Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 4/2015

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár administrativní budovy v areálu mrazíren Praze, který způsobil škodu za 30 milionů korun, přinášíme závěry konference Červený kohout a přehled certifikátů vydaných TÚPO v roce 2014. V bloku IZS seznamujeme s aktualizací STČ-01/IZS „Špinavá bomba“, s průběhem a specifiky evakuace v havlíčkobrodské nemocnici na základě anonymního oznámení o uložení bomby a přinášíme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii. Historie a současnost chemických zbraní, dvacáté výročí napadení tokijského metra sarinem, vývoj testování ochranných prostředků proti CBRN látkám a využití informačního systému Argis jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V dubnovém čísle dále mimo jiné informujeme o neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu ČR poskytované nestátním neziskovým organizacím v roce 2015 a přinášíme ohlédnutí za činností Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni v loňském roce. 

  • Požár administrativní budovy
  • Oznámení anonyma zapříčinilo nucenou evakuaci pacientů a zaměstnanců nemocnice
  • Záchranářská kynologie 7
  • Historie a současnost chemických zbraní
  • Dvacáté výročí napadení tokijské podzemní dráhy sarinem
  • Nadační péče v roce 2014
  • V tištěné podobě časopisu ještě najdete

Požár administrativní budovy

Dne 10. ledna 2015 přijalo v 01.42 hodin krajské operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy (dále jen „KOPIS“) tísňové volání oznamující požár kanceláře v administrativní budově v areálu mrazíren Sofil v Praze 6-Sedlci. Rozsáhlý požár likvidovalo 63 profesionálních i dobrovolných hasičů z šesti jednotek PO. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 30 milionů korun.

Popis objektu

Požárem zasažená budova, která byla postavena v roce 1965, má dvě nadzemní podlaží (dále jen „NP“) a jedno podzemní. V roce 1994 proběhla výrazná rekonstrukce, která zahrnovala i dostavbu 2. NP. Celkové rozměry budovy činí 46 x 13,4 m. Obvodové i vnitřní svislé zdivo včetně příček je cihlové. Příčky ve 2. NP jsou sádrokartonové dvouplášťové, strop nad 1. NP je z železobetonových prefabrikátů. Strop nad 2. NP byl zhotoven z dřevěných sbíjených vazníků, podhled vyroben ze sádrokartonu a tepelná izolace střešního pláště z minerálních vláken. Střešní krytina byla živičná, na šikmé části s bonským šindelem. Konstrukce schodišť v objektu je železobetonová.

Průběh zásahu

Po zpracování přijatého ohlášení události vyslalo KOPIS na místo jednotky PO ze stanic Petřiny, Pražský hrad a Holešovice. Po příjezdu první jednotky PO na místo zásahu v 01.54 hodin bylo průzkumem zjištěno, že se jedná o požár technických prostor v 2. NP a střešní konstrukce ve III. fázi rozvoje požáru.
Velitel zásahu (dále jen „VZ“) rozhodl o vytvoření dopravního vedení a nasazení prvního útočného proudu C 52 vnitřní zásahovou cestou k hašení hořících prostor a druhého proudu C 52 k hašení dřevěných podhledů a střechy. Vstup do budovy a tvorba proudu vyžadovaly provedení celkem čtyř násilných vstupů přes uzamčené dveře. Souběžně hasiči uzavřeli hlavní uzávěr plynu umístěný v plášti budovy. Hlavní vypínač elektrické energie se nepodařilo nalézt. VZ neměl k dispozici dokumentaci zdolávání požáru, nicméně nebylo zákonnou povinností provozovatele ji pro daný objekt zpracovat. Samotné odpojení elektrické energie provedl až později správce areálu (vypínač se nacházel v jiné budově na opačné straně areálu mrazíren asi 200 m od místa zásahu). Na místo události se dostavila jednotka stanice Roztoky HZS Středočeského kraje.

Po příjezdu výškové techniky VZ rozhodl o nasazení dvou AZ 30 k průzkumu a hašení střechy. V 02.16 hodin byly provedeny sondy do střešního pláště pomocí motorových pil, na základě kterých bylo zjištěno, že přibližně 60 % vnitřní střešní konstrukce je ve III. fázi a zbývající část ve II. fázi rozvoje požáru. Aby bylo možné ustavit výškovou techniku na severovýchodní straně hořící budovy a zachovat průjezdnost pro požární techniku, bylo nutné odstranit část železného oplocení areálu.

V 02.20 hodin velení u zásahu převzal velící důstojník směny.

Zásobování hasební vodou

Z důvodu absence hydrantové sítě uvnitř objektu bylo zřízeno plnicí stanoviště v ulici V Sedlci. Kapacita hydrantové sítě nedostačovala pro plynulé zásobování hasební vodou a bylo nutné zřídit druhé stanoviště v ulici Budyňská. Pro dopravu hasební vody na místo zásahu byla zřízena kyvadlová doprava cisternami.

Intenzivní hoření

I přes intenzivní hašení se v 02.29 hodin požár rozšířil na celou střechu objektu, tj. 616 m2. Na rychlém šíření požáru se podílel vítr o rychlosti 140 až 180 km/h, tj. o síle orkánu.

VZ rozhodl o přemístění požární techniky z důvodu jejího možného poškození sálavým teplem. Pro nebezpečí zřícení stavebních konstrukcí VZ rozhodl o přerušení hasebních prací vnitřkem budovy v 2 NP. Bojové rozvinutí tak nově čítalo celkem pět proudů C 52 a dva proudy po výškové technice k hašení administrativní budovy a další dva proudy C 52 byly nasazeny na ochlazování a ochranu přilehlé budovy mrazíren. V 1. NP byly nasazeny síly na záchranu majetku, zejména elektroniky, cenností a IT technologií.

II. stupeň požárního poplachu

V 02.29 hodin byl vyhlášen II. stupeň požárního poplachu a vyžádány další jednotky PO. KOPIS na místo vyslalo CAS 24 a TA Cobra ze stanice Sokolská, AP 42 ze stanice Petřiny, CAS 32 HZS Dopravního podniku hl. m. Prahy a SDH obcí Suchdol, Lysolaje, Nebušice na kyvadlovou dopravu vody. Na místo vyjela i chemická služba HZS hl. m. Prahy k výměně dýchacích přístrojů. V době největšího nasazení sil a prostředků byl prováděn hasební zásah sedmi proudy C 52 a třemi proudy po výškové technice.

V 04.34 hodin byla provedena lokalizace požáru. Hasiči pokračovali v rozebírání konstrukcí a vyhledávali skrytá ohniska požáru. K likvidaci požáru došlo v 11.56 hodin.

Příčina vzniku požáru

Z výpovědí svědků na místě požáru bylo jasně určeno svědecké ohnisko, které se shodovalo s ohniskem požárním i kriminalistickým. Nacházelo se na severní straně budovy ve 2.NP, ve druhé místnosti zprava vedle kotelny, která měla původně sloužit jako servrovna, ale zatím v ní byla šatna zaměstnanců. V této místnosti o rozměrech 3,49 x 4 m stály židle a plechové šatní skříňky s osobními věcmi zaměstnanců. Na stropě byla instalována dvě vestavěná zářivková svítidla, každé pro čtyři zářivkové trubice. Dvě okna v této místnosti a zároveň v celém objektu byla dřevěná.

Na základě výpovědi ohlašovatele požáru a stop nalezených při šetření na místě požáru byla místnost šatny jednoznačně určena jako místo vzniku požáru. Ohledáním bylo zjištěno, že vypínač osvětlení šatny byl v době před požárem v poloze ZAPNUTO. Na místo zásahu byli povoláni experti z Technického ústavu požární ochrany, kteří prověřili elektroinstalaci NN v místě vzniku požáru.

Vyšetřováním bylo zjištěno, že příčinou vzniku požáru byla jednoznačně technická závada kondenzátoru zářivkového tělesa, kde došlo ke vznícení uniklých výparů horkého elektrolytu kondenzátoru.

Zářivkové těleso bylo v provozu dlouhodobě a došlo tak k dlouhodobému vytížení tlumivky a kondenzátoru. Zářivkové těleso bylo umístěno na hořlavé konstrukci stropu, který byl tepelně zaizolován a tím docházelo ke kumulaci tepelné energie a k nárůstu teploty proudově vytížených součástí zářivky. Při průrazu dielektrika kondenzátoru tělesa došlo ke vznícení uniklých výparů elektrolytu kondenzátoru.

Požár se šířil do hořlavé konstrukce stropu a dále do půdního prostoru objektu.

Při požáru nedošlo k úmrtí ani zranění civilních osob nebo příslušníků HZS hl. m. Prahy a členů jednotek SDH.

Celková škoda byla vyčíslena na 30 milionů Kč, z čehož 25 milionů Kč byla škoda na budově a 5 milionů Kč na jejím vybavení a zařízení.

Specifika zásahu

Pozitiva
včasné odvolání hasičů z vnitřních prostor před rozšířením požáru,
žádná zranění zasahujících hasičů,
uchránění vedlejší provozní budovy mrazíren,
záchrana majetku z 1. NP,
dobrá součinnost zasahujících jednotek PO,
dostatek sil a prostředků.

Negativa
pozdní zpozorování požáru,
nedostatečné požární dělení budovy (střešní prostor a 2. NP tvořily jeden požární úsek),
instalace rozvodů klimatizace v mezistropním prostoru bez požárních ucpávek a klapek,
nemožnost účinného hašení mezistřešních prostor,
jedna přístupová cesta do areálu,
chybějící hydrantová síť v areálu mrazíren,
hlavní vypínač elektrické energie v jiné budově,
nepříznivá meteorologická situace – silný vítr,
špatná dostupnost pro výškovou techniku,
velká spotřeba vody.

npor. Bc. Antonín ŠUSTR, nprap. Libor HLADÍK, foto prap. Milan PACÍK, HZS hl. m. Prahy
 

Oznámení anonyma zapříčinilo nucenou evakuaci pacientů a zaměstnanců nemocnice

Dne 20. listopadu 2014 před pátou hodinou odpoledne oznámil anonym uložení bomby v havlíčkobrodské nemocnici. Z budovy museli hasiči společně s policisty a zdravotníky evakuovat 400 pacientů a 300 zaměstnanců. Mezi pacienty byli také novorozenci v inkubátorech, ženy těsně po porodu a pacienti ve vážném zdravotním stavu. Uložení nástražného výbušného systému se nepotvrdilo a v pozdních večerních hodinách mohli všichni pacienti zpět na lůžka. Muž, který uložení bomby oznámil, ale nelenil a hned následující den ráno tento velmi špatný žert zopakoval. Jen pár hodin poté ho policisté dopadli. Rozsahem prováděné evakuace a počtem evakuovaných osob se jednalo o největší akci tohoto typu v Kraji Vysočina za posledních patnáct let.

Před pátou hodinou odpoledne oznámil anonym uložení bomby na oddělení dialýzy v havlíčkobrodské nemocnici. Okamžitě byl spuštěn traumatologický plán nemocnice a recepční v 16.55 hodin vyrozuměla hasiče a policisty. Operační důstojník HZS Kraje Vysočina vyslal na místo zásahu profesionální hasiče ze stanice Havlíčkův Brod s dvěma CAS. Po příjezdu na místo události rozhodl velitel zásahu o potřebě dalších sil a prostředků a cestou krajského operačního a informačního střediska HZS Kraje Vysočina (KOPIS HZS Kraje Vysočina) požádal o vyhlášení poplachu pro jednotky PO zařazené ve druhém poplachovém stupni a o vyslání řídicího důstojníka územního odboru Havlíčkův Brod.

Do nemocnice vyjely jednotky HZS Kraje Vysočina ze stanic Havlíčkův Brod a Chotěboř společně s jednotkami SDH obcí Havlíčkův Brod­-Perknov, Mírovka, Štoky a Přibyslav. Celkem si zásah vyžádal zapojení 43 hasičů a 13 kusů požární techniky. Po příjezdu na místo události velení nad zásahem převzal územní řídicí důstojník mjr. Mgr. Martin Sedláček.

Průběh zásahu

Hned od začátku bylo zřejmé, že zásah bude trvat několik hodin, a že bude pro zasahující záchranáře náročný. Bylo tedy nutné pro ně vytvořit adekvátní zázemí. Za tímto účelem si velitel zásahu (VZ) na místo události vyžádal kontejner nouzového přežití z Jihlavy.

K události se dostavil také ředitel územního odboru Havlíčkův Brod plk. Mgr. Luboš Vacek. V průběhu zásahu zabezpečoval nezbytnou komunikaci s novináři za zasahující jednotky PO a koordinoval činnost s krizovým štábem města Havlíčkův Brod.

Evakuace pacientů

Policisté po vyhodnocení všech poznatků rozhodli v 17.12 hodin společně s vedením nemocnice z bezpečnostních důvodů o okamžité evakuaci pacientů z celé hlavní budovy nemocnice do okolních budov v areálu. VZ povolal autobusy HZS Kraje Vysočina ze stanic Kamenice nad Lipou a Havlíčkův Brod. Další tři autobusy byly připraveny krizovým štábem města pro případ, že by byl nástražný výbušný systém nalezen a nemocnice by musela řešit dlouhodobější uzavření. V tomto případě by muselo dojít k převozu většiny pacientů do okolních nemocnic.

Evakuováni museli být mimo jiné také pacienti z jednotky intenzivní péče, oddělení ARO a dětského oddělení. Osm pacientů ve vážném zdravotním stavu převezli zdravotníci sanitními vozy do jihlavské nemocnice. Způsob a pořadí evakuace jednotlivých pacientů určovali lékaři a odborný zdravotnický personál. K evakuaci imobilních pacientů na postelích a křeslech byl využit evakuační výtah, chodící pacienti byli evakuováni po schodištích. Evakuace probíhala vždy za účasti zdravotníka, který neustále sledoval aktuální zdravotní stav evakuované osoby. Během pár desítek minut bylo z hlavní budovy nemocnice evakuováno 400 pacientů, mezi nimi byli také novorozenci v inkubátorech. V evakuačních místech byli pacienti pod neustálým dohledem zdravotníků a v záloze byla připravena vozidla ZZS pro případ zhoršení zdravotního stavu některého z pacientů a potřebě transportu do okolních nemocnic.

Prohledávání budovy

Policisté okolí nemocnice uzavřeli proti vstupu nepovolaných osob a zajišťovali sanitním vozidlům, které odvážely pacienty ve vážném stavu, bezproblémový odjezd. Po provedené evakuaci bylo v 18.22 hodin zahájeno prohledávání budovy, do kterého se zapojili policejní psovodi z Brna a Hradce Králové se speciálně vycvičenými psy. Hasiči policistům při prohledávání budovy asistovali a otevírali prostory, od kterých nebyly k dispozici klíče. Prohlídka celého areálu byla vzhledem k jeho členitosti, rozlehlosti a celkovému charakteru budovy velmi náročná a komplikovaná. Po deváté hodině večer bylo prohledávání budovy ukončeno. Žádný podezřelý předmět policisté nenalezli. VZ ve spolupráci s Policií ČR proto rozhodl o postupné redukci zasahujících jednotek.

Ihned poté se začal v nemocnici obnovovat běžný provoz a pacienti byli postupně vráceni zpět na jednotlivá oddělení. Ve 22.19 hodin byli všichni pacienti zpět na pokojích a o dvacet minut později, po závěrečném průzkumu, byl zásah ukončen.

Další oznámení o uložení bomby

V pátek 21. listopadu v 06.38 hodin ráno bylo přijato ale další oznámení, které obsahovalo výhružku směřující proti havlíčkobrodské nemocnici. Operační důstojník KOPIS HZS Kraje Vysočina na místo události vyslal jednotky PO zařazené v prvním poplachovém stupni. Na místo události vyjeli havlíčkobrodští profesionální hasiči společně s jednotkami SDH obcí Havlíčkův Brod­-Perknov a Mírovka.

Na místo ihned vyjel i řídicí důstojník územního odboru společně s ředitelem územního odboru Havlíčkův Brod.

Pod velením policistů a společně se zdravotníky provedli hasiči na místě události nezbytná opatření, jejichž účelem byla maximální ochrana a zajištění bezpečnosti pacientů, zdravotnického personálu a osob, které se v tu chvíli v areálu nemocnice pohybovaly. Na základě pečlivého zhodnocení dostupných informací rozhodli příslušníci Policie ČR, že nebude zahájena evakuace objektu. Policisté prováděli u vstupu do nemocnice kontroly osob, které do budovy přicházely. Znovu byly pečlivě prohledány všechny prostory nemocnice a jejího bezprostředního okolí, žádný podezřelý předmět nebyl nalezen. Kriminalistům se podařilo v 09.00 hodin dopoledne zadržet v Brně muže, který byl důvodně podezřelý z telefonátů. Po zadržení muže a prohlídce areálu byla bezpečnostní opatření zrušena a v 09.54 hodin byl zásah pro jednotky PO ukončen.

Specifika zásahu

Pozitiva
v době ohlášení nástražného výbušného systému končila v nemocnici akreditace standardů SAK, z tohoto důvodu bylo přítomno celé vedení nemocnice,
v době evakuace se střídaly sloužící směny, to bylo důvodem dostatku personálu, jak uvnitř objektu, tak mimo něj,
relativně příznivé klimatické podmínky,
velmi dobrá spolupráce a ochota pacientů při evakuaci,
výborná spolupráce mezi jednotlivými složkami IZS,
v roce 2013 proběhlo v budově nemocnice cvičení IZS – zasahující složky měly možnost využít poznatků o areálu a jeho chodu.

Negativa
velká členitost budovy, komplikace pro příslušníky Policie ČR při hledání podezřelého předmětu,
vysoká rizikovost transportu některých pacientů,
absence evakuačních podložek.

plk. Mgr. Luboš VACEK, mjr. Mgr. Martin SEDLÁČEK, kpt. Ing. Bc. Petra MUSILOVÁ, HZS Kraje Vysočina, foto archiv HZS Kraje Vysočina
 

Záchranářská kynologie 7

Kynologická organizace SIRIUS

Organizace SIRIUS, z.s., vznikla v roce 2012 a ještě v témže roce se zařadila mezi ostatní složky IZS nejen administrativně, ale i kvalitativně. Její struktura umožňuje členství fyzickým i právnickým osobám a umožňuje i vytvoření pobočných spolků s vlastní právní subjektivitou kdekoliv v České republice.

Struktura organizace

Organizace klade důraz především na samostatnost a iniciativu psovodů a jejich schopnost vytvořit si vhodné podmínky pro výcvik. Členové mají volné pole působnosti, co se týká zaměření v oblasti výcviku - stopování, plošné vyhledávání osob, vyhledávání osob v sutinách, výcvik na vodních plochách. Je také výhradně na nich, zda se věnují čistě praktickému využití psů nebo jen sportu nebo obojímu. Proto mohou být členy organizace i kynologové profesionálové (policie, hasiči), kteří pod záštitou SIRIUS, z.s., mohou nastupovat na zkoušky a soutěže sportovního charakteru aniž se kříží zájmy se zaměstnavatelem, kterého reprezentují na atestech, nasazeních a soutěžích v rámci IZS. Po třech letech fungování má organizace dvacet pět členů, kteří jsou vedeni jako fyzické osoby nebo jsou součástí pobočného spolku Záchranná kynologická služba Poodří. Psovodi se věnují převážně výcviku vyhledání osob v sutinách a plošnému vyhledávání a v rámci sportovní záchranné činnosti také záchraně tonoucích z vodní hladiny. Mnozí z nich mají dlouholeté zkušenosti se záchranářskou kynologií, v minulosti byli držiteli atestů pro praktická nasazení a zúčastnili se mnoha zásahů doma i v zahraničí (zemětřesení v Turecku v roce 1999, v Iránu v roce 2003). Od roku 2012 má organizace připraveny tři psovody se psy na atesty. Jeden z nich úspěšně splnil mezinárodní atest Mission Readiness Test (MRT) ve vyhledávání osob sutinách a atest MV­ generálního ředitelství HZS ČR pro plošné vyhledávání osob, druhý atest MV­ generálního ředitelství HZS ČR pro vyhledávání osob v sutinách a třetí v současné době nastupuje také na posledně jmenované atesty.

Výbava a zázemí pro výcvik

Materiální a technické vybavení organizace je na dobré úrovni především díky grantu Ministerstva vnitra a podpoře Nadace ČEZ. V loňském roce byla dokončena výbava aktivních psovodů – terénní GPS, lezecké postroje pro psovody i psy, kvalitní lékárničky, svítilny, výstroj s bezpečnostními prvky, neopreny a osobní ochranné pomůcky.

Samotná organizace dále disponuje vysílačkami, přepravními boxy pro psy, člunem a v letošním roce je v plánu zakoupení elektrocentrály a společných stanů.

Domovskou základnou pro nácvik poslušnosti a dovednosti je areál pronajatý městem Brnem. Tady je kromě překážkové dráhy a prostoru na výcvik poslušnosti také uměle vytvořená minisutina, která se dá využít jednak pro nácvik hledání a označování zavalených osob štěňaty a mladými psy, ale především jako ukázkový prostor práce záchranného psa při předváděcích akcích pro děti a mládež.

K výcviku vyhledání v sutinách využívají členové organizace všech dostupných příležitostí ve svém okolí. Jakákoliv informace o polorozbořených, opuštěných nebo záměrně strhnutých budovách se využívá k rychlému ověření možností tréninku. Ideální je situace, kdy s majiteli takových objektů spolupracuje HZS ČR. Na základě jejich smlouvy nebo dohody pak má SIRIUS, z.s., jako ostatní složka IZS možnost organizovat tréninky pro své členy. V loňském roce to byl především areál Pod Hády v Brně, kde postupným odstřelováním budov vzniká velmi kvalitní sutina.

SIRIUS, z.s., již od svého založení pořádá každoročně letní výcvikové soustředění v Berlíně, kde je vyrobený speciální trenažér pro nácvik vyhledávání osob v sutinách. Je zde velké množství různě náročných a velmi variabilních úkrytů, z nichž některé jsou hluboké až dva metry, a jsou tak přínosné i pro výcvik zkušených psů.

Další výcvikové prostory využívají členové SIRIUS, z.s., při spolupráci s kolegy z jiných organizací. Vzájemná pozvání rozšiřují možnosti střídat terény, což je pro výcvik psa nezbytné. Psovodi tak mohou kromě Brna cvičit například ve Vlkoši nebo Aníně (SZBK ČR), v Prostějově a okolí (HZS ČR), v Ostravě (MP Ostrava), v Náchodě (HZS ČR), v Polné (PLATZ) nebo v Polsku (JRS Wroclaw). Výcvik plošného vyhledání samozřejmě neklade takové nároky na cestování, protože pro žádného z členů není problém nacházet v okolí svého bydliště dostatek zajímavých terénů.

SIRIUS, z.s., jako organizace nepořádá pravidelné povinné výcviky pro své členy, na žádosti jednotlivých členů však organizačně zajišťuje terény. Výsledkem je především velká samostatnost psovodů v iniciování tréninků, které jim vyhovují časově a místně. Navíc si takto sám psovod může určovat frekvenci tréninků a jejich obtížnost a v neposlední řadě také umožňuje využívat různé figuranty i z jiných organizací.

Spolupráce s HZS ČR

Velmi kvalitní spolupráce se rozvíjí mezi SIRIUS, z.s., a HZS Jihomoravského kraje. Spolupracují při pořádání stěžejních akcí, hasiči také uspořádali školení a cvičení v lezeckém areálu školicího střediska, kde si psovodi pod odborným vedením osvojovali práci ve výškách a slaňování se psem. Kromě toho byla členka organizace pozvaná jako aktivní účastnice na krajské taktické cvičení složek IZS Ergon 2014. HZS Jihomoravského kraje a HZS Olomouckého kraje členům organizace umožňuje vstupy do objektů, ve kterých je možné bezpečně cvičit vyhledávání osob v sutinách. Členové se také zúčastnili odborné přípravy HZS Olomouckého kraje, zaměřené na pátrání po osobách v terénu v Tršici 2014.

Nedílnou součástí přípravy pro praxi jsou cvičení pořádaná MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR. Členové SIRIUS, z.s., se účastní jak instrukčně metodických zaměstnání, tak dalších akcí, např. mezinárodních setkání kynologických týmů USAR odřadů, reklasifikace polského USAR Heavy teamu, nebo Mistrovství České republiky záchranných psů a psovodů složek IZS.

V případě nasazení v praxi jsou atestovaní psovodi připraveni vyrazit prakticky okamžitě, jedná se většinou jen o čas dopravy ze zaměstnání domů navýšený o několik minut na přípravu materiálu a psa. Profesionální atestovaní psovodi, kteří jsou členy SIRIUS, z.s., se zúčastňují zásahů v rámci své pracovní činnosti.

Široké spektrum aktivit

Kromě akcí a tréninků v rámci ČR se členové organizace zúčastňují záchranářské činnosti mezinárodní organizace záchranných psů IRO (International Rescue Dog Organisation). Členové SIRIUS, z.s., se kromě Mistrovství světa IRO účastnili i Mistrovství IRO jednotlivých států, v roce 2014 jedna z členek organizace vybojovala titul Mistr Rakouska ve vyhledávání osob v sutinách. Jako účastníci, rozhodčí nebo pozorovatelé se členové organizace dále účastní atestů IRO v plošném i sutinovém vyhledávání osob, soutěže týmů IRO nebo mezinárodních tréninků. Mezi členy SIRIUS, z.s., je mezinárodní rozhodčí IRO, který posuzuje významné akce IRO a je také instruktorem rozhodčích IRO.

Organizace SIRIUS, z.s., je pořadatelem soutěžních cvičení a zkoušek, které jsou otevřené pro všechny záchranáře bez ohledu na příslušnost k organizaci. Na takových cvičeních získávají mladí psi nebo psovodi zkušenosti, ti pokročilejší si ověřují vycvičenost a připravenost svého psa v mírně stresujícím prostředí, které je v normálním tréninku téměř nemožné připravit.

Cílem organizace je kromě výcviku záchranných psů také vzdělávání dětí a mládeže v oblasti IZS a ve využití psů při záchraně lidských životů. V rámci projektů Nadace ČEZ a Městské části Brno Židenice se věnuje dětem a mládeži ve školách, volnočasových zařízeních a dětských táborech a zábavnou formou je vede ke správnému chování a úctě ke zvířatům. Školáci jsou aktivně zapojeni do diskuze o tom, co pes pro člověka znamená, v jakých oblastech se využívá a během této části je prezentována i činnost psa asistenčního. Debata směřuje k oblastem záchranářské kynologie v IZS a obsahuje několik zajímavých cviků poslušnosti a obratnosti a diskuse pokračuje tématy úcta ke zvířeti, správné chování k neznámému psovi, prevence proti napadení psem atd. V závěru se pak dobrovolníci mohou ukrýt ve zmíněném prostoru imitujícím sutinu a jsou vyhledáni a označeni štěkáním.

Závěr

SIRIUS, z.s., je nejmladší kynologickou organizací v IZS, ale množství aktivit i pořádaných akcí a především otevřenost a spolupráce s mnohými organizacemi v ČR i zahraničí, pro ni znamenají, že již nyní je vnímána jako stabilní a plnohodnotná kynologická organizace s velkým potenciálem do budoucnosti.

Pavel ŠABACKÝ, Mgr. Pavla FOLTYNOVÁ, Ph.D., SIRIUS, z.s., foto autoři
 

Historie a současnost chemických zbraní

Lidstvo prožilo v minulém století dvě světové války, ve kterých zahynuly milióny lidí, ale které také způsobily velké utrpení dalším miliónům lidí. Za počátek „chemické války“, jejíž sté výročí si připomínáme, je všeobecně považována událost ze dne 22. dubna 1915, kdy německé vojsko vypustilo na francouzské pozice kolem 180 tun plynného chloru. Velmi jedovatý plyn tehdy zasáhl přibližně 15 000 francouzských vojáků, z nichž do tří dnů 5000 zemřelo.

Rakousko-uherští vojáci v zákopech s ochrannými maskami proti plynovým útokům (1916)Rakousko-uherští vojáci v zákopech s ochrannými maskami proti plynovým útokům (1916)První světová válka (28. července 1914 až 11. listopadu 1918) postihla 39 států. V jejím průběhu byly masově nasazeny chemické zbraně, které způsobily celkem téměř 93 tisíc zdravotnických ztrát (mrtvých). Po první světové válce došlo k rozvoji výzkumu, výrobě a zavádění nových chemických bojových látek do výzbroje armád. Ruku v ruce s tím se rychle rozvíjely, a to už v období první světové války všechny oblasti protichemické ochrany, jako chemická detekce, varování před chemickým napadením, ochrana dýchacích orgánů i povrchu těla, kolektivní protichemická ochrana, protichemická ochrana koní, odmořování otravných látek, diagnostika a léčení otrav způsobených otravnými látkami.

Pod pojmem chemické zbraně chápeme zbraňové systémy, jež zahrnují prostředky dopravy na cíl, a chemickou munici. Chemická munice obsahuje bojové chemické látky (dříve nazývané otravné látky nebo bojové otravné látky), které jsou hlavní ničivou náplní chemických zbraní. Z hlediska použití jsou nejpodstatnější ničivé náplně chemických zbraní, čili bojové chemické látky.

Odborná literatura připouští i jiná pojmenování, jako např. „otravné látky“, „bojové otravné látky“, „chemický bojový agens“, „chemický válečný agens“, „válečné chemické látky“, apod. v anglosaské literatuře pak „chemical warfare agents“.

Bojové chemické látky mohou být plyny, kapaliny nebo pevné látky, které působí nejčastěji ve formě plynu, par nebo aerosolu. Za nejúčinnější formu použití bojových chemických látek se všeobecně považuje působení aerosolu bojové chemické látky na osoby. Většina těchto látek je za normálních podmínek (teplota vzduchu 20 °C a atmosférický tlak 1,01325.105 Pa) kapalinami.

Vývoj, výroba, použití a transfer chemických zbraní a bojových chemických látek je zakázán téměř na celém světě od roku 1997 mezinárodní úmluvou, v České republice i národním zákonem č. 19/1997 Sb., a jeho prováděcí vyhláškou č. 208/2008 Sb., které z mezinárodní úmluvy důsledně vychází.

„Přesto, že jsou dlouhodobě hledány obecné zákonitosti mezi strukturou látek a toxicitou chemických sloučenin, nelze dodnes vyslovit jednoduché obecné zákony, a tudíž neexistuje jednoduchá klasifikace toxických látek ve vztahu k jejímu chemickému složení“.

Krátká historická ohlédnutí

Odborná literatura shodně uvádí, že již v hluboké minulosti se používaly jedy, případně toxické dýmy, dusivé dýmy apod. Známý je také tzv. „řecký oheň“.
Nejznámější příklad je z období obléhání hradu Karlštejna, kdy byl v roce 1422 do hradu vhazován obsah pražských žump. Sirovodík z fekálií způsobil řadu intoxikací (otrav), posádce obrany hradu začaly vypadávat vlasy, dostavily se hromadné žaludeční a střevní potíže. Takových příkladů bychom našli v historii více.

Všechny akce do počátku chemické války je možné považovat jen za „předehru“ použití chemických zbraní. Německo bylo skutečnou světovou chemickou velmocí, vyrábělo totiž v roce 1913 celkem 139 778 tun chemických výrobků, což bylo přibližně neuvěřitelných 86 % světové produkce. Kromě toho Německo v té době získalo řadu Nobelových cen za chemii a jiné příbuzné vědy. Němečtí chemici neměli v předvečer první světové války v podstatě v Evropě ani v zámoří významnou konkurenci.

Z toho jasně plyne, že Německo mělo největší jak materiální, tak i intelektuální předpoklady pro rozpoutání a následné vedení „chemické války“, což se záhy potvrdilo.

Vznik novodobých chemických zbraní

Již na počátku první světové války byly provedeny první pokusy použití chemických zbraní, a to na obou stranách fronty. V malém měřítku byly použity jako bojové chemické látky bromoctan etylnatý a chloracetofenon.

Chemické zbraně byly poprvé masově nasazeny v době 1. světové války. V té době se používala poměrně velká škála bojových chemických látek.
Po útoku chlorem to byly další bojové chemické látky jako fosgen, kyanovodík, difosgen, chlorkyan a 12. července 1917 byl poprvé použit (opět německou stranou) yperit. Celkem bylo v období 1. světové války použito kolem 70 bojových chemických látek.

Podle údajů amerického plukovníka A. M. Prentisse v jeho knize „Chemicals in War“ (1937) byly následky použití chemických zbraní v období první světové války následující:

počet osob zasažených chemickými zbraněmi: 1 296 853
počet mrtvých osob (způsobeno chemickými zbraněmi): 91 200.

Použití otravných látek během první světové války

Otravná látka

Datum použití

Stát, který OL poprvé použil

chlor

14/1915

Německo

bromaceton

17/1915

Německo

fosgen

11/1915

Německo

difosgen

15/1916

Německo

chlorpikrin

16/1916

Německo

kyanovodík

17/1916

Francie

bromkyan

19/1916

Rakousko-Uhersko

chlorkyan

10/1916

Rakousko-Uhersko

difenylchlorarzin

17/1917

Německo

yperit

17/1917

Německo

etyldichlorarzin

13/1918

Německo

metyldichlorarzin

13/1918

Německo

difenylkyanarzin

15/1918

Německo

brombenzylkyanid

17/1918

Francie

Reakcí na masové používaní chemických zbraní v období první světové války všemi hlavními válčícími stranami (Německo, Rakousko­ Uhersko, Rusko, Francie, Itálie, Anglie, Spojené státy americké) bylo následné jednání s cílem zakázat používání chemických zbraní. To se podařilo zakotvit v Ženevském protokolu v roce 1925.

Bývalé Československo podepsalo Ženevský protokol dne 17. června 1925, ale ratifikovalo ho až v předvečer druhé světové války 16. srpna 1938 s výhradou na odvetné použití chemických zbraní v případě útoku proti němu těmito prostředky vedení války. Ženevský protokol však zakazuje jen použití chemických zbraní, nikoliv jejich vývoj, výrobu a skladování, proto je tato mezinárodní dohoda považována sice za významnou, ale také nedokonalou. Na druhé straně je nutné objektivně přiznat, že přes svou nedokonalost sehrál Ženevský protokol v historii mezinárodních vztahů velmi významnou pozitivní roli.

Zásoby bojových chemických látek byly v bývalém meziválečném Československu (rok 1937) na této úrovni:

yperit – 20 t, vyrobeno ve Vojenské továrně č. 4 v Žilině,
chloracetofenon – 2,7 t, dovezeno z Itálie,
adamsit – 1 t, dovezeno z USA,
clark I – 2,5 t, dovezeno z USA.

Jako prostředky pro použití chemických zbraní byly k dispozici pouze dráždivé dýmovnice, ruční rozstřikovače, rozstřikovací automobily a chemické miny. Prostředky pro obranu k doplnění pohraničních opevnění chemickými zátarasy byly zavedeny vesměs v létě 1938. Dělostřelecká a letecká munice měla být vyvíjena až v roce 1939.

Uvedené údaje nejsou běžně dostupné, přesto již byly publikovány na základě rozsáhlého archivního výzkumu profesora Jiřího Matouška publikovaného v zahraničí. Bývalé meziválečné Československo, Československo po druhé světové válce a nástupnické státy měly kapacity pro výrobu bojových chemických látek.

Ve druhé světové válce nebyly chemické zbraně prakticky použity, přestože byly v arsenálech válčících stran udržovány ve vysoké pohotovosti značné kapacity chemických zbraní. O tom, proč nebyly chemické zbraně použity ve druhé světové válce, se pouze spekuluje, většinou v odborné literatuře (např. odborný vojenský časopis „Historie a vojenství“ z roku 1993, číslo 3).

Podle staršího odborného pojetí se do chemických zbraní zahrnovaly kromě bojových chemických látek (dříve nazývaných otravné látky nebo i bojové otravné látky) látky dýmotvorné a zápalné. Uvedené dělení bylo opuštěno asi v polovině 80. let minulého století.

Během studené války (1949–1990) byly zbraně hromadného ničení, tedy jaderné, chemické, bakteriologické (biologické) a toxinové zbraně drženy ve vysoké pohotovosti k bojovému použití. Obě strany, NATO a Varšavská smlouva, disponovaly především množstvím raket s jadernými hlavicemi, jaderných bomb, jaderných min a jiných zbraní. Jejich ničivá síla byla schopna několikanásobně zničit život na planetě Zemi, což bylo vědecky dokázáno a podrobně publikováno ve speciální zprávě Světové zdravotnické organizace.

Chemické zbraně a Česká republika

Česká republika nevlastní chemické zbraně ani bojové chemické látky. Chemické zbraně a bojové chemické látky jsou v České republice zakázány zákonem č. 19/1997 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 208/2008 Sb. V některých výzkumných ústavech a zařízeních v České republice jsou pouze malá množství bojových chemických látek, která jsou určena pro testování detekčních prostředků, ochranných masek, ochranných filtrů, ochranných oděvů, dekontaminačních prostředků, profylaxe osob, apod. Tyto aktivity nejsou zakázány Mezinárodní úmluvou o chemických zbraních z roku 1993. Národní zákon a prováděcí vyhláška pak vychází z požadavků mezinárodních smluv, dohod a konvencí.

V současné době se jeví pravděpodobnost použití chemických zbraní proti České republice jako velmi malá. To platí také pro euroatlantický prostor, neboť od roku 1999 (12. března) je Česká republika členem NATO a všechny okolní země jsou spřátelené. Česká republika je od 1. května 2004 členem Evropské unie a kromě toho je členem řady celosvětových i regionálních organizací od Organizace spojených národů až po organizace středoevropského významu.
Na druhé straně není možné nevidět, že bezpečnostní rizika byla po roce 1990 a dále pak v roce 1999 vstupem České republiky do NATO a následně do Evropské unie značně modifikována. Česká republika se jako nový stát ve středu Evropy stala součástí euroatlantického společenství s převzetím všech atributů moderní svobodné a demokratické společnosti, jako je soukromé vlastnictví, volný pohyb kapitálu, svobodný obchod, svoboda a demokracie.
Tato skutečnost může být trnem v oku „nepřátelům západní demokracie“, ať se rekrutují z jakékoliv části světa nebo společenského zřízení, ideově­ politických orientací případně náboženského vyznání. Právě proto vznikla a nyní existuje reálná možnost chemického terorizmu, kdy by mohly být použity přinejmenším ničivé náplně chemických zbraní, neboli bojové chemické látky a toxiny.

Rozdělení a stručná charakteristika bojových chemických látek

Rozdělení bojových chemických látek je možné z různých hledisek, která se vyvíjela od vzniku chemických zbraní. Základní a nejjednodušší je fyzikální klasifikace podle skupenství bojových chemických látek za normálních podmínek a jejich dělení na plynné, kapalné a pevné skupenství látek. Chemická klasifikace rozděluje bojové chemické látky podle chemické struktury látek. Ani tato klasifikace není v současné praxi příliš obvyklá.

Bojové chemické látky se rozdělují nejčastěji podle účinku na lidský organismus, podle fyziologického působení (toxikologická klasifikace) na několik základních skupin (tabulka 1).

Tabulka 1 Základní toxikologická klasifikace bojových chemických látek

Základní skupiny bojových chemických látek (BCHL)

Příklady konkrétních bojových chemických látek

nervově paralytické BCHL

sarin, cyklosarin, soman, látka VX, VX­‑R látka (R-33), tabun, DFP

zpuchýřující BCHL

sirný yperit, lewisit, dusíkové yperity, o­‑yperit, yperit­‑lewisitová směs

dusivé BCHL

fosgen, difosgen, chlorpikrin

všeobecně jedovaté BCHL

kyanovodík, chlorkyan, dříve i oxid uhelnatý

dráždivé BCHL

chloracetofenon, brombenzylkyanid, látka CS, látka CR

psychoaktivní BCHL

látka LSD-25, BZ látka

Uvedené dělení látek je schematické, a tím i ne zcela přesné, přesto se nejčastěji používá. Některé bojové chemické látky mají vlastnosti dvou nebo i více základních skupin. Důležitá je významná skutečnost, že první čtyři skupiny látek jsou bojové chemické látky způsobující usmrcení osob, zatímco dráždivé a psychoaktivní bojové chemické látky pouze dočasně vyřazují osoby z činnosti.

Při používání této klasifikace, která je výhodná z metodického hlediska a která se proto nejběžněji používá, je nutné vzít v úvahu, že i toto dělení je schematické a samo zařazení látek do jednotlivých skupin podává v řadě případů jen hrubou toxikologickou charakteristiku látky s vyznačením vnějšího obrazu účinku. Některé látky jsou zařazovány proto různě, např. chlorpikrin je jednak silným lakrimátorem (slzná látka), jednak látkou s výrazným dusivým účinkem. Některé zpuchýřující látky mají dráždivý účinek, všechny mají při zasažení dýchacích cest dusivý účinek apod. Každé zasažení organismu bojovou chemickou látkou představuje (vzhledem k jednotě a souvislostem jeho fyziologických funkcí) zasažení organismu jako celku a nelze je redukovat pouze na typický projev, který je základem pro uvedené třídění. Naopak, zasažení může vést i k některým sekundárním projevům, které nelze do výše uvedené jednoduché klasifikace zahrnout.

V tabulce 2 jsou uvedeny jen bojové chemické látky (celkem 26 bojových chemických látek), které byly zařazeny do chemické výzbroje některé z armád. Kódové značení bojových chemických látek, původně používané jen v armádě Spojených států amerických, bylo bez úprav přejato do NATO a je v současné době všeobecně rozšířené. Uvedené označení bojových chemických látek se nyní běžně používá také ve světové odborné literatuře.

Tabulka 2 Nejvýznamnější bojové chemické látky

Triviální název BCHL

Značení

Chemický název BCHL

sarin

GB

O­‑isopropyl methylfosfonofluoridát

cyklosarin

GF

O­‑cyklohexyl methylfosfonofluoridát

soman

GD

O­‑pinakolyl methylfosfonofluoridát

látka VX, Spojené státy americké

VX

O­‑ethyl S-[2-(diisopropylamino)ethyl] methylfosfonothiolát

VX­‑R látka (R-33), Ruská federace

R-33

O­‑isobutyl S-[2-(diethylamino)ethyl] methylfosfonothiolát

tabun

GA

O­‑ethyl N,N­‑dimethyl fosforamidokyanidát

látka GP

GP

N,N­‑dimethylamodoO-[(2-dimethylamono)ethyl] fosforofluoridát

sirný yperit (destilovaný)

HD

bis(2-chlorethyl)sulfid

lewisit

L

2-chlorvinyldichlorarsan

dusíkový yperit N-1

NH-1

bis(2-chlorethyl) ethylamin

dusíkový yperit N-2

NH-2

bis(2-chlorethyl) methylamin

dusíkový yperit N-3

NH-3

tris(2-chlorethyl) amin

o­‑yperit

T

bis{2-[(2-chlorethyl)sulfanyl] ethyl}ether

sesquiyperit

Q

1,2-bis[(2-chlorethyl)thio]ethan

fosgen

CG

karbonyldichlorid

difosgen

DP

trichlormethyl­‑chlorformiát

chlorpikrin

PS

trichlornitromethan

kyanovodík

AC

kyanovodík

chlorkyan

CK

chlorkyan

chloracetofenon

CN

fenacylchlorid

brombenzylkyanid

CA

nitril fenylbromoctové kyseliny

látka CS

CS

2-chlorbenzylidenmalonnitril

látka CR

CR

dibenz[b,f]-1,4-oxazepin

látka LSD-25

 

diethylester kyseliny lysergové

BZ látka

BZ

chinuklidin-3-yl­‑difenyl(hydroxyl)acetát

 Některé starší bojové chemické látky, jako difenylchlorarsan (Clark I, DA), difenylkyanarsan (Clark II, DC), 10-chlor-5,10-dihydrofenarsazin (adamsit, DM), methyldichlorarsan (MD), ethyldichlorarsan (ED) nebyly do této tabulky zahrnuty. Přitom se uvádí, že jen v období první světové války bylo používáno celkem 75 bojových chemických látek, nebo jejich směsí.

Bojové chemické látky se mohou dělit podle určení s ohledem na účinek na živou sílu a z tohoto hlediska se rozdělují na smrtelné a oslabující látky.
Rozdělení podle účinků na člověka:

smrtelné (případně usmrcující, ničivé) látky – nervově paralytické, zpuchýřující, dusivé a všeobecně jedovaté bojové chemické látky,
zneschopňující (oslabující, případně vyčerpávající) látky – dráždivé a psychoaktivní bojové chemické látky,
se speciálním určením.

Podle rychlosti účinku na lidský organismus se bojové chemické látky rozdělují na látky s okamžitým účinkem (např. sarin, cyklosarin, soman, tabun, CS a CR látka, chloracetofenon), který nastupuje v řádu sekund až minut. Zpožděný účinek bojových chemických látek je v řádu desítek minut nebo až hodin. V daném případě jde o látky se skrytou (latentní) periodou účinku se zpožděním nástupu některých typických příznaků intoxikace, jako je sirný yperit a dusíkové yperity, kdy po zasažení organismu vzniká nejprve zarudnutí kůže, až později vznik puchýřů v řádu několika hodin. Konkrétní příklady pro vybrané bojové chemické látky uvádí převzatá tabulka 3.

Tabulka 3 Stálost některých bojových chemických látek v terénu v různých meteorologických podmínkách

Bojová chemická látka

Charakteristický zápach (vůně) nebo jiný příznak při použití

yperit

po česneku, po hořčici, po spálené gumě

fosgen

po hnijícím ovoci, po zatuchlém seně, čerstvě posečené trávě nebo senu

kyanovodík

po hořkých mandlích

lewisit

po pelargoniích

dusíkové yperity

po rybách

chlorpikrin

slzný účinek

chloracetofenon

slzný účinek

brombenzylkyanid

slzný účinek

CS­‑látka

slzný účinek

CR­‑látka

slzný účinek

 Podle stálosti v terénu (persistence) se bojové chemické látky dělí na tři základní skupiny:

trvalé (stálé), například látka VX nebo sirný yperit, stálost v terénu je řádově dny až týdny,
polostálé (poloprchavé), například tabun, soman, cyklosarin,
prchavé (nestálé), kam patří kyanovodík, chlor, fosgen, chlorpikrin, ale i sarin, jejichž stálost v terénu je řádově jen několik minut nebo maximálně do dvou hodin.

Fyzikální, chemické a toxické vlastnosti obecně nebezpečných chemických toxických látek (bojových chemických látek i nebezpečných průmyslových toxických chemických látek) jsou velmi významné a značně ovlivňují a modifikují možné použití a chování všech nebezpečných toxických chemických látek v různém prostředí (ovzduší, voda, půda).

Vlastnosti chemických látek

→ fyzikální vlastnosti: bod tání a bod varu, tenze nasycených par, těkavost, hutnota par, rozpustnost, povrchové napětí, měrná hustota, viskozita, tepelná roztažnost, tepelná stabilita;
→ chemické vlastnosti: hydrolýza, oxidace, chemická stálost, reaktivita, tepelná stálost, stálost vůči obalovým materiálům;
→ toxické vlastnosti: toxicita, rychlost působení, mechanismus působení, detoxikace látky v organismu, střední prahová koncentrace, střední účinná koncentrace, střední smrtelná koncentrace, střední prahová dávka, střední účinná dávka, střední smrtelná dávka.

Způsoby průniku bojových chemických látek do lidského organismu (způsoby intoxikace) mohou být následující:

dýchacím ústrojím (ústy nebo nosem) neboli inhalačně,
přes kůži (jedná se jak o neporušenou, tak i porušenou kůži) čili perkutánně,
oční spojivkou,
pozřením zamořené potravy nebo tekutin neboli ingescí.

Rychlé a spolehlivé zjišťování přítomnosti bojových chemických látek a toxinů v prostředích je možné především na základě detekce pomocí speciálních přístrojů, zařízení a prostředků chemické detekce, identifikace a monitoringu. Tyto přístroje, zařízení a prostředky však nejsou zpravidla běžně dostupné na místě chemického teroristického napadení (jsou k dispozici například u hasičského záchranného sboru a speciálních jednotek armády).

Přítomnost některých bojových chemických látek je však možné orientačně určit podle vnějších příznaků (projevů). Dříve byly tyto metody označovány jako subjektivní.

Nejnebezpečnější bojové chemické látky jako sarin, cyklosarin, soman, látka VX nemají v čistém stavu žádný výrazný zápach ani vůni. Subjektivní způsob zjišťování přítomnosti bojových chemických látek je dosti nespolehlivý a používá se pouze jako doplňkový k již uvedenému zjišťování nebezpečných toxických chemických látek různými přístroji a zařízením chemického průzkumu. Objektivní zjišťování přítomnosti bojových chemických látek podle příznaků uvádí tabulka 4.

Charakteristický zápach (vůně) nebo jiný příznak při použití se v odborné literatuře objevuje i v různých i značně nesouhlasných verzích. Stačí porovnat publikované údaje v odborné literatuře.

Podstatný vliv na používání chemických zbraní a jejich efektivnost mají místní členitost terénu, jeho pokrytost a povětrnostní podmínky, kde je možné určit hlavně směr a rychlost přízemního větru, vertikální stálost atmosféry, teplotu vzduchu, teplotu půdy, oblačnost, apod.

Závěr

Ačkoliv se podařilo v roce 1993 po dvou dekádách složitých a náročných jednání přijmout mezinárodní úmluvu, která zakazuje jak vývoj, tak i výrobu, použití, skladování a transfer chemických zbraní, chemické zbraně se nepodařilo úplně vymýtit. Uvedená mezinárodní dohoda vešla v platnost po předepsaných mechanismech až v roce 1997. V roce roku 2012 měla být dokončena likvidace nejrozsáhlejších chemických vojenských arzenálů, a to arzenálů Spojených států amerických a Ruské federace. Tato likvidace chemických zbraní ještě stále probíhá, nepodařilo se splnit stanovený termín.
Jisté obavy vyvolává také možné a připouštěné propojení chemických zbraní, nebo pouze bojových chemických zbraní s terorizmem. V této souvislosti jsou velmi známé případy použití sarinu v japonském městě Macumoto v roce 1994 a následně zneužití sarinu v tokijském metru v roce 1995, které si vyžádalo 12 lidských obětí, ale celkové počty zasažených, evidovaných v policejní vyšetřovací zprávě je 4460 osob.

Věřme, že lidstvo nepozná ničivou sílu chemických zbraní a jejich použití bude navždy patřit jen do historie.

Použitá a doporučená odborná literatura

[1] Ettel V.: Chemická válka, Praha 1932
[2] Prentiss A. M.: Chemicals in War, New York 1937
[3] Mika O.: Chemické zbraně v první a druhé světové válce, Historie a vojenství, č. 6, ročník 1993, str. 132-151
[4] Matoušek J., Mika O. J., Vičar D.: Nové hrozby terorismu: Chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus [vysokoškolská skripta], Universita obrany, Brno 2005
[5] Mika O. J., Patočka J.: Ochrana před chemickým terorismem [vysokoškolská skripta], Jihočeská universita, České Budějovice 2007
[6] Mika O. J.: Ochrana obyvatelstva před chemickým terorismem v České republice, [habilitační práce], Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Brno 2011
[7] Mika O. J., Říha M.: Ochrana obyvatelstva před zbraněmi hromadného ničení, [monografie], Námořní akademie České republiky, Praha 2011

doc. Ing. Otakar Jiří MIKA, CSc., doc. Ing. Ivan MAŠEK, CSc., prof. Ing. Dušan VIČAR, CSc., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, foto archiv HZS ČR
 

 

 

 

 

 

 

Dvacáté výročí napadení tokijské podzemní dráhy sarinem

Dne 20. března 2015 uplynulo dvacet let od doby, kdy japonská náboženská sekta napadla sarinem nevinné cestující v tokijské podzemní dráze. Tato děsivá událost je považována za velký předěl nejen obecně v historii terorizmu, ale především v historii chemického terorizmu.

Pohled na chemické zařízení (v kroužku) a jiná zařízení sekty v Kamikuishiki Problematika chemického terorizmu, a to včetně chemického napadení tokijského metra, byla již v minulosti v časopise 112 několikrát publikována, např. pod titulem „Před patnácti lety došlo k chemickému teroristickému útoku na tokijské metro“ (Časopis 112, 2010, roč. IX, č. 3, s. 35-36. ISSN: 1213-7057).
Odborné veřejnosti není příliš známo, že „předehrou napadení tokijského metra“ byl „terénní test“ v japonském městě Macumoto v červnu 1994. I k tomuto teroristickému útoku přinesl časopis 112 samostatný odborný článek ve formě případové studie.

Japonská náboženská sekta Óm šinrikjó – Nejvyšší pravda Óm (v angličtině Aum Shinrikyo), byla založena již v červenci v roce 1987. Zájem náboženské sekty Nejvyšší pravda Óm o chemické a biologické zbraně se datuje od roku 1990. V roce 1990 až 1995 sekta provedla 17 chemických a biologických útoků, z nichž 10 bylo uskutečněno bojovými chemickými látkami (4 sarinem, 4 látkou VX, 1 fosgenem a 1 kyanovodíkem) a sedm útoků biologickými látkami. Naštěstí pouze dva útoky sarinem byly pro teroristy „úspěšné“ a způsobily smrt několika nevinných osob (Macumoto v roce 1994 a Tokio v roce 1995).

V historii chemického terorizmu se stal významným a základním předělem brutální teroristický útok sarinem v tokijském metru. Vyžádal si celkem 12 obětí, zranil více než 1000 osob, z čehož 17 bylo v kritickém stavu, 37 bylo vážně zdravotně postiženo a 984 bylo jen lehce zdravotně poškozeno. Celkový počet zraněných činil podle oficiální japonské policejní zprávy 4460 osob. Ti všichni vyhledali zdravotnické ošetření. Počty obětí a postižených se však poněkud liší, podle zdroje informace, jak je popsáno dále.

Japonská náboženská sekta vybudovala ve svém sídle v Kamikuišiki speciální chemickou laboratoř pro moderní výrobu nejúčinnějších typů bojových chemických látek. Výrobní technologie byla získána pravděpodobně v Rusku nebo ve Spojených státech amerických. Pro své cíle si však nakonec sekta (v dubnu 1993) vybrala nervově­ paralytickou bojovou chemickou látku sarin z důvodu jejích vysokých smrtících účinků a relativně snadné výroby. Sarin je sice za normálních podmínek kapalina, ovšem nejlépe se odpařuje ze všech nervově paralytických látek (zde patří také cyklosarin, soman, tabun, VX látka). Sarin vyrobila v roce 1993 a ve stejném roce jej otestovala na ovcích v Austrálii. Současně však byly prováděny pokusy, jejichž výsledkem měla být výroba dalších bojových chemických látek jako látky VX, tabunu a yperitu.

Napadení Macumoto

První „velký test na lidech“ byl proveden 27. června 1994 v horském městě Macumoto (v době útoku město mělo 200 tisíc obyvatel) v hornatém vnitrozemí japonského ostrova Honšú. Teroristická sekta Óm šinrikjó vypustila sarin z nákladního automobilu ve večerních hodinách. Bylo horké vlhké počasí, teplota vzduchu 29 °C, jeho vlhkost 93 %, vál jihovýchodní vítr o rychlosti asi 0,2 až 1,2 m/s. Cílem zkoušky bylo otestovat speciální rozstřikovací zařízení pro aplikaci bojových chemických látek a kontaminovat budovu oblastního soudu aerosolem sarinu.

Vybraná skupina náboženské sekty, vedená Hideo Muraim, dorazila do města navečer se značným zpožděním. Zaparkovala svá vozidla na sídlišti Kita Fukaši. Muži v automobilu s rozprašovacím zařízením nejprve oblékli své ochranné oděvy a aplikovali si navzájem injekce s protilátkou (antidota). Potom spustili zařízení do činnosti. V důsledku změny směru větru však útočníci zpanikařili a vypustili páry a aerosol sarinu do volného prostoru. Po vypuštění sarinu celá skupina rychle ujela. Celkem bylo následkem tohoto sarinového útoku sedm osob usmrceno a 59 vážně zasaženo. Ti byli hospitalizováni v místní nemocnici. Celkem však lékaři ošetřili více než 500 pacientů zasažených sarinem.

Sarin připravený pro „terénní test“ v Macumotu byl mimořádně čistý. Bohužel následné policejní vyšetřování tohoto významného a signálního incidentu bylo pomalé až liknavé, jak uvádí odborná literatura.

Celé výrobní chemické zařízení pro výrobu bojové chemické látky bylo přísně drženo v tajnosti. Členové náboženské sekty přímo zainteresovaní na výrobě sarinu byli nejen pečlivě vybíráni, ale také testování na detektoru lži, kde byly kladeny otázky typu jako: „Nejste vyzvědač?“, „Jste absolutně loajální s naším vůdcem?“.

Následující útok sarinem v tokijském metru tak představuje významný akt národního teroru, neboť proti japonskému civilnímu obyvatelstvu vystoupila japonská náboženská sekta ve vlastní zemi. Japonsko nebylo nikdy ve své historii napadeno zahraničními teroristickými organizacemi a skupinami, na rozdíl od Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, Izraele, Austrálie a dalších mnoha vyspělých zemí.

Naopak cíle vybrané v USA, ale i v západní Evropě, jsou často vyhledávaným objektem teroristických útoků zahraničních teroristických skupin. Nejtragičtějším případem „klasického terorizmu“ byly události 11. září 2001 v USA, které poznamenaly zásadním způsobem vývoj na celém světě.

Útok v tokijském metru

Přípravě sarinového útoku v tokijském metru věnovalo vedení náboženské sekty vysokou pozornost. Předcházející „terénní test“ použití sarinu v Macumotu ukázal, že sarin lze použít a že splňuje všechny zrůdné představy teroristů. V noci 19. března 1995 bylo vyrobeno necelých 10 litrů sarinu. Výrobci sarinu věděli, že jejich produkt obsahuje řadu nečistot a své obavy sdělili vůdci Asaharovi, ten však použití nečistého sarinu schválil. Tím asi nevědomky „zachránil“ stovky a možná i tisíce lidských životů.

Podle výsledků policejního vyšetřování se v tokijském metru jednalo asi o 30% sarin. Jeho síla byla podstatně slabší, než se domnívali samotní výrobci. Kromě toho je nutné zdůraznit, že v tokijském metru nečistý sarin velmi zapáchal. Tímto svým nápadným projevem varoval možné potenciálně zasažené osoby, protože tak upozorňoval na svoji přítomnost. Páry nebo aerosoly vysoce čistého sarinu jsou bez vůně a zápachu a dají se zjistit pouze speciálními detekčními a monitorovacími prostředky chemického průzkumu. Vlastní akt chemického napadení 20. března 1995 byl proveden den před jarním svátkem rovnodennosti.

Bezprostředním důvodem k tomuto rozhodnutí vůdce Asahary byla vážná obava z přípravy a provedení policejní razie na zařízení náboženské sekty. Záměry policie byly Asaharovi známy, a proto vedení sekty rozhodlo, že provede chemické napadení tokijského metra. Mysleli si, že pokud to udělají, podaří se jím odvést pozornost japonské policie od náboženské sekty a jejich zařízení.

Vyrobený nečistý 30% sarin byl naplněn do jedenácti připravených igelitových sáčků, které byly pečlivě zataveny. K útoku v tokijském metru bylo vybráno pět spolehlivých mužů sekty. Po zvažování různých alternativ použití sarinu bylo nakonec rozhodnuto, že k útoku sarinem má dojít na třech trasách tokijského metra, na hlavních tepnách, které procházejí stanicí Kasumigaseki. Stanovilo se datum a hodina útoku. Záměrně byla vybrána ranní dopravní špička v metru, doba, kdy jsou prostory metra přeplněny cestujícími, převážně státními úředníky, kteří cestují do svých úřadů v centru Tokia každé ráno. Dvě hodiny před útokem užili útočníci pilulky s protilátkou. I přes překotné naplánování a přípravy byla celá akce přesně načasována a provedena. Všem pěti členům sekty Óm šinrikjó se podařilo „vypustit“ sarin z igelitových sáčků v rozmezí tří až pěti minut kolem stanovené osmé hodiny ranní. Útočníci propíchli sáčky naostřenými hroty deštníků a rychle zmizeli ze zasaženého prostoru. Sáčky zůstaly ležet na podlaze vagónů tokijského metra v pěti stanicích (Očanomizu, Šin Očanomizu, Akihabara, Jocuja a Ebisu).

Tento způsob použití není příliš „efektivní“, ale je velmi jednoduchý a značně spolehlivý. Sarin je za normálních podmínek těkavá kapalina, která se vypařuje, a právě jedovaté páry sarinu byly v převážné většině případů příčinou inhalačních otrav cestujících v tokijském metru.

Nejzávažnějším poučením z chemického útoku sarinem je skutečnost, že se japonským zpravodajským službám ani po varovném a výstražném případu ve městě Macumoto, kde bylo sedm mrtvých osob, nepodařilo včas zachytit přípravy na provedení rozsáhlého chemického útoku sarinem v Tokiu a podniknout potřebná, rychlá a účinná opatření.

Základní informace o sarinu

Sarin je bojová chemická látka objevená v průběhu 2. světové války ve fašistickém Německu. Byla poprvé syntetizována v roce 1939 v Německu a následně vyrobena ve větším množství, což se odhaduje na asi pět až deset tun.
Chemický název sarinu je O­ isopropyl methylfosfonofluoridát. Pro značení chemické munice se sarinem se nejčastěji používá americký, dnes již všeobecně rozšířený kód GB. Někdy se ne zcela správně píše o takzvaných nervových plynech, zde se zpravidla zahrnuje sarin, cyklosarin, soman, tabun, látka VX, i když jsou tyto látky za normálních podmínek kapaliny. Výraz „nervový plyn“ může být pro nezasvěceného čtenáře poněkud matoucí. V anglosaské odborné literatuře se nesprávně používá odborný termín „nerve gas“, který bývá do češtiny překládán jako „nervový plyn“.

Chemická struktura sarinu
                  O                    CH3
                  ||                      |
                                       
   CH3  —  P   —   O   —  CH
                              
                  |                       |
                  F                    CH
3

 O zneužití sarinu v literatuře

Odborná literatura popisuje nejen zneužití sarinu, ale také jiné ilegální aktivity japonské náboženské sekty. Kniha Svatý teror – Armageddon v Tokiu amerického autora Bracketta D. W. byla již v roce 1998 publikována v českém jazyce (Mladá fronta, Praha). Tato odborná publikace přinesla řadu důležitých informací, dat a faktů jak o japonské náboženské sektě, tak o jejích zločinných aktivitách. Autor publikace působil po dvě desetiletí v Japonsku, proto byl velmi dobře obeznámen s národní mentalitou, zvyky a jinými životními skutečnostmi v Japonsku. Kniha je velmi dobře napsána, je čtivá a je možné ji doporučit ke studiu.

Americký profesor taiwanského původu Anthony T. Tu, který se přímo podílel na vyšetřování teroristického útoku sarinem v tokijském metru a vykonával expertní a konzultační činnost pro japonskou policii, vydal před několika lety rozsáhlou a podrobnou knihu v anglickém jazyce Chemical Terrorism: Horrors in Tokyo Subway and Matsumoto City (Alaken, Colorado 2002).

Počet obětí útoku

Následkem provedeného sarinového útoku v tokijské podzemní dráze bylo 12 osob usmrceno, 17 osob bylo v kritickém stavu a vážně zdravotně poškozeno bylo 37 osob. Na základě údajů z policejní vyšetřovací zprávy bylo celkem 4460 osob dopraveno k nemocničnímu ošetření. Tolik fakta japonské policejní zprávy vydané po důkladném a dlouhém vyšetřování.

Počet obětí podle různých subjektů v Tokiu

Název státního orgánu, organizace
Počet obětí
Hasičský sbor v Tokiu
5642
Tokijská metropolitní policie
3796
Podzemní dráha v Tokiu
5654
Policejní vyšetřovací zpráva
4460

Celkový počet obětí chemického teroristického napadení sarinem není přesně znám, případně různé japonské agentury, které sumarizovaly data ohledně obětí, uvádějí různé počty zasažených a postižených osob. Shodují se pouze v počtu mrtvých (otrávených), a to 12 cestujících. Tabulka názorně demonstruje různý počet uváděných obětí podle různých zdrojů.

Bezpečnostní opatření

Po útoku sarinem v tokijském metru byla přijata řada významných nových nebo zlepšených bezpečnostních opatření. Pro zajímavost uveďme jen několik vybraných hlavních bezpečnostních opatření, která byla jeho odezvou.

Řady národní policie byly rozšířeny o několik tisíc nových policistů a byly zmodernizovány lékařské postupy zavedené pro případ použití bojových chemických látek a nebezpečných chemických průmyslových toxických látek. V samotném systému metra bylo instalováno sedm set nových televizních kamer kontrolujících nástupiště. Jednotky požární ochrany metra dostaly speciální přístroje pro detekci bojových chemických látek a jsou pravidelně procvičovány v potřebných činnostech.

Získané zkušenosti jsou velmi důležité, protože jejich důsledná analýza a následné pečlivé zhodnocení může významně přispět k přípravě, ověření a následnému zavedení všech potřebných a nezbytných opatření k prevenci a kvalitní ochraně vlastních zasahujících záchranářů, ale především k přípravě a provedení záchranných a likvidačních prací v případě chemického teroristického útoku.

Aktéři japonské náboženské sekty byli postupně zatčeni, uvězněni a souzeni po dobu 16 let. Nakonec padlo u soudů 13 rozsudků smrti oběšením, a to včetně trestu smrti pro vůdce sekty Šoko Asaharu. Na obrázku 3 je snímek policejního plakátu, který autor článku vyfotografoval v roce 2008 v Tokiu. Jsou na ní japonskou policií hledaní členové náboženské sekty, kteří se podíleli na přípravě a provedení chemického napadení tokijského metra.

Literatura

[1] Matoušek J., Mika O., Vičar D.: Nové hrozby terorismu: Chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus. Univerzita obrany, ISBN 80-7231-037-2, Brno 2005.
[2] Brackett D.W.: Svatý terror: Armageddon v Tokiu (český překlad), ISBN 80-204-0669-7, Mladá fronta, Praha 1998.
[3] Mika O., Neklapilová V.: Šest let po sarinovém útoku v Tokijském metru, Vojenské zdravotnické listy, 2001, roč. LXX, č. 5, str. 197-204. ISSN: 0372-7025.
[4] Mika O. J., Neklapilová V., Tu A. T.: Před patnácti lety byl v Japonsku proveden teroristický chemický útok sarinem. Časopis 112, 2009, roč. VIII, č. 6, s. 17-19. ISSN: 1213-7057.
[5] Mika O. J.: Teroristický útok nebezpečnými chemickými toxickými látkami na podzemní dráhu. The Science for Population Protection, 2008, roč. 0, č. 0, s. 91-98. ISSN: 1803-568X.
[6] Mika O. J.: Chemický terorismus v podzemní dráze. Magazín SECURITY, 2011, roč. 15, č. 01, s. 59-63. ISSN: 1210- 8723.
[7] Policejní zpráva: National Police Agency, Shoten: AUM SHINRIKYO, An Alarming Report on the Group’s Organization and Activities, Japan 1995.
[8] Mika O. J., Zeman M., Polívka L. Základy ochrany před zbraněmi hromadného ničení. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, ISBN: 978-80-214-4263-4, Brno 2011.
[9] Tu A. T.: Chemical Terrorism: Horrors in Tokyo Subway and Matsumoto City, Alaken, Fort Collins, ISBN 1-880293-10-2, Colorado 2002.
[10] Matoušek J., Linhart P.: CBRN: Chemické zbraně. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, ISBN 80-86634-71-X, Ostrava 2005.
[11] Mika O. J.: Chemické a toxikologické aspekty chemického terorismu v Japonsku. In Sborník z konference Dobrovolný hasič 2013. Brno: Moravská hasičská jednota, 2013. s. 44-62. ISBN: 978-80-903586-2-1.

doc. Ing. Otakar J. MIKA, CSc., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, foto archiv autora

Nadační péče v roce 2014

Na zasedání Správní rady Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni 27. března letošního roku byla projednána a schválena výroční zpráva nadace za rok 2014.

Nadace usiluje o lepší životní podmínky dětí policistů a hasičů, kteří zemřeli při výkonu služby, v přímé souvislosti s ní nebo pro její výkon, a policistů a hasičů těžce tělesně postižených následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby.

Získávání prostředků

Příjmy nadace tvořily peněžité dary právnických a fyzických osob, finanční částky získané výtěžky z pořádání různých kulturních, společenských a sportovních akcí a úroky z uložených finančních částek. Celková výše příjmů v roce 2014 činí 8 992 288 Kč, což představuje plnění rozpočtu příjmů na 145 %. Podstatná část finančních prostředků byla získána od policistů, hasičů a občanských zaměstnanců Ministerstva vnitra. U příslušníků Policie ČR činí částka 4 862 932 Kč. U příslušníků HZS ČR bylo plnění částkou 894 685 Kč. Vysokého ocenění a poděkování si zaslouží všichni ti, kteří přispívají nadaci pravidelnými měsíčními částkami formou srážek z platu, a tím zajišťují trvalou stabilitu nadstandardní péče o nadační svěřence. Sponzorské finanční dary podle sponzorských smluv a od soukromých dárců byly získány v částce 2 339 572 Kč, to je téměř dvojnásobek rozpočtované částky.

Aktivita nadace

V roce 2014 se nadace ve svých aktivitách zaměřila na řadu významných akcí, které přinesly vysoký finanční efekt a především zajistily prezentaci u široké veřejnosti.

Nemalou měrou k tomu jistě přispěla přítomnost ředitele nadace na jednotlivých akcích, informační letáčky a také nový vzhled a včasná aktualizace webových stránek.

Na podporu nadace se ve spolupráci s hokejovou Spartou uskutečnila akce“ Sparta vzdává hold“. Pro nadační rodiny a přátele nadace bylo zdarma věnováno téměř 12 000 vstupenek na dva zápasy Sparty jako poděkování policistům, hasičům a občanským pracovníkům za finanční dary, které nadaci poskytují. Ve druhém slavnostním hokejovém zápase hokejisté Sparty hráli v dresech s nadačními znaky, které se následně vydražily v internetové aukci. Částka z prodeje byla převedena na účet nadace. Nadace obdržela od HC Sparty Praha šek v hodnotě 126 000 Kč.

Na benefičním večeru složek IZS ve Valašském národním divadle v Karolínce, který se uskutečnil v březnu pod záštitou hejtmana Zlínského kraje, byl nadaci předán šek s částkou 22 500 Kč. V dubnu pomohly nadaci brněnští hráči Komety, kteří ve speciálních dresech připomněli stopadesáté výročí vzniku profesionálních hasičů v Brně. Po utkání byly dresy umístěny na speciálním serveru do aukce a výtěžek ve výši 50 000 Kč byl nadaci věnován. V květnu se pořádal v Praze již devátý ročník „Košířský košík“ – turnaj 32 fotbalových policejních mužstev a výtěžek ze startovného pro nadaci od policejních fotbalových hráčů dosáhl částky 10 000 Kč. Centrum bezpečné jízdy Libros Ostrava, s.r.o., uspořádalo Koncert pro nadaci s výtěžkem 130 252 Kč.
V červenci návštěvníci filmového festivalu spolu s jeho prezidentem Jiřím Bartoškou, herci Aňou Geislerovou, Jiřím Macháčkem a dalšími představiteli filmového, kulturního i společenského a politického života, šlápli už podeváté na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech do pedálů Oranžového kola Nadace ČEZ. Pro nadaci se vyšlapalo 250 268 Kč. V říjnu v Hale TJ Ostrava se uskutečnil tradiční již 10. jubilejní festival Slavností bojových umění pod záštitou Velvyslanectví Japonska v Praze. Na přehlídce severomoravských klubů rozličných bojových umění v hale, za účasti asi 1000 občanů, nadace získala výtěžek ze vstupného v hodnotě 78 816 Kč.

Nadační péče

V roce 2014 nadace pečovala o 63 dětí ze 36 neúplných rodin a o 42 těžce tělesně postižených bývalých policistů a hasičů. Pro všechny děti, sirotky, které ztratily otce nebo matku při výkonu služby, policisty nebo hasiče, nadace zabezpečila životní pojištění a stavební spoření ve výši 500 Kč měsíčně.
Plně a zdarma se podařilo žádajícím maminkám s dětmi a tělesně postiženým invalidům, bývalým policistům a hasičům, kteří svá zranění utrpěli při výkonu služby, ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou MV ČR, zajistit týdenní komplexní lázeňské pobyty pro celkem 25 osob.

Ve spolupráci se Zařízením služeb pro MV se podeváté uskutečnila společná týdenní zdravotní nadační dovolená dětí s matkami v rekreačním objektu v Solenici, a to pro děti zcela zdarma a matky s částečnou úhradou za pobyt (zúčastnilo se 73 osob). Již pátý týdenní ozdravný pobyt se uskutečnil pro tělesně postižené, bývalé policisty a hasiče a jejich rodinné příslušníky v rekreačním zařízení Šumava v Kašperských Horách. Pro invalidy, o které nadace pečuje, byl pobyt zcela zdarma, manželky nebo pečující osoby platily režijní poplatek (zúčastnilo se 43 osob).

Sedmého, čtrnáctidenního nadačního zahraničního léčebně ozdravného pobytu v Polsku v Miedzyzdrojích u Baltského moře určeného pro nadační studující děti 18–26 let se zúčastnilo 10 osob. Zahraničního ozdravně léčebného pobytu ve Španělsku se tentokrát zúčastnilo 88 osob, děti zcela zdarma, matky platily symbolický poplatek.

Těžce tělesně postižení se svými rodinami se počtvrté zúčastnili léčebně ozdravného pobytu v termálních lázních (50 osob), invalidé v nadační péči ve 2. a 3. stupni invalidity zcela zdarma, manželky a ošetřující osoby za částečnou úhradu.

Velmi zdařilé bylo také již tradiční kulturní a společenské předvánoční setkání nadačních rodin v Praze ve dnech 27. a 28. listopadu. Začíná vždy pietním aktem k uctění památky všech policistů a hasičů, kteří obětovali život při plnění služebních povinností, u pomníku obětem při výkonu služby v areálu Muzea Policie ČR. Pro zájemce byla po ceremoniálu sloužena krátká ekumenická bohoslužba za zemřelé policisty a hasiče v přilehlém kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově.

Slavnostní den byl zakončen nadačním adventním koncertem Hudby Hradní stráže a Policie ČR s hostujícími sólisty a Kühnovým dětským sborem v Kongresovém centru České národní banky v Praze. Přítomní sponzoři věnovali nadaci čtyři šeky v hodnotě 695 850 korun. Druhý den navštívila „nadační rodina“ Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci, aby zhlédla expozici moderního umění, Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Po obědě se nadační rodiny setkaly v konferenčním sále Ministerstva vnitra se členy správní a dozorčí rady. Při besedě byla oceněna celoroční péče o nadační rodiny, jejichž jménem poděkovala maminka Ivana Jahelková. Členové „nadační rodiny“ obdrželi vánoční dárky včetně darů finančních. Zúčastnilo 120 nadačních dětí s maminkami a těžce tělesně postižení bývalí policisté a hasiči s jejich doprovázejícími osobami.

Nadace v roce 2014 zvýšila péči o těžce tělesně postižené ve 2. a 3. stupně invalidity osobním setkáním, zajištěním zdravotní péče a poradenstvím. Větší úsilí věnovala propagaci nadace jak v resortu, tak mezi širokou veřejností. Vydala kalendář 2015 a také devátou informační brožuru připomínající nadační akce.

Hospodaření nadace

Ve zprávě nezávislého auditora ze dne 11. února 2015 je konstatováno, že „veškerá činnost nadace a čerpání finančních prostředků je v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších novel a doplňků, se schváleným statutem a vnitřními směrnicemi.“ U dárců bylo použito finančních prostředků v souladu s darovací smlouvou. Údaje ve výroční zprávě odpovídají skutečnosti. Po provedeném auditu zní výrok auditora „bez výhrad“. To dotvrzuje i skutečnost, že se hospodaří s vysoce kladným hospodářským výsledkem.

Příjmy nadace činily 8 992 289 Kč, výdaje 6 065 204 Kč. Z celkových výdajů bylo na pomoc pozůstalým dětem a invalidům vynaloženo 5 837 940 Kč. Mimo to dalších více než 2 500 000 Kč bylo těmto rodinám poskytnuto ve věcném plnění, vyplývajícím ze smluvních ujednání se sponzory. Podle stanoveného rozpočtu výdajů byla celková částka 6,2 mil. Kč rozpočtována do dvou okruhů, a to na finanční pomoc sirotkům, vdovám a invalidům a na materiální pomoc vdovám a invalidům celkem ve výši 5 920 000 Kč a 280 000 Kč na provoz a činnost nadace. První výdajový okruh sleduje čerpání financí spojených s trvalou pomocí postiženým rodinám. V této části rozpočtu byla provedena úprava na jednotlivých položkách oproti rozpočtu původnímu, při čemž celková částka zůstala nezměněna. Důvodem k tomuto přeskupení bylo rozhodnutí Správní rady nadace 2014 o zvýšení měsíčních plateb na životní pojištění a stavební spoření dětí z 500 Kč na 1 000 Kč. Při zasílání plateb roku 2014 nebyla původní rozpočtová částka dostatečná, proto na pokrytí těchto zvýšených výdajů byla využita rezerva ve výši 100 000 Kč a o 60 000 Kč byl snížen finanční jednorázový příspěvek dětí. Celkový původní rozpočet se nezvýšil.

Na zajištění chodu nadace, mimo výdajů na propagaci (147 314 Kč), provedení auditu finančního hospodaření (30 250 Kč) a bankovních poplatků na účtu Nadace (13 744 Kč), bylo vynaloženo celkem 35 956 Kč, což činí 0,59 % celkových ročních výdajů nadace. Při připočtení výdajů na propagaci, audit a bankovní poplatky, jsou celkové vynaložené náklady 227 264 Kč, což činí 3,7 % z celkových ročních výdajů nadace.

K 1. lednu 2015nadace finanční prostředky ve výši 28 133 773 Kč.

Do J & T banky bylo převedeno 10 50 000 Kč. Na majetkovém účtu u ČSOB je zůstatek 6 963 221 Kč, na spořicím účtu u ČSOB je 2 123 827 Kč, v pokladně nadace je finanční hotovost 46 385 Kč. Částka 500 341 Kč základního jmění nadace, je uložena u ČSOB ve formě cenných papírů.

Působení nadace v roce 2015

Nadace se za dobu více jak dvanáctiletého působení dostala do podvědomí společnosti jako stabilní, vysoce prospěšná nezisková organizace, které se podařilo dále prohloubit důvěru svých klientů v nadaci. V tomto směru nadace pokračuje i v roce 2015 a má k tomu vytvořeny všechny předpoklady. Svoji činnost nadále plně soustřeďuje na péči o pozůstalé neúplné rodiny s dětmi po policistech a hasičích, kteří při výkonu služby přišli o život, a to především v oblasti zdravotní, rekreační, rehabilitační, lázeňské, poradenské a na finanční pomoc těmto rodinám. Dále na systémovou pomoc a péči o policisty a hasiče, těžce tělesně postižené následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby, a to především na ty, co jsou upoutáni na invalidní vozík, pomoc v oblasti rehabilitační, lázeňské, zdravotní a též na pomoc finanční.

Největší přispěvovatelé

Policie ČR – dary 4 862 932 Kč
HZS ČR – dary 894 685 Kč
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. 300 000 Kč
BES, s.r.o. 20 000 Kč
BONERIX, s.r.o. 356 888 Kč
Česká pošta, s.p. 295 000 Kč
HC Sparta Praha, a.s. 126 000 Kč
Nadace ČEZ Praha 250 268 Kč
Pražská plynárenská, a.s. 100 000 Kč
Tatra truck, a.s. 50 000 Kč
BONVER 20 000 Kč
Klub VIP IPA, o.s. 10 000 Kč
Tesco stores ČR, a.s. 63 000 Kč
ČEPRO, a.s. 60 000 Kč
Kometa group, a.s. 50 000 Kč
CANO, s.r.o. 28 000 Kč
LIBROS Ostrava, s.r.o. 20 000 Kč
Securitas ČR, s.r.o. 10 000 Kč
Valašské Národní divadlo, o.s. 22 500 Kč
Sdružení přátel 20 000 Kč

PhDr. Vladimír ŠUTERA, CSc., ředitel nadace, foto archiv redakce

V tištěné podobě časopisu ještě najdete

 • VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Přehled certifikátů vydaných v roce 2014
kpt. Ing. Pavla Mourková

Ochranné prostředky proti CBRN látkám
Ing. Kamila Lunerová, Ph.D., Ing. Lukáš Králík, RNDr. Josef Břínek, Ph.D.

• METODIKA
Aktualizace STČ-01/IZS "Špinavá bomba"  
kpt. Ing. Jaromír Konečný

• PŘÍLOHA
Povodně v České republice
 

vytisknout  e-mailem