Dotaz č. 1:
Dobrý den, jakým způsobem je řešena kandidatura krajského ředitele HZS MSK, který figuruje na kandidátní listině TOP 09 i ODS a který se na billboardech fotí v uniformě. Co na to služební zákon, konkrétně § 47 (1) „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno“?

Odpověď na dotaz č. 1:
Omezení práva být členem politické strany nebo politického hnutí a vykonávat činnost v jejich prospěch je dáno zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Toto ustanovení v podstatě zaručuje nestrannost a politickou neangažovanost příslušníků bezpečnostních sborů při výkonu služby a zajišťuje politickou neutralitu bezpečnostních sborů. Příslušník bezpečnostního sboru musí vykonávat svou službu bez ohledu na jakékoliv politické preference či sympatie.
Z toho vyplývá, že pokud v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky příslušník HZS ČR kandidoval jako nezávislý kandidát, což byl i případ současného senátora Nytry, nedojde k porušení výše uvedeného ustanovení. Toto je umocněno i skutečností, že nezávislý kandidát má odlišný postup při samotné kandidatuře. Musí získat podporu občanů formou podpisů a samostatně podat přihlášku k registraci v rámci voleb do Senátu. Vystupuje tedy autonomně a naprosto nezávisle.

Dotaz č. 2:
Vážený pane generální řediteli, chtěl bych se Vás zeptat, jak je to s tetováním u HZS ČR. V našem územním odboru mně bylo při nástupu řečeno, že tetování možné je, ale nesmí být viditelné při běžném nošení PS I a II. Je tetování důvodem k nepřijetí k HZS ČR resp. k propuštění od HZS ČR? Při mých cestách po kurzech a při mých návštěvách některých stanic v jiných krajích jsem se setkal s kolegy, kteří mají tetování i na skutečně velkých částech těla včetně předloktí, zápěstí atd. Tedy mají tetování viditelné i při nošení uniformy a nemají žádný problém. Jelikož jsem obdivovatelem tetování a chci si v brzké době nějaké pořídit, chtěl bych se Vás zeptat na Vaše oficiální vyjádření, abych předešel případným problémům s nadřízenými. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 2:
Problematiku tetování neřeší žádný právní předpis. V rámci HZS ČR tuto problematiku si řeší jednotlivé HZS krajů samostatně svými vnitřními předpisy. Například pro MV-GŘ HZS ČR platí Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 33/2007, kterým se stanoví zásady vhodného oblékání příslušníků a zaměstnanců MV-GŘ HZS ČR. Zde se píše, že zaměstnanec nesmí mít při výkonu práce viditelné tetování, které by svým umístěním, velikostí nebo podobou mohlo snižovat jeho vážnost nebo důstojnost nebo ohrozit dobrou pověst HZS ČR. Je tedy potřeba seznámit se s konkrétním vnitřním předpisem kraje, kde pracujete a ověřit si, zda se tetování umožňuje, za jakých podmínek, zda jsou možné výjimky a který služební funkcionář o nich rozhoduje.

Dotaz č. 3:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na fyzické testy u HZS ČR. Myslíte, že je spravedlivé, aby se mladým příslušníkům limity po pěti letech ulehčovaly a naopak příslušníkům po 51. roku života zůstávaly stejné? Není to návod jak se jich zbavit?

Odpověď na dotaz č. 3:
Především to není otázka spravedlnosti či nespravedlnosti. Testy nejsou tresty. Ze zákona musí být příslušník HZS ČR kromě jiného i fyzicky způsobilý. Proto jsou každoročně organizovány testy tělesné zdatnosti. Limity v testech jsou odlišeny podle pohlaví, zastávané funkce i podle věku. Limity udávají minimální výkony, které jsou stanoveny jako hranice fyzické způsobilosti. V žádné disciplíně nejde o výkony srovnatelné s výkonnostním sportem. Naopak dosažené výsledky mohou být signálem, že něco není v pořádku po výkonnostní nebo i zdravotní stránce.
Odstupňováním jednotlivých věkových kategorií logicky dochází ke zlehčení minimálních limitů. Je to kvůli přirozenému úbytku výkonnosti v důsledku stárnutí organismu. Vzhledem k požadavku na určitý reálný stupeň fyzické výkonnosti příslušníků musí mít toto zlehčování limitů někde konec. Po padesátém roku života se obecně snižování výkonnosti zmírňuje, a tak byly limity 6. věkové kategorie, které jsou už skutečně hodně nízké, stanoveny jako nejzazší možné. Není to tedy návod, jak se zbavit starších příslušníků. Všeobecně by limity měly být motivací pro to, aby příslušníci více dbali na svou tělesnou výkonnost, protože je to součást jejich odborné způsobilosti ke službě.

Dotaz č. 4:
Vážený pane generální řediteli. Vize HZS ČR, co se týče nákupu techniky, byla taková, že HZS ČR bude nakupovat novou techniku a starou bude předávat sborům dobrovolných hasičů. S tímto projektem se začalo v roce 2011, kdy bylo slavnostně předáno 40 ks nové techniky. Ta měla být po 5 letech obnovena za novou. Jaká je situace nyní po 9 letech? Tato vozidla jsou na stanicích ve výjezdu, přičemž některé velké CAS jsou staré i 30 let.  Sbory dobrovolných hasičů (které ze 70 % mají 10 výjezdů za rok, a to ještě na technické zásahy) si kupují nové CAS a RZA. Není týden, aby některá jednotka SDH na portále pozary.cz neprezentovala svou novou techniku. Je jasné, že sbory dobrovolných hasičů jsou nedílnou součástí systému. Ale potom mi řekněte, komu chcete předávat starou techniku, když sbory dobrovolných hasičů budou mít svou techniku novější než HZS ČR?

Odpověď na dotaz č. 4:
Zvláštní rozpočtový program Ministerstva vnitra „Periodická obnova základní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí", byl zahájen v roce 2007 a jeho prostřednictvím měl HZS ČR v letech 2007 až 2011 získat přibližně dvě stě nových cisternových automobilových stříkaček (dále jen CAS), které nahradí starší požární techniku. Po úspěšné realizaci v letech 2007 - 2009, byl program ukončen vzhledem k úsporám v rozpočtu zapříčiněných finanční krizí. Během tohoto období se pořídilo cca 140 kusů CAS. Program byl tedy naplněn přibližně ze 70 %. Důležité je také uvést, že v následujících letech již nebyl obnoven. Program byl nahrazen realizací akcí v rámci Integrovaných operačních programů, tedy čerpáním prostředků z programů Evropské unie, a v posledních letech z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
Mohu Vás ujistit, že veškeré nepotřebné CAS jsou od HZS ČR bezúplatně převáděny jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí. Tato záležitost je zcela v kompetenci jednotlivých HZS krajů. Není to ve většině případů technika ve stáří pěti let, jak předpokládal zmiňovaný rozpočtový program, ale je to technika využitelná u jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí za vynaložení přiměřených nákladů na opravy a provoz.
V současné době je preferován takový přístup k řešení obměny požární techniky u jednotek požární ochrany, který spočívá v promyšleném a efektivním nákupu nové požární techniky do vybavení jednotek HZS ČR a podpora obcí v nákupu požární techniky prostřednictvím účelových investičních dotací. Podporu obcí dotacemi vidíme jednoznačně jako efektivnější než původní program převodů, vzhledem k nutné spoluúčasti obcí. Což v praxi znamená, že za stejný objem vynaložených prostředků z rozpočtu Ministerstva vnitra jsou místo jedné CAS pořízeny dvě CAS.
Obecně s vámi ale nemohu souhlasit, že by technika dobrovolných hasičů byla celoplošně lepší, než máme my profesionálové. Může se jednat o jednotlivé případy. Pokud se podíváme na celkovou situaci, mají dobrovolní hasiči s obměnou techniky minimálně stejný problém, jako máme my. I proto se jim snažíme pomoci všemi dostupnými cestami, ať už se jedná o převod techniky od nás, dotacemi z fondu zábrany škod, investičními dotacemi ze státního rozpočtu nebo operačními programy Evropské unie.

Dotaz č. 5:
Dále nemohu pochopit rušení vozů RZA u některých krajů HZS a nahrazování je malými CAS. Při dnešním provozu, kdy jsou u každé dopravní nehody ucpané silnice, jsou dojezdové časy delší kvůli proplétání se velké CAS místo průjezdu malého RZA. Dalším argumentem je dojezd v zimním počasí, kdy s velkou CAS je manévrovatelnost na kluzké vozovce horší než s RZA. Navíc je tu větší riziko dopravní nehody.

Odpověď na dotaz č. 5:
Co se týká nahrazení rychlých zásahových automobilů (dále jen RZA) CAS, nejsou tyto kroky vyvolány direktivou, ale postupným vývojem v této problematice. Já si ze své praxe pamatuji, že před dvaceti lety jsme k tomuto kroku přistoupili v okrese Žďár nad Sázavou. Takové rozhodnutí souvisí s několika faktory. Rychlé zásahové automobily byly zařazovány do vybavení jednotek požární ochrany v době, kdy byl významný rozdíl v ovládání, akceleraci, brždění a v dalších jízdních vlastnostech mezi osobními a nákladními automobily. Zavedením RZA se tak řešil problém rychlého a zároveň bezpečného dojezdu k mimořádným událostem. V dnešní době se uvedené rozdíly zásadně zmenšily. Moderní nákladní automobily jsou schopné rychlé a zároveň i bezpečné jízdy. Rozdíl v šířce RZA a CAS není až tak podstatný. Pokud řidiči neuvolní jízdní pruh, neprojede ani osobní vozidlo nebo dodávka. V případě náhrady jde o rozhodnutí HZS kraje v závislosti na specifikách hasebních obvodů jednotlivých stanic. Na malých stanicích typu P1, kde není dostatek příslušníků pro obsluhu speciální techniky, jdou cestou univerzálnějších požárních automobilů s širší možností nasazení. Větší požární automobil lépe chrání jednotku i zachraňované při samotném zásahu.  Rychlé zásahové automobily mají nezastupitelnou úlohu na více než 20 stanicích HZS ČR předurčených k záchranným pracím při silničních dopravních nehodách s typem předurčenosti A, kde je navýšen základní početní stav příslušníků o dva.

Dotaz č. 6:
Dobrý den. Rád bych se Vás zeptal na maličkost. Na požárech jsem zahlédl fotku profesionálního hasiče ve slavnostní uniformě a měl na ní odznaky odborností SDH i stužky SDH. Zajímalo by mě, jestli je možné nosit tuto kombinaci odznaků na uniformách profesionálních hasičů?

Odpověď na dotaz č. 6:
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy. Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky. Dále Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis). Z těchto pokynů vyplývá, že příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty: státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky. Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění. Přesnou citaci pokynů umístíme na web spolu s tímto dílem.

Dotaz č. 7:
Vážený pane generální řediteli,
Od 1. 8. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o požární ochraně, která mimo jiné zavádí schvalování dokumentace zdolávání požárů u nově předložených dokumentací. Byl nám na HZS krajů odeslán návrh nového pokynu ke schvalování dokumentace zdolávání požárů, ve kterém se uvádí, že určení, kdo bude dokumentaci schvalovat, je ponechána na ředitelích příslušných HZS krajů. Jak sám víte ze své dlouholeté praxe, dokumentace zdolávání požárů je plně a jen určena pro velitele zásahu a výjezdové hasiče v případě zdolávání požáru - nikoliv pro příslušníky prevence. Už samotný název o tom jednoznačně vypovídá. Tak proč by měli příslušníci prevence dělat „sekretářky" a vydávat rozhodnutí o schválení nebo neschválení předložených dokumentací? I příslušníci úseku IZS vykonávají státní požární dozor, stejně jako příslušníci prevence, tak proč by nemohla být tato nová povinnost udělena jednotně těm příslušníkům, pro které je tato dokumentace určena a jen oni dokáží zhodnotit, zda je v dokumentaci uvedeno vše, co potřebují ke zdárnému zdolání případného požáru. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 7:
Vámi zmiňovaný pokyn nebyl vydán. Byl vydán pouze doporučený postup pro HZS krajů při vyřizování žádostí o schválení dokumentace zdolávání požárů. O tom, kdo bude vyřizovat žádost, tj. vede spis a připravuje rozhodnutí, rozhoduje ředitel HZS kraje. Ten se na základě možností konkrétního kraje rozhodne, které osoby určí a z jakého úseku. Jednoznačně je stanoveno, které útvary poskytují odbornou pomoc zpracovateli. Měl by to být příslušník z úseku IZS, zejména velitel stanice, v jehož hasebním obvodu je objekt, pro který se zpracovává dokumentace zdolávání požárů.  Tento příslušník IZS spolupracuje současně s příslušným útvarem prevence. Pokud tento příslušník nepřipravuje rozhodnutí, předává výsledky konzultací osobě pověřené k této činnosti krajským ředitelem. Rozhodnutí podepisuje krajský ředitel nebo jím pověřený služební funkcionář. Vedení HZS ČR si je vědomo, jaké množství práce je odváděno na úseku požární prevence. V současné době hledá možnosti, jak zefektivnit výkon, aniž by byla ohrožena požární bezpečnost a bylo postupováno dle svěřených kompetencí. Již v současné době pracuje skupina příslušníků HZS ČR na metodice, která by měla zkrátit a zjednodušit vydávání závazných stanovisek ve smyslu stavebního zákona. Současně je záměrem připravované Strategie HZS ČR provést analýzu stávajícího stavu výkonu státní správy mimo jiné i v oblasti požární prevence. Na základě výsledků analýzy budou hledány optimální varianty řešení. Ty budou směřovat v prvé řadě ke stávajícímu znění zákona o požární ochraně a výhledově se počítá i se změnou právní úpravy. Jedním z cílů je vytvořit podmínky pro kvalitní odborný výkon svěřených kompetencí. To s sebou nese i vytvoření časového prostoru pro vlastní výkon i odpovídající vzdělávání. 

Dotaz č. 8:
Dobrý den, pane řediteli. Chtěl jsem se zeptat, zda jako příslušník HZS ČR mohu podat na HZS ČR žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.? Studuji VŠB-TUO a tento postup získávání informací je nám při psaní bakalářských a diplomových prací doporučován.

Odpověď na dotaz č. 8:
Dotaz podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si může podat každý občan naší republiky. Pokud si žádáte o informace z titulu studenta, je vše dle zákona naprosto v pořádku. Druhá věc je, zda si jako hasič, který je jistě obeznámen s obrovským nárůstem administrativy u HZS ČR za poslední roky, potřebujete požádat o informace tímto způsobem. A tím kromě zpracování samotných informací ještě zatěžovat kolegy rozsáhlou administrativou spojenou s vyřízením a navíc „šibeničním" termínem vyřízení. Myslím, že mnohem jednodušší a pro všechny zúčastněné i přívětivější způsob komunikace, je zvednout telefon nebo napsat e-mail přímo některému z kolegů. Pokud VŠB-TUO vyžaduje získávání informací tímto způsobem, tak se určitě při některém ze svých dalších jednání s vedením školy na tuto skutečnost zeptám a navrhnu jiný způsob řešení.

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: +420 950 819 944
Mobil: +420 602 215 142
E-mail: nicole.zaoralova@grh.izscr.cz

Příloha: Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích HZS ČR řeší dva služební předpisy:

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 12/2016, o služebních medailích Hasičského záchranného sboru České republiky, medailích a plaketách Hasičského záchranného sboru České republiky a účastnických, čestných a pamětních medailích, plaketách a odznacích Hasičského záchranného sboru České republiky

V čl. 5 (Nošení a evidence medailí a plaket) jsou stanovena tato pravidla:

1. Služební medaili a medaili je oprávněna nosit pouze oceněná osoba. Plaketa je určena pouze k vystavení.
2. Služební medaile a medaile se nosí na služebním nebo jiném stejnokroji nebo na občanském oděvu na přední náprsní straně saka za státními a zahraničními vyznamenáními (dále jen „vyznamenání“). Služební medaile a medaile in natura se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky těchto medailí.
3. Služební medaile a medaile nebo jejich stužky se řadí podle významu od středu saka k rameni v pořadí služební medaile a medaile „Za statečnost“, služební medaile a medaile „Za zásluhy a bezpečnost“, „Čestná medaile“, služební medaile „Za věrnost“ I., II. nebo III. stupně. U služební medaile „Za věrnost“ se nosí vždy jen nejvyšší udělený stupeň. Upevňování a řazení vyznamenání, služebních medailí, medailí a odznaků na služebních stejnokrojích HZS ČR stanoví stejnokrojový předpis.

Uvedená pravidla pak doplňuje ještě čl. 7 (Účastnické, čestné a pamětní medaile, plakety a odznaky zřízené HZS ČR) - udělování, předávání, nošení a evidence účastnických, čestných a pamětních medailí a odznaků se řídí ustanoveními tohoto pokynu.

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 39/2016, o používání a nošení služebního stejnokroje příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (stejnokrojový předpis)

V čl. 17 (Upevňování a řazení vyznamenání, medailí, a odznaků a dalších dekorací na služebních stejnokrojích) jsou stanovena tato pravidla:

1. Propůjčená nebo udělená vyznamenání, medaile a odznaky (dále jen „vyznamenání“), stužky vyznamenání a další dekorace se nosí pouze na saku služebního stejnokroje (dále jen „sako“).
2. Vyznamenání „in natura“ se nosí jen při slavnostních příležitostech. Při jiných příležitostech se nosí pouze stužky vyznamenání.
3. Vyznamenání bez stuhy se nosí na pravé přední náprsní straně saka. Upevňují se na střed pravé přední náprsní strany saka ve výši určené pro nošení stužek vyznamenání.
4. Vyznamenání se stuhou a stužky vyznamenání se nosí na levé přední náprsní straně saka. Je-li více vyznamenání v řadě vedle sebe, může se krajní vyznamenání upevnit pod klopou tak, aby byla viditelná alespoň část stuhy v celé šířce. Poslední vyznamenání v řadě musí být upevněno ve vzdálenosti nejméně 1,5 cm od rukávu. Při upevňování většího počtu vyznamenání se zavěšují další vyznamenání v řadách nad sebou tak, aby vyznamenání vrchní řady překrývaly pouze stuhy vyznamenání spodní řady.
5. Stužky vyznamenání se upevňují na sako bez látkové nebo jiné podložky. Je-li více vyznamenání, umisťují se jejich stužky na nosič vyznamenání.
6. Stužka jediného vyznamenání nebo dolní řada stužek více vyznamenání se upevňují tak, aby stužka nebo stužky byly na středu levé přední náprsní strany saka a aby spodní okraj stužky byl 230 mm od hrotu nárameníku nebo vrcholu ramene.
7. Odznaky se nosí na levé přední náprsní straně saka 30 mm pod rovinou, vymezující spodní okraje stužek.
8. Pravidla řazení státních a zahraniční vyznamenání jsou stanovena zvláštním právním předpisem (§ 12 odst. 1 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky). Při řazení ostatních vyznamenání se postupuje analogicky.
9. Stužky vyznamenání se nosí ve stejném pořadí jako vyznamenání.
10. Další dekorace se nosí za stužkami vyznamenání podle stupňů a pořadí v jakém byly uděleny.

Z výše uvedeného vyplývá, že příslušník HZS ČR může na služebním stejnokroji nosit vyznamenání, medaile, odznaky a další dekorace propůjčené či udělené různými subjekty (státní vyznamenání, zahraniční vyznamenání, medaile udělované např. krajskými úřady, různými institucemi či spolky). Mnozí příslušníci HZS ČR jsou též členy jednotek SDH obcí či členy spolků jako např. SH ČMS. Bylo by tedy nelogické, pokud obdrží ocenění za svoji práci na úseku požární ochrany, aby toto ocenění nemohli nosit na služebním stejnokroji, tak jako ostatní ocenění.

V Praze dne 21. září 2017

Zpracoval:
Ing. Lubomír Pešek
MV-generální ředitelství HZS ČR
odbor vnějších vztahů a legislativy
oddělení legislativní a služebního řízení

Dotaz č. 1
Dobrý den, pane řediteli, rád bych znal mechanismus povyšování do generálských hodností. Podle jakých kritérií jsou představitelé HZS do této hodnosti povyšováni. Děkuji.

Odpověď č. 1
Povyšování do generálských hodností se neřídí pouze dosaženými výsledky, ale má na to vliv celá řada dalších okolností a faktorů. Mechanismus povyšování do generálských hodností začíná u ministra vnitra, který návrh kandidáta předkládá vládě ČR a vláda pak navrhuje kandidáta prezidentu republiky. Konečné slovo má vždy pan prezident. U HZS ČR je řada osobností, za kterými je obrovský kus práce a kteří by si generálskou hodnost dle mého soudu zasloužili, musíme brát ale v úvahu, že hodnost generála je velice výběrová a prestižní záležitost. 

Dotaz č. 2
Vážený pane generální řediteli HZS ČR, rád bych se vrátil k tolik diskutovanému tématu nošení bradky. Můžete tedy prosím ještě jednou shrnout, jak to s nošením bradky tedy je. Mnozí z hasičů by uvítali rozšíření vyhlášky z krátce střiženého kníru i na bradku.

Odpověď č. 2
Ano, máte pravdu, že touto problematikou jsme se již zabývali. V prvé řadě je potřeba říct, že se omezení týkají pouze nositelů dýchací techniky. Vzhledem k tomu, že se jedná především o zdraví zasahujících hasičů, nechali jsme si zpracovat odborná stanoviska Státního úřadu pro jadernou a chemickou bezpečnost a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Obě tyto odborné autority se shodly na tom, že nošení bradky v těsnící linii masky nebo polomasky ohrožuje bezpečnost jejich nositelů. Nejedná se pouze o vyšší spotřebu vzduchu, ale zejména existuje nebezpečí průniku a následné vdechnutí nebezpečných látek. Obě stanoviska jsou vyvěšena na webu HZS ČR.

Dotaz č. 3
Děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně uznávání praxe při VŠ. Služební zákon jsem samozřejmě četl a jsem si vědom toho, že o uznatelnosti praxe rozhoduje služební funkcionář. Váš negativní názor k uznávání praxe nesdílím a jsem přesvědčen, že tato praxe by měla být uznávána. Rád bych proto upřesnil několik podstatných věcí:
- praxe byla vykonávána na dohodu o provedení činnosti (DPČ),
- praxe nebyla povinná a NENÍ v žádném případě součástí studia - jedná se o zaměstnání, za které jsme pobírali mzdu, nikoliv kredity.

Odpověď č. 3
V předchozí naší relaci jsem odpovídal na dotaz týkající se zápočtu praxe ze zkušeností získaných v rámci práce prováděné na základě dohody o provedení práce a vyslovil jsem názor, že takováto praxe by být započítávána neměla. Ve vašem upřesněném dotazu je však určitý posun. Zde už se nejedná o dohodu o provedení práce, jejímž obsahem by vždy mělo být jednorázové provedení zcela konkrétní práce zpravidla v omezeném hodinovém rozsahu, nýbrž o dohodu o pracovní činnosti, která je svým obsahem výrazně bližší klasickému pracovnímu poměru. A zcela nepochybně je podstatný rozdíl mezi řízenou praxí, kterou studenti VŠB absolvují v rámci tzv. ověřovacího programu a činností, která je sice praxí nazývána, ale jedná se zde o výkon práce v rámci dohody o pracovní činnosti. A zde je právě podstatná role konkrétního služebního funkcionáře, aby na základě údajů, které má k dispozici v určité vypovídací hodnotě posoudil, co započte a co ne. Ono skutečně záleží na tom, co je obsahem dohody o pracovní činnosti, jaký je její časový rozsah a jaké skutečné pracovní návyky či zkušenosti si zaměstnanec mohl v rámci této dohody osvojit.

Dotaz č. 4
Vážený pane řediteli Ing. Rybo, chtěl bych se zeptat na příjemce dotací: Výzva č. 19 Technika pro integrovaný záchranný systém. Dle této výzvy lze projekty realizovat pouze v exponovaném území vymezeném obcemi s rozšířenou působností. Předpokládám, že seznam exponovaných území dotčených zvýšenými riziky z mimořádných událostí způsobených změnou klimatu vzešlo z MV-GŘ HZS ČR. Chtěl bych se zeptat, z jakých dat se vycházelo, že se několik obcí ORP ve Středočeském kraji na daný seznam nedostalo. Vždyť třeba suché léto 2015 bylo v celé ČR.

Odpověď č. 4
Suché léto ještě neznamená změnu klimatu. Ministerstvo vnitra ani generální ředitelství HZS ČR není finálním zpracovatelem uvedeného dokumentu, je jím MMR. Pozice České republiky při vyjednávání specifického cíle 1.3 byla silně omezena rozhodnutím Evropské komise, že nebude podporovat plošné řešení rizik na celém území ČR vznikajících z důvodu klimatických změn a havárií nebezpečných látek. ČR musela při vyjednávání pod hrozbou úplného zrušení tohoto cíle redukovat počet území ORP ze 160 na 108. Komise odmítla v tomto programu řešení rizika povodní a dala přednost územím, kde se koncentruje několik rizik z důvodu klimatických změn – sucho, sníh, orkány a riziko z havárií nebezpečných látek, při čemž se vycházelo především z údajů ČHMÚ a jeho prognóz o změně klimatu. Dlouhodobé sucho (které je změnou klimatu) je definováno úbytkem půdní vláhy, srážek a zvýšením průměrné roční teploty. Podotýkám, že od roku 2014 byl uvedený seznam i celý IROP v připomínkovém řízení organizovaném ministerstvem pro místní rozvoj i na krajích. Nyní jej měnit nelze, mimo jiné i proto, že je schválen Evropskou komisí. V průběhu plánování alokace finančních prostředků k uvedenému cíli 1.3 došlo také k redukci finančních prostředků o jednu čtvrtinu. To je jen hrubý obrys obtížného a problematického stanovení Vámi kritizovaného seznamu.

Dotaz č. 5
Dobry den p. generální řediteli, v prosincovém díle Už ne do zdi jste se zmínil o středoškolském vzdělání. Uvedl jste, že potřebujete odborníky v oboru elektrikář aj. Nepřemýšlíte o dálkovém nástavbovém studiu se zaměřením PO pro uchazeče, kteří doposud mají výuční list?

Odpověď č. 5
HZS ČR již neumožňuje získání středoškolského vzdělání v oboru požární ochrana. Činnost Střední odborné školy požární ochrany byla ukončena z důvodů restriktivních opatření v důsledku sníženého rozpočtu. Do služebního poměru příslušníka HZS ČR jsou přijímáni občané ČR, kteří již maturitu či vyšší vzdělání mají.  O dálkovém či nadstavbovém studiu, které by umožnilo „dodělání“ maturity po výučním listu neuvažujeme.

Dotaz č. 6
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč jednáte o jednotkách SDH obcí s představiteli Sdružení hasičů Čech Moravy Slezska, když nemají s jednotkami SDH obcí nic společného a je to občanské sdružení jako každé jiné. Proč nejednáte spíš s obcemi nebo s veliteli těchto jednotek nebo s asociací velitelů jednotek SDH obcí - jsou to alespoň lidé, kteří vědí a znají problematiku těchto jednotek.

Odpověď č. 6
V prvé řadě musím říct, že nejednáme pouze s představiteli Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ale jednáme i s obcemi, školíme velitele jednotek, školíme strojníky apod. Pokud se jedná o Sdružení, tak nejednáme pouze s nimi, ale i s Moravskou hasičskou jednotou, Českou hasičskou jednotou a dalšími sdruženími působícími na úseku požární ochrany. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je největší profesní sdružení a právě jejich členové jsou ve většině případů i členové jednotek SDH obcí. V mnoha obcích rozdíl mezi Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska a jednotkou SDH obce, fakticky neexistuje, byť právně jsou to dvě různé organizace.

Dotaz č. 7
Dobrý den, mám dotaz ohledně nošení reflexních vest na zásahovém oděvu. V práci jsme nuceni používat vesty při každém zásahu na pozemní komunikaci a to i v případě nových zásahových obleků, které již mají na sobě širší reflexní pruhy. Chápu obavy našich nadřízených o naši bezpečnost, na druhou stranu mi ale přijde hloupé, navlékat si na nehořlavý oblek za 20 000 Kč silonovou vestu, když oblek sám o sobě splňuje požadavky na reflexní prvky. Jaký je Váš názor?“

Odpověď č. 7
Nošení reflexní vesty u zásahu neplatí plošně pro všechny zasahující hasiče, ale pouze pro ty, kteří při dané události usměrňují provoz na komunikaci. To je dáno i v metodickém listu Bojového řádu. Hlavním důvodem je, aby tak byli odlišení od ostatních zasahujících hasičů vizuálně pro ostatní účastníky silničního provozu. Každopádně máte pravdu v tom, že většina dnes používaných zásahových oděvů vyhovuje svými reflexními prvky i předpisům upravujícím označení osob pracujících na vozovce a je s tím takto počítáno.

Dotaz č. 8a
Dobrý den pane generální řediteli, obracím se na Vás s problémem snížení počtu bodů naturálních náležitostí, v loňském roce jsme měli 2600 bodů a letos už jen 2300 bodů. Proč se tak stalo?

Odpověď č. 8a
Problematika vystrojování je jednou z nejčastěji diskutovaných i při mých výjezdech na stanice v jednotlivých krajích. Začal bych oním údajným snížením počtu bodů. V tomto ohledu nemohu souhlasit s tím, že bychom počet bodů za poslední roky snižovali. Jedinou možností, kdy může být tato bodová hodnota krácena, je dlouhodobá nepřítomnost příslušníka v práci například v případě nemoci delší než 30 dní. Je to proto, že bodová hodnota oděvného je započtena podle počtu dní, ve kterých příslušníkovi náleží služební příjem.

Dotaz č. 8b
Můžete prosím upřesnit, jak je to například s tričky, proč jsou nová trika dražší?

Odpověď 8b
Nová trika jsme do výstrojních součástek zařadili na základě stížností z krajů na špatnou kvalitu a zastaralé užitné vlastnosti šedých triček tzv. Melé. Po poradě ekonomických náměstků a krajských ředitelů bylo rozhodnuto o zařazení nových kvalitnějších trik, která splňují všechny požadavky, ale samozřejmě se to odrazí v jejich ceně. Stará šedá trika nadále zůstala ve výstrojních součástkách například proto, že je jistě vhodnější je používat při činnostech, kde se snadno ušpiní nebo poškodí a je zbytečné při těchto činnostech používat trika funkční a dražší.
Jsem si vědom i toho, že finanční náročnost kvalitnějších výstrojních součástek bude muset jít ruku v ruce s navýšením počtu bodů. V současné době je zpravována analýza, jak se zvýšila finanční náročnost jednotlivých výstrojních součástek a od příštího roku se pokusíme počet bodů navýšit. V letošním roce ještě zvažujeme jednorázové navýšení bodů těm, kteří si v tomto roce odebrali blůzu pracovního stejnokroje PS II varianta B, u které došlo k výraznému navýšení bodů.
Obecně musím říct, že problematikou vystrojování se intenzivně zabýváme. V této oblasti pracuje výstrojní komise, ve které jsou zástupci ze všech krajů a nově dokonce i zástupci Odborového svazu hasičů. Komise se zabývá zejména kvalitou výstrojních součástek. Také problémy s letními ponožkami do zásahové obuvi, PS II varianta B nebo polokošilí s límečkem. Diskuze probíhá i o tom, co nakupovat centrálně a kde ponechat volnou ruku krajům, aby si nákup přizpůsobily vlastním potřebám. Při vývoji nových materiálů a stanovení technických podmínek výstrojních součástek jsme začali spolupracovat s Technickou univerzitou v Liberci. Věřím, že se nám postupně podaří tyto problémy vyřešit.

Dotaz č. 9
Dobrý den, pane generální řediteli, v loňském roce docházelo ve Středočeském kraji ke změnám poplachových plánů. Zohledněna byla vzdálenost nejbližší jednotky do určené obce, která není vždy ve shodě s dojezdovým časem. Jednalo se zejména o obce, které byly hraniční v hasebním obvodu jednotlivých stanic HZS.  Problém je, že v dojezdové trase je počítána nejkratší vzdálenost, tzn. mimo jiné i silnice II. a III. třídy, kde často nelze rychlost 45 km/h dosáhnout a j mnohdy není počítáno s únosností mostů a jinými limitujícími parametry vozovek pro požární techniku. Mohu se zeptat na Váš názor na tuto problematiku?

Odpověď č. 9
Pravdu máte v tom, že základním kritériem pro vytváření poplachových plánů je rychlost a kvalita poskytovaných služeb k ochraně životů a zdraví občanů. Použitá modelová průměrná rychlost 45 km/hod je v pořádku a je ověřená řadou studií. Pokud se ale jedná o mimořádné případy vycházející například z nosnosti mostů nebo údržbě silnic, je potřeba je vzít v úvahu, ale nelze je řešit obecně. Pokud máte takovéto poznatky, doporučuji vám obrátit se na vedení HZS kraje.

Dotaz č. 10
Dobrý den, pane generální řediteli, v poslední době se objevuje v České republice podle mého názoru i názoru mnoha ostatních obyvatel velký nešvar. Mám na mysli umísťování malého státního znaku - tedy erbu s českým lvem na červeném pozadí na dresy fotbalové a v poslední době dokonce i hokejové reprezentace. Přitom dříve tyto dresy obsahovaly velký státní znak, ve kterém je kromě českého lva umístěna také moravská a slezská orlice. Jako dobrovolný hasič také vím, že se tyto znaky objevují naneštěstí i na všech nově vyráběných vycházkových uniformách pro dobrovolné hasiče, což je pro mě nepochopitelné. Chtěl jsem se zeptat, zda se snad také nechystá zavedení tohoto znaku i u HZS ČR.

Odpověď č. 10
Na uniformách příslušníků HZS ČR je umístěn velký státní znak na levém rameni a znak HZS ČR na pravém rameni.  To je dáno vyhláškou č. 407/2015 Sb. § 1, kde se v odstavci 3 doslova píše: „Služební stejnokroj je označen velkým státním znakem České republiky. Velký státní znak se umísťuje na levém rukávu a je vyšívaný nebo tkaný.“ O změně této vyhlášky neuvažujeme ani k ní není důvod. Nepočítáme tedy ani se záměnou velkého státního znaku za malý.

Dotaz č. 11
Vážený pane generální řediteli, rád bych se v brzké době ucházel o místo u hasičů. Mám střední školu s maturitou. Jaké jsou mé možnosti v případě kariérního postupu? Jak se mohu stát z řadového hasiče velitelem čety, směny, stanice apod.?

Odpověď č. 11
Pokud se skutečně stanete hasičem – příslušníkem ve služebním poměru, pak u sboru máte otevřenou cestu k vyšším funkcím za podmínek stanovených zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Znamená to v prvé řadě absolvovat kurzy k získání odborné způsobilosti. Kariérní řád umožňuje postupovat po jednotlivých tarifních třídách, výjimku tvoří vysokoškoláci, kteří mohou některé třídy přeskakovat. Hasiči jsou po absolvování nástupního odborného výcviku zařazeni ve 3. tarifní třídě.  Technici služeb ve třídě 4. a velitel družstva je zařazen v 5. tarifní třídě. Z 5.TT vede cesta k 6.TT, a to už je funkce velitele čety. U funkcí velitelů je pak ještě nutnost projít psychologickými testy k prověření osobnostní způsobilosti. U příslušníka to tedy znamená, že musí být nejenom na potřebné odborné úrovni, ale musí mít i schopnost vést a řídit kolektiv spolupracovníků a rovněž tak schopnosti komunikovat s podřízenými i služebně nadřízenými kolegy. U funkcí zařazených do vyšší než 6.TT je nutné vzdělání vyššího kvalifikačního stupně, tam již maturita nepostačuje.

Dotaz č. 12
Dobrý den, když jste Vy nastupoval k hasičům, musel jste také prodělat fyzické a psychologické testy?

Odpověď č. 12
V době, kdy jsem k hasičům nastupovat, ještě nebyla povinnost tyto testy absolvovat. Od té doby se ale výkon služby u HZS radikálně změnil, například i tím, že přešel z pracovního poměru na poměr služební. Také nároky, které v současné době výkon služby na příslušníky klade, jsou mnohem vyšší a to po všech stránkách. Nicméně fyzické testy absolvuji každý rok a psychologickými testy jsem musel projít pokaždé, když jsem měnil funkci. Naposledy tedy v roce 2011 při výběrovém řízení na místo generálního ředitele.

Dotaz č. 13
Zdravím pane ředitele! Proč se na ředitelství nerozhodnete, aby se nakupovali hasičské automobily jenom od Tatry? Je to česká firma, naši lidé by dostali práci, jejich podvozky jsou bezkonkurenční a také by se navíc ušetřily náklady z hlediska údržby, výměn dílů, pneumatik apod. Vím, že tu asi jde o zákony. Ale nešlo by však vyjednat nějakou výjimku? Policie ČR taky z 90% jezdí se Škodovkami a jde to, tak proč by to nešlo u HZS ČR?

Odpověď č. 13
Vydat takové rozhodnutí nemohu z několika důvodů. Tím nejzásadnějším by byl rozpor se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nehledě na to, že je potřeba si uvědomit, že jednotky hasičů zasahují v rozdílném prostředí i terénu. Pak je logické, že jiný typ podvozku potřebujeme pro zásahy ve velkých městech a jiné v hornatých terénech. Musím uvést i to, že obecně se názory na vhodnost jednotlivých podvozků liší i kraj od kraje. Do budoucna musíme i nadále respektovat zákon o zadávání veřejných zakázek a současně si správně stanovit požadavky na užitné vlastnosti vozidel právě s ohledem na to, kde budou požívány. Srovnání s Policií ČR není zcela na místě, protože i policie nakupuje více druhů vozidel.

Dotaz č. 14
Rád bych věděl, kolik peněz věnuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska na společnou reprezentaci mužů v požárním sportu? A také jaký měla tato reprezentace rozpočet v loňském roce a jaký má letos? Ptám se z toho důvodu, že například boty (myšleno sportovní běžecké) dostali sportovci naposledy před čtyřmi lety a o dalším vybavení ani nemluvě.

Odpověď č. 14
O tom jak je financováno vybavení reprezentantů v požárním sportu z řad členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska skutečně nemám údaje a ani mi to nepřísluší. Je to otázka pro vedoucího reprezentace pana Tomáše Lefnera a pro vedení Sdružení. Hasičský záchranný sbor ČR nemůže přímo financovat vybavení osob mimo tento sbor, ale dáváme Sdružení dotaci na reprezentaci v požárním sportu. V roce 2016 to bylo 100 000,- Kč.

Dotaz č. 1
Vážený pane řediteli, můžete mi prosím odpovědět, zda je v zákoně stanovena povinnost pro technika speciálních služeb ve 4. platové třídě na stanici typu P1 mít specializaci ve více službách, tzn., jestli musí mít technik chemické služby zároveň kurz technické služby? Nadřízený mi tvrdí, že kvůli zastupitelnosti je toto možné z jeho strany po mě vyžadovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 1
Zákon o služebním poměru takové detaily neřeší a obsahovat ani nemůže. To však neznamená, že nelze po příslušníkovi požadovat rozsah odborné způsobilosti, kterou pro určité služební místo požaduje služební funkcionář. Ten totiž odpovídá za výkon služby na určitém služebním místě. Služební funkcionář musí při obsazení jednotlivých směn řešit i vzájemnou zastupitelnost jednotlivých osob, zvláště pak na malých stanicích, na kterých nejsou systemizována služební místa ve všech druzích služeb. Pak je stanovení takovéhoto požadavku zcela na místě.

Dotaz č. 2
Vážený pane řediteli, jako pravidelný divák Vašeho seriálu Už ne do zdi vidím, že dotazy na Vás jsou většinou vážné a mnohdy i nepříjemné. Rozhodl jsem se Vás zeptat na věc, která mne nejen zajímá, ale která by mohla vše malinko odlehčit. Zajímalo by mě, jak je to s nošením uniformy (slavnostního stejnokroje) příslušníka HZS ČR při různých významných událostech. Konkrétně mě zajímá, zda bych si jako příslušník mohl vzít uniformu v budoucnosti jako ženich na svatbu, popřípadě jaké náležitosti musí uniforma splňovat a zda mi to musí někdo předem schválit?

Odpověď na dotaz č. 2
Zákon o HZS, a to ať už stávající nebo nová úprava, tyto případy striktně neřeší. Předpokládám, že tyto případy výjimečného používání služebního stejnokroje budou upraveny mým pokynem v příštím roce, právě v souvislosti s novým zákonem o HZS. Osobně se kloním k tomu, aby bylo možné na tyto slavnostní příležitosti uniformu nosit, i vzhledem k tomu, že nový zákon to umožňuje bývalým příslušníkům. Na druhou stranu je ale potřeba dobře volit, na jakou příležitost si uniformu obléknout, protože ve chvíli, kdy jsem v uniformě, se podle toho musím chovat. I v zákoně je napsáno, že nesmím poškozovat dobrou pověst HZS.

Dotaz č. 3
Dobrý den pane generální řediteli. Rád bych se vás zeptal, proč nemůžete prostřednictvím vyhlášky nařídit, aby veškerá nová výjezdová technika pořízena k HZS ČR byla v odstínu RAL 3024, tak jako je tomu v Moravskoslezském kraji. To, že jsou vozy v tomto odstínu daleko viditelnější, dokázala již řada studií. Barva vozů chrání u nehod životy zasahujících hasičů. Je nespravedlivé, že v jediném našem kraji a ve spoustě zemí civilizovaného světa to pochopili již dávno. V dnešní době, kdy je cena polepů v porovnání s cenou vozu zcela zanedbatelná, by mělo být toto barevné provedení jednotné a nemělo by být jen na uvážení krajských funkcionářů. Totéž se týká šrafování "chevron" na zádi vozu.

Odpověď na dotaz č. 3
Tato otázka je poměrně častá, a proto se pokusím na ni odpovědět poněkud podrobněji. Předně musím říct, že vyhláška, která stanovuje barevné provedení pro požární automobily, již existuje řadu let. V současné době je připravena další novela této vyhlášky. V této novele se s využitím reflexních prvků ve větší míře počítá. O studiích a výzkumu VŠB ve spolupráci s HZS MSK samozřejmě vím. Je realizován na základě domluvy s námi a jedná se o výzkum, který v souvislosti s dopravní nehodovostí hasičských aut zkoumá vliv reflexních prvků. Tento výzkum se posléze vyhodnotí a podle jeho výsledků budou také přijata potřebná opatření. Viditelnost auta však není jedinou příčinou dopravních nehod. Mnohem častější jsou jiné příčiny, například nedání přednosti v jízdě. Je potřeba brát v potaz i ostatní účastníky silničního provozu. Jak budou takové prvky působit na ostatní řidiče, aby je například v noci neoslnily natolik, že nedokáží dobře dobrzdit.
Nicméně mohu říct, že z dílčích závěrů výzkumů už jsme vyšli při přípravě novelizace předpisu, který začne platit v příštím roce.
Myslím si, že v tuto chvíli jsou auta dobře viditelná, nicméně je potřeba jít s dobou, proto jsme také takový výzkum začaly realizovat a pokud výzkum prokáže něco jiného, tak přistoupíme k potřebným opatřením.  Zatím jsme ale snížení nehodovosti v MSK v porovnání se zbytkem republiky nezaznamenaly.
Polemizoval bych s vámi v otázce zahraniční praxe. Převážná většina sborů „ve vyspělých zemích světa“ používá červenou barvu s odstínem RAL 3000. Řada zemí EU naopak povinně nenařizuje používat bílých zvýrazňujících prvků, oranžových blikajících světel a dalších modrých majáků na zádi karosérie požárních automobilů, tak jak to nařizuje naše vyhláška.
Za sebe to vnímám tak, že jak klasická červená, tak ta, kterou používají v MSK, mají své výhody i nevýhody. V době, kdy se ještě barva na auta stříkala, byla tato varianta velmi drahá. Teď, když se změna barvy řeší formou polepů, se cena rapidně snížila, takže finanční zatížení by už nebylo tak veliké. Stále se ale pereme například s tím, že tato barva rychle degraduje a během několika let mění odstín. Navíc viditelnost na dálku se dá řešit různými způsoby, nejen fluorescentní barvou.

Dotaz č. 4
Dobry den pane generále. Rád bych se zeptal, jestli vedení sboru uvažuje o znovu otevření SOS PO MV ve Frýdku-Místku? Mam syna, který by byl rád hasičem a ze své dlouholeté praxe u sboru mohu říci, že drtivá většina mých kolegů, kteří v minulosti vystudovali tuto střední hasičskou školu, patří v našem sboru mezi ty skutečně nejlepší. Proto bych byl rád, kdyby na ni mohl můj syn jít také. Už je po finanční krizi a nejhorší má sbor za sebou, jak jste sám řekl, proto by bylo dobré, kdyby si sbor opět začal vychovávat hasiče už po základní škole.

Odpověď na dotaz č. 4
Vedení HZS dlouho uvažovalo o tom, zda vzdělávat středoškoláky v našem oboru. Nicméně jsme se nakonec rozhodli, že střední školu, která by poskytovala maturitní vzdělání, myslím tím tedy vzdělání pro děti, které právě skončily základní školu, nebudeme provozovat. Vede nás k tomu řada praktických aspektů. Nejdůležitějším je ten, že nemůžeme zaručit absolventům jejich přijetí ke sboru. To je podmíněno i jinými faktory než maturitou, byť v daném oboru. Musí projít psychologickými, fyzickými i zdravotními testy. V době přijetí ke studiu si nemůžeme být jisti, že po ukončení studia tato kritéria splní. Pro takového absolventa by na druhou stranu bylo velmi těžké se uplatnit jinde, protože obor, jako takový je velmi úzce specializován. Pro sbor je mnohem praktičtější, pokud přijme kvalitního uchazeče s maturitou a dovzdělá si ho v dané problematice. Mimo jiné i proto, že s ohledem na plnění široké škály úkolů sboru potřebujeme nejrůznější odborníky, od elektrikářů, přes chemiky apod.

Dotaz č. 5
Dobrý den, rád bych věděl, jestli uvažujete o zavedení nějakých dalších ocenění, vyznamenání atd. Myslím např. za reprezentaci sboru ve sportu, za výbornou lektorskou výuku, za činnost nad rámec pracovních povinností atd. Sbor by to téměř nic nestále a spoustu kolegů, kteří by si to zasloužili, by to potěšilo, povzbudilo a dalo impulz do další práce.

Odpověď na dotaz č. 5
Natáčíme tento díl krátce po udílení medailí HZS ČR. Letos jsme v rámci slavnostního aktu ocenili celkem 76 významných osobností sboru, kteří pracují nad rámec svých povinností a oceněni byli i příslušníci ze ŠVZ za příkladnou lektorskou činnost. Tyto medaile udělujeme jednou do roka, vždy u příležitosti 28. října a slouží právě k vyzvednutí a ocenění těch kolegů, kteří si dlouhodobě svědomitě a příkladně plní své povinnosti. Rozdány byly kromě medailí za statečnost, medaile za věrnost prvního a druhého stupně, čestné medaile a plakety generálního ředitele. Medaile na krajské úrovni uděluje každoročně také krajský ředitel. Medaile se udělují také při příležitosti významných jubileí Sboru. Tak tomu bylo například v rámci oslav 10 let HZS ČR, nyní aktuálně u příležitosti 50 let Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR.
Podobné je to i se sportovci. Já osobně mám k hasičskému sportu velmi vřelý vztah a to nejen k tomu požárnímu, jsem právem hrdý například na naší reprezentaci v TFA. Snažím se výrazně podporovat i soutěže v jiných disciplínách, například ve volejbale. Pokud mi to čas a pracovní povinnosti jen trochu umožňují, snažím se na tyto regionální soutěže jezdit osobně, abych mohl sportovce ocenit přímo na místě.Pořádají se slavnostní večery s oceňováním nejlepších sportovců vždy v daném roce. Velmi hezká je akce Sportovec roku, kterou pořádáme a naši sportovci jsou oceňováni i na galavečeru Ministerstva vnitra, kde získávají poháry a ocenění. Významné sportovní počiny se snažíme oceňovat i mimo rámec těchto akcí. Tak tomu bylo například v případě světového úspěchu reprezentačního družstva TFA, kdy jsem celé družstvo krátce po jejich návratu z mistrovství osobně přijal, abych ocenil jejich výkony a pogratuloval jim. Rovněž udělujeme i výkonnostní třídy v požárním sportu a disciplínách TFA. K oceňování sportovců je vydán i SIAŘ z roku 2006, kde je dlouhý výčet nejrůznějších typů ocenění, od diplomů až po poháry. Doporučuji se na tento SIAŘ podívat.
Myslím si proto, že takový počet je dostačující a dokážeme v rámci těchto udílení postihnout většinu těch, kdo si medaili zaslouží.

Dotaz č. 6
Dobry den pane generále. Ještě mi dovolte se zeptat, když jsem načal ty vyznamenání, jak je to s jejich nošením na uniformě? Někdo to nosí, někdo ne a navenek potom vypadáme jako hlupáci, kteří se nejsou schopni ani jednotně ustrojit.

Odpověď na dotaz č. 6
Nošení vyznamenání, medailí, odznaků a dalších dekorací a jejich řazení na stejnokrojích upravují dva pokyny. Ani z jednoho z nich nevyplývá povinnost tato vyznamenání nosit. Jejich nošení je tedy dobrovolné.
Vyznamenání, tedy stužky, lze používat při slavnostních příležitostech na saku slavnostního stejnokroje. Přitom je třeba si uvědomit, že sako pracovního stejnokroje č. I je totožné se sakem slavnostního stejnokroje.  Jen malá část příslušníků ale vlastní obě dvě saka. Z tohoto důvodu dochází k nejednotnému výkladu této dílčí problematiky a tudíž i rozdílnému používání. Při novelizaci tohoto pokynu se budu snažit tuto problematiku dopřesnit. Určitě využiji i názory a zkušenosti z krajů.

Dotaz č. 7
Dobrý den. Rád bych se zeptal na jistou maličkost, která je však v očích některých občanů vnímána někdy až posměšně: Je správný název hasičských výjezdových stanovišť "požární stanice" nebo "hasičská stanice"?  Mám za to, že oficiálně správně je to požární stanice, ale možná se pletu, protože v některých regionech tomu tak není. Nejde to už oficiálně a všude sjednotit na hasičské stanice, popř. centrální hasičské stanice? Vždyť už nejsme požárníci z dob minulých, tak proč zachovávat takový škaredý název.

Odpověď na dotaz č. 7
Zákon o požární ochraně stanovuje název „Stanice hasičského záchranného sboru kraje“. Protože se ale jedná o poměrně dlouhý název, běžně se používá jeho kratší verze, hasičská stanice. Pojem požární stanice je stále ještě používán, a to spíše ze setrvačnosti, ale stále se také vyskytuje například i v českých technických normách. Do budoucna bychom se rozhodně měli na názvu ujednotit a používat ten, který je uveden v zákoně o požární ochraně.

Dotaz č. 8
Vážený pane řediteli, obracím se na Vás s dotazem, který má souvislost s formou jakou informují pojišťovny své klienty. Pojišťovny rozesílají k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla informace, které mají nádech poškozující dobré jméno HZS ČR a to díky nepřesné informaci ze strany pojišťoven. Nebylo by vhodné ze strany HZS ČR informovat veřejnost o tom, co je ze strany pojišťoven hasičům hrazeno v důsledku dopravních nehod a co jsou likvidační práce? Neúplné formulace, které používají pojišťovny, nás poškozují. Nazlobení a špatně informovaní občané se nás na toto někdy dotazují i přímo u dopravních nehod a na naši hlavu pak padají nevlídné poznámky. Za vším však stojí jen špatně informovaný občas a jeho zdařilé ovlivňování ze strany pojišťoven.

Odpověď na dotaz č. 8
O dopisech, které rozesílaly pojišťovny, vím. V tomto konání jim není možné z naší strany zabránit. Jediné, o co se snažíme, je dělat osvětu nejrůznějšími cestami. Velká kampaň byla ještě před zavedením Fondu zábrany škod. Já osobně jsem absolvoval diskuzní pořad Otázky Václava Moravce a hovořil jsem na toto téma v mnoha dalších sdělovacích prostředcích. Média dostávala pravdivé a objektivní informace velmi často, nicméně lobby z druhé strany, tedy ze strany pojišťoven, bylo velmi silné.
Přestože jsem váš názor slyšel z více stran, tak se mnohem častěji setkávám s tím, že většina občanů chápe tuto problematiku správně a dobré jméno hasičů nijak neutrpělo. To dokládají i průzkumy, které byly na toto téma provedeny.

Dotaz č. 9
Dobrý den pane řediteli, proslýchá se, že nám Evropská unie zakáže sloužit 24 hodinové směny od roku 2017. Mohl byste to prosím uvést na pravou míru? Je na tom něco pravdy? Případně jak by se to řešilo? Děkuji za odpověď.

Odpověď na dotaz č. 9
Problematika, na kterou se mě dotazujete, je velmi složitá. Obdobný výkon služby, který je u nás, má i řada okolních států, není to tedy jen otázka České republiky. Pravdou ale je, že se čas od času, počínaje r. 2003 problematika pracovní doby hasičů na programu jednání komisí fungujících v rámci Evropské unie objeví. Avšak doposud to nikdy nebylo v rovině, že sloužit v režimu 24/48 není možné. Domnívám se, že tento režim výkonu služby je i z hlediska evropského práva možný. Dokládá to i platná právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dotaz č. 10
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou, zda by šlo u hasičů mluvit v českém
jazyce. Moc mi vadí, že na školeních se stále častěji používají anglická slova. Např. na školení ve zdravovědě se objevilo slovo „gasping“, což v překladu znamená lapavý dech. Když jsem požádal o jeho překlad, tak bylo zle. Ptal jsem se na toto slovo i dvou zdravotních sester (jedna slouží 27 let na záchrance), ani ony neznaly český překlad slova. Nevím, proč
kontejnerům na výcvik říkají flashover kontejner, když to lze pojmenovat ohnivý kontejner.

Odpověď na dotaz č. 10
Chápu vás, že se vám stále častěji se objevující amerikanismy nelíbí. Do češtiny jich přibývá stále víc a víc. Ani mně se tento trend nelíbí, nicméně je mnoho věcí, které moderní doba přináší a nám nezbývá, než se jim přizpůsobit. Zvláště v souvislosti s novými technologiemi jsou přejímány jejich názvy z angličtiny a již se nepřekládají. Proto pro ně v češtině ani nemáme výraz. Svět se mění a stává se multikulturním. Jak se mísí národy, mísí se i jazyky. Pro mě je stále klíčové to, aby příslušníci sboru odváděli svojí práci dobře a jestli se ve svém řemeslu budou zdokonalovat ve flash overu nebo v ohňovém trenažeru je pro mě méně důležité než skutečnost, že se nám tento polygon podařilo vybudovat a že jím ročně projdou stovky hasičů, kteří jsou díky němu zkušenější a lépe připraveni na reálné situace.
Každopádně, pokud nějakému cizímu slovu nerozumíte při školení a slušně se zeptáte na jeho význam, mělo by být automatické, že Vám ho lektor vysvětlí. Pokud tomu tak nebylo, považuji to za selhání z jeho strany.

Dotaz č. 11
Dobrý den. Jsem absolventem ostravské univerzity a při studiu nám bylo umožněno sloužit ve výjezdové jednotce. Rozsah výkonu služby jsme měli poloviční tj. pět 24hodinových směn měsíčně. Činnost byla vykonávána na základě dohody o provedení práce. Povinnosti i pracovní zařazení jsme měli stejné jako ostatní hasiči. Překvapením pro mne byla skutečnost, že u HZS některých krajů tuto praxi uznávají a u některých ne. Rád bych znal Váš názor na tuto otázku. Děkuji.

Odpověď na dotaz č. 11
Zákon o služebním poměru upravuje tuto problematiku, tuším, v § 117 odst. 2. Ten dává pravomoc služebnímu funkcionáři určit rozsah využitelné praxe pro získané odborné zkušenosti za účelem stanovení tarifního stupně.
V  praxi se pro účely zápočtu využitelnosti praxe započítávají doby trvání služebního poměru a jiné praxe z doby trvání pracovního poměru, nikoliv však doby výkonu praxe během sjednaných dohod o provedení práce. Ve vašem případě se jedná o dobu praxe prováděné v rámci studia.
Dle mého názoru tato doba do zápočtu dob využitelné praxe nepatří. V každém případě děkuji za námět ke sjednocení postupu v rámci započítávání využitelných dob u jednotlivých HZS krajů.

Dotaz č. 12
Dobrý den vážený pane generále, zajímalo by mne, proč došlo ke snížení počtů zdravotníků u výjezdových jednotek HZS. Myslím tím zejména těch, kteří chodili na pravidelné stáže na ZZS? Jsou to hlavně ti hasiči, kteří ošetřují pacienty v případě, že na místě není ZZS, nebo mají záchranáři více práce. Jejich praxe z výjezdu u ZZS byla naprosto k nezaplacení a místo toho, aby se tyto počty zvyšovaly, tak je tomu naopak.  U nás na stanici C3, se jejich počet snížil ze 4 na 2. Je to smutné, zvláště když si člověk uvědomí, kolik dřiny, studia a volného času tomu ti kluci věnovali, a vše je jim jedním krokem během vteřiny smeteno ze stolu. Beru to rozhodně jako krok zpět, bohužel.

Odpověď na dotaz č. 12
Nejprve je třeba konstatovat, že u HZS ČR nejsou místa zdravotníků v jednotkách systemizována. Vychází se z předpokladu, že všichni hasiči umí u zásahu poskytnout první pomoc v rozsahu laické první pomoci. Na tuto činnost se připravují v rámci kurzů k získání odborné způsobilosti a pravidelné odborné přípravy na stanicích.
Pro zajištění funkčního systému kvalifikované odborné přípravy byl vydán v únoru 2013 můj pokyn k činnosti jednotek požární ochrany při poskytování první pomoci na místě zásahu. Pokyn stanovuje také počty příslušníků s touto specializací na jednotlivých typech stanic. Tato specializace je určena zejména příslušníkům se zdravotnickým vzděláním, nebo absolventům specializačního kurzu Neodkladná zdravotnická pomoc. Doporučenou součástí pravidelné odborné přípravy hasičů-zdravotníků je absolvování stáže u ZZS nebo zdravotnického zařízení s urgentním příjmem.
Smyslem pokynu není v žádném případě omezovat nějak dosavadní zavedenou spolupráci mezi HZS krajů a ZZS kraje ohledně vysílání příslušníků na stáže. Naopak zmiňovaný pokyn zavádí tuto praxi do jednotného systému kvalifikované odborné přípravy v první pomoci.
Počty Hasičů s touto specializací jsou tedy stanoveny zejména pro potřeby systému pravidelné odborné přípravy. Bylo třeba stanovit jejich konkrétní konečné počty, aby bylo možné postupně realizovat jejich výcvik ve specializačním kurzu. I přes maximální snahu ŠVZ dosud nejsou ve všech krajích stanovené počty hasičů-zdravotníků vyškoleny. Pokud HZS kraje v rámci spolupráce se ZZS kraje může na stáže vyslat více příslušníků, nic mu v tom nebrání.
Do budoucna se předpokládá, že specializační kurz bude dále naplňován i zájemci z řad ostatních hasičů.

Dotaz č. 13
Nedávno jsem Vás viděl na předávání nové techniky pro HZS MSK v Ostravě-Zábřehu. Velmi by mne zajímal Váš názor na to, že jeden jediný kraj v ČR funguje ve většině věcech (technika, zázemí, výcvik, stanice) tak, jak by to mělo vypadat,  a zbytek republiky, hlavně co se mobilní požární techniky a stavu hasičských stanic týče, je o mílové kroky pozadu. Jak je možné, že v jednom kraji mají supermoderní techniku a 5 let stará auta dávají JSDH a v sousedním kraji jezdí na prvních výjezdech v 11 let staré CAS? Nebylo by vhodné spolufinancování HZS krajů řešit zákonem, který by přesně definoval, kolik musí obce a kraje svým hasičským sborům dát?

Odpověď na dotaz č. 13
V prvé řadě bych chtěl říci, že jsem vždycky rád, když spolupráce mezi příslušným krajem nebo obcí a HZS kraje dobře funguje a Moravskoslezskému kraji tuto příkladnou spolupráci ze srdce přeji. Dobrá spolupráce s krajem se v důsledku promítá v mnoha rovinách. Nákup techniky je jen jednou z nich.
Máte pravdu v tom, že zákon o požární ochraně ukládá povinnost obcím a krajům vytvářet podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek HZS. To vytváří možnost přispívat jednotlivým HZS krajů. V době tvorby tohoto zákona to bylo maximum možného, čeho jsme mohli dosáhnout. Jen podotýkám, že jsme jediným bezpečnostním sborem, který má toto uvedeno v zákoně.
Na druhou stranu i ze své praxe okresního a krajského ředitele mohu potvrdit, že výše finančních prostředků získávaných od obcí a krajů není zdaleka jen dána osobností krajského ředitele. Ovlivňuje to spousta faktorů, zejména to, jaké má obec nebo kraj priority. HZS MSK má to obrovské štěstí, že dlouhodobě je ze strany magistrátu i kraje bezpečnost občanů na prvním místě. Nicméně ani zde není tento výjimečně dobrý stav v celém kraji, ale týká se převážně Ostravy.

Dotaz č. 14
Vážený pane generální řediteli, rád bych se na Vás obrátil s myšlenkou zavedení krátkých kalhot jako nové výstrojní součástky pro příslušníky hasičského sboru. Domnívám se, že užívání služebního stejnokroje PS II během letního horkého počasí zapříčiňuje přehřívání organismu příslušníků již v prostorách hasičských stanic. Rovněž je nutné připomenout vyšší riziko vzniku služebních úrazů.

Odpověď na dotaz č. 14
U HZS byla nově zavedena varianta pracovního stejnokroje v kombinaci s tmavomodrou polokošilí s límečkem, která poskytuje vyváženou kombinaci pro klimatické podmínky panující v České republice v letním období. V současné době žádný bezpečnostní sbor, snad kromě vojáků, kteří jsou vysláni do zahraničních misí, o zavádění této součástky neuvažuje. Rovněž HZS ČR touto součástkou nikdy v minulosti nedisponoval a ani o jejím zavedení neuvažoval. Probíral jsem tuto problematiku s krajskými řediteli na poradě a i jimi byla tato varianta jednohlasně zamítnuta.

Dotaz č. 15
Vážený pane generální řediteli, vážená paní mluvčí, rád bych se vás dotázal, zda budete i nadále vysílat video seriál Už ne do zdi!, který byl velmi prospěšný pro komunikaci obyčejných hasičů s vedením sboru?

Odpověď na dotaz č. 15
Už v minulém, dubnovém dílu jsem rozváděl důvody, proč natáčím tento pořad už jen jednou za čas. Je to především z důvodu menšího počtu dotazů, které přicházejí a také kvůli tomu, že se dotazy často opakují. K natočení odpovědí přistupuji ve chvíli, kdy je jich více než deset. Tak tomu bude i do budoucna. Pokud budou důležité problémy, které bude potřeba vysvětlit, určitě využiji této cesty pro častější komunikaci s vámi.

Ještě, mimo vaše dotazy, bych si dovolil zmínit jednu naprosto aktuální informaci.

Dlouho jsme čekali na nový zákon o hasičském záchranném sboru a jsem velmi rád, že konečně je na světě. Dne 24. listopadu ho podepsal prezident republiky a 7. prosince tento zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 320. Nový zákon přináší řadu změn a v konečném důsledku pomůže ke zlepšení naší práce ve všech oblastech naší činnosti.

O novinkách v tomto zákoně bychom mohli mluvit dlouho, ale k tomu tento pořad neslouží. Jednu novinku, ale přeci jen zmíním. Je to možnost nošení uniformy příslušníka HZS i ve výslužbě. Každý, kdo splní podmínky zákona, tedy zejména vykonával službu ve sboru více jak 15 let, si může požádat o vydání průkazu bývalého příslušníka. Tento průkaz mu bude vydán společně s odznakem bývalého příslušníka. A toho současně opravňuje nosit i uniformu. Těší mne i to, že zákon alespoň částečně odstraňuje to, co mnozí vnímali jako velkou nespravedlnost. Přechodem od systémů hodností k systému hodnostního označení, došlo u některých příslušníků ke snížení tohoto hodnostního označení. Zákon tento problém řeší tak, že bývalý příslušník může nosit uniformu s nejvyšší hodností nebo hodnostním označením, kterého za svou kariéru u HZS ČR dosáhl.

Závěrem, protože se blíží Vánoce, chci vám všem popřát jejich klidné a pohodové prožití a do nového roku jen vše dobré, hodně zdraví, štěstí a pohody. Budu se těšit na spolupráci s vámi všemi v roce 2016.