Být leteckým záchranářem je asi ta nejvyšší meta, které může hasič-lezec dosáhnout. Hasič-lezec je hasič, který kromě základního hasičského výcviku je dále speciálně vyškolen a je začleněn do lezecké skupiny nebo lezeckého družstva. Lezci zasahují tam, když je potřeba záchrana z výšky, hloubky nebo nepřístupného terénu. Typickými místy jsou například komíny, skály, studny, lanovky… Zjednodušeně řečeno, kdykoli se záchranná akce týká lana, nastupují lezci.

Kdo je letecký záchranář?

Je to hasič-lezec vycvičen pro zásahy a záchranné akce na vrtulníku. Jedná se o vyšší specializaci nad běžný výcvik hasiče-lezce. Základními úkoly leteckého záchranáře je zachránit či evakuovat zachraňované osoby do vrtulníku, dostat je do péče zdravotníků nebo je dostat do bezpečí, kde ani není jiná možnost záchrany a nebo je tento způsob efektivnější. Letecký záchranář téměř vždy pracuje v podvěsu nebo na palubním jeřábu, není výjimkou také práce v podvěsu na vodní hladině.
Leteckým záchranářem se hasič-lezec může stát až minimálně po dvou letech praxe hasiče-lezce (což je současně s jedním až dvěma roky zaučení se po nástupním výcviku celkem po cca 3 - 4 letech)  s tím, že letecké záchranářství vyžaduje další specializovaný výcvik. Na letecké záchranáře jsou kladeny větší nároky než na hasiče nebo hasiče-lezce. Nad rámec běžných povinností a standardního lezeckého výcviku jsou každý rok přezkušováni z teorie i praxe zaměřené na letecké záchranářství a v rámci své specializace musí absolvovat ještě nadstandardní školení a výcviky.
Každý z leteckých záchranářů se musí alespoň jednou ročně zúčastnit hlavní několikadenní praktické odborné přípravy v terénu a jednou ročně musí absolvovat praktickou odbornou přípravu na vodní hladině. Naši hasičští letečtí záchranáři mohou také v případě volných kapacit navíc cvičit i s kolegy z HZS Plzeňského kraje kolegy nebo Centra letecké záchranné služby Plzeň.
Pro kvalitní práci museli být letečtí záchranáři vybaveni odpovídajícím vybavením. HZS Jihočeského kraje musel pro záchranáře nakoupit speciální vybavení, které je pouze pro práci ve vrtulníku. Jsou to například speciální přilby se sluchátky, radiostanice, speciální nosítka apod.

Kde letečtí záchranáři HZS Jihočeského kraje slouží a jak „vylétávají“ k zásahům? 

Letečtí záchranáři HZS Jihočeského kraje jsou dislokováni na stanicích v Českých Budějovicích a Táboře. V každé ze tří směn hasičů je šest lezců a z toho v současné chvíli 2 - 3 letečtí záchranáři.
V okamžiku, kdy je přes operační středisko zdravotnické záchranné služby povolán k zásahu vrtulník a je potřeba další specialista pro záchrannou akci, je hasičský letecký záchranář nabrán na určených místech. V případě českobudějovických leteckých záchranářů je to střed kruhové křižovatky na Okružní ulici v Českých Budějovicích, táborské záchranáře vrtulník LZS nabírá na louce v těsné blízkosti stanice táborských profesionálních hasičů.
Letecký záchranář HZS Jihočeského kraje se tak připojuje k záchrannému týmu, který tvoří posádka vrtulníku letecké záchranné služby složená z pilota, kopilota, palubního inženýra, lékaře a sestry. Naši letečtí záchranáři létají ve vrtulníku Armády ČR, která zajišťuje leteckou záchrannou službu v Jihočeském kraji. Armádní vrtulník typu PZL W-3A Sokół vzlétá z vojenského letiště v Bechyni.

Letečtí záchranáři HZS Jihočeského kraje mohou zasahovat i bez zdravotnického personálu. Jejich výjimečnou specializaci můžeme využít při záchraně a evakuaci i nezraněných osob například při povodních či podobných událostech, kde lidé prostě nemají jinou šanci dostat se do bezpečí jinak než vzduchem.
Velkým bonusem pak je, že je možné zasahovat i v noci. Vrtulník Armády ČR je schopen zásahů za tmy a i na tyto případy jsou naši letečtí záchranáři připraveni. I tomuto typu výcviku věnovali spoustu letových hodin.
Kvalifikace leteckých záhranářů dále předpokládá, že jsou schopni po zaučení létat i s jinými typy vrtulníků.

Jsme pyšní, že máme letecké záchranáře…

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje se tak připojil k dalším pěti krajům, které touto elitní skupinou záchranářů disponují. Jsme pyšní na to, že můžeme do záchranných akcí vyslat specialisty, jejichž výkony jsou na hranici života a smrti, kde i drobná chyba může znamenat konec a kde na opravu nebo na druhý pokus není místo. Máme 13 borců, kteří umí pracovat a zachraňovat životy v podmínkách, kdy visí z vrtulníku na osmimilimetrovém ocelovém laně ve výškách, kdy není čas na chyby.
A všechno toto vystihují slova českobudějovického leteckého záchranáře pprap. Miroslava Švece: „Je to hodně o morálu. Když se houpete tři sta metrů nad zemí, zkoušíte si karabinu a říkáte si, jestli je vše v pořádku, není člověku úplně do smíchu. Zároveň tuto práci milujete, takže vlastně ani nemůžete jinak.“

Autorkou fotografií z výcviku na Sázavě je Ivana Březinová.