Při výkonu státního požárního dozoru zjišťováním příčin vzniku požárů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se vyšetřovatelé požárů setkávají i s nelegální výrobou návykových látek, a to především s výrobou metamfetaminu (pervitin). S touto nelegální výrobou je spojeno několik rizik ve spojitosti se vznikem, průběhem a okolnostmi požáru.

Rizika výrobního procesu

Obecně lze konstatovat, že samotný výrobní proces metamfetaminu je z hlediska požární ochrany velice rizikový, a to především z několika níže uvedených základních faktorů:
→ Manipulace s otevřeným ohněm – zdroj otevřeného ohně je příčinou téměř všech požárů nelegálních varen metamfetaminu. Z podstaty výrobního procesu je nedílnou a nepostradatelnou součástí, pokud není při výrobě používán elektrický vařič, kdy by v těchto případech iniciačním zdrojem požáru bylo povrchové teplo varné plochy vařiče. Dále je potřeba zmínit, že výrobci (vařiči) se zdrojem otevřeného ohně při výrobě běžně manipulují, a to především při kouření nebo svícení (plamen svíčky).
→ Manipulace s hořlavými kapalinami a chemikáliemi – metody k výrobě metamfetaminu jsou založeny na manipulaci s hořlavými kapalinami a žíravými chemikáliemi. S těmito hořlavými a žíravými chemikáliemi se nakládá a manipuluje neodborně a současně se používá zdroj otevřeného ohně.
→ Proces výroby – při procesu výroby jsou hořlavé kapaliny a žíravé chemikálie vystavovány vysokým teplotám a tlakům, které mohou způsobit jejich vznícení nebo tvorbu výbušných směsí se vzduchem, což může mít za následek explozivní hoření.
→ V případě vzniku požáru – dochází k popálení osob, k rychlému šíření požáru na hořlavé materiály, a to v důsledku manipulace osob s laboratorním vybavením a nádobami s hořlavými kapalinami a chemikáliemi ve snaze zastřít, že ke vzniku požáru došlo v důsledku nelegální výroby návykových látek. Osoby, které jsou v době výroby metamfetaminu v místnosti nebo bytové jednotce, tento prostor urychleně opouštějí a vznik požáru nehlásí na linku tísňového volání.
→ Mobilita potřebného zařízení – zařízení lze jednoduše přenášet a je velice rychle připraveno k nelegální výrobě metamfetaminu. Zde se z hlediska požární ochrany skrývá další zdroj rizika v tom, že nelegální výroba probíhá v běžné zástavbě obytných a panelových domů, čímž je z požárního hlediska ohrožena bezpečnost většího počtu osob a majetku a tím dochází ke ztížení hasebního zásahu jednotek HZS ČR.

Další rizika spočívají jednak v samotném zásahu jednotky HZS ČR, která musí především evakuovat z postižených bytových a panelových domů větší počet osob a poté zahájit hašení. Dále jsou v nebezpečí osoby zainteresovaných složek (Policie ČR, HZS ČR, ZZS) při prověřování a vyšetřování mimořádné události. Vždy je nutné počítat s možností výskytu kovů a solí, rozpouštědel a kyselin, tedy s možností poleptání, popálení a vdechnutí nebezpečných výparů. Je tedy nezbytné vždy využívat ochranné prostředky včetně ochrany dýchacích cest. Na tuto úroveň ochrany by měly být připraveny především složky Policie ČR, kdy její příslušníci bez ochranných prostředků vstupují do takto zasažených objektů a provádějí nezbytné úkony (ohledání místa události, dokumentace místa události, zajištění stop apod.). Pro objektivní dokreslení uvádíme zkušenosti z Ústeckého kraje, kde se situace v poslední době již zlepšila, protože pro kriminalistické techniky a policisty se zařazením na linii toxi byly zakoupeny základní ochranné prostředky.

Pro reálnou představu potenciálního nebezpečí, které je spojeno s nelegální výrobou metamfetaminu, jsou v tabulce uvedeny teploty možných iniciátorů požárů a požárně technické charakteristiky některých látek sloužících k výrobě metamfetaminu. Z uvedených údajů a obecných znalostí je zcela patrné, že při uvedené nelegální výrobě je vždy na jednom místě dostatečně vydatný iniciační zdroj, hořlavá látka a vzduch nebo páry hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem.

Z uvedených údajů je zcela patrné, jak jsou z hlediska vzniku požáru proces výroby a samotné látky používané při procesu výroby nebezpečné. Dále je nutné zmínit, že v případě přehřátí nebo nedodržení správného postupu hrozí prudké chemické reakce vedoucí k vývinu hořlavých par a možnému explozivnímu hoření, požáru, případnému vzkypění nebo smrtelným výparům.

Průvodní znaky varen metamfetaminu

Z hlediska zjišťování příčin vzniku požárů mají místa požárů varen metamfetaminu obvykle stejné průvodní znaky, a to především:
→ více ohnisek požáru, kdy ve snaze zastřít trestnou činnost a při případném hasebním pokusu dochází k manipulaci s již hořícími předměty a nádobami,
→ stěny v blízkosti ohniska požáru potřísněné neznámou kapalinou hnědé barvy v důsledku prudké chemické reakce – dochází k výronu a rozstřiku kapaliny na okolní stěny a předměty,
→ v prostoru místa požáru se nachází velké množství plastových a plechových nádob na kapaliny. V plastových nádobách se většinou vyskytují neznámé kapaliny a u plechových nádob se jedná o originální obaly toluenu, acetonu,
→ v prostoru místa požáru se nachází různé laboratorní sklo – v případě, že se pachateli nepodaří z místa tuto cennou součást výroby odnést, se na místě nacházejí především skleněné baňky - destilační, kuželové úzkohrdlé a skleněné varné nádoby (víko skleněného pekáče),
→ osoby, které se nacházely v prostoru ohniska požáru a z místa požáru neutekly, jsou obvykle popáleny. V případě útěku jsou později s popáleninami ošetřovány na úrazových ambulancích nemocnic. Ve většině případů se jedná o popáleniny nekrytých částí těla (obličej, krk, horní končetiny),
→ průvodním jevem většiny požárů je chemický výbuch probíhající jako explozivní hoření, který v případě možnosti růstu tlaku může přejít až v detonaci.

 

Iniciační zdroj	Název	Teplota v rozmezí
otevřený oheň	hořící zápalka	570 – 720 °C
otevřený oheň	svíčka	670 – 940 °C
otevřený oheň	hořící cigareta (volně položená)	215 – 237 °C
otevřený oheň	zemní plyn / propan­‑butan	1957 °C / 1900 °C
povrchové teplo	elektrický plotýnkový vařič	500 °C

Název chemické látky	Vlastnosti	Teplota vzplanutí/vznícení °C
toluen	hořlavý/výbušný	4,4/480
aceton	hořlavý/výbušný	-18/465
fosfor červený	hořlavý/výbušný (při termickém rozkladu)	není k dispozici/259
jodovodíková kyselina	nehořlavá/nevýbušná	není k dispozici/není k dispozici

Úkony prováděné na místě zásahu

Pokud příslušník HZS ČR provádějící zjišťování příčin vzniku požárů (dále jen „vyšetřovatel požárů“) při ohledání místa požáru zjistí nebo má podezření, že příčinou vzniku požáru byla nelegální výroba omamných látek, měl by ihned o této skutečnosti informovat zasahující policisty, kteří na místo následně povolají specialisty na problematiku toxi v zájmu objektivního zjištění všech okolností požáru, při provádění úkonů na místě zásahu (varny), ale i v navazujících úkonech směřujících k prokázání protiprávního jednání. V těchto případech je více než nutná součinnost a koordinace činnosti mezi policisty specialisty a vyšetřovateli požárů. Na základě zkušeností (tato spolupráce nebyla z počátku vždy bezproblémová) se ukázala oboustranně přínosnou. Odborné vyjádření HZS ČR může vyšetřujícímu policistovi nejenom objasnit příčinu vzniku požáru, nastínit děj, který vzniku požáru předcházel, ale i průběh, který po požáru následoval. Dále se osvědčila spolupráce formou konzultací během vyšetřování a případná účast vyšetřovatele požárů u výslechů osob. Stejně tak je nutné vyzdvihnout skutečnost, že Policie ČR aktivně poskytuje důležité podklady, které v rámci šetření nashromáždila, jedná se například o fotodokumentaci, protokol o ohledání místa činu, odborné vyjádření z odvětví chemie, úřední záznam o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu, nebo ambulantní nález nemocnice, který se týká podezřelé osoby.

O tom, jak tato spolupráce funguje v praxi, se lze přesvědčit na následující ukázce odpovědi na otázku Policie ČR. Jedná se o případ požáru, kde se pachatel trestné činnosti snažil vymluvit na to, že k jeho popálení došlo při likvidaci požáru, nikoliv při manipulaci s hořlavou kapalinou v rámci tepelné přípravy drog. Otázka a odpověď jsou redakčně kráceny.

Otázka Policie ČR:
„Mohl se M. B. popálit během hašení požáru, nebo mu popáleniny vznikly během manipulace s hořlavými látkami s následným výbuchem a požárem?“

Odpověď HZS kraje:
Na základě všech zadokumentovaných skutečností, získaných důkazů, expertizních zjištění a poznatků z oboru požární ochrany, lze v tomto případě konstatovat, že jmenovaný byl popálen v přímé souvislosti se vznikem požáru, tedy zranění (popáleniny) nevznikly při hašení požáru. Tento závěr podpořila následující zjištění:

1.  Ke vzniku požáru došlo zdrojem otevřeného ohně, který inicioval hořlavé páry a plyny, čímž došlo k explozivnímu hoření (svědecky potvrzen výbuch), tedy výronu horkých plynů do okolí místa ohniska požáru rychlostí (v>10; v<1000 cm/s) a následnému požáru rozlitých hořlavých kapalin. Tato rychlost šíření hořlavých par a plynů je dostatečná k tomu, aby osoba, která se v blízkosti ohniska požáru nacházela, nebyla schopna změnit svou polohu, kterou v době výbuchu měla. Tato osoba tedy byla zasažena výronem horkých plynů ve směru od levé horní končetiny po levou část hlavy a ušního boltce. Toto potvrzuje i ambulantní nález a zdravotní dokumentace vedená k této události a ústně podaná informace od ošetřujícího lékaře.

2. Okolnosti uvedené v úředním záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu:
a) jmenovaný uvádí, že byl propuštěn po dvou dnech z nemocnice – v ambulantním nálezu a lékařské zprávě je napsáno, že z nemocnice utekl dne 25. 8. 2013,
b) jmenovaný uvádí, že je pravák – je tedy více než nepravděpodobné, že by při hasebním pokusu použil levou část těla k vyprázdnění vědra s vodou,
c) jmenovaný uvádí, že při použití vody došlo ke zvýšení intenzity požáru a jeho následnému popálení – z hlediska požárního jde především o páry, které se tvoří zahříváním a o rozpustnost hořlavých kapalin ve vodě.

3. Na místě události (požáru) byly na základě odborného vyjádření z odvětví chemie stanoveny tyto látky:
→ hydroxid sodný (NaOH) – není hořlavý ani výbušný,
→ kyselina chlorovodíková (194 cm³) – (HCl) - je ve vodě neomezitelně mísitelná tedy bez reakce s vodou,
→ červený fosfor – vzplane při silnějším lokálním zahřátí a není rozpustný v polárních ani nepolárních rozpouštědlech, není rozpustný ve vodě (s vodou nereaguje),
→ technický benzin (800 cm³) – je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti a není ředitelný vodou a páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Páry jsou snadno zápalné v širokém rozsahu koncentrací. Směs se vzduchem nebo s jinou oxidující látkou je výbušná. Jde tedy o kapalinu, která byla součástí reakční směsi a zdrojem explozivního hoření a následného požáru nezjištěného množství kapaliny. Vzhledem k rozsahu a následkům požáru lze konstatovat, že se jednalo o malé množství, které by při styku s vodou nevyvolalo výše uvedenou reakci, tedy zvýšení intenzity požáru (vyšlehnutí plamene).

K výše uvedenému nástinu spolupráce uvádíme, že nemalou měrou přispěl ke sdělení obvinění podezřelého a následnému odsouzení.

Závěr

Závěrem lze dodat, že vznik požárů v souvislosti s výrobou metamfetaminu přináší vysokou míru rizikových faktorů jak pro běžnou populaci, tak pro složky zasahující při mimořádné události tohoto typu. O těchto skutečnostech by měla vědět nejen odborná veřejnost zabývající se touto problematikou, ale i laická veřejnost, které se tato problematika bohužel bezprostředně dotýká. Z důvodu prevence by široká veřejnost měla být pravidelně informována o průvodních jevech, které nezákonnou výrobu omamných látek doprovázejí (pohyb neznámých osob, zápach apod.), o míře možných rizik a také o tom, jakým způsobem lze vzniku této mimořádné události předcházet.

por. Radek HAMPL, DiS., HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje

 

V dubnu uplynulo deset let od doby, kdy byla část hradu Pernštejn zasažena požárem. Pro připomenutí této události jsme připravili krátké shrnutí popisující vývoj událostí onoho osudného dne a následný vývoj na hradě Pernštejn.

V pátek 15. dubna 2005 v 05.51 hodin byl na krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Jihomoravského kraje (HZS JmK) nahlášen požár hradu Pernštejn. Na likvidaci tohoto požáru se ve dvou dnech podílelo 23 profesionálních a dobrovolných jednotek s více než 120 příslušníky HZS JmK a HZS Kraje Vysočina. Zásah byl ukončen druhý den ve 14.57 hodin. Přímá škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 100 000 000 Kč. Škodu na předmětech v mobiliáři lze však jen velmi těžko vyčíslit, protože ztráta některých historických předmětů nebo stavebních prvků je nenahraditelná.

Popis objektu

Jednalo se o požár objektu bývalé hradní sýpky, který je označován jako blok C. Nachází se západně od hlavního hradního paláce, v jeho těsné blízkosti. Objekt má 1 PP a 2 NP, s výjimkou malého sklepa se vchodem z 1. PP není podsklepen. Budova má půdorys úzkého protáhlého obdélníku, který se přibližně v polovině své délky zalamuje podle průběhu hradby směrem od hlavního hradního paláce. Šířka objektu včetně hradební zdi se pohybuje od přibližně 8 m do asi 9,5 m. Jeho délka v ose je přibližně 85 m. Výška budovy (po úroveň hřebene) je 12 m.

Průběh zásahu

Požár byl na KOPIS HZS JmK nahlášen v 05.51 hodin. KOPIS bezprostředně poté vyhlašuje I. stupně požárního poplachového plánu. Vzhledem k dalším telefonátům o požáru a předpokládanému rozsahu byl ihned po I. stupni vyhlášen poplach pro jednotky zařazené do II. stupně.

Jako první se na místo dostavila jednotka SDH obce Nedvědice s CAS 32 T815 v 06.06 hodin, následovaly další jednotky PO a v čase přibližně 06.30 hodin bylo místo zásahu rozděleno na dva úseky a zahájena organizace dálkové dopravy vody.

Postupně byly nasazeny další útočné proudy a byla posílena evakuace historických předmětů v prvním úseku, kde hrozilo propadnutí stropu. Při průzkumu 1. NP byly nalezeny a vyneseny tři soupravy s lahvemi P­ B. V době lokalizace, tedy v 08.44 hodin bylo nasazeno celkem sedm proudů C 52. Proudy byly doplněny dvěma dopravními vedeními, z toho jedno vedení od vodního zdroje v obci Pernštejn (přibližně 1 km s převýšením přibližně 60 m až 70 m), druhé vedení bylo doplňováno kyvadlovou dopravou z rybníka v obci Nedvědice (přibližně 3 km).

Práce na odstranění spadlých krovů, stropních trámů, rozřezání kovových konstrukcí vybavení depozitáře a dohašovací práce trvaly do 15.45 hodin. Při pracích se střídaly skupiny příslušníků z řad profesionálních i dobrovolných hasičů. Od 16.00 hodin bylo zrušeno vedení dálkové dopravy vody z obce Pernštejn a na vedení zásobovaném kyvadlovou dopravou byly ponechány tři proudy. Jednotky PO byly postupně odesílány na základny a v 16.20 hodin na místě zůstaly jednotky stanice Tišnov a SDH obce Nedvědice, které dohašovaly malá ohniska a střežily místo zásahu. Přes noc na místě zůstala jednotka SDH obce Nedvědice. V ranních hodinách v sobotu 16. dubna byla provedena kontrola místa zásahu a VZ vzhledem ke stavu místa zásahu a klimatickým podmínkám rozhodl o dalším střežení místa zásahu. Ve 14.13 hodin došlo k rozhoření části krovu na velmi nepřístupném místě obvodu depozitáře. Požár byl likvidován příslušníky stanice Tišnov. Po likvidaci tohoto ohniska a následném průzkumu VZ rozhodl o stanovení likvidace celého požáru hradního depozitáře ve 14.57 hodin.

Specifika zásahu

→ Hrad je právem označován jako nedobytný, a to i pro požární techniku. Jediný příjezd na I. nádvoří přes Pivovarskou bránu byl pro současnou techniku obtížný.
→ Podstatným problémem byly nedostatky ve spojení. Jednak většina jednotek SDH nebyla vybavena radiostanicemi (RDST), takže pokyny byly předávány osobně, což v případě dálkové dopravy vody bylo pracné a zdlouhavé. Rovněž se negativně projevilo nepokrytí místa zásahu signálem terminálů Matra, a výpadky v pokrytí převaděčem pro RDST Motorola způsobily, že spojení s KOPIS bylo vedeno převážně mobilními telefony.
→ Problémy způsobila i vlastní stavba hradních objektů. Těžko přístupná místa pro hasební práce prověřila stupeň výcviku zasahujících hasičů. V mnohých případech i přes zajištění vyžadovaly hasební práce i kus osobní odvahy.
→ Úlet drobných částic z místa zásahu ohrožoval přilehlé prostory hradního paláce, stejně jako teplota zplodin hoření. Z tohoto důvodu byl neustále prováděn průzkum okolí místa zásahu.

Příčina vzniku požáru

Jednoznačná příčina vzniku požáru nebyla zjištěna. Na základě důkladného vyšetřování celého požáru vyplynulo, že požár mohl vzniknout v souvislosti se stavebními pracemi, které v daném prostoru probíhaly. Mezi reálnými verzemi vzniku požáru tak zůstalo chemické samovznícení způsobené zatečením laku (po lakování a broušení dřevěné podlahy) do prachových podílů a obilných plev pod podlahou 1. NP nebo zapadnutí mechanických jisker, které mohly vzniknout při broušení vrstvy laku na dřevěné podlaze, přičemž mohly pronikat do prostoru pod podlahou. Úmyslné zapálení bylo také jako příčina vzniku požáru ponecháno, jelikož existovaly osoby dobře obeznámené s místem a režimem provozu hradu. Nicméně tento závěr nepodporovaly kamerové systémy, které nezaznamenaly pohyb jakýchkoliv osob u objektu, kde vznikl požár.

Obnova objektu po požáru

Rekonstrukce probíhala ve dvou etapách. V první etapě (květen 2005) bylo provedeno provizorní zastřešení bloku C (sýpka) a obnova střešního pláště vstupního objektu (4. brána). Provizorní zastřešení sýpky bylo provedeno z dřevěných sbíjených vazníků, krytinu tvořilo bednění z prken a asfaltová lepenka. Nad 4. bránou byl obnoven střešní plášť vytvořením repliky původních konstrukcí při využití zachovalých prvků původního krovu.

V únoru 2006 byla zpracována dokumentace na obnovu krovu a stropu sýpky (zpracovala Ing. Fajkusová). Šlo o doplnění konstrukcí zničených během požáru a celkovou obnovu objektu spojenou s částečnou změnou využití objektu. Objekt byl rozdělen do čtyř požárních úseků, byly navrženy požární uzávěry se samozavírači, tři hadicové systémy, nechráněné únikové cesty, nouzové osvětlení. V říjnu 2006 byla dokumentace doplněna o návrh nezavodněného požárního potrubí – suchovodu v areálu hradu Pernštejna, kterým je možné zásobovat vodou mobilní techniku z hydrantů umístěných ve třech armaturních šachtičkách na nádvoří hradu (zpracoval Ing. Žabička – zdravotechnika a Ing. Kreslík – elektroinstalace). Zdrojem vody je navržený stávající zásobník vody umístěný ve vylámané skále, hluboký 18 m, o minimálním obsahu 140 m3. Zásobník je přístupný z hradního nádvoří z přístřešku naproti vstupu do sýpky. V nádrži jsou umístěná tři elektrická ponorná čerpadla osazená do chrániček z nerez oceli dlouhých přibližně 20 m. Zařízení je ovládáno výhradně hasiči, kteří jsou k tomu oprávněni. Čerpadla se do provozu spouštějí postupně, s několikasekundovou prodlevou tak, aby nedošlo k nárazu odběru proudu při činnosti náhradního zdroje.

Pro čerpání vody je navržen náhradní zdroj elektrické energie – elektrocentrála (motorgenerátor), umístěná v hradním příkopu pod objektem sýpky. Zařízení se uvádí do provozu zásahem hasičů ovladačem v rozvaděči, přepnutí na náhradní zdroj je automatické. Ze zásobníku je vyvedeno potrubí a je proveden rozvod vody (suchovod) po areálu nádvoří hradu s osazením tří podzemních hydrantů. Vodovod propojují armaturní šachtičky, ve kterých jsou osazeny uzávěry DN 80, ukončené bajonetovou rychlospojkou B75.

V objektu byla navržena elektrická požární signalizace se zařízením dálkového přenosu na pult centralizované ochrany HZS JmK (Ing. Alexa, firma Patrol/září 2008) s ústřednou, opticko kouřovými hlásiči, tlačítkovými hlásiči a nasávacím systémem (speciální kouřové hlásiče skrytě namontované nad strop střežených místností s vyhodnocovací jednotkou umístěnou na stěně v depozitáři/skladu nábytku ve 2. NP).

Kolaudace objektu proběhla ve dvou termínech – v září 2008 bylo vydáno dílčí kolaudační rozhodnutí na obnovu krovu a stropu bloku C sýpky, v únoru 2010 bylo vydáno dílčí kolaudační rozhodnutí na stavební úpravy a udržovací práce v 1. a 2. NP včetně suchovodu a elektrické požární signalizace. Objekt byl následně uveden do užívání.

Požární kontroly

Hrad Pernštejn byl do konce roku 2004 dozorován HZS Kraje Vysočina. Od 1. ledna 2005 přešel v rámci úprav hranic krajů pod Jihomoravský kraj a státní požární dozor od této doby vykonává HZS JmK.

V roce 2007 byla provedena tematická požární kontrola zaměřená na dodržování povinností na úseku požární ochrany v objektu hlavního hradního paláce. Provozovaná činnost je začleněna do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Jde o budovu zvláštního významu, pro kterou je zpracována a vedena také mimo jiné dokumentace zdolávání požárů ve formě operativní karty. V prostorách hradu jsou prováděny preventivní požární prohlídky v kratších intervalech, a to jedenkrát za tři měsíce.

V červnu 2012 byla provedena tematická požární kontrola bloku C (bývalé hradní sýpky). Šlo o první požární kontrolu této části hradu po požáru, kterým byla v roce 2005 zasažena. Činnost provozovaná v bloku C byla začleněna jako činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí.

V listopadu 2013 byla v prostorách hradu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem provedena prohlídka zaměřená na prověření stavu požární ochrany kulturního dědictví, a to zejména na výskyt možných zdrojů zapálení, zpracování dokumentace požární ochrany, zajištění volné průchodnosti únikových cest a vybavení prostor hradu požárně bezpečnostními zařízeními. Výsledky této prohlídky včetně doporučení pro zlepšení úrovně zabezpečení kulturní památky nad rámec požadavků zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, byly předány pracovníkům Národního památkového ústavu k vyhodnocení, které by jim mělo sloužit k následnému zvýšení úrovně požární ochrany objektu hradu (například instalace elektrické požární signalizace v prostorách hradu, které nejsou tímto požárně bezpečnostním zařízením vybaveny).

mjr. Ing. Pavel TINKA, kpt. Ing. Renata FRANZOVÁ, por. Ing. Šárka ŘEPOVÁ, plk. Ing. Václav ŠPÉRA, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Jedno z nejhorších současných ohrožení lidstva představuje pro svou zákeřnost možný vznik epidemie způsobený vysoce nebezpečnou nákazou. Úroveň biologické ochrany se stále zvyšuje, ale vlivem globalizace se stupňuje riziko. Více se cestuje do exotických zemí a rizikových oblastí s nedostatečnou hygienou. V České republice se v případě výskytu podezření na vysoce nebezpečnou nákazu o pacienta postarají na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Klinika poskytuje péči jak ambulantní, tak i lůžkovou v celém rozsahu spektra infekčních nemocí, včetně importovaných. Její součástí je Národní centrum pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz. V případě vysoce nebezpečné nákazy (VNN) má vzhledem ke svému vybavení celostátní působnost. Dva speciální bioboxy s filtroventilační jednotkou s osmi lůžky a dvě lůžka pro intenzivní péči s filtračním zařízením mohou zajistit nemocné s nákazou do úrovně BSL 3 (Biosafety Level 3) a další dva bioboxy, biovak a ochranné pomůcky mají připraveny odborně proškolení zdravotničtí pracovníci k záchraně postižených a k zabránění šíření případné infekce. Důležité je, aby osoba nakažená nebo podezřelá z nákazy byla dobře izolována od zdravých i nemocných osob, aby byl chráněn zdravotnický personál a nákaza nepronikla mimo infekční oddělení.

Biobox je izolační jednotka, kterou tvoří prostor na principu podtlaku, v níž je umístěn pacient s podezřením na VNN, přechodové vyrovnávací komory a hygienického filtru, kde je prováděna dekontaminace nezbytná k přechodu do čistého prostředí. Veškerý vzduch je odváděn přes filtroventilační jednotku opatřenou hepafiltrem a UV lampou.

„Naši zdravotníci jednou týdně pečlivě procvičují příjem pacienta podezřelého z vysoce infekční nemoci, kterého transportují v biovaku do vyčleněných izolovaných prostor kliniky a umístí do bioboxu, kde mu musejí umět poskytnout veškerou možnou péči speciálními metodami ošetřování v těchto mimořádných a složitých podmínkách. Zároveň je nezbytné, aby sami byli dokonale chránění před nákazou. Proto tuto činnost vykonávají v celotělových klimatizovaných oblecích, včetně rukavic, obuvi nebo návleků a skafandrů pro ochranu dýchacích cest s nuceným přívodem vzduchu. Rovněž je nutné procvičovat správné oblékání a svlékání ochranných pomůcek, aby se stalo rychle probíhající zažitou činností,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., která je primářkou kliniky od roku 1996 a je považována za jednu z největších kapacit v oboru.

V souvislosti s výskytem eboly v západních afrických zemích se i v Evropě zvýšila pozornost vůči možnému přenosu této smrtící nemoci, proti které zatím není znám účinný prostředek. V loňském roce se vyskytl případ podezření na výskyt eboly u českého podnikatele, který se vrátil z Libérie s vysokými horečkami. Byl hospitalizován v bioboxu na Bulovce a byl mu odebrán vzorek krve k testu, který provedli v německé laboratoři. Podezření na smrtelnou nemoc vyvrátili. Podruhé se v hermeticky izolovaném oddělení pro podezření na onemocnění ebolou ocitla žena z Karlových Varů. Pracovníci karlovarské záchranky pojali podezření vzhledem k tomu, že se žena rovněž vrátila z dovolené v Nigérii, kde měla přítele. S krvácením zkolabovala na ulici před hotelem. Tím se nastartovala a prověřila funkčnost systému od nahlášení podezření, přes transport do Prahy, hospitalizaci a nakonec propuštění pacientky poté, co se výskyt nemoci nepotvrdil.

MUDr. Roháčová uvádí, že pokud lékař stanoví diagnózu a vysloví podezření na VNN, podá hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví, a postižená osoba je povinna se řídit pokyny epidemiologa krajské hygienické stanice. Neuposlechnutí se posuzuje jako trestný čin veřejného ohrožení a v takovém případě by musela zasáhnout Policie ČR. „Zatím se nestalo, že bychom museli volat na pomoc policii, ale u imigrantů, kteří se sem dostali nelegálním způsobem, hrozí, že se nenechají vyšetřit, aby nebyli vráceni zpět do své země. Pak mohou nemoc dál rozšiřovat. Není vyloučeno, že se tak k nám dostanou nemoci nové neznámé, nebo takové, které se u nás již dlouho nevyskytly,“ vysvětluje primářka kliniky a pokračuje: „V době masivní migrace obyvatel, válečných konfliktů a hrozeb bioterorismu, musíme být ostražití k možnostem zavlečení nebezpečné nákazy člověkem, zvířetem nebo potravinou. Objevují se stále nové nemoci a vyvíjejí se také efektivnější metody boje proti nim. Abychom zabránili katastrofické epidemii, je nutné se neustále vzdělávat, spolupracovat s lékaři a epidemiology na mezinárodní úrovni, sledovat poznatky vědy a vytvářet co nejbezpečnější prostředí.“

Také klinika se přizpůsobuje aktuálním potřebám. V roce 2010 a 2011 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla mimo jiné vybudována samostatná vzduchotechnika se speciálními HEPA filtry, přetlakové oddělení jednotlivých místností, odvod odpadní vody z objektu do speciální infekční kanalizace a především operační sál pro pacienty nejen s běžnými infekčními chorobami, ale i vysoce nebezpečnými nákazami. Nyní se vedení nemocnice chystá kliniku ještě rozšířit o další pavilon specializovaného pracoviště k umístění pacientů s VNN s 12 lůžky. Jinak bude sloužit i pro běžné infekční pacienty. Ministerstvo zdravotnictví na přístavbu vyčlenilo ze státního rozpočtu 65 milionů korun, problém je však se získáním pozemku, který je ve vlastnictví Magistrátu hl. m. Prahy. Budova nového pavilonu bude propojena se stávajícím Centrem vysoce nebezpečných nákaz, ale projekt v souladu se současnými hygienicko­ epidemiologickými požadavky počítá i se samostatným přístupem, aby případní pacienti s VNN byli přijímáni odděleně a neprocházeli ambulancí kliniky.

K ochraně před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění byla od ledna letošního roku zavedena povinnost cestujících, kteří v době do 42 dnů přede dnem příletu na mezinárodní letiště Václava Havla Praha pobývali v daných afrických státech, podrobit se ve vyčleněném prostoru letiště epidemiologickému vyšetření.

MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., radí všem, kteří budou cestovat, ať už pracovně nebo na dovolenou do zemí, kde hrozí riziko nákazy, aby dobře zvážili nutnost cesty právě do těchto nebezpečných lokalit a v každém případě zvláště dbali na hygienu, vyhýbali se kontaktu se zvířaty a ověřovali si zdroj pitné vody i potravin.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

V souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválenou usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14, a Plánem hlavních úkolů MV­-generálního ředitelství HZS ČR pro rok 2015 proběhlo v prvním pololetí vzdělávání starostů obcí zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení.

Uvedená příprava je určena všem starostům obcí s rozšířenou působností (ORP), primátorům statutárních měst, starostům městských částí v hlavním městě Praze a starostům obcí v rámci celé České republiky. Uskutečňuje se pravidelně zpravidla jednou za volební období, co nejdříve po komunálních volbách, a je rozdělena do dvou úrovní. Vzdělávání primátorů statutárních měst, starostů ORP a starostů městských částí hl. m. Prahy organizovalo Ministerstvo vnitra­-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady formou jednodenního zaměstnání. Hasičské záchranné sbory (HZS) krajů ve spolupráci s dalšími příslušnými úřady a složkami na území kraje realizovaly vzdělávání starostů obcí.

Vzdělávací akce v gesci MV-GŘ HZS ČR proběhly ve třech termínech:
→ 3. března 2015 v Institutu pro veřejnou správu Praha, středisko Benešov, pro kraje Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Jihočeský a hl. m. Prahu – 91 ORP a 22 městských částí hl. m. Prahy;
→ 10. března 2015 v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč pro kraje Královéhradecký, Pardubický a Kraj Vysočina – 45 ORP;
→ 17. března 2015 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně pro kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský – 69 ORP.

Tabulka 1 Účast na jednotlivých zaměstnáních pro starosty ORP

 

Účastníci tohoto vzdělávání byli seznámeni se základní problematikou týkající se přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, bezpečnostním systémem ČR, s opatřeními a úkoly ochrany obyvatelstva, s povinnostmi ve vzdělávání obyvatelstva a provádění preventivně výchovné činnosti. Dále byli seznámeni s principy fungování integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany. Získali základní informace o geografickém informačním systému HZS ČR. V rámci zaměstnání jim byly představeny možnosti spolupráce obce s Policií ČR, řešení problematiky veřejného pořádku v působnosti obcí a ORP, problematika práva shromažďovacího, financování opatření při řešení mimořádných událostí a krizových situací, systém hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti ORP, činnost povodňových orgánů obcí a ORP, místo a úloha resortu zdravotnictví při řešení mimořádných událostí a krizových situací a úkoly k zajišťování obrany v působnosti ORP. Všechny prezentace k uvedeným tématům společně s dalšími materiály byly zveřejněny na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci „Krizové řízení/Vzdělávání v krizovém řízení“.

Dopisem generálního ředitele HZS ČR bylo osloveno a pozváno všech 205 starostů ORP a 22 starostů městských částí hl. m. Prahy. Jak vyplývá z tabulky 1, jednotlivých zaměstnání se osobně účastnilo pouze 79 starostů ORP, což představuje 34,8 % z celkového počtu oslovených. Daleko častěji než samotní starostové ORP se kurzů zúčastňovali jejich zástupci, kteří na obecních úřadech řeší problematiku bezpečnosti (62,9 %). Oproti poslednímu vzdělávání, které probíhalo v roce 2011, klesl počet zúčastněných starostů téměř o polovinu. Nejnižší zájem o toto vzdělávání byl v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském (pouze 27,5 % starostů ORP).

Praxe ukazuje, že starostové ORP spíše než obecné informace „z centra“ preferují praktická témata spjatá s konkrétním regionem. Svou roli sehrává také volba kvalitních a kvalifikovaných lektorů, kteří jsou schopni bezprostředně reagovat na dotazy účastníků.

Vzdělávání z krajské úrovně, tj. vzdělávání starostů obcí, probíhalo od února do května 2015 a zajišťovaly jej ve své územní působnosti HZS krajů v součinnosti s krajskými úřady nebo obecními úřady ORP, složkami IZS a dotčenými správními úřady na úrovni kraje. Obsahově bylo zaměřeno obdobně jako vzdělávání pro starosty ORP s tím, že témata byla orientována přímo na potřeby starostů obcí. Tato školení byla zaměřena více prakticky a zohledňovala priority a potřeby daného regionu, a také proto byla pro starosty atraktivnější. V některých krajích byla zařazena praktická ukázka, například mobilního systému protipovodňových zábran. Praktické ukázky byly vždy hodnoceny mimořádně kladně. Účast starostů obcí nebo jiných zástupců po jednotlivých krajích udává tabulka 2.

Příprava starostů obcí v Libereckém kraji

Jako příklad lze uvést účast starostů obcí v Libereckém kraji, která byla stejně jako v minulém období vysoká, neboť dosáhla téměř 76 %. K vysoké účasti pravděpodobně přispěla skutečnost, že školení bylo jednodenní, v rozsahu šesti hodin a probíhalo v příznivé dojezdové vzdálenosti pro většinu účastníků. To na druhou stranu bylo pro organizátory časově a organizačně náročné. Nicméně užší okruh školených a jejich „domácí“ prostředí se osvědčilo jako vhodné řešení i pro pořádání dalších vzdělávacích akcí pro tuto cílovou skupinu.

Vzhledem k potřebě zpětné vazby vytvořili příslušníci HZS Libereckého kraje dotazník, v němž se zúčastnění zástupci obcí mohli vyjádřit k úrovni jednotlivých prezentací, napsat své připomínky a požadavky jak volnou formou, tak i pro potřeby vyhodnocení úrovně jednotlivých prezentací bodovým ohodnocením. I když vzdělávání proběhlo bez větších nedostatků, HZS kraje si pro příští školení stanovil oblasti, na které bude potřeba zaměřit větší pozornost.

Jednou z těchto oblastí je výběr témat. Z reakcí účastníků vyplynulo, že například přednášku o právních předpisech a bezpečnostním systému ČR je sice nutné zařadit do určitého právního rámce, ale jiným způsobem, než výčtem povinností podle právních předpisů. Vhodné by bylo zkrátit tuto část na nezbytné minimum. Další oblastí byly kapitoly z krizového řízení týkající se např. obranného plánování a oblasti zdravotnictví. Na úrovni menších obcí je poměrně úzký výčet činností v této problematice, tudíž bude vhodné i tuto problematiku maximálně zúžit.

Jako vhodnější forma vzdělávání se jeví simulace reálné situace, např. povodně. Od začátku projevů této mimořádné události by se starostové mohli volnější a hlavně aktivnější formou zapojovat do řešení, kdy by se fázově řešily jednotlivé problematiky jako varování, informování, evakuace, nouzové přežití a další až k vyhlášení krizového stavu a k němu navazujícím opatřením. Při nutnosti reagovat na právě probíhající situaci by starostové museli konat, a tím by si uvědomovali svoji úlohu v celém řetězci těchto činností, aniž by poslouchali „suchý“ výčet svých povinností z právních předpisů.

Dalším úkolem do budoucna je věnování větší pozornosti výběru přednášejících. Se stejným tématem dokáže zkušenější a nadanější přednášející mnohem více. Také je vhodné, když má lektor přednášku tzv. „šitou na míru“. Při zachování nutného obsahu je každému blízké jiné řazení kapitol, styl a forma provedení.

Stejně tak hraje podstatnou úlohu samotné zpracování prezentací. Bude vhodné některé prezentace zestručnit, odstranit z nich nadměrné množství citací zákonů a celkově je graficky odlehčit. Prezentace má být pro přednášejícího pouze vodítkem a nemá obsahovat veškeré zmiňované informace. K tomu slouží materiály, které by starostové obcí měli obdržet v rámci vzdělávací akce. Všechna tato zjištění dávají všem organizátorům a lektorům příležitost provést další vzdělávací cyklus kvalitněji.
 

Tabulka 2 Počty zúčastněných podle krajů

Kraj	Počet obcí	Počet zúčastněných
		zástupců	tj. %	starostů	tj. %
Hl. m. Praha	35	24	68,6	18	51,4
Jihočeský	623	355	57	322	51,7
Jihomoravský	681	465	68,3	407	59,8
Karlovarský	132	85	64,4	77	58,3
Královehradecký	433	288	66,5	239	55,2
Liberecký	216	191	88,4	164	75,9
Moravskoslezský	301	197	65,4	160	53,2
Olomoucký	399	305	76,4	258	65,6
Pardubický	451	274	60,8	255	56,5
Plzeňský	486	215	44,2	195	40,1
Středočeský	1119	677	60,5	555	22,8
Ústecký	358	297	83	207	57,8
Vysočina	689	342	49,6	296	43
Zlínský	307	196	63,8	190	61,9
Celkem	6230	3911	62,8	3343	53,7

 

 

Příprava starostů obcí v Kraji Vysočina

Vzdělávání starostů obcí v Kraji Vysočina, konkrétně v rámci územního odboru Třebíč, probíhalo také v rozmezí šesti vyučovacích hodin, během kterých přednášeli stanovenou tématiku příslušníci HZS kraje, příslušníci Policie ČR, pracovníci zdravotnické záchranné služby, zástupci Armády ČR (krajské vojenské velitelství), pracovníci krajského úřadu a obecních úřadů ORP. Po stránce zabezpečení přednášek lektory vše probíhalo bez problémů, neboť jednotliví gestoři už v přípravné fázi věnovali zajištění celého projektu vzdělávání patřičnou pozornost, za což jim ředitel HZS kraje vyslovil poděkování.

Vysoká byla účast nově zvolených starostů obcí, kteří neměli možnost se s touto problematikou dříve podrobně seznámit. Velký vliv na účast měla i skutečnost, že většina starostů je neuvolněných, a řeší tedy úkoly orgánu obce při svém stálém zaměstnání. Například ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice působí z celkového počtu 46 starostů pouze pět uvolněných. Dalším důvodem menší účasti v tomto správním obvodu je také charakter možného ohrožení, který se zásadně liší od hrozeb ve správních obvodech ORP Třebíč a ORP Náměšť nad Oslavou, které se nacházejí v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a obyvatelstvo může být ohroženo také vznikem povodně (řeky Jihlava a Oslava). Účast starostů obcí v působnosti HZS Kraje vysočina, územního odboru Třebíč, je uvedena v tabulce 3.

Z diskuzí, vedených během jednotlivých přednášek vyplynulo, že starostové obcí jsou si i přes řadu dalších zákonných povinností vědomi důležitosti přípravy na řešení mimořádných událostí a krizových situací a vítají jakoukoli pomoc a spolupráci. HZS Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, proto nabídl starostům obcí metodickou pomoc přímou účastí na pracovních jednáních na úřadech obcí i v odpoledních hodinách.
 

Tabulka 3 Účast starostů obcí v jednotlivých ORP v rámci působnosti HZS Kraje Vysočina, územního odboru Třebíč

 
K podpoře přípravy na řešení mimořádných událostí byl v měsíci květnu obcím zaslán elektronicky návrh možné dokumentace, obsahující plán činnosti obce na řešení mimořádných událostí, obcím v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany plán činnosti na řešení radiační havárie a obcím vybraným jako příjmové obce v případě provedení evakuace ze zóny havarijního plánování vzor dokumentace příjmové obce. Dále budou obcím zaslány podklady k upřesnění zdroje vody využitelné při požárech a obcím ohroženým povodní plány opatření na řešení zvláštní povodně.

Za velmi důležité lze považovat informování obyvatel o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu jejich provedení a chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události. Starostům obcí bylo doporučeno, aby tyto informace předávali obyvatelům, zejména s využitím internetových stránek obecního úřadu. HZS Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, zaslal obcím k využití letáčky, které mohou vyvěsit a dále odkazy na další internetové stránky řešící danou problematiku.

Závěr

V duchu uvedených příkladů ze dvou krajů probíhala příprava starostů obcí i ve zbytku republiky. Ze sumarizace vyhodnocení, zpracovaných jednotlivými HZS krajů, lze vyvodit konkrétní závěry a doporučení, které budou inspirací pro zkvalitnění dalšího vzdělávání této významné cílové skupiny a promítnou se i do připravovaných koncepčních materiálů.

Přístup k této formě vzdělávání se ze strany cílové skupiny, tedy starostů obcí, liší kraj od kraje. Velký vliv na účast má např. kolize s dalšími akcemi v daném regionu, jejichž konání organizátoři přípravy starostů obcí neovlivní. Záleží také na osobní zkušenosti starosty obce, případně starosty obce s rozšířenou působností, s řešením reálných mimořádných událostí nebo krizových situací, a z toho plynoucí potřeba informací z oblasti bezpečnosti. Z hodnocení jednotlivých krajů dále vyplývá, že v některém kraji se vzdělávání účastní převážně starostové, kteří vykonávají svou funkci již několik volebních období, kdežto nově zvolení starostové o toto vzdělávání nemají zájem. V jiném kraji je to přesně naopak. Účast starostů obcí také ovlivňuje přítomnost starosty ORP v daném správním obvodu ORP. Tam, kde byl přítomný starosta ORP, byla větší účast starostů obcí daného správního obvodu ORP.

To, co může ovlivnit postoj uvedené cílové skupiny k této formě vzdělávání je každopádně výběr kvalitního lektora, dobře propracovaný program kurzu a především větší zaměření na praxi.

Účastníci napříč všemi kraji velice ocenili dostupnost prezentací, případně dalších materiálů, které mohou podle potřeby využívat a také uvítali nabídku metodické pomoci ze strany HZS ČR.

Závěrem lze konstatovat, že i když se v průběhu vzdělávacích akcí někde vyskytly dílčí problémy, lze celý projekt hodnotit velice pozitivně, protože dobře proškolení starostové obcí mohou lépe zvládat reakci na mimořádné události nebo krizové situace, lépe organizovat součinnost se složkami IZS, dokážou si snáze poradit s organizací činnosti krizového štábu ORP nebo obce (pokud jej zřídili) a tím lépe zvládnout vzniklou situaci v obci. Proto v této aktivitě bude HZS ČR pokračovat i v budoucnu, pravděpodobně ve změněném formátu.

plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ, kpt. Mgr. Aleš ČERMÍN, HZS Libereckého kraje, kpt. František DVOŘÁK, HZS Kraje Vysočina, foto archiv MV­-generálního ředitelství HZS ČR a archiv HZS Libereckého kraje

 

 

V pořadí již pátý společný republikový šampionát profesionálních a dobrovolných hasičů, který se uskutečnil ve dnech 26. až 28. června 2015, zavítal tentokrát do malebného podhůří východních Krkonoš, konkrétně do Trutnova.

Jako hlavního patrona mistrovství si jeho hostitel – HZS Královéhradeckého kraje, pozval samotného Krakonoše, doprovázeného dalšími hrdiny ze známého a všemi generacemi oblíbeného večerníčku. A bez nadsázky lze říci, že v mnohém bylo mistrovství téměř pohádkové – pokladnice strhujících sportovních výkonů korunovaná novými národními rekordy, okouzlující sportovní areál s dokonalým zázemím pro sportovce, organizační týmy i diváky, úžasná atmosféra. Do uvedeného výčtu pohádkového „dobra“ určitě patří organizační a logistické zajištění šampionátu jeho pořadateli. Ale ani v pohádkách nebývá vše dokonalé a nejsou jen pohádky veselé. V případě mistrovství si „zlo“ vybralo svou daň v podobě zranění několika soutěžících.

Mistři nepřipustili žádné drama

Na startu 44. mistrovství HZS ČR se představilo 14 družstev HZS krajů, doplněných o družstvo HZS podniku Deza, a.s., po dvouleté odmlce se opět představil reprezentační výběr HaZS Slovenské republiky.

Pokud vítězové posledních čtyř mistrovství dokázali zabrnkat na nervovou soustavu diváků většinou tím, že klopýtnutím v některé z disciplín (zejména požární útok nebo štafety) zapříčinili drama až do samotného závěru, na letošním šampionátu tento scénář nepřipustili. První dvě disciplíny (výstup do 4. podlaží cvičné věže a běh na 100 m s překážkami) ovládli, ve štafetě na 4x 100 m s překážkami ohromili soupeře i diváky fantastickým národním rekordem. V požárním útoku pak mohli litovat nezdaru ve skvěle rozběhnutém 2. pokusu, který je odsunul na druhé místo v této disciplíně a „pokazil“ tak možnost získat kompletní kolekci zlatých medailí. K fenomenálnímu výkonu družstva HZS Moravskoslezského kraje musíme přičíst i vynikající výkony jeho členů v soutěžích jednotlivců. Vyrovnanými výkony celkové stříbro obhájila reprezentace HZS Plzeňského kraje. Třetí příčka v požárním útoku přinesla celkový bronz HZS Kraje Vysočina, naopak zaváhání „ševců“ (10. místo) odsunulo družstvo HZS Zlínského kraje pod medailové stupně. Ještě větší smutek po požárních útocích (13. místo) asi zavládl v družstvu domácích. To, i přes oslabení o dva zraněné členy, mělo po třech disciplínách reálnou šanci na zisk celkového bronzu.

Změny v tabulkách rekordů a výkonů

Tabulky národních rekordů a nejlepších výkonů zaznamenají po letošním mistrovství hned tři změny. O ty se postarali členové mistrovského týmu. První národní rekord vytvořil v tzv. superfinále ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže časem 13,25 s Kamil Bezruč, družstvo celkových vítězů pak přepsalo tabulky rekordů ve štafetě na 4x 100 m s překážkami, kterou uběhlo za fantastických 53,36 s. Nejlepší evidovaný výkon ve dvojboji (součet časů dosažených ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže a v běhu na 100 m s překážkami) pak zaznamenal Pavel Krpec časem 29,25 s, který zvítězil na „stovkách“ a byl šestý ve „výstupu na věž“. Moravskoslezští reprezentanti obsadili ve dvojboji i ostatní medailové příčky: 2. David Dopirák, 3. Kamil Bezruč.

Při ohlédnutí za skvělými výsledky mistrovského týmu bude zajímavé sledovat, jak se vyrovná s odchodem talentovaného Davida Dopiráka, který bude pravděpodobně hájit barvy největších rivalů ostravských, družstva HZS Plzeňského kraje, a zda se Davidovi podaří navázat na skvělé úspěchy z letošního šampionátu.

pořadí	družstvo	100m		věž		štafeta		útok		celkem bodů
		čas	body	čas	body	čas	body	čas	body
1	HZS Moravskoslezského kraje	97,49	1	83,91	1	53,36	1	21,54	2	5
2	HZS Plzeňského kraje	100,96	2	88,83	2	57,41	3	21,54	1	8
3	HZS kraje Vysočina	105,43	5	89,53	3	59,92	7	22,17	3	18
4	HZS Zlínského kraje	100,97	3	92,31	5	57,55	4	25,51	10	22
5	HZS Královéhradeckého kraje	101,52	4	89,82	4	56,78	2	25,93	13	23
6	HZS Ústeckého kraje	108,54	10	93,45	6	57,85	5	22,67	5	26
7	HZS Jihomoravského kraje	107,54	8	97,43	9	59,11	6	25,40	9	32
8	HZS Středočeského kraje	106,46	6	95,46	7	62,90	9	25,86	12	34
9	HZS Jihočeského kraje	109,23	12	96,12	8	63,86	10	23,40	6	36
10	HZS Olomouckého kraje	107,52	7	99,60	11	77,22	15	22,26	4	37
11	HZS podniku DEZA, a.s.	108,54	10	103,15	12	60,51	8	25,71	11	41
12	HZS Pardubického kraje	110,51	13	104,22	13	64,16	11	24,53	7	44
13	HZS hl. m. Prahy	108,49	9	98,26	10	64,47	12	26,18	14	45
14	HZS Libereckého kraje	112,35	14	113,44	14	64,99	13	24,67	8	49
15	HZS Karlovarského kraje	119,26	15	120,11	15	69,54	14	29,50	15	59

Radost ve Chválenicích, rozpaky ve Zbožnově

Souběžně s šampionátem profesionálů proběhlo 62. mistrovství ČR sborů dobrovolných hasičů SH ČMS v požárním sportu, kterého se zúčastnily i reprezentace České hasičské jednoty a Moravské hasičské jednoty.

Průběh soutěže družstev žen nejlépe vystihuje známý Caesarův výrok „Veni, vidi, vici“. Tak mohly charakterizovat zisk čtrnáctého titulu v posledních patnácti ročnících šampionátu největší favoritky soutěže z SDH Chválenice (Plzeňský kraj). Totéž platí pro královnu „stovek“ Šárku Jiroušovou z SDH Poniklá (Liberecký kraj), která opět jako jediná z celého startovního pole pokořila sedmnáctisekundovou hranici (16,51 s).

O celkovém vítězi v soutěži družstev mužů rozhodl velmi dramatický průběh královské disciplíny – požární útok. Až osmý čas odsunul na třetí příčku po dvou disciplínách suverénní družstvo Zbožnova (Pardubický kraj). Naopak zisk stříbra znamenal celkové zlato pro SDH Těškovice (Moravskoslezský kraj).

Co hostitelé „nezvládli“

Za organizační zabezpečení letošního společného mistroství patří velké poděkování a uznání nespočetnému týmu příslušníků a občanských zaměstnanců HZS Královéhradeckého kraje vedenému plk. Ing. Františkem Menclem. Vytknout jim můžeme snad jen jediné. Když už si zvolili Krakonoše za hlavního patrona mistrovství, mohli s ním dohodnout stabilně hezké počasí. „Vypuštěním“ dešťových mraků totiž zkomplikoval průběh zejména sobotních odpoledních disciplín.

Organizátorem příštího společného mistrovství republiky v požárním sportu v roce 2016 bude HZS Jihomoravského kraje, šampionát se s největší pravděpodobností uskuteční v Brně.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto Milan VÁVRŮ
 

Dotační programy pro rok 2016

• PREVENCE
Jak správně řešit únikovou cestu po částech
Ing. Ján Dekánek

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Nebezpečné CBRN látky: možnosti rozšíření a potenciální následky
Ing. Tomáš Dropa