Při požáru vznikla škoda ve výši téměř 70 milionů Kč, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na více než 60 milionů Kč.

Popis objektu

Firma se zabývá výrobou plastových kanalizačních a tlakových potrubí, armatur, chrániček, drenážních a závlahových systémů, zahradního nábytku, výstražných folií, revizních šachet atd. Požárem zasažená jednopodlažní výrobní hala o rozměrech 37 m x 17,5 m a výšce 10,5 m, zkolaudována teprve 5. prosince 2013, byla ve zkušebním provozu. Ocelový nosný skelet má opláštění sendvičové ve složení hliníkový plech, minerální tepelná izolace, hliníkový plech. Zastřešení objektu je provedeno trapézovým plechem s tepelnou izolací. Ve střeše jsou umístěny světlíky. Objekt výrobní haly tvoří jeden požární úsek, instalované tvářecí stroje jsou poháněny hydraulickým olejem o celkovém objemu 2000 l, tavicí stroje a jeřáby jsou poháněny elektrickou energií.

1. NP vedlejší výrobní dvoupodlažní haly tvoří výrobní prostor, dále kotelna, jídelna, kancelář, elektrorozvodna a vodárna. Ve 2. NP je administrativní část, učebna a zasedací místnost. Zdi jsou z plných tvárnic, střecha sedlová, krytina plech se zateplením. Další budova, která byla ohrožena sálavým teplem a odlétávajícími hořícími troskami, je jednopodlažní hala pro příjem materiálu, kde je uskladněn plastový granulát ve velkoobjemových pytlích Big-Bag a plastových sudech. Zdi i střecha jsou zhotoveny ze stejného materiálu jako dvoupodlažní hala.

Před halou stojí dvě kovová sila s polyetylenovým granulátem, po stranách haly navazuje zpevněná plocha s hotovými výrobky a plastovým granulátem v pytlích – vše na paletách.

Do areálu není zaveden zemní plyn, hlavní vypínač elektrické energie je v trafostanici u hlavní brány, sekční vypínač je umístěn na plášti haly u vstupních vrat.

Průběh zásahu

Požár výrobního objektu byl nahlášen na KOPIS v 06.50 hodin občanem, který ho zpozoroval, když projížděl okolo. Operační důstojník vyhlásil I. stupeň požárního poplachu. Jednotka SDH obce Určice při jízdě na místo zásahu hlásila KOPIS „vidíme velkou zář“. Operační důstojník správně vyhodnotil situaci a okamžitě vyhlásil II. stupeň požárního poplachu. Při příjezdu jednotky stanice Prostějov na místo zásahu byl zjištěn požár na konci II. fáze rozvoje požáru, kdy byla zasažena celá hala a budova se začínala bortit. Jednotka PO vytvořila dva průchody v oplocení areálu a na místě vyslechla jediného přítomného zaměstnance, který sdělil, že se v hale nachází dvě tlakové lahve svářecí soupravy, tlakové nádoby se stlačeným vzduchem, dvě nákladní vozidla, nová výrobní linka plastových rour a plastové granule v menším množství, s tím, že plyn není zaveden. S jeho pomocí byl vypnut přívod elektrické energie do hořícího i přilehlého objektu. Bylo mu rovněž zadáno, aby otevřel oba vjezdy do areálu firmy. Celý zásah byl na příkaz velitele zásahu (VZ) prováděn pouze zvenčí budovy otvory vytvořenými v jejím opláštění s výjimkou vynesení ochlazených tlakových lahví. Jednotka PO po příjezdu na místo zásahu dvěma proudy C 52 ochlazovala přilehlý výrobní a skladovací objekt a dvě sila plná plastového granulátu. Jedním proudem C 52 bylo zahájeno chlazení dvou tlakových lahví svářecí soupravy za dveřmi zasaženého objektu a hašení požáru (bylo použito tuhé smáčedlo Pyrocom TS turbo). Jedna tlaková láhev svářecí soupravy během zásahu explodovala. Na místo události byla povolána jednotka stanice Prostějov s CAS 24, CAS 32 a následně AP 27. Postupně se na místo požáru dostavily jednotky SDH obcí ve vyhlášeném I. stupni požárního poplachového plánu (dále jen PPP): jednotka SDH Určice s DA 12 a CAS 32, jednotka SDH Alojzov s DA, z II. stupně PPP vyjely jednotka SDH Brodek u Prostějova s CAS 16, jednotka SDH Vrahovice s DA a CAS 24, jednotka SDH Plumlov s CAS 32 a jednotka SDH Žešov s CAS 25. Povolána byla ještě posila – jednotka SDH Kostelec na Hané s CAS 16 a CAS 25. Dodávka hasební vody byla zajišťována ze dvou podzemních nádrží v areálu firmy o objemu 100 m³ a 240 m³ vody za použití PS 12. Dále byl využit hydrant vzdálený 200 m od objektu, z něhož byla zajišťována kyvadlová doprava vody jednou CAS 32 ze stanice Prostějov. Toto řešení bylo později nahrazeno dopravním vedením deseti hadic B 75. Vysokozdvižným vozíkem firmy bylo odvezeno větší množství požárem ohroženého uskladněného materiálu (plastový granulát na paletách, paletované hotové výrobky) z bezprostřední blízkosti zasaženého objektu. Během zásahu byl také nasazen proud C 52 s těžkou pěnou z CAS 24 stanice Prostějov (spotřeba 150 l pěnidla Sthamex) na uhašení hořícího plastového granulátu na dvou paletách vně objektu a míst v hale vyznačujících se intenzivním hořením. Vlivem požáru došlo k úniku veškerého hydraulického oleje, který se nedostal mimo hořící objekt, ale vydatně podporoval hoření. Později byl též využit oscilační monitor POKET 2000 na dohašování ohnisek hluboko ve staticky narušené budově. Termokamerou hasiči monitorovali okolní objekty a ohniska hoření.

Příčina vzniku požáru

Jako příčina požáru bylo stanoveno úmyslné zapálení zatím neznámým pachatelem, a to minimálně na dvou místech uvnitř zasažené haly. Pachatel rovněž vypustil na zem hydraulický olej, který požár vydatně podporoval. Toto promyšlené jednání žháře způsobilo, že se oheň velmi rychle rozšířil na celý objekt haly a úplně ho zničil i s vybavením a dvěma uvnitř zaparkovanými nákladními automobily.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ dostatečné zajištění objektu požární vodou – obecní vodojem má objem 40 m³, požární nádrž v areálu firmy 240 m³ a nádrž chladicí technologie 80 m³,
→ instalované požárně dělicí konstrukce pomohly zabránit rozšíření požáru na sousední objekt,
→ příznivý směr a pouze slabý vítr,
→ včasné vyhlášení II. stupně požárního poplachu,
→ přítomnost zaměstnance na místě požáru při příjezdu jednotky HZS ČR,
→ pomoc zaměstnanců při evakuaci ohroženého materiálu a výrobků.

Negativa
→ přítomnost tlakových lahví – kyslík, dusík, vzduch,
→ pozdní zjištění požáru,
→ výrazné sálavé teplo a odlétající hořící kusy izolace a trosek, značné množství zplodin hoření,
→ místní jednotka PO se neohlásila KOPIS ani VZ,
→ hašení bylo možné pouze z vnějšku budovy z důvodu možného zřícení a odpadávajícího sendvičového opláštění haly,
→ slabé pokrytí signálem Pegas a mobilního operátora,
→ nedodržování pravidel radioprovozu ze strany jednotek SDH obcí (nadměrné zahlcování radioprovozu),
→ malá zkušenost jednotek SDH obcí s používáním podzemních požárních nádrží.

Závěr

Z důvodu nemožnosti hašení uvnitř hroutící se budovy bylo nezbytné vytvořit otvory po jejím obvodu v sendvičovém opláštění za použití ručního nářadí a motorové rozbrušovací pily. Hašení hořícího plastového granulátu by bylo efektivnější střední pěnou, ale z důvodu malého dostřiku těchto proudnic bylo nutné použít pěnu těžkou. Celková plocha požáru byla 647 m². Ke zranění osob ani hasičů nedošlo. Jako jednoznačně pozitivní u tohoto požáru lze hodnotit rychlé soustředění dostatečného množství sil a prostředků na místo zásahu. Dále díky kvalitní práci příslušníků požární prevence byly při výstavbě haly vybudovány protipožární stěny a podzemní požární nádrž s dostatečnou zásobou vody. Vzhledem k těmto skutečnostem se podařilo zabránit rozšíření požáru na okolní objekty a požár se podařilo rychle dostat pod kontrolu.

nprap. Pavel ZATLOUKAL, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

První návštěvníci prošli branou pražské zoologické zahrady dne 28. září roku 1931. Tehdy šlo spíše o staveniště areálu, zastavěna byla pouze spodní část o rozloze 15 hektarů. V následujících letech však čekal areál nejmladší ze zahrad hlavních měst Evropy velký rozvoj. Po 2. světové válce byla Zoo Praha rozšířena i do horní části, o mnoho let později i „přes silnici“ a dnes čítá její rozloha celkem 58 hektarů. Počet chovaných zvířat byl k poslednímu dni loňského roku 4216 jedinců z 672 druhů, celkem zde pracuje 200 zaměstnanců, Zoo Praha navštíví ročně více než 1,3 milionu návštěvníků.

Vzhledem k těmto údajům a specifikům daným charakterem činnosti a posláním zoologické zahrady je požární ochrana a prevence před dalšími živelními pohromami jednou z hlavních otázek zajištění bezpečnosti chovaných zvířat. Vzhledem k poloze zoologické zahrady nedaleko Vltavy ji potenciálně nejvíce ohrožují povodně.

Již v historii Zoo Praha jsou zmiňovány první živelní pohromy, které zahradu postihly, v roce 1941 například březnová povodeň zasáhla až do pavilonu šelem, v roce 1969 se pod velkou vrstvou sněhu zřítila voliéra dravců. Další zaznamenané velké pohromy se zapsaly do novodobé historie, katastrofální povodně v roce 2002 zaplavily téměř polovinu zoologické zahrady, hladina vody tehdy dosahovala až 12 metrů a škody byly obrovské, jak na životech zvířat, tak materiální. Poslední pohromou pak byly povodně v červnu loňského roku, kdy však zaměstnanci zoo zúročili své zkušenosti, zachránili nejen všechna zvířata, ale například i materiální vybavení až po informační tabulky. Škody nebyly v loňském roce tak vysoké i díky nižší hladině vody.

Požární ochrana

K požárům samotným v historii zahrady téměř nedocházelo, pamětníci evidují jen dvě menší události, v 70. letech minulého století shořel domek pro jeleny Axis, příčinou byla lidská neopatrnost. Po pár letech vypukl další menší požár – hořela část areálu žiraf. „Protože k události došlo přesně 21. srpna, nejdříve se prošetřovaly různé varianty, až po roce se přišlo na to, že v seníku u žiraf přespávali dva kluci, kteří ho zapálili,“ uvedl engeneeringový pracovník Jiří Kotek, který v zoo pracuje téměř 40 let.

Velkou roli v požární ochraně zoologické zahrady samozřejmě hraje kvalitně prováděná prevence. Zoo Praha nikdy neměla svoji vlastní jednotku požární ochrany. Zásahovou činnost primárně zajišťuje Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy a také jednotka Hasičského záchranného sboru Dopravního podniku hl. m. Prahy, která to má, co se vzdálenosti týče, k zahradě nejblíže. O prevenci se stará externí firma. Z hlediska požární ochrany je zoologická zahrada považována za jeden celek, není rozdělena na úseky. Chovatelské objekty jsou od sebe natolik vzdáleny, že se nepředpokládá, že by se případný požár rozšířil ve velké části zahrady najednou. V areálu zoo je celkem asi 150 objektů, přičemž asi 50 z nich jsou větší zděné stavby. Ostatní jsou většinou dřevostavby o rozloze několika metrů čtverečních, větší zvířata pak mají zázemí vybudované většinou z nehořlavých materiálů (např. betonový sloninec atd.). Do kategorie objektů se zvýšeným požárním nebezpečím jsou zařazeny pouze tři objekty – centrální seník, truhlářská a zámečnická dílna.

I tak jsou veškeré objekty vybaveny přenosnými hasicími přístroji a každý zaměstnanec zoo je vyškolen k zacházení s nimi. Ve třech objektech je také elektrická požární signalizace, v Indonéském pavilonu a ve dvou objektech historických Gočárových domů, z nichž jeden slouží jako restaurace a druhý jako muzeum. Všechna čidla jsou svedena na ohlašovnu požárů, která je umístěna na vrátnici s dvacetičtyřhodinovou obsluhou. Ve většině výběhů jsou umístěny obrazovky kamerového systému. Kamerový systém je v Zoo Praha sice rozmístěn hlavně z chovatelských důvodů kvůli dohledu nad zvířaty, ale zároveň slouží jako další možnost dohlídky nad areálem Zoo Praha z hlediska požární ochrany. Jeden zaměstnanec zoo plní každý den funkci požární hlídky; jde o údržbáře, který má zároveň možnost vstupu a pohybu po celé zahradě a přístup do všech zařízení a chovatelských areálů.

Zdrojů požární vody je dostatek

Zoo Praha má díky svému umístění a také charakteru činnosti dostatek požární vody, která by mohla být využita v případě požáru. Kromě rozvedené sítě podzemních hydrantů lze jako zdroj vody využít nejen blízkou řeku, ale také bývalý mlýnský náhon (strouhu) protékající dolní částí zahrady, vodní příkopy okolo výběhů zvířat, případně i některé vodní nádrže. Voda do strouhy je přiváděna čerpadlem z Vltavy o výkonu 60 l.s^-1, na konci zahrady je voda ze strouhy odváděna zpět do řeky. V zahradě jsou rozvedeny dva systémy vodovodů – pitná a užitková voda. Tlakové poměry jsou uzpůsobeny tak, aby mohly být řady využívány i jako zdroje požární vody. Pitná voda je čerpána ze dvou zdrojů, z Prahy-Troje a z přivaděče v Praze-Bohnicích, oba okruhy jsou v areálu zoo vzájemně propojitelné. Elektrickou energii zajišťují čtyři trafostanice, které jsou vzájemně propojeny.

Potenciálním zdrojem požáru mohla být v dřívějších dobách i elektroinstalace např. v teráriích, ale ta se v posledních letech ruší a budují se místo nich pavilony zaměřené na chov příbuzných zvířat, např. pavilony velkých želv, goril, Africký dům a další. Každý z nich je přitom vytápěn vlastním plynovým kotlem. Asi největším potenciálním zdrojem požáru je v současné době centrální seník, z něhož je každý den rozváženo krmivo k jednotlivým výběhům. I zde se však z bezpečnostních důvodů přistoupilo ke změně – seno již není ve velkém trvale skladováno, ale je v potřebném množství pravidelně dováženo.
Každý rok probíhá v místech údržby se zvýšeným požárním rizikem cvičení požárního poplachu. Vnitřní směrnicí je ošetřeno i bezpečné pálení okusů (větví) na místě k tomu speciálně vyhrazeném, aby oheň nemohl ohrozit ani zvířata, ani návštěvníky. Všechny cesty v Zoo Praha, kterých je celkem 10 kilometrů, jsou značeny, aby se návštěvníci mohli v případě nouze rychle dostat ke kterémukoliv ze tří východů.

Zvířata na prvním místě

Pro všechny zaměstnance v zoo vždy platí pravidlo, že chovaná zvířata jsou nejdůležitější, proto se v případě jakékoliv živelní pohromy zachraňují nejdříve. „Například v případě požáru jsou u každé ze stájí připraveny dvorky, na které zvířata vyháníme, aby byla v bezpečí. Pro případ jiných událostí, například povodní, máme pečlivě zpracované evakuační plány a tabulky pro každé jednotlivé zvíře v zoo,“ uvedl vedoucí odboru provozu Zoo Praha Ing. Karel Hasman. Zmiňovaná tabulka u každého zvířete detailně uvádí, jakým způsobem bude evakuováno, jak dlouho bude přeprava trvat, kam bude umístěno, zda bude nutné ho uspat, zda je nutný dozor veterináře, jaké dopravní, případně jiné prostředky, budou potřebné. Se vším se počítá dopředu, zvířata by měla být co nejvíce ušetřena stresových situací. Jedním z míst, kam lze alespoň některá zvířata v případě krizové situace okamžitě převézt, je objekt karantény, který má velkou kapacitu a většinou bývá volný. Zpracovány a ošetřeny jsou i varianty záchranných akcí pro případ úniku kteréhokoliv zvířete z klece.

Hlavní prioritou vybudování protipovodňové ochrany

Povodně jsou v současné době pro Zoo Praha ze všech krizových situací, vzhledem k její poloze u řeky, největší hrozbou. Spodní část zoo tvoří okolí bývalého mlýnského náhonu, které bylo před více než sto lety tvořeno údolní nivou, kde se na pravidelně zaplavovaných březích rozkládaly lužní lesy. Velké zakořeněné stromy odolávaly povodním a slepá a mrtvá ramena řeky plnila úlohu retenčních nádrží.

V současné době tvoří toto území spodní část zoologické zahrady, kde jsou výběhy a pavilony goril nížinných, kočkovitých šelem, velkých želv, Dětská zoo, expozice Vodní svět a Opičí ostrovy, pavilon gaviálů Čambal a další. Toto území je na straně řeky chráněno hrází, naneštěstí hráz je koncipována pouze jako ochrana proti dvacetileté vodě. Zoo Praha má v koordinaci s odborem krizového řízení pro městskou část Praha 7 zpracován povodňový plán.
Po obrovských škodách způsobených rozsáhlými povodněmi v roce 2002, byly povodně v roce 2013 zvládnuty mnohem lépe. Zatopená oblast byla sice téměř identická, ale hladina vody byla o 1,5 až 3 metry níže, v některých místech bylo asi 8 metrů vody. Jednalo se spíše o „tichou“ (stojatou) vodu, která postupně opadávala, kdežto v roce 2002 se hnal územím zoo vodní proud. „Úklid po povodních byl tentokrát mnohem jednodušší a škody byly minimalizovány. Naši zaměstnanci už měli zkušenosti a také nám velmi pomohli jak profesionální, tak dobrovolní hasiči, kteří se nám sami hlásili na pomoc,“ dodal Ing. Karel Hasman.

Vedení pražského magistrátu v současné době nechalo zpracovat nový PC model protipovodňové ochrany Zoo Praha. Kdyby byla hráz koncipována na ochranu před stoletou vodou, vzedmutí hladiny by nijak významně neovlivnilo vzedmutí hladiny na daném úseku Vltavy při povodních, naopak již v Praze-Holešovicích by hladina klesla zpět, což by mělo potvrdit zpracování fyzikálního modelu pro úsek od mostu Barikádníků po přívoz v Praze-Suchdole, které je plánováno do konce letošního roku. Následné zkoušky by měly předurčit, jak vysoká by nová hráz u Zoo Praha měla být. „Naší prioritou do budoucna je vybudování protipovodňové ochrany zoo. Konkrétní řešení je na odbornících a na našem zřizovateli, Magistrátu hl. m. Prahy. Podle počítačového modelu, který si nechal zpracovat Útvar rozvoje města, je však možné spodní část Zoo Praha ochránit proti povodním do úrovně stoleté vody, aniž by to způsobilo zvednutí hladiny řeky v centru Prahy,“ doplnil Mgr. Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha.

Vedení Zoo Praha na základě zkušeností a hrozby povodní rozhodlo, že ve spodní části se nebudou v budoucnu stavět finančně nákladné stavby pro těžko evakuovatelná zvířata. Budou také přestěhováni nejnáročnější zvířecí obyvatelé spodní části – gorily nížinné, do nového pavilonu, který bude vybudován na jiném místě. Prozatím byly gorily v době povodní vždy stěhovány do tzv. „věže“, což je zvýšené patro jejich současného pavilonu. Vloni se ale voda zastavila pouhého půl metru pod okny „věže“ a případné uspávání a stěhování by na gorily mohlo působit velmi stresově, čehož je chtějí chovatelé v budoucnu uchránit.

kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto Milan VÁVRŮ
 

Vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., byly zařazeny mezi dokumentaci integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), tzv. typové činnosti složek IZS při společném zásahu (dále jen „typová činnost“). V § 18 se uvádí, že typové činnosti složek IZS při společném zásahu, které vydává MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“), obsahují postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události.

Důvodem vydání typových činností bylo vytvoření metodického dokumentu pro koordinaci složek IZS především na taktické a operační úrovni řízení v IZS. Přesto, že zákon dává pravomoci veliteli zásahu, operačnímu a informačnímu středisku IZS a další úkoly při řízení zásahu a koordinaci složek stanoví vyhláška č. 328/2001 Sb., je pro řešení složitých mimořádných událostí, náročných na koordinaci složek IZS, potřebný metodický dokument, ve kterém by bylo stanoveno zastoupení jednotlivých složek IZS na místě zásahu a jejich konkrétní postup.

Přesto, že je stanoveno, že vydavatelem typových činností je MV-GŘ HZS ČR jako ústřední orgán státní správy na úseku IZS, hledal se způsob a forma vydání uvedeného předpisu, které by byly respektovány všemi složkami IZS. Vydávat typovou činnost pouze vnitřním předpisem HZS ČR nemuselo být dostatečně vnímáno a respektováno ostatními složkami IZS.

Protože oblast IZS je spolu s ochranou obyvatelstva jedním z předmětů civilního nouzového plánování, bylo pracovnímu orgánu Bezpečnostní rady státu - Výboru pro civilní nouzové plánování navrženo, aby byla každá typová činnost před vydáním projednána tímto výborem jako součást celkového Katalogu typových činností. Výbor pro civilní nouzové plánování založení Katalogu typových činností přijal svým usnesením č. 189/2004 ze dne 23. března 2004. Typové činnosti tak získaly charakter vícestranných dohod mezi složkami IZS. V letošním roce si připomínáme již 10. výročí vzniku uvedeného katalogu.

Každá typová činnost se skládá především z tzv. Společného listu, kde je uveden popis mimořádné události, pro kterou je zpracována. Současně je stanoveno, které složky IZS budou událost řešit, v jaké posloupnosti činností a jaký je obecný postup řešení uvedené mimořádné události. Na základě Společného listu pak jednotlivé složky rozpracovávají svůj postup, např. v Listu jednotek PO, Listu Policie ČR. Uvedené dílčí listy schvaluje představitel dané složky na centrální úrovni, což skýtá jistou záruku, že typová činnost bude všemi složkami respektována. Pro velitele zásahu slouží List velitele zásahu, který souhrnně udává postup při řízení zásahu a koordinaci složek IZS. Pro velitele zásahu je souhrnem jednotlivých kroků, seřazených podle priorit a taktiky vedení zásahu. Může veliteli zásahu pomoci v uplatnění správného sledu nařízených činností a při koordinaci složek IZS, má funkci jistého kontrolního seznamu potřebných úkolů a činností. V tomto ohledu je tedy typová činnost nejen dokumentem pro odbornou přípravu vedoucích a velitelů složek IZS, ale i dokumentem pro samotné řízení a koordinaci složek IZS na místě zásahu. Operační úrovní řízení zásahu se v typové činnosti věnuje List operačních středisek, v němž jsou zdůrazněny potřebné informační vazby mezi operačními středisky a mohou zde být rozpracovány některé kroky spojené s informacemi pro obyvatelstvo z hlediska jeho varování a informací při řešení mimořádné události. Typová činnost může být doplněna schématy, výčtem navazujících právních předpisů apod.

Pro zpracování typových činností je při MV-GŘ HZS ČR vytvořena komise složená z představitelů složek IZS na centrální úrovni.
Typové činnosti jsou námětem pro odbornou přípravu v rámci IZS včetně taktických nebo prověřovacích cvičení IZS. Typové činnosti jsou uveřejněny na www. hzscr.cz a jsou také vydávány v jednotné písemné úpravě MV-GŘ HZS ČR prostřednictvím Sdružení požárního bezpečnostního inženýrství v rámci projektů pro podporu IZS.

Typové činnosti složek IZS

První vydanou typovou činností byla STČ-01/IZS Typová činnost složek IZS při společném zásahu na uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, která byla schválena na 26. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánování dne 14. prosince 2004 usnesením č. 203. Od roku 2004 do současnosti bylo vydáno 14 typových činností (viz tabulku).

Zpracováním a vydáním typové činnosti práce s tímto dokumentem rozhodně nekončí. MV-GŘ HZS ČR sbírá zkušenosti ze zásahů nebo cvičení, sleduje změny právních předpisů, které se jednotlivých typových činností svým obsahem dotýkají a reaguje také na podněty k novelizaci ze strany jiných složek IZS. Proto již došlo u typových činností č. 02, 03, 06 a 07 k jejich novelizaci.

V současné době se pracuje na novelizaci typové činnosti STČ-01/IZS „Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně“, protože jsou známy nové poznatky o charakteru takové události a současně se připravuje i nová právní úprava v oblasti mírového využití jaderné energie. Také typová činnost STČ-09/IZS „Zásah složek IZS při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“ bude, s ohledem na legislativní změny v poskytování zdravotní péče, novelizována ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ještě v tomto roce.

plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 

V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské u­nie spolu s dalšími devíti státy, a to Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem.

Co vstupu předcházelo

Zajděme do historie vyjednávání České republiky s Evropskou unií (dále jen „EU“) o trochu hlouběji, než je zmiňovaných deset let. V roce 1996 požádala ČR o členství v EU. Oficiálně předal žádost ČR o vstup do EU premiér Václav Klaus v Římě dne 23. ledna 1996. Ministr zahraničí ČR Josef Zieleniec převzal 26. dubna téhož roku dotazník Evropské komise (dále jen „Komise“), jehož vyplnění bylo nezbytným podkladem pro vypracování posudku Komise k žádosti ČR o členství v EU. Vyplněný dotazník byl odevzdán v prosinci roku 1996. Ukončení předvstupních jednání umožnilo vypracování konečné verze Smlouvy o přistoupení, která byla na začátku roku 2003 předložena Komisi k připomínkám a postoupena ke schválení Evropskému parlamentu. Ten ji musel podle smluvního rámce EU schválit absolutní většinou svých členů. Hlasování proběhlo dne 9. dubna 2003 a otevřelo cestu pro schválení přístupové smlouvy Radou pro všeobecné záležitosti, která tak učinila jednomyslně 14. dubna. Smlouva o přistoupení byla 16. dubna 2003 v Aténách slavnostně podepsána. Slavnostního aktu se za ČR zúčastnili prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla. K dovršení rozšíření EU z 15 na 25 členských států byla nutná ratifikace přístupové smlouvy rovněž všemi 25 členskými státy. V EU-15 se tak stalo schválením národními parlamenty. Ve všech nových členských státech s výjimkou Kypru se konala referenda. Občané České republiky rozhodli o přistoupení ČR do EU v referendu ve dnech 13. a 14. června 2003 poměrem 77,33 % kladných hlasů vůči 22,67 % odpůrců členství. Volební účast dosáhla 55,21 %. Smlouva o přistoupení vstoupila v platnost 1. května 2004 a ČR se stala plnoprávným členem EU.

Povinnosti HZS ČR v oblasti civilní ochrany

Ze vstupu do EU vyplynulo pro HZS ČR hned několik povinností, ale také se nám otevřela cesta k čerpání finančních prostředků a využívání výhod, které členství v EU přináší. Hlavními povinnostmi, které vyplynuly ze vstupu, jsou účast na negociacích dokumentů EU, úkoly vyplývající z mechanismu civilní ochrany EU a z dalších nařízení, směrnic a rozhodnutí, u kterých bylo MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „GŘ HZS ČR“) určeno jako gestor nebo spolugestor. Jednání, která se GŘ HZS ČR týkají, probíhají nejčastěji na půdě Rady EU a Komise. V Radě EU jsou otázky civilní ochrany řešeny v pracovní skupině Rady EU pro civilní ochranu (dále jen „PROCIV“). Cílem této pracovní skupiny je zlepšení civilní nouzové připravenosti na národní, evropské a mezinárodní úrovni. PROCIV se schází 10krát až 15krát ročně. Po projednání dokumentů ve skupině postupují návrhy evropské legislativy Výboru stálých zástupců a dále Radě pro justici a vnitro (dále jen „Rada JHA“), která návrhy schvaluje. Pro všechny tyto skupiny je nutné vypracovat instrukce, respektive mandáty a vybavit jimi osobu obhajující zájmy ČR v Radě EU. Na jednání PROCIV zasedá za ČR zástupce GŘ HZS ČR, na jiných skupinách zástupce Ministerstva vnitra nebo Ministerstva zdravotnictví. V rámci Rady EU má GŘ HZS ČR funkci spolugestora i ve Výboru pro civilní aspekty krizového řízení (CIVCOM). Blízká spolupráce je nastavena i s pracovní skupinou pro humanitární a potravinovou pomoc (COHAFA), pracovní skupinou pro boj s terorismem (TWG) a pracovní skupinou pro konzulární záležitosti (COCON).

Civilní nouzové plánování

V rámci Komise je oblast civilní ochrany začleněna pod Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO). GŘ HZS ČR vysílá zástupce do komitologického výboru pro civilní ochranu (CPC), který se schází čtyři až šestkrát ročně. Další akcí pořádanou Komisí je setkání Generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí. Tato akce se pořádá dvakrát ročně, vždy v zemi mající předsednictví v Radě EU. Setkání slouží jako platforma pro hledání nových směrů v oblasti civilní ochrany na nejvyšší úrovni. Dále v rámci Komise funguje mnoho dalších odborných pracovních skupin (prevence, hodnocení rizik, moduly, výcvikový program, CECIS, doprava, včasné varování, lesní požáry, CBRN, získané zkušenosti, implementační platforma e-call, skupina pro nouzový přístup atd.), které se scházejí většinou ad hoc a GŘ HZS ČR na ně buď vysílá zástupce, nebo je vykrývá zaměstnanec stálé delegace při NATO vyčleněný pro civilní nouzové plánování.

Ochrana kritické infrastruktury

Samostatnou kapitolou patřící do gesce GŘ HZS ČR, je problematika Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), který v rámci Komise spadá pod Generální ředitelství vnitřních věcí (DG Home Affairs). EPCIP zkvalitnil evropskou prevenci, připravenost a odezvu na rizika výpadků a útoky na kritickou infrastrukturu evropského významu. Na základě EPCIP vznikla Směrnice Rady č. 2008/114/ES, kterou se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur s cílem přispět k ochraně obyvatel EU. Česká republika Směrnici Rady č. 2008/114/ES do vnitrostátního práva transponovala zákonem č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jež vstoupil v platnost 1. ledna 2011. Také bylo dosaženo podpisu obecných a technických protokolů s Rakouskem, Slovenskem, Německem a Polskem ohledně Evropské kritické infrastruktury, která byla identifikována pouze v oblasti energetiky. V rámci ochrany kritické infrastruktury jsou ještě dva projekty:

→ Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury (dále jen „ERNCIP“), jejímž cílem je podporovat vývoj inovativních, kvalifikovaných, účinných a konkurenceschopných bezpečnostních řešení prostřednictvím propojení evropských experimentálních schopností. Projekt ERNCIP je založený na společném základu, jehož prostřednictvím mohou všichni účastníci profitovat ze zvýšené dostupnosti a lepšího síťového propojení evropských experimentálních zařízení a laboratoří pro testování bezpečnosti systémů, jejich součástí a případných hrozeb pro kritické infrastruktury. Součástí projektu ERNCIP je tzv. ERNCIP Inventory, který je bezplatným databázovým seznamem, volně přístupným vyhledávací nástrojem pro získání informací o evropských experimentálních zařízeních a laboratořích. Účast v projektu ERNCIP Inventory je dobrovolná a v rámci ČR se již nahlásilo několik experimentálních zařízení.
→ Výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN), což je veřejný internetový chráněný informační a komunikační systém, který slouží jako diskusní fórum pro výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a zkušeností v rámci členských států zabývající se ochranou kritické infrastruktury. ČR se zapojila do tohoto projektu v lednu 2013.

Jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání

Jednou z dalších povinností vyplývajících ze vstupu ČR do EU bylo zavést jednotné evropské telefonní číslo tísňového volání. Tato povinnost byla realizována již v souvislosti se snahou ČR zapojit se do evropského integračního procesu a byla jednou z podmínek členství v EU. Proto bylo uvolněno telefonní číslo 112, na kterém byla do roku 1998 provozována služba informace o přesném čase. K zajištění fungování evropského telefonního čísla tísňového volání slouží 14 telefonních center, jejichž testovací provoz byl ukončen v roce 2004 a od té doby fungují v ostrém provozu.

Předsednictví ČR v Radě EU

Předsednictví v Radě EU (dále jen „CZ PRES“) vykonávala ČR v první polovině roku 2009. GŘ HZS ČR mělo zodpovědnost za předsedání pracovní skupině PROCIV. V průběhu funkčního období CZ PRES se tato skupina sešla celkem šestkrát a zabývala se řadou závažných témat (zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany, prevence mimořádných událostí, konzulární koncept řízení příjmu pomoci postiženým státem, snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, zlepšení civilní ochrany v rámci Unie pro Středomoří, ochrana kritické infrastruktury a spolupráce s mezinárodními organizacemi). V rámci CZ PRES se za účasti 80 delegátů z 24 států, Komise a Sekretariátu Rady EU uskutečnil ve dnech 18. až 20. února 2009 v Brně seminář na téma „Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany“. Následující akcí konanou v rámci CZ PRES bylo setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských států, jež se konalo ve dnech 22. až 24. dubna 2009 v Praze, a kterého se účastnilo více než 90 zahraničních delegátů ze třiceti zemí. Největším úspěchem CZ PRES v oblasti civilní ochrany bylo dosažení přijetí Závěrů Rady EU o zvyšování informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany, které obsahují doporučení ve třech oblastech, a to zvyšování povědomí veřejnosti o civilní ochraně, bezpečnosti zasahujících záchranných složek a školení diplomatického personálu o mechanismu civilní ochrany Unie. Na Radě JHA byly závěry schváleny dne 4. června 2009 pod číslem 9976/09. Společná tripartitní deklarace k číslu 112 byla podepsána za Radu EU dne 11. února 2009. Deklarace uvádí, že 11. únor bude každoročně připomínán jako den jednotného evropského čísla tísňového volání 112. CZ PRES se rovněž zapojilo do aktivit v rámci tzv. Unie pro Středomoří a dosáhlo vydání doporučení pro přístup k problematice civilní ochrany v rámci tohoto uskupení.

Přínos členství pro HZS ČR

Nespornou výhodou pro HZS ČR vyplývající z členství ČR v EU je možnost čerpání prostředků z fondů EU. Projekty zpracované v rámci Integrovaného operačního programu na období 2007 až 2013 (dále jen „IOP“):

→ „Národní základna humanitární pomoci ve Zbirohu“ – hlavním cílem bylo vybudování základny pro příjem a distribuci humanitární pomoci v rámci ČR, států EU a dalších zemí světa. Objem finančních prostředků projektu představuje částku 68,4 milionu Kč.
→ „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek IZS“ – obsahem projektu je systémová modernizace technologií a činností v rámci příjmu tísňového volání a operačního řízení na operačních střediscích základních složek IZS (Policie ČR, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby krajů a HZS ČR). Objem finančních prostředků určených pro celý program jsou 2 miliardy Kč, z toho asi 1 miliardu Kč tvoří projekty HZS ČR.
→ „Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí” – projekt je zaměřen na zkvalitnění řešení mimořádných událostí působením HZS krajů a Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Nová technika byla volena tak, aby nové technické, technologické a provozní podmínky rozšířily spektrum jejího použití pro různé typy mimořádných událostí a přinesly novou inovativní dimenzi, která ovlivní i odbornou úroveň a efektivitu zásahů. Objem finančních prostředků je asi 612 milionů Kč.
→ Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách“ – projektovým záměrem bylo zajistit vyšší akceschopnost a mobilitu HZS ČR v případě živelních pohrom, vytvořit hmotné podmínky pro zvýšení kvality veřejné služby, která je poskytována občanům ČR na úseku prevence a řešení rizik a zlepšit připravenost HZS ČR v rámci IZS na různé mimořádné události, zejména živelní pohromy. Objem finančních prostředků projektu činí 300 milionů Kč.
→ „Technika, technologie a prostředky HZS ČR pro efektivní zásah (Efektivní zásah)“ - pořízením inovativní požární techniky a technologií zvýšit mobilitu a efektivnost jednotek HZS krajů při řešení mimořádných událostí, zvýšit kvalitu záchranných prací prováděných HZS krajů a zlepšit podmínky a bezpečnost práce hasičů na místě zásahu. Objem finančních prostředků projektu je 255 milionů Kč.
→ „Připravenost HZS ČR k řešení povodní“ – hlavním cílem projektu je pořízení techniky pro řešení záchranných a likvidačních prací a pro úkoly ochrany obyvatelstva, které provádí HZS ČR, a vybudování skladu prostředků pro nouzové přežití obyvatelstva, který bude sloužit také jako předsunutý sklad Národní základny humanitární pomoci, a nové základny pro dislokaci roty Záchranného útvaru HZS ČR v Jihlavě. Objem finančních prostředků projektu je přibližně 1,425 miliardy Kč. Projekt je nyní v procesu schvalování na úrovni EU, v případě kladného posouzení bude realizován do konce roku 2015.

V posledních pěti letech realizovaly HZS ČR a složky IZS v rámci podpory z IOP řadu projektů. Rovněž v novém finančním rámci let 2014 až 2020 se bude HZS ČR pokoušet čerpat prostředky EU napomáhající ke snižování dopadů mimořádných událostí.

K menším projektům patří například výše zmíněný předsednický seminář Zvýšení informovanosti obyvatelstva v oblasti civilní ochrany kompletně hrazený ze strany Komise a vybavení a výcvik českých vyhledávacích a záchranných odřadů do obydlených oblastí (Urban search and rescue – USAR) spolufinancovaný v rámci projektu CZERT. Nejnovější akcí v rámci komunitárních programů je přistoupení GŘ HZS ČR do konsorcia projektu PPRD EAST 2, jehož cílem je pomoc Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldávii a Ukrajině při posilování prevence, připravenosti a odezvy. Veškerá práce provedená v rámci tohoto projektu bude proplácena Komisí.

Spolupráce mezi členskými státy

Dalším přínosem pro HZS ČR je účast v mechanismu civilní ochrany EU (Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1313/2013/EU). Cílem mechanismu je posilovat spolupráci mezi členskými státy EU, usnadňovat koordinaci v oblasti civilní ochrany a zlepšovat účinnost systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy. Stát zasažený mimořádnou událostí velkého rozsahu může vyžádat pomoc od ostatních států prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události zřízeného v rámci Komise (ERCC), které funguje na bázi 24 hodinové služby sedm dní v týdnu (24/7). ČR vyslala do tohoto centra styčného důstojníka. V rámci mechanismu jsou spolufinancovány i projekty preventivní činnosti, připravenosti, výcviku, přepravy humanitární pomoci nebo tvorby klíčových sil a prostředků odezvy na mimořádné události velkého rozsahu.

Závěrem lze snad jen vyjádřit přání, aby dalších deset let působení ČR v EU bylo pro HZS ČR alespoň stejně úspěšných jako těch deset let uplynulých.

plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

Správní rada Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni (Nadace) schválila na svém letošním březnovém zasedání výroční zprávu Nadace za rok 2013.

Cílem nadace je pomoci zlepšit životní podmínky dětem policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon, a policistům a hasičům těžce tělesně postiženým následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Prostředky pro Nadaci

V roce 2013 byly získány finanční prostředky ve výši 8 429 213 Kč, což je překročení plánovaného celkového rozpočtu příjmů o 22 %. Příjmy Nadace tvořily peněžité dary právnických a fyzických osob, finanční částky získané výtěžky z pořádání různých kulturních, společenských a sportovních akcí a úroky z uložených finančních částek. Podstatná část finančních prostředků byla získána od samotných policistů a hasičů a zaměstnanců rezortu Ministerstva vnitra, a to v celkové částce 5 788 773 Kč. Poděkování si zaslouží všichni ti, kteří přispívají pravidelnými měsíčními částkami formou srážek z platu, a tím zajišťují trvalou stabilitu nadstandardní péče o nadační svěřence. Sponzorské finanční dary podle sponzorských smluv a od soukromých dárců byly zaslány v částce 1 897 178 Kč, což je splnění plánovaného rozpočtu na 119 %. To dokazuje, že Nadace se dostává do podvědomí společnosti jako důvěryhodná, stabilní, nezisková organizace.

Pořádané akce

V roce 2013 se Nadace ve svých aktivitách zaměřila na řadu významných akcí, které přinesly vysoký finanční efekt, ale především prezentovaly Nadaci u široké veřejnosti. Nemalou měrou k tomu jistě přispěla spolupráce s televizní společností FTV Prima.

Od HC Sparta Praha získala Nadace zdarma 8500 vstupenek na dvě hokejová utkání. Mohla tímto způsobem poděkovat policistům, hasičům a dalším zaměstnancům za dary, které Nadaci poskytují. Dvacet šest hráčských dresů s nadačními znaky, ve kterých hokejisté Sparty hráli jedno z utkání, bylo během tří týdnů vydraženo v internetové aukci. Částka z prodeje činila 52 618 Kč, a byla převedena na účet Nadace. V květnu se v Praze uskutečnil Košířský košík, turnaj 32 fotbalových policejních mužstev. Výtěžek ze startovného činil 10 000 Kč. V květnu se také konal 3. ročník střeleckého závodu O pohár Nadace policistů a hasičů, který uspořádali členové oddílu sportovní střelby Policejního sportovního klubu Union Praha. V červnu dvanáct pražských policistů a policistek překonalo v Pelhřimově dosavadní český rekord ve vytrvalostní plavecké štafetě a zároveň podpořilo Nadaci (vybrali částku 12 656 Kč). V červnu se také konal koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR pro Nadaci policistů a hasičů v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě u příležitosti 200. výročí narození Giuseppe Verdiho, na jehož uspořádání se podílely Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR a Česká podnikatelská pojišťovna. Nadace obdržela sponzorské dary v celkové výši 450 000 Kč. V říjnu se v hale TJ Ostrava uskutečnil tradiční, již 8. festival Slavností bojových umění. Na účet Nadace byl věnován finanční dar v hodnotě 23 000 Kč.

Největší přispěvatelé
Policie ČR – dary 4 842 962 Kč
HZS ČR – dary 945 811 Kč
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 300 000 Kč
BES, s.r.o. 20 000 Kč
BONERIX, s.r.o. 334 581 Kč
ERGO pojišťovna, a.s. 163 535 Kč
HC Sparta Praha, a.s. 52 618 Kč
Nadace ČEZ Praha 500 000 Kč
Pražská plynárenská, a.s. 75 000 Kč
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 180 000 Kč

Poskytování péče a příspěvků

V roce 2013 se vlastní činnost Nadace orientovala zejména na poskytování péče o 60 nadačních dětí ze 40 neúplných rodin a o 45 těžce tělesně postižených (TTP) bývalých policistů a hasičů. Nadace dokončila aktualizaci databáze TTP bývalých policistů a hasičů od roku 2005 do roku 2013.
Pro všechny děti, sirotky, které ztratily otce při výkonu služby policisty nebo hasiče, Nadace zabezpečila životní pojištění a stavební spoření ve výši 1000 Kč měsíčně.

Plně a zdarma se podařilo žádajícím maminkám s dětmi a TTP ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR zajistit komplexní lázeňské pobyty pro celkem 28 osob. Opětovně, za úzké spolupráce a pomoci Zařízení služeb pro MV, se poosmé uskutečnila společná týdenní zdravotní nadační dovolená dětí s matkami v rekreačním objektu Šumava v Kašperských Horách, a to pro děti zcela zdarma a matky s částečnou úhradou 1000 Kč za pobyt. Dovolené se celkově zúčastnilo 85 osob. Ve spolupráci se Zařízením služeb pro MV se uskutečnil pro TTP a jejich rodinné příslušníky v rekreačním zařízení Červená nad Vltavou již čtvrtý týdenní ozdravný pobyt. Pro TTP byl pobyt zcela zdarma, manželky nebo pečující osoby platily režijní poplatek 1350 Kč. Celkově se dovolené zúčastnilo 50 osob. Šestého čtrnáctidenního nadačního zahraničního léčebně ozdravného pobytu v Polsku v Miedzyzdrojích u Baltského moře, určeného pro nadační děti ve věku od 18 do 26 let, se zúčastnilo 11 osob. Popáté byl pro nadační rodinu uspořádán zahraniční ozdravně léčebný pobyt ve Španělsku, kterého se zúčastnilo 84 osob, děti zcela zdarma, matky platily symbolický poplatek 4500 Kč. Potřetí odjeli do termálních lázní TTP se svými rodinami. Léčebně ozdravného pobytu se zúčastnilo 37 osob, z toho TTP zcela zdarma, manželky a ošetřující osoby za částečnou úhradu 3000 Kč, děti 2000 Kč.

Velmi zdařilou akcí bylo již tradiční předvánoční setkání nadačních rodin v Praze ve dnech 28. a 29. listopadu. Setkání začalo pietním aktem k uctění památky všech policistů a hasičů, kteří obětovali život při plnění služebních povinností u pomníku obětem při výkonu služby v parku Muzea Policie ČR. Program byl doplněn vernisáží výstavy fotografií „Kriminalistika ve fotografii“ uspořádané k 55. výročí založení Kriminalistického ústavu v Praze. Setkání pokračovalo slavnostním večerem v Národním domě na Vinohradech na koncertě hudby Hradní stráže a Policie České republiky s hostujícími sólisty a Kühnovým dětským sborem. Přítomní sponzoři věnovali Nadaci symbolické šeky na téměř milión korun. Zároveň se uskutečnila aukce pěti nejlepších fotografií z výstavy, které byly vydraženy za téměř padesát tisíc korun. Setkání druhý den pokračovalo návštěvou Pražského hradu, kde se nadační rodiny staly hosty Hradní stráže, a zástupci Československé obchodní komory rozdali dětem mikulášské balíčky. V konferenčním sále Ministerstva vnitra se pak setkaly se členy Správní a Dozorčí rady Nadace policistů a hasičů. Zástupci FTV Prima přivezli dětem dárečky a natočili ze slavnostního odpoledne upoutávku, kterou odvysílala televize. Děti dostaly další krásné dárky od sponzorů, maminky obdržely jednorázové finanční příspěvky (na každé dítě po 25 000 Kč). Tyto finanční prostředky jsou určeny k použití především při neplánovaných rodinných vydáních, spojených se zahájením a průběhem školní docházky, prázdninovými a léčebnými výlohami. Dětem, u kterých nadační péče končí, bylo vyplaceno navíc 25 000 Kč. Každý z TTP, o které Nadace pečuje, obdržel, podle stupně postižení, částku od 10 000 Kč do 15 000 Kč. Těžce tělesně postižené, jež se ze zdravotních důvodů nemohou zúčastnit pořádaných akcí, navštívil s dárky zástupce Nadace a předal jim navíc ještě 10 000 Kč na zdravotní pomůcky.

Nadace vydala nadační kalendář připomínající průběh nadačních akcí, které se uskutečnily za účasti nadačních rodin a přispěvovatelů a 8. informační nadační brožuru. Zajistila vytvoření nových webových stránek Nadace (www.nadacepah.cz/).

Bývalý policista na invalidním vozíčku se podílel na výrobě nadační propagační vařečky.

Hospodaření Nadace

Ve zprávě nezávislého auditora ze dne 5. února 2014 je konstatováno, že „veškerá činnost nadace a čerpání finančních prostředků je v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších novel a doplňků, se schváleným statutem a vnitřními směrnicemi.“ U dárců bylo použito finančních prostředků v souladu s darovací smlouvou. Údaje ve výroční zprávě odpovídají skutečnosti. Po provedeném auditu zní výrok auditora „bez výhrad“. To dotvrzuje i skutečnost, že Nadace hospodaří s vysoce kladným hospodářským výsledkem.

Příjmy Nadace činily 8 429 213 Kč, výdaje 5 412 353 Kč. Z celkových výdajů bylo na pomoc pozůstalým dětem a TTP vynaloženo 5 188 924 Kč. Mimo to dalších asi 3 200 000 Kč bylo těmto rodinám poskytnuto ve věcném plnění, vyplývajícím ze smluvních ujednání se sponzory. Na zajištění chodu Nadace, mimo výdajů na propagaci (140 124 Kč), provedení auditu finančního hospodaření (25 000 Kč) a bankovních poplatků na účtu Nadace (17 645 Kč), bylo vynaloženo celkem 46 184 Kč, což činí 0,85 % celkových ročních výdajů Nadace. Při připočtení výdajů na propagaci, audit a bankovní poplatky, jsou celkové vynaložené náklady 223 429 Kč, což činí 4,13 % z celkových ročních výdajů Nadace.

K datu 1. lednu 2014 má Nadace finanční prostředky ve výši 25 206 689 Kč.

Do J&T Banky bylo převedeno 10 500 000 Kč. Na majetkovém účtu Ministerstva financí je uloženo 8 000 000 Kč, na běžném účtu u ČSOB je zůstatek 4 061 117 Kč, na spořicím účtu u ČSOB je 2 118 024 Kč, v pokladně Nadace je finanční hotovost 27 207 Kč. Částka 500 340 Kč základního jmění Nadace je uložena u ČSOB ve formě cenných papírů.

Působení Nadace v roce 2014

Pro následné období má Nadace vytvořeny všechny předpoklady pro další trvalé, prospěšné a úspěšné působení. Svoji činnost nadále plně zaměří na péči o pozůstalé neúplné rodiny s dětmi po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život, a to především v oblasti zdravotní, rekreační, rehabilitační, lázeňské, poradenské a na finanční pomoc těmto rodinám. Dále na systémovou pomoc a péči o policisty a hasiče, těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby, a to především v oblasti rehabilitační, lázeňské, zdravotní a též na pomoc finanční.

PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., ředitel Nadace policistů a hasičů, foto archiv Nadace

 

Vyhláška č. 69/2014 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany (dále jen „vyhláška“) nahrazuje vyhlášku č. 255/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stejným názvem. Hlavním účelem vyhlášky je určit jednotné technické a taktické požadavky na věcné prostředky požární ochrany zařazené k používání u jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) různých zřizovatelů. Vyhláška reaguje také na změny, které vyplývají z nových technických předpisů, zejména evropských norem.

Jednotlivé přílohy vyhlášky jsou upraveny tak, aby byl jejich obsah členěn jednotným způsobem. První bod přílohy vždy jednoznačně definuje, o který věcný prostředek se jedná, případně také k jakému účelu se používá. Další technické podmínky definují specifické vlastnosti požadované pro použití u jednotek PO v České republice a požadavky směřující k zajištění kvality, vzájemné kompatibility jednotného vzhledu věcných prostředků požární ochrany.

Odkazy na české technické normy jsou zpracovány ve smyslu čl. 45a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, formou indikativního odkazu. Určené normy budou oznámeny v souladu s § 4a odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Variantní nebo nepovinná ustanovení jsou ve vyhlášce uvedena, protože je nezbytné zohlednit různé požadavky zřizovatelů jednotek PO.

Vyhláška stanovuje následující zásadní nová ustanovení a změny

Nově se v § 1 odst. 2 písm. a) stručně upravují technické podmínky digitálních terminálů.

V příloze č. 1 byly technické podmínky radiostanice upraveny z hlediska druhu vysílání, počtu kanálů, kmitočtového rozsahu, vysokofrekvenčního výkonu, výkonu nízkofrekvenčního zesilovače a byla změněna definice požadavku na formáty selektivní volby.

V příloze č. 2 byly zavedeny podmínky pro označování přenosné motorové stříkačky, snížen minimální počet hrdel a doplněn požadavek na možnost průběžného dobíjení akumulátorové baterie, pokud je součástí stroje.

V příloze č. 3 je nově stanoveno, že součástí tlakové lahve nebo ventilu tlakové lahve musí být bezpečnostní prvek, který v případě poškození ventilu omezí průtok unikajícího plynu z tlakové lahve a doplněna možnost vybavit obličejovou masku zařízením pro hlasovou komunikaci.

V příloze č. 4 byl odstraněn požadavek na splnění volitelných požadavků z hlediska odolnosti přilby vůči sálavému teplu (je součástí normy) a upraven požadavek na chránič obličeje. Byl doplněn požadavek na vyměnitelnost součástí přilby při údržbě, použitelnost obličejové masky a o samolepících prvcích. Dále byly upraveny technické podmínky pro barevné provedení přilby.

V příloze č. 5 byly odstraněny požadavky na minimální překrytí kabátu a kalhot zásahového oděvu I a informace o spodní a vrchní oděvní součásti a sestavě, polohovacím opasku a označení oděvu (jsou obsahem normy), vypuštěn text o odborných opravách, požadavek na jednořadé zapínání, vsazované rukávy u kabátu a systém signalizace odejmuté spodní oděvní součásti. Byly specifikovány požadavky na odolnost v oděru, stálobarevnost a odolnost proti žmolkování a doplněno ustanovení o možnosti vybavit oděv různými technickými prvky a zesílením v různých oblastech. Doplněna kapitola o zpracování oděvu pro zajištění vyšší kvality oděvů u jednotek PO. Byly vypuštěny konkrétní požadavky na umístění pásů od okraje kabátu a od konce rukávů a nohavic. Upraveny byly rozměry rámečku s nápisem HASIČI a písmo tak, aby bylo jednotné pro oba zásahové oděvy i pracovní stejnokroj II (příloha č. 5, 6 a 8). Nově je možné pod nápis HASIČI umístit další obdobně provedený označující příslušnost k jednotce PO. Kapitola o doplňcích ochranného oděvu byla nahrazena přílohou č. 7.

Příloha č. 6 stanovující technické podmínky zásahového oděvu II, byla upravena obdobně jako příloha č. 5. Oproti předchozímu znění byly některé požadavky z hlediska střihu vypuštěny.

V příloze č. 7, která definuje technické podmínky doplňku, byl doplněn požadavek na shodu s všeobecnými požadavky na ochranné oděvy a byly aktualizovány požadavky z hlediska nehořlavosti. Nově zavedeny požadavky na stálobarevnost, rozměrovou stálost a odolnost vůči žmolkování. Zavedena možnost umístit na nátělník rukávový znak a domovenku.

Příloha č. 8 zcela přepracovává technické podmínky na pracovní stejnokroj II a zavádí novou součást stejnokroje – polokošili. U blůzy, kalhot a čepice byly specifikovány požadavky na odolnost v oděru, pevnost v tahu, odolnost proti dalšímu trhání, stálobarevnost, odolnost proti žmolkování, odolnost proti vodní páře, maximální změnu rozměrů po praní a odolnost švů. Na rozdíl od původních čtyř variant oděvu jsou nově definovány pouze dvě a jsou charakterizovány výhradně požadovanými vlastnostmi, zejména z hlediska odolnosti vůči teplu a plameni. Varianta A je náhradou předchozích variant Aramid 100 % a Aramid/Viskóza FR 50 %/50 %, varianta B nahrazuje varianty Bavlna 100 % a Polyester/Bavlna 65 %/35 %. Nápis „HASIČI“ je umístěn pouze na variantě A.

Příloha č. 9 upravuje technické podmínky spodního prádla. Byly stanoveny požadavky na stálobarevnost, změnu rozměrů a odolnost proti žmolkování. V základní variantě se připouští pouze materiál bavlna/viskóza 60 %/40 %. Alternativně je možné použít jiný materiál, pokud splňuje požadavky na tepelnou odolnost. Zavedena možnost umístit na triko rukávový znak a domovenku.

Vyhláška byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 26, rozeslané dne 9. dubna 2014.

kpt. Ing. Jakub NEBESÁŘ, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Chemický průzkum v některých zemích Evropské unie III
por. Ing. Jan Hrdlička

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Vnější havarijní plán aderné elektrárny Temelín
plk. Ing. Milan Brabec, plk. RNDr. Helena Majzlíková

• MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Zahraniční spolupráce HZS ČR v roce 2013
Ing. Milan Hron

• PŘÍLOHA
Vyhláška č. 69/2014 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany