Hasičský záchranný sbor České republiky

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek

Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání

Hlavní menu

Drobečková navigace

Úvodní strana / Informační servis / Zpravodajství / 2015 / Duben

Duben

Před deseti lety vyhořel Hrad Pernštejn, požáry se památkám stále nevyhýbají

15. 4. 2015 (Nicole Zaoralová) - Tento týden si připomínáme hned dvě výročí spojená s historickými památkami. Dnes, ve středu 15. dubna 2005, tedy přesně před deseti lety, vyhořel gotický hrad Pernštejn na Brněnsku a 18. duben je již tradičně mezinárodním dnem památek a sídel.

Hrad Pernštejn

Podíváme-li se do statistik hasičů, zjistíme, že požáry se těmto historickým skvostům bohužel nevyhýbají. Za posledních 10 let došlo na území České republiky k 159 požárům historických památek a škoda u těchto objektů je vždy velmi vysoká.

Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení.

Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.

V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.

A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, vedoucí oddělení požární prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad. Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný. Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.

Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti.

Odborníci z oblasti požární prevence započali s vyhodnocováním požárního rizika v jednotlivých památkových objektech a během dvou let tak byla získána poměrně přesná představa o stavu požární ochrany řady významných objektů v péči NPÚ.

Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.

Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.

Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.

Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.

Všichni odborníci se společně potkají letos v říjnu, na konferenci Mosty k požární ochraně kulturních památek, kde budou hledat další cesty ke zlepšení situace a možnosti vzájemné spolupráce.

„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská, vedoucí oddělení požární prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:

Typ objektu	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014
Hrady a zámky	0	3	2	2	6	6	2	4	4	4	3
Kostely, kláštery a jiné církevní objekty.	8	9	12	4	8	8	5	11	8	2	7
Jiné historické budovy a objekty	2	3	4	4	3	2	4	3	8	2	3
Celkem	10	15	18	10	17	16	11	18	20	8	13