Zásahy u osob demonstrujících úmysl sebevraždy - kasuistika
Jedním z důležitých úkolů psychologické služby HZS ČR je poskytování psychologické péče a podpory lidem zasaženým mimořádnou událostí. Většinou se jedná o akutní intervence, realizované přímo na místě mimořádné události. Jde o poskytování péče a podpory lidem, kteří v důsledku nějaké nepředvídatelné události náhle a nečekaně ztratili svého blízkého, přišli o svůj majetek nebo byli svědky nějaké tragické situace apod.
Trochu jiným typem události jsou případy osob demonstrujících úmysl sebevraždy. Podobnost s předchozím typem mimořádných událostí je v tom, že se jedná o osoby prožívající akutní krizovou situaci. Tuto situaci však řeší demonstrováním úmyslu sebevraždy a demonstraci sebevraždy v tu chvíli považují za možné (a často jediné) řešení svého problému. S určitou nadsázkou lze konstatovat, že sebevraždy jsou „demokratické“ a mohou se dotknout kohokoliv. Se sebevražedným jednáním se tak můžeme potkat u mužů i žen, od dětí až po seniory, tedy napříč všemi věkovými kategoriemi, napříč vzděláním i profesemi.
Postup řešení tohoto typu události je stanoven Typovou činností složek IZS při společném zásahu - STČ 02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“, kde jsou přesně stanoveny kompetence, povinnosti a postupy jednotlivých složek IZS. Ve společném listu složek IZS je uvedeno, že samotné vyjednávání s osobou sebevraha má provádět vyškolený odborník, se kterým musí být konzultovány všechny činnosti složek IZS rámci daného zásahu. Při řešení sebevražedného jednání jsou vzhledem podmínkám a okolnostem vhodné dva postupy, a to zásah spíše oddalovat a neuspěchat, ale na druhou stranu také ve vhodnou chvíli jednat rozhodně a rychle. Hlavním cílem činnosti složek IZS je samozřejmě odvrácení osoby od úmyslu nebo omezení rizik, které mohou při demonstraci sebevraždy vzniknout. List Policie ČR dále uvádí, že samotné vyjednávání od navázání kontaktu přes zklidnění a stabilizace situace provádí speciálně vyškolený vyjednavač PČR, který může pracovat i s vyjednávacím týmem. Jeho cílem je osobu od úmyslu odvrátit. Vyjednavač může také poskytovat posttraumatickou péči osobám, které ji potřebují nebo o ni požádají.
I přes výše uvedené skutečnosti v praxi nastávají situace, kdy s osobou demonstrující úmysl sebevraždy komunikují hasiči, přivolaný člen Týmu posttraumatické péče či psycholog. Důvodem je především větší plošné pokrytí JPO, než pokrytí území policejními vyjednavači. V listech JPO i Policie ČR je přímo stanoveno, že v případě, že na místě události s osobou demonstrující sebevraždu ještě není přítomna hlídka Policie ČR nebo vedoucí lékař ZZS, řídí zásah velitel jednotky požární ochrany. Určí příslušníka JPO, který naváže kontakt s osobou sebevraha, případně si může povolat psychologa HZS kraje.
V rámci odborných příprav jsou hasiči a členové týmu posttraumatické péče psychology kraje proškolováni pro komunikaci s lidmi, kteří demonstrují úmysl spáchat sebevraždu. Školení jsou zaměřená na zásady rozhovoru se sebevrahem a využití pravidel a kroků tzv. První psychické pomoci. Důraz je kladen na specifika hovoru s osobou demonstrující úmysl sebevraždy v oblasti navázání kontaktu, vytvoření vztahu důvěry (neboť lidé v krizi jsou velmi vnímaví a citliví na lidskou účast) a zjištění potřeb, které vedou k úmyslu spáchat sebevraždu. Reakce a chování osob uvažujících o sebevraždě bývají mnohdy těžko předvídatelné a rychle se měnící, a tomu je nutné komunikaci průběžně přizpůsobovat. Typické u těchto osob je často také celkové zpomalení mnoha schopností a funkcí, tj. myšlení i vyjadřování. Pro osobu sebevraha je důležité, aby mohl své myšlenky vyjádřit vlastními slovy, je důležité nedávat najevo netrpělivost a nespěchat. Zásadní součástí komunikace je zaměření se na snížení okamžitého rizika sebevražedného jednání.
Jedním z příkladů komunikace s osobou opakovaně demonstrující úmysl sebevraždy je následující kasuistika.
Kasuistika - zásah u osoby demonstrující úmysl sebevraždy skokem ze stožáru vysokého napětí:
Rok 2013 ve městě Stochov na okrese Kladno byl pro složky IZS ve smyslu Typové činnosti 02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“ zkouškou připravenosti na reálný zásah. Tehdy nezaměstnaný 25 letý Arnošt N., který byl v minulosti trestně stíhán a psychiatricky léčen, se poprvé 14. května rozhodl vystoupat na 40 metrů vysoký stožár velmi vysokého napětí ( 400 kV ). Důvodem měl být odchod přítelkyně i s malým synem. Sebevraha při výstupu na stožár spatřily dvě osoby, které událost ohlásily na tísňovou linku. Na místo zásahu byly vyslány jednotky PO - stanice Stochov s CAS 24, Kladno s AP 27, VEA a lezeckou skupinou. Ze složek IZS Policie ČR - OO Stochov, policejní vyjednavač a zásahová jednotka, Zdravotnická záchranná služba - RLP Kladno. Kontaktován byl dispečink ČEPS a.s.
Po příjezdu jednotky PO Stochov bylo průzkumem pro dispečink ČEPS zjištěno číslo stožáru VVN. V jednotce byl přítomen člen Týmu posttraumatické péče HZS Středočeského kraje, který se z dálky pokoušel navázat kontakt s osobou na stožáru. Z počátku osoba nekomunikovala, visela za ruce na uzemňovacím drátu a vyhrožovala skokem dolů. Příslušník přes VZ nechal vyklidit veškeré blízké okolí přihlížejících, zakázal jakýkoliv vstup osob a složek IZS na místo kolem stožáru. Veškeré SaP se hromadily na příjezdové komunikaci, která byla zakryta stromy. Skokan na stožáru se několikrát pořezal nožem na horní končetině a prořízl si šlachu. Opakovaně vstával na vrcholu stožáru a hrozil jeho pád dolů. Po přibližně 10 minutách se podařilo členu Týmu posttraumatické péče se skokanem navázat kontakt a po 30 minutovém rozhovoru už skokan požadoval jeho neustálou přítomnost. Člen Týmu posttraumatické péče se sebevrahem dále komunikoval, a každý krok s ním předem vyjednával tak, aby nedošlo k neočekávanému chování skokana. Při pokusu o domluvu skokan vyžadoval přítomnost člena Týmu posttraumatické péče na stožáru. Vyjednávající příslušník konzultoval možnosti výstupu s VZ a lezeckou skupinou. Po domluvě byl v pohotovosti připraven vrtulník LS Policie ČR na letišti V. Havla v Praze. Vývoj události závisel na odpojení stožáru od elektrické energie.
Na místě byl policejní vyjednavač, který se po dohodě s členem Týmu posttraumatické péče do vyjednávání nezapojil, ale v případě potřeby byl připraven vyjednávání převzít. Přítomnost kohokoliv jiného, kromě vyjednávajícího příslušníka, skokan razantně odmítal a veškerá komunikace tak probíhala pouze mezi ním a členem Týmu posttraumatické péče. Do odpojení energie byla se skokanem udržována komunikace o jeho potřebách, zálibách a důvodu úmyslu sebevraždy. Během této komunikace na vrcholu stožáru opětovně vstával a docházelo k neustálým zvratům v jeho chování. Vždy uposlechnul příslušníka pod výhružkou, že za ním nevyleze, pokud nebude sedět. Dále se příslušníkovi podařilo vyjednat, aby skokan odhodil nůž a zvedl ruku nad úroveň srdce, čímž si zastaví krvácení. Po odpojení energie byli skokanovi jmenovitě a postupně představeni členi lezecké skupiny, kteří musí vyjednávajícímu příslušníkovi pomoci k výstupu. Skokan souhlasil a byly započaty přípravné práce lezecké skupiny k výstupu člena Týmu posttraumatické péče a jednoho lezce na plošinu stožáru. Skokan se opět zvedl a hrozil skokem, příslušník opět pohrozil, že za ním nevystoupí, pokud si nesedne. Příslušník JPO se vybavil pitím, obvazy a tričkem pro skokana, aby měl případně skokan důvod slézt na plošinu. Po výstupu byl opět se skokanem navázán rozhovor a na nabídku trička a obvazů slezl o několik metrů níže. Během komunikace se členu Týmu posttraumatické péče povedlo značně ovlivnit chování díky hovoru o jeho malém synovi. Skokan přistoupil k pokynu slézt pod podmínkou, že ho nikdo nebude nikam odvážet a zadržovat. Příslušník slíbil, že po jeho transportu na zem bude vyčkávat na něho a do té doby se ho nikdo nedotkne. RDST byla tato skutečnost přikázána všem složkám IZS. Po několika minutách muž slezl na plošinu. Zde byl lezcem uvázán do lezeckého postroje, evakuačního trojúhelníku a za přítomnosti lezce byl spuštěn na zem. Po sestupu na zem člen Týmu posttraumatické péče přesvědčil skokana, aby se nechal ošetřit a odvézt sanitkou. Člen Týmu posttraumatické péče předal skokanovi telefonní kontakt, pro případné nasměrování na další, následnou péči.
Pozitivní vliv: Příjezd všech složek bez zvukového výstražného zařízení
Výborná spolupráce složek a kázeň při vyjednávání se skokanem
Negativní vliv: Přítomnost krve po celém sloupu VVN při výstupu lezce a člena TPP
Komunikace na dálku 50 metrů 3 hodiny
K druhému výstupu na stožár došlo 3. června, kdy se sebevrah nacházel na stejném sloupu VVN. Na místo zásahu byly opět vyslány jednotky PO - stanice Stochov s CAS 24, Kladno s VEA a lezeckou skupinou. Ze složek IZS Policie ČR - OO Stochov, policejní vyjednavač a zásahová jednotka, Zdravotnická záchranná služba - RLP Kladno. Kontaktován byl dispečink ČEPS a.s.
Z důvodu zkušenosti z předchozího zásahu byl na místo znovu vyslán člen Týmu posttraumatické péče, kterému se opět podařilo se sebevrahem navázat komunikaci. Důvod demonstrování pokusu sebevraždy byl stejný jako v předchozích případech. Přibližně po hodině razantnější komunikace, která se u předchozího zásahu osvědčila, byla skokanem odsouhlasena záchrana. K rozhodnutí významně přispělo deštivé počasí, tedy fyzické potřeby a zdravotní problémy skokana. Záchrana byla provedena totožně jako u předchozího zásahu.
Pozitiva: Znalost osoby z předchozího zásahu
Negativa: Deštivé počasí
Výška řepky olejné 1,5 metru
Komunikace na dálku 50 metrů 2 hodiny
Třetí výstup sebevraha opět na stožár VVN se odehrál 28. července přibližně o 500 metrů dále od předešlého stožáru. Na místo byla vyslána JPO ze stanice Kladno s CAS 20, VA, VEA a opět základní složky IZS doplněny o vrtulník LS PČR.
Po příjezdu JPO na místo zásahu se muž s kuchyňským nožem nacházel na vrcholu stožáru a hrozil skokem dolů. Během 20 minut, kdy na místě nebyly ani všechny povolané složky IZS, sám slezl z důvodu rozpálené kovové konstrukce a potřeby vody k pití, kterou mu příslušníci JPO poskytli. Během sestupu zareagoval na výzvu odhození nože a lezecká skupina mu dopomohla k sestupu a transportovala ho do vozidla ZZS.
K poslednímu výstupu se mu muž odhodlal 31. července, kterému předcházelo pobodání 9 ranami nožem do zad již zmíněné přítelkyně. Muž s nožem se nacházel opět na vrcholu stožáru. Na místo byly vyslány jednotky JSDH Lhota s CAS 32, doplněná o příslušníka JPO Stochov, která byla na stanici Stochov v záloze, JPO Kladno s VA, VEA, AZ 37 a psycholožkou, za ZZS vozidlo RLP, za Policii ČR vyjednavač, zásahová jednotka, která na místo byla přepravena vrtulníkem, SKPV a OO Stochov.
Po příjezdu jednotek PO se pokoušel s mužem promluvit lékař ZZS, ale bezúspěšně. Na místo byl přivolán rovněž psycholog HZS kraje a vyjednavač, kterému bylo předáno velení na místě zásahu. Ten se sebevrahem komunikoval společně s jeho příbuznou. Komunikace byla směřována k potřebě lékařského ošetření. Po hodině vyjednávání sebevrah slez na zem a po přiblížení Policie ČR opět vylezl 10 metrů vysoko. Po dalším 20 minutovém vyjednávání muž slezl a byl zatčen.
Negativa: V tomto konkrétním případě nevybavenost PČR prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.
Za výše uvedené zásahy byli dva příslušníci HZS Středočeského kraje oceněni medailí „Za zásluhy a bezpečnost“ společností ČEPS a.s.
PhDr. Eva Biedermannová, Ing. Martin Vondra
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje