POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár expedice výrobní haly způsobil vysoké škody
plk. Ing. Václav Kovář, plk. Ing. Václav Špéra, kpt. Ing. Tomáš Úlehla, por. Bc. Karel Vidlář
s.4

Změny v požadavcích na zateplovací systémy
Ing. Pavel Zemene, Ph.D.    
s. 8

Požární a provozní bezpečnost spalinových cest
plk. Mgr. Libuše Chvojková          
s. 9

Vyhlášení soutěže „Hasiči před i za objektivem 2016“
Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA    
s. 9

Mezinárodní konference zjišťování příčin vzniku požárů
pplk. Mgr. Jakub Škoda, kpt. Ing. Lukáš Hřebačka       
s. 10

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Humanitární pomoc a využití nových technologií v prostředí České republiky
Josef Koláček   
s. 12

Tým posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje
por. Mgr. Zdenka Štrauchová    
s. 14

Rok pražských záchranářů s novým ředitelem
Mgr. Zuzana Cikhartová    
s. 16

Integrovaný záchranný systém a osoby se sluchovým postižením
Mgr. Silvie Benešová    
s. 18

Letní teploty s sebou přinášejí zvýšený výskyt bodavého hmyzu
Alena Kuthanová, DiS.    
s. 20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Česká školní inspekce prověřovala vzdělávání v bezpečnostních tématech
plk. Mgr. Eleonóra Tilcerová    
s. 21

Jsme připraveni na období sucha?
kpt. Ing. Jan Saitz    
s. 22

Příprava členů krizových štábů obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji
plk. Ing. Jaroslav Černý, kpt. Ing. David Buček        
s. 24

Celostátní soutěž „Tuta Via Vitae aneb bezpečná cesta životem pro občana EU“
kpt. Mgr. Martina Talichová    
s. 25

Tvorba „Junior deníku“ pro děti
kpt. Mgr. Kamila Mráčková    
s. 26

Prostředky individuální dekontaminace toxických látek  VII
Dekontaminační směsi
Ing. Tomáš Čapoun, CSc.    
s. 35

INFORMACE

Návštěva Plzeňského a Karlovarského kraje
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová        
s. 27

Budějovičtí hasiči oslavili 150. narozeniny
plk. Ing. Jana Neškodná, por. Ing. Vendula Matějů    
s. 28

Český pohár ve dvojboji v plném proudu
Mjr. Ing Jan, Kolář, kpt. Ing. Petr Holub, por. Ing. Vendula Matějů, Metoděj Popov, DiS.    
s. 31

Harrachovskému mamutovi kraloval Lukáš Novák
por. Mgr. Zdenka Štrauchová    
s. 32

Akademické mistrovství ČR v požárním sportu a European Academic Cup 2016
David Dopirák    
s. 33

Mallorca Football Tournaments 2016
nprap. Bc. Pavel Zámečník    
s. 33

Mistrovství HZS ČR v kopané
nprap. Bc. Pavel Zámečník    
s. 33

Dne 18. března 2016 zasahovali hasiči z Jihomoravského kraje u rozsáhlého požáru expedice výrobního areálu v průmyslové zóně ve Vyškově. I přes vysoce profesionální zásah všech jednotek PO podporovaných činností štábu velitele zásahu způsobil požár škodu v řádu stamilionů korun. Řadí se tak k požárům s jednou z nejvyšších škod v novodobé historii HZS Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK“).

Na žádost majitele poškozeného objektu je popis činností a objektů obecný bez konkrétního uvedení názvu společnosti a konkrétní výše škody.

Stručný popis areálu

Výrobní areál společnosti je složen z několika objektů. Základním materiálem pro výrobu jsou hliníkové polotovary, plasty, plátno, šňůry, spojovací materiál. Vlastní výrobní program představuje zpracování polotovarů, montáž hotových výrobků a doplňků, balení hotových výrobků a konečnou expedici.

Samotný areál závodu se skládá ze čtyř objektů. Jde o administrativní budovu, která je situována v jižní části mezi výrobní halou č. 1 a výrobní halou č. 2. Mezi těmito halami je situován objekt – hala s expedicí – který je od administrativní budovy ve své jižní části oddělen atriem. Výrobní haly č. 1 a č. 2 společně s halou s expedicí tvoří jeden požární úsek a administrativní budova tvoří samostatný požární úsek.

Hala s expedicí, kompresorovnou a stanovištěm aku vozíků, která slouží pro halu č. 1 i halu č. 2, má rozměry 40 x 20 m. Obě haly jsou jednopodlažní s nosným systémem tvořeným železobetonovými sloupy a předpjatými vazníky. Expediční hala měla obvodové stěny zděné z keramických tvárnic, zateplených kontaktním zateplovacím systémem s izolací z minerálních vláken a tenkovrstvou omítkou. Střešní plášť obou hal je tvořen trapézovým plechem, tepelnou izolací z minerálních vláken a foliovou hydroizolací. Podlaha v halách je betonová.
Z vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení je na základě požadavku investora vybaven objekt elektrickou požární signalizací (dále jen „EPS“). EPS je instalována ve všech čtyřech objektech. Technická zařízení objektu – vzduchotechnická zařízení jsou řešena v souladu s ČSN 73 0872 – neprocházejí požárně dělicími konstrukcemi, resp. průřez průchodu je menší než 40 000 mm². Zařízení ve strojovně vzduchotechniky slouží pouze jedinému požárnímu úseku a strojovna je jeho součástí. Vytápění hal je plynové teplovzdušné, zdrojem tepla jsou vzduchotechnické jednotky osazené na střeše haly s expedicí.

Situace v době příjezdu první jednotky

Požár byl ohlášen na KOPIS HZS JmK (dále jen „KOPIS“) 18. března 2016 v 01:21 hodin ostrahou objektu. Na základě zjištěných informací byly vyslány jednotky PO z I. stupně požárního poplachového plánu (dále jen „PPP“) – ze stanice Vyškov (C1-B,E­ S) s CAS 20/4000/200 S2T (1+3), CAS 30/9000/540 S3VH (1+1), AZ 30 S1R (1+1) i velitelem družstva, který v uvedený den zastupoval velitele čety, s VEA L2Z (1+0), dále jednotky SDH obce (dále jen „JSDHO“) Vyškov (JPO III/2) s CAS 20/4600/300 S2Z (1+4) a CAS K27/3200/100 S1Z (1+2) a JSDHO Drnovice (JPO III/2) s CAS 25/2500/400 S2Z (1+6), CAS 32/9000/0 S3R (1+3) a DA 8 L1Z (1+4).
V době příjezdu první jednotky (CAS 20 ze stanice Vyškov) byla požárem zasažena celá expediční hala o rozměrech 20 x 40 m, včetně střešního pláště, který měl již narušenou celistvost. Velitel zásahu (dále jen „VZ“) ihned vyžádal vyslání dalších sil a prostředků (dále jen „SaP“) z II. stupně PPP. Na místo byly KOPIS vyslány následující jednotky – ze stanice Bučovice (P1-C­ Z) s CAS 24/2500/200 S2T (1+2) a CAS 32/8200/800 S3R (1+1), dále JSDHO Luleč (JPO III/1) s CAS 25/2500/10 S2Z (1+4), JSDHO Rousínov (JPO III/1) s CAS 20/4000/240 S3Z (1+5), DA8 S2Z (1+4), JSDHO Ivanovice na Hané (JPO III/1) s CAS 32/8200/800 S3R (1+3). Na místo vyjel územní řídicí důstojník (dále jen „ÚŘD“) s VEA L2Z.

Průběh zásahu

Velení u zásahu převzal zástupce velitele čety (dále jen „VČ“), který po průzkumu rozdělil místo zásahu na dva úseky a postupně nasadil devět útočných proudů na cesty šíření požáru do navazujících výrobních hal, které tvořily s expedicí jeden požární úsek. Další útočný proud nasadil z koše AZ 30 na hašení plamenného hoření střešního pláště. Z důvodu vysoké intenzity požáru, nutnosti zasahovat v dýchacích přístrojích a zřízení kyvadlové dopravy hasební vody od nadzemního hydrantu vzdáleného přibližně 1 km od místa požáru, VZ vyhlásil III. stupeň požárního poplachu. To bylo zásadní správné rozhodnutí pro zajištění kontinuálního účinného hašení a následnou rychlou lokalizaci požáru. Na místo zásahu byly vyslány jednotky ze stanice Slavkov u Brna (P1-C­ Z) s CAS 24/2400/200 M2T (1+4), stanice Brno­ Líšeň (P4-A­ O) s PPLA M2Z (1+1) se zásobou 15 dýchacích přístrojů a 45 náhradními tlakovými lahvemi, dále JSDHO Vyškov s CAS K24/3500/100 M3Z (1+5), JSDHO Račice (JPO III/1) s CAS 32/6600/0 S3R (1+2), DA 8 L2Z (1+3), JSDHO Studnice (JPO III/1) s CAS 15/2000/120 M2Z (1+4), JSDHO Nové Hvězdlice (JPO III/1) s CAS 25/3500/200 M2Z (1+6), JSDHO Krásensko (JPO III/1) s CAS 32/600/600 S3R (1+2) a DA 12 L1Z (1+7), JSDHO Ruprechtov (JPO III/1) s CAS 25/3500/200 M2Z (1+4), JSDHO Brodek u Prostějova (mezikrajská dohoda – JPO II/1) s CAS 16/2500/200 M2R (1+3). K zajištění hasebních obvodů stanic ÚO Vyškov byly do pohotovosti na své zbrojnici povolány JSDHO Slavkov u Brna (JPO III/1), JSDHO Bučovice (JPO III/1) a JSDHO Žarošice (JPO III/1 s předurčeností na zásah u DN).

VZ ověřil uzavření přívodu energií do požárem zasaženého prostoru a bylo potvrzeno od ostrahy, že se v objektech nenachází žádná osoba. Komplikace působily dvě technologické jednotky umístěné přímo na staticky narušené střeše expedice. V té době se hasiči domnívali, že se jedná o klimatizační jednotky. VZ v počátku zásahu velmi účinně vypomohl i vyšetřovatel požáru v pohotovosti, který po zdokumentování místa požáru aktivně pomohl s organizací přijíždějících jednotek PO, a přispěl tak k rychlému nasazení SaP na místě zásahu.

ÚŘD se po svém příjezdu na místě zásahu seznámil se situací a po dohodě s VZ na místo povolal velitele čety ze stanice Brno­ Lidická (C3-B­ Z,F) s VEA L2Z pro taktickou podporu řízení zásahu z důvodu praktických zkušeností z řízení rozsáhlých požárů. Na místo byl cestou KOPIS povolán statik – člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků (dále jen „ČKAIT“), na základě dohody o osobní pomoci mezi HZS JmK a ČKAIT. O situaci na místě zásahu byl informován z KOPIS starosta města Vyškova.

Z důvodu vyhlášení III. stupně požárního poplachu VZ ustanovil štáb VZ. Náčelníkem štábu VZ jmenoval ÚŘD. Ten si povolal cestou KOPIS na místo zásahu velitelsko­ spojový automobil s mobilním operačním pracovištěm KOPIS a také vybrané příslušníky denní směny stanice Vyškov, ze kterých následně jmenoval členy štábu VZ. Do příjezdu členů štábu VZ na místo zásahu se podařilo ÚŘD kontaktovat zástupce firmy vlastnící výrobní areál. Po vytěžení informací byla nově zajištěna kyvadlová doprava hasební vody z přibližně 300 m vzdálené požární nádrže umístěné v sousedním výrobním areálu. To pozitivně ovlivnilo dodávku hasiva na místo požáru a umožnilo část SaP přeskupit na místě zásahu a vystřídat obsluhy útočných proudů.

Zástupce firmy sdělil ÚŘD a VZ, že v areálu se nachází serverovna, která zajišťuje datovou komunikaci pro veškeré objekty firmy, tedy i nezasažené požárem. VZ proto zajistil maximální kulturu hašení v blízkosti této místnosti. Z důvodu narušené statiky byly stanoveny bezpečné cesty pohybu hasičů přes sousední prostory navazující na expedici. Dále bylo od zástupce firmy zjištěno, že:
- technologické jednotky umístěné na střeše expedice jsou dvě plynové vzduchotechnické jednotky, které zajišťují vytápění výrobních hal,
- v jedné z přilehlých výrobních hal navazující na expedici jsou výrobní stroje a zařízení na zpracování hliníkových profilů, v další hale jsou nejcennější výrobní stroje pro zpracování tištěných spojů a jsou citlivé na jakékoli znečištění,
- celý komplex výrobních hal kromě administrativy tvoří jeden požární úsek vybavený EPS bez dalšího požárně bezpečnostního zařízení,
- v expedici se nachází také velký počet bateriových článků umístěných v trubicích.

Po příjezdu ze stanice Brno­ Lidická se VČ zkontaktoval s VZ a společně vyhodnotili stanovenou taktiku zásahu. VZ a VČ se shodli, že zásah je účinný. Hlavní problém působí zakouření výrobních hal nezasažených požárem. Narušená statika objektu expedice neumožňuje účinně likvidovat všechna ohniska požáru.

Náčelník štábu VZ, po dohodě s VZ, jmenoval VČ jako člena štábu pro analýzu. Na místo zásahu se postupně dostavili další příslušníci stanice Vyškov, kteří byli začleněni do štábu velitele zásahu. Štáb byl obsazen takto: náčelník štábu, členové štábu pro spojení, týl, analýzu, nasazení, zástupce firmy a statik.

Na místo zásahu se dostavil krajský řídící důstojník, ředitel ÚO Vyškov a oba se zapojili do činnosti štábu VZ. Štáb VZ navrhl VZ povolat na místo chemickou laboratoř Tišnov pro preventivní měření koncentrací zplodin hoření v obytné zóně města Vyškova.

Když se na místo události dostavila ředitelka firmy, předal jí základní informace náčelník štábu a úzce spolupracovali krajský řídící důstojník a ředitel ÚO Vyškov. Byla zrušena pracovní směna pro zaměstnance z expedice a přilehlých výrobních hal. Na místo události ředitelka firmy povolala další vedoucí pracovníky firmy, se kterými okamžitě začala připravovat plán na likvidaci škod. Dostavil se také tiskový mluvčí HZS JmK v pohotovosti, který s ředitelkou firmy domluvil znění tiskové zprávy pro novináře. Byl také předjednán způsob informování, aby poskytované informace byly shodné jak od HZS JmK, tak od poškozené firmy.

VZ v 03:27 hodin ohlásil lokalizaci požáru, proto mohla být provedena prohlídka stavebních konstrukcí statikem, kterého předtím na místo zásahu dopravil ÚŘD Brno­ město v pohotovosti. Statik konstatoval, že stavební konstrukce expedice jsou požárem silně narušené a nevyloučil sekundární ztrátu stability dalších stavebních prvků. VZ proto ponechal v platnosti zákaz vstupu pod střešní konstrukci a ohniska se dohašovala z bezpečných míst sousedních hal. Veliteli 2. úseku se podařilo zajistit demontování střešních světlíků v obou přilehlých halách. Člen štábu VZ pro analýzu zvažoval nasazení velkoobjemového přívěsného požárního ventilátoru z výbavy HZS JmK. Po konzultaci s vedením firmy rozhodl, že přilehlé haly se odvětrají pouze přirozeně z důvodu instalace jemné mechaniky a výrobních strojů, které by mohly být poškozeny rychlým prouděním vzduchu s příměsí drobných částic z okolí místa požáru.

Pracovníci chemické laboratoře Tišnov provedli měření ve vytipovaných ulicích města Vyškova. Nebyla nikde zaznamenána zvýšená, natož nebezpečná koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Člen štábu pro týl se dvěma pomocníky zajistil stravu a ochranné nápoje pro zasahující, hrazené firmou, a dovoz náhradních zásahových oděvů pro zasahující příslušníky stanice Vyškov. Člen štábu pro nasazení navrhl VZ redukci SaP na místě zásahu podložený konkrétním časovým plánem a zaznamenal pozici SaP v době lokalizace.

Před odjezdem jednotek z místa zásahu se ÚŘD a velitel stanice Vyškov spojili se zástupci firmy a navrhli řešení nouzového napájení serverovny elektrickou energií, aby byl zajištěn alespoň nouzový režim provozu ve zbylých částech výrobního areálu firmy.

Místo zásahu bylo písemně předáno v 11:30 hodin ředitelce firmy. Ze strany ÚŘD byla poskytnuta informační podpora o možnostech asanace prostor poškozených zplodinami hoření a nutnosti povolat na místo statika, který připraví postup zajištění staticky narušených konstrukcí. S ohledem na to nemohly být rozebrány vrstvy ohořelého materiálu na ploše expedice. Proto bylo domluveno, že se tým vyšetřovatelů, společně s experty z Technického ústavu požární ochrany (dále jen „TÚPO“), dostaví na ohledání místa po požáru v pondělí 21. března 2016. Do té doby byl stanoven způsob pravidelných kontrol místa po požáru strážní službou firmy a také příslušníky stanice Vyškov pomocí termokamery. V průběhu soboty 19. března 2016 byla zaznamenána sekundární destrukce části střešního pláště, jak predikoval statik.

V následujícím týdnu ředitel ÚO Vyškov několikrát jednal s ředitelkou firmy a konzultoval s ní informace vztahující se k možnosti obnovení provozu firmy.

Zjišťování příčin vzniku požáru

Na místo události se postupně dostavil vyšetřovatel požáru ÚO Vyškov a s ohledem na v tu dobu známou odhadovanou vysokou škodu vyjel i krajský vyšetřovatel požárů v pohotovosti.

Na základě výpovědi svědků bylo svědecké ohnisko stanoveno do prostoru uskladněných palet mezi vstupy u nákladové rampy. Na základě ohledání a na základě výpovědi zasahujících jednotek PO bylo požární ohnisko stanoveno do prostoru regálu č. 53 (tento regál byl umístěn u stěny mezi dvěma vstupy do haly elektro výroby) a prostoru před ním. V těchto místech byla intenzita požáru nejsilnější – největší poškození zděných konstrukcí a kovových konstrukcí regálů. Na základě ohledání a následného zkoumání bylo kriminalistické ohnisko lokalizováno na střeše expedičního skladu – v prostoru pod nosným ocelovým roštem teplovzdušného agregátu IZOGAS 390 KV (plynový ohřívač vzduchotechniky). Z poškozeného plynového potrubí unikal zemní plyn do vzduchotechniky. Následnou iniciaci hoření zemního plynu vyvolal hořák teplovzdušného agregátu při jeho standardním funkčním režimu. Vlivem požáru došlo ke zborcení VZT potrubí, které vedlo pod stropem expediční haly. Tímto zborceným potrubím se šířil požár, který se následně rozšířil na uskladněné dřevěné palety a uskladněné zboží, postupně se požár rozšířil na celý prostor expediční haly.

Na základě výpovědi svědků a zjištěných skutečností byly při ohledání místa požáru stanoveny následující verze vzniku požáru:
1. Úmyslné zapálení: Tato verze byla jednoznačně vyloučena, protože vstupy do objektu nevykazovaly známky násilného vniknutí a dále vzhledem k pozici kriminalistického ohniska, průběhu požáru a dalších ověřených faktorů nebyla tato verze stanovena jako reálně možná.
2. Technická závada na zářivkovém osvětlení: Ohledáním zářivkového osvětlení příslušníky TÚPO, byla tato verze jednoznačně vyloučena. Podle jejich vyjádření tento typ zářivkového osvětlení nevykazoval známky technické poruchy.
3. Technická závada na elektromotorech uskladněných v expedičním skladu: Tyto tzv. SSL motory sloužící k pohonu drobných mechanických částí obsahují bateriový akupack skládající se z devíti NiMH článků. Celkově má akupack 10,8 V/2100 mAh. Celkem 4600 těchto motorů bylo uskladněno v regálu č. 53 na paletách. Zástupci TÚPO provedli ohledání motorů a vyslechli zaměstnance, kteří provádějí kompletování těchto motorů. Následně došli k závěru, že tyto motory nebyly iniciátorem vzniku požáru. Tato verze byla rovněž vyloučena.
4. Technická závada na střešním plynovém ohřívači IZOGAS 390: V místě před regálem č. 53 bylo zahájeno rozebírání sutin po požáru. Toto místo bylo vybráno podle intenzity poškození zděných konstrukcí a kovových konstrukcí regálů, kde byl požár nejintenzivnější. Postupným odklízením jednotlivých vrstev suti bylo zjištěno, že čím více se postupovalo níže, tím bylo poškození uskladněných výrobků menší. Dále bylo nalezeno pod sutinami zborcené VZT potrubí, které před požárem vedlo pod stropem a od plynového ohřívače rozvádělo teplý vzduch v hale. Tudíž bylo možné předpokládat, že toto potrubí se zbortilo v počátku rozvoje požáru. Na základě tohoto zjištění se další zkoumání a ohledání obrátilo směrem k rozvodu VZT potrubí a na jeho počátek k plynovému ohřívači umístěnému na střeše objektu. Příslušníky TÚPO byli demontovány fragmenty z rozvodné skříně plynového ohřívače a odvezeny k dalšímu zkoumání.

Příčina vzniku požáru

Na základě všech zadokumentovaných skutečností, získaných důkazů, poznatků a expertizních zjištění, byla jako příčina vzniku požáru stanovena provozně technická závada. Příčinou vzniku požáru expediční haly byl únik plynu z přívodní armatury k teplovzdušnému agregátu IZOGAS 390 KV, který byl způsoben destrukcí s následkem vzniku perforace ve svaru mezi hlavním přívodem plynu a pravoúhlým kolenem zajišťujícím horizontální vychýlení vedení směrem k řídicí jednotce agregátu pod ocelovým podlahovým roštem.
Majitelem objektu byla celková škoda vyčíslena v řádu stamilionů korun. Došlo k úplnému zničení expediční haly, uskladněných hotových výrobků a poškození výrobních technologií zplodinami požáru v sousedních halách.

Specifika zásahu

Pozitiva
- velmi dobře VZ stanovená taktika zásahu,
- vysoká odborná úroveň JSDHO a dostatečné početní stavy členů jednotek PO,
- vysoké fyzické nasazení všech JPO u zásahu,
- odborná úroveň a organizační schopnosti ÚŘD,
- hned v prvních fázích zásahu byla využita osobní znalost areálu zasahujícího člena JSDHO Krásensko,
- činnost příslušníků ÚO Vyškov a KOPIS ve štábu VZ, kde se zúročila dlouhodobá spolupráce HZS JmK s Centrem simulačních a trenažérových technologií – zařízení Armády ČR v Brně, kde pravidelně probíhá praktická odborná příprava vybraných příslušníků HZS JmK pro činnost ve štábu VZ,
- vynikající spolupráce s ředitelkou a bezpečnostním technikem firmy,
- velmi kvalitní a dlouhodobá spolupráce se statiky ČKAIT na území Jihomoravského kraje,
- zařazení a využití techniky z IOP – VEA L2Z Ford Ranger pro samostatnou činnost velitele čety ze stanice typu C1, který tak mohl efektivně a kvalitně řídit zásah,
- velmi dobré využití techniky z IOP – VEA L2Z Škoda YETI 4x4 pro činnost ÚŘD jak po stránce vybavení, tak po stránce jízdních vlastností zajišťující potřebnou podporu řízení zásahu,
- využití tiskárny a notebooku ve vozidle PPLA k činnosti štábu VZ – celý areál firmy byl bez dodávek elektrické energie,
- podařilo se určit příčinu vzniku požáru,
- využití služby pohotovosti tiskového mluvčího – komunikace s médii v průběhu celého zásahu,
- vynikající spolupráce s příslušníky TÚPO.

Negativa
- strážní služba zpočátku odmítla zpřístupnit jinou část areálu k zajištění dodávky hasební vody (podařilo se zajistit až těsně před násilným vniknutím ke zdroji vody),
- ještě v době řešení mimořádné události se na sociálních sítích objevila videa z místa zásahu pořízená mobilními telefony, a to včetně detailů z požárem zasažených objektů (na žádost majitele a vyšetřovacího týmu byly osoby prezentující zásah na sociálních sítích kontaktovány a požádány o stažení některých fotografií a videí z místa zásahu a všechny tento požadavek respektovaly a nevhodný obsah odstranily).

Na závěr hodnotíme velmi pozitivně přístup firmy k následkům požáru. Na základě informací o příčině vzniku požáru a skutečném dopadu požáru na činnost firmy připravuje v současné době nad rámec požadavků současné legislativy a norem zpracování dokumentace zdolávání požáru a vybavení objektů společnosti požárně bezpečnostními zařízeními k zajištění minimalizace negativních dopadů případného požáru na výrobu a činnost firmy.

plk. Ing. Václav KOVÁŘ, plk. Ing. Václav ŠPÉRA, kpt. Ing. Tomáš ÚLEHLA, por. Bc. Karel VIDLÁŘ, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Požární a provozní bezpečnost spalinových cest byla jedním z témat mezinárodního semináře, který se konal pod záštitou MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Na setkání, které se uskutečnilo dne 7. června letošního roku v zařízení Lysina v Praze, přivítal generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslav Ryba společně s náměstkem pro prevenci a civilní nouzovou připravenost brig. gen. Ing. Milošem Svobodou prezidenta Společenstva kominíků České republiky a zástupce dalších společenství kominíků z okolních zemí, konkrétně ze Slovenska a z Polska, a i zástupce MV­-generálního ředitelství HZS ČR.

Setkání se stalo vítanou příležitostí nejen pro výměnu zkušeností a aktuálních informací z oblasti kominictví, ale zejména prodiskutování právních předpisů zabývajících se problematikou tohoto řemesla a jejich aplikace v praxi v jednotlivých zemích.

Program setkání zahájil plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M., shrnutím procesu přípravy a přijetí nové právní úpravy (§ 43 až 47 zákona o požárních ochraně a vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty). Dále upozornil na změnu autorizujícího orgánu u kominických profesních kvalifikací z Ministerstva průmyslu a obchodu na MV­-generální ředitelství HZS ČR. Jedná se o činnost, kterou po odborné stránce provádí Hasičský záchranný sbor ČR, zejména z pohledu právní úpravy (zákona o požární ochraně). Uvedený převod znamená efektivnější činnost v dané oblasti a je zajištěna i kompetentní odborná kontrola a pomoc autorizovaným osobám, včetně školení jejich zástupců apod. V závěru svého vystoupení poukázal na důležitost nejen požární bezpečnosti, ale i bezpečnosti provozní. Je nutné mít vždy na zřeteli, že právní úprava není nástrojem pro bezpečnost, ale je návodem a podporovatelem pro bezpečnost. Může existovat sebelepší právní úprava, ale bez pochopení nutnosti a adekvátnosti postupů pro bezpečnost osob je výsledek mizivý.

Na jeho vystoupení navázal Ing. Jaroslav Schön, prezident Společenstva kominíků ČR, který zejména vyzdvihl výbornou spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR a poukázal na potřebu jednotnosti právního prostředí odvětví kominictví napříč různými zeměmi. Následně představitelé jednotlivých zúčastněných zemí, Milan Deák, prezident Komory kominárov Slovenska, a Waldemar Droždžol, prezident Korporace polských kominíků, představili svůj přístup k uvedené problematice a shodli se na potřebě nastavení společné legislativy alespoň v rámci zemí Visegrádské čtyřky.

Setkání se zúčastnili i zástupci odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR, kteří zejména v rámci debaty poukázali na nutnost řádné činnosti kominíků a působnost HZS ČR, např. v rámci zjišťování příčin vzniku požárů v souvislosti se spalinovými cestami.

Výsledkem setkání byla vzájemná dohoda všech zúčastněných na společném postupu pro dosažení vytčeného cíle, kterým je sjednocení všech právních předpisů týkajících se kominictví.

plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ

ADRA (Adventist Development and Relief Agency) je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. ADRA, o.p.s., Česká republika je součástí mezinárodní sítě organizací ADRA, které působí ve více než 130 zemích světa. V České republice působí od roku 1992.

V České republice ADRA koordinuje 11 dobrovolnických center, která se zaměřují především na pomoc seniorům, dětem a zdravotně postiženým. Vysíláme do domovů pro seniory, nemocnic, ústavů sociální péče a dětských domovů více než 1830 pravidelných dobrovolníků (www.adra.cz/dobrovolnictvi). ADRA se věnuje také globálnímu rozvojovému vzdělávání, které vede žáky, studenty i pedagogy k zájmu o globální témata, jako je migrace, ochrana životního prostředí, chudoba, odpovědná spotřeba, spravedlivý obchod, lidská práva a další [3].

Pomoc při mimořádných událostech

ADRA se aktivně zapojuje do pomoci při povodních a jiných živelních katastrofách v České republice. Od roku 1999 se podílí na výcviku a koordinaci sítě dobrovolníků, kteří jsou připraveni poskytovat psychosociální pomoc při a po mimořádných událostech a dále se zaměřuje také na osvětovou a preventivní činnost. Významnou roli při řešení následků mimořádných událostí hrají i dobrovolnická centra, která v průběhu pomoci mohou sloužit jako zázemí pro koordinaci pomoci a zázemí pro terénní týmy. Kromě těchto center může v mimořádných případech také využít zázemí v prostorách církevních zařízení a budov po dohodě se zřizovatelem humanitární organizace. Toto zázemí pak může sloužit především jako podpora dobrovolnické činnosti, nebo jako nouzové ubytování. Z hlediska činnosti celé organizace představuje zvládání mimořádných událostí, kromě dobrovolnictví, rozvojové pomoci a vzdělávání, jednu z hlavních oblastí. Jednotlivé oblasti se pak mohou velmi silně prolínat, například právě dobrovolnictví a mimořádné události [1].

V oblasti pomoci při mimořádných událostech ADRA úzce spolupracuje s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, a to na základě smlouvy o spolupráci z roku 2003. Uvedená spolupráce se odehrává ve dvou základních oblastech. Jednou je oblast přímé pomoci v průběhu mimořádných událostí a druhou je činnost po jejich ukončení. Konkrétní činnosti jednotlivých pomáhajících organizací jsou součástí Typové činnosti složek IZS č. 12. „Typovou činnost vydává Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, odbor IZS a výkonu služby. Typová činnost obsahuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události“ [5].
Jednou z činností je sběr dat v zasaženém území (monitoring), dále dobrovolnická pomoc při odklízení následků mimořádné události a obnově bydlení, materiální pomoc, dlouhodobá psychosociální pomoc a finanční pomoc především z prostředků veřejných sbírek. Druhou oblastí je prevence a vzdělávání. Tato činnost se odehrává především v oblasti psychosociální pomoci ve spolupráci s oddělením psychologické služby MV-generálního ředitelství HZS ČR v rámci akreditovaného programu.

Komunitní intervenční psychosociální (KIP) týmy

Členové KIP týmů fungují v rámci akreditovaného programu Ministerstva vnitra „Komunitní intervenční psychosociální týmy v České republice“. Navazují na práci složek integrovaného záchranného systému a spolupracují se zástupci obcí, s církvemi a jinými pomáhajícími organizacemi. Záměrem KIP týmů je doprovázet přímo zasažené, rodinné příslušníky, očité svědky i pomáhající a nabízet jim podporu při zvládání dopadů mimořádné události s důrazem na využití jejich vlastních sil, zdrojů a prostředků. Jeho členy jsou dobrovolníci různých profesí a zaměření (lidé s empatií, sociální pracovníci, duchovní, psychologové atd.). KIP týmy vznikly na základě zkušeností z terénní práce po neštěstích, kdy se ukázala zvýšená poptávka po lidech – dobrovolnících schopných a ochotných reagovat na potřeby zasažených. Při své práci se hlásí k Etickému kodexu sociálního pracovníka a Standardům psychosociální krizové pomoci MV- generálního ředitelství HZS ČR [2]. Kromě vzdělávání se dobrovolníci a členové KIP týmů v rámci přípravy zapojují do společných cvičení spolu s HZS ČR především na úrovni jednotlivých krajů. Například 15. dubna 2016 se v Karlovarském kraji uskutečnilo školení jednotek SDH k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a techniků. Členové místního KIP týmu, kteří v loňském roce ukončili výcvik, dostali příležitost zapojit se do jednotlivých úkolů zaměřených především na evakuaci osob při povodních [4]. Klíčová role členů KIP týmu spočívala v poskytování psychosociální pomoci evakuovaným, v pomoci při evakuaci provedené na vodní ploše a nácviku komunikace s velitelem zásahu. Na všech stanovištích doprovázel dobrovolníky při plnění úkolů psycholog HZS Karlovarského kraje kpt. PhDr. Michal Černík, Ph.D., a v případě potřeby doplňoval důležité informace ke splnění úkolu, ale i k lepšímu pochopení jednotlivých činností v průběhu zásahu.

Nové technologie pro humanitární práci

Dalším tématem v oblasti přípravy ke zvládání následků mimořádných událostí a prevence je implementace nových technologií pro humanitární práci. Především se rozvíjejí mobilní aplikace a jejich využívání jednotlivými účastníky pomoci v rámci řešení dopadů mimořádných událostí. Uživatelem těchto aplikací pak mohou být nejen pomáhající humanitární organizace, ale také příslušníci HZS ČR a zástupci samosprávy. Možností využití takových aplikací je celá řada. V současné době se zaměřujeme především na oblast monitoringu zasaženého území, tedy popis stavu oblasti, nebo jednotlivých zasažených domácností.

Sběr potřebných informací z terénu se odehrává především ve formě vyplňování papírových formulářů, které je nutné převádět do elektronické podoby a dále k nim připojovat fotografie zasažených domácností. Je to administrativně náročný proces, který se snažíme zefektivnit využitím mobilních zařízení a aplikací. Aplikace pro sběr dat umožňuje vytváření strukturovaných dotazníků, rychlý reporting informací do informačního centra, určování GPS souřadnic zasažených domácností nebo míst výkonu činnosti terénních pracovníků. Dále přiřazuje fotografie zasažených míst přímo ke konkrétním dotazníkům a umožňuje hlasové nahrávky prostřednictvím diktafonu. Aplikace je přístupná i v offline režimu, což je důležité zejména v době, kdy nejsou dostupná datová připojení. Hlavní výhodou aplikace je rychlý report ze zasaženého území a možnost rychlé reakce na potřeby v dané lokalitě. Terénním pracovníkům přináší významnou úsporu času s administrativou a přepisováním dotazníků z papírové formy do elektronické podoby. Uvedená aplikace byla představena na konferenci Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality, uspořádané 17. března 2016. Konference s názvem „Pomáháme společně“, se věnovala tématu dobrovolnictví a spolupráce mezi organizacemi nejen při mimořádných událostech. Účastníci měli možnost přímo v průběhu konference na svých, nebo zapůjčených tabletech a mobilních telefonech prakticky vyzkoušet jednoduchou instalaci a ovládání představené aplikace.

Koordinační činnost v terénu

V rámci cvičení neziskových organizací, HZS ČR a zástupců samosprávy byla aplikace vyzkoušena v několika krajích, poslední takové cvičení se uskutečnilo na konci měsíce dubna v Hlučíně v areálu Záchranného útvaru HZS ČR. Zapojili se do něj zástupci HZS Moravskoslezského kraje, neziskových organizací, Městské policie a Vysoké školy báňské v Ostravě, Fakulty bezpečnostního inženýrství. V Hlučíně se procvičovala ještě koordinační činnost s další aplikací, která slouží pro koordinaci pracovníků v terénu. Účastníci si mohli v praxi vyzkoušet navigaci k místu splnění zadaného úkolu (v rámci areálu záchranného útvaru), ale i zadání nové události, nebo úkolu pro kolegu přímo v terénu (POI „Points Of Interest“ jsou body na mapě - GPS souřadnice s popisem). Přínosné byly rovněž zpětná vazba účastníků k uživatelskému rozhraní a jejich praktické návrhy k vylepšení funkcionality.

Aplikace pro koordinaci terénních pracovníků a dobrovolníků je dobře využitelná pro koordinaci naléhavé pomoci, například ošetření drobných zranění v terénu (ve spolupráci s pracovníky Českého červeného kříže), nebo také ke koordinaci psychosociální pomoci. Koordinátor infocentra se prostřednictvím reportu v aplikaci (vytvoření POI) z terénu dozví o naléhavé potřebě a pomocí GPS souřadnice tam může vyslat potřebnou pomoc (psychologa, zdravotníka). Tato aplikace nemá nahrazovat činnost profesionálních složek v akutní fázi, ale může být velmi důležitá pro efektivní koordinaci pomoci ve fázi následující. Jako příklad můžeme zmínit obtížnou orientaci v lokalitách zasažených povodní, kdy je při narušené infrastruktuře a často chybějících označeních jednotlivých nemovitostí obtížné dostat se rychle do místa pomoci. Přidělenými GPS souřadnicemi a s aplikací, která umožňuje navigovat terénního pracovníka, se proces pomoci může významně zkrátit.

Mobilní aplikace, ale i rychlý rozvoj technologií, které jsou stále dostupnější, mohou být jednou z možných cest k efektivnější koordinaci pomoci a lepší spolupráci pomáhajících organizací, ale i složek IZS při řešení následků mimořádných událostí.

Literatura

[1]    DOSTÁL, Jakub a KOLÁČEK, Josef, 2014 ADRA a mimořádné události: co děláme, jak a proč? Ing. Dostál, J., Soukopová, J. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Brno: Masarykova Univerzita. ISBN 978-80-210-6713-4.
[2]    ADRA – Dobrovolnictví, 2016. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/dobrovolnictvi
[3]    ADRA – Opravdový svět, 2016. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/opravdovysvet
[4]    ADRA – KIP tým. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/povodne
[5]    Typová činnost složek IZS [online]. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace­ izs-587832.aspx

Josef KOLÁČEK, ADRA, o.p.s., foto autor

Je večer a na tísňovou linku přichází hlášení otce, který má strach o svého syna. Tento strach je oprávněný, neboť vzápětí dostává MMS, ve které syn stojí na střeše jedenáctipatrového domu v Liberci a hodlá skočit. Krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje okamžitě vysílá síly a prostředky. K události vyjíždí šest členů lezeckého družstva a velitel čety. Na místě jsou hasiči jako první a vidí osobu na kraji střechy.

Po přípravě lezeckého materiálu a dojezdu příslušníků Policie ČR jdou na střechu vyjednávat jeden policista a jeden hasič (velitel čety). Během hovoru se jim podaří v nestřežený okamžik schovat druhého policistu za ventilátor umístěný na střeše. Další vyjednávání má za cíl jediné, hlavně, aby muž poodstoupil od okraje střechy. Příslušníci dostávají zprávu, že policejní vyjednavač by se mohl dostavit nejdříve za půl hodiny, stejně tak psycholožka hasičů.

Velitel čety tedy povolává na střechu jednoho z lezců, který je zároveň členem týmu posttraumatické péče. Ten se vybavuje opaskem a ještě předtím vytěží od rodičů informace, které by mohly být pro vyjednávání užitečné. Ubíhají další minuty, člen posttraumatické péče zkouší různé formy jednání. Nakonec se příslušníkům podaří dohodnout, že když odstoupí, mladík se přesune alespoň od kraje střechy k ventilátoru. Jakmile mladík přichází na příhodné místo, zasahuje schovaný policista, který muže zadrží. Na pomoc ihned spěchá velitel čety, člen posttraumatického týmu a policista.

Po 40 minutách zásah úspěšně končí a je jedním z mnoha, u kterého mohl pomoci člen týmu posttraumatické péče HZS Libereckého kraje.

Tým posttraumatické péče

Tým posttraumatické péče HZS Libereckého kraje byl zřízen Pokynem ředitele HZS LK č. 21/2006 dne 26. července 2006 k pomoci při zabezpečení poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů.

Začínal svoji existenci s osmi členy, průběžně se obměňuje podle zájmu a možností jednotlivých příslušníků a aktuální potřeby. V současné době je počet členů v HZS Libereckého kraje jedenáct a pět příslušníků žádá o členství v týmu. Koordinátorem v Libereckém kraji je psycholog HZS kraje. HZS ČR má v každém kraji jeden tým, jeho velikost se odvíjí od rozlohy kraje. Původní idea byla a je, aby členem týmu byl vždy alespoň jeden člověk na každé stanici a v každé směně.

Týmem posttraumatické péče je skupina odborně připravených příslušníků nebo zaměstnanců HZS ČR a v případě potřeby může být také doplněn o externí členy – např. zdravotníkem nebo duchovním.

Členové týmu pomáhají ve spolupráci s psychologem zabezpečovat a poskytovat posttraumatickou péči příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů. Pomáhají svým kolegům v rámci běžné pomoci, která může zmírnit stres v jejich náročné profesi. Členové týmu mohou být také oporou a „vrbou“, kdy vyslechnou, povzbudí a dávají prostor pro bezpečnou ventilaci starostí při řešení pracovních nebo soukromých problémů. Jsou s kolegy „na jedné lodi“ a jejich výhodou je znalost a specifika jejich pracovního a lidského prostředí. Tato pomoc zaměřená „dovnitř“ sboru má svou nezastupitelnou úlohu.

Další pomoc, kterou členové poskytují, je zaměřena také „ven“ ze sboru. Jedná se o první psychickou pomoc, kterou poskytují při mimořádných událostech zasaženým civilním osobám. Je to jednoduchý soubor postupů, kterým mohou pomoci naplňovat základní potřeby zasažených osob mimořádnou událostí v oblasti tělesné, psychické a sociální.

Velitel zásahu může člena týmu povolat a pověřit ho poskytnutím první psychické pomoci hned na místě události. Pokud jde o událost většího rozsahu, může být povolán přes KOPIS kraje společně se členy týmu i koordinátor (psycholog). Děje se tak v případech, kdy je potřeba pracovat s větším množstvím lidí zasažených mimořádnou událostí.

Přijetí do týmu předchází odborná příprava ve dvou kurzech. Je to CISM (Critical Incident Stress Management) – posttraumatická péče v rozsahu 40 hodin a První psychická pomoc v rozsahu minimálně 20 hodin podle osnov schválených MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Uchazeče o členství vybírá koordinátor po rozhovoru a po předchozím schválení členství příslušným nadřízeným.

Členové týmu se pravidelně účastní odborné přípravy organizované koordinátorem v celkovém rozsahu minimálně 16 hodin v roce a také si průběžně zvyšují svoji odbornost (samostudiem, účastí na odborných konferencích, seminářích nebo formou pracovních setkání).

Jaká témata mohou být na společných setkáních a co se na odborných přípravách děje? Bývají zváni zajímaví hosté z řad Policie ČR, zdravotnické záchranné služby, Horské služby ČR, o.p.s., výjimkou nejsou ani lidé z různých neziskových organizací, kteří mají „v popisu práce“ pomáhat druhým. Všichni si pak vzájemně předávají informace, nechybí zajímavosti a novinky.

Velmi se osvědčila mezikrajská setkání týmů, na nichž si členové z jiných krajů vyměňují svoje zkušenosti a navazují nová přátelství. Během posledních posledních dvou let byla například prohloubena spolupráce se členy antikonfliktního týmu Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje. Dalším zajímavým hostem byla psycholožka z Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, která informovala o týmech posttraumatické péče, o specifickém zaměření, jako je vyjednávání.

Členové týmu se zúčastnili i zajímavé přednášky hosta z občanské poradny „D“ v Liberci na téma zadluženost, což je nejčastější téma, které tato poradna řeší. Informace v ní obsažené mohli členové týmu dále aktivně využít při své práci, neboť se mohou setkat s člověkem, který demonstruje úmysl sebevraždy a tíživá finanční situace je jedním z impulzů k tomuto jednání.

Na odborných přípravách týmu nechybí ani interaktivní diskuze, která je věnována událostem, kde byl účasten psycholog nebo člen týmu. Zmiňují se události, které byly svou povahou více náročné pro všechny účastníky. Jak pro záchranáře (HZS ČR, Policie ČR, zdravotnická záchranná služba), tak pro osoby mimo IZS. Členové týmu si vzájemně předávají informace, postřehy, a tím si dále zkvalitňují svoje znalosti a dovednosti.

Další oblastí, se kterou se členové týmu seznamují, je sebepéče a psychohygiena společně s praktickým nácvikem relaxačních technik. Jako závěrečné akce bývají na těchto setkáních outdoorové aktivity a teambuilding, který vede ke zdravým mezilidským vztahům a ke zvýšení výkonnosti celého týmu. Je to metoda zážitkového vzdělávání, kde se tým intenzivně rozvíjí a zlepšuje se komunikace. Díky teambuildingu je možné pochopit sám sebe i své kolegy a pracovat jako skutečný tým.

Do aktivit týmu patří také exkurze mimo půdu HZS ČR. Jedna z návštěv zavedla členy k Horské službě Jizerské hory na stanici v Bedřichově. Dozvěděli se nejen základní informace o společnosti Horská služba ČR, o.p.s., o plošném pokrytí jejích středisek, ale i o rozložení jejích stanic v rámci horských oblastí celé České republiky. Nechyběla ani názorná ukázka technické vybavenosti – nosítek a zdravotnických pomůcek, prohlídka technického zabezpečení – vozidla, prohlídka zázemí.

Tým posttraumatické péče HZS Libereckého kraje urazil od svého vzniku velký kus cesty a má nezastupitelnou úlohu v jeho fungování. Lidí, kteří se zajímají o druhé a dokážou pomoci, není nikdy dost.

por. Mgr. Zdenka ŠTRAUCHOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, založená již v roce 1857, zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči obyvatel a návštěvníků metropole. Objemem práce je největší ze 14 zdravotnických záchranných služeb v České republice. V jejím čele stojí od července 2015 zkušený lékař, záchranář a také manažer MUDr. Petr Kolouch, MBA.

Blíží se rok vašeho působení ve funkci ředitele ZZS hl. m. Prahy. Jste spokojen se změnami, které se Vám podařilo uskutečnit?

Celkovou bilanci roční činnosti připravujeme, ale zatím mohu říct, že povolilo napětí mezi zaměstnanci. Zavedli jsme projektové řízení prostřednictvím náměstků ředitele, kteří koordinují činnost služby ve vztahu k pacientovi i zdravotníkovi, aby byly zajištěny optimální podmínky pro poskytování kvalitní péče. Novému systému lidé přivykají a hodnotí ho kladně. Potřebují k vykonávání své práce klidné zázemí a dobře sehraný kolektiv.

Máte velkou zodpovědnost za pacienty i své zaměstnance. Často slyšíme, že záchranáři jsou napadáni, slovně i fyzicky. Jaké řešení k jejich ochraně užíváte?

Agresivita ve společnosti bohužel stoupá, často ji vystupňuje působení alkoholu nebo jiných drog a nezbývá, než použít například obranný sprej, přivolat na pomoc příslušníky Policie ČR nebo strážníky městské policie. Aby dokázali záchranáři čelit nenadálým útokům, absolvují kurzy účinné sebeobrany. Osvědčeným lektorem je Mgr. Jaroslav Pekara, který se zaměřuje na prevenci násilí efektivní komunikací zdravotníka s pacientem.

Přál bych si, aby naši zdravotníci pociťovali uspokojení ze své mimořádně náročné práce. Potřebují však být odolní vůči vyhoření například v případech, kdy opakovaně zaléčí člověka bez domova, který nemá možnost dodržet léčebný režim a jeho stav se proto nemůže zlepšovat.

Tragické následky dopravních nehod a jiných neštěstí dopadají také na psychiku záchranářů, kteří potřebují pomoc formou psychosociální intervence. Dobrovolníci z výjezdových skupin se školí pro poskytování psychické podpory svým kolegům v certifikovaných kurzech pro peery.

V hlavním městě, jako je Praha, se svou komplikovanou dopravou, není asi vždycky jednoduché se rychle dostat k postiženému a dopravit ho případně i včas na operační sál.

Dopravní dostupnost je často omezená, ale dojezdový čas našich sanitních vozidel k vážným pacientům je zpravidla nejvýš osm minut, i když vyhláška nám ukládá limit 20 minut. Současné vybavení výjezdových skupin je na dobré úrovni, takže jsou zdravotníci schopni stav pacienta v terénu stabilizovat (přístroje pro umělou podporu životních funkcí, monitor srdeční činnosti s možností automatického vyhodnocení, infuzní a inkubační technika), provést i některé odborné zákroky a poskytnout potřebné medikamenty, že často by ani nebylo nutné dál spěchat. Přesto bychom potřebovali větší pochopení od pracovníků správy a údržby komunikací, kteří v důsledku oprav zúží vozovku natolik, že situace pro vozidla IZS (s právem přednostní jízdy) je pak velmi obtížná. Dříve bylo možné využívat i tramvajové pásy, ale v současné době to mnohdy jejich povrch nedovoluje. Také bych byl vděčný za výchovu řidičů pražské dopravy, aby uhýbali před sanitními vozidly do obou stran podle pravidel silničního provozu a nezdržovali transport pacientů.

S pacienty, které je nutné okamžitě přesunout do nemocnice na operační sál, nám pomáhá letecká výjezdová skupina. Je naší doplňkovou složkou a poskytuje v nepřetržitém provozu přednemocniční neodkladnou péči obyvatelům Prahy a Středočeského kraje, v noci celé ČR. Traumacentra ve Fakultní nemocnici v Motole a Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích mají na střechách vybudované heliporty, pouze areálem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je nutné projíždět zatím pozemní cestou. A příjezdové cesty k příjmovým oddělením zdravotnických zařízení také nejsou všude ideální, ale o řešení jednáme s Ministerstvem zdravotnictví a Magistrátem hl. m. Prahy.

Volající na tísňovou linku vždycky nedokáže přesně popsat, kde se nachází. Je velkým problémem postiženého nalézt?

Při zásahu v terénu nám s lokalizací místa pomáhá databáze čísel sloupů veřejného osvětlení nebo kamerové systémy, jejichž síť je v Praze poměrně hustá, a také se začíná uplatňovat nová mobilní aplikace Záchranka. Nouzovým tlačítkem na chytrém mobilním telefonu se spustí vytáčení linky 155 a současně se automaticky odešle SMS zpráva, která obsahuje souřadnice aktuální polohy a případně i doplňující informace o volajícím (věk, s čím se léčí, na co je alergický, kontakt na blízkou osobu), které si držitel telefonu předem vyplní po registraci. Aplikace mimo jiné také ukáže, jak postupovat při neodkladné resuscitaci nebo odkáže na nejbližší defibrilátor.

V minulosti bývaly časté stížnosti na nemocnice, které nechtěly přijmout pacienta. Je takové jednání již opravdu minulostí?

To se již stává výjimečně. Je věcí operátorů, aby zajistili, že nemocnice, kam posílají pacienta, má pro něho místo i všechny předběžné informace o jeho zdravotním stavu a že je očekáván. Přesto stále řešíme některé problémy záchranářů při předávání pacientů do nemocnic a usilujeme o větší propojení přednemocniční péče s nemocniční péčí.

Jaké máte zkušenosti se spoluprací se složkami IZS, zejména s hasiči a policisty?

Myslím, že součinnost všech záchranných složek funguje bez větších problémů. Hasiči si umějí poradit s vyprošťováním zraněných při dopravních nehodách, které nám předávají odborně zajištěné, pomáhají s transportem apod. Policisté a strážníci nám pomáhají při odvedení dopravy a uzavření potřebného prostoru pro klid na péči o pacienty. Řadu problémů si vyjasníme při společných cvičeních. Co se stále ještě dobře nedaří, je spojení a dodržování pravidel používání informačních a komunikačních prostředků.

Jakou zpětnou vazbu při vaší náročné práci máte? Dozvíte se, zda léčba pacienta, kterého jste předali zdravotnickému zařízení, byla úspěšná? Poděkuje vám zachráněný?

O některé vážnější případy se zajímáme a informace o další léčbě získáváme už proto, abychom si ověřili, že náš postup byl správný a pomoc byla účinná. Poděkování se nám dostává hlavně od příbuzných, nejčastěji od rodičů zachráněných dětí.

Pro děti jsme zavedli nový způsob tlumení bolesti. Už nemusíme děti strašit injekční stříkačkou, ale v rámci pilotního projektu „S námi už to nebolí“, používáme inhalační analgetikum Entonox, které při vdechnutí zvyšuje práh bolesti a tak sníží hladinu negativních pocitů. Děti se přestanou bát a průběh ošetření si pak většinou vůbec nepamatují. Neodnášejí si tak s sebou žádný nepříjemný zážitek!

Zejména kvůli dětem chceme přijmout do výjezdových skupin také ženy, které sice nemohou nosit těžká břemena, ale s dětmi umějí dobře komunikovat a mnohé pacienty dokáží lépe zklidnit a připravit na následnou léčbu v nemocnici.

Co ještě by vám usnadnilo práci a urychlilo pomoc při záchraně životů a zdraví pacientů?

Zavedení plně elektronického způsobu pořizování a zpracování zdravotnické dokumentace, který by snížil administrativní zátěž výjezdových skupin. Doufám, že se tak podaří v příštím roce propojit informace záchranky s nemocničními systémy. Rád využívám nové technologie. Aby nám pomáhaly, musejí být snadno dostupné. Například k přehledu o lůžkových kapacitách slouží internetový portál kapacit lůžek intenzivní péče v hl. m. Praze, který máme k dispozici na www.luzka.zzshmp.cz.

Musíme se soustředit na vzdělávání, vývoj jde stále dopředu, proto je celoživotní vzdělávání tak důležité. Když pochopíme teorii, je nutné ještě neustálým opakováním zvládnout praktický výcvik. Učíme se z vlastních zkušeností, od zahraničních kolegů nebo od lékařů bez hranic, kteří mají zkušenosti s nadlimitními zraněními.

Zdravotnický záchranář je absolventem specializovaného pomaturitního studia vyšší odborné školy nebo vysoké školy a řidič rychlé záchranné péče je záchranář s praxí v řízení motorových vozidel, absolvent akreditovaného kurzu pro řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby. Navíc již několik našich záchranářů s dlouholetou praxí absolvovalo přibližně 600 hodinové specializační studium, které prohlubuje odborné znalosti, dovednosti a organizační schopnosti. Mohou poskytovat přednemocniční neodkladnou péči s širšími kompetencemi. Postupně se budou vzdělávat i další naši zaměstnanci.

V loňském roce převzaly operátorky zdravotnického operačního střediska přes 221 000 tísňových volání, výjezdovými skupinami bylo uskutečněno 132 974 výjezdů, během kterých bylo ošetřeno 115 530 pacientů, letecká výjezdová skupina zasahovala u 528 pacientů.
Za první měsíce letošního roku zaznamenali pražští záchranáři přibližně podobné počty pacientů, a přestože není tolik lékařů, kolik by bylo potřeba, s profesionálním přístupem vedení, stále doplňovaným vybavením, zlepšující se organizací péče a skvěle vyškolenými a vycvičenými záchranáři, plní pražská záchranka svou úlohu na jedničku.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ZZS hl.m. Prahy

V článku se pokouším nastínit, v čem spočívá problematika varování a evakuace u osob sluchově postižených, a zmapovat technologický vývoj komunikačních prostředků, které by usnadnily včasné varování při vzniku mimořádné události i následnou evakuaci občanů se sluchovým postižením.

Úvod

Jelikož jsem sama od narození těžce sluchově postižená, uvědomila jsem si, že ačkoliv skoro ve všech budovách (nemocnice, úřady, banky nebo bytové domy) visí evakuační plány, označení únikových cest, schodišť, požární poplachové směrnice, kde jsou uvedena telefonní čísla tísňového volání, nikde není zohledněn fakt, že o pomoc bude žádat nebo ohlašovat mimořádnou událost člověk, který nemůže TELEFONOVAT. Další situací, kterou je potřeba řešit, je problém, jak osoby se sluchovým postižením informovat o případném nebezpečí nebo vyhlášení požárního poplachu nebo zahájení EVAKUACE.

Osoby se sluchovým postižením a integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“)

Obr. 1 Struktura IZS (zdroj: http://www.helpnet.cz/sites/default/files/soubory/down_35697-47179.pdf)

IZS je využíván při likvidaci každodenních přírodních a antropogenních mimořádných událostí a krizových situací. IZS je součástí systému vnitřní bezpečnosti státu. V případě ohrožení zdraví a života osob, zvířat nebo majetku se složky IZS podílí na poskytnutí pomoci občanům ze strany státu.

Sluchově postižené osoby nebo senioři mají specifické potřeby [1]. IZS je musí akceptovat, má­ li jim efektivně pomoci během mimořádné situace.

Osoby se sluchovým postižením jsou při mimořádných událostech ohroženy i tím, že osvěta v oblasti správného chování v krizových situacích je obecně nedostatečná. Tyto osoby navíc mají ztížené podmínky pro získání těchto informací, a pokud je mají, jsou svým stavem limitováni v jejich aplikaci.

Možnosti varování sluchově postižených

Podle Terminologického slovníku pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu je varování „Souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva orgány veřejné správy na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku“.

Daná problematika by se dala shrnout zhruba do pěti bodů:

1)    Neexistence celorepublikového systému, který by např. v rámci krajů evidoval pro tyto potřeby adresy bytů, kde žijí nedoslýchavé či neslyšící osoby. Systém by umožňoval např. zaslání varovné SMS zprávy sluchově postiženým osobám v době povodní, požáru atd.

2)    Neexistence sjednoceného celorepublikového SMS čísla tísňové linky pro občany se sluchovým handicapem.

3)    Povinná optická signalizace ve veřejných budovách (nemocnice, nádraží, úřady, obchody atd.) a v bytových jednotkách obývaných neslyšícími nebo nedoslýchavými osobami (existuje v hotelích a objektech vybavených EPS, také v metru).

4)    Aplikace, která by přes smartphony informovala svého majitele o krizové situaci a byla napojena na výše uvedené informační systémy.

5)    Aplikace usnadňující komunikaci mezi sluchově postiženými a záchranáři.

1) Celorepublikový systém pro varování handicapovaných občanů – SMS InfoKanál

Obr. 2 Ukázka SMS online

Pro vytvoření tohoto systému by se dal využít stávající SMS InfoKanál [2], což je přímý komunikační kanál úřadu s občany prostřednictvím SMS zpráv, který umožňuje:
- samosprávám profesionálně komunikovat s občany pomocí SMS zpráv již od roku 2003,
- do systému lze snadno zapojit obce, města, městské části, mikroregiony, kraje, komerční partnery obcí, IZS a v neposlední řadě občany,
- bezstarostně a pohodlně ovládat SMS komunikaci s občany jakýmkoliv počítačem s připojením na internet nebo mobilního telefonu,
- propojení se systémem integrované výstražné služby (SIVS) Českého hydrometeorologického ústavu.

2) Tísňová SMS linka pro sluchově postižené

V současné době se v České republice objevilo již několik „prvních vlaštovek“, které se snaží pomoci sluchově postiženým při přivolání pomoci či ohlášení mimořádné události formou SMS, nicméně tyto možnosti jsou ale roztříštěné, nesjednocené a často se o nich neví. Některé kraje se již o tuto problematiku zajímají, např. HZS Libereckého kraje, Olomouckého kraje a Pardubického kraje umožňují registraci neslyšících osob na svých webových stránkách, viz tabulka 1.

Tab. 1 Webové stránky HZS ČR pro registraci sluchově postižených osob

Po ověření registrace obdrží sluchově postižená osoba číslo tísňové linky, kterou si uloží do svého mobilního telefonu a potom v případě nouze se může s hasiči přímo spojit prostřednictvím SMS zprávy a nahlásit tak například požár, dopravní nehodu nebo jinou mimořádnou událost. Služba je přístupná pouze osobám neslyšícím a osobám s poruchami řeči, které jsou schopné napsat a odeslat textovou zprávu z mobilního telefonu. Registrací neslyšící usnadní svoji komunikaci s hasiči. Pokud se něco stane, budou hasiči podle čísla mobilního telefonu znát jméno a bydliště a podle GPS najdou „volajícího“ i v lese, když se ztratí, nebo v cizím městě.

Vytvoření společné tísňové SMS linky v České republice by se mohlo vytvořit, pokud by se sjednotily stávající krajské registrační databáze HZS v ČR. Tato služba přináší pro neslyšící a osoby s poruchami řeči výhody a doufám, že se tísňová SMS linka rozšíří i v dalších krajích.

Další tísňová linka – „IZS“ (integrovaný záchranný systém)

Existuje i tzv. univerzální linka +420 724 333 155, která má působnost 24 hodin denně a lze ji využít na celém území České republiky pro přivolání pomoci (na záchranku, policii a hasiče). SMS zprávu je třeba odeslat na číslo +420 724 333 155 a do zprávy uvést, co se stalo (úraz, požár apod.), své jméno a celou adresu [7]. Výhodou je, že odeslaná zpráva jde přímo na operační středisko a obratem dotyčnému přijde „textové potvrzení“ o přijetí zprávy a operační důstojník s „volajícím“ bude komunikovat formou SMS.

Další varianty

V případě, že sluchově postižení nikde nejsou registrováni, pokud mají tzv. chytré telefony a přístup k internetu, tak mohou požádat o zprostředkované spojení se zdravotnickou záchrannou službou, hasičskými záchrannými sbory krajů nebo policií přes chatovací aplikace spojené s tzv. Službou pro neslyšící O₂ (tuto službu zdarma poskytuje operátor O₂).

Celé to proběhne tak, že operátorovi O₂ sluchově postižený napíše textovou zprávu, že se potřebuje spojit např. s lékařem či hasičem a napíše mu potřebné údaje (jméno, adresu a proč potřebuje pomoc). Operátor linky pro neslyšící O₂ se telefonicky spojí se záchrankou, hasiči či policií a předá jim vzkaz od neslyšícího a zároveň bude sluchově postiženému zpět psát odpovědi.

Tato „Služba pro neslyšící O₂“ je sluchově postiženým dostupná přes tyto komunikační prostředky: SMS, e­-mail, ICQ, Skype, chat přes webové stránky nebo fax.

3) Optická signalizace

Obr. 3 Signalizační zařízení Ei Electronics

Systémy EPS (elektrická požární signalizace) jsou významným prvkem aktivní požární ochrany objektů a budov. EPS zajišťuje včasnou a rychlou identifikaci a lokalizaci vzniku ohniska požáru. EPS lze začlenit do integrovaných bezpečnostních a havarijních systémů ochrany majetku i osob [8].

Systém EPS tvoří ústředna, různé typy hlásičů, sirén, reproduktorů a doplňujících či ovládaných zařízení. EPS informuje uživatele o vzniku požáru akustickou a optickou signalizací přímo v objektu nebo prostřednictvím zařízení dálkového přenosu přímo operačnímu a informačnímu středisku HZS kraje.

Z toho vyplývá, že na všech veřejných místech (nemocnice, veřejné prostory úřední budovy, banky apod.), kde varování probíhá formou zvukového hlášení, by toto hlášení mohlo být napojeno také na spuštění optické signalizace, např. majáčku, který by lidem se sluchovou vadou signalizoval, že v budově hoří apod.

Stejný princip by se dal využít pro optickou signalizaci také např. v bytech. Jelikož pořízení EPS je dost nákladné pro jedince, existuje levnější alternativa pro uživatele bytu, a to pořízení tzv. signalizačních pomůcek, které sestávají z čidel (např. čidlo kouře a CO₂) a přijímače a vysílače. V této oblasti jsou pro sluchově postiženě postižené dostupné např. profesionální certifikované výrobky Ei Electronics [3], které se dají propojit i s EZS nebo výrobky AVISO.

4) „Chytré aplikace“

S rozmachem smartphonů, které využívají operační systém Android nebo iOS Apple, přišla možnost vytváření „aplikací na míru“ pro specifické potřeby uživatelů.

V České republice se dá koupit počeštěná aplikace Braci (neboli „chytré ucho“) pomáhající lidem se sluchovým postiženým, která rozezná zvuk požárního alarmu, domovního zvonku, mikrovlnné trouby nebo plačícího dítěte a během několika sekund na něj upozorní uživatele. Aplikace dovede rozeznat tisíce okolních zvuků, v případě požárního alarmu až ze vzdálenosti pětatřiceti metrů. Databáze má přes pět set zvuků požárních hlásičů z celého světa. Po rozeznání zvuku, které trvá dvě až čtyři sekundy, systém upozorní uživatele vibracemi a blikáním společně se zobrazením ikony a popisku zvuku na displeji mobilního telefonu nebo hodinek. Aplikaci lze využít také pro komunikaci s ostatními uživateli [4].

Několika kliknutími tak lze poslat jednoduché upozornění nebo zprávu, která se příjemci stejně jako v případě zvuku objeví na displeji a systém může tuto zprávu poslat i další osobě, např. vašemu příbuznému nebo jiné osobě, která se nachází ve vaší blízkosti a může vám pomoci zvenčí (např. když dojde k zablokování dveří a nebudete moci opustit svůj byt apod. nebo se vám udělá nevolno a nebudete schopni pohybu atd.).

Tato aplikace je vhodná i pro seniory a lidi, kteří přijdou o sluch v průběhu stárnutí nebo po úraze.

5) Zásady komunikace se sluchově postiženým na místě zásahu

V průběhu evakuace sluchově postižení lidé přijdou do styku s hasiči, kteří jsou vyškoleni a při komunikaci se sluchově postiženým člověkem se řídí „Bojovým řádem jednotek požární ochrany“ [6], který upravuje zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu. Hasiči vědí, že musí dobře artikulovat a že se nesmí k sluchově postiženému člověku obracet zády.

Pokud jim přesto sluchově postižený člověk nerozumí (neumí znakovat nebo špatně odezírá), dala by se využít aplikace eScribeDroid vyvinutá českou firmou, která umožňuje on­ line přepis mluvené řeči, tj. „co člověk říká, to se zobrazuje sluchově postiženému na displeji tabletu nebo smartphonu“ [9].

U této aplikace je možná i funkce automatizovaného přepisu, který funguje i když není dostupný internet s vzdáleným přepisovatelem.

Závěr

Co se týče připravenosti jednotlivých složek IZS k řešení situací osob se zdravotním postižením, lze se domnívat, že nejlépe je připravena zdravotnická záchranná služba a HZS ČR, u kterých je největší předpoklad práce s takovými lidmi z praxe.
Pochopitelně dobrovolné jednotky požární ochrany v práci se zdravotně postiženými nebudou mít více zkušeností a ani odbornou průpravu, stejně tak jako Policie ČR, která se z povahy výkonu své práce věnuje zdravotně postiženým klientům spíše okrajově.
Jsem přesvědčena, že v nejbližší době se sjednotí způsob varování osob sluchově postižených s využitím moderní techniky.

Zdroje

[1] NRZP ČR. Zachraňování osob se zdravotním postižením a seniorů prostřednictvím integrovaného záchranného systému. Http://old.helpnet.cz/inspo/inspo-2009/textove­ prezentace/24803-3 [online]. [cit. 2009-03-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/projekt­ tisnove­ linky­ pro­ neslysici­ sms-603-111-158-926967.aspx
[2]  SMS InfoKanál [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.infokanal.cz/index.php
[3] Bezdrátová detekce kouře a oxidu uhelnatého pro neslyšící a nedoslýchavé [online]. In:. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.protipozarni­ systemy.com/file/p46.pdf
[4]   Braci Sound Recognition Platform [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.braci.co/
[5] Aplikace CHYTRÉ UCHO (Speciální programové vybavení pro komunikaci) [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.pomuckyproneslysici.cz/aplikace­ chytre­ ucho/p1520
[6]  MV-GŘ HZS ČR: Zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu [online]. 2007 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/bojovy%20rad/S.12%20Komunikace%20s%20postizenym.pdf
[7] SMS - LINKA PRVNÍ POMOCI PRO NESLYŠÍCÍ [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://info-zpravodaj.sweb.cz/linka_prvni_pomoci.html
[8]   Elektrická požární signalizace – EPS, Evakuační rozhlas – ER [online]. [cit. 2016-03-15].
Dostupné z: http://www.alcamprofi.cz/elektricka­ pozarni­ signalizace­ eps­ evakuacni­ rozhlas­ er.html
[9]   Jak to funguje [online]. Praha: Transkript online, s.r.o. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.transkript.cz/index.php/o­ prepisu/jak­ to­ funguje

Mgr. Silvie BENEŠOVÁ,  Fakultní nemocnice Brno

V lednu 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo aktualizovaný vzdělávací dokument pro základní školy, tzv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. V rámci této aktualizace došlo mimo jiné k doplnění a specifikaci tematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí tak, že se tato problematika dotýká sedmi z celkových devíti vzdělávacích oblastí. Základní školy začaly podle těchto vzdělávacích dokumentů vyučovat od září 2013.

Analyzovat stávající systém výchovy a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a navrhnout systémové změny a opatření k odstranění případných zjištěných nedostatků je jedním z úkolů Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, schválené usnesením vlády č. 805 ze dne 23. října 2013.

K plnění tohoto úkolu vznikla mezirezortní pracovní skupina složená ze zástupců pedagogických fakult a České školní inspekce, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra (HZS ČR, Policejní prezidium ČR a odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality), která uvedenou problematiku řeší v celém spektru bezpečnostních témat:
- ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČBRMU),
- dopravní výchova (DV),
- ochrana zdraví (OZ),
- příprava občana k obraně státu (POKOS).

Tematická inspekční činnost v bezpečnostních tématech

Jedním z dílčích úkolů pracovní skupiny byla i příprava a realizace tematické inspekční činnosti v bezpečnostních tématech. Tematickou inspekční činnost prováděla Česká školní inspekce od listopadu 2015 do února 2016. Na přípravě se podíleli také členové mezirezortní pracovní skupiny.

Tematická inspekční činnost proběhla formou inspekčního elektronického zjišťování v podobě on­ line elektronického dotazníku pro ředitele všech mateřských škol (MŠ), základních škol (ZŠ) a středních škol (SŠ). Druhou část představovala prezenční inspekční činnost ve vybraných školách (107 ZŠ a víceletých gymnázií a 22 SŠ). Inspekční činnost na místě představovala jak samotné hospitace, tak účast na praktických akcích, nebo rozhovory s učiteli.

Jak je uvedeno přímo v tematické zprávě, v rámci této inspekční činnosti Česká školní inspekce zjišťovala, v jakých bezpečnostních tématech školy žáky vzdělávají, jakým způsobem je vzdělávání v jednotlivých tématech v rámci příslušných vzdělávacích programů organizováno, do kterých předmětů nebo vzdělávacích oblastí a jakým způsobem jsou daná bezpečnostní témata zařazována, jaké jsou aprobace učitelů vyučujících tato témata, jaké absolvovali kurzy a programy, jaké používají pomůcky, metody a formy vzdělávání nebo jakým způsobem jsou ověřovány znalosti žáků a studentů.

Výsledky inspekční činnosti

Z výsledků této inspekční činnosti za oblast OČBRMU se lze například dozvědět:
- vzdělávání tématu OČBRMU se více než okrajově věnuje 70,2 % MŠ, 89,2 % ZŠ a 82,4 % SŠ;
- tematika OČBRMU se v mateřských školách probírá nejčastěji v rámci integrovaných bloků (80,8 %), v základních a středních školách je obsah nejčastěji zařazen do obsahu jiných předmětů (91,4 % ZŠ a 92,4 % SŠ), následuje výuka formou různých projektů. Výuku formou samostatného předmětu realizuje jen nepatrný zlomek škol (asi 3 % ZŠ a 2,8 % SŠ);
- tematiku OČBRMU vyučují převážně aprobovaní učitelé, na 1. stupni ZŠ jsou to učitelé s aprobací pro 1. stupeň ZŠ (98,5 % ZŠ), v plně organizovaných školách potom také učitelé s aprobací občanská výchova (75 % ZŠ), tělesná výchova, přírodopis nebo chemie (asi 50 % ZŠ). U středních škol je situace obdobná, nejčastěji to jsou učitelé tělesné výchovy (72,5 % SŠ) a občanské výchovy (70,5 % SŠ);
- téma OČBRMU se nejvíce vyučuje na 1. stupni ZŠ v rámci vlastivědy nebo prvouky, na dalších stupních nejčastěji v rámci občanské výchovy nebo tělesné výchovy;
- v MŠ i ZŠ se při výuce nejčastěji uplatňují pracovní listy, interaktivní programy a výuková videa a také pomůcky distribuované HZS ČR. Na těchto stupních škol se také hojně používají pomůcky Asociace Záchranný kruh. V SŠ se nejvíce využívají dostupné učebnice a pomůcky, multimediální programy a pomůcky distribuované HZS ČR;
- téměř ve všech školách si sami zajišťují pro výuku další materiály a podklady, přitom nejvíce využívají informace z webových stránek, jako jsou www.rvp.cz, www.hzscr.cz apod.;
- v necelé polovině škol se vyučující tematik bezpečnosti domnívají, že používané učebnice a pomůcky jsou vyhovující, měly by se však inovovat. Nabízené učebnice a pomůcky plně vyhovují 23,1 % škol a zhruba stejný podíl se domnívá, že jsou vyhovující, ale je jich nedostatek. Pouze 6,7 % škol v současnosti dostupné učebnice nevyhovují;
- z hlediska forem probíhá výuka v MŠ nejvíce formu her a soutěží (83,7 %) a také exkurzí a zážitkovým vyučováním (71,9 %). V ZŠ se nejvíce využívají praktická cvičení, nácviky a projektové dny (86 %), besedy (80,4 %) a výklad učitele (78,7 %). U forem využívaných v SŠ převažuje výklad učitele (82,8 %) a besedy (74,2 %) následované praktickými cvičeními, nácviky a projektovými dny (67,6 %);
- ke zpestření výuky dané tematiky se ve školách spolupracuje s různými organizacemi. Nejčastější spolupráce je s HZS ČR (MŠ 81,4 %, ZŠ 83,3 % a SŠ 59,4 %) a Policií ČR (MŠ 53,6 %, ZŠ 65,8 % a SŠ 55,8 %);
- k ověřování znalostí dochází ve výuce ZŠ nejčastěji prostřednictvím samostatných praktických činností, soutěží nebo testů;
- většina oslovených učitelů se také domnívá, že by měla být věnována větší pozornost přípravě budoucích učitelů již na vysokých školách.

Podíl škol, které vzdělávají žáky v tématech OČBRMU (v %)

Uvádíme výběr z výsledků inspekční činnosti pouze za jednu oblast bezpečnosti. Obdobně jsou zpracovány výsledky šetření i za ostatní tematiky, včetně závěrů a doporučení.

Úplné znění Tematické zprávy České školní inspekce – Vzdělávání v bezpečnostních tématech je uloženo na stránkách www.csicr.cz v záložce Dokumenty nebo na webových stránkách HZS ČR v záložce Ochrana obyvatelstva v části Výchova a vzdělávání obyvatelstva.

plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Česká republika v posledních letech pociťuje nastupující změnu klimatu častějšími a nepředvídatelnějšími obdobími povodní, ale i sucha, a to až do té míry, že středoevropské klima přechází ze střídání roků s převažujícími povodněmi a roků s převažujícím obdobím sucha do stavu, kdy se oba extrémní jevy vyskytují i krátce po sobě v jednom kalendářním roce. Výpar během období vysokých teplot začíná být řízen množstvím vody v půdě – vypařilo by se jí více, kdyby nějaká byla.

Opatření na úrovni mezirezortní pracovní komise „Voda­-sucho“

Na základě příslušných ustanovení právních předpisů je problematika hospodaření s vodou především v gesci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, což v minulých letech vedlo ke vzniku určitých „kompetenčních“ problémů. To byl také jeden z důvodů, proč byla v roce 2014, na základě dohody obou dotčených ministrů, ustanovena mezirezortní pracovní komise „Voda­ sucho“ (dále jen „komise“). Do výkonného výboru komise a poradního orgánu komise byli jmenováni zástupci dotčených rezortů (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu) a dalších institucí (Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Státní pozemkový úřad, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku VŠE v Praze, zástupci vybraných vysokých škol, zástupci jednotlivých povodí a další).

Komise, resp. její výkonný výbor, se od svého ustanovení sešel celkem pětkrát (poslední jednání proběhlo dne 15. června 2016). Základním výstupem dosavadní činnosti komise je dokument s názvem Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, který vláda České republiky vzala na vědomí a usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 uložila ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí, ministryni pro místní rozvoj a vedoucímu Úřadu vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha uvedená v předmětném materiálu ve stanovených termínech. Vláda dále uložila ministrům zemědělství a životního prostředí do konce roku 2016 zpracovat informaci o stavu plnění výše uvedených opatření a do 30. června 2017 zpracovat návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky s využitím realizovaných opatření. Hejtmanům krajů a primátorce hlavního města Prahy bylo vládou doporučeno spolupracovat při realizaci přijatých opatření.

Pokud jde o samotný dokument, obsahuje obecný úvod do problematiky sucha a dále výčet celkem padesáti konkrétních opatření proti negativním dopadům sucha v sedmi dílčích kapitolách (opatření monitorovací a informativní, legislativní, organizační a provozní, ekonomická, technická, environmentální a jiná), včetně gescí jednotlivých ministerstev a termínů jejich realizace. Opatření spočívají především ve zpracování odborných studií, které mají posoudit aktuální stav systému z hlediska připravenosti na sucho (z hlediska infrastruktury, související legislativy, využití ekonomických nástrojů, získávání a přenosu informací aj.) a především v navržení jeho revize a doplnění za účelem zvýšení jeho robustnosti a efektivity při předcházení a řešení možných negativních dopadů sucha. Gesce za plnění většiny úkolů je přidělena Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zemědělství. Oba rezorty v současné době připravují koncepční materiály, ve kterých bude postup plnění jednotlivých opatření přesně definován.

V rámci HZS ČR je věnována pozornost především dvěma úkolům – „Obnovit Leteckou hasičskou službu, jako významný nástroj pro identifikaci a zdolávání požárů v období déletrvajícího sucha a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejího financování“ a dále „Analyzovat potřebnost obnovy zdrojů požární vody, případně vybudování čerpacích stanovišť požární vody v I. zónách národních parků, a to včetně opatření k zachování a udržování přístupových cest k těmto objektům“. Snaha o obnovu Letecké hasičské služby již byla částečně naplněna, problematika zdrojů požární vody v národních parcích je předmětem dalších jednání.

Seminář Sucho II

V rámci cyklu Prevence katastrof - ochrana obyvatel a životního prostředí 2016 uspořádal Český národní výbor pro omezování následků katastrof společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí při Českém svazu vědeckotechnických společností, Úřadem městské části Praha 9 a pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky v březnu tohoto roku již druhý odborný seminář na téma sucho, tentokrát s názvem „Sucho jako reálná hrozba, bude chybět voda!“. První seminář s názvem „Sucho jako plíživá katastrofa, jeho příčiny a možné dopady“, který se konal v listopadu 2014, vyvolal o tuto problematiku velký zájem, o čemž svědčí účast více než 100 odborníků z různých orgánů veřejné správy a dalších institucí.

Střídání povodní s obdobím sucha – ochrana před povodněmi i před suchem

Vltavská kaskáda je soustava víceúčelových vodních děl na řece Vltavě, která byla vybudována pro účely ochrany před povodněmi (zadržení velkých objemů vody), zajištění odběrů vody pro vodárenské účely a průmysl, energetiku (vodní elektrárny), zajištění splavnosti toku, a v neposlední řadě za účelem rekreace a provozování vodních sportů. Ředitel Povodí Vltavy, s.p., RNDr. Petr Kubala připomněl, že v celé České republice jsou jediným zdrojem vody atmosférické srážky a hlavním úkolem vodohospodářů je vodu v krajině zadržet. Dále konstatoval, že povodně i sucho jsou přírodní jevy, kterým nelze zabránit, lze se na ně pouze do jisté míry připravit a lze snižovat jejich negativní dopady. Pokud se sejdou nepříznivé okolnosti – nedostatek zásoby vody ve sněhu v zimním období a nastane deficit srážek, jako tomu bylo například v loňském roce, všechny tyto nepříznivé okolnosti zrychlí úbytek vody v půdě a v krajině. Dojde k nedostatku vody ve vodních tocích, včetně snížení vydatnosti pramenů a poklesu hladin podzemních vod. Na základě předchozích zkušeností s povodněmi byla zpracována studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry manipulačního řádu“ (ČVUT Praha, doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur) a na jejímž základě došlo na jaře 2015 ke změně manipulačního řádu vodního díla Orlík. Účelem bylo posílení protipovodňové funkce zvýšením retenční kapacity z Q₁₀ na ochranu blížící se Q₂₀ při zachování nebo pouze částečném omezení ostatních funkcí vodního díla. Opatření na ochranu před suchem jsou bolestnější, než opatření na ochranu před povodněmi. Je velmi složité taková opatření připravovat, natož realizovat s ohledem na regionální zájmy, a především s ohledem na délku volebního období, kdy je téměř nemožné prosazovat nepopulární opatření ve prospěch blízké budoucnosti i budoucích generací. Mezi priority ve vazbě na řešení problematiky sucha patří zejména zadržování vody v krajině, snižování nebo zamezení eroze půdy, budování malých vodních nádrží a revitalizace vodních toků tak, aby bylo možné v případě potřeby vodu zadrženou v krajině efektivně využívat. Jako příklad lze uvést návrh Povodí Vltavy, s.p., na vybudování nádrží v lokalitách Senomaty a Šanov na Rakovnicku, tedy v oblasti dlouhodobě postižené suchem.

Ing. Josef Nistler, ředitel odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí, informoval zejména o možnostech dotačních titulů z Operačního programu životní prostředí 2014-2020 (v rámci prioritní osy 1 jsou k dispozici asi dvě miliardy korun). Jako zajímavost pro odlehčení tématu hovořil v další části svého vystoupení o tzv. „hladových kamenech“. Tímto názvem byly v minulosti označovány výrazné balvany, nebo části skalního podloží, vystupující z koryt řek za velmi nízkých stavů. Nedostatek vody, způsobený dlouhodobým suchem, znamenal většinou nízkou úrodu a následnou bídu a hlad. Naši předkové na tyto kameny zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny jako svědectví pro budoucí generace. V Čechách je nejznámější hladový kámen na řece Labi v Děčíně. V roce 1800 na něm byl vytesán německý nápis, „Spatříš­ li mne, plač“. Dodnes je částečně čitelný i nápis „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Protože je řeka regulovaná, kámen je v současnosti vidět v průměru 126 dnů v roce. Pokud však u Děčína vznikne plánovaný plavební stupeň, zmizí památka pod hladinou nadobro a podle legendy nastane trvalý čas blahobytu.

Ing. Jan Vopravil z oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., hovořil na téma půdy (neobnovitelný přírodní zdroj, tvorba a regenerace extrémně pomalá), její degradace (velmi rychlá), a to jak z pohledu zadržování vody v krajině, tak z hlediska produkce potravin. Z pohledu ochrany před suchem je jednou z nejdůležitějších funkcí půdy schopnost infiltrace vody, spolu se zadržováním a akumulací vody v krajině, neboť se tak zpomaluje povrchový odtok a zajišťuje doplňování zásob podzemní vody. Degradace půdy tyto funkce zásadně poškozuje, neboť každý jednotlivý degradační proces přispívá do spirály degradačních procesů poškozujících půdu ve sledu: ztráta organické hmoty → zhoršení půdní struktury → utužení půdy → omezení infiltrace vody → zrychlení povrchového odtoku → vodní eroze. Mezi hlavní degradační procesy patří zastavování území (soil sealing), vodní a větrná eroze, okyselování půd (acidifikace), úbytek organické hmoty (dehumifikace), utužení půd (pedokompakce), znečištění půd (kontaminace). V České republice je dlouhodobě podceňován význam závlah na stabilizaci produkce v podmínkách změn klimatu. Důležitým opatřením je dodávání organické hmoty do půdy, aplikace půdoochranné technologie, podpora víceletých pícnin apod.

Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc., z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze hovořil o funkcích lesa, suchu a opatřeních proti němu v lese i v krajině. Les je významný krajinotvorný prvek, lesní plochy představují 33,8 % našeho území, a mimořádný zdroj s produkční a mimoprodukční funkcí (protierozní; hydrické – zásobárna vody, zpomalení a zmenšení kulminační vlny, čistota vody). Lesní půda je velmi pórovitá, tudíž zadržuje velký objem vody. Hospodaření v lese ovlivňuje podstatně vlhkostní režim lesních půd. Navrhovaná opatření proti suchu v lese spočívají v šetrných způsobech hospodaření za účelem šetření vodních zdrojů v lese a v postupné změně druhové skladby lesů. Opatření v krajině spočívají v zalesňování ladem ležících půd a výstavbě rybníků.

Zkušenosti z praxe

Zkušenosti na místní úrovni přednesla Ing. Bc. Anna Hubáčková, starostka obce Ratíškovice, která naznačila oblasti a opatření k eliminaci sucha na území obce. Lze k nim zařadit zejména vypracování územního plánu obce, provedení komplexní pozemkové úpravy, spolupráci na téma ochrana životního prostředí, např. v rámci mikroregionu, vypracování studie odtokových a erozních poměrů s návrhem ochranných opatření a jejich realizace, usilování o návrat zeleně do přírody konkrétními akcemi.

Krajské úrovni se věnoval Zdeněk Chlád, radní Kraje Vysočina, jejichž hejtman zřídil pracovní skupinu k řešení dopadů déletrvajícího sucha na území kraje jako svůj poradní orgán. Členy se stali zástupci orgánů kraje, státních podniků povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a další odborníci. Zamýšleným výstupem je souhrn možných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. Kraj Vysočina v rámci přípravy na možné sucho nechal vypracovat a schválit zejména tyto dokumenty: „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na infrastrukturu vodovodů a kanalizací“, „Grantový program Čistá voda 2016 v rámci Fondu Vysočiny“, „Opatření obecné povahy podle vodního zákona i zákona o vodovodech a kanalizacích“ a „Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích pro období 2014-2020“. V roce 2015 byl rovněž komplexně aktualizován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“.

kpt. Ing. Jan SAITZ, MV­-generální ředitelství HZS ČR,  foto Ing. Karel VANČURA, Český národní výbor pro omezování následků katastrof

Krizové štáby jsou pracovními orgány svého zřizovatele a v praxi jsou určeny zejména k zajišťování různorodých činností, které vyplynou z řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Aby krizové štáby byly schopny plnit tuto roli a uměly reagovat i na požadavky, se kterými se jejich členové při běžném výkonu své funkce nesetkávají, organizují se cvičení krizových štábů.

Tato cvičení se řadí mezi základní formy přípravy členů krizových štábů na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. V Olomouckém kraji se nacvičují činnosti krizových štábů již řadu let. K tomu, aby činnost krizových štábů byla koordinovaná, organizuje Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje (dále jen „HZS kraje“) kromě cvičení také odbornou přípravu členů krizových štábů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“).

Příprava členů krizových štábů formou ukázky

Připravenost stálých pracovních skupin krizových štábů (dále jen „SPS KŠ“) má zásadní vliv na jejich činnost při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Významnou úlohu ve SPS KŠ zastávají příslušníci HZS kraje. Toto mají hasiči stanoveno také novým Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 10/2016, kterým se stanovují zásady strategické úrovně řízení hasičského záchranného sboru kraje při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací na území kraje. Proto HZS kraje zorganizoval pro tajemníky bezpečnostních rad ORP a pracovníky oddělení krizového řízení Krajského úřadu Olomouckého kraje ukázku, při které byla imitována činnost HZS kraje od vzniku mimořádné události až po zahájení práce SPS KŠ ORP. Členové SPS KŠ se svolávají až po určité době od vzniku mimořádné událostí a většina z nich zpravidla nemá konkrétní představu o tom, co se odehrálo do doby zahájení činnosti této skupiny.

Tématem přípravy bylo řešení bleskové povodně na území správního obvodu ORP Jeseník. Vše začalo oznámením vzniku mimořádné události operačním a informačním střediskem HZS kraje (dále jen „KOPIS“) řídícímu důstojníkovi územního odboru a řídícímu důstojníkovi HZS kraje. Následovala komunikace mezi řídícími důstojníky a prezentovaly se jejich vzájemné návrhy na další řešení situace včetně návrhu na svolání štábu HZS kraje a operační skupiny územního odboru Jeseník. Všem přítomným byla cestou KOPIS zaslána stejná úvodní SMS zpráva o vzniku mimořádné události, jaká se zasílá tajemníkovi bezpečnostní rady nebo starostovi ORP. Následně byl řídícím důstojníkem HZS kraje vydán pokyn ke svolání členů štábu HZS kraje a operační skupiny územního odboru Jeseník. Toto bylo opět realizováno cestou KOPIS (zaslání SMS zprávy). Řídící důstojník územního odboru telefonicky informoval tajemníka bezpečnostní rady ORP a starostu ORP o vzniklé situaci, o nasazených silách a prostředcích složek IZS a navrhl svolat SPS KŠ ORP k řešení vzniklé situace. Po odsouhlasení tohoto návrhu starostou ORP Jeseník bylo cestou KOPIS svoláno SPS KŠ ORP Jeseník a stejná SMS zpráva byla opět zaslána také všem účastníkům zaměstnání.

Další částí odborné přípravy bylo zpohotovení pracoviště operační skupiny územního odboru a příprava podkladů pro jednání SPS KŠ ORP Jeseník. Řídící důstojník územního odboru seznámil členy operační skupiny se situací a vydal úkoly k přípravě materiálů a navázání spojení se štábem HZS kraje. Účastníci zaměstnání se seznámili v průběhu přípravy pracoviště se všemi pomůckami, které operační skupina územního odboru ke své činnosti využívá (přenosný flipchart, tabule, pracovní mapy, notebook, dataprojektor, eBeam – mobilní interaktivní tabule, brašna s kancelářskými potřebami apod.). Příslušníci operační skupiny na tabulích a dalších pracovních plochách názorně zobrazili veškeré potřebné informace v oblasti spojení, nasazených sil a prostředků, analýzy situace, plněných úkolů, struktury řízení a časové osy průběhu řešené mimořádné události. Řídící důstojník územního odboru si v této době připravoval úvodní informaci pro členy SPS KŠ ORP Jeseník.

Závěrečnou fází ukázky bylo úvodní jednání SPS KŠ ORP Jeseník (do jejíž sestavy se již začlenili příslušníci operační skupiny územního odboru) za účasti starosty ORP Jeseník. Řídící důstojník územního odboru v úvodu seznámil všechny členy SPS KŠ ORP s průběhem řešení vzniklé mimořádné události, požádal jménem velitele zásahu starostu ORP o převzetí koordinace záchranných a likvidačních prací a současně upřesnil požadavky na koordinaci. Vedoucí SPS vydal členům SPS KŠ ORP úkoly k dalšímu řešení mimořádné události. V závěru ukázky byla prezentována videokonference mezi SPS KŠ ORP Jeseník a SPS KŠ Olomouckého kraje ke koordinaci úkolů při řešení situace.

Je na místě znovu zdůraznit, že cílem tohoto ukázkového zaměstnání v rámci odborné přípravy bylo prezentovat tajemníkům bezpečnostních rad ORP a pracovníkům oddělení krizového řízení krajského úřadu činnost příslušníků HZS kraje před úvodním zasedáním SPS KŠ a také úlohu HZS kraje v krizových štábech.

Příprava členů krizového štábu formou cvičení

Při cvičeních krizových štábů v Olomouckém kraji se řeší tematika blížící se co nejvíce reálným hrozbám v rámci daného území správního obvodu ORP. V posledním období byla procvičována činnost krizových štábů ORP při řešení mimořádné události na téma „Nález nevybuchlé munice na území obce“, při které lze předpokládat aktivaci a činnost krizového štábu ORP, nicméně vždy s ohledem na místo nálezu, charakter okolí a také druh nalezené munice. Při plánování cvičení na toto téma lze také vycházet z reálných situací, kdy byla nevybuchlá munice nalezena na různých místech České republiky nebo v zahraničí. Při řešení tohoto typu mimořádné události jsou členové SPS KŠ ORP zapojeni v rámci realizace opatření stanovených Policií ČR na místě nálezu a umožňuje to provázat potřebné činnosti s činnostmi vykonávanými příslušným obecním úřadem.

Mezi standardně procvičované činnosti patří:
- zajištění varování obyvatelstva,
- realizace evakuace obyvatelstva ve stanoveném perimetru včetně opatření k jejich nouzovému přežití, a to i ve vztahu k různým specifickým skupinám,
- řešení dopravní situace z důvodu uzavření vymezené oblasti,
- zajištění informování obyvatelstva, právnických a podnikajících fyzických osob (dále jen „PaPFO“), dotčených subjektů o přijatých opatřeních v důsledku nálezu munice,
- další činnosti zejména s ohledem na místo nálezu munice a jeho okolí.

V průběhu tohoto typu cvičení vedoucí SPS KŠ ORP zpravidla upřesňuje členům skupiny úkoly k plnění následujících činností.
1. Provedení analýzy mimořádné události a vyhodnocení jejích dopadů na život v obci:
- vyhodnocení situace podle informací poskytnutých řídícímu důstojníkovi územního odboru a dalších dostupných informací,
- stanovení priorit prováděných činností (např. ve vztahu k ochraně obyvatelstva),
- vytvoření mapového podkladu se zákresem situace a označením důležitých míst.
2. Zajištění varování a informování obyvatelstva, informování PaPFO a dalších subjektů:
- vyhodnocení potřeby a rozsahu varování a informování obyvatelstva,
- zpracování souhrnné informace pro veřejnost a navržení způsobu a formy jejího předání,
- zajištění komunikace s PaPFO, které mohou být dotčené způsobem řešení mimořádné události,
- v případě potřeby a účelnosti zřízení informační linky pro veřejnost,
- nastavení systému předávání informací obsluze infolinky a sdělovacím prostředkům.
3. Provedení evakuace ohroženého obyvatelstva:
- příprava evakuace ohroženého obyvatelstva včetně organizačního a logistického zajištění,
- návrh způsobu zajištění dočasného umístění evakuovaného obyvatelstva nebo nouzového přežití pro případ dlouhodobé evakuace.
4. Řešení dopravní situace v důsledku uzavření ohrožené oblasti:
- návrh řešení dopravní situace s ohledem na uzavřenou oblast,
- zajištění potřebných sil a prostředků,
- komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky.

Závěr

Cílem tohoto příspěvku bylo poukázat na nestandardní formy přípravy členů krizových štábů a také na možnost přípravy a provedení cvičení krizových štábů na jiné než běžně řešené téma.

Cvičení a příprava krizových štábů v Olomouckém kraji je u představitelů ORP i kraje chápána jako příležitost k procvičení základních (běžných) činností, které budou provádět při řešení vzniklých mimořádných událostí nebo krizových situací. Odborná příprava krizových štábů také přispívá k ujasnění úlohy jeho jednotlivých členů, včetně místa a úlohy příslušníků HZS kraje.

plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ, kpt. Ing. David BUČEK, HZS Olomouckého kraje, foto plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ

Již potřetí se reprezentační družstvo HZS ČR ve futsalu pod hlavičkou České hasičské sportovní federace (ČHSF) zúčastnilo neoficiálního Mistrovství světa ve futsalu, které se tradičně konalo na španělském ostrově Mallorca v krásném přístavním městě Santa Ponsa.

Tento obrovský turnaj v letošním roce se 127 přihlášenými družstvy z celého světa z řad policie, hasičů, celní správy, justiční správy a dalších proběhl ve dnech 3. až 9. května 2016.

Družstvo ve složení nprap. Bc. Pavel Zámečník, nprap. Bc. Josef Kaláb, nprap. Josef Šperer, nprap. Luboš Viterna, nstržm. Karel Teska, pprap. Michal Jon, mjr. Mgr. Dalibor Zeman, Petr Bradáč, pprap. Petr Unger, pprap. Lukáš Novák a překladatelka Monika Skalická se sešlo 2. května 2016 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně, odkud odjelo na letiště do Bratislavy. Po dvouapůlhodinovém letu a přistání v prosluněné Palmě de Mallorca se autokarem přemístilo k hotelovému ubytování do Santa Ponsy. Druhý den byl ve večerních hodinách, po příchodu všech zúčastněných družstev na hlavní stadion, turnaj slavnostně zahájen státními hymnami jednotlivých států.

České družstvo bylo nasazeno do skupiny A, kde mělo za soupeře Belgii, Itálii, Slovinsko, Polsko, Francii a dvakrát Španělsko. Z každé skupiny pak postupovala první tři družstva do vyřazovacího hracího systému. Prvním soupeřem bylo Slovinsko, nepříjemný soupeř, který předváděl nádherný futsal. Zápas skončil remízou 0:0. Druhý zápas proti Polsku naši pokazili. Hru si více užívali, ale nepodařilo se dát branku, a tak opět skončili remízou 0:0, která trochu mrzela. Třetím soupeřem byla španělská Calvia a naše družstvo po naprosto zbytečném gólu prohrálo 0:1. Hned dalším soupeřem bylo opět Španělsko – Pardo Luciano. Opět dobrý soupeř „na balónu“, ale tentokrát se podařilo po velmi pěkné hře zvítězit 2:1. Pátým soupeřem byla Francie, která byla naprosto suverénní a dominantní v celé skupině. Po výborném výkonu nakonec naši prohráli 2:3 a postup ze skupiny se pomaličku vzdaloval. To hráče nabudilo a po super výkonech vítězili nad Belgií 6:1 a nad Itálií 9:1. Právě kvůli lepšímu skóre postoupili ze skupiny spolu s Francií a Slovinskem do vyřazovacích bojů. První překážkou byl tým ze skupiny E, a to Litva. Po opět výborném výkonu vítězilo české družstvo 1:0. V osmifinále bylo soupeřem Moldavsko. Po zhlédnutí několika jejich zápasů bylo jasné, že mužstvo čeká velice těžký zápas a bude muset ubránit pokud možno bezbrankový výsledek. Jedna věc je chtít a druhá je tak učinit. Bohužel, Moldavsko bylo prostě ve všech činnostech lepším celkem, naši prohráli 0:4, což jejich postup pavoukem zastavilo. Útěchou ve zklamání bylo, že Moldavsko suverénně celý turnaj vyhrálo, když ve finále Srbům nasázelo opět čtyři góly. To znamenalo, že se české družstvo umístilo na pátém až osmém místě, což je velký úspěch. Čeští hasiči hrát fotbal či futsal umějí a všichni soupeři z nich mají respekt. Reprezentační družstvo futsalu šíří HZS ČR dobré jméno v Evropě i ve světě.

Zahraniční cestu bylo možné zrealizovat díky vstřícnému postoji MV-generálního ředitelství HZS ČR a ČHSF. Po finanční stránce byl zájezd vykryt samotnými hráči a částečně sponzory. Poděkování patří firmě REO Amos, s.r.o., která přispěla nejvyšším obnosem, dále společnosti Dekonta, a.s., Lonza Biotec, s.r.o. Kouřim, SZDT Lišov a Velebný & Fam, s.r.o. V neposlední řadě účastníci mistrovství děkují řediteli ŠVZ HZS ČR v Brně a HZS Jihomoravského kraje.

nprap. Bc. Pavel ZÁMEČNÍK, HZS Pardubického kraje