Je to již dva týdny od události, kterou se během pár hodin dozvěděl prostřednictvím médií snad celý svět. Obrovská exploze dusičnanu amonného, která se odehrála v úterý 4. července v libanonském přístavu v Bejrútu, si vyžádala prostřednictvím Evropské unie mezinárodní pomoc, kterou Česká republika nabídla v podobě vyslání středně velkého USAR týmu tvořeného 36 příslušníky HZS ČR pod vedením velitele směny A pražských hasičů Jiřího Čmakala. V týmu záchranářů se tak objevilo krom příslušníků HZS Praha také 5 kynologů z HZS Pardubického, Libereckého a Ústeckého kraje, a to včetně našeho příslušníka ZÚ HZS ČR pprap. Petra Svobody, jednoho statika a lékaře ÚN Brno. Během pár hodin, které měli záchranáři vymezeny na sbalení svých osobních věcí a materiálu či výbavy pro misi, která je čekala, byl všem sdělen také předpokládaný čas odletu z Letiště Václava Havla v Praze.

Krátce před 22 hodinou následujícího dne přistálo letadlo s naším USAR týmem v Bejrútu na letišti Bejrut - Rafic International, kde je očekávala zástupkyně české ambasády paní Dagmar Minaříková. Po přivítání české výpravy a po vyložení nákladu z letadla se záchranáři přesunuli do místa ubytování. Následující den již absolvovali členové týmu ranní brífink s velitelem vojenské základny, se kterým konzultovali, jak se situace na místě aktuálně vyvíjí, a jaké tedy budou jejich pracovní postupy a místo nasazení.

I přes prvopočáteční komplikace se podařilo díky české ambasádě v Bejrútu, Ministerstvu vnitra a Ministerstvu zahraničních věcí České republiky tým nasadit na konkrétní lokaci, která byla českým záchranářům společně s psovody předurčena k prohledání. Vzhledem k teplotním podmínkám, které doplňovala i nadměrná vlhkost se v následujících 3 dnech členové týmu střídali vždy tak, aby byl zajištěn dostatečný odpočinek jak záchranářům, tak jejich psům.

Občanské nepokoje, které v Bejrútu v průběhu mise zavládly, se nakonec umírnily, a díky tomu bylo i nadále umožněno pokračovat v záchranářských pracích. Úkolem USAR týmu v následujících dnech bylo zjistit, jak jsou domy místních obyvatelů poškozené a zároveň za pomoci hlavního statika vyloučit možná nebezpečí sesuvu budov. Posupně byla nasazena také těžká technika k odklízení trosek.

Sedmý den, kdy byla činnost českého záchranářského týmu oficiálně v místě zásahu ukončena, se USAR tým vydal na cestu zpět do České republiky, a to prostřednictvím letadel, která dopravila do Libanonu humanitární pomoc v podobě zdravotnického materiálu. Do svých domovů se však příslušníci mohli vrátit až po nařízené karanténě, která byla spojena s lékařskou prohlídkou a testováním na COVID-19. Přestože se v průběhu mise nepodařilo v sutinách budov nikoho najít, byla považována za velice úspěšnou, a to už jen tím, že český tým dokázal vyloučit možnost, že by v troskách budov někdo zůstal.

Na podobné situace, na které jsou naši příslušníci průběžně cvičeni se asi nedá nikdy připravit na 100 procent. Vždy je rozhodující především lidský faktor, který zapříčiní to, jak se v dané situaci mohou lidé či zvířata zachovat. Exploze v libanonském Bejrútu byla jednou z těch, která u záchranářů prověřila jejich akceschopnost, jenž je v České republice bezesporu na výborné úrovni.