Činnost potápěčů se u HZS ČR (Hasičského záchranného sboru České republiky) řídí pokynem generálního ředitele HZS ČR ze dne 25. 9. 2013, kterým se stanovují pravidla pro činnost potápěčských skupin u Hasičského záchranného sboru České republiky.

Podle tohoto pokynu se za potápěčskou činnost považuje ponor pod vodní hladinu a činnost pod ní. Tuto činnost vykonávají příslušníci HZS ČR, kteří mimo své služební úkoly mají navíc specializaci pro práci pod vodní hladinou – obecně označováni jako POTÁPĚČI. Jejich prioritou je provádět zejména záchranné práce, tj. rychlé a účinné zásahy na ochranu zdraví, života, majetku a životního prostředí, při kterých je nutné některé činnosti vykonávat pod vodní hladinou.

V rámci mezinárodní spolupráce absolvovali potápěči Záchranného útvaru HZS ČR expertní misi na území Bosny a Hercegoviny. Cílem zahraniční mise bylo nalezení, identifikování a případně vyzdvižení munice, tentokráte ze dna Černého jezera a řeky Uny v katastru města Bosanska Krupa v Bosně a Hercegovině. Ostatky obzvlášť nevybuchlé munice výrazně zvyšují bezpečnostní riziko pro místní obyvatele a turismus, což je vždy hlavním důvodem toho, proč tyto mise i nadále na území Bosny a Hercegoviny pokračují, a to již od roku 2011.

GŘ HZS ČR zřizuje jako svůj poradní orgán Sbor instruktorů potápění, v němž jsou zastoupeni instruktoři potápění HZS krajů, Záchranného útvaru HZS ČR a Školního a vzdělávacího zařízení HZS ČR (dále jen „ŠVZ HZS ČR“). Potápěč nebo potápěčská skupina je vysílána k zásahu územně příslušným operačním a informační střediskem HZS kraje nebo národním operačním a informačním střediskem GŘ HZS ČR. V rámci pravidelné odborné přípravy nebo zásahů pak musí potápěč nejméně jedenkrát za 3 měsíce provádět činnost pod vodní hladinou tak, aby během 12 měsíců „napotápěl“ nejméně 10 hodin.

Potápěči Záchranného útvaru HZS ČR, kteří jsou instruktory zařazenými do Sboru instruktorů potápění, se na těchto misích pravidelně podílejí již od roku 2013. Od té doby pravidelně 1‑2krát ročně absolvovali výše uvedené zahraniční služební cesty, které trvají mnohdy více než 14 dní. Letos však mají svůj 1. turnus již za sebou.

Koncem dubna se z Bosny a Hercegoviny vrátili 2 příslušníci Speciální záchranné roty z Hlučína, ppor. Hauser Oldřich a nprap. Chalcař Jiří, které jako „ostřílené mazáky“ na tuto expertní misi vyslalo Generální ředitelství HZS ČR na základě Dohody o spolupráci při potápěčských činnostech navázané mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Policií ČR.

Velení této mise bylo po celou dobu v kompetenci vedoucího Odboru speciálních potápěčských činností a výcviku PČR pana Mgr. Bc. Petra Mícka a zúčastnilo se jí celkem 12 příslušníků výše zmíněného odboru z Brna a Frýdku-Místku. Součástí týmu byli dále dva příslušnici Pyrotechnické služby PČR, jeden příslušník Zásahové jednotky KŘPÚ, lékař a zdravotník ZZ MV ČR a vzhledem k možné jazykové bariéře byla na místě přítomna také tlumočnice.

Jak na celou zahraniční expertní misi nahlíží, a jak je obsahová náplň činností našich českých potápěčů na místě vnímána, uvedl zpětně ppor. Oldřich Hauser.

„Náplň našich činností na expertní misi je vždy různorodá, nicméně sestává vždy z několika základních úkolů.

Prioritně se klade největší důraz na bezpečnost všech příslušníků činných složek, tzn., že v prvopočátku je zapotřebí nejdříve prostor zabezpečit a vymezit pátrací sektory na vodní hladině a pod vodou pomocí bójí a pátracích lan.

Následně pak naše každodenní činnosti spočívají zejména v:

- ustavení a přemísťování těchto sektorů pomocí pracovních prámů, ke kterým byl využíván člun PIONEER,

- dopravě na místo pátrání,

- jištění potápěčských skupin při práci pod hladinou,

- a v neposlední řadě v převozu vyzvednuté munice po vodním toku.

Zde je ale zapotřebí zmínit, že tyto činnosti probíhají vždy za odborného dohledu pyrotechnické služby PČR, Federálního úřadu civilní ochrany (FUCZ) a Republikového úřadu civilní ochrany Republiky srbské (RUCZ).“

Na dotaz, jaké konkrétní činnosti prováděli potápěči ZÚ HZS ČR na místě, ppor. Hauser uvedl, že jejich činnost spočívala především ve vyhledávání a označování nebezpečných předmětů. Neopomněl však dodat, že mezi činnosti na místě se řadila mimo jiné i výstavba a následné týlové zabezpečení chodu celé jejich základny.

Zvídaví čtenáři by jistě ocenili znát odpověď na to, co vše se tedy v takto zanesené řece dalo na dně řeky Uny či Černého jezera zhlédnout. A tak i toto byla jedna z otázek, která směřovala na účastníky zahraniční mise.

„Pátraní bylo a je vždy zaměřeno na vyhledávání munice. Pod hladinou tak byly objekty našeho zájmu především ruční a puškové granáty, minometné střely a palné zbraně. Nouze ale nebyla ani o vraky vozidel, domácí nádobí či spotřebiče, na kterých se zub času výrazně podepsal“, uvedl ppor. Hauser.

Přestože potápěči Záchranného útvaru jsou ve svých specializacích profesionálové, vždy při podobných akcích nastanou okamžiky, které je potěší nebo mile překvapí.

Jak sami uvádějí, na pomyslném piedestalu těchto expertních misí kvitují krom zdokonalování své odborné praxe především možnost, podívat se na nová místa a seznámit se s místní kulturou. „Dá se říct, že je to taková přidaná hodnota naší práce. Pohled na krásnou přírodu a pohostinnost místních lidí nás nejspíš nikdy neomrzí“, uvedl ppor. Hauser. Zdánlivým problémem se může mnohdy jevit i jazyková bariéra a odlišnost kultur při součinnosti s novými, cizím jazykem hovořícími, kolegy. Nicméně, opak je pravdou. Jak uvedli účastníci jarní expertní mise: „Z kolegů-profesionálů, kteří vždy ochotně předávají „nováčkům“ nabyté zkušenosti z letitých praxí, se stala již dlouholetá přátelství.“