POŽÁRNÍ OCHRANA
Požár po dopravní nehodě na dálnici D1
s. 4
Vyšetřovatelé požárů v USA v roce 2019 
s. 6
HAD 2019 – I. etapa 
s. 10
Únikové hry 
s.12
Vývoj v oblasti pěnových koncentrátů u HZS ČR a ve světě 
s.14
Podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí pokračuje i v roce 2019 
s.17
Historie a současnost profesionálních hasičů v Brně 
s.18


INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Typová činnost STČ 16B/IZS 
s.20


OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Cíle současného finského předsednictví v oblasti civilní ochrany 
s.22
Aktualizace Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín 
s.24
Společensky významné objekty v zónách 
s.26
Využití RTG záření pro účely požárně technické expertizy
s. 28
Analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji 
s.30
Radiační cvičení německé kriminální policie 
s.31


INFORMACE
Mistři světa 
s.32
Český tým bodoval na soutěži Championships FireFit 2019
s. 33
Zlínský dvojboj má vítěze
s. 33
 

Dne 21. ledna letošního roku byl v 9.56 hodin na KOPIS HZS Středočeského kraje ohlášen požár nákladního automobilu na dálnici D1 na osmém kilometru před Prahou s tím, že oznamovatel neví, co nákladní automobil veze a zda je někdo zraněný. Podle dalších informací oznamovatel na kamerách, které obsluhuje Středisko správy a údržby dálnice Mirošovice (SSÚD), vidí stoupající hustý dým.

KOPIS na místo vyslal jednotku ze stanice Říčany HZS Středočeského kraje s VEA L2 Ford Ranger, RZA L2Z WV Transportér, CAS 20/4000/240 S2T, CAS 30/9000/540 S3VH, dále jednotku SDH obce Průhonice s CAS 20/4000/200 M2Z, která však k případu nevyjela.
Technika CAS 20 první výjezd a velitelský automobil stanice Říčany přejížděly na místo zásahu od jiné události. Velitel čety byl k místu zásahu nejblíž, již z velké dálky byl patrný hustý černý dým. Cestou KOPIS rovnou žádal na místo další jednotky požární ochrany (PO) v rámci mezikrajské výpomoci. Byla vyslána jednotka ze stanice Chodov HZS hl. m. Prahy s technikou CAS 20/4000/200 M1Z. Při příjezdu k místu zásahu byla dálnice zcela neprůjezdná a vozidla stála ve všech třech jízdních pruzích. Požární technika měla ztížený příjezd, jelikož nebyla v koloně stojících vozidel vytvořena záchranářská ulička.

Průběh zásahu
Po dojezdu první zásahové techniky ze stanice Říčany na místo události v 10.06 hodin bylo průzkumem zjištěno, že jde o požár nákladního automobilu (NA) v plném rozsahu a ještě návěsu dalšího kamionu po dopravní nehodě. Informace byly předány KOPIS, které na žádost velitele zásahu (VZ) na místo vyslalo další CAS. V úvodní fázi nebylo zřejmé, zda jsou všechny osoby z NA venku, proto byly nasazeny všechny síly a prostředky k podrobnému průzkumu kabiny NA. Pro prvotní hasební zásah byla nasazena tlaková voda s pěnou v dýchacích přístrojích z RZA.


Následně bylo zjištěno, že před příjezdem jednotek PO příslušník Policie ČR Dálničního oddělení Mirošovice vytáhl řidiče NA z kabiny, která již byla částečně zachvácena požárem. Pokračujícím průzkumem byla vyloučena přítomnost dalších osob v prostoru vozidel. Druhý řidič NA měl lehká zranění a v době příjezdu složek integrovaného záchranného systému (IZS) byl již mimo vozidlo.

Hořící NA měl po nárazu poškozenou nádrž, ze které unikala na dálniční těleso nafta. Podle sdělení řidiče bylo v nádrži přibližně 600 litrů pohonných hmot. Nafta na komunikaci hořela a znesnadňovala tak hasičům lokalizaci požáru. Po příjezdu jednotky stanice Chodov, která zasahovala z opačného směru přes svodidlo dálničního tělesa jedním proudem C s pěnou, velitel zásahu požadoval cestou KOPIS další jednotku PO s CAS. Na místo události byla okamžitě vyslána jednotka SDH obce Říčany s technikou CAS 32/8000/800 S3R. Dálnice byla směrem na Prahu zcela uzavřena, najíždějící jednotky PO byly informovány, že je možnost příjezdu k místu události v protisměru. Na místo události se dostavila velkokapacitní CAS 30/9000/540 S3VH ze stanice Modřany HZS hl. m. Prahy.

Místo zásahu bylo rozděleno na dva bojové úseky, první se soustředil na požár návěsu NA, který převážel pivo v přepravkách. Na druhém úseku prováděly jednotky PO hasební zásah směřující k likvidaci požáru NA, který byl zasažen v plném rozsahu s tím, že na těleso dálnice vytékala a hořela nafta. VZ podle nákladového listu zjistil, že jde o smíšený náklad potravin včetně palety lihovin. Těsně před zahájením hasebních prací třemi proudy C došlo k explozi pneumatiky, která vylétla z boku vozidla a poškodila svodidlo dálničního tělesa.

VZ na místo události cestou KOPIS povolal vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany, jelikož nafta unikla i mimo těleso dálnice a vsákla se do zeminy. Byla vytvořena průzkumná skupina, která zajistila přilehlé kanalizační vpusti a po spádu prozkoumala, zda nedošlo k úniku do dešťové kanalizace. Druhý kamion měl také poškozenou nádrž, kterou jednotka PO zajistila havarijním tmelem. Posléze byla vyslána na průzkum mimo těleso dálnice, aby zkontrolovala kanalizační vpusti a následně dešťovou kanalizaci po spádu. Podle zjištění byla veškerá nafta na tělese dálnice a v přilehlé zemině bezprostředně za svodidlem.

Lokalizace a likvidace požáru
V čase 10.15 hodin byla na KOPIS nahlášena lokalizace požáru, jednotka SDH obce Říčany na pokyn VZ zasahovala na druhém úseku v dýchacích přístrojích, prováděla postupné rozebírání a dohašování celého nákladu. Návěs druhého NA, kde byly převáženy přepravky s pivem, bylo nutné páčidly úplně otevřít a zpřístupnit celý prostor, aby mohla být termokamerou dohledána případná skrytá ohniska. Jednotky PO prováděly částečné vyskladnění zasaženého materiálu mimo dopravní prostředek a následné dohašovací práce. Vzhledem k mrazivému počasí povolal VZ na místo události cestou ­KOPIS techniku SSÚD (sypač se solí), jelikož docházelo k namrzání hasební vody na tělese dálnice.

Úplná likvidace požáru byla nahlášena v čase 11.17 hodin, po rozebrání celého nákladu a provedení závěrečného průzkumu termokamerou.

Příčina vzniku požáru
Vyšetřování příčiny vzniku požáru bylo zahájeno po lokalizaci požáru, kdy se na místo dostavil sloužící příslušník zjišťování příčin vzniku požárů ze stanice Benešov. Stanovil dvě vyšetřovací verze - iniciací byl únik paliva na rozpálenou část motorového prostoru, nebo zkrat na elektroinstalaci. Jako hlavní příčinu stanovil dopravní nehodu na pozemní komunikaci.

Specifika zásahu
Pozitiva

• krátký dojezdový čas prvních jednotek PO na místo zásahu,
• rychlý průzkum a zvolení taktiky zásahu,
• vysoké nasazení hasičů a dalších členů složek IZS, obzvláště obětavý přístup při záchraně řidiče uvězněného v kabině NA příslušníkem Policie ČR DO Mirošovice, který rozbil sklo bočních dveří a vytáhl zraněného řidiče z kabiny zachvácené požárem,
• profesionální součinnost všech složek IZS při organizaci místa zásahu,
• zabránění rozšíření požáru na celý návěs NA,
• eliminace zranění účastníků dopravní nehody a zasahujících složek IZS,
• spolupráce SSÚD při ošetření dálničního tělesa.

Negativa

• ztížený příjezd k místu zásahu - nebyla vytvořena záchranářská ulička,
• fyzicky náročný zásah,
• rychlý rozvoj a šíření požáru,
• namrzající hasební voda na tělese dálnice,
• hořící nafta pod NA a na komunikaci,
• výbuch pneumatiky NA s následným vymrštěním z boku vozidla,
• místo zásahu přímo pod návěstidlem, které bylo požárem poškozeno,
• tlak na VZ ohledně obnovení provozu na uzavřené komunikaci ze strany Ředitelství silnic a dálnic.
  
   

ppor. BcA. Matěj MLČOCH, HZS Středočeského kraje, foto autor

V průběhu dubna 2019 se uskutečnila zahraniční cesta příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatel požáru) do Spojených států amerických, která v mnoha směrech navazovala na uskutečněnou zahraniční cestu v roce 2018 (112, 6/2018, 7/2018). Během ní měli čeští příslušníci možnost navštívit Národní požární akademii v Emmitsburgu v americkém státě Maryland, na kterou je osobně pozvala ředitelka Tonya Hoover, aby absolvovali některý z kurzů pro vyšetřovatele organizovaný touto akademií.
Ochranné prostředky běžně používané ve Spojených státech amerických při práci na místě požáru
Po vzájemné dohodě byl vybrán základní čtrnáctidenní kurz pro vyšetřovatele požárů (R0206 – Fire Investigation – Essentials), který se považuje za jeden z nejkvalitnějších a nejkomplexnějších kurzů ve Spojených státech amerických, mimo jiné také proto, že na něm jako lektoři působí zkušení vyšetřovatelé požárů ve spolupráci s vládními agenty ATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives), což je americká federální agentura, v jejíž jurisdikci je také šetření nejzávažnějších požárů v zemi.

Příprava před kurzem
Aby základní kurz pro vyšetřovatele požárů byl co nejefektivnější, ještě před jeho zahájením se uskutečnila příprava formou e­-learningu. Její splnění bylo primárním kritériem pro absolvování základního kurzu v Národní požární akademii. Zmíněný e­-learningový kurz proběhl dvoufázově:
1. část probíhala přibližně šest měsíců před zahájením základního kurzu na výukovém webu cfitrainer.net, který spravuje nejrozšířenější profesní organizace sdružující vyšetřovatele požárů na území Spojených států amerických – IAAI (International Association of Arson Investigators). Na uvedeném webu každý frekventant zhlédnul celkem deset výukových videí, které byly doplněny o průběžné a závěrečné testy s „plovoucími“ otázkami. Certifikáty z úspěšného absolvování jednotlivých testů byly podkladem pro přijetí do základního kurzu.

2. část probíhala v e­-learningové aplikaci Národní požární akademie, do které dostal každý frekventant přístup přibližně na jeden měsíc před zahájením základního kurzu. Primárním úkolem bylo seznámení se s funkcionalitou aplikace, která každého frekventanta provázela po celou dobu základního kurzu. Byly v ní k dispozici veškeré přednášky a další podklady potřebné ke studiu. Úkolem vyšetřovatele požárů před započetím základního kurzu bylo nastudování prvních dvou témat (konstrukce budov, konstrukce a princip protipožárního sprinklerového systému) a jejich zakončení úspěšným testem. Během základního kurzu byly v aplikaci zpracovávány zadané domácí úkoly a vyplňovány průběžné a závěrečné testy.

Základní kurz

Pondělí 1. duben 2019
Po vzájemném představení instruktoři frekventanty seznámili s osnovou základního kurzu. První výukový týden byl zaměřený spíše na teoretickou přípravu, která byla doplněna o kratší praktická cvičení. Druhý týden byl z větší části věnován praktickým dovednostem na simulovaných požářištích. Frekventanti byli rozděleni do pěti skupin (čeští vyšetřovatelé požárů tvořili samostatnou skupinu), kdy každá skupina samostatně plnila zadané úkoly. Instruktoři také oznámili podmínky pro splnění kurzu: úspěšné vyhotovení zadaných domácích úkolů, splnění průběžného a závěrečného testu, tvorba samostatného „odborného vyjádření“ k požáru, prezentování postupu při zjišťování příčiny vzniku požáru zadaného cvičného požářiště.

V rámci výuky instruktoři frekventanty seznámili se základy, principem a použitím nejrozšířenější příručky pro vyšetřovatele požáru NFPA 921 (Guide for Fire and Explosion Investigations), představili také povinnou normu pro vyšetřovatele požárů ve Spojených státech amerických NFPA 1033 (Standard for Professional Qualifications for Fire Investigator), která obsahuje základní standardy znalostí. Upozornili také na fakt, že osnovy tohoto kurzu jsou sestavené tak, aby korespondovaly s uvedenými standardy znalostí v normě NFPA 1033. Část výuky po přestávce byla věnována ochraně zdraví vyšetřovatele požáru, byla zmíněna nejběžnější ochrana používaná agenty ATF, která se sestává z jednorázového obleku Tyvek, rukavic, přilby a polomasky s filtry. Veškeré kontaminované ochranné prostředky jsou po skončení práce na místě zásahu svlečeny a převáženy ve vozidle odděleně od prostoru pro posádku.

Po úvodní teorii se v učebně konala praktická cvičení – každá skupina dostala tzv. iniciační box, který obsahoval potenciální iniciátory, hořlavé materiály či další předměty, jako jsou například cigarety, zapalovač, popelník, lupa, kartonový papír apod. Skupiny pak měly za úkol vytvořit hypotetické otázky, které by byly nutné ke zjištění (potvrzení/vyloučení) hypotézy příčiny vzniku požáru související s danými předměty v boxu.
V odpoledních hodinách proběhlo praktické ohledání komplexního prostoru – buňky, která se nacházela ve výcvikovém areálu a jejíž vnitřní prostor se skládal z více místností. Ohledání prováděli frekventanti každý samostatně. Úkolem bylo zaznamenání stop požáru a určení kriminalistického ohniska v zasaženém prostoru. Praktické ohledání se opakovalo i další týden výuky. Záměrem bylo, aby každý frekventant měl možnost porovnat obě ohledání, a to před a po získání odborných znalostí (např. z oblasti dynamiky požáru) v průběhu základního kurzu a tyto poznatky na tomto případě mohl jednoduše aplikovat.

Úterý 2. dubna 2019
První část výuky byla věnována základům dynamiky požáru. Během přednášené teorie každá skupina realizovala praktická cvičení (např. s využitím svíčky), na kterých byla tato teorie názorně demonstrována. Odpolední část byla věnována pokročilým výzkumům v oblasti dynamiky požáru, a to zejména vlivu ventilace na způsob vytváření stop požáru (112, 11/2017, 12/2018, 3/2019). Po teoretické části měli frekventanti možnost vidět praktický vliv ventilace požáru, a to na srovnávacích buňkách ve výcvikovém areálu. Šlo o dvě identicky vybavené buňky, z nichž jedné chyběla čelní stěna a nebyla limitována přístupem kyslíku. Naopak druhá byla limitována přístupem kyslíku otevřenými dveřmi v čelní stěně. V obou buňkách došlo k celkovému vzplanutí (flashoveru) a krátce na to byly oba požáry uhašeny. Následovalo ohledání. Při srovnání rozdílných stop požáru z obou buněk mohl každý frekventant vidět reál­né účinky ventilace.

Ve večerních hodinách pak frekventanti plnili zadaný domácí úkol, který se skládal z vyhodnocení stop požáru (ohniskových příznaků) na fotografiích a jejich správném určení vzhledem k terminologii uvedené v příručce NFPA 921.

Středa 3. dubna 2019
Celý výukový den byl zaměřený na systém rozvodu elektřiny v USA a požárům, které nastaly v důsledku elektrických disfunkcí. Úvod teoretické přednášky byl věnován základním principům elektřiny a bezpečnosti práce na elektrických zařízeních, přičemž instruktoři zmínili jednotlivé výhody či nevýhody měřicích přístrojů běžně používaných vyšetřovateli požárů. Frekventanti byli seznámeni s distribuční sítí ve Spojených státech amerických, kde většina států této federace používá třífázovou distribuční síť, vyjma ojedinělého použití dvoufázové distribuční sítě například ve státech Philadelphia či Pensylvánie. Pro transformaci napětí z distribučních hodnot pak zpravidla každý objekt využívá vlastní transformátor. Běžné hodnoty napětí v domovním rozvodu jsou 120 V (napětí mezi středním vodičem a fází) a 240 V (napětí mezi dvěma fázemi) frekvence 60 Hz. V dalších, zejména průmyslových objektech, se pak mohou vyskytovat i další hodnoty napětí (208 V, 277 V, 480 V), které se používají zejména pro výkonové spotřebiče (pračky, sušičky, výrobní stroje, klimatizace aj.). Postupně byli frekventanti seznámeni s principy základních elektrických disfunkcí jako elektrický zkrat, elektrický přechodový odpor a proudové přetížení. Vysvětlena byla také častá závada elektroinstalace, charakteristická pro rodinné domy ve Spojených státech amerických, kdy vlivem mechanické poruchy dojde k přerušení středního vodiče vedoucího od transformátoru do rozvodu domu. Elektrický proud pak probíhá přes zemnící vodič objektu, který však není na tyto podmínky dimenzován. Z tohoto důvodu pak často dochází i k přerušení tohoto vodiče, kdy následně dojde principiálně ke změně napětí v síti domu z hodnoty 120 V na hodnotu 240 V se všemi následnými tepelnými projevy na spotřebičích, které nejsou na tuto nominální hodnotu napětí navrženy.

Při praktickém zaměstnání v učebně byly frekventantům představeny principy základní tepelné ochrany běžných spotřebičů, jako jsou žehlička, vysoušeč vlasů, toustovač, kávovar aj. V rámci praktického cvičení měla každá skupina u zadaného spotřebiče tuto ochranu překlenutím vyřadit. Česká skupina dostala pro tyto účely žehličku, kde odpojila bimetalovou tepelnou ochranu a celý napájecí obvod propojila tak, aby byla zachována funkčnost zařízení.

Odpolední výuka probíhala ve výcvikovém areálu, kde byli frekventanti seznámeni s poruchovými jevy, jako jsou elektrický oblouk, přechodový odpor, proudové přetížení. Tyto jevy byly následně v elektrické laboratoři i prakticky simulovány. Byly také vysvětleny principy tepelných ochran elektrických přímotopů a na těchto spotřebičích byly vyzkoušeny různé varianty jejich poruchových stavů, které eskalovaly iniciací. Prakticky bylo demonstrováno tepelné namáhání vodičů, a to jednak v důsledku zkratového spojení, tak i v důsledku vysoké teploty (PB hořákem). Frekventanti měli takto možnost porovnat rozdíly vzniklých stop (markantů), které se na vodičích vytváří v důsledku zkratového spojení či v důsledku vysoké teploty požáru. Na závěr byly všechny přístroje, u kterých jednotlivé skupiny v dopoledních hodinách prováděly vyřazení tepelných ochran, připojeny do sítě. Postupně bylo možné sledovat, jak dochází k jejich tepelné deformaci a následné iniciaci. Vysvětlena byla také možnost odhalení tohoto úmyslného zásahu do elektrického spotřebiče např. metodou nedestruktivního zkoumání (rentgenové analýzy).
Příprava srovnávacích buněk (buňka bez čelní stěny)
Čtvrtek 4. dubna 2019
Dopolední část byla věnována stopám požáru, postupu při určení kriminalistického ohniska a příčině vzniku požáru. Byl vysvětlen základní rozdíl mezi účinky požáru (měřitelné či pozorovatelné změny na materiálu jako důsledek požáru) a stopami požáru (měřitelné či viditelné fyzické změny nebo identifikovatelné tvary vytvořené v důsledku účinku či skupině účinků požáru). Byly rozebrány jednotlivé podskupiny účinků a stop požáru, vždy s odkazem na příslušnou kapitolu příručky NFPA 921. Dále byly představeny základní zdroje informací používané při procesu určování kriminalistického ohniska, a to svědectví/elektronická data, stopy požáru, Arc Mapping (112, 6/2017) a dynamika požáru.

V rámci procesu zjišťování příčin vzniku požárů byl zmíněn základní fakt, že pro tyto účely je ve Spojených státech amerických používaná tzv. vědecká metoda, která se skládá z pěti základních kroků: získání dat, analyzování dat, vytvoření hypotézy (hypotéz), testování hypotézy (hypotéz), výběr finální hypotézy. Proces si frekventanti mohli vyzkoušet na praktickém cvičení, kdy každá skupina dostala několik uměle vytvořených hypotéz příčiny vzniku požáru. Úkolem skupiny pak následně bylo tyto hypotézy s pomocí obecně platných faktů uvedených v příručce NFPA 921 potvrdit či vyvrátit.

V odpolední části výuky proběhlo praktické ohledání přiděleného cvičného místa požáru. Ohledání bylo zaměřeno pouze na stopy požáru, které byly jako jediný zdroj informací následně použity k určení kriminalistického ohniska.

Ve večerních hodinách následně frekventanti zpracovávali zadaný domácí úkol. K buňce ohledané v odpoledních hodinách byla písemně zpracována hypotéza, která na základě zjištěných stop určovala kriminalistické ohnisko ve zmiňované buňce. U této práce se hodnotilo zejména pochopení principu dynamiky požáru a používání odborné terminologie s odkazem na příručku NFPA 921.

Pátek 5. dubna 2019
V ranních hodinách frekventanti absolvovali průběžný postupový test, který se skládal z třiceti pěti otázek a jeho časový limit byl šedesát minut. Test vyplňovali ve zmiňované e­ learningové aplikaci, kdy pro tyto účely musel mít každý frekventant svůj notebook.

Dopolední hodiny byly věnovány odběru vzorků na místě požáru. V této části byl výrazný rozdíl oproti českému systému vyšetřování požárů v rozsahu odebíraných vzorků. Ve Spojených státech amerických má velká část vyšetřovatelů požárů část policejní kompetence, do které patří vyhledání a usvědčení pachatele trestného činu. Proto také na místě odebírají stopy, jako jsou DNA, otisky prstů nebo vzorky odesílané na mechanoskopii. Část přednášky byla také věnována způsobu ochrany stop proti kontaminaci. Mezi základní principy patří použití sterilních odběrových nádob (v USA nejčastěji používají plechové nádoby), důsledné používání sterilních ochranných prostředků při manipulaci se vzorky (latexové rukavice), převoz nádob v oddělených prostorech ve vozidle a důsledná očista použitých nástrojů pro odběr pomocí vody a mycích prostředků k tomu určených.

V odpoledních hodinách se frekventanti seznámili s problematikou dokumentace místa požáru. Byla představena problematika vytváření situačních náčrtů a problematika pořizování fotodokumentace místa požáru. Zmíněny byly i další možné zdroje dat k případům (např. skrze sociální média, data ze soukromých mobilních telefonů, výpočetní techniky). Rozebrány byly další jednotlivé zdroje dokumentace k případům jako například zprávy o zásahu, expertizní zprávy z laboratoře, policejní zprávy, dokumentace pojišťovny a zdravotnická dokumentace.

Pondělí 8. dubna 2019
Úvodní přednáška druhého týdne základního kurzu byla věnována vyšetřování požárů, kde došlo ke zranění či úmrtí. Byl zmíněn základní fakt, že pokud je na místě požáru nalezena mrtvá osoba, je potřeba mimo příčiny vzniku požáru určit také příčinu úmrtí. Těmto požárům je ve Spojených státech amerických věnována velká pozornost a často se pro účely jejich vyšetřování vytváří tzv. vyšetřovací týmy. V těch mohou být zastoupeni mimo vyšetřovatele požárů také příslušníci místní policie (příslušník pro vyšetřování vražd), lékař (koroner), soukromý vyšetřovatel a další experti (expert na elektrotechniku, expert na mechanoskopii, expert na požární ochranu, tým psovodů a další).

Druhá část odpoledního programu byla věnována výbuchům hořlavých plynů na území Spojených států amerických. Mimořádná událost typu výbuch patří mezi závažné mimořádné události a většinou spadá do jurisdikce agentury ATF. Obecný postup při jejich vyšetřování spočívá v Uctění památky padlých hasičů u památníku National Fallen Firefighters Memorialnásledujícím postupu: posouzení podmínek na místě – vyhodnocení dalšího možného nebezpečí, ustanovení bezpečnostního perimetru, dokumentace trosek, identifikace typu exploze, identifikace paliva, lokalizace místa vzniku. V rámci plynového systému byly mimo základních prvků standardní plynové soustavy zmíněny také nejčastější důvody poruchy těsnosti plynových soustav, a to v důsledku koroze, působení elektrických jevů (např. elektrického oblouku při styku s vodičem) či mechanického poškození (úmyslného či neúmyslného).

Odpoledne se frekventanti přesunuli do výcvikového areálu, kde bylo každé skupině přiřazeno cvičné požářiště v buňce a další základní informace jako zpráva o zásahu, svědectví sousedů, majitele, uživatele apod. Úkolem každé skupiny bylo určit kriminalistické ohnisko a příčiny vzniku požáru. Pro tyto účely byl každý frekventant vybaven ochrannými prostředky (oblek Tyvek, brýle, rukavice, přilba, respirátor). Součástí tohoto cvičení bylo i vyplnění dokumentace na místě požáru (základní informace, náčrt, seznam odebraných vzorků, žádost o provedení expertizy) a v neposlední řadě i odběr vzorků a jejich balení. Hlavním výstupem z tohoto zaměstnání byla prezentace, kterou skupina přednesla ostatním frekventantům, a odborná porota ji pak posoudila jako součást závěrečné zkoušky tohoto kurzu.

Na závěr dne se uskutečnil vyšetřovací pokus případu závažného požáru nočního klubu The Station Nightclub Fire, který nastal ve čtvrtek 20. února 2003 ve West Warwick v Rhode Island. Při tomto požáru zemřelo sto osob a dalších 230 osob utrpělo zranění. Požár vznikl kvůli zábavní pyrotechnice, která iniciovala plastovou pěnu používanou jako zvukovou izolaci ve stěnách a stropech obklopujících jeviště. Požár dosáhl během jedné minuty celkového vzplanutí, kdy za pět a půl minuty intenzivní černý kouř zaplnil všechny prostory klubu. Vyšetřovací pokus se uskutečnil za použití obdobného izolačního materiálu, který byl pověšen na vstupní dveře buňky, a pyrotechnika byla zapálena v blízkosti izolace. Po iniciaci bylo možné pozorovat velmi rychlý vertikální rozvoj požáru na hořlavé izolaci.

Úterý 9. dubna 2019
Dopolední část byla věnována požárům automobilů. Ve Spojených státech amerických je vyšetřování příčin vzniku požáru automobilů považováno za úzce specifickou oblast vyšetřování, proto jsou k tomuto tématu organizovány další specializační kurzy. Součástí tohoto základního kurzu bylo tedy pouze obecné představení základních principů vyšetřování, které jsou shodné s postupy v České republice. Na základě informací z prezentace a z debaty s ostatními frekventanty lze usuzovat, že požáry automobilů jsou ve Spojených státech amerických mnohem častěji spojeny se zakrytím jiné trestné činnosti (např. vražda, pojistný podvod) oproti požárům vozidel v České republice.

Odpolední program probíhal opět ve výcvikovém zařízení, kde každá skupina dostala přiřazenou další buňku. V té již bylo předchozí den provedeno dynamické ohledání jinou skupinou. Hlavním cílem této aktivity byla simulace situace, která je ve spojených Státech amerických poměrně běžná, a to že vyšetřovatel požáru provádí ohledání místa požáru, které bylo nějakým způsobem narušeno předchozím ohledáním jiného vyšetřovatele požáru. Ve Spojených státech amerických totiž může probíhat paralelně i několik procesů vyšetřování příčin vzniku požáru, například ze strany soukromého vyšetřovatele požáru nebo ze strany státního vyšetřovatele požáru.

Každá skupina před ohledáním musela provést rekonstrukci místa požáru, což spočívalo v rozestavění nábytku do původního stavu a rozmístění předchozí skupinou zajištěných stop do místa jejich původního odběru a až následně skupina začala zjišťovat místo vzniku požáru a jeho příčinu.

Středa 10. dubna 2019
První část dne byla věnována spíše policejní oblasti, a to rozboru úmyslných požárů z hlediska motivace žháře. Byly rozebrány základní motivy, jako jsou pomsta, zakrytí jiného trestného činu, získání profitu, vandalismus, extremismus, vzrušení a v samostatné kategorii problematika mladistvých. Zmíněna byla také problematika gangů, které vznikají zejména v nízkopříjmových skupinách na předměstí velkých Zapojení elektrických spotřebičů bez tepelných ochran do sítěměst. Jednotliví členové gangu, většinou mladiství pak páchají trestnou činnost, mezi kterou často patří i úmyslné zakládání požárů. Na závěr byla také rozebrána problematika sériových žhářů, kdy instruktoři upozornili na fakt, že typickým profilem těchto osob ve Spojených státech amerických je muž bílé pleti ve věku 20–27 let, vychovávaný v nestabilním prostředí. Pokud je ženatý, tak žije odděleně od manželky, projevuje se infantilním vzteklým chováním a pociťuje pocit uspokojení po založení požáru. Na vypátrání těchto osob bývají sestaveny speciální týmy, ve kterých jsou zastoupeni mimo lokálních vyšetřovatelů také agenti ATF či agenti FBI (Federální úřad pro vyšetřování je vyšetřovací orgán amerického ministerstva spravedlnosti, který působí jako federální vyšetřovací úřad trestné činnosti). V rámci problematiky vedení výslechů bylo zmíněno a dále rozebráno pět základních bodů pro efektivní práci, a to: plánování výslechu (stanovení cíle, chybějící informace), seznámení se s fakty pro daný případ, časová osa (vyslýchat co nejrychleji po vzniku požáru), stanovit podmínky pro vedení výslechu (kde, kdy, kdo, co, jak, koho…) a způsob dokumentace výslechu.

Odpolední část byla věnována právním předpisům v oblasti vyšetřování příčin vzniku požárů. Americký systém práva, a tedy i právo v oblasti vyšetřování požáru, je obecně tvořen skrze precedenty, tedy předchozí rozhodnutí soudu v podobné věci (princip Anglosaského práva). Byla zmíněna problematika Čtvrtého dodatku Ústavy Spojených států amerických, která chrání občany před prohledáváním, zatýkáním a zabavováním majetku bez konkrétního soudního příkazu nebo bez důvodu opravňujícího věřit, že byl spáchán zločin. V praxi to znamená fakt, že vyšetřovatel požáru může vstupovat do nemovitosti spolu se zasahujícími hasiči a provádět vyšetřování požáru. Pokud místo zásahu opustí nebo se na něj dostaví po likvidaci požáru, kdy jednotka místo již opustila, je nutný (nejlépe písemný) souhlas vlastníka nemovitosti či povolení ke vstupu vystavené příslušným soudem. V tomto kontextu byly zmíněny precedenty Michigan vs. Tyler (1978) a Michigan vs. Clifford (1984), které přístup na nemovitost upravují uvedeným způsobem. Dalším bodem byl Pátý dodatek Ústavy spojených států amerických, který dává obviněným právo odmítnout svědectví proti sobě samým a zaručuje právo na řádný soudní proces. Na toto navazoval precedent Miranda vs. Arizona (1966), který v tomto kontextu stanovil pět požadavků varování ze strany výkonné moci, tak aby se zamezilo vynuceným přiznáním. Varování (poučení) musí být provedeno před výslechem osoby a musí obsahovat upozornění pro vyslýchanou osobu na jeho právo mlčet – to, co řekne, může být použito proti němu; možnost mít právníka při výslechu. Na závěr instruktoři analyzovali problematiku tzv. Negative Corpus, jež příručka NFPA 921 v této souvislosti zmiňuje jako určení příčiny vzniku požáru, pro kterou neexistuje žádný důkaz, pouze na základě vyloučení ostatních stanovených hypotéz. V této souvislosti zmínili případ State vs. Awe, Marquette County, WI (2013), kdy vyšetřovatel požáru určil úmyslné zapálení jako příčinu vzniku požáru pouze na základě vyloučení ostatních jím stanovených hypotéz. I přesto, že předposlední vydání příručky NFPA 921 (vydání 2014) označilo negativní korpus jako porušení vědecké metody (tedy správného postupu při určení příčiny vzniku požáru), jsou známy případy v současné době, kdy vyšetřovatelé požárů ho nadále používají k tomu, aby vyvodili odborné závěry založené na absenci důkazů. Takovéto závěry vyšetřování však bývají často před soudem znevěrohodněny.

Čtvrtek 11. dubna 2019
Celý čtvrtek byl vyhrazen pro závěrečné zhodnocení všech nabytých znalostí. V ranních hodinách proběhla písemná část testu. Ten účastníci kurzu opět vyplňovali v e­ learningové aplikaci na notebooku frekventanta. Na písemné přezkoušení navazovala ústní část zkoušky. Ta spočívala v prezentaci postupu skupiny při praktickém ohledání, které proběhlo ve výcvikovém areálu v pondělí odpoledne. Prezentace obsahovala získané základní údaje o požáru, postup při určení kriminalistického ohniska a popis kroků vedoucích k určení příčiny vzniku požáru. Hodnocena byla jak odborná úroveň s ohledem na příručku NFPA 921 (zejména ve vztahu k použití odborné terminologie), tak i správnost použití vědecké metody pro daný případ. Jednotliví členové kaž­dé skupiny se střídali v prezentaci. Na závěr každé prezentace bylo puštěno video, které lektoři natočili během přípravy míst požáru, tedy v průběhu iniciace a rozvoje požáru v dané buňce. Každá skupina tak měla ihned zpětnou vazbu, zda jejich postup a závěr při určení kriminalistického ohniska a příčiny vzniku požáru byl správný. Česká skupina úspěšně prezentovala případ vyšetřovaného požáru, kdy majitel za účelem pojistného podvodu mechanicky porušil plynové potrubí vedoucí v podhledu místnosti prádelny a požár následně inicioval v blízkosti místa úniku plynu kartonovým papírem.

Pátek 12. dubna 2019
Páteční dopoledne bylo vyhrazeno pro slavnostní zakončení kurzu, frekventanti dostali potvrzení o úspěšném absolvování základního kurzu pro vyšetřovatele požáru. Čeští vyšetřovatelé požáru tak úspěšně splnili podmínky pro získání certifikace IAAI­ FIT, což je potvrzení nezávislým orgánem (asociace ­IAAI), že jednotlivec má základní znalosti požadované platnými standardy odborné kvalifikace (NFPA 1033). Mimo jiné je tato certifikace potřebná k uznání vyšetřovatele požáru jako experta v případě soudního procesu ve Spojených státech amerických. Ve zbývajícím čase pak čeští příslušníci uctili památku padlých hasičů u památníků National Fallen Firefighters Memorial a 9/11 Memorial.
Společná fotografie účastníků kurzu
Závěr
V rámci cesty čeští vyšetřovatelé požárů měli možnost úspěšně absolvovat jeden z nejkvalitnějších kurzů pro vyšetřovatele požárů konaných na území Spojených států amerických. Vysoká úroveň kurzu byla dána jednak obrovskou materiální a finanční podporou ze strany Federal Emergency Management Agency (FEMA – federální agentura pro zvládání krizí), která kurz a fungování Národní požární akademie zastřešuje, ale hlavně také velmi kvalitními lektory, kteří byli z větší části (aktivní či vysloužilí) agenti ATF, tedy vyšetřovatelé požárů, kteří se zabývají nejvážnějšími požáry v celých Spojených státech amerických.

Rozsáhlou část získaných znalostí a zkušeností je možné použít jednak přímo pro výkon služby vyšetřovatele požáru v České republice; obšírné a detailní zkušenosti získali frekventanti také v oblasti vzdělávání. Nejvýraznější rozdíly mezi vyšetřovatelem požáru ve Spojených státech amerických a v České republice je v úrovni znalostí v oblasti dynamiky požáru a také v oboru elektrotechniky. Další významný rozdíl je v oblasti vzdělávání, kdy diskuzí s ostatními frekventanty bylo zjištěno, že není neobvyklé, že obdobný kurz tito vyšetřovatelé požárů absolvují minimálně jednou ročně. Nejde přitom o pouhé opakování znalostí a dovedností, ale také o jejich rozvíjení například v rámci pokročilých kurzů zaměřených na specifickou oblast v procesu vyšetřování požáru (např. dynamika požáru, elektrotechnika, vedení výslechů, obhajoba výsledků šetření před soudem, požáry vozidel aj.). Motivace vyšetřovatelů požárů je zcela jasná – čím má vyšetřovatel požáru „bohatší“ životopis skládající se z absolvovaných odborných kurzů a seznamu vyšetřovaných požárů, tím snadněji najde práci nebo postoupí na lepší pracovní pozici, a to ať už v soukromém, či veřejném sektoru.

Na druhé straně tito vyšetřovatelé požárů mají na zvyšování úrovně kvalifikace větší prostor než vyšetřovatelé v České republice, protože v rámci služby řeší méně případů. Obecně lze totiž k systému vyšetřování ve Spojených státech amerických říci, že velká část požárů, které jsou méně společensky škodlivé, řeší vyšetřovatelé požárů, kteří jsou současně hasiči (nejčastěji velitelé družstev) a zasahují u daného případu. Tito tzv. „základní“ vyšetřovatelé požárů zaznamenávají základní údaje o daném požáru a ty poté vkládají do celostátního statistického systému. „Běžný“ vyšetřovatel požáru se pak věnuje pouze vážným případům, u kterých může uplatnit vysokou kvalifikaci a odborné znalosti.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, HZS Plzeňského kraje, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA,
MV-­ generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Jiří HOŠEK, HZS hl. m. Prahy, foto autoři
 

V letošním roce probíhá již pátá série společných kontrol Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a dalších orgánů státní správy HAD 2019 (hazard, alkohol a děti). Kontroly jsou zaměřeny zejména na prodej alkoholu dětem a hraní hazardních her. Současně však monitorují stav dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. V letošním roce bylo rozhodnuto oblast kontroly navíc rozšířit o subjekty provozující hazardní hry a prodej alkoholu v gastroprovozech, supermarketech, nebo večerkách.

Jednotlivé HZS krajů jsou oslovovány, stejně jako při uplynulých akcích, zástupci místně příslušné Policie ČR, která určuje přesné termíny provedení kontrol. Jde o celkem tři etapy s termíny v rozmezí 24. až 30. června., 26. srpna a třetí etapa se ještě plánuje.

V I. etapě tohoto roku bylo provedeno celkem 159 požárních kontrol, na kterých se podílelo 157 příslušníků. Kontroly proběhly zpravidla ve večerních hodinách a nebyly předem provozovatelům oznamovány. Počet kontrol bez nedostatků (celkem 41 kontrol, tedy 26 % celkového počtu) je srovnatelný s výsledky předchozích kontrol. Stejně tak výsledky ve zjištěných nedostatcích (118 kontrol) jsou obdobné. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno v označení rozvodných zařízení elektrické energie, hlavních vypínačů elektrického proudu, uzávěrů vody a plynu, dále v označení čísel tísňových volání a označení nouzových východů a směrů úniku a také při umisťování a přístupnosti přenosných hasicích přístrojů.

Tab. HAD – vyhodnocení kontrol provedených HZS krajů od 24. do 30. června 2019

* Počet nedostatků na jednu kontrolu.

Charakter a rozsah zjištěných závad svědčí o tom, že kontrolované provozy významně podceňují opatření směřující k rychlé evakuaci osob a bezprostřednímu ohlášení požáru a jeho likvidaci v jeho rozvojové fázi. Neoznačování únikových cest a uzávěrů médií může významným způsobem komplikovat situaci při požáru. S přihlédnutím ke skutečnosti, že v kontrolovaných prostorách se pohybuje veřejnost, která tyto prostory nemusí znát, mohou tyto závady přímo ohrožovat jejich životy v případě nutnosti rychlého opuštění ohroženého prostoru. Je nutné zmínit i možnou nepříznivou změnu chování veřejnosti v závislosti na konzumaci alkoholu. Je velice důležité si uvědomit, že při požáru mohou o životě a smrti rozhodovat VTEŘINY! Čím více bude podceňována prevence, tím vyšší je riziko úmrtí, zranění a materiálních škod.

plk. Ing. Vladimír MACHANDER, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Kontroly provozovatelů únikových her byly podmíněny událostí, která se stala na počátku tohoto roku v Polsku v obci Koszalin, kdy souhrou velmi nepříznivých okolností, hrubé nedbalosti a podcenění základních bezpečnostních pravidel došlo k úmrtí pěti dívek ve věku 15 let.
Obr. 1 Workshop s provozovateli her
Požár vznikl v předpokoji samotného prostoru únikové hry. Příčinou požáru byla podle polských vyšetřovatelů příčin vzniku požárů netěsnost v propan butanovém topném systému a následný výbuch plynu. Podle jiného zdroje mohl být příčinou i zkrat elektroinstalace. Dívky byly v místnosti uzamčeny a žádný jiný únik z této místnosti nebyl možný. Okna byla zabedněná. Osoba, která měla dívky provázet hrou, tzv. roommaster, byla natolik popálena, že dívkám nedokázala pomoci.

Medializovaný případ byl i přes svou ojedinělost natolik závažný, že polští hasiči přistoupili ke kontrole provozovatelů únikových her na celém území Polska.

Na uvedenou situaci reagovalo i ­MV­-generální ředitelství HZS ČR (­MV-GŘ HZS ČR) a dne 21. ledna 2019 byly zahájeny mimořádné tematické kontroly provozovatelů únikových her na území ČR. Kontroly se zaměřily především na umožnění volného úniku osob z prostoru únikové hry.

Tab. 1 Výsledky podle krajů a výsledky kontrol – únikové hry

Podstata únikových her spočívá právě v tom, že hráči jsou „uvězněni“ v daném prostoru, musí se v něm zorien­tovat, najít stopy a indicie, vyřešit série hádanek a uniknout z místnosti ve stanoveném čase. Únikové hry vznikly podle vzoru počítačových her, kdy jejich přenesení do reálného prostředí mělo zvýšit napětí ze hry a adrenalinový prožitek. Jak však ukázal případ v Polsku, otázka bezpečnosti zůstala opomenuta. Zajištění volného úniku osob, ­nezávislého na jiné osobě, považujeme v oblasti požární ochrany v ČR za zvláště důležitou podmínku provozování jakékoli, nikoli jen zmíněné činnosti.

Je potřeba vyzdvihnout přístup provozovatelů únikových her v ČR, kteří se o problematiku zajištění bezpečnosti začali po neštěstí v Polsku aktivně zajímat. Ve spolupráci s MV­-GŘ HZS ČR byl v rámci preventivně výchovné činnosti v lednu tohoto roku uspořádán workshop, kterého se zúčastnilo asi 40 provozovatelů z celé ČR (obr. 1). Příslušníci odboru prevence MV­-GŘ HZS ČR pro ně připravili informace z oblasti kontrolní činnosti, stavební prevence i zjišťování příčin vzniku požárů. Cílem této akce bylo, aby si provozovatelé her uvědomili jejich vlastní odpovědnost a možné následky nedodržení povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Počáteční negativní přístup provozovatelů, že nelze vytvořit napětí ve hře, pokud hráči budou vědět, že mohou kdykoli bezpečně hru opustit, se pod argumenty příslušníků HZS ČR změnil a provozovatelé v několika případech sami rozhodli o uzavření svých provozoven, pokud shledali, že nesplňují podmínky stanovené zákonem o požární ochraně nebo stavebním zákonem.

Pro provozovatele byl také sestaven stručný návod (Check list), jak postupovat, aby podmínky stanovené zákonem naplnili.

Před zahájením kontrol bylo osloveno také Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), aby byl sjednocen postoj k problematice umístění provozoven únikových her do rozličných typů staveb. Jednoznačným výsledkem bylo, že prostory, kde je hra provozována, musí být k tomuto účelu řádně zkolaudované. Informace byla předána z MMR na stavební úřady, jelikož se předpokládalo větší množství nedostatků právě v oblasti provozování her v (tomuto účelu) nezkolaudovaných prostorách.

Provedení kontrolního úkolu bylo stanoveno na období od 21. ledna do 30. května 2019. Na kontrolách se podílelo celkem 160 příslušníků. HZS krajů zkontrolovaly v uvedeném období celkem 178 provozovatelů únikových her, většinu provozovatelů ve svém územním obvodu, o kterých bylo možné získat informace. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný oficiální registr těchto provozovatelů, byly hlavním zdrojem informací internetové stránky. Největší počet provozovatelů byl zjištěn v Praze. Zde hasiči zkontrolovali přibližně polovinu provozovatelů. V Praze se také vyskytl nejvyšší počet provozovatelů, kteří svou činnost ukončili ještě před zahájením kontrol, kvůli nezkolaudovaným prostorám. Věříme, že svůj vliv na to měl i workshop organizovaný MV­-GŘ HZS ČR.

Celkové výsledky kontrol jsou uvedeny v tabulce 2. Podle předpokladu byl velký počet her (56 %) umístěn v řádně nezkolaudovaných prostorách. Řada kontrol probíhala v přímé součinnosti se stavebními úřady.

Z celkového počtu kontrol (178) bylo 117 kontrol s nedostatky (66 %). Celkově bylo zjištěno u všech kontrol 364 nedostatků. V 56 případech bylo zahájeno přestupkové řízení. Následně se HZS krajů zaměří na to, jak byly zjištěné nedostatky odstraněny.

Nejvíce nedostatků bylo zjištěno v neprovádění preventivních požárních prohlídek (59) a ve vedení dokumentace (41).Šlo především o chybějící doklady o stavbě – požárně bezpečnostní řešení, doklady k plynovým a elektrickým spotřebičům. Dále šlo o nedostatky v dodržování technických podmínek a návodů elektrických a plynových spotřebičů. V neposlední řadě se podle očekávání vyskytlo mnoho nedostatků v udržování trvale volných únikových cest (28). Únikové cesty nebyly trvale volně průchodné, případně nebyly dostatečně označeny a osvětleny.

Obr. 2 Tajný východ ze hry	Obr. 3 Únikový východ ze stejné místnosti

Mnoho provozovatelů provozuje činnosti typu únikové hry v pronajatých prostorách. Jde především o objekty a prostory, které již neslouží k původnímu povolenému účelu užívání stavby např. vícepodlažní administrativní budovy, stavby pro bydlení či ubytování, podzemní prostory bývalých krytů civilní ochrany, historické objekty, obchodní domy a zábavní centra. Stavby jsou zpravidla vícepodlažní. V naprosté většině případů (164) jde o činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí. Pouze 14 činností bylo začleněno se zvýšeným požárním nebezpečím.

Vedle prostor užívaných v rozporu s kolaudací byl hlavní problém únikových her v nalezení způsobu, jak vyřešit umožnění volného úniku osob z prostor, kde hra probíhá. Typickými prvky hry jsou totiž tajné dveře v podobě průlezu krbem, rámem obrazu, sprchovým koutem, větrací šachtou apod. Je odpovědností každého provozovatele, jak tyto situace vyřešit a splnit požadavky právních předpisů k ochraně životů a zdraví. Jak se prakticky ukázalo, existuje řada možností, jak dané požadavky naplnit a ideu hry zachovat (obr. 2 a 3).

Před zahájením hry probíhá poučení hráčů o bezpečném chování. Nově se do poučení hráčů dostalo poučení o únikových východech. Počáteční obava provozovatelů, že bude sníženo napětí hráčů ze hry, když budou vědět, že reálně je únik z prostor hry možný v každém okamžiku i bez vyluštění nastražených pastí a rébusů, se nepotvrdil. Zřejmě k tomu přispěla i polská tragédie. Naštěstí jak provozovatelé, tak účastníci hry chápou oprávněnost požadavku na vytvoření podmínek pro ochranu života a zdraví.

HZS ČR vyzývá, aby si všichni uvědomovali svou odpovědnost za své životy a zdraví, ale i za životy a zdraví svých zaměstnanců nebo klientů. Požární prevence spočívá ve třech základních oblastech, které je nutné vždy vyhodnotit ve vztahu ke každému prostoru.

1. předcházet vzniku požáru – hořlavé/hoření podporující látky a iniciační činidla
2. zamezit šíření již vzniklého požáru – dispoziční řešení prostoru a požárně dělící konstrukce
3. vytvořit podmínky pro evakuaci osob a zásah jednotek požární ochrany – únikové a zásahové cesty.

Odstranění a minimalizace rizik s tím, že existující rizika znám a vím, jak se chovat, je předpokladem k účinné ochraně života a zdraví.


kpt. Ing. Jitka PICKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky

Pěna je jednou ze základních hasebních látek pro likvidaci požárů, která se vyznačuje silným izolačním a v případě těžké pěny též chladícím účinkem. Některé pěnové koncentráty se v nízkých koncentracích používají jako smáčedla při hašení požárů pevných látek. Tento článek je zaměřen na rozdělení pěnových koncentrátů, jejich soudobý vývoj a na porovnání rozdílů mezi jednotlivými skupinami pěnidel. Dále obsahuje popis činností Technického ústavu požární ochrany (TÚPO) v oblasti pěnových koncentrátů a statistiku využití pěnidel u HZS ČR.
Obr. 1 Rozdělení pěnových koncentrátů
Rozdělení pěnových koncentrátů
Pěnové koncentráty lze rozdělit do dvou základních skupin – proteinové a syntetické (obr. 1). Vývojově starší proteinové koncentráty se stále vyrábí a podle odhadů tvoří přibližně 10 % z celkové produkce. Mezi jejich hlavní výhody patří lepší degradovatelnost v přírodě (vyrábí se z živočišných produktů – rohy, kopyta aj.) ve spojení s výrazně nižšími korozivními účinky. Nevýhoda spočívá ve složitější výrobě a nevhodnosti použití v mobilních systémech – při pohybu koncentrátu dochází ke vzniku sedimentu. Řada spotřebitelů tyto produkty stále používá ve stacionárních systémech, ve kterých není dostatečná antikorozní úprava.

Syntetická pěnidla tvoří okolo 90 % trhu a lze je rozdělit na pěnidla s obsahem fluoru (S, AFFF, AFFF/AR) a na kompletně bezfluorová pěnidla (FFF, FFF/AR), která se vyvíjí v posledních letech. Celosvětový trend v použití pěnidel směřuje k postupnému zákazu všech pěnových koncentrátů s obsahem fluoru. Tyto látky mohou být vzhledem ke svým vlastnostem, jako jsou toxicita, perzistence, či bioakumulace, nebezpečné zejména pro životní prostředí a zdraví člověka. V současnosti již platí zákaz pro některé látky s obsahem fluoru, např. perfluor­oktansulfonan (PFOS). Po 4. červenci 2020 bude zakázáno uvádět na trh rovněž pěnové koncentráty s obsahem kyseliny perfluoroktanové (PFOA), jejich solí a příbuzných látek. Současně je vyvíjen tlak zakázat v horizontu několika let veškeré pěnové koncentráty s obsahem fluoru, který je součástí nízkouhlíkatých látek. Výrobci se již na tento přechod postupně připravují a lze očekávat éru bezfluorových pěnových koncentrátů. U HZS ČR lze rovněž předpokládat, že se použití bezfluorových pěnových koncentrátů začne v návaznosti na měnící se legislativu uplatňovat. Jak rychlý a plynulý bude tento přechod lze jen s obtížemi odhadovat.

U HZS ČR se používají výhradně konvenční syntetická pěnidla (S, AFFF, AFFF/AR) s maximálním přimíšením 3 %. Nejčastěji se můžeme setkat s víceúčelovými syntetickými pěnidly (S) určenými pro hašení pevných látek a nepolárních hořlavých kapalin. U víceúčelových syntetických pěnidel je obsah fluoru minimální, závislý pouze na čistotě vstupních surovin. Tento druh pěnidel, který se převážně využívá u HZS ČR, vyhovuje z hlediska obsahu fluorovaných látek nárokům současné i budoucí evropské legislativy. Pod pojmem víceúčelový lze chápat možnost vytvoření jakéhokoli druhu pěny (tj. lehká, střední nebo těžká), nikoliv univerzálnost pro hašení jakékoli hořlavé látky.

Ve velmi nízké míře jsou u HZS ČR zastoupena pěnidla tvořící vodní film (AFFF), která poskytují vynikající výsledky v případě hašení nepolárních hořlavých kapalin. V neposlední řadě se můžeme setkat s pěnidly tvořícími vodní film, jež jsou zároveň odolná vůči alkoholu (AFFF/AR). Ty lze používat pro hašení nepolárních a rovněž polárních kapalin. Jejich využití v případě požáru pevných látek však není ekonomické.

Spotřeba pěnidel u HZS ČR
Obecně lze pozorovat rostoucí trend spotřeby pěnidel v rámci HZS ČR. V celkovém součtu všech používaných hasiv však pěnidla tvoří pouze 1% podíl. Na grafu 1 je zobrazena spotřeba veškerých typů pěnidel za posledních pět let u profesionálních jednotek JPO I. V roce 2018 bylo spotřebováno téměř 100 tun pěnidel.

Graf 1 Spotřeba pěnidel u HZS ČR v letech 2014–2018


Graf 2 Spotřeba pěnidel u HZS krajů v letech 2014–2018

Na grafu 2 je znázorněno rozdělení použití pěnidel podle jednotlivých HZS krajů v letech 2014–2018. Obecně spotřeba pěnidel za rok se u HZS krajů pohybuje řádově v jednotkách tun. Větší spotřeba pěnidel souvisí nahodile s určitou konkrétní mimořádnou událostí (MU). Jako příklad lze uvést HZS Moravskoslezského kraje, který minulý rok při jedné MU spotřeboval přes 16 tun pěnidel. V tomto případě šlo o požár tříděného odpadu (papíru, lepenky, plastů a dalších materiálů) ve městě Vratimov.

Tab. 1 Porovnání vlastností víceúčelových (S) a bezfluorových pěnidel (FFF)

Porovnání využitelnosti konvenčních a bezfluorových syntetických pěnových koncentrátů
Ani celosvětově uznávané autority v oblasti použití pěnových koncentrátů se neshodnou na tom, zda je rychlost přechodu na používání čistě bezfluorových koncentrátů žádoucí vzhledem k tomu, že bezfluorová pěnidla vykazují stále určité nevýhody oproti ostatním syntetickým pěnidlům.

a) Bezfluorová pěnidla (FFF) fungují na hašení malých a středních požárů. Chybí však dostatek validních dat, která by potvrzovala rovněž dobrou hasební účinnost v případě velkých požárů.

b) Bezfluorová pěnidla (FFF) poskytují rozdílné hasební účinnosti závislé na hašené kapalině. Naproti tomu pěnidla tvořící vodní film (AFFF) lze bez problému aplikovat na širokou škálu hořlavých kapalin.

c) Bezfluorová pěnidla (FFF) jsou dobrými smáčedly, avšak při porovnání s víceúčelovými pěnidly (S) vykazují stále horší smáčecí vlastnosti.

d) Bezfluorová pěnidla odolná vůči alkoholu (FFF/AR) jsou v současnosti vždy pseudoplastická a technologicky není možné vyrobit newtonské produkty s nižší viskozitou. Tato skutečnost je kruciální v případě otázky přimíšení běžně používanými přiměšovacími zařízeními u HZS ČR.

Bezfluorová pěnidla rovněž vykazují některé lepší vlastnosti, např. nižší korozivní účinky či nižší akutní toxicitu oproti konvenčně používaným pěnidlům.

Porovnání výhod a nevýhod bez­fluorových pěnidel (FFF) a konvenčně využívaných pěnidel (S, AFFF) je shrnuto v tabulkách 1 a 2.

Tab. 2 Porovnání vlastností pěnidel tvořících vodní film (AFFF) a bezfluorových pěnidel (FFF)

Aktivity TÚPO v oblasti testování pěnidel
a) Hasební zkoušky pěnidel
V rámci testování pěnidel podle normy ČSN EN 1568 probíhají hasební zkoušky (obr. 2), pomocí kterých se ověřuje kvalita a deklarovaná hasební účinnost pěnidel (třída hasicí schopnosti, úroveň odolnosti proti zpětnému rozhoření). Mezi testovanými pěnidly jsou zastoupeny všechny typy používaných pěnidel, ale rovněž nová pěnidla s potenciálním využitím pro HZS ČR.

b) Měření viskozity pěnidel
TÚPO disponuje sofistikovaným přístrojovým vybavením (např. rotační viskozimetr Anton Paar MCR 72 [obr. 3]) k měření viskozity newtonských a pseudoplastických pěnových koncentrátů. Otázka viskozity pěnových koncentrátů je řešena v souvislosti s přimíšením pěnidel pomocí běžně používaných přiměšovacích zařízení. Získané laboratorní výsledky jsou odrazovým můstkem pro praktické testování přiměšovacích zařízení.

c) Kontrola kvality uskladněných pěnidel
Jako akreditovaná zkušební laboratoř poskytuje TÚPO ověření kvality pěnidel podle ČSN EN 1568, kde se kontrolují fyzikálně­ chemické vlastnosti pěnidel, např. pH, hustota, viskozita, číslo napěnění, poločas a čtvrtčas rozpadu pěny, stanovení obsahu sedimentu. Kontrola pěnidel je prováděna pro řadu subjektů, např. Správu státních hmotných rezerv, která disponuje pohotovostními zásobami pěnidel, jejichž ­ochraňovatelem je MV­ generální ředitelství HZS ČR. V současnosti je rovněž realizován laboratořemi HZS ČR nákup kapalinového chromatografu s hmotnostní detekcí, který bude sloužit pro další ověření kvality a složení pěnidel.

d) Stanovení fluorovaných látek v pěnidlech
Pro ověření ekologické a zdravotní nezávadnosti pěnidel se ve spolupráci s Laboratoří stopové analýzy RECETOX analyzují vzorky pěnidel za účelem stanovení obsahu fluorovaných látek. Tyto informace jsou jedinečné know­ how HZS ČR a poskytují ověření, zda pěnidla vyhovují současné a budoucí legislativě.

e) Vývoj metodiky pro ověření mísitelnosti hasiv
Jelikož HZS ČR využívá pěnidla různých výrobců, je vyvíjena metodika pro určení vzájemné mísitelnosti jednotlivých pěnidel v návaznosti na stárnutí potenciální výsledné směsi. Podle normy ČSN EN 1568 bude simulováno stárnutí směsi dvou pěnidel a porovnáním vlastností před a po stárnutí bude ověřena jejich kompatibilita.

Obr. 2 Aplikace pěny při malé hasební zkoušce	Obr. 3 Rotační viskozimetr pro měření viskozity pseudoplastických pěnidel

Závěr
Vzhledem k bouřlivě se vyvíjející situaci zahrnující zejména výrobu a distribuci řady nových pěnidel, jejich testování, otázku ekologie a negativního vlivu pěnidel na zdraví člověka, je nezbytné sledovat současné a budoucí trendy a legislativu na poli pěnových koncentrátů. Testování pěnidel z různých úhlů pohledu přispívá nemalou měrou k ochraně životního prostředí, zdraví zasahujících hasičů a získání znalostí o jednotlivých typech pěnidel, která jsou na trhu dostupná.


kpt. Ing. Jiří MATĚJKA, ml., MV­-generální ředitelství HZS ČR, por. MSc. Johana KORBELÁŘOVÁ, Technický ústav požární ochrany,
foto archiv Technického ústavu požární ochrany

Spolupráce a podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů od státního podniku Lesy České republiky probíhá už několik let. Vysychání koryt řek a vodních nádrží, v důsledku podprůměrného množství srážek, které se v případě požáru využívají jako zásobárny vody na hašení, se projevuje i v letošním roce. Výrazně se tak zvyšuje nejen riziko požárů polních a lesních porostů, ale odráží se také v tzv. kůrovcové kalamitě, která vedle usychání lesů přináší nová rizika v podobě korunových požárů či potřebu výsadby nových lesů.

Při všech těchto činnostech je zapojení dobrovolných hasičů velmi významnou pomocí, která je potřebná ve všech koutech naší země. Proto se i v letošním roce mohou jednotky sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí ucházet o grant Lesů České republiky, s.p., za zásahy na lesních porostech na území České republiky v roce 2018. Ocenění v řádu desítek tisíc korun mohou na nové vybavení a techniku získat jednotky SDH obcí, které do 15. října podají žádost a budou na základě předem stanovených kritérií vybráni.

Novým kritériem letošního roku je zapojení se do akce Den za obnovu lesa. Celková hodnota grantu je 500 000 korun. Finanční prostředky jsou poskytovány formou finančního daru a jsou účelově vázány výhradně na pořízení hasičské techniky a hasičského vybavení. Podrobné informace o obou akcích jsou dostupné na www.sf­-dhr.cz.

Hlavními kritérii jsou:

• počet zásahů v lese při hašení požáru v roce 2018/2017/2016,
• spolehlivost jednotky SDH obce (počet poplachů/počet výjezdů),
• splněná odborná způsobilost,
• účast na akci „Den za obnovu lesa“.

Žadatelé o grant se mohou přihlásit výhradně elektronicky, vyplněním strukturovaného formuláře na stránkách www.sf­ dhr.cz. Po řádném vyplnění obdrží na uvedenou adresu potvrzovací zprávu o doručení žádosti. Po ukončení přihlašování proběhne vyhodnocení podle stanovených kritérií. O výsledku grantového řízení budou následně všichni žadatelé informováni.

Lesy České republiky, s.p., si uvědomují význam rychlého a odborného zásahu, a proto v rámci své společenské odpovědnosti přistupují aktivně k podpoře dobrovolných hasičů také prostřednictvím Ankety Dobrovolní hasiči roku jako hlavní partner.


Ing. Jiří BEZDĚK, foto archiv spolku Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, z.s.
 

V letošním roce je to 155 let od založení sboru profesionálních hasičů v Brně. Na území města Brna v současnosti vykonává službu 220 příslušníků HZS Jihomoravského kraje jak denních, tak směnových. Vozový park čítá 74 vozidel. K současnému stavu však vedla dlouhá a mnohdy strastiplná cesta.

Již samotný vznik hasičského profesionálního sboru v Brně nebyl bez komplikací. Přestože zvýšený počet požárů v souvislosti s rozvojem brněnského průmyslu ve druhé polovině 19. století si žádal řešení, obavy z finančních výdajů oddalovaly rozhodnutí městské rady zřídit v Brně profesionální hasičský sbor. V prosinci 1863 byl nakonec schválen návrh radního Herltha a od roku 1864 začal sbor fungovat v počtu šesti mužů v čele s velitelem, který měl zkušenosti z vídeňského hasičského sboru. Prvním sídlem sboru byla současná Stará radnice. Až v červnu 1940 se hasiči přestěhovali do nové stanice v ulici Lidická. Budova byla postavena skutečně nadčasově a ve své době patřila k nejmodernějším v Evropě. Koncem 50. let fungovala kromě stanice Lidická také sezónní pobočná stanice na Brněnské přehradě. O pár let později vznikla další stanice v areálu Brněnských veletrhů a výstaviště (BVV). Od března 1977 slouží hasiči i ve Starém Lískovci. Další stanice se otevřela až o 20 let později v Brně­ Slatině, která byla od roku 2013 nahrazena novou stanicí v Brně­ Líšni.

V historii brněnských hasičů pamatujeme hned několik velkých požárů a mimořádných událostí, např. v červenci 1929 hořela přádelna v Nadační ulici a 13 hasičů se během zásahu těžce zranilo. Cestou k zásahu, v listopadu 1973, došlo vlivem technické závady na vozidle k dopravní nehodě, při které dva hasiči zemřeli. Známý je požár brněnských tepláren v únoru 1975. Hořelo na ploše 5 400 m2 a hasiči plameny zdolávali tři dny. Šestnáct lidí zemřelo ať již přímo při požáru nebo na následky zranění. Tragický byl pro brněnské hasiče leden 2002. Při záchraně osoby z hořícího kasina v Nádražní ulici zemřeli dva hasiči, jejich smrt při výkonu služby připomíná památník umístěný v místě tragické události.

Během času se přetvářela struktura vedení brněnských hasičů. Poslední velkou změnou byl v tomto směru rok 2001, kdy vznikl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, který se člení na územní odbory podle okresů. Vedení HZS Jihomoravského kraje se postupně přemístilo ze stanice Lidická do ulice Štefánikova a následně do ­areálu v ulici Zubatého. Stanice Lidická zůstala sídlem jednotky a vedení Územního odboru Brno­ město.

Stěhování v průběhu let zasáhlo také příslušníky státního požárního dozoru (SPD), kteří se zabývají stavební prevencí a kontrolami na úseku požární ochrany. Patří k nim také příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů. Pracoviště SPD vystřídalo hned několik adres a nyní funguje v ulici Štefánikova.

S postupem času se také měnil způsob informování hasičů o vzniklém požáru. Zatímco ve dvacátých letech bylo po Brně asi 100 požárních hlásičů a existovala telefonní linka na hasičskou strážnici, dnes zajišťuje příjem tísňového volání moderní Krajské operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje sousedící s budovou stanice Lidická.

V současné době zajišťuje Územní odbor Brno­ město požární bezpečnost pro téměř 400 tisíc obyvatel a desítky až stovky tisíc návštěvníků, turistů a studentů, kteří se v jihomoravské metropoli pohybují. Má pět stanic: Lidická, Přehrada, BVV, Starý Lískovec, Líšeň. Stanice zajišťují požární bezpečnost také pro 13 městských částí, které nezřídily vlastní jednotku požární ochrany.

V Brně slouží družstvo hasičů specialistů pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou a vybraná skupina těchto hasičů také operuje z paluby policejního vrtulníku. Letečtí záchranáři drží služby na letišti v Brně­ Tuřanech a jsou schopni nasazení po celé Moravě i Slezsku. Ročně absolvují přes dvě desítky zásahů.

Přehled brněnských stanic

Stanice Lidická
Nejvytíženější jihomoravská stanice s nejvyšším počtem výjezdů. Za rok 2018 jich bylo 2 182. Stanice je tzv. opěrným bodem pro vyprošťování těžkých vozidel, disponuje materiálem pro nouzové přežití obyvatelstva, specializuje se na práce ve výšce a nad volnou hloubkou, provádění záchranných prací s využitím vrtulníku (nasazením leteckých záchranářů z paluby policejního vrtulníku), provádění trhacích prací, velkoobjemové čerpání vody a dálkovou dopravu vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek. Je opěrným bodem pro záchranu osob ze zřícených budov, záchranu osob z jeskynních systémů a podzemních prostor.

Budova stanice je však již v havarijním stavu a jen díky preciznosti při její výstavbě dnes můžou v podsklepených garážích parkovat desítky tun vážící zásahové vozy. S přispěním statutárního města Brna se zahájila příprava projektové dokumentace, která by mohla vyústit demolicí a následnou výstavbou nové stanice.

Stanice Přehrada
Ve svých počátcích byla dislokována poblíž hráze přehrady a otevřena pouze během sezóny od května do září. Následně se o několik stovek metrů dál postavila koncem 70. let nová stanice společná pro hasiče a tehdy Veřejnou bezpečnost a zahájil se celoroční provoz. Stanice se nyní specializuje na zásahy se zvířaty a vzhledem ke své poloze také na práci na vodě a ledu. Ročně eviduje na 400 zásahů. Budova stanice však již nevyhovuje současným požadavkům a v plánu je její demolice a následně s přispěním Ministerstva vnitra výstavba stanice nové.

Stanice Brněnské veletrhy a výstaviště
Vznikla v roce 1960 v tzv. akci „Z“ u čtvrté brány areálu BVV. V roce 1965 se hasiči přestěhovali do nové budovy u páté brány, kde slouží dodnes. Budova prošla několika rekonstrukcemi. Nejvýznamnější byla v roce 1997, kdy se změnila orientace výjezdových vrat do ulice Bauerova (dříve byl výjezd směrován dovnitř areálu BVV). Stanice zajišťuje pohotovostní zásobování stravou u dlouhodobých zásahů až pro 150 hasičů a také obsluhu kontejneru nouzového přežití. Často vyjíždí na nedalekou dálnici D1 a ročně eviduje na 900 zásahů.

Stanice Starý Lískovec
Stanice je specifická tím, že profe­sionální hasiči zde slouží v nájemních prostorech, které navíc dnes již neodpovídají požadavkům pro výkon služby a část objektu je v havarijním stavu. V tuto chvíli se proto vedou jednání se statutárním městem Brnem o výstavbě nové stanice v areálu BVV. Tím by došlo ke sloučení stanic BVV a Starý Lískovec. Do zásahového obvodu stanice Lískovec spadá např. Fakultní nemocnice Bohunice, Univerzitní kampus nebo Moravský zemský archiv. Ročně eviduje na 400 zásahů.

Stanice Líšeň
Je nejnovější brněnská stanice, i když nevznikla na zelené louce, ale přestavbou areálu Státní rostlinolékařské správy. Investicí 27 milionů korun se podařilo v roce 2013 vytvořit moderní zázemí pro jednotku, která se specializuje na zásahy s přítomností chemických látek. Je opěrným bodem pro dekontaminaci osob a techniky a  olejové havárie. Dále zajišťuje servis v oblasti chemické a technické služby, a to nejen pro jednotky Územního odboru Brno­ město, ale i pro ostatní územní odbory Jihomoravského kraje a pro jednotky sborů dobrovolných hasičů. Jednotka je předurčena ke společnému zásahu s Biohazard teamem Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Ročně eviduje na 1 000 zásahů.

Použitý zdroj:
HAID, Jaroslav a Rudolf VALÁŠEK. Hasiči 150: 150 let profesionálních hasičů v Brně. Vyd. 1. Brno: Littera, 2013. ISBN 978-80-85763-78-2.


por. Mgr. Jaroslav MIKOŠKA, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje
 

Pro vysoce nakažlivé nemoci (VNN), jako jsou Antrax, SARS, MERS­ CoV, zoonotická chřipka, mor, virové krvácivé horečky (např. EBOLA) a další nebezpečná infekční onemocnění s potenciálem šířit se v podmínkách České republiky (ČR), nebyl doposud vytvořen doporučený postup složek integrovaného záchranného systému (IZS) při společném zásahu na Letišti Václava Havla Praha (letiště Praha/Ruzyně). Letiště Praha/Ruzyně je vstupním místem ČR pro letadla s místem přistání v ČR v případě podezření na výskyt VNN na jejich palubě.

K tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS byla zřízena pracovní skupina ve složení MV­ generální ředitelství HZS ČR, Ministerstvo zdravotnictví, Policejní prezidium ČR, Letiště Praha, a.s., Ministerstvo obrany, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Nemocnice Na Bulovce, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) Ministerstva vnitra, HZS hl. m. Prahy, Městská policie hl. m. Prahy, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Statní zdravotní ústav, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, Celní správa ČR a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Typová činnost STČ 16B/IZS vychází ze „Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu“.

Typová činnost STČ 16B/IZS je rozdělena do devíti listů a její struktura je shodná s typovou činností STČ 16A/IZS.


Zajištění bezpečnosti zasahujících složek
Reálné nebezpečí pro zasahující a ostatní osoby představuje kontaminace infekčním agens, kde míra rizika nákazy závisí na stupni patogenity původce nemoci, cestě přenosu, pravděpodobnosti a míře expozice a vnímavosti osob. Veškeré akce spojené s činnostmi zasahujících a komunikací mezi ohniskem nákazy, nebezpečnou zónou a vnější zónou musí být prováděny tak, aby nedošlo k porušení hranic těchto zón a rozšíření, popř. zavlečení kontaminace.

Je nutné dodržovat zejména tyto zásady:

• minimální počet zasahujících,
• vstup do ohniska nákazy jen na základě žádosti OOVZ,
• nevstupovat do nebezpečné zóny bez souhlasu velitele zásahu,
• velitel nástupního prostoru kontroluje vhodnost a správnost nasazení osobních ochranných prostředků u všech osob vstupujících do nebezpečné zóny,
• dodržovat stanovené postupy dekontaminace a další.

Přenos informací do aktivace
STČ 16B/IZS
Prvotní roli při řešení mimořádné události sehrává palubní personál letadla, který musí vytěžit co nejvíce informací od pacienta a na základě toho posoudí, zda může jít o VNN. O této informaci kapitán letadla neprodleně informuje Řízení letového provozu ČR. V případě, že kapitán letadla potvrdí přistání na letišti Praha/Ruzyně, předává Řízení letového provozu ČR signál „Letadlo s infekcí“ operačnímu středisku HZS Letiště Praha. Řízení letového provozu ČR také neprodleně informuje operační a informační středisko MV­-generálního ředitelství HZS ČR a leteckou společnost dotčeného letu.

Operační středisko HZS Letiště Praha povolává na místo HZS Letiště Praha, Policii ČR – Inspektorát cizinecké policie Praha Ruzyně a stálou lékařskou službu letiště. Operační středisko HZS Letiště Praha informuje OOVZ cestou krajského operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy a Celní správu ČR.

HZS Letiště Praha zajišťuje vytyčení nebezpečné zóny a zřízení stanoviště dekontaminace zasahujících. Stálá lékařská služba letiště se vybaví osobními ochrannými prostředky a vstoupí na palubu letadla. Zajistí poskytnutí odborné první pomoci pacientovi. Stálá lékařská služba letiště si cestou operačního střediska HZS Letiště Praha vyžádá telefonní číslo na OOVZ a naváže s ním komunikaci za účelem předání informací o zdravotním stavu pacienta. ­OOVZ na základě obdržených informací rozhodne, zda jde o podezření na onemocnění VNN a neprodleně zahájí epidemiologické šetření (vytěžování informací od lékaře/pacienta apod.).

Přenos informací v případě aktivace STČ 16B/IZS
Pokud OOVZ potvrdí podezření na VNN, požádá krajské operační a informační středisko HZS hl. m. Prahy o společné řešení mimořádné události s podezřením na výskyt VNN a složky IZS postupují podle pokynů v typové činnosti STČ 16B/IZS. Na místo mimořádné události jsou vyslány potřebné složky IZS. Jednotky požární ochrany zajišťují zřízení stanoviště dekontaminace zasahujících. O provedení dekontaminace u osob podezřelých z nákazy (kontaktů), případně jejich karantény, rozhoduje OOVZ. Pokud OOVZ rozhodne o provedení dekontaminace kontaktů, zřizují jednotky požární ochrany stanoviště dekontaminace osob.

Speciálně vyškolený tým poskytovatele zdravotnické záchranné služby zajišťuje uložení pacienta do transportního izolačního prostředku osob (TIPO) v ohnisku nákazy. Následně je pacient, na základě rozhodnutí OOVZ, přednostně transportován do Nemocnice Na ­Bulovce. Nemocnice Na Bulovce zajistí odběr vzorků a jejich předání Státnímu zdravotnímu ústavu, který zajistí jejich transport do příslušné laboratoře. Potvrzení nebo vyloučení diagnózy VNN je zpravidla známo do 24 hodin.

Vzhledem k počtu nasazených sil a prostředků patří typová činnost na VNN k jedné z nejsložitějších typových činností ve smyslu koordinace jednotlivých složek a činností při provádění záchranných a lik­vidačních prací. Jelikož se čeká na rozhodnutí Státního zdravotního ústavu, zda jde nebo nejde o VNN, řadí se časová náročnost záchranných a likvidačních prací k těm nejdelším. Letiště Praha/Ruzyně je svým významem strategickým prostorem ČR. To s sebou nese zvýšené nároky na bezpečnost, režimová opatření aj., proto je počet zasahujících složek IZS v případě letiště Praha/Ruzyně vyšší.


STČ 16B/IZS s názvem Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla s přistáním na letišti Praha/Ruzyně bude doplněna do Katalogu typových činností a je publikována na internetových stránkách www.hzscr.cz.


kpt. Ing. Radim KŘENEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy
 

Dne 1. července 2019 převzalo Finsko od Rumunska předsednictví Rady EU a zároveň tak zahájilo druhé šestiměsíční období stávajícího předsednického tria, jehož společný pracovní program završí příští rok Chorvatsko.

Finsko je zkušená předsednická země, která je v čele Rady EU již potřetí v řadě. Tentokrát však bylo ze strany Finska avizováno, že bude počet jednání během předsednictví znatelně omezen, tištěné materiály budou nahrazeny digitálními a peníze určené na tradiční dary a propagační předměty budou využity k vyrovnání emisí oxidu uhličitého, které vzniknou kvůli přesunům účastníků letadlem. Všichni účastníci jednání budou mít k pohybu po městě k dispozici kola, aby se snížilo množství emisí způsobených dopravou, a místo balené vody bude distribuována pouze voda kohoutková, čímž se má snížit množství plastového odpadu.

Tato organizační opatření souvisí s hlavním mottem finského předsednictví (FI PRES), kterým se stala „Udržitelná Evropa“. Nicméně z již uskutečněných akcí lze konstatovat, že ne všechna proklamovaná opatření se daří naplňovat. Zástupce České republiky na předsednickém semináři k problematice civilní ochrany velmi mrzelo, že si cestu v Helsinkách do místa konání semináře nemohli zpestřit jízdou na kole a místo jedné z nejkvalitnější pitné vody v Evropské unii jim byla poskytnuta voda balená.

To však nemění nic na faktu, že se chce Finsko během svého předsednictví zasadit o to, aby Evropská unie sehrála vedoucí roli v mezinárodních jednáních o klimatu. Předpokladem pro to má být přijetí vlastní dlouhodobé klimatické strategie, kterou by FI PRES rádo mělo na stole do konce letošního roku. Na problémy spojené s klimatem by podle Finska měl také lépe reagovat momentálně projednávaný víceletý finanční rámec pro období 2021–2027. To znamená, že Finsko povede jednání o tom, jak velký bude rozpočet Evropské unie a jakým způsobem ho členské státy budou moct využívat. V tomto ohledu je tedy zapotřebí věřit, že se FI PRES podaří tyto a další stanovené strategické cíle v plném rozsahu naplnit.

Priority v oblasti civilní ochrany
Finsko zdědilo po svém předchůdci v oblasti civilní ochrany některá nedořešená témata, jako je další pozměňovací návrh k Mechanismu civilní ochrany Unie, problematika zvládání katastrof s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem, a prohlubování spolupráce mezi Evropskou unií a NATO.

Pozměňovací návrh, kterým se podruhé mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o Mechanismu civilní ochrany Unie, byl v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (PROCIV) poprvé představen zástupcům členských států v březnu 2019 za rumunského předsednictví. Tentokrát je jeho cílem uvést do souladu rozpočtová ustanovení Mechanismu civilní ochrany Unie s návrhem víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Návrh má zároveň umožnit Evropské komisi větší flexibilitu k přizpůsobení rozpočtu určeného na opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy. FI PRES bude usilovat o nalezení takového kompromisu, který bude ku prospěchu především státům postiženým katastrofou nebo jinou mimořádnou událostí, spojenou s ohrožením zdraví obyvatelstva v jakékoli části světa, jestliže tyto postižené státy o pomoc požádají.

Za hlavní prioritu v oblasti civilní ochrany si Finsko zvolilo téma „Odolnost a meziodvětvová spolupráce v reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) hrozby v ­Evropě“. K této problematice již ve dnech 22. až 23. července 2019 proběhl v Helsinkách v úvodu zmiňovaný předsednický seminář. Jeho cílem bylo projednat způsoby, jak posílit odolnost a připravenost na hrozby CBRN a jak řešit nastalé situace. Při řešení CBRN incidentů je obzvláště důležitá flexibilita a meziodvětvová spolupráce mezi orgány Evropské unie, NATO, OSN a v rámci členských států.

Příležitost k věcné diskuzi a k získání ucelených a komplexních informací z oblasti CBRN budou mít zástupci členských států na úvodním jednání ­PROCIV, které se uskuteční dne 12. září 2019 i za účasti zástupců pracovní skupiny Rady EU pro terorismus (TWP), Evropské komise z generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (DG HOME) a generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (DG ECHO), Střediska EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN), Evropské obranné agentury (EDA) a mnoho dalších národních expertů.

FI PRES bude také během svého funkčního období podporovat na evropské úrovni diskuzi o ochraně kritické infrastruktury a sledovat vývoj probíhajících jednání o směrnici Rady EU 2008/114 o určování a označování evropských kritických infrastruktur (směrnice EKI). Dne 4. dubna 2019 byla v Bruselu na jednání kontaktních osob členských států pro ochranu kritické infrastruktury představena studie Evropské komise posuzující provádění směrnice EKI v každém členském státě, a to na základě šesti kritérii: relevance, účinnost, účelnost, soudržnost, přidaná hodnota EU a udržitelnost směrnice EKI. Hodnoceno bylo období od ledna 2008 do konce srpna 2018. Cílem studie bylo také přijít s doporučeními, která mají zlepšit ustanovení směrnice EKI, aby odpovídala současným a budoucím potřebám. V červenci 2019 bylo členským státům zasláno shrnutí hodnocení, které bude prezentováno a diskutováno na dalším jednání kontaktních osob v listopadu 2019 v Bruselu.

Širší problematikou ochrany kritické infrastruktury se bude Finsko zabývat po celou dobu svého předsednictví. Ve dnech 29. až 30. října 2019 proběhne v Helsinkách v pořadí již deváté expertní setkání EU­ USA­ Kanada. Tento seminář bude pořádán ve spolupráci s Evropskou komisí. Společným tématem jednání bude role soukromého sektoru při ochraně kritických infrastruktur, vzájemná závislost kritických infrastruktur, kaskádový efekt a bezpečnost dodávek. Předmětem diskuzí budou také hybridní hrozby, které jsou v současné době velmi aktuálním tématem.

Definice hybridních hrozeb jsou různé, jelikož musí zůstat flexibilní, aby mohly reagovat na jejich proměnlivou povahu. Nicméně, na evropské úrovni jsou hybridní hrozby chápány jako soubor různých nátlakových a podvratných činností a konvenčních i nekonvenčních metod (např. diplomatických, vojenských, ekonomických a technologických). Jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit nebo zjistit, kdo je za ně odpovědný, a mohou je použít jak státní, tak i nestátní subjekty. Za zvyšování odolnosti vůči těmto hrozbám a posílení souvisejících schopností je sice převážně odpovědný členský stát, orgány Evropské unie však již přijaly řadu opatření, která mají pomoci posílit úsilí jednotlivých států v této oblasti. Patří mezi ně i úzká spolupráce s jinými státy i dalšími mezinárodními aktéry (např. s NATO).

K zabezpečení dodávek (např. elektřiny nebo plynu) v kontextu hybridních hrozeb se bude na začátku listopadu 2019 rovněž konat konference na vysoké úrovni, kterou uspořádá FI PRES ve spolupráci s Ústavem Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS). Jejím cílem bude informovat tvůrce politik (včetně vnitrostátních orgánů a zástupců evropských institucí) o nových přístupech k ochraně kritické infrastruktury.

Dalšími deklarovanými iniciativami spojenými s civilní ochranou, které má FI PRES v úmyslu řešit na jednáních PROCIV, bude návrh a doporučení ke dvěma rozhodnutím Rady, která se týkají dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (tzv. Bonnská dohoda). V neposlední řadě budou také pokračovat diskuze o problematice snižování rizika katastrof.

Za FI PRES se uskuteční pouze dvě až tři jednání PROCIV, přičemž standardně se během půlročního předsednictví těchto jednání koná v průměru šest. Vzhledem k velmi omezenému počtu jednání PROCIV bude tedy velmi zajímavé pozorovat, zda se FI PRES podaří v uvedených oblastech a problematikách dospět k výraznému pokroku.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, foto autor, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (HZS JčK) je podle právních předpisů (zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) zpracovatelem Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín (VHP JE Temelín). Jde o dokument Jihočeského kraje pro strategickou úroveň řízení hejtmana ke koordinaci společného zásahu složek IZS při zvládání radiační havárie. Předmětem plánu jsou ochranná opatření, která slouží k omezení následků při havárii na jaderné elektrárně, a stanovuje základní činnosti a postupy pro jejich provedení.

Vznik dokumentů k řešení radiační mimořádné události
Provozovatel jaderného zařízení za účelem zajištění havarijní připravenosti, plánování ochranných opatření a omezování následku při radiační mimořádné události v elektrárně zpracovává vnitřní havarijní plán, jehož první schválení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je datováno ke dni 16. prosince 1999. Na vnitřní havarijní plán úzce navazuje Vnější havarijní plán JE Temelín, který byl poprvé zpracován Okresním úřadem České Budějovice a schválen přednostkou Okresního úřadu České Budějovice 26. června 2000. V červenci 2000 tak mohlo být zavezeno palivo pro první blok jaderné elektrárny (zkušební provoz byl zahájen v červnu 2002). V roce 2001 od účinnosti nových právních předpisů je zpracování VHP JE Temelín v kompetenci HZS JčK. V září 2001 HZS JčK předložil VHP JE Temelín do Bezpečnostní rady Jihočeského kraje k posouzení. Po projednání a zapracování připomínek byl plán v listopadu 2001 schválen hejtmanem kraje.

Průběžně se provádějí aktualizace, které reagují na změny v právních předpisech na státní i celosvětové úrovni, odrážejí závěry ze cvičení a zohledňují zahraniční poznatky a zkušenosti v oblasti řešení radiační havárie a radiační ochrany. Poslední rozsáhlá aktualizace byla schválena po projednání v Bezpečnostní radě Jihočeského kraje hejtmankou dne 19. března 2019. Vedle HZS JčK se na aktualizaci podílel Krajský úřad Jihočeského kraje (KÚ JčK), Krajské ředitelství policie JčK, Zdravotnická záchranná služba JčK, Armáda ČR (AČR), Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro JčK, Krajská hygienická stanice JčK, obce s rozšířenou působností (ORP) a další subjekty podílející se na přípravě a případném řešení radiační havárie. S ohledem na předmět aktualizace spolupracoval také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a provozovatel jaderného zařízení ČEZ, a.s. (ČEZ).

Aktualizace VHP JE Temelín 2017 až 2019
Aktualizace byla zaměřena na změny vyplývající z nového zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, prováděcích právních předpisů a z revize č. 5 a 6 Vnitřního havarijního plánu JE Temelín. Dále byl VHP JE Temelín upraven v souvislosti s výběrem nových míst dekontaminace, na které navazují další opatření, jako je změna hlavních evakuačních tras, stanoviště pro uzavření zóny havarijního plánování apod.

Úvodní jednání k aktualizaci VHP JE Temelín se konalo začátkem roku 2017, které organizoval ČEZ s dotčenými zástupci HZS krajů za účelem vzájemného informování o dopadu nových právních přepisů především atomového zákona a vyhlášky č. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiační mimořádné události a dalších krocích při aktualizaci souvisejících dokumentů. Byly předány informace o přípravě nového Vnitřního havarijního plánu JE Temelín, obměně tablet jodové profylaxe, nové terminologii, postupu zpracování „Základních informací pro obyvatelstvo“ atd.

Další jednání v lednu 2018 inicioval HZS JčK s ČEZ z důvodu zachování provázanosti Vnějšího havarijního plánu JE Temelín a Vnitřního havarijního plánu JE Temelín, který nabyl účinnosti 28. prosince 2017. Jednání se konalo za účasti zástupců zabývajících se problematikou havarijního a krizového plánování, kde HZS JčK podal informace o předpokládaném průběhu aktualizace VHP JE Temelín.

Změny vyplývající z nového atomového zákona ve vztahu k ochranným opatřením obyvatelstva, které byly zapracovány do plánů konkrétních činností VHP JE Temelín, se týkají především:

• odezvy na radiační mimořádnou událost, kdy je již vyhláškou přímo stanovené vyrozumění příslušných orgánů prostřednictvím územně příslušného operačního střediska HZS kraje, a proto nemusí být tento postup řešen dohodou mezi ČEZ a HZS ČR,
• povinnosti provozovatele jaderného zařízení navrhovat hejtmanovi zavedení neodkladného ochranného opatření evakuace,
• povinnosti HZS kraje, hejtmana a obecních úřadů ORP neprodleně informovat obyvatelstvo při radiační nehodě, resp. při radiační nehodě spojené s podezřením na možný únik radioaktivních látek a při radiač­ní havárii,
• distribuce a obměny tablet jodové profylaxe.

Téma k řešení a následnému zapracování do VHP JE Temelín
Od začátku roku 2017 se konala dílčí koordinační jednání podle projednávané problematiky za účasti věcně příslušných územních správních úřadů a zástupců dalších dotčených subjektů. V průběhu aktualizace jednotliví zpracovatelé dílčích částí otevřeli oblasti, které nebyly v rámci jejich rezortů doposud řešeny nebo byly řešeny pouze okrajově. Řešení opatření při radiační havárii jednoznačně vyžaduje zapojení ústředních správních úřadů a ministerstev a nelze zůstávat pouze v mezích působnosti kraje. Zpracovatel VHP JE Temelín z důvodu zajištění jednotnosti řešení napříč rezorty a propojení krajské a ústřední úrovně shrnul vybrané závěry a naformuloval otázky týkající se činností obsažených zejména v „Plánu monitorování“, „Pohotovostním plánu veterinárních opatření“, „Plánu regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody“. Některé dotčené oblasti se vztahují k ochranným opatřením, která přechází z neodkladných opatření ochrany obyvatelstva v následná, zejména regulace distribuce potravin. V konečné fázi diskutované oblasti nejsou předmětem vnějších havarijních plánů jaderných elektráren, ale jsou obsahem Typového plánu – radiační havárie a Národního radiačního havarijního plánu, který je v současné době zpracováván. Gestorem zpracování obou plánů je SÚJB.

Uvedené oblasti jsou aktuálně řešeny v rámci pracovní skupiny pro sjednocování vnějších havarijních plánů jaderných elektráren, která se problematikou zabývá. Skupina je organizována MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR, pravidelně se jí účastní zástupci HZS JčK, HZS Kraje Vysočina a HZS Jihomoravského kraje, podle projednávaných témat jsou přizýváni další účastníci (dotčené KÚ, ČEZ, SÚJB a další ústřední správní úřady). Cílem skupiny je sjednocovat postupy při přípravě na řešení radiační havárie se zapojením ústřední úrovně.

Témata k řešení a následnému zapracování do VHP JE Temelín jsou např.:

• odpovědnost ohledně navrhování opatření k regulaci užívání potravin, krmiv a vody ihned po vzniku radiač­ní havarie, tj. ještě před výsledky monitorování,
• předávání výsledků z monitorování radiační situace (jakou formou, jakou cestou, „standardizované formuláře“ pro předání výsledků),
• problematika kontaminace domácích zvířat v zájmových chovech ve vztahu k nim samým a k chovatelům,
• způsob likvidace kadáverů, vydávání návrhů na opatření ve vztahu k péči o zvířata apod.,
• postup při likvidaci použitých kontaminovaných oděvů, předmětů atd., ponechaných v evakuovaných obcích, na nástupních místech v evakuovaných obcích a na místech dekontaminace,
• postup při neprodleném informování.

Součástí aktualizace VHP JE Temelín byl výběr nových míst dekontaminace. V souvislosti s pořízením nové techniky pro provádění dekontaminace a pro rychlejší průběh dozimetrické kontroly byla realizována revize míst dekontaminace. V posledních třech letech tak proběhl výběr, rekognoskace a v jednom případě i praktické ověření nového místa dekontaminace. HZS JčK určilo devět míst dekontaminace, která splňují požadavky pro činnost sil a prostředků HZS ČR a AČR na jednom místě společně, ale i nezávisle na sobě. Rekognoskaci provedl HZS JčK a následně AČR. Jedna z příloh VHP JE Temelín slouží HZS JčK jako podpora pro rozhodování, která místa dekontaminace při radiační havárii na základě vývoje situace optimálně zvolit. V příloze VHP JE Temelín jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých míst a informace potřebné k rozhodnutí pro výběr konkrétních míst.

HZS JčK spolu s HZS Kraje Vysočina, HZS Jihomoravského kraje, MV-­ generálním ředitelstvím HZS ČR a Institutem ochrany obyvatelstva hledá optimální řešení k provedení dozimetrické kontroly a dekontaminace v případě radiační mimořádné události na pravidelných společných jednáních. V září 2018 proběhlo cvičení „Bechyně 2018“ zaměřené na praktické ověření jednoho z nových míst dekontaminace „U Sloupu“ – v okolí čerpací stanice mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí u odbočky na Jindřichův Hradec v režii HZS ČR. Druhý den cvičení byl zaměřen na součinnost HZS ČR s AČR a provoz vysokokapacitního místa dekontaminace v areálu 15. ženijního pluku AČR v Bechyni. Závěry a poznatky ze cvičení byly promítnuty do VHP JE Temelín a průběžně budou zapracovány do interní dokumentace HZS ČR a AČR.

S ohledem na nová místa dekontaminace byly určeny hlavní evakuační trasy, které vedou z nebezpečné oblasti k místům dekontaminace po silnicích s profilem, který umožňuje projetí autobusu o parametrech - šířka 2,55 m, výška 4 m, délka 15 m a hmotnost 26 t. Evakuačním trasám byly rovněž přizpůsobeny stanoviště hlídek Policie ČR a uzávěry Správy a údržby silnic JčK. Od místa dekontaminace do přijímacího střediska budou trasy voleny operativně. Na základě uvedených změn HZS JčK revidoval GIS­ vrstvy a mapové podklady, které jsou uvedeny v přílohách VHP JE Temelín.

Závěr
Navzdory aktivní dvouleté aktualizaci VHP JE Temelín stále zůstávají dílčí oblasti, které je nutné dořešit. Vzhledem k náročnosti řešení jednotlivých oblastí, vztahu a dopadům na ústřední úroveň budou změny zapracovány v rámci dalších průběžných aktualizací, a to i s ohledem na aktivitu a výsledky skupiny pro sjednocování vnějších havarijních plánů JE. Oblasti, které zůstaly v řešení, nemají dopad na principy při řešení radiační havárie a budou zapracovány v rámci dalších průběžných aktualizací.

Změny provedené v rámci aktualizace VHP JE Temelín byly promítnuty do „Základních informací pro případ radiač­ní havárie pro roky 2020 a 2021“, které zpracovává provozovatel jaderného zařízení ČEZ a jsou průběžně zapracovány do prováděcí dokumentace složek IZS a obcí. Opatření a činnosti plánované ve vnějším havarijním plánu jsou pravidelně prověřovány cvičením. Poslední vícestupňové cvičení bylo realizováno ve dnech 10. až 12. června 2019 s názvem ZÓNA 2019. V rámci přípravy a provedení cvičení se již vycházelo z aktualizovaného VHP JE Temelín. Cvičící si tak prakticky ověřili postupy vyplývající z platných právních předpisů a vybrané praktické činnosti.


kpt. Mgr. Lenka NOVOTNÁ, plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D., HZS Jihočeského kraje, foto plk. Mgr. Štěpán KAVAN, Ph.D.

V zónách havarijního plánování a zónách ohrožení se nachází řada společensky významných objektů (např. školských a zdravotnických zařízení). Připravenost managementu těchto objektů na případnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. HZS Moravskoslezského kraje realizuje řadu aktivit, které vedou k vyšší připravenosti těchto objektů. Jde zejména o zpracování plánovací dokumentace, organizaci seminářů, tvorbu a distribuci preventivních materiálů či zapojení do cvičení.
Obr. 1 Cvičení havarijní připravenosti
Na území Moravskoslezského kraje (MsK) je v okolí provozovatelů v dikci zákona o prevenci závažných havárií [1] stanoveno 10 zón havarijního plánování a dále 45 zón ohrožení (zóny) v okolí tzv. podlimitních provozovatelů [5]. V těchto zónách se vedle trvale žijícího obyvatelstva nachází více než 53 000 osob ve společensky významných objektech (SVO), kterých je více než 200.

Počty SVO v zónách
SVO není doposud jednoznačně terminologicky vymezen. Z hlediska ochrany obyvatelstva jde o objekt, ve kterém dochází na základě poslání objektu k přirozené kumulaci většího počtu osob. Jde zejména o školská, zdravotnická, sociální, sportovní a kulturní zařízení, větší obchodní řetězce, velké společnosti a územní správní úřady. SVO lze dělit do dvou kategorií:

• SVO s uzavřeným okruhem osob,
• SVO s otevřeným okruhem osob.

Typickým příkladem SVO s uzavřeným okruhem osob jsou školská zařízení a zařízení sociální péče. Osazenstvo těchto objektů tvoří nejen zaměstnanci, ale rovněž žáci a studenti, pacienti, ­klienti. Jsou to osoby, které mohou být preventivně poučeny o možném ohrožení a postupech správného chování v případě závažné havárie, protože se v objektu vyskytují opakovaně či po delší dobu. Za rea­lizaci těchto opatření i jejich provedení je odpovědný management těchto SVO.

Obr. 2 Počty SVO v zónách	Obr. 3 Ukázka grafické části Karty objektu

Naopak osazenstvo SVO s otevřeným okruhem osob může tvořit kdokoli, kdo je jejich náhodným návštěvníkem. Typickým příkladem jsou kulturní a sportovní zařízení, obchodní centra, nádraží, územní správní úřady. Osazenstvo těchto objektů tvoří tedy personál objektů a návštěvníci. Preventivní aktivity je tak možné realizovat pouze vůči personálu.

Připravenost managementu a osazenstva obou kategorií SVO má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Lze ji vnímat jako součást resilience území, neboť právě SVO jsou vysoce zranitelnými prvky v zónách.

Připravenost SVO jako systém řízení
Obr. 4 Prvky systému řízení v zóněPřipravenost SVO v zónách má podobné prvky jako jakýkoli jiný systém řízení (obr. 4). Jeho prvky, které vedou k trvalému zlepšování, jsou politika a závazek, plánování, zavedení a provoz, kontrola a přezkoumání a opatření. [2]

Prvky systému řízení v zóně
Pod prvkem „politika a závazek“ lze z pohledu připravenosti území na závažnou havárii zařadit zejména stanovenou zónu havarijního plánování či zónu ohrožení a plánovací dokumentaci v území (vnější havarijní plán či havarijní karta, která je součástí havarijního plánu kraje), které tvoří spolu s informováním SVO o ohrožení vstup do celého procesu připravenosti území. „Plánování“ obnáší zejména nastavení způsobu varování a informování při vzniku závažné havárie a zpracování interní dokumentace SVO, která řeší nezbytná režimová opatření. „Zavedení a provoz“ lze chápat jako proškolení managementu SVO a přípravu osazenstva SVO s uzavřeným okruhem osob. Přezkoumání a kontrolu lze nejlépe provést prostřednictvím nácviků a kontrol.

Informování o ohrožení
V MsK jsou SVO informovány o ohrožení dvojím způsobem. První z nich se týká objektů v zónách havarijního plánování a vyplývá z povinnosti krajského úřadu zpracovat a doručit jim tzv. Informaci o nebezpečí [4]. Druhý způsob vychází ze zákona o IZS [3], kdy jsou SVO v zónách zahrnuty podle § 23 do havarijního plánu. O zahrnutí jsou SVO informovány dopisem hasičského záchranného sboru kraje.

Cílem dopisu je nejen upozornit na hrozící závažnou havárii, ale rovněž upozornit na nutnost zajištění nezbytných režimových opatření vůči osazenstvu objektu [3]. V době přípravy jde zejména o preventivní a pravidelné informování o hrozícím nebezpečí, způsobech varování a informování a opatřeních k sebeochraně a vzájemné pomoci. Při vzniku závažné havárie jde zejména o vlastní varování a informování o havárii a ukrytí do vhodných předem definovaných prostor, při kterém se využívají ochranné vlastnosti staveb.

Plánovací dokumentace
V MsK jsou režimová opatření k ochraně osazenstva SVO plánována formou tzv. Karty objektu. HZS MsK nabízí již v dopisech o zahrnutí managementu SVO zpracování těchto karet. Jde o interní dokumentaci ohroženého SVO ve formátu A4, která má textovou a grafickou část. Na kartě jsou individuál­ně pro každý objekt sumarizovány základní informace o charakteru ohrožení, způsobu vyrozumění objektu a v neposlední řadě popsány zásady žádoucího chování při úniku nebezpečné látky, a to včetně stanovení konkrétních úkolů pro odpovědné osoby (např. vyhlášení opatření rozhlasem, uzavření oken a dveří, vypnutí ventilace). Grafická část (obr. 3) vymezuje prostory, které jsou vhodné k ukrytí a respektují ochranné vlastnosti staveb.

Postupy definované v Kartě objektu navazují na konkrétní vnější havarijní plán či havarijní kartu a způsob vyrozumění objektu o závažné havárii. K vyrozumění objektu může docházet různým způsobem, přičemž preferovaným je automatické volání, tzv. AMDS (Automatic Message Delivery System) z Krajského operačního a informačního střediska. HZS MsK má v současné době nastaven tento způsob vyrozumění vůči 80 SVO v zónách havarijního plánování a ambicí je ho rozšiřovat.

Karty objektů jsou pravidelně prověřovány při taktických a prověřovacích cvičeních, do kterých jsou mimo provozovatele a složky IZS zapojovány právě tyto objekty. Cílem těchto nácviků je přezkoumání a ověření vhodnosti nastavených postupů. Jsou nedílnou součástí připravenosti jako celku, neboť mohou­ li si lidé vyzkoušet postupy prakticky, dojde k jejich ukotvení a dlouhodobějšímu zapamatování.

Do nedávného cvičení spojeného s únikem toxického amoniaku do ovzduší v zóně havarijního plánování bylo zapojeno rovněž sedm školských zařízení. Aktivní účast osazenstva SVO na cvičeních významnou měrou přispívá k zafixování správných návyků při vyhlášení chemické havárie.

K prohloubení znalostí odpovědných osob SVO organizuje HZS MsK semináře. Jejich obsah je zaměřen nejen na informaci o charakteru ohrožení, ale především na způsoby vyrozumění objektů a nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva při chemické havárii. Na těchto seminářích jsou rovněž distribuo­vány preventivní tematické materiály, které cílí na osazenstvo SVO. Na přípravě a tisku preventivních materiálů se finančně podílejí provozovatelé objektů v dikci zákona o prevenci závažných havárií.

Závěr
Připravenost managementu SVO v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení je součástí přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích, neboť jen informovaný a připravený člověk může čelit nebezpečí. Je to kontinuální proces, jehož výsledky budou patrné až v delším časovém horizontu. Úniky nebezpečných látek nejsou sice každodenní realitou, avšak nebude­ li na ně společnost dostatečně připravena, dopady mohou být fatální. Nezbytná opatření jsou navíc obecně platná a využitelná i při jiných typech mimořádných událostí. Prevence a připravenost vede k vyšší odolnosti společnosti a tím i ke zvládání krizí.

Seznam literatury
[1] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů České republiky. 2015, částka 93, s. 2762.
[2] ČSN ISO 31000 (01 0351) Management rizik - Principy a směrnice. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010.
[3] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3461.
[4] Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. In: Sbírka zákonů České republiky. 2015, částka 94, s. 2872.
[5] MV­-GŘ HZS ČR: Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 35/2017, kterým se stanoví minimální požadavky na posuzování rizika vzniku závažné havárie a zpracování dokumentace pro stanovenou zónu ohrožení u objektu s podlimitním množstvím nebezpečné látky, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 1/2019.


kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje
 

Od ledna 2019 Institut ochrany obyvatelstva (IOO) disponuje RTG kabinovým systémem pro zkoumání odebraných vzorků z požářišť. Předmětem tohoto článku je seznámení s novou metodou nedestruktivního zkoumání používanou během laboratorního výzkumu pro účely zpracování požárně technické expertizy.

RTG záření
Od objevu ionizujícího záření uplynulo již více než sto let, během kterých se nejprve zkoumaly účinky záření na ozařované objekty a následně Obr. 1 RTG snímek vzorku z požářiště - vícenásobná zásuvkas rozvojem techniky se mohlo ionizující záření uplatnit v různých oblastech lidské činnosti. Vlastní RTG prozařování dovoluje zkoumat různé aspekty zkoumaných objektů nejen volbou generovaného výkonu, ale i vhodným způsobem záznamu informace včetně jejího následného zpracování a interpretace. Tato variabilita dává použití ionizujícího záření unikátní postavení mezi všemi ostatními fyzikálními principy zkoumání nejen objemu, ale i povrchů zkoumaných objektů. Nedestruktivní zkoumání má významnou roli. Mezi nedestruktivní metody laboratorního zkoumání patří RTG analýza, která může odhalit důležitá místa pro další zkoumání bez možného poškození dodaného vzorku.

Při RTG analýze se využívá nejen změn absorpce rentgenového záření v různých materiálech, ale také například lomu paprsků a difrakce. Tím je možné zjišťovat například strukturu, povrchové napětí. Nejvíce se však stále využívá rozdílu absorpce. Podle atomového čísla jednotlivých prvků dochází v materiálech k absorpci rentgenového záření. Druhý faktor, který ovlivňuje absorpci, je tloušťka v místě záření. Podle způsobu použití se dnes rozlišují dva základní způsoby prozařování, a to radiografie a radioskopie. Při radioskopii se pracuje v reálném čase.

Vzorky z požářišť
Tento článek se bude dále zabývat vzorky elektrických zařízení, elektroinstalací apod., které se mohou dále podrobovat fyzikálně technickému zkoumání. Zkoumat vzorky a zjišťovat závady lze u veškerých silnoproudých zařízení (např. rozvodné sítě, transformátory, dynama), elektrických zařízení nízkého napětí (bytové rozvody apod.), elektrických spotřebičů (TV, chladničky, žehličky nebo topidla aj.).

Přímo na místě požáru je možné provést základní zkoumání ve fyzikálně technické oblasti, a to prostřednictvím třeba multimetrů, či provést termodiagnostiku.

Odběr vzorků z požářiště provádí vyškolení příslušníci HZS ČR nebo kriminalističtí technici Policie ČR. Na místě se zajišťují vzorky po prvotním zjištění, že již při odběru nebude hrozit úraz elektrickým proudem. Následně se musí správně odebrat vzorek. Aby se vyloučilo odebrání nevhodného elektrického zařízení, rekognoskuje se místo požáru se zaměřením na ohniskové příznaky, požárem poškozená elektrická zařízení, poškození elektrických kabelů atd. Odebraný vzorek se následně zasílá k laboratornímu zkoumání na expertizní pracoviště, jakým je i pracoviště zjišťování příčin vzniku požárů v IOO.

Pro elektrotechnické zkoumání je dále potřebné znát nejen okolnosti průběhu událostí v časovém sledu, stanovení kriminalistického a požárního ohniska, popis zapojení elektroinstalace, odběru elektrických zařízení, stavebních konstrukcí, ale i zprávy o revizi. V případě, že je vzorek pouze zaslán ke zkoumání, je nutné znát informace o místu odběru vzorku, poloze umístění vzorků vůči okolním předmětům, postavení vzorku, jeho orientaci a fotodokumentaci.

Po celou dobu laboratorního zkoumání je důležité, jakým způsobem se manipulovalo se vzorkem. Musí se dbát na to, aby nedošlo k dalšímu Obr. 2 Pohled do RTG kabiny - vzorek umístěn mzi RTG lampu a detektorpoškození vzorku. Je třeba zkoumat vzorek dostupnými metodami a při jejich kombinaci postupovat od nedestruktivních k destruktivním metodám. Nejčastěji se však v laboratořích používají destruktivní metody, kterými se oddělují spálené části tak, aby zůstaly pouze samotné spoje, kontakty jistící prvky spotřebičů.

RTG kabinový systém
Na pracovišti IOO byla provedena studie k ověření využitelnosti RTG záření pro účely zkoumání odebraných vzorků elektrických spotřebičů poškozených požárem. Rozhodovalo se mezi dvěma variantami, a to stacionární RTG kabinou a přenosným RTG přístrojem používaným přímo na místě požáru. Jako nejlepší řešení byla vybrána první varian­ta, neboť při použití stacionární RTG kabiny jsou dosaženy přesnější výsledky zkoumání. Toto zařízení se označuje podle atomového zákona jako drobný zdroj.

RTG kabina (obr. 2) je navržena tak, že zkoumaný objekt je umístěn mezi rentgenovou lampou (zdroj) a převaděč obrazu, který převádí rentgenové záření do oblasti viditelného světla, vakuové zesilovače obrazu, ploché panely. Tento detektor je o velkosti 41 × 41 cm. Při zkoumání pracujeme s projekcí zkoumaného objektu na stínítko detektoru. Zkoumaný vzorek lze i geometricky zvětšit. Se zkoumaným vzorkem se pohybuje pomocí manipulátoru ovládaného mimo rentgenový systém. Manipulátor umožňuje posun, naklápění a rotaci.

Projekci objektu je možné zaznamenat na větší množství médií. Tato volba souvisí s požadavky na systém a finance na pořízení záznamových prvků. Podle záznamových prvků je dělíme na systémy poskytující pouze jeden snímek z jednoho prozařování (radiografie) nebo snímky přenášené v reálném čase (radioskopie). V případě této popisované kabiny je zabezpečena rychlost snímání minimálně jeden snímek za sekundu.

Obr. 3 Zobrazení vzoku na monitoru během zpracování dat z detektoru
Systémy nabízející pouze statický záznam jedné projekce jsou z historických důvodů nejběžnější, ale jsou také nejméně flexibilní při zkoumání neznámých a ještě k tomu geometricky komplikovaných předmětů. Využití filmových systémů anebo digitálních systémů využívající paměťové fólie je do budoucna omezené i kvůli tomu, že kromě běžného režimu snímkování nedovolují aplikaci počítačové tomografie.

Aktuální digitální systémy se skládají z řetězce scintilátoru – digitálního detektoru určeného k přenosu dat a zpracování v počítači. Každý z těchto prvků ovlivňuje jiným způsobem citlivost, rozlišení obrazu, rychlost odezvy a možnosti analýzy informací. Scintilátor transformuje ionizující záření na záření o delší vlnové délce, a tím ho přizpůsobuje k detekci v rozsahu citlivosti polovodičového detektoru. Materiál a jeho tloušťka zásadním způsobem ovlivňují citlivost, rozlišení a rychlost odezvy celého řetězce. Digitální detektor následně využívá pouze maxima parametrů, které mu ­zprostředkovává scin­tilátor.

Při analýze drobnějších předmětů nebo předmětů složených z lehkých prvků a tenkých kovových předmětů není třeba vysokých energií. U rentgenového zdroje postačí energie v desítkách kV, běžně od 40 do 60 kV. Pro zkoumání objektů z lehkých kovů nebo objemnějších předmětů z plastů a podobných materiálů se většinou používají už urychlovací napětí na rentgence v rozsahu 80 až 120 kV. V závislosti na citlivosti detektoru používáme rentgeny s mikro nebo mini ohniskem.

V případě popisované kabiny se používají dva zdroje záření, a to primární zdroj záření (7,5–160 kV), proud lampy (5–11 mA), ohnisko (0,4 mm/1 mm). A dále sekundární zdroj záření (40–120 kV), proud lampy (0,05–0,3 µA) s ohniskem 0,05 mm.

Získaný snímek vzorku se zobrazuje ve speciálním softwaru pro zpracování dat (obr. 3). Snímek je možné dále upravovat, a to jak nastavení např. kontrastu, jasu, ostrosti, ale i nastavením barevných filtrů. Lze nastavit inverzi snímku či vytvořit snímek s „plastickým“ vzhledem. Daný soft­wa­re umožňuje i měření vzdáleností. Během zkoumání vzorku je možné ukládat přenášené snímky v reál­ném čase, tzn. videozáznam jak ve viditelném spektru (ze dvou pohledů), tak záznam RTG snímků.

Obr. 4 RTG snímek varné konviceV současné době na pracovišti zjišťování příčin vzniku požárů IOO probíhá nejen nedestruktivní zkoumání vzorků z požářišť, ale zároveň se vytváří knihovna elektrických spotřebičů (obr. 4) v neshořelém stavu. Tím se docílí vytvoření knihovny snímků ke komparaci snímků neshořelých a tepelně poškozených vzorků.

Závěr
Popisovaná RTG kabina se využívá od ledna 2019 na pracovišti IOO za účelem nedestruktivního zkoumání vzorků z míst požáru. Snímky, případně video pořízené během laboratorního zkoumání, jsou součástí požárně technických expertiz. Odebrané vzorky nemusí být vyjmuty ze zapečetěného bezpečnostního obalu a je možné je ihned umístit do RTG kabiny. Vzorek se zobrazuje v reálném čase, je tedy možné sledovat vzorek v jednotlivých polohách či naklonění a z jednotlivých stran. Pro lepší kontrast je možné získané snímky „obarvit“, a tím zvýraznit i různé materiály. Tento systém umožňuje po kalibraci pro danou vzdálenost vzorku od zdroje měřit rozměry s přesností na desetiny milimetru. RTG kabina je u HZS ČR unikátní a nadále posouvá hranice možností fyzikálně technických zkoumání.


pplk. Ing. Miroslava NEJTKOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva
 

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, respektive HZS kraje, úkol seznamovat ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel. Povinnost seznamovat s charakterem možného ohrožení má též obecní úřad obce. Povinnosti v této oblasti jsou tedy dané. Otázkou zůstává: „Jaké nástroje lze vytvořit pro jejich efektivní plnění?“

Plán činnosti orgánů obce při vzniku mimořádné události
V Královéhradeckém kraji je v této oblasti dlouhodobě využívána dokumentace „Plán činnosti orgánů obce při vzniku mimořádné události“, konkrétně je problematika řešena v kapitole „Analýza možného vzniku mimořádné události ve správním obvodu obce“. Obcím Královéhradeckého kraje bylo doporučeno dokumentaci rozpracovat a udržovat v aktuální podobě. Ovšem HZS Královéhradeckého kraje eviduje obce, které nemají dokumentaci zpracovanou nebo ji zpracovanou mají, ale neprovádějí její aktualizaci. Tedy lze konstatovat, že tento stav zdaleka nenaplňuje definici efektivního plnění daného úkolu – zpracovat analýzu rizik obce a informovat o charakteru možného ohrožení.

Analýza rizik obce
Z uvedených důvodů vznikla u HZS Královéhradeckého kraje myšlenka zpracovat pro obec jednostránkový dokument (formát A4), u kterého by byl kladen důraz na důležitost a stručnost podaných informací. Jako vhodné se ukázalo navázat na zpracovanou multikriteriální analýzu pro území obcí s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji. V multikriteriální analýze je řešena úroveň rizika u 50 typů nebezpečí (počet a rozdělení typů nebezpečí vychází ze závěrečné zprávy „Analýza hrozeb pro ČR“). Uvedených 50 typů nebezpečí je seřazeno v tabulce podle hodnoty úrovně rizika od nejnižší k nejvyšší. Typy nebezpečí, u kterých není hodnota úrovně rizika stanovena, jsou uvedeny na začátku tabulky. Poté se aplikuje Paretovo pravidlo nebo též pravidlo 80/20. Podle Paretova pravidla je možné říct, že 20 % typů nebezpečí má za následek 80 % všech negativních dopadů na chráněné zájmy státu. Převedeno do konkrétních čísel: v tabulce je uvedeno 50 typů nebezpečí, to znamená, že pravděpodobně deset typů nebezpečí s nejvyšší hodnotou úrovně rizika má za následek 80 % všech negativních dopadů na chráněné zájmy státu (na zdraví a životy lidí, majetek, životní prostředí atd.). Pro eliminaci chyb a nejistot je do konečného přehledu zapracován jedenáctý typ nebezpečí v pořadí. Těchto 11 významných typů nebezpečí identifikovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností je zapracováno do dokumentu KARTA OBCE.

KARTA OBCE
KARTA OBCE je jednostránkový dokument formátu A4 vytvořený v Microsoft Office Excel. Dokument neobsahuje grafickou část, protože by rozlišení mapového podkladu nebylo na formátu A4 dostatečné. Chybějící mapový podklad částečně řeší odkazy na veřejně dostupné mapové podklady a také možnost požádat HZS Královéhradeckého kraje o podrobnější informace (viz informace ve spodní části dokumentu). Dokument je po zpracování laminován.

KARTA OBCE obsahuje:

• označení karty (identifikační číslo obce) a datum poslední aktualizace,
• základní informace o obci, Údaje byly zvolené podle účelu karty: název obce, adresa obecního úřadu, stav obyvatel, výměra a druhy pozemků.
• poskytování informací o mimořádné události, Informace o tom, koho v obci vyrozumívá krajské operační a informační středisko HZS Královéhradeckého kraje v případě hrozící či nastalé mimořádné události doplněná o požadavek poskytnout aktuální kontaktní údaje.
• tísňové linky,
• přehled významných zdrojů možného ohrožení obce (11 typů nebezpečí) rozdělený do dvou skupin:
• stacionární a geograficky definovatelné zdroje možného ohrožení
  V této skupině je konkretizován jak zdroj ohrožení, tak rozsah ohrožení v dané obci a uveřejněn odkaz na volně dostupné mapové podklady.
• ostatní významné zdroje možného ohrožení
  Údaje uvedené k jednotlivým typům nebezpečí mají obecný charakter, nejsou konkretizované. Obecně je zde popsán zdroj ohrožení a rozsah ohrožení. Pokud existuje veřejně dostupný zdroj dalších informací, je uveden formou odkazu.
  Dále je zde připojena informace, které typy nebezpečí budou nově rozpracovány v operativní části Krizového plánu obce s rozšířenou působností a Krizového plánu Královéhradeckého kraje.
• doplňující informace a volné řádky určené k možnému rozšíření vrchních kolonek.

Závěr
Už od počátečního plánu zpracovat návrh šablony KARTY OBCE a vytvořit tak nový nástroj pro efektivní plnění povinností z oblasti analýzy rizik obce a analýzy možného ohrožení obce bylo zřejmé, že pokud má být dokument uveden do praxe, musí být kompletně zpracován vlastními silami HZS Královéhradeckého kraje. To v číselném vyjádření znamená zpracovat dokument pro 448 obcí v kraji s tím, že u větších obcí se počítá s kartami na jednotlivé městské části. Z důvodu značné časové náročnosti byla problematika zpracování KARET OBCÍ konzultována s dotčenými stranami. Následně bylo rozhodnuto, že KARTA OBCE se zachová, ale bude rozšířena o opatření ochrany obyvatelstva. Tímto krokem se vytvoří tzv. „KRIZOVÁ ­KARTA OBCE“, s jejíž rea­lizací a distribucí se počítá v roce 2020.


por. Bc. Ondřej SLEZÁK, HZS Královéhradeckého kraje
 

Ve dnech 20. až 22. května 2019 proběhlo v Berlíně v sídle Federálního úřadu pro radiační ochranu (Bundesamt für Strahlenschutz – BfS) 11. společné cvičení Centrální podpůrné skupiny federální vlády (Zentrale Unterstützungsgruppe des Bundes – ZUB) pro reakce na závažné jaderné hrozby. To probíhalo v podmínkách reálné kontaminace a v roli pozorovatelů se ho zúčastnili i zástupci Institutu ochrany obyvatelstva.

ZUB je tvořena zástupci BfS, Federálního kriminálního úřadu a příslušníky speciálních sil Federální policie, z nichž každý příslušník má předem jasně dané úkoly. Příslušníci kriminální policie během zásahu řídí nasazení sil a prostředků ostatních členů ZUB. Jsou schopni pracovat přímo v nebezpečné zóně v plynotěsném protichemickém ochranném oděvu s filtroventilační jednotkou a zajišťují stopy a ohledání místa zásahu pro potřeby dalšího vyšetřování. Pracovníci Federálního úřadu pro radiační ochranu (obdoba našeho SÚJB/SÚRO) jsou schopni pracovat v ochranných oděvech a obličejové masce s filtrem a doprovází příslušníky kriminálního úřadu. Na místě zásahu zajišťují radiační průzkum – vyhledávání zdrojů ionizujícího záření a kontaminace, spektrometrickou analýzu nalezených radionuklidů a manipulaci se zdroji ionizujícího záření. Dále jsou zodpovědní za radiační ochranu – zajišťují osobní dozimetrii všech zasahujících, určují doby pobytu apod. V případě, že je na místě zásahu podezření na kontaminaci ovzduší, instalují pracovníci BfS na vstup do nebezpečné zóny (např. dveře do nelegálního skladiště) vzduchovou komoru. V komoře je neustále udržován mírný podtlak oproti okolí, aby nedocházelo k šíření kontaminace Kontrola příslušníka kriminální policie při výstupu z nebezpečné zónymimo nebezpečný prostor. Přes tuto komoru probíhá i předávaní důkazů, které jsou kvůli zabránění kontaminace vzduchotěsně zataveny do transparentního obalu. Dalším speciálním vybavením je rukavicový box, v němž je možné přímo na místě zásahu bezpečně provádět hlubší analýzu zabavených důkazních předmětů, jako jsou například mobilní telefony nebo počítače, a tím minimalizovat nebezpečí během prodlení vyšetřování.

Průběh cvičení
Poslední složkou ZUB jsou speciální jednotky Federální policie, které jsou zodpovědné za dekontaminaci a logistické zázemí na místě zásahu a také oni pracují v plynotěsném protichemickém ochranném oděvu s filtroventilační jednotkou. Vzhledem k tomu, že v případě policie nejde o odborníky na radiační ochranu, je na stanovišti dekontaminace zpravidla přítomen i jeden zástupce BfS, který má funkci poradního orgánu a radí při případných mimořádných komplikacích. Pro dekontaminaci jsou jednotky policie vybaveny různými dekontaminačními sprchami se stany a jednoduchými α/β radiometry pro kontrolu kontaminace, respektive účinnosti dekontaminace. Toto vybavení slouží primárně pro dekontaminaci zasahujících příslušníků policie a pracovníků BfS, ale v případě vzniku mimořádné události většího rozsahu je lze použít i pro zjednodušenou dekontaminaci civilního obyvatelstva.

Zajímavé je, že postup dekontaminace radioaktivních látek z ochranných oděvů zasahujících je výrazně odlišný od postupu používaného jednotkami požární ochrany v České republice. Zatímco v Česku se většinou provádí mokrá dekontaminace s použitím roztoku smáčedla obohaceného kyselinou citronovou, která odstraňuje radionuklidy z povrchu, německá policie používá vodný roztok glycerinu, jenž má schopnost díky relativně velké viskozitě zafixovat kontaminant na povrchu ochranného oděvu. Následně se provede dekontaminace opatrným vysvlečením či rozstříháním ochranného oděvu, se kterým se následně zachází jako s radioaktivním odpadem. Tímto postupem se sice minimalizuje množství kapalného radioaktivního odpadu, ale zároveň se zvyšuje riziko kontaminace při svlékání ochranného oděvu.

Do cvičení se během dvou dnů postupně zapojilo přibližně sto skupin. Námětem tohoto pravidelného cvičení byl průzkum skladu/laboratoře, kde se nelegálně nakládalo s radioaktivními látkami za účelem jejich distribuce zahraničním teroristickým skupinám. Na místě zásahu pracovali vždy tři až čtyři odborníci z BfS a dva odborníci z Federálního kriminálního úřadu. Ty ­doplnil velitel nástupního prostoru a tři až čtyři pracovníci na stanovišti mobilní dekontaminace z řad Federální policie. Každá zasahující složka používala jinou barvu ochranných oděvů pro lepší orientaci a rychlé rozlišení. Každý ze zasahujících byl také vybaven osobním dozimetrem pro sledování obdržené dávky. Na cvičení se pracovalo v prostředí reálné kontaminace. Tu vytvořili pracovníci z BfS roztokem dceřiných produktů 222Rn izolovaných z radonového generátoru běžně používaného pro kalibrace přístrojů. Radionuklidy s krátkým poločasem přeměny emitující převážně alfa a beta záření bylo na místě zásahu (dvě místnosti o půdorysu přibližně 5 × 5 m) kontaminováno 66 různých míst (podlaha, pracovní stůl, zásilky, oděvy aj.). Situace z místa zásahu byla v reálném čase prostřednictvím několika kamer přenášena na monitory umístěné ve velkém stanu hned vedle nebezpečné zóny, kde byla prezentována pozorovatelům a hodnocena a diskutována s rozhodčími cvičení.

Závěr
Podle slov organizátorů jsou obdobná cvičení velmi přínosná, neboť se kooperující složky z různých institucí lépe poznají a následně upraví své postupy. Velkým benefitem cvičení je také přítomnost reálné kontaminace, která je sice díky krátké době přeměny použitých radionuklidů relativně bezpečná, ale i tak se dostane cvičící do stresu a umožní zkontrolovat efektivitu jejich práce v kontaminovaném prostředí a hlavně při následné dekontaminaci. Pracovníci z Institutu ochrany obyvatelstva zůstanou s německými kolegy nadále v kontaktu a na základě získaných informací by v budoucnu rádi realizovali podobný typ cvičení i v našich podmínkách. Konkrétně by šlo o cvičení pro pracovníky chemických laboratoří HZS ČR a příslušníky z Národní centrály proti organizovanému zločinu.


kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autor