Tento extrémní spad způsobil zejména na území okresu Liberec a okresu Česká Lípa ničivou povodeň, která zasáhla toto území nebývalou silou, kdy voda prolétla územím v nepředstavitelném objemu a s neskutečnou ničivou dynamikou.  

Po odtoku opakovaných povodňových vln se tato území ocitla v situaci, kdy byly narušeny lávky a mosty, přestaly existovat příjezdové komunikace, všude byly nánosy bahna a nepořádku, území bylo bez pitné vody, elektrického proudu, telefonického spojení a další doposud standardní infrastruktury i služeb.

Z pohledu provádění záchranných, protipovodňových a likvidačních prací a činnosti Hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany obecně, začalo již 6. srpna od páteční 23. hodiny přijímat Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (dále jen „KOPIS HZS LK“) žádosti občanů z území především okresu Liberec o pomoc při čerpání vody ze zatopených zahrad, sklepů a garáží. Profesionální i dobrovolní hasiči vyjížděli do 9:00 hodiny ranní sobotního dne k více než 30 ohlášeným událostem. Na základě informací z internetu a medií začalo být s pravděpodobností rovné jistotě jasné, že doposud prožitá situace nekončí a voda bude významně stoupat i nadále. Situace, která čekala tato území, představovala nikoliv boj o vodu ve sklepě, ale boj o holý život.

Po 14:00 hodině odpolední již KOPIS HZS LK zpracovávalo přes stovky událostí souvisejících se stoupající vodou právě na Smědé, Lužické Nise a Ploučnici a jejich přítocích. V čase od cca 9:00 do 16:00 hodin se s ohledem na výše uvedený srážkový spad stal každý potůček řekou, každá cesta vedoucí k řece byla rázem tokem (přítokem) a voda vystoupala v některých místech i o deset výškových metrů.

Extrémně rychlý vývoj povodňové situace a její neočekávaný rozsah (na úrovni tisícileté vody), přinesl několik kulminačních úrovní, kdy vodní toky klesaly a následně opět kulminovaly na daleko vyšší úrovni. Toto vedlo k podcenění situace ze strany obyvatelstva a bylo následně primární příčinou bezprostředního ohrožení desítek osob na životě. Situace byla velmi dramatická, rozhodovaly minuty, mnohdy i vteřiny. V určitém ohledu sehrávaly svou úlohu i sdílené informace nezakládající se na pravdě, jako např. zaručené informace o protržení konkrétních hrází či přehrad a bohužel byly známi již i první oběti na lidských životech. Okolo 13té hodiny bylo v terénu evidováno již 55 jednotek požární ochrany, představujících přes 200 hasičů.

Na základě dostupných informací přijali operátoři tísňových linek Libereckého kraje v průběhu 20 hodin více než 1200 tísňových volání. Na nejvíce postižených místech zasahovaly vrtulníky Letecké služby Policie České republiky, Armády ČR a Zdravotnické záchranné služby, do postižených lokalit mířily odřady profesionálních i dobrovolných hasičů z nepostižených území Libereckého kraje i okolních krajů. Rovněž byla na cestě i těžká technika Záchranného útvaru HZS ČR a Armády ČR. Ti, kteří řešili zkázu v postižených lokalitách, bohužel také věděli, že byly narušeny lávky i mosty a přestaly existovat příjezdové komunikace. Z toho mála, co v postiženém území zbylo, se vyrobilo zázemí pro úřad i záchranáře a všechny zúčastněné čekaly měsíce likvidačních prací a roky prací obnovovacích.

Popsaný extrémní srážkový úhrn způsobil v daných lokalitách extrémní povodeň, která si vyžádala vyhlášení stavu nebezpečí a uplatnění řady krizových opatření, zapojení všech úrovní řízení a vyhlášení ústřední koordinace záchranných prací (od 7. do 23. srpna 2010), aktivaci orgánů krizového řízení na všech úrovních a bohužel si tyto události přímo vyžádaly celkem pět lidských životů.  

Zasažené území představovalo území obcí s rozšířenou působností Frýdlant, Liberec, Česká Lípa a Nový Bor. Celkově bylo postiženo území 81 obcí, což představuje 38% počtu všech obcí kraje a rozlohu 1801 km2, což činní 56,9 % rozlohy kraje. Zapojeno bylo 267 profesionálních a dobrovolných jednotek PO. Území bylo pro potřeby provádění záchranných a likvidačních prací rozčleněno na sedm sektorů – Česká Lípa, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Liberec, Raspenava a Višňová, do krizových štábů obcí všech úrovní bylo zapojeno 65 příslušníků HZS LK. Likvidační práce prováděné jednotkami požární ochrany byly ukončeny na přelomu měsíců září a října 2010. Práce obnovovací představovaly nejdelší období souvislých prací v daných lokalitách a končily v letech 2012 – 2015.

Z pohledu délky, intenzity a náročnosti provádění záchranných a likvidačních prací, pohledu propojení a zapojení všech úrovní řízení v kombinaci s vyhlášením krizového stavu, zapojeného počtu jednotek PO, dalších základních složek IZS, ostatních složek IZS, subjektů poskytujících osobní či věcnou pomoc, nevládních neziskových organizací, zapsaných spolků, rozlohy zasaženého území a mnoha dalších faktorů se zcela jistě jedná o nejvýznamnější událost v novodobé historii HZS Libereckého kraje i Libereckého kraje z pozice vyššího územně správního celku.