Záchrana života je na prvním místě
s 6
Požár elektrokoloběžky
s 12
Taktické cvičení opěrných bodů HZS ČR pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek
s 14
Výcvik jihočeských lezeckých instruktorů uprostřed Šumavy
s 18
Otevřena nová stanice
s 21
Zapojení příslušníkůů ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Olomouckého kraje při řešení koronaviru
s 22
Vnější havarijní plány v Pardubickém kraji
s 26
Připravenost školy na řešení mimořádných událostí a krizových stavů
s 31
Firefit
s 34

V neděli 7. března 2021 ve 03.25 hodin byl na tísňovou linku 112 oznámen požár bytové jednotky v Liberci, Ruprechtické ulici. Prvotní informace předané jednotkám požární ochrany z operačního a informačního střediska HZS Libereckého kraje (KOPIS HZS LK) byly, že jde o požár bytové jednotky ve druhém nadzemním podlaží čtyřpodlažního činžovního domu. V bytě se pravděpodobně nacházejí dvě osoby a nemohou se dostat ven.

Na místo události byly vyslány jednotky požární ochrany (PO) podle požárního poplachového plánu pro danou lokalitu: HZS LK stanice Liberec (dvě CAS 20, AZ 42, CAS 20 se speciálním hasicím zařízením CCS Cobra, VEA), jednotky SDH Liberec – Růžodol I (CAS 15), Liberec – Vratislavice nad Nisou (CAS 16), Liberec – Krásná Studánka (CAS 15) a Stráž nad Nisou (CAS 20).

Při jízdě k místu události informoval operační důstojník jednotky PO o tom, že dvě osoby jsou vykloněny z okna a mávají bílým šátkem. Jako první se na místo zásahu dostavila jednotka PO ze stanice Liberec za necelých šest minut od vyhlášení poplachu. Hlídkami Policie ČR bylo před jejím příjezdem zajištěno potřebné místo pro požární techniku a upřesněn byt, ve kterém docházelo k požáru. Šlo o čtyřpodlažní neoklasicistní čtyřpodlažní dům bez výtahu s točitým schodištěm uvnitř z konce 19. století v zástavbě bytových domů v městské části Staré Město.

Popis zásahu
Prvotním průzkumem zasahujících hasičů bylo zjištěno, že požár se nachází za zavřenými dveřmi bytu. Lidé v okně veliteli zásahu sdělili, že jsou v zadním pokoji zasažené bytové jednotky, nemají žádná zranění a nehrozí jim bezprostřední ohrožení. Co na chodbě jejich bytu hoří, neví.

Velitel zásahu proto rozhodl o ustavení výškové techniky určené k záchraně osob a o nasazení jednoho vysokotlakého útočného proudu vnitřní zásahovou cestou s cílem lokalizovat požár. Vzhledem k nebezpečí z prodlení byl proveden násilný vstup přes uzamčené vchodové dveře bytu. Následně bylo zjištěno, že požárem je zasažena předsíň s vybavením a v ní stojící elektrokoloběžka. Díky rychlé likvidaci požáru byly dvě osoby ze zasaženého bytu vyvedeny zasahujícími hasiči za pomoci vyváděcích masek po schodišti. Z preventivních důvodů byly posléze předány ke kontrole posádce Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K zasažení ostatních bytových jednotek požárem díky rychlému zásahu hasičů nedošlo. Ve spolupráci s Policií ČR byla provedena evakuace šesti osob z ostatních bytových jednotek nad místem požáru. Evakuovaní se však mohli po odvětrání přetlakovou ventilací a kontrole místa události jednotkami PO vrátit do svých domovů. Povolané jednotky SDH obcí byly po celou dobu zásahu určeny velitelem zásahu jako záloha na místě zásahu a její členové připraveni v dýchacích přístrojích pro možné střídání nasazených hasičů v místě požáru.

Specifika zásahu
Pozitiva

• prvotní vyslání dostatečného počtu sil
• a prostředků,
• velmi dobrá spolupráce s Policií ČR,
• komunikace s osobami z bytu zasaženým
• požárem,
• rychlá lokalizace a likvidace požáru.

Negativa

• nedostatečné informace o hořícím materiálu,
• uzamčený byt.
• Příčina vzniku požáru

Na základě informací získaných od uživatelů požárem zasaženého bytu bylo zjištěno, že spali a vzbudila je rána z prostoru vstupní chodby. Šli okamžitě prověřit, co se stalo, a zjistili, že před vstupními dveřmi do bytu hoří pod oknem uskladněný materiál. Pokusili se vlastními silami požár hasit vodou. Vzhledem k intenzivnímu rozvoji požáru byl jejich pokus neúčinný. V průběhu hašení se oba uživatelé bytu intoxikovali zplodinami hoření. Umístění ohniska požáru neumožnilo bezpečné opuštění bytové jednotky, a proto se přesunuli do dětského pokoje, kde vyčkali záchrany. Statickým ohledáním požářiště bylo zjištěno, že se v prostoru kriminalistického ohniska požáru nacházela elektrokoloběžka, kde jeden svazek baterií nesl výraznější známky tepelné degradace. Baterie se nacházely na zemi mimo elektrokoloběžku. Před požárem byly baterie integrovány napevno do „těla“ elektrokoloběžky a dobíjení se provádělo napojením do elektrické sítě pomocí dvoužilového pohyblivého přívodu. Při ohledání byl nabíjecí kabel připojen do elektrokoloběžky a elektrické zásuvky umístěny v chodbě. Tepelnými účinky požáru došlo k poškození plastového krytu baterií a při manipulaci zasahujících hasičů s elektrokoloběžkou se baterie oddělily od jejího „těla“. Uživatel bytu uvedl, že ji zakoupil jako „bazarovou“ v září 2020 a neznal typ ani výrobce. Minimálně po dobu dvou měsíců elektrokoloběžku nepoužíval a byla uložena ve sklepě bytového domu. V době vzniku požáru byla nabíjena, a to poprvé po uvedených asi dvou měsících. Na základě zjištěných skutečností určil vyšetřovatel požárů jako příčinu vniku požáru technickou závadu – nepředpokládanou změnu provozních parametrů při nabíjení elektrokoloběžky. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 150 000 Kč a uchráněné hodnoty byly stanoveny na 850 000 Kč. ?

nprap. Jiří PITLÍK, kpt. Ing. Tomáš ERBAN, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

V sobotu 5. června 2021 se v příhraniční oblasti Karlovarského kraje uskutečnilo taktické cvičení jednotek požární ochrany (PO) nazvané DUBINA 2021. Cvičení bylo zaměřeno i s ohledem na nedávné reálné situace na zdolávání rozsáhlého lesního požáru a spolupráci opěrných bodů HZS ČR pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek.

Zařízení čerpacího stanoviště HZS KVK u vodního zdroje

Cíl cvičení
Jednotky PO každoročně zasahují u několika desítek lesních požárů na celém území Karlovarského kraje (KVK). Výjimkou nejsou ani lesní požáry v těžko přístupném terénu příhraniční oblasti Spolkové republiky Německo (SRN). Tyto lesní požáry jsou charakteristické svým rozsahem, nedostatkem hasební vody a spoluprací s jednotkami Freiwillige Feuerwehr (FFW). Na základě uvedených skutečností bylo cílem cvičení koordinované nasazení velkého množství jednotek PO pro zdolávání lesního požáru. Šlo zejména o mezikrajskou spolupráci odřadů HZS KVK, HZS Plzeňského kraje (PLK) a HZS hl. m. Prahy (PHA) pro zajištění dálkové dopravy vody hadicemi pomocí systému Hytrans Fire Systém SOMATI (HFS SOMATI). Odřady HZS KVK, PLK a PHA měly za úkol zajistit kontinuální dodávku hasební vody na vzdálenost 5 km s intenzitou 3 000 l/min, po dobu 60 minut, a to do dvou úseků v těžko přístupném terénu. Dále bylo cílem cvičení prověřit řízení déletrvajícího zásahu se zřízením úseků, štábu velitele zásahu (VZ) a systému spojení a vzájemné komunikace v členitém terénu. Cvičení se zúčastnilo celkem 13 jednotek PO.

Průběh cvičení
V první fázi cvičení bylo zřízeno velitelské stanoviště, následně stanoviště štábu VZ a týlový prostor. K tomu byly využity dvě jednotky PO předurčené pro plnění úkolů na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Následně byly postupně přijímány odřady HZS KVK, PLK a PHA. VZ rozdělil místo zásahu na tři úseky, a to úsek dálkové dopravy vody hadicemi (HFS SOMATI), úsek hašení Blatná a úsek hašení Mezný vrch. Úkolem odřadů bylo zajistit kontinuální dálkovou dopravu vody hadicemi na jednotlivé úseky. Jako vhodný zdroj vody se ukázal rybník Kladivo v obci Libá, který byl vzdálen od míst hašení přibližně 4,6 km. Čerpací stanoviště bylo zřízeno pomocí čerpadla HFS Hydrosub, které je umístěno na speciálně upraveném tandemovém přívěsu HZS KVK. Po zhruba 2 km a převýšení 40 m bylo čerpací stanoviště HZS PLK a následně po dalších 2 km a převýšení 50 m bylo čerpací stanoviště HZS PHA. Zde docházelo k rozdělení dálkové dopravy vody hadicemi do dvou úseků, které byly vzdáleny dále 0,5 km s převýšením dalších 15 m pod vrcholky kopců Blatná a Mezný vrch. Vytvoření dálkové dopravy vody hadicemi do dvou úseků trvalo přibližně 2,5 hodiny. Zde je potřeba vyzdvihnout dobrou práci a souhru obsluh všech tří čerpacích stanovišť, která „sladila“ potřebné tlaky na čerpadlech HFS Hydrosub, a zajistila tak kontinuální dodávku hasební vody.

Ve druhé fázi cvičení měly jednotky SDH obcí za úkol nasadit na každém z úseků čtyři proudy C 52 na frontu hašení. Pro lepší orientaci jednotek SDH obcí byl požár lesního porostu simulován několika kusy dýmovnic na frontách hašení. K tomu jednotky SDH obcí využily CAS a hadicové vedení, každé v délce 100 m. Voda do CAS byla doplňována právě ze systému HFS SOMATI. Z důvodu zajištění dostatečného odběru hasební vody jednotky SDH obcí používaly na frontách hašení proudy C 52.

Velitelské stanoviště
Pro zajištění přehledu nad celkovou situací nechal VZ zřídit velitelské stanoviště. Jako vhodné místo se ukázal prostor u objektu bývalé pohraniční roty Dubina. Na základě velkého počtu jednotek PO a rozsahu zásahu zřídil VZ dále štáb VZ jako svůj výkonný orgán řízení. Pracoviště štábu VZ bylo umístěno v blízkosti velitelského stanoviště a skládalo se z velitelsko-spojového automobilu (VEA SPOJ), velitelského automobilu s drony (VEA DRONY) a nafukovacího stanu GTX. Hlavním úkolem štábu VZ, zejména skupiny analýzy a nasazení, bylo mimo jiné řešit několik modelových situací. Modelové situace byly zadávány řídícím cvičení po celou dobu zásahu. Výstupem modelových situací byl vždy návrh strategie pro nasazení potřebných sil a prostředků podle cílů v zadání. Šlo zejména o zabezpečení kyvadlové dopravy vody pomocí CAS, požární obrany na vhodném místě ve směru šíření požáru, hašení požáru pomocí letecké techniky, vytvoření proluky ve směru šíření požáru, výpočet spotřeby PHM nebo zajištění stravy pro zasahující jednotky PO a jejich střídání. Obecně lze konstatovat, pokud je štáb VZ vhodně obsazen, stává se z něj účinný výkonný orgán řízení. VZ má poté čas na strategická rozhodnutí a nemusí řešit úkoly a problémy, které spadají do kompetence jednotlivých členů štábu VZ. Díky tomu mohl VZ provádět kontrolu plnění vydaných rozkazů, pokynů a opatření přímo na jednotlivých úsecích v těžko přístupném terénu pomocí speciál­ní terénní čtyřkolky.

Zařízení čerpacího stanoviště HZS PLK, pohled z dronuPři hašení rozsáhlých lesních požárů pomáhá jednotkám PO také nejmodernější technika. Součástí velitelského stanoviště bylo také vozidlo VEA DRONY, do jehož výbavy patří mimo jiné moderní bezpilotní prostředky, které přenášejí obrazové informace pro vyhodnocení a analýzu mimořádné události (MU) v aktuálním čase. Jde o dron Matrice 210 V2-DJI, který je osazen termokamerou a optickou kamerou s možností až šedesátinásobného přiblížení. VZ měl tak po celou dobu zásahu komplexní přehled o situaci na jednotlivých úsecích. Na základě toho mohl VZ reorganizovat jednotky PO a rozhodovat o jejich účinném nasazení. V současné době jsou VEA SPOJ a VEA DRONY u HZS KVK nejčastěji využívány právě u rozsáhlých lesních požárů nebo u záchrany pohřešovaných osob ve spolupráci s Policií ČR.

Obsluha VEA SPOJ a člen štábu VZ pro spojení si vyzkoušeli vytvoření přístupového bodu pomocí paraboly přes satelitní připojení k internetu. V mnoha případech se stává, že na místě zásahu v členitém terénu příhraniční oblasti KVK není signál Vodafone potřebný pro přístup k internetu a následně pro fungování softwaru GINA. VZ využíval software GINA, který byl výhodný zejména pro mapování lesních cest, zdrojů hasební vody a orientaci jednotek PO na místě zásahu. Vzhledem ke špatnému rádiovému signálu byla na místě zásahu dále vytvořena vlastní rádiová sít za využití digitálního IDR opakovače z výbavy VEA SPOJ. Díky tomu mohl VZ lépe organizovat spojení mezi štábem VZ a  jednotlivými úseky a pomocí VEA SPOJ také s KOPIS HZS KVK.

Odřad HZS KVK
Odřad HZS KVK pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek je sestaven z šesti příslušníků stanice Cheb a dvou kusů mobilní požární techniky. Sestavení a materiální vybavení odřadu probíhá podle pomůcky krajského řídícího důstojníka HZS KVK pro daný typ činností v návaznosti na předpokládanou dobu plnění úkolu. Kontejnerový systém pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek se skládá ze dvou hadicových kontejnerů (každý obsahuje hadice o délce 1 000 m), které jsou umístěny na kontejnerovém nosiči Mercedes Benz (MB) a kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub, jež je převáženo na přívěsu. Tato souprava s kontejnerovým systémem HFS SOMATI je doplněna o velitelský automobil.

Na konci roku 2020 pořídil HZS KVK z mimo­roz­počtových zdrojů města Cheb speciálně upravený tandemový přívěs na převoz kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub v celkové hodnotě 680 000 Kč. Přívěs umožňuje skládku a nakládku kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub za pomoci kontejnerového nosiče MB s technologií podélně uloženého jednoramenného háku. V přední části ložné plochy přívěsu je umístěna skříň s jednou pevnou policí v celé šířce skříně. Ve skříni jsou uloženy potřebné armatury, technické prostředky, hadice v délce 5 m a 10 m pro zřízení čerpacího stanoviště a týlové zázemí pro odřad. Díky tomu se zvýšila akceschopnost odřadu a rychlost zřízení čerpacího stanoviště u vodního zdroje pro dálkovou dopravu vody hadicemi nebo pro CAS. Přívěs dále umožňuje přepravu paletového nebo kusového materiálu a provozuschopného nebo poškozeného osobního vozidla.

Odřad HZS KVK se každoročně účastní taktických cvičení v CHKO Brdy nebo na území KVK, kde spolupracuje opět s odřady HZS PLK a HZS PHA. Výjimkou nejsou ani mezinárodní cvičení a výcviky na území SRN a spolupráce s FFW. Odřad HZS KVK byl několikrát nasazen při MU na území KVK a jednou také na území PLK.

Závěr
Cvičením bylo ověřeno nasazení opěrných bodů HZS ČR pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek. HFS SOMATI (3?ks) byla zapojena sériově a zajišťovala bez problému dopravu vody na vzdálenost 5 km s převýšením 105 m a intenzitou 3 000 l/min po dobu 60 minut. HFS SOMATI tak nahradila CAS, které nemusely zajišťovat kyvadlovou dopravu vody a mohly být nasazeny na frontu hašení. Dalším výstupem ze cvičení je možnost využití bezpilotních prostředků a softwaru GINA pro monitorování místa zásahu a koordinaci jednotek PO při rozsáhlých a déletrvajících MU v těžko přístupném terénu.

Poděkování patří všem dobrovolným a pro­fesionálním hasičům, kteří v těžko přístupném a členitém terénu odváděli skvělou práci. Díky jejich nasazení, které odpovídalo reálnému zásahu, se podařilo splnit všechny cíle cvičení.

mjr. Ing. Martin TOMÁŠEK, MBA, HZS Karlovarského kraje, VŠB TUO - FBI, foto archiv HZS Karlovarského kraje

Ve dnech 1. až 3. června 2021 se pod vedením hlavního instruktora HZS Jihočeského kraje (HZS JČK) pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou pprap. Miroslava Švece uskutečnil výcvik jedenácti hasičských lezců instruktorů ze všech územních odborů HZS JČK. Probíhal v nepřístupných lokalitách v blízkosti vodní nádrže Lipno a inspirován byl skutečnými zásahy v této oblasti.



Námětem prvního dne cvičení bylo vyhledávání ztraceného figuranta, který se ztratil při výstupu na nejvýše položenou zříceninu hradu u nás, Vítkův kámen, s nadmořskou výškou 1 035 m a jediné, co z posledních sil zvládnul, bylo odeslání své GPS polohy operačnímu středisku hasičů. Jejím přijetím začal první den výcviku. Operační důstojník poté předal souřadnice hasičům lezcům. Ti, aby si lépe procvičili orientaci ve složitém terénu, rozdělili se do tří družstev s tím, že každé zvolilo v rámci výcviku jinou cestu.

Z místa srazu u hráze lipenské přehrady vyjeli hasiči autem na parkoviště ve Sv. Tomáši, odkud museli pokračovat pěšky. Těžko prostupným, hustě zalesněným terénem s balvany a prudkými svahy trvalo první skupině okolo 40 minut, než našli figuranta, který nahlásil svou polohu asi 600 metrů vzdušnou čarou od parkoviště ve Sv. Tomáši. Všechny skupiny s sebou nesly zdravotnický batoh, páteřovou desku, transportní nosítka SKED, vybavení pro zajištění tepelného komfortu, tzn. velký spací pytel, deky, termofólie a hřejivé sáčky. Veškeré vybavení vážilo okolo 25 kg. Všechny skupiny dorazily ke zraněnému v rozmezí pěti minut. Při pří­chodu na místo našli hasiči figuranta se zraněním dolní končetiny, podchlazeného, dezorientovaného a úplně vyčerpaného.

Záchranné týmy nejdříve figurantovi zafixovaly zlomenou nohu, nasadily krční límec, poskytly tepelný komfort a ošetřily drobné oděrky na hlavě, které si přivodil pádem ze srázu. První část úkolu, tedy nalezení zraněné osoby pomocí souřadnic GPS, měli hasiči za sebou.

Za použití páteřní vyprošťovací desky byl zraněný zafixován do nosítek SKED, kde mu byl zachován tepelný komfort použitím deky a termofólie. Vzhledem k terénu bylo jedinou možností transportu odnést jej vlastními silami hasičů. Během cesty se hasiči několikrát vystřídali v nesení, aby si procvičili předávání nosítek. Při transportu bylo nutno dbát na podezření zranění krční páteře a pacienta tak nepokládat na zem a celý transport provádět s nejvyšší opatrností. Cesta k parkovišti, kam mohlo přijet vozidlo záchranné služby, trvala
75 minut. Celou dobu byl pacientovi nablízku vyčleněný hasič zdravotník, který monitoroval stav vědomí zachraňované osoby a přispíval k psychické podpoře zraněného. 

Na závěr prvního dne probíhal rozbor úrazů vzniklých při práci ve výšce a nad volnou hloubkou v rámci HZS ČR.

Druhý den probíhal výcvik v Národní přírodní rezervaci Čertova stěna-Luč přímo na Čertově stěně. Přítomen byl pracovník Národního parku Šumava-Blanský les, který seznámil hasiče s lokalitou, jejím vznikem, přírodními hodnotami a specifiky. Protože oblast Lipenska spadá do obvodu Českého Krumlova, byl v roli pozorovatele přítomen i ředitel místního ÚO HZS JČK plk. Ing. Pavel Rožboud, jenž poskytl přehled dřívějších zásahů v oblasti spolu s jejich rozborem.

Námětem byla záchrana zraněného cyklisty, který spadl z kola na lesní cestě za řekou Vltavou pod Čertovou stěnou. Proč byla vybrána konkrétně tato lokalita, vysvětlil pprap. Miroslav Švec: „Scénář druhého výcvikového dne vychází z reálné situace, k níž zde v minulosti došlo. Oblast je turisticky velmi vyhledávaným cílem a skalní útvar Čertova stěna je vysoce specifický. Jedná se o suťoviště z velkých balvanů vzniklé působením ledovců, které na jiném místě v takovém rozsahu v jižních Čechách nenajdeme.“

Pro potřeby výcviku byl zvolen přímý postup z vrcholu Čertovy stěny ke zraněné osobě. Vzhledem k tomu, že místo události bylo za řekou, jeden z lezců vodní tok přebrodil, zjistil stav cyklisty, zajistil jej a vytvořil na stromě kotevní bod k lanovému přemostění řeky. Přes řeku přetraverzovali další tři hasiči a připravili zraněného k transportu. Zajistili mu tepelný komfort a nasadili páteřovou vyprošťovací vestu KED s ochranou krční páteře.

Druhá skupina šla vzhůru na vrchol Čertovy stěny, kde zbudovala cílové stanoviště 120 metrů dlouhého traverzu, který stoupal přes celé suťoviště od koryta řeky. Vzhledem k enormní délce použitého lanového přemostění a obecným vlastnostem statických lan a místním podmínkám byl po celou dobu traverzu zvolen doprovod čtyř lezců. Nosítka byla na kladkách zavěšena na nosném traverzovém laně a bylo k nim připevněno tažné lano, které hasiči na vrcholu přes kladkostroj přitahovali. V ideál­ních podmínkách by nosítka byla po celou dobu cesty v dostatečné výšce nad terénem. V našem případě však docházelo na několika místech k prověšení lana natolik, že bylo nutné nosítka poponést ručně.

Třetí skupina zřídila kotevní bod na dolním konci traverzu a následně doprovázela figuranta.

Jakmile byla obě lanová přemostění hotova, začali hasiči s transportem figuranta. Nejprve přepravili pacienta přes řeku. Zde byl s nejvyšší opatrností přenesen k začátku delšího traverzu. Za doprovodu lezce byl pak figurant asi za hodinu vytažen na vrchol. Během výcviku nebyl kladen důraz na rychlost, ale na šetrnost transportu a procvičení jednotlivých záchranných činností.

I přes náročnou přípravu dvou přemostění a nutnost doprovodu po celou dobu vzhůru se jednalo o nejrychlejší způsob záchrany z daného místa. Stejně jako první den šlo o nepřístupné místo, kam nemůže zajet žádné motorové vozidlo.

Nabyté zkušenosti budou instruktoři předávat na svých územních odborech dalším příslušní­kům, zařazeným do lezeckých skupin. Předávání zkušeností bylo hlavní náplní i třetího dne vý­cviku. V rámci posledního výcvikového dne umožnilo Povodí Vltavy, s. p. exkurzi vodní elektrárny pod hrází Lipna. Hasiči si tak prohlédli její útroby a nprap. Marek Voldřich z Územního odboru Český Krumlov seznámil zúčastněné s prů­během cvičení, které se na místě konalo před čtyřmi lety, při němž lezci z českokrumlovské a českobudějovické stanice při odstávce elektrárny nacvičovali záchranu osoby ze 160 metrů hluboké šachty.

Třídenní zaměstnání zhodnotil ředitel českokrumlovského územního odboru plk. Ing. Pavel Rožboud: „Výcvik nabídl dostatečný prostor k procvičení všech zamýšlených činností a ukázal, že instruktoři HZS Jihočeského kraje jsou na zásahy v nepřístupném terénu kvalitně připraveni. Za velmi důležité považuji také to, že se naši lezci při podobně extrémních zásazích mohou spolehnout na kvalitní vybavení. Úvazky počínaje, lany, jistícími prostředky, přilbami a zásahovým oblečením konče.“

kpt. Mgr. Vratislav MALÝ, HZS Jihočeského kraje, foto nprap. Jiří DVOŘÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR

HZS Libereckého kraje vybudoval v Doksech stanici pro profesionální hasiče. Tato v pořadí desátá stanice na území Libereckého kraje je ve standardním provozu od 12. ledna 2021. Její slavnostní otevření se s ohledem na současnou situaci uskutečnilo
až 10. června 2021.



V souladu s vývojem epidemické situace proběhl tento slavnostní okamžik u příležitosti symbolického 150. dne fungování této stanice. Pozvání ředitele HZS Libereckého kraje plk. Ing Jana Hadrbolce přijala řada vážených hostů. Mezi přítomnými byli například poslanec
Ing. Tomáš Martínek, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genpor. Ing. Drahoslav Ryba, hejtman Libereckého kraje Martin Půta nebo starostka města Doksy Ing. Eva Burešová.

„Projekt“ stanice HZS Doksy byl dlouhodobý a při své realizaci musel překonat řadu překážek. Nyní již stanice v rámci optimalizace rozmístění sil a prostředků HZS Libereckého kraje plní svůj účel na území Libereckého kraje v oblastech Dokska a Dubska a své uplatnění najde i v rámci zapojení ve Středočeském kraji. Příslušníkům nabízí moderní zázemí pro řádný výkon služby, regeneraci sil po zásahu a údržbu techniky.

Jako vzpomínku na začátky působení profesionálních hasičů v Doksech máte možnost na stránkách Webové kroniky profesionálních hasičů v Liberci (www.hasiciliberec.cz) virtuálně navštívit unikátní prostory dočasné stanice tzv. „buňkoviště“, ve kterých strávili více než dva a půl roku. (https://www.hasiciliberec.cz/virtualni-prohlidky/virtualni-prohlidka-stanice-doksy/)

por. Bc. Jakub SUCHARDA, foto archiv HZS Libereckého kraje