Krajský standardizovaný projekt HZS LK

V rámci Integrovaného operačního programu pro období 2007-2013, prioritní osy 6.3 - Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb - cíl Konvergence, oblasti podpory 6.3.4 - Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik byl schválen k realizaci projekt HZS Libereckého kraje - registrační číslo CZ.1.06/3.4.00/11.07820 - Krajský standardizovaný projekt Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Projekt je spolufinancován z prostředků strukturálního fondu ERDF a prostředků státního rozpočtu. 

Základní složky IZS v období leden až červenec 2016 využily nový informační a komunikační systém IZS pro spolupráci u 316 833 událostí, tj. průměrně u 1600 událostí denně. Pro potřebu řešení těchto událostí bylo systémem od ledna do konce července 2016 přeneseno 85 mil. datových vět. Od zprovoznění tohoto systému jím bylo přeneseno už 100 mil. datových vět. Systém funguje bezpečně a spolehlivě.

Nový informační a komunikační systém s názvem Národní informační systém integrovaného záchranného systému (NIS IZS) byl do ostrého provozu uveden v prosinci loňského roku. V rámci tohoto projektu, který byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu, byly pořízeny nové technologie pro všestranný tok operačních dat, pro jednotné mapové a datové podklady a pro vizualizaci společné operační situace. Tento systém využívají všechna operační střediska základních složek IZS (zatím mimo ZZS hl. m. Prahy), jejichž technologie byly také s využitím strukturálních fondů Evropské unie modernizovány. Modernizace operačních středisek základních složek IZS byla realizována prostřednictvím 45 projektů.

„Celá modernizace operačních středisek základních složek IZS stála necelé dvě miliardy a technologie, které pořídil Hasičský záchranný sbor ČR pro spolupráci operačních středisek v projektu NIS IZS, stála přibližně 360 mil. Kč. Protože se jednalo o evropský projekt, 85% z nákladů hradila Evropská unie" popisuje generální ředitel HZS ČR genmjr. Drahoslav Ryba. A v čem vidí hlavní přínos?
„Hlavní přínos vnímám ve zkvalitnění příjmu tísňového volání, lepší a rychlejší komunikaci mezi složkami IZS, což v konečném důsledku znamená i rychlejší pomoc občanovi v tísni."

Zpravidla je do systému NIS IZS vkládána nová událost při volání na tísňovou linku. Do nového NIS IZS nejvíce událostí vkládají hasiči, je to 56 % událostí. Důvodem je zejména to, že HZS ČR obsluhuje tísňovou linku 112, na kterou občané ročně uskuteční cca 3 mil. hovorů (tj. cca každých 10 s jeden hovor). Nejdříve se do systému vkládají informace o mimořádné události - tedy co se stalo, kde se to stalo, zda jsou na místě zranění nebo které složky na místě jsou potřeba. Následně systém přenáší informace o činnosti složek IZS - druzích vozidel a jejich poloze a o situaci v místě zásahu. U jedné události přenese systém NIS IZS mezi operačními středisky průměrně 300 datových vět (většina datových vět generována automaticky a týkají se polohy vozidel). Všechna operační střediska základních složek IZS tak vidí polohu události i její případnou změnu, polohu vozidel, které k události jedou nebo již na místě zasahují. Operační střediska tak mohla mezi sebou výrazně omezit telefonní komunikaci a došlo tak rychlejšímu nasazování sil a prostředků k řešení mimořádné události. Tyto informace jsou také přenášeny veliteli zásahu na místo události, který se tak dokáže rychleji a lépe rozhodovat.

Nový informační systém IZS umožňuje předat jakoukoliv informaci kterékoliv složce IZS do 4 sekund. Hasičům se tak například promítne plán nejkratší cesty k místu zásahu v autě na tabletech. Zdravotnická záchranná služba se také okamžitě dozvídá o tom, zda je na místě někdo, kdo potřebuje lékařskou pomoc a může neprodleně vyrazit. Operační středisko policie vidí, kde má nejbližší hlídku, která bude na místě nejrychleji.

„Zjednodušeně řečeno, tento systém přinesl dokonalejší příjem tísňových volání, efektivní vysílání sil a prostředků a hlavně koordinaci a rychlou komunikaci mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému," popisuje plk. Luděk Prudil, vedoucí projektu.

Konkrétně v Libereckém kraji bylo od ledna do konce července 2016 prostřednictvím NIS IZS řešeno      8 442 událostí, tj. průměrně 1 206 událostí za měsíc, průměrně 40 událostí za den. Pro potřebu řešení těchto událostí bylo systémem přeneseno 3,783 mil. datových vět, tj. 540 450 měsíčně, 17 845 denně.

Základním složkám IZS se tak podařilo úspěšně přispět k celkové strategii České republiky - čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů prostřednictvím užitečných a potřebných projektů.

A jak to vypadá v praxi?
Dřív, pokud jste se stali účastníkem dopravní nehody s vážně zraněnou osobou, která byla zaklíněna v havarovaném voze, a zavolali na linku 155, pak dispečer tísňové linky vám telefonicky poradil při neodkladné resuscitaci, událost zaznamenal do svého informačního systému a vyslal na místo vozidlo s posádkou zdravotnické záchranné služby. Dispečer dále telefonicky předal informaci o vážné dopravní nehodě na operační střediska Policie ČR a následně i Hasičského záchranného sboru ČR. Jednotka hasičů vyjela na místo dopravní nehody cca o 4 minuty později než vozidlo zdravotnické záchranné služby. Posádka zdravotnické záchranné služby ale po příjezdu zjistila, že nemůže zraněného vyprostit z vozidla, poskytování pomoci zraněnému řidiči bylo značně komplikované a bylo nutné vyčkat na příjezd hasičů. Hasiči na místo přijeli 6 minut po příjezdu sanitky, protože s hasičským vozem nebylo možné jet tak rychle jako se sanitkou. Na místo následně přijela také hlídka Policie ČR. Hasiči vyprostili zraněného řidiče a policisté řídili dopravu v místě nehody. Havarované vozidlo naštěstí nezačalo hořet. Toto byla běžná praxe až doposud.

V čem přinesl zlepšení nový systém?
Při stejné události voláte dnes linku tísňového volání 155. Dispečer tísňové linky telefonicky radí při nedokladné resuscitaci, zaznamená informace o nehodě do svého informačního systému a jednoduchým úkonem vyžádá součinnost ostatních složek IZS. Místo dopravní nehody je automaticky a okamžitě zobrazeno na mapách a v informačních systémech u všech tří základních složek integrovaného záchranného systému, které na místo vyjíždějí současně a téměř současně také k dopravní nehodě přijíždějí a zasahují.

Jak vyplývá z uvedeného příkladu, celý systém pomáhá jak samotným záchranářům, a to v tom, že jim umožní efektivní výměnu a sdílení dat a informací a následnou lepší koordinaci, tak to hlavně pociťují občané, pokud se ocitnou v nouzi. Rychlejší a provázanější zásahy všech složek IZS pomáhají při záchraně životů, zdraví i majetku.

Více o projektech programu IS IZS: http://is-izs.izscr.cz/

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook