Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 5/2021

V květnovém čísle časopisu se dočtete o požáru chladírenské věže v Kralupech nad Vltavou. Hasební zásah si k likvidaci požáru vyžádal nasazení velkého počtu jednotek požární ochrany. K přesné lokalizaci ztracených osob v oblasti Adršpašsko-teplických skal slouží body záchrany. Pomáhají turistům i hasičům, víte jak? Co je asistenční centrum pomoci a jaký je jeho cíl se dočtete v dalším příspěvku. Seznámíme vás s výsledky výzkumu, jak stres z práce hasičů ovlivňuje jejich partnerské vztahy. Můžete se dále seznámit s novým ochranným prostředkem pro děti – dětskou kuklou. V dalším příspěvku rozebírá ředitel Nadace policistů a hasičů uplynulý rok 2020. Představíme další hasičskou rodinu, tentokrát z Plzeňského kraje. 

  • OBSAH č. 5/2021 ROČNÍKU XX
  • Požár chladírenské haly
  • Vznik virtuálního asistenčního centra pomoci HZS ČR
  • Pracovní zátěž a její vliv na partnerské vztahy u příslušníků HZS ČR
  • Rok 2020 v Nadaci policistů a hasičů

OBSAH č. 5/2021 ROČNÍKU XX

Požár chladírenské haly
s 6
Body záchrany pomáhají turistům i hasičům
s 11
Vznik virtuálního asistenčního centra pomoci HZS ČR
s 14
Pracovní zátěž a její vliv na partnerské vztahy u příslušníků HZS ČR
s 16
Dětská kukla – nový ochranný prostředek pro dětskou populaci
s 20
Rok 2020 v Nadaci policistů a hasičů
s 24
Hasí celá rodina
s 28
Představujeme Asociaci velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů
s 32
Představujeme novou knihu
s 34

Požár chladírenské haly

Na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (HZS SčK) byl dne 19. listopadu 2020 nahlášen požár chladírenské haly v Kralupech nad Vltavou. Operátor tísňové linky (KOPIS HZS SčK) přijal ve 14.07 hodin informaci o požáru haly v areálu podniku na výrobu a distribuci potravin v jihozápadní části Kralup nad Vltavou. Hasební zásah si k likvidaci požáru vyžádal nasazení velkého počtu jednotek požární ochrany (PO) a vyhlášení 3. stupně požárního poplachu.


Popis objektu
Areál je tvořen souborem několika budov, které jsou rozděleny ke zpracování čerstvých a hluboce zmrazených mořských a sladkovodních ryb, bourání a zpracování masných výrobků a následné distribuci. V areálu se nachází také administrativní budova, která je součástí nedávno vybudovaného provozu.

Požár vznikl ve skladu obalového hospodářství chladírenské haly o rozměrech půdorysu 83 × 24 m. Šlo o objekt členěný na dva požární úseky rozdělený požárně dělicí stěnou vystavěnou přibližně ve středové části haly. Vnitřní prostor byl rozdělen na balírnu čerstvých ryb a sklad obalového materiálu, ve druhé polovině haly bylo stavebně oddělené chladicí hospodářství. Hala byla tvořena převážně ocelovou konstrukcí se skládaným stěnovým opláštěním z trapézového plechu a střešní konstrukce byla ocelová s plechovou krytinou. 

Na skladovou halu jsou stavebně navázány další objekty, které jsou k hale přistavěny, o různých dispozicích a využití v rámci výrobního řetě­zce společnosti, včetně kanceláří a přidružených výrobních a provozních technologií. Jednotlivé stavební celky, jež jsou přilehlé ke skladové hale, tvoří samostatný požární úsek.

Průběh zásahu
Na místo události byly vyslány jednotky PO v 1. stup­ni požárního poplachu a jako první se na místo dostavila místně příslušná jednotka HZS SčK stanice Kralupy nad Vltavou, která toho času sídlila v náhradních prostorech z důvodu probíhající rekonstrukce dvora stanice. V dalším sledu přijížděly místní jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí a jednotka HZS Správy železnic Kralupy nad Vltavou.

V době příjezdu první jednotky PO byla skladová hala zasažena požárem již ze dvou třetin své velikosti a plameny šlehající ze střechy s hustě se valícím černým kouřem dávaly tušit, že jde o požár značného rozsahu, což se následně potvrdilo průzkumem místa ze střechy sousedících budov. Průzkum prokázal zřícení střešní konstrukce haly a poškození obvodového opláštění, z čehož vyplynulo vyhlášení 2. stupně požárního poplachu a rozhodnutí velitele zásahu (VZ) o způsobu nasazení sil a prostředků (SaP), které se primárně zaměřily na zásah vnější zásahovou cestou ze střech okolních provozů a výškové techniky, a nasazením jednoho útočného proudu vnitřní zásahovou cestou a jedné přenosné lafetové proudnice proti směru šíření požáru v místě mezi chladicím hospodářstvím a skladovou částí haly.

Velení u zásahu převzal velitel čety stanice Mělník, rozdělil místo zásahu na tři úseky, ustanovil pomocníka VZ z přítomného velitele čety stanice Kladno, zabezpečil zásobování vodou zřízením čerpacích stanovišť, kdy byla využita hydrantová síť v areálu společnosti a nedaleký vodní zdroj v obci Zeměchy pro kyvadlovou dopravu vody. Stanovil také příslušnou taktiku zásahu, zejména s ohledem na uchránění požárem nezasažené stavebně oddělené zbývající části haly, kde se nacházelo chladicí hospodářství s technologií v řádu desítek milionů korun.

Hlavní úkol na úseku č. 1 spočíval v nasazení SaP proti směru šíření požáru s cílem uchránit chladicí hospodářství s technologií, a tím zabránit vzniku vysokých škod s fatálním dopadem na další činnost společnosti. Zásah byl veden vnitřní zásahovou cestou jedním proudem C a jedním proudem s přenosnou lafetou proudnicí. Další dva proudy byly nasazeny ze střechy sousedících budov a poslední proud byl nasazen z výškové techniky AP 32. 

Na zbývajících dvou úsecích se zasahovalo z výškové techniky. Úsek č. 2 zabezpečovala výšková technika AP 32 ze stanice Slaný a na třetím úseku zasahovala výšková technika AZ 40 HZS hl. m. Prahy. 

Ředitel Územního odboru (ÚO) Mělník poslal na místo řídícího důstojníka (ŘD) ÚO, který po dostavení a seznámení se se situací a průběhem zásahových činností převzal místo události a v 15.22 hodin vyhlásil 3. stupeň požárního poplachu.

Nově ustanovený VZ rozhodl o povolání velitelského vozidla s obsluhou a výjezdové skupiny Chemické laboratoře Kamenice HZS SčK pro monitoring kvality ovzduší a sběru vzorků z přilehlého Knovízského potoka k následnému vyhodnocení. Na všech třech úsecích probíhal zásah v dýchacích přístrojích. Vymezil se nástupní prostor pro nasazení hasičů s dýchacími přístroji a evidenci nasazení – hasiči vstupující do vnitřní části skladové haly z úseku č. 1 používali detektory pohybu hasiče. Ze stanice Kladno a Mělník byl povolán protiplynový automobil k zajištění dostatečného množství dýchací techniky pro zasahující hasiče. Ve spolupráci s Policií ČR se provedla uzávěra komunikace pro bezpečný příjezd většího množství požární techniky odpovídající 3. stupni požárního poplachu a cisternových automobilových stříkaček zabezpečujících kyvadlovou dopravu vody. Veškerá technika se při příjezdu řadila na určeném místě pod dohledem osoby, která koordinovala nasazení techniky podle potřeb VZ vycházejících z požadavků jednotlivých úseků.   
 


Na místo události se postupně dostavil ředitel ÚO Mělník, starosta a místostarosta města Kralupy nad Vltavou, kteří byli informováni o situa­ci, včetně zástupců sdělovacích prostředků, kterým byl vyhrazen prostor pro jejich činnost. Starosta města Kralupy nad Vltavou byl o situaci a průběhu informován od samého počátku po celou dobu zásahu, a to zejména pro potřeby zabezpečení informování občanů města.

Na základě získaných informací rozhodl ředitel ÚO Mělník o zřízení štábu VZ, jmenoval do příslušných funkcí zástupce z řad HZS SčK, které na místo nechal povolat prostřednictvím KOPIS, organizoval spojení na místě události s ohledem na rozsah a množství předávaných informací a povolal další SaP reflektující předpokládaný vývoj:

  • dron k monitorování vývoje situace v místech hasičům nedostupných nebo nebezpečných, včetně využití termokamery k identifikaci skrytých ohnisek,
  • osvětlovací balóny a týlové kontejnery pro zajištění zázemí zasahujícím hasičům a štábu VZ.


Po ustanovení jednotlivých členů štábu proběhla porada VZ s dělbou úkolů pro členy štábu shrnutím situace a přijetím opatření k likvidaci probíhajícího požáru. Byl zajištěn pravidelný pitný režim a stravování zasahujících ve spolupráci s vedením společnosti a rozhodlo se o nasazení vysokotlakého hasicího zařízení Cobra od jednotky HZS hl. m. Prahy na úseku č. 3 k provedení otvorů do opláštění skladovací haly v její jihozápadní části. Cílem bylo dostat hasební látku pod zřícenou střešní konstrukci, neboť hašení z výškové techniky se jevilo jako velmi málo efektivní.

Lokalizace požáru
Ve 21.12 hodin nahlásil VZ lokalizaci a ve 22.00 hodin proběhla poslední porada štábu toho dne, kdy se rozhodlo o redukci SaP, zajistilo se střídání zasahujících s ohledem na stanovené úkoly v průběhu nočních hodin a bylo rozhodnuto o povolání speciál­ní techniky Záchranného útvaru HZS ČR – záchranné roty Jihlava k postupnému rozebírání konstrukce skladovací haly a odstranění zborcené střešní konstrukce, která bránila vstupu do haly a dohašení několika ohnisek. Prostřednictvím OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR bylo domluveno přistavení požadované techniky na následující den. V průběhu nočních hodin byl prováděn monitoring a dohašování z výškové techniky.

Likvidační práce
Dne 20. listopadu 2020 v 08.00 hodin proběhla ranní porada štábu VZ a střídání hasičů. Předmětem porady bylo vyhodnocení průzkumu místa zásahu a přenos požadavků na zástupce Záchranného útvaru HZS ČR – záchranné roty Jihlava. Pásovým rypadlem bylo zahájeno postupné rozebírání požárem poškozené konstrukce haly tak, aby bylo možné dokončit hasební práce. Vzhledem k mnoha přistavěným objektům, skladovacích a výrobních provozů, ke skladové, požárem zasažené hale bylo možné bourací práce provádět pouze v jihozápadní části. Zde byla manipulace však značně ztížená, neboť se v blízkosti nacházelo železniční kolejové vedení.

Ve večerních hodinách byla ukončena zásahová činnost. Velitel čety stanice Mělník ponechal na místě místní jednotku sboru dobrovolných hasičů k občasnému dohašování. Všechny ostatní jednotky PO byly odvolány zpět na své základny. Protokolární předání místa zásahu, a tím ukončení zásahové činnosti bylo na KOPIS nahlášeno dne 22. listopadu 2020 v 11.09 hodin.

Vyšetřování příčin vzniku požáru
V průběhu zásahu se na místo události dostavil krajský vyšetřovatel zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP). Společně s Policií ČR zahájili prvotní úkony vedoucí ke zjištění příčiny vzniku požáru. Na druhý den vyšetřování pokračovalo za přítomnosti vyšetřovatele ZPP MV-generálního ředitelství HZS ČR a příslušníků kriminální policie. Příčina vzniku požáru je předmětem dalšího vyšetřování ve spolupráci s kriminální policií.

Specifika zásahu
Pozitiva zásahu

  • evakuace zaměstnanců před příjezdem první jednotky PO,
  • nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů,
  • efektivně provedený zásah na úseku č. 1 – uchránění chladicího hospodářství včetně technologie,
  • výborná spolupráce s vedením společnosti, které zabezpečilo pitný režim a stravování
  • zasahujících,
  • nasazení velitelského automobilu k zajištění spojení v místě,
  • výborná spolupráce se složkami IZS,
  • spolupráce se Záchranným útvarem HZS ČR,
  • vysoké nasazení zasahujících hasičů a jejich disciplinovanost,
  • nasazení dronu s obrazovým přenosem do štábu VZ,
  • zřízení nástupního stanoviště s kontrolním bodem pro evidenci zasahujících
  • a použití detektorů pohybu hasiče.


Negativa zásahu

  • rychlý rozvoj a šíření požáru,
  • zřícení střešní konstrukce – riziko pro zasahující hasiče a nízká účinnost aplikace hasební látky z výškové techniky,
  • členitost objektu, množství přistavěných objektů, které znemožňovaly efektivní přeskupování výškové techniky podle aktuálního vývoje požáru,
  • chybějící operativní karta,
  • dodržování protiepidemických opatření v průběhu zásahu.


Shrnutí
Požár se podařilo dostat pod kontrolu za sedm hodin od jeho nahlášení. Nikdo ze zasahujících ani zaměstnanců společnosti nebyl zraněn. Hasičům se podařilo svým efektivním nasazením uchránit významnou část provozu, a snížit tak škodu vzniklou požárem, která se i tak pohybuje přibližně kolem 150 milionů korun. Během zásahu se spotřeboval cca jeden milion litrů vody, 240 litrů pěnidla a bylo nasazeno na 90 kusů techniky. 

plk. Mgr. David BÁRTA, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Vznik virtuálního asistenčního centra pomoci HZS ČR

Při mimořádných událostech s velkým počtem zasažených osob je možné poblíž místa události zřídit tzv. asistenční centrum pomoci (ACP). Jeho cílem je poskytnout rodinám zasažených osob a obětí bezpečný prostor a reagovat na jejich potřeby vyplývající ze situace spojené s mimořádnou událostí. ACP poskytuje mimo jiné aktualizované informace (např. informační přepážka, telefonní krizová linka), psychosociální pomoc a další podpůrné činnosti pro osoby zasažené mimořádnou událostí a jejich rodinné příslušníky.

Postup pro zřízení takového centra je od roku 2015 zakotven v typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při poskytování psychosociální pomoci – STČ 12/IZS. Jak ale postupovat v situaci, kdy je zasažené celé území republiky a nespočet osob? Pro poskytování psychosociální podpory občanům v době epidemie covidu-19 byla proto vytvořena virtuální podoba ACP, aby byla pomoc snadno dostupná všem, kteří ji potřebují.

Virtuální ACP bylo spuštěno na webových stránkách tvhasici.cz, které spravuje Institut ochrany obyvatelstva. Cílem ACP je podpořit občany v aktivním zvládání současné situace nejen v běžných denních starostech, ale i v nejtěžších chvílích. Obsahem jsou textové a audiovizuální materiály (videa, podcasty atd.), na kterých se podílejí odborníci z oblasti psychologie, ochrany obyvatelstva a medicíny. Najdete zde strukturované informace o tom, jak funguje lidská psychika ve stresu, a postupy, jak zvládat různé nepříjemné stavy. Rovněž je srozumitelně vysvětleno, jak se náš organismus chová po napadení virem a jak působí očkování. Postupně jsou přidávána další aktuální témata.

Pro snazší orientaci jsou obsažená témata rozčleněna do tzv. ostrovů, které obsahují informace a doporučení z konkrétní oblasti. Například jeden z ostrovů nese název „Když nejsem ve své kůži“. Obsahuje praktické postupy, které pomáhají zmírnit nepříjemné reakce na stres a budovat odolnost. Co dělat, když nemůžeme usnout, když nás bolí hlava, nebo když je toho na nás zkrátka moc? Uvedená cvičení mohou být užitečným nástrojem pro záchranáře, pracovníky v první linii a lidi, kteří jsou pod zvýšenou zátěží.

Na sociálních sítích vzbudil velký ohlas ostrov s názvem „Odpovědi od plic“, který obsahuje výpovědi pracovníků z terénu. Podávají reálný obraz toho, jaké je to být v roli pomáhajícího během epidemie covidu-19.

Stránky vznikly z podnětu Rady vlády pro duševní zdraví, která navrhla zapojení psychologické služby HZS ČR do psychologické podpory obecné populace. „ Přestože projekt tvhasici.cz je v tuto chvíli zacílen na to nejaktuálnější téma – řešení epidemie nemoci covidu-19, budou postupně doplňovány další informace, aby bylo pokryto široké spektrum bezpečnostních hrozeb a životních situací, a to vše za účelem naplnění našeho dlouhodobého úsilí, kterým je zvyšování připravenosti a posilování odolnosti občanů,“ doplňuje plk. Mgr. et Mgr. František Paulus, Ph.D., ředitel Institutu ochrany obyvatelstva.

Zasazení virtuálního ACP do celkové vize ochrany obyvatelstva uvádí náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA: „Současná situace ukazuje, že řešení krize není pouze o poskytnutí bezprostřední pomoci formou zásahu, ale zejména o práci s člověkem a jeho potřebami. Tento široký přístup k člověku považujeme za budoucnost ochrany obyvatelstva.“

Na přípravě stránek se podílí psychologická služba HZS ČR, sekce prevence a civilní nouzové připravenosti HZS ČR, lékaři
z Letecké záchranné služby Armády České republiky a z očkovacího centra. Audiovizuální podobu zpracovává
oddělení dokumentace MV-generálního ředitelství HZS ČR.


plk. Mgr. Martina WOLF ČAPKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

Pracovní zátěž a její vliv na partnerské vztahy u příslušníků HZS ČR

O tom, jestli je práce příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR náročná fyzicky nebo psychicky, nemusíme asi dlouze debatovat. Všichni nejspíš máme alespoň přibližnou představu o tom, jak se jejich práce liší od ostatních zaměstnání. Příslušníci se setkávají s těžkými zraněními, se smrtí osob, zohyzděnými těly a často na nich a jejich výkonu závisí něčí život.

Samozřejmě ani ostatním zaměstnáním se stres nevyhýbá. Se syndromem vyhoření, s psychickými zhrouceními a podobně se můžeme setkat napříč všemi profesemi. Práce hasičů má však specifické stresory, a tudíž se dá předpokládat, že i jejich pracovní stres bude jiný ve srovnání s ostatními. Pokud se jejich pracovní stres liší od ostatních profesí, odráží se také nějakým zvláštním způsobem do jejich partnerských vztahů? To je otázka, na kterou jsme se snažili nalézt odpověď.

Stres z práce a stres plynoucí z partnerského života se navzájem ovlivňují a jeden může prohlubovat druhý. Nejenže se negativní aspekty mohou z práce odrážet do rodiny, ale problémy z rodiny se mohou naopak odrážet i do pracovního výkonu. Je tedy v našem zájmu zjistit, jaké aspekty to jsou a jestli se jim dá předejít. Ať už kvůli výkonu hasičů, nebo aby kvůli partnerským neshodám z práce neodcházeli.

Specifika práce hasičů
Čím je tedy práce hasičů jedinečná? Každý hasič se při nástupu k HZS ČR zavazuje, že nebude váhat nasadit svůj život při ochraně zájmů ČR. To je podle našeho názoru to největší specifikum, se kterým se můžeme setkat a které (kromě dalších bezpečnostních sborů) u jiných profesí nenajdeme. Pohybují se v nebezpečném prostředí v podobě požárů, nebezpečných látek, brzkého zhroucení budov a podobně. Jelikož je jejich práce velmi fyzicky náročná, hrozí u nich fyzické vyčerpání. Namátkou můžeme zmínit práci za ztížených podmínek ve vedru, hluku, za sníženého osvětlení, nebo při znečištěném ovzduší. S tím jde ruku v ruce i vyčerpání psychické, například když se nedaří dlouhou dobu dostat plameny pod kontrolu, při setkávání se s těžkými zraněními, smrtí a podobně. Únava ať už fyzická nebo psychická může mít při této profesi osudové následky. Není také výjimkou, že konají pod nátlakem času. Musí se umět rychle a správně rozhodovat a často kvůli proměnlivým a dopředu neodhadnutelným podmínkám improvizovat. Na jejich rozhodnutí může záviset nejen jejich život, ale také životy ostatních. To je další stresový faktor.

Pracovní směna příslušníků trvá čtyřiadvacet hodin a mnohdy, pokud je výjezd před koncem směny, i déle. Přes noc sice mohou spát, ale často jsou ze spánku povoláni k výjezdu, který ohlašuje zvuk a světla poplachu. Takovéto rychlé probuzení a okamžitá příprava na akceschopnost působí na organismus negativně a může dlouhodobě narušovat spánek. Směny běžně zasahují do rodinných akcí, víkendů a svátků. S ohledem na charakter a časové rozložení práce však mohou vznikat v rámci směny silné mezilidské vztahy. Tento faktor se pak stává velmi důležitým ve zvládání stresu. Ve studii, do které bylo zahrnuto 1 700 příslušníků, se zjistilo, že ačkoli je rodina důležitější oporou celkově, podpora kolegů má větší vliv v pracovním prostředí, protože je aplikována včas, bezprostředně a reaktivně (Kirschman, 2015). Hasiči si často vypomáhají i v rámci rodin, pořádají sbírky a jinak se podporují. Nutno také zmínit, že sice mají 24hodinové směny, na druhou stranu po nich ale následuje dvoudenní volno. Profese hasičů je společností vnímána jako chvályhodná, jelikož se podílejí na záchraně života, zdraví, majetku a životního prostředí.

Ovlivnění vztahů a další zajímavé tendence
Na otázku, kterou jsme si položili na začátku, tedy jak stres z práce hasičů ovlivňuje jejich partnerské vztahy, jsme hledali odpověď v párových dotaznících. Ty byly rozdány patnácti párům, které musely být spolu minimálně jeden rok ve společné domácnosti.
Naše závěry tedy vycházejí z kvalitativního výzkumu, který byl vzhledem k rozsahu šetření proveden pomocí baterie standardizovaných a nestandardizovaných dotazníků. Nestandardizovanou část jsme sestavili na základě dostupné literatury a rozhovorů s příslušníky HZS ČR. Účast ve výzkumu byla anonymní.

Dotazník pro příslušníka HZS ČR se skládal z pěti částí tak, aby sloužil k naplnění cílů práce:

  1. základní otázky (věk, pohlaví, délka praxe u HZS ČR atd.),
  2. zatěžující faktory (hodnocení psychické zátěže, jestli se u nich projevují známky stresu apod.),
  3. vyrovnávání se se zátěží (jaké copingové strategie využívají atd.),
  4. sdílení zátěže s partnerkou (s kým ji sdílí, kvůli čemu nesdílí apod.),
  5. délka vztahu, počet dětí atd., součástí byl i standardizovaný dotazník TIPI (Ten–Item Personality Inventory – desetipoložkový dotazník měřící rozměry osobnosti).

Dotazník pro partnerku se skládal ze stejných částí jako dotazník pro hasiče vyjma 4. části, která nesla název: Váš vztah k práci Vašeho partnera u HZS ČR (postoje k práci partnera, kolik toho chce o práci vědět atd.).

Cílovou skupinou byli hasiči „ve výjezdu“ (příslušníci, kteří slouží 24hodinové směny v jednotkách požární ochrany kategorie I podle přílohy zákona č. 133/1985 Sb.) a jejich partnerky. Páry musely být minimálně 1 rok ve společné domácnosti, abychom předešli fázi zamilovanosti, která by mohla dotazníkové šetření ovlivnit a která ve většině případů do roka pomine.

Otázky a odpovědi byly analyzovány pomocí obsahové analýzy, která je výzkumným nástrojem používaným k určení přítomnosti určitých slov, témat nebo konceptů v rámci daných kvalitativních dat. Pomocí analýzy obsahu můžeme analyzovat přítomnost, význam a vztahy slov, témat nebo konceptů (Columbia University, 2019).

Sběr dotazníku byl zajištěn prostřednictvím webového rozhraní Qualtrics. Elektronický dotazník byl distribuován od 11. ledna 2020 do 21. dubna 2020 napříč celou republikou formou e-mailu velitelům stanic, přes facebookové stránky konkrétním příslušníkům HZS krajů, nebo při návštěvě stanic HZS ČR.

Z odpovědí vyplynulo, že partnerky často shledávají partnery-hasiče jako obětavé. Přestože oni uváděli, že se setkávají se zásahy s dětmi a s těžkými zraněními (což většina z nich vnímala jako největší psychickou zátěž), častokrát příslušníci ani jejich partnerky nepozorovali žádné projevy stresu. Obětavost a svědomitost (kterou hasiči uváděli jako jejich osobnostní rys) nám ukazují, že jsou pro tuto práci pečlivě vybíráni odolní jedinci s určitými charakteristickými rysy.

V naší práci jsme hledali potenciální zdroje partnerských konfliktů pocházejících z hasičské práce. Podle teoretické části jsme určili několik aspektů, na které jsme se zaměřili a které se shodovaly i s dalšími publikacemi (např. Kirschman 2015). Jednalo se zejména o názory na rozložení směn a jejich délku, nebezpečí a hlavně na nevyhovující komunikaci o zátěžových faktorech plynoucí z práce hasiče a na spokojenost s volbou copingových strategií. Až na jednu výjimku (hasiče) rozložení směn všem respondentům vyhovuje. Nejčastěji úplně, občas se objevila hodnota mezi. To, že si i partnerky časem zvyknou na partnerovu práci na směny a dokážou v ní najít pozitiva, potvrdily respondentky i v práci Potiorové (2019). Co se týče přílišného trávení času v práci, negativně to hodnotilo více respondentů než rozložení, avšak pořád značná menšina. Většinou byli hodnotícími hasiči, kteří měli poruchu spánku, pociťovali únavu, nebo měli zdravotní problém.

V copingových strategiích, tedy způsobech jakými zvládají stres, se mnohdy partneři neshodovali. Partnerky by například byly rády, kdyby se jim příslušníci více svěřovali. I přesto však všichni své vztahy hodnotili velmi kladně až na jeden pár, kdy partnerka hodnotila spokojenost ve vztahu pouze 50 procenty. Tam by mimo jiné mohl hrát roli fakt, že se hasič se zátěží vypořádává o samotě a svůj čas nevěnuje tolik rodině.
Copingové strategie mohou být používány univerzálně i na problémy nesouvisející s prací. Jak z naší práce vyplývá, je celkem jedno, jaké strategie hasiči volí (nejspíše vyjma negativních), jelikož i přesto jejich vztahy fungují a oba v nich jsou více či méně spokojení. Jde především o to, že se s tím hasiči dokážou vyrovnat a už tolik nezáleží, jakou cestu zvolí. Gottman (2015) popisuje, že například při hádce nesejde na tom, jestli se s ní někdo vyrovnává tak, že si to s partnerem vyříká, nebo jde nakupovat, sportovat, či se vykřičí do zdi. Při jeho výzkumu zjistili, že spokojenost a délku vztahu ovlivňují více jiné věci, jako je respekt, umění „zjednat nápravu“, zájem o druhého, koukání pozitivně na vztah a podobně. Je jasné, že pokud je partner ve stresu, ovlivňuje to vztah. Může být z práce například více podrážděný a nepříjemný, jak i uváděl jeden z párů. Pokud je ale partnerský vztah sám o sobě pevný, láskyplný a prosperující, nemusí ho stres hasiče poškodit, naopak může pomoct se s příslušníkovými problémy vypořádat. To, že rozvodovost hasičů není nijak výrazně odlišná od ostatních profesí, potvrzuje i Kirschman (2015).

Nesmíme také zapomenout na děti, které tvoří s našimi respondenty společnou domácnost. Ať už chceme, nebo ne, vyrovnávání se se stresem obou rodičů je také zasahuje. Naše práce se sice nezaměřovala na otázku, jak práce hasiče na děti působí, ukázalo se však, že přítomnost dětí v domácnosti ovlivňuje volbu copingové strategie, což může mít v přiměřené míře pozitivní vliv na celou rodinu, kdy se utužují vztahy v ní. Například u páru, kde se hasič se zátěží vypořádává o samotě, což se jeho partnerce nelíbí ve smyslu, že je málo s ní, berou oba jako velmi pozitivní, že například při práci na zahradě tráví hasič chvíle společně se synem.

Jsme si vědomi, že námi získaná data nemusí mít obecnou platnost. Jedná se především o základní pozorované popisné výsledky a nejde o psychologické vyhodnocení. Podařilo se nám však nalézt některé zajímavé tendence, které by při rozšíření vzorku mohly vést k objevení konkrétních trendů.

Limitem naší práce je, že návratnost dotazníků byla velmi nízká a pravděpodobně je vyplňovaly spokojené páry, jelikož nespokojeným by mohl být partnerský dotazník nepříjemný. To tedy mohlo ovlivnit výsledky. Na druhou stranu nám ale dotazník vyplnil například i příslušník, který už se svou partnerkou není ve vztahu a i jeden ne úplně spokojený pár. Bylo by vhodné, kdyby na tuto práci navázala práce s kvantitativním šetřením, která by ověřila a potvrdila, nebo vyvrátila trendy, které byly pozorovány.

Závěr
Po jednotlivém zkoumání párů, které nám vyplnily dotazníky, vyplynulo, že jsou příslušníci vůči stresu velmi odolní, nejspíše kvůli osobnostnímu nastavení a jejich důkladnému výběru při přijímacím řízení. I přes psychicky náročné výjezdy, jako jsou zásahy s dětmi a těžká zranění osob, byli hasiči schopni se vyrovnat se zátěží tak, že nepozorovali žádné nebo jen mírné projevy stresu. Všech patnáct hasičů vidí svoji práci jako zajímavou a důležitou pro společnost, mají k ní tedy kladný vztah, což je také důležitý faktor ohledně redukce stresu.

Hasiči se často partnerkám nesvěřují, protože je nechtějí s problémy ze své práce zatěžovat. Partnerky by ale ve většině případů byly rády, kdyby je jejich partneři zahrnuli do svého vyrovnávání se se zátěží. Bylo by dobré, kdyby jim alespoň sdělili, proč mají například špatnou náladu, nebo chtějí být o samotě, aby ony věděly, že to není kvůli nim, ale že se jen hasiči potřebují vyrovnat se zátěží z práce svým vlastním způsobem.

Přestože nedostatek času, mrzutost, směny o Vánocích a některé další atributy mohou partnerské vztahy ovlivňovat, silný a prosperující vztah se s tím dokáže vyrovnat.


Bc. Marie BRICHTOVÁ, ČVUT v Praze, FBMI, katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, por. Ing. Roman ŘÍHA, ČVUT v Praze, FBMI, katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje
www.krimi-plzen.cz

Rok 2020 v Nadaci policistů a hasičů

Rok 2020 byl dalším zlomovým obdobím v historii lidstva. Celosvětová pandemie v důsledku vyskytnutého viru covidu-19 změnila životy lidí na celém světě a také celkovou náladu ve společnosti. Je pochopitelné, že se odrazila i v životě nadace. K dosažení svého poslání vyvíjela v roce 2020 činnost v souladu se svou strategií, posláním a plánem. K tomu, aby plány mohla naplnit, zaměřovala v roce 2020 činnost zejména k získávání finančních zdrojů a poskytování pomoci těm, které má ve své péči.

Získávání finančních zdrojů je nezbytným nástrojem pro naplňování poslání nadace, kterým je pomoc dětem po policistech a hasičích, kteří zahynuli při výkonu služby, pomoc bývalým policistům a hasičům těžce tělesně postiženým následkem zranění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby a v neposlední řadě finanční pomoc policistům a hasičům ve služebním poměru, případně jejich rodinám k překlenutí nepředpokládané tíživé životní situace vzniklé ze zdravotních či sociál­ních příčin nebo v důsledku živelní katastrofy. Získané prostředky nadace efektivně využívala na podporu těch činností, které v konečném důsledku naplnily její poslání.

K získávání finančních zdrojů zaměřuje nadace po celou dobu činnost zhruba do dvou oblastí. Do oblasti účasti samotných policistů, hasičů a zaměstnanců rezortu, kdy nadace apeluje na princip solidarity a dobrovolné finanční pomoci právě z jejich strany. Finanční dary od Policie České republiky činily 5 465 939 Kč, což představuje plnění příjmů na 110 %. U Hasičského záchranného sboru České republiky bylo plnění příjmů naplněno na 115 % přijatou finanční částkou 1 268 154 Kč. Zde je nutné vyzdvihnout i činnost služebních orgánů v propagaci této pomoci.

Druhou oblastí, na kterou nadace soustřeďuje pozornost, je civilní sektor, kdy sponzorské dary od fyzických i právnických osob představovaly částku 4 459 467 Kč, což je splnění plánovaného rozpočtu na 133 %. Plánovaná částka byla rozpočtována na 3 350 000 Kč.

Vysoce pozitivních výsledků v získávání finančních zdrojů bylo dosaženo mimo jiné mimořádným úsilím pracovníků nadace, kteří se aktivitami pravidelné spolupráce se sponzory a nadačními přáteli zabývají. Nelze opomenout ani to, že nadace se za dobu osmnáctiletého působení dostala do povědomí společnosti jako důvěryhodná, stabilní a prospěšná nezisková organizace.

V roce 2020 se nadace zaměřila na řadu významných akcí, které přispěly nejen k její samostatné propagaci, ale přinesly jí i další finanční zdroje. Šlo především o sportovní a kulturní akce, kdy jejich výtěžky byly věnovány nadaci. V mnoha případech to, vzhledem k situaci, byly akce neobvyklé a netradiční, ale s mimořádným ohlasem. Jako příklad lze uvést spolupráci s Jadernou elektrárnou Dukovany skupiny ČEZ. Spolu s vedením byla realizována myšlenka podpory nadace z dobrovolného vstupného z letního autokina, kdy promítací plátno nahradily chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Velké parkoviště u jaderné elektrárny se od poloviny června do konce srpna 2020 proměnilo v hlediště. Vybraná částka z dobrovolného vstupného od zahájení do konce července ve výši 130 000 Kč byla zaslána na dárcovský účet nadace. A takových příkladů by bylo možné uvést desítky.

Nadace patří k těm institucím, které při realizaci svého poslání vycházejí pouze z finančních zdrojů získaných od dobrovolných dárců, sponzorů, podporovatelů, sympatizantů. Vzhledem k pandemické situaci a s ní spojenými vládními nařízeními odpadla možnost účastnit se osobně většiny plánovaných akcí v roce 2020. Proto bylo nutné využít alespoň těch, kde byla osobní účast možná. Nebyla vynechána ani jedna z možností představit na pořádaných akcích nadaci jako důvěryhodnou, prosperující neziskovou organizaci s otevřenou náručí a velkým srdcem.

Díky osobním kontaktům se sponzory, pořadateli, účastníky akcí, a to jak policistů a hasičů, tak především široké veřejnosti z různých oblastí našeho života, můžeme v našich řadách přivítat nové podporovatele, které oslovila naše činnost. O to více pak oceňujeme ty, kteří i v tak složitém období, jímž byl minulý rok, vytrvali jako naši dlouholetí příznivci.

K propagaci nadace a k získávání dalších finančních prostředků nemalou měrou přispívají aktualizované webové stránky nadace, informační letáky, spolupráce s časopisy Policista, Kriminalistickým sborníkem, dále s odborným časopisem požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva 112 a v neposlední řadě i prezentace v dalších sdělovacích prostředcích. K samotné propagaci nadace bezpochyby přispívá i samotná činnost pracovníků nadace. Náš tým je malý, ale o to více si uvědomujeme obrovskou sílu naší pomoci a pevně v ní věříme, což se promítá i ve velkém množství dopisů adresovaných nadaci a našich odpovědí na žádosti o pomoc, informace nebo naše poděkování.

Přízeň dárců a sponzorů z řad policistů a hasičů,  zaměstnanců rezortu, firem i občanů umožnila nadaci, stejně jako v minulých letech, realizovat projekty zaměřené ke zlepšení životních podmínek všem, kterým pomáháme.

K dětem jsme směřovali pomoc vyjádřenou zejména měsíčním příspěvkem na stavební spoření a životní pojištění, jednorázovým finančním příspěvkem vypláceným koncem roku, navýšeným při odchodu z nadace a možností účastnit se léčebně ozdravných pobytů. Všem dětem, včetně pozůstalých rodičů, jsme zajišťovali poradenskou pomoc v oblasti právní, sociální a zdravotní. Pomoc jsme poskytovali i v otázkách studia a následného zaměstnání.

Obdobnou pomoc jsme v oblasti finanční, léčebně ozdravné i lázeňské péče, poradenství v otázkách zaměstnání a bydlení poskytovali těžce tělesně postiženým bývalým policistům a hasičům, kteří svůj úraz utrpěli ve službě. Mimo již uvedené jsme poskytovali osobám upoutaným na invalidní vozík příspěvek na zdravotní pomůcky, pomoc při zajišťování potřebných zdravotních pomůcek a zajistili možnost využít slevy u České podnikatelské pojišťovny na povinném ručení osobního vozidla.

Nadační pomoc směřovala i k policistům a hasičům ve služebním poměru, případně jejich rodinám k překlenutí nepředpokládané tíživé situace vzniklé ze zdravotních či sociálních příčin nebo v důsledku živelní katastrofy (požár, povodeň, vichřice).

Na pomoc všem těm, které má nadace v péči, bylo vynaloženo 7 945 421 Kč.

Poděkování patří všem přátelům nadace, především policistům, hasičům a zaměstnancům rezortu za jejich pravidelné i nepravidelné finanční dary či jinou pomoc. Také sponzorům – Ministerstvu vnitra, Nezávislému odborovému svazu Policie ČR, Odborovému svazu hasičů, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Nadaci ČEZ, Čepru, a.s., České poště, s.p., České podnikatelské pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group, Pražské plynárenské, a.s., O2 Family, Europlazmě, MONETĚ Money Bank. Bez jejich solidarity by nemohla být nadační péče v takovém rozsahu možná. 
 

Jaký byl rok 2020 pro nadaci a její plány pro letošní rok shrnuje ředitel nadace
PhDr. Vladimír Šutera, CSc.

 

Nadace i v tak složitém období, jakým byl rok 2020 v důsledku celosvětové pandemie, bezezbytku splnila své poslání pečovat o všechny ty, které vzala do své péče.

Poskytovala pomoc materiální, léčebně ozdravnou a v neposlední řadě i poradenskou v oblasti právní a sociální.

Po osmnácti letech existence je nadace stabilizovanou, společensky respektovanou neziskovou organizací s jasně definovanou činností, patřící k těm nadacím, kdy veškeré finanční zdroje získává od svých dárců, sponzorů a sympatizantů. K největším dárcům patří samotní policisté a hasiči.

Hospodaření nadace je velmi efektivní, a proto má pro následující období vytvořeny všechny předpoklady pro další a prospěšné působení. Stejně jako v minulém období svoji činnost zaměříme na péči o  děti po policistech a hasičích, kteří přišli o život při výkonu služby. Kromě již ustálených způsobů pomoci chceme naši pomoc rozšířit o pomoc v oblasti studia, kdy budeme našim dětem – studentům pomáhat při zabezpečování stáží u podniků, firem i ve státní správě a v rámci našich možností budeme dozorovat i vypracování jejich závěrečných studijních prací.

U těžce tělesně postižených policistů a hasičů, kteří své zranění utrpěli při výkonu služby, zaměříme pozornost do oblasti zdravotní a sociální především na ty, kteří jsou upoutáni na invalidní vozík.

Stejně jako v loňském roce budeme zvýšenou pozornost v součinnosti s příslušnými služebními orgány věnovat těm policistům a hasičům ve služebním poměru, případně jejich rodinám, kteří se ocitli v tíživé životní situaci v důsledku zdravotních či sociál­ních příčin nebo v důsledku živelní katastrofy.

Pomoc uskutečňujeme formou finančního příspěvku. Pro lepší orientaci uvádím několik případů naší finanční pomoci:

  • ke koupi podpůrného dýchacího přístroje, polohovací postele, speciální polohovací židličky, speciálního dětského kočárku, vertikální židle a dalších zdravotních pomůcek,
  • k úpravě bezbariérových prostor bytu, koupelny, k pořízení asistenčního psa,
  • k uskutečnění léčby na specializovaných lékařských pracovištích plně nehrazené zdravotními pojišťovnami, rehabilitacích,
  • k pořízení nebo úpravě osobních vozidel určených k přepravě těžce tělesně postižených,
  • ke zmírnění následků živelních pohrom (požár, povodeň, vichřice).

Děkovný dopis

Dobrý den. Chtěli bychom touto cestou srdečně poděkovat Vaší nadaci za poskytnutý peněžitý dar pro našeho syna Pavlíka, určený na pořízení asistenčního psa. Pavlík má poruchu autistického spektra, těžkou mentální retardaci a poruchu řečové dysfázie. Zdravotní pojišťovna nehradí žádné náklady. Vaše organizace poskytla peněžitý dar ve výši poloviny pořizovacích nákladů a tato částka nám téměř vyrazila dech. V dubnu 2021 nám byl předán pejsek jménem Izzy. Jde o zlatého retrívra, který se prakticky stal již během hodiny Pavlíkovým kamarádem a velikým pomocníkem zejména v poskytnuté canisterapii, pro níž byl pejsek vycvičen. S přáním krásného zbytku dne a srdečného díky i v této nelehké době přejí rodiče

Pavel a Sabina Müllerovi a obdarovaný Pavlík

NADACE POLICISTŮ A HASIČŮ, foto archiv Nadace policistů a hasičů

vytisknout  e-mailem