Dne 18. listopadu 2014 došlo k požáru v prostorách bývalé Křižanovy pily v centru Valašského Meziříčí. Na likvidaci požáru se podílelo celkem 23 profesionálních a dobrovolných jednotek PO ze Zlínského a v rámci mezikrajské pomoci také z Moravskoslezského kraje. Celkem u požáru zasahovalo 165 hasičů.

Popis objektu

Pila Křižan byla založena továrníkem a majitelem lesů Janem Křižanem v roce 1914. Byla to jedna z prvních a zároveň největších parních pil na Moravě. Zpočátku na pile pracovalo 20 dělníků, v roce 1924 již 150 až 200 dělníků. Po znárodnění v roce 1946 byla součástí národního podniku Českomoravské pily se sídlem v Jihlavě a od roku 1962 národního podniku Severomoravské dřevařské závody. Kromě výroby řeziva produkoval závod do roku 1974 dřevěné bedny a od roku 1974 obytné buňky.

Nachází se bezprostředně u železniční stanice v centru města Valašské Meziříčí, ke které byla vybudována železniční vlečka. V současnosti celý objektový komplex pily chátrá a je využívána pouze část areálu pro zcela jiné účely, než byl původní záměr.

Objekt pily sestává z několika navazujících budov různé konstrukce i charakteru.

Požár vznikl v jednopodlažním halovém objektu, dispozičně rozděleném na tři části. Nosná konstrukce byla tvořena nosnými dřevěnými sloupy obezděnými plnou pálenou cihlou. Zdivo obvodové konstrukce budovy bylo rovněž z plných pálených cihel. Střechu tvořila dřevěná oblouková příhradová konstrukce (vazník), která byla pokryta falcovanými šablonami z pozinkovaného plechu. Na tuto budovu bezprostředně navazovaly další haly a objekty různého charakteru.

Halový objekt byl rozdělen na tři části – autodílnu a dva sklady, přičemž v jednom z nich bylo uskladněno přibližně 63 tun plastového granulátu. Požár vznikl v prostoru autodílny při opravách osobního automobilu, postupně se rozšířil na sklady a přilehlé střešní konstrukce dalších budov, většinou šířením mezi stropními prostory.

Průběh zásahu

Dne 18. listopadu 2014 v 16.36 hodin byl na operační středisko HZS Zlínského kraje (dále jen „KOPIS“) nahlášen požár vozidla v autodílně v prostorách objektu bývalé pily Křižan.

Na místo požáru KOPIS vyslalo jednotky PO zařazené v I. stupni poplachového plánu, a to jednotku stanice Valašské Meziříčí s CAS 24 a CAS 30, společně s jednotkami SDH obcí (dále jen „JSDHO“) Poličná s CAS 24, Hrachovec s DA8, Jablůnka s CAS 24 a Zašová s CAS 32.
Vznikající požár se pokoušeli uhasit dva zaměstnanci autodílny hasicími přístroji, přičemž u nich došlo k lehkému popálení na rukou. V době příjezdu první jednotky PO se na místě zásahu již tyto osoby nenacházely a informace o jejich zranění byla upřesněna později. Cestou k zásahu bylo hlášeno prostřednictvím KOPIS několik protichůdných informací o přítomnosti tlakových nádob a zraněných osob, což samo o sobě naznačovalo vážnost a rozsah požáru.

Evakuace materiálu

Jako první se na místo zásahu dostavila v 16.42 hodin jednotka HZS Zlínského kraje (HZS ZLK) ze stanice Valašské Meziříčí s CAS 24. Na místě bylo od přítomných osob zjištěno, že v autodílně se již nikdo nenachází. Požár v dílně byl plně rozvinutý, nacházel se ve III. fázi. Vzhledem k rozsáhlosti celého prostoru a pro silné zakouření nebylo možné přesně zjistit velikost zasažené dílny, ani velikost požárem zasaženého prostoru. Hasiči v izolačních dýchacích přístrojích (dále jen „IDP“) rozvinuli dopravní vedení 1 B s rozdělovačem a dva proudy C 52 k hašení a zabránění rozšíření požáru na sousední prostory, kde se nacházela svařovna, sociální zařízení, sklady a chovatelské prostory s velkým množstvím drobných hlodavců. Tyto prostory se podařilo uchránit, nedošlo ani k úhynu chovaných hlodavců.

V 16.43 hodin se na místo požáru dostavila JSDHO Poličná, která byla velitelem zásahu (dále jen „VZ“) vyslána na protější stranu halového komplexu. Hasiči vytvořili dva proudy C 52 a začali s hašením od zámečnické dílny, vynesli tlakovou láhev s CO2 a odtáhli několik vozidel z vnitřku budovy i bezprostředního okolí (do vozidel bylo vniknuto násilně).

V 16.51 hodin došlo k závadě na CAS 30 (samovolné zastavení motoru a nemožnost nastartování, později zprovozněno), která doplňovala vodu. Proto VZ povolal náhradní jednotku HZS podniku DEZA, a.s., s CAS 32.

V 16.51 hodin se na místo zásahu dostavily JSDHO Jablůnka a Ratiboř, které vytvořily další dva útočné proudy C 52 a v IDP zahájily hašení z boční strany ve směru od vlakového nádraží. Ze sousedních požárem nezasažených prostor objektu vynesli zasahující hasiči v IDP tlakové láhve s acetylenem, propan­ butanem a další materiál, včetně akumulační nádoby. V průběhu zásahu se z prostoru autodílny a skladů ozvalo několik tlumených detonací, způsobených zřejmě vznícením uskladněných ropných produktů, především olejů v sudech.

Zásobování hasební vodou

V 16.52 hodin přijela JSDHO Zašová s CAS 32 a začala s doplňováním vody CAS 24 a CAS 30 HZS stanice Valašské Meziříčí a CAS 24 JSDHO Jablůnka.
V 16.57 hodin se na místo zásahu dostavila jednotka HZS podniku Deza, a.s., s CAS 32, která byla doplňována z podzemního hydrantu. Byla vyslána k zámečnické dílně, kde nasadila jeden proud C 52 a současně zahájila doplňování zasahující CAS 24 JSDHO Poličná. Dodávku vody z hydrantu zajistila JSDHO Hrachovec, která poté rovněž vytvořila jeden proud C 52 na hašení skladu.

V 16.59 hodin si VZ vyžádal výškovou techniku. Požár se dřevěnou stropní konstrukcí rychle rozšířil i na sousední sklady, kde bylo uskladněno velké množství plastového granulátu, o jehož druhu a množství nebyly v danou dobu dostupné informace.

S ohledem na další vývoj požáru vyhlásil VZ prostřednictvím KOPIS II. stupeň poplachového plánu a vyžádal si vyslání dalších jednotek PO s CAS.
V 17.13 hodin byl vyhlášen III. stupeň poplachového plánu.

V 17.24 hodin přijela na místo JSDHO Rožnov pod Radhoštěm s CAS 32 a bylo zahájeno hašení již z velké části propadlé střechy budovy z AZ 30 ze stanice Valašské Meziříčí. Doplňování vody pro AZ 30 bylo zajištěno kyvadlovou dopravou, na které se podílely JSDHO Rožnov pod Radhoštěm, Kelč, Zašová, Lešná, Kunovice a jednotky stanice Zlín s CAS 30. Odběrné místo bylo zřízeno v areálu podniku DEZA, a.s.
V témže čase přijela na místo JSDHO Jarcová, která ve spolupráci s ostatními jednotkami vytvořila dálkovou dopravu vody ha

icemi B od podzemního hydrantu a byl napojen na CAS 30 jednotky stanice Valašské Meziříčí. Pro nedostatečný tlak musela být CAS 30 doplňována dalšími CAS ostatních jednotek PO, které prováděly kyvadlovou dopravu. K tomuto účelu byly v rámci mezikrajské pomoci povolány JSDHO Mořkov a Hodslavice.

Štáb velitele zásahu

V 17.50 hodin VZ požádal KOPIS o zajištění náhradních tlakových lahví k IDP. KOPIS vyslal ze stanice Valašské Meziříčí dopravní automobil s náhradními IDP a tlakovými lahvemi k IDP a ze stanice Uherské Hradiště byl vyslán automobil s protiplynovým kontejnerem. Plnění lahví k IDP pro JSDHO Poličná bylo zajištěno u HZS podniku DEZA, a.s. Pro velkou spotřebu vzduchu bylo následně v 21.45 hodin ze stanice Vsetín přivezeno dalších 15 kompozitních tlakových lahví k IDP.

V 18.00 hodin se na místo zásahu dostavil velicí důstojník směny (dále jen „VDS“) ze stanice Zlín HZS ZLK, přebral velení a zřídil štáb velitele zásahu (dále jen „ŠVZ“), který začal ihned spolupracovat s vedením města.

Místo zásahu bylo Policií ČR a Městskou policií Valašské Meziříčí uzavřeno před vstupem nepovolaných osob. Rozsáhlý areál byl z části opuštěný a předpokládalo se, že se v něm vyskytují osoby bez domova.

Místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky a z řad zasahujících jednotek byli jmenováni velitelé. Protože docházelo k šíření požáru ve střešní konstrukci, byla na místo zásahu povolána další výšková technika.

V 18.21 hodin VZ požádal KOPIS o varování obyvatelstva. KOPIS vyhlásil všeobecnou výstrahu pro obyvatele města, která byla později doplněna hlášením městské policie.

V 18.23 hodin se na místo zásahu dostavila jednotka ze stanice Vsetín s AZ 30, která byla nasazena na severozápadní straně objektu. V době nejvyššího nasazení byla hasební voda dodávána celkem 11 C 52 proudy a jedním B 75 proudem přes monitor z AZ 30.

Šíření požáru mezistřešími prostory

Požárem byla zasažena plocha o rozměrech přibližně 37 x 53 m. K šíření požáru docházelo skrytými mezistropními prostory na střechy sousedních objektů (bývalá jídelna s kuchyní, šatny na jihozápadní straně, uprostřed komplexu budov kotelna s elektrickou rozvodnou a přiléhající hala bývalé pilnice).

Výšková technika mohla být ustavena jen na několika málo místech, což značně komplikovalo hasební zásah. Hasiči pracovali na střechách v IDP a s lezeckým vybavením. K lokalizaci požáru a následné likvidaci jednotlivých ohnisek požáru museli hasiči do střešní krytiny, kterou tvořily většinou falcované šablony z plechu, postupně vyřezat otvory. K tomuto účelu použili rozbrušovací a motorové pily, bourací sekyry a páčidla. Veškerá činnost byla ve večerních a nočních hodinách komplikována hustým kouřem. Jednotlivé výrobní budovy na sebe navazovaly a tvořily soustavu nesourodých objektů. Před vstupem do budov byl neudržovaný terén, kde se vyskytovala různorodá, špatně prostupná vegetace. Ze zadní strany zasažených budov byl skladován bioodpad. Zásah uvnitř objektu bývalé pilnice komplikovala chybějící a z části prohnilá podlaha, na níž hrozilo přímé propadnutí do prostoru podpilí. Tento prostor v té době zřejmě sloužil jako úložiště nepotřebného materiálu (pneumatiky, sudy, plasty atd.).

Likvidace požáru

Od 19.23 hodin byla průběžně zajištěna strava a nápoje pro zasahující. Ve 22.35 hodin byl požár lokalizován a bylo zahájeno postupné odesílání jednotek PO na své základny. K vystřídání stávajících a již notně vyčerpaných JSDHO byly povolány další jednotky HZS ZLK ze stanic Zlín a Vsetín a JSDHO Vizovice.

V noci hasiči termokamerou vyhledávali skrytá ohniska požáru a dohašovali je.

V 07.26 hodin následujícího dne byla vystřídána směna jednotky stanice Valašské Meziříčí a byly odeslány na své základny zbývající jednotky PO. Povolány k dohašování byly znovu JSDHO Poličná a Zubří. Velitel nově nastupující směny stanice Valašské Meziříčí přebral velení od VDS.

Nadále byla postupně odkrývána a dohašována skrytá ohniska požáru a místo zásahu bylo kontrolováno termokamerou. Probíhala spolupráce s příslušníkem pro zjišťování příčin vzniku požáru (dále jen „ZPP“) při zajišťování stop. Místo bylo ohraničeno vytyčovací páskou a hlídáno Policií ČR a městskou policií. V odpoledních hodinách byly znovu vystřídány JSDHO, na místo se dostavila JSDHO Lhota u Choryně. Ve večerních hodinách bylo místo zásahu předáno Policii ČR.

Příčina vzniku požáru

Samotné šetření příčiny vzniku požáru na místě zásahu probíhalo od 18. do 20. listopadu 2014 ve spolupráci s Policií ČR. Bylo zjištěno, že došlo k zapálení par hořlavé kapaliny (provozní náplně motorového vozidla) při opravě osobního automobilu vyzdviženého na montážním stojanu, a to v prostoru jedné z hal zasažených požárem, která byla pronajata a sloužila jako autodílna.

V současné době je událost stále ve společném šetření HZS ZLK a Policie ČR.

Následky požáru

Vzniklým požárem došlo k úplné destrukci střešních konstrukcí a k degradaci ostatních stavebních konstrukcí obou víceúčelových hal. Vlivem požáru došlo ke zničení uskladněného materiálu v těchto halách, včetně garážovaných automobilů v části autodílny. Předběžná škoda způsobená požárem byla odhadnuta na přibližně 15 milionů korun. Uchráněné hodnoty nebyly prozatím vyčísleny.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ při zásahu nedošlo ke zranění zasahujících hasičů,
→ podařilo se zabránit rozšíření požáru na objekty, kde by hrozily další značné materiální škody a úhyn zvířat,
→ byla zajištěna stálá dodávka hasební vody,
→ v době zásahu byly dobré rozptylové podmínky a příznivý směr větru,
→ vysoké nasazení zasahujících složek.

Negativa
→ silné zakouření a sálavé teplo a nebezpečí toxických zplodin z hoření plastového granulátu,
→ rozsáhlý, členitý, nepřehledný a špatně přístupný komplex chátrajících budov,
→ nebezpečí výbuchu tlakových lahví, chemikálií a ropných produktů v prostoru autodílny,
→ dvě lehká zranění osob z autoservisu,
→ budovy nebyly rozděleny do požárních úseků,
→ chybějící informace o druhu a množství uskladněného materiálu,
→ zásah ve výšce, značné stáří budovy a chybějící výdřeva v podlahách hrozících propadnutím,
→ nefunkční hydrantová síť v areálu,
→ chybějící nebo nevyhovující nástupní plochy,
→ blízkost obytného sídliště a enormní zájem přihlížejících občanů,
→ blízkost vlakového nádraží.

mjr. Ing. Pavel KVASNICA, por. Ing. Bogdan BOCEK, kpt. Mgr. Jiří OVESNÝ, nprap. Jiří LOUBAL, HZS Zlínského kraje, foto archiv HZS Zlínského kraje
 

V loňském roce předložilo Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV­ GŘ HZS ČR) Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní radě státu Zprávu o stavu požární ochrany kulturního dědictví. Zpracování dokumentu předcházely kontrolní akce zaměřené na prověření stavu ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky.

Přestože v oblasti požární ochrany kulturního dědictví pokračuje úspěšně spolupráce HZS ČR s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem a řadou dalších subjektů působících v oblasti ochrany památkových objektů, nelze usnout na vavřínech, což potvrdilo v roce 2014 několik závažných požárů.

Hodnota požárem zničených památek je nevyčíslitelná

Asi nejvýznamnějším byl požár historického objektu chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, k němuž došlo 2. března 2014, a který způsobil škodu vyčíslenou „jen“ materiálně v hodnotě přibližně 80 milionů Kč.

Hasiči a památkáři společně v loňském roce také hodnotili počty požárů v památkových objektech, jejichž roční průměr v posledních letech se ustálil na čísle 16. Oproti celkovému průměrnému ročnímu počtu požárů všech objektů, který se pohybuje v posledním desetiletí okolo 20 tisíc, se může zdát počet požárů historických objektů zanedbatelný. Obdobně lze uvažovat i u přímých zjištěných škod. Výše přímých škod způsobených všemi vzniklými požáry v roce 2012 dosáhla hodnoty 2,86 miliardy Kč a v roce následujícím hodnoty 2,4 miliardy Kč. Z toho výše přímých škod na památkových objektech v roce 2012 představovala 15,9 milionu Kč, v roce 2013 pak „pouhých“ 343 tisíc Kč. Avšak hodnota památek z pohledu historického významu v případě jejich poškození nebo zničení je nevyčíslitelná a pro společnost nenahraditelná.

Poznatky z kontrolní činnosti

MV­ GŘ HZS ČR analyzovalo stav požární ochrany památkových objektů v roce 2012 v dokumentu Zpráva o stavu požární ochrany kulturního dědictví, který byl v závěru roku 2014 předložen k projednání Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní radě státu. Podkladem k vyhotovení dokumentu se staly, mimo jiné, i kontroly zaměřené na prověření stavu ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky, které se uskutečnily v období od března do května 2014. Celkem bylo v rámci celorepublikové kontrolní akce provedeno 269 kontrol zaměřených na vlastníky, provozovatele a uživatele památkových objektů v kategoriích hrady a zámky, kostely a jiné církevní stavby a jiné historické objekty a budovy. Z uvedeného počtu bylo celkem 198 kontrol, tedy přibližně 74 % kontrol, se závadami. A přestože v oblasti komunikace správních úřadů a dalších subjektů působících v oblasti ochrany kulturního dědictví došlo k výraznému zlepšení, současný stav požární ochrany památkových objektů, zjištěný i uvedenými kontrolními akcemi, lze považovat z hlediska celkového hodnocení jako setrvalý a tedy dlouhodobě nevyhovující.

V památkových objektech byl vyhodnocen ze 75 % výskyt zdrojů zapálení související s běžným provozem objektů a narůstající rizika dalšími činnostmi. Na památkové objekty je stále více kladen požadavek ekonomické efektivity, se kterým souvisí snaha o širší využití a vyšší návštěvnost veřejnosti. To vede v řadě objektů k pořádání množství doprovodných akcí v rámci jejich běžného provozu a konání i mimořádných „jednorázových“ akcí, které znamenají zpravidla shromáždění většího počtu osob, a tím zvýšení rizika vzniku požáru. U památkových objektů s instalovanými požárně bezpečnostními zařízeními se vždy prováděla kontrola jejich provozuschopnosti, zejména kontrola provozuschopnosti elektrické požární signalizace, nouzového osvětlení, vnějších a vnitřních zdrojů požární vody, případně nezavodněného požárního potrubí. Z výsledků kontrol vyplývá, že provozuschopná elektrická požární signalizace nebyla celkově v 15 % a nouzové osvětlení nefungovalo u 18 % kontrolovaných objektů. Kontroly odhalily nedostatky také na únikových cestách (závady u 30 % objektů), nejčastěji nevyhovující označení, osvětlení a zhoršená průchodnost únikových cest.

Dále byly kontroly zaměřeny na vybavení, provozuschopnost, umístění a označení přenosných hasicích přístrojů (závady u 49 % objektů), značení, prokazování provozuschopnosti a samotného užívání inženýrských sítí a technických zařízení (závady u 22 % objektů), dokumentaci požární ochrany, zejména dokumentaci zdolávání požáru a požární evakuační plán. Nejméně u třetiny objektů byla dokumentace nevyhovující. Jednou z nejčastěji se vyskytujících závad zaznamenaných při kontrolách oproti očekávanému stavu, bylo neprovádění pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany (porušení povinnosti zjištěno v 39 % případů).

Zvláště závažnou problematikou, která byla při kontrole také prověřována, byly příjezdové a přístupové cesty jednotek PO k památkovým objektům. Kontrolní akce vyhodnotily jako problematické přibližně 15 % památkových objektů. Nedostatky byly shledány například v šířce příjezdových komunikací, šířce a výšce při vstupech do objektů, v příjezdech nezpevněnými komunikacemi, které jsou mnohdy vedeny nad nezajištěnými podzemními prostorami. Při nepříznivých klimatických podmínkách tak může být zásah v některých památkových objektech značně obtížný.

Závěr

V oblasti zvýšení úrovně požární ochrany kulturního dědictví, jak ukázaly i výsledky kontrol v roce 2014, je tedy třeba stále aktivně působit na subjekty v oblasti ochrany památkových objektů a jejich vlastníky a uživatele. Tento účel naplní určitě i mezinárodní konference na dané téma, kterou připravují Národní památkový ústav a HZS ČR v závěru letošního roku.

pplk. Ing. Vladimír MACHANDER, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

 

Čtyři lidské životy a téměř jednu desítku zraněných si v Kraji Vysočina v průběhu loňského roku vyžádal oxid uhelnatý. Mezi zraněnými osobami byli také zasahující zdravotníci. Problematikou tohoto vysoce jedovatého plynu se kromě základních složek IZS, zainteresovaných institucí a zdravotnického personálu začal intenzivně zabývat také krajský úřad. Společnými silami jednotlivé instituce zacílily v kraji plošně na prevenci. Snahou bylo a zůstává dostat k obyvatelstvu co nejvíce preventivních informací.

Oxid uhelnatý (CO)
→ plyn bez barvy, chutí a zápachu,
→ váže na hemoglobin, a to 250x rychleji než kyslík; vzniká tak karboxyhemoglobin, který zabraňuje kyslíku vázat se na červené krvinky, dochází tak k → → nedostatečnému okysličení mozku a následné smrti,
→ ročně připraví o život jen v České republice 100 až 150 lidí,
→ mírnější forma otravy se projeví nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, bolestí na hrudi, závratěmi nebo slabostí,
→ při závažnějším stupni otravy potom přistupují neurologické příznaky, dochází k poruše vědomí.

S otravami oxidem uhelnatým se hasiči na Vysočině setkali již v minulosti. Začátek roku 2014 byl v tomto směru bohužel mimořádně tragický. Sérii otrav v Havlíčkově Brodě odstartoval 9. ledna výjezd záchranářů do ulice Na Spravedlnosti. V bytě se přiotrávila oxidem uhelnatým téměř celá rodina, dvanáctiletému chlapci záchranáři již nedokázali pomoci a na následky otravy zemřel. Při zásahu se přiotrávili také tři zasahující zdravotníci. Tento případ je mimořádně smutný s ohledem na to, že v domácnosti byl nainstalován detektor na oxid uhelnatý, pár dní před tragédií však signalizoval slabé baterie. Druhý případ na sebe nechal čekat jen pár hodin, v pátek 10. ledna byla ve vaně v bytě v ulici Dolní nalezna mrtvá dvaašedesátiletá žena; i u ní následná soudní pitva prokázala úmrtí v důsledku intoxikace oxidem uhelnatým. Stejnou příčinu mělo úmrtí šestnáctiletého chlapce, ke kterému došlo 7. února. Chlapec spal v podkroví rodinného domu v ulici Vagonova. Zatím poslední obětí tichého zabijáku v Kraji Vysočina se stala starší žena v Brtnici na Jihlavsku.

Potřeba užší spolupráce záchranářů

Lednová intoxikace zdravotníků při zásahu vyvolala mezi záchranáři diskuzi o potřebě užší spolupráce, vzájemné vyšší informovanosti o zásahové činnosti a také nezbytnosti odborně se proškolit a seznámit nejenom s prevencí, ale také s možnými riziky pro zasahující záchranáře. V březnu proto HZS Kraje Vysočina uspořádal pro vlastní příslušníky, ale také pro příslušníky Policie ČR, zdravotníky, strážníky městské policie a další odborné pracovníky jednodenní školení, kterého se ujal Ing. Jiří Buchta, CSc., předseda sekce plyn Českého sdružení pro technická zařízení. V průběhu pětihodinového školení a následné diskuze byla prezentována hlavní úskalí, která mohou na záchranáře v bytech nebo domech, kde došlo k úniku oxidu uhelnatého, číhat. Velká část přednášky byla také věnována revizní činnosti a povinnostem, které při provozu a údržbě topidel vyplývají ze zákona.

Vznik specializované skupiny

Zdravotnický personál havlíčkobrodské nemocnice se obrátil prostřednictvím svého vedení přímo na hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka se žádostí o zvýšení aktivit, které by podporovaly informovanost obyvatelstva v kraji. Byla ustavena pracovní skupina s názvem „Oxid“, jejímž cílem bylo a je dostat co nejvíce do podvědomí občanů informace o nezbytném čištění a kontrole spalinových cest a o servisu plynových spotřebičů. V patnáctičlenné skupině jsou kromě odpovědných pracovníků Krajského úřadu Kraje Vysočina z oddělení krizového řízení, školství a zdravotnictví zastoupeny základní i ostatní složky integrovaného záchranného systému (IZS) a další zainteresované organizace a instituce. Jejím členem je také předseda bezpečnostní komise Kraje Vysočina. Skupina se schází pravidelně jednou za dva měsíce. V rámci pracovních schůzek dochází nejen k výměně aktuálních informací souvisejících s touto problematikou, ale hlavní důraz je věnován právě aktivitám a možnostem, jak prakticky ke všem věkovým skupinám v kraji dostat vhodnou formou relevantní informace (od dětí předškolního věku až po seniory).

Medializace

Nejen pracovní skupina, ale také tiskoví mluvčí, a to jak Krajského úřadu Kraje Vysočina, ale i základních složek IZS, se neustále prostřednictvím médií snaží apelovat na veřejnost a problematiku neustále připomínat. Například HZS Kraje Vysočina v rámci mediální kampaně zveřejnil více než deset vlastních tiskových zpráv, které se přímo týkaly problematiky otrav oxidem uhelnatým, ale hlavně prevence. Oslovena byla všechna média s prosbou o odvysílání reportáží. V Kraji Vysočina tato problematika vzbudila u novinářské obce relativně velký zájem a reportáže byly odvysílány v hlavním vysílacím čase na televizních stanicích ČT1, NOVA a FTV Prima. Rovněž všechny rozhlasové stanice v kraji odvysílaly reportáže nebo rozhovory. Pro komunikaci s veřejností byly hasiči využity prakticky všechny dostupné kanály, včetně publikování v místních zpravodajích nebo novinách a také na profilu HZS Kraje Vysočina na sociální síti Facebook. I v této oblasti se však časem ukázaly „mezery“. Novináře zajímala problematika pouze tehdy, když došlo k nějaké mimořádné události. V období „klidu“ bylo velmi těžké, až mnohdy nemožné, ze strany médií toto téma náležitě pojmout. Snaha medializovat problematiku na celostátní úrovni se zatím nesetkala s odezvou.

Prevence

V rámci pracovní skupiny vznikají projekty, které jsou zacíleny na všechny skupiny obyvatelstva – omalovánky pro menší děti, speciální informace pro učitele druhého stupně základních a středních škol, informační letáky pro střední a starší generaci apod. Velmi aktivně se do tvorby jednotlivých projektů zapojují všechny zainteresované složky. Zdravotníci připomínají dětem a studentům hlavně zdravotní rizika v rámci pravidelných návštěv na základních a středních školách. Postupně se k nim v informování v rámci pravidelných návštěv škol připojili i policisté. Profesionální hasiči si dali za cíl informovat zejména střední a mladší generaci prostřednictvím informačního letáku, který veřejnosti rozdávali na každé z pořádaných akcí. Pro seniory uspořádali hasiči v kraji celou řadu besed, problematiku nevynechali ani v rámci pravidelných návštěv domů s pečovatelskou službou nebo obdobných zařízení pro seniory. Letáky upozorňující na nebezpečí „tichého zabijáka“ vytvořili také dobrovolní hasiči společně se soukromou společností, která formou letákové akce nabídla slevu na nákup detektoru oxidu uhelnatého. Samostatný leták k dané problematice vytvořili i pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina a dostupnými distribučními kanály jej rozeslali na všechny obecní úřady v kraji s prosbou o okamžité zveřejnění.

Kromě oslovení veřejnosti vznikla potřeba komunikace s odborníky. Pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina se v listopadu uskutečnil jednodenní seminář vedený opět Ing. Jiřím Buchtou, CSc. Téměř 50 servisních techniků plynových spotřebičů a profesionálních i dobrovolných hasičů mělo možnost nejenom se velmi podrobně seznámit se zákonnými povinnostmi, ale také se dále profesně na velmi vysoké úrovni vzdělat.

Prevenci v této oblasti se příslušníci HZS Kraje Vysočina budou věnovat i v letošním roce. Nadále se bude pravidelně scházet pracovní skupina, budou vyvíjeny aktivity, od kterých si nejen hasiči slibují snížení počtu mrtvých a zraněných. Nadále bude pokračovat snaha o celoplošnou a celorepublikovou medializaci této problematiky, s cílem zachránit lidské životy, kterých při otravách v republice každoročně vyhasne více než při požárech.

kpt. Ing. Bc. Petra MUSILOVÁ, kpt. Ing. Jiří ZELENKA, HZS Kraje Vysočina

 

Dne 1. ledna 2015 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 315 ze dne 8. prosince 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Potřeba novelizace tohoto nařízení vyplynula jak z aplikační praxe a nutnosti terminologických úprav textu, tak i z požadavku na zapracování problematiky kybernetické bezpečnosti, v návaznosti na přijetí zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).

Změny v příloze nařízení vlády se týkají pouze odvětvových kritérií, a to v odvětví energetiky, zdravotnictví, komunikačních a informačních systémů a nouzových služeb. Průřezová kritéria zůstávají i nadále beze změny. V odvětví energetiky se zejména mění limit výkonu v oblasti výroby elektřiny a doplňuje se kritérium pro vedení v oblasti distribučních soustav. Nově se vkládá oblast (pododvětví) centrálního zásobování teplem.

Úprava odvětví zdravotnictví je pouze terminologická a souvisí s přijetím zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Nejzásadnější změna se týká odvětví komunikačních a informačních systémů, do kterého je nově vložena oblast (pododvětví) kybernetické bezpečnosti. Tato obsahuje kritéria pro určení informačních nebo komunikačních systémů prvkem kritické infrastruktury, ve vazbě na zákon o kybernetické bezpečnosti. Je zde uvedeno celkem pět kritérií. První dvě jsou navázána na již určené prvky kritické infrastruktury. Vychází jak z míry intenzity vlivu daného informačního nebo komunikačního systému na činnost již určeného prvku kritické infrastruktury, tak z jeho nenahraditelnosti. Další dvě kritéria naopak nespojuje přímá vazba na již určené prvky kritické infrastruktury, neboť na jejich základě mohou být určeny prvkem kritické infrastruktury informační systémy spravované orgánem veřejné moci, které disponují osobními údaji více jak 300 tisíc osob, a také komunikační systémy, které zajišťují připojení nebo propojení prvku kritické infrastruktury s kapacitou garantovaného datového přenosu nejméně 1 Gbit/s. Poslední kritérium zahrnuje odvětvová kritéria již dříve stanovená v odvětví komunikačních a informačních systémů, která se použijí v případě potřeby zajištění kybernetické bezpečnosti prvku kritické infrastruktury. Mimo oblast kybernetické bezpečnosti jsou v odvětví komunikačních a informačních systémů nově zavedena kritéria pro určení České televize, Českého rozhlasu a Evropského globálního navigačního družicového systému prvky kritické infrastruktury.

V odvětví nouzových služeb přibylo kritérium pro stanice Hasičského záchranného sboru České republiky.

V průběhu letošního roku lze tedy očekávat navýšení počtu dosud určených prvků kritické infrastruktury. V souladu s postupem stanoveným v krizovém zákonu bude „soukromé“ prvky kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, určovat zejména Národní bezpečnostní úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to opatřením obecné povahy. Podle návrhu Ministerstva vnitra, zpracovaného na základě podkladů gesčních rezortů, určí vláda svým usnesením „státní“ prvky kritické infrastruktury, tedy ty, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Lze předpokládat, že proces určování nových prvků kritické infrastruktury bude probíhat nejméně do konce roku, a proto bude předmětný materiál předkládán k projednání a schválení vládou k 30. červnu a k 31. prosinci 2015. Úplné znění nařízení vlády č. 432/2010 Sb. je uvedeno v příloze tohoto čísla časopisu 112.

Zdroj: Důvodová zpráva k návrhu nařízení vlády č. 315 ze dne 8. prosince 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.

pplk. Mgr. Barbora ŠINDLEROVÁ, pplk. JUDr. Marika ROSINOVÁ, MV­ generální ředitelství HZS ČR

 

V březnu letošního roku se uskuteční v souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválenou usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 a Plánem hlavních cílů Hasičského záchranného sboru České republiky na rok 2015 vzdělávání starostů obcí zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení. Vzdělávání i jeho příprava je v gesci příslušníků HZS ČR.

Úrovně vzdělávání

Od doby přijetí koncepce (první verze byla přijata v září 2001), resp. od nabytí účinnosti tzv. krizové legislativy, tj. od 1. ledna 2001, se starostové obcí vzdělávají jedenkrát za volební období, zpravidla následující rok po konání komunálních voleb. Vzdělávání bude, tak jako v předchozích letech, organizováno ve dvou úrovních. Na centrální úrovni ho bude zajišťovat Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV­ GŘ HZS ČR“) ve spolupráci s Ministerstvem obrany, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí, Správou státních hmotných rezerv a Policejním prezidiem ČR. Bude určeno pro starosty obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) včetně primátorů statutárních měst a starostů městských částí hl. m. Prahy.

Termíny vzdělávání

Formou jednodenního zaměstnání se vzdělávání uskuteční v následujících termínech:
→ 3. března 2015 v Institutu veřejné správy Praha, středisko Benešov pro kraje Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Jihočeský a hl. m. Praha (městské části se statutem ORP);
→ 10. března 2015 v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč pro kraje Královéhradecký, Pardubický a Kraj Vysočina;
→ 17. března 2015 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR, středisko Brno pro kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský.

Celkem by vzdělávání mělo absolvovat 205 starostů (primátorů) ORP a 22 starostů městských částí hl. m. Prahy.

Příprava na řešení krizových situací

Cílem vzdělávání starostů ORP je poskytnutí základního penza informací týkajících se přípravy na řešení a samotného řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, při kterých je v souladu s příslušnými právními předpisy úloha orgánů obcí nezastupitelná. V letošním roce bude vzdělávání starostů ORP zaměřeno na praktické potřeby této cílové skupiny a bude kromě úvodního slova generálního ředitele HZS ČR prezentováno v následujících tematických okruzích:
→ bezpečnostní systém České republiky, krizové řízení, ochrana obyvatelstva, vzdělávání a preventivně výchovná činnost;
→ integrovaný záchranný systém (dále jen IZS) a jednotky požární ochrany;
→ geografický informační systém HZS ČR;
→ řešení problematiky veřejného pořádku v působnosti obcí (ORP), spolupráce s Policií ČR, problematika práva shromažďovacího;
→ financování opatření při řešení mimořádných událostí a krizových situací;
→ systém hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti ORP;
→ činnost povodňových orgánů obcí a ORP;
→ místo a úloha rezortu zdravotnictví při řešení mimořádných událostí a krizových situací a
→ úkoly k zajištění obrany v působnosti ORP.

Předpokládá se, že určení lektoři jednak přednesou základní informace k danému tématu, uvedou praktické příklady a v čase vymezeném pro diskuzi zodpoví případné dotazy. Starostové budou rovněž informováni o existenci webových stránek jednotlivých rezortů s odkazem na možnosti získání dostupných dokumentů, které mohou při výkonu svého mandátu v případě potřeby využívat. Mimo to jim budou některé pomůcky předány v listinné podobě.

Organizace přípravy

Vzdělávání starostů obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, organizačně zajišťují místně příslušné HZS krajů v úzké spolupráci s krajskými úřady, obecními úřady ORP, složkami IZS a dotčenými správními úřady s působností na území kraje zpravidla také formou jednodenních zaměstnání, ať již po jednotlivých správních obvodech ORP, nebo v rámci celého kraje, podle konkrétních podmínek s využitím vhodných prostorů HZS kraje, krajského úřadu, nebo obecního úřadu ORP. Program této formy odborné přípravy bude obsahově vycházet ze zaměření na centrální úrovni, přizpůsobeného specifickým podmínkám jednotlivých krajů.

Na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci „Krizové řízení/Vzdělávání v krizovém řízení“ jsou k dispozici prezentace k jednotlivým tématům podle programu vzdělávání starostů ORP. Smyslem tohoto zveřejnění je, aby starostové obcí mohli kdykoli materiál použít jednak pro oživení si probrané tématiky, ale zejména pak při řešení konkrétních krizových situací nebo mimořádných událostí.

I přes skutečnost, že účast starostů obcí, jako volených orgánů samosprávy, na této formě vzdělávání pro ně není povinná, předpokládají organizátoři vzdělávání, že tato nabídka k získání alespoň základních znalostí bude ze strany zejména nově zvolených starostů obcí využita.

plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, kpt. JUDr. Zdeněk SADÍLEK, Ph.D., MV­ generální ředitelství HZS ČR

 

Na počátku letošního roku uplynulo pět let od vzniku samostatné Katedry ochrany obyvatelstva na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Již od samotného vzniku studijního oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu (1968) byla studentům jako součást různých předmětů přednášena problematika ochrany obyvatelstva. Potřebu systematické výuky ochrany obyvatelstva přinesla doba nabytím účinnosti tzv. „krizových zákonů“. V roce 2001 byl otevřen nový bakalářský studijní obor Havarijní plánování a krizové řízení (dále jen „HPK“). Významnou součástí výuky se stala i problematika ochrany obyvatelstva. U zrodu studijního oboru stála Katedra Techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Později došlo k její reorganizaci a přejmenování na Katedru požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Připomeňme, že tato katedra byla jedna ze dvou při vzniku Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002. Potřeba komplexního pojetí ochrany obyvatelstva v územních souvislostech znamenala další specializaci, a to v několika směrech. Uskutečnila se reakreditace studijního oboru HPK, nově byl otevřen navazující magisterský studijní obor Bezpečnostní plánování (dále jen „BPL“) a v neposlední řadě bylo nutné vytvořit odpovídající personální a materiální zázemí. V roce 2009 tak vzniklo v rámci Katedry požární ochrany a ochrany obyvatelstva samostatné Oddělení civilní nouzové připravenosti. A následně, k 1. lednu 2010, se oddělení osamostatnilo a vznikla samostatná Katedra ochrany obyvatelstva (dále jen „Katedra“).

Současnost

Katedra v současnosti garantuje oba již zmíněné studijní obory. Podílí se na vzdělávání doktorandů v oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení a managementu bezpečnosti území. Rovněž zabezpečuje výuku v rámci Univerzity 3. věku.

Krédem Katedry je příprava studentů v komplexním vnímání problematiky ochrany obyvatelstva. Studium sestává z nezbytného přírodovědného základu (matematika, fyzika, chemie). Problematika ochrany obyvatelstva se studuje v kontextu připravenosti území na mimořádné události a jejich zdolávání. Zvláštní pozornost se věnuje problematice krizového řízení a bezpečnostního plánování – blíže viz http://www.fbi.vsb.cz.

Personálně studium zajišťují jednak kmenoví zaměstnanci, jednak se na něm podílejí odborníci z praxe. Vědecko­ pedagogickou základnu Katedry tvoří jeden profesor, pět docentů, tři odborní asistenti a dva vědečtí pracovníci. O poznatky z praxe naše studenty obohacují přizvaní odborníci z HZS Moravskoslezského kraje, ZZS Moravskoslezského kraje, Policie ČR, Českého červeného kříže a dalších institucí.

V současnosti ve studijních oborech garantovaných Katedrou studuje celkem 179 studentů.

Kompletní výuka v obou studijních oborech probíhá v Ostravě. Pro studijní obor HPK je výuka organizována rovněž v konzultačním středisku v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Od zahájení systematické výuky ochrany obyvatelstva a krizového řízení absolvovalo studijní obory garantované katedrou celkem 542 studentů. První studenti absolvovali studium v roce 2006. Vývoj v jednotlivých letech uvádí tabulka.

Zaměstnanci katedry jsou zapojeni do řady výzkumných projektů jak v rámci bezpečnostního, tak i ostatního výzkumu. Aktuálně se řeší:
→ simulace procesů krizového managementu v systému celoživotního vzdělávání složek IZS a orgánů veřejné správy,
→ bezpečnost občanů - krizové řízení,
→ zabezpečení přípravy lektorů dalšího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech v Moravskoslezském kraji,
→ improvizované ukrytí, varování a informování obyvatelstva v prostorech staveb pro shromažďování většího počtu osob,
→ objektivizace hrozeb a rizik zařízení pro výrobu a přenos elektřiny,
→ odborná pomoc pro vzdělávání v oblasti bezpečnosti v Moldavsku.

V rámci výuky a vědeckého výzkumu Katedra spolupracuje s různými vysokými školami, např. Ostravskou univerzitou v Ostravě, Univerzitou Pardubice, Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitou obrany v Brně, Policejní akademií České republiky v Praze a dalšími.

Katedra rovněž spolupracuje s řadou organizací z odborné praxe – MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR, Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, HZS krajů, krajskými a obecními úřady, Asociací velitelů HZS podniků, vybranými subjekty kritické infrastruktury apod.

Na mezinárodní úrovni je do dlouhodobé spolupráce s Katedrou zapojena Žilinská univerzita v Žilině, Technická univerzita v Košicích, Centrální škola požární ochrany ve Varšavě. Od roku 2014 spolupracujeme rovněž s polskou Akademií Pomorskou ve Slupsku a moldavskou Technickou univerzitou v Kišiněvě.

Počty absolventů studijních oborů HPK a BPL podle formy studia

 

Rok	Studijní obor HPK			Studijní obor BPL			Absolventů celkem
	Forma studia			Forma studia
	prezenční	kombinované	celkem	prezenční	kombinované	celkem
2006	15	13	28	0	0	0	28
2007	15	21	36	0	0	0	36
2008	49	15	64	0	0	0	64
2009	42	14	56	0	0	0	56
2010	30	14	44	30	21	51	95
2011	18	17	35	31	16	47	82
2012	24	5	29	16	9	25	54
2013	26	18	44	13	23	36	80
2014	7	6	13	25	9	34	47
Celkem	226	123	349	115	78	193	542

 Kam směřujeme

V souladu s požadavky z praxe a s výsledky vlastních vědecko­ výzkumných aktivit se Katedra v dalším období zaměří na přípravu manažerů pro organizaci a řízení komplexní civilní bezpečnosti území. To si vyžádá reakreditaci studijního oboru HPK, která Katedru čeká v nejbližším období. Nastoupenému trendu Katedra podřídí rovněž vlastní vědecko­ výzkumné aktivity. V neposlední řadě si avizované zaměření rozvoje Katedry vyžádá i odpovídající personální stabilizaci.

Rozšiřovat bychom chtěli spolupráci s dalšími vysokými školami jak u nás, tak i v zahraničí. V zorném poli Katedry je také užší sepjetí s praxí, než tomu bylo dodnes.

Jako všechny vysoké školy v České republice, i Vysoká škola báňská se zřejmě bude v příštích letech potýkat s nedostatkem studentů, jakožto důsledkem nepříznivého demografického vývoje ve společnosti. Celosvětové trendy vývoje v oblasti bezpečnosti nás však naplňují optimismem.

doc. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D., Vysoká škola báňská - TU Ostrava
 

 

 • PŘEDSTAVUJEME
Záchranářská kynologie 5
Záchranářská kynologie u Městské policie Ostrava
Mgr. Richard Váňa

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Jednání členů Výboru pro civilní nouzové plánování v roce 2014
pplk. Ing. Ilona Štěpánková, kpt. Ing. Irena Šenkýř Jansová

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Dokumentace k provádění evakuace v Jihomoravském kraji
pplk. Mgr. Miroslav Menšík, mjr. Bc. Antonín Kremlička

• LEGISLATIVA
Krizová legislativa - současné pojetí
plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D.

• PŘÍLOHY
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.
Znění účinné od 1. ledna 2015