Kombinace ohně, vysokých teplot vzduchu a suchých porostů je z pohledu hasičů velmi riziková. Obzvláště v přírodě může napáchat značné škody. Hasiči za letní měsíce každoročně evidují zvýšený počet požárů zejména v travních, polních a lesních porostů způsobených neuhašenými táboráky, odhozenými nedopalky cigaret či od jisker ze zemědělské techniky nebo projíždějících vlaků.

Proto zde uvádíme několik rad od hasičů, jak v přírodě nezpůsobit požár a neohrozit tím sebe či další osoby:

• V přírodě se pokud můžete, vyhněte použití zdrojů otevřeného ohně (sirky, cigareta, zapalovač, vařič). Stačí málo, třeba nenápadná jiskra spadlá do jehličí, a můžete svou neopatrností způsobit požár.
• V lesích je celoročně zakázáno kouřit, zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.
• Pokud budete rozdělávat otevřený oheň, je toto možné jen na místě vzdáleném minimálně 50 metrů od okraje lesa a 100 metrů od stohů. Zcela zakázáno je rozdělávat oheň na místech se vzrostlým porostem (lesy, louky, pole i strniště). V případě porušení tohoto nařízení můžete být pokutováni až do výše 15 000,-, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až na 25 000,-.
• Nikdy nerozdělávejte oheň pod větvemi stromů, na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů. Ideální pro rozdělání ohně je hliněný podklad.
• Při teplém a suchém počasí a za silného větru doporučujeme v přírodě nebo na volném prostranství oheň vůbec nerozdělávat.
• Od hořícího ohně neodcházejte, dohlížejte na něj, po skončení pálení jej důkladně zalijte vodou, vyhrabte zbytky dřeva, spáleniště s popelem překryjte vrstvou zeminy.
• Dodržujte zákaz vypalování trávy a porostů.

Pokud není nezbytně nutné, vyvarujte se v tomto období jakéhokoli zakládání ohně v přírodě!!!

Na co dalšího si při vysokých teplotách dát pozor:

• Vyhněte se nebezpečné manipulaci s vysoce hořlavými kapalinami (benzín, nafta, barvy, petrolej, olej). Při vysokých teplotách se více odpařují a tím pádem roste i riziko, že dojde ke vznícení a výbuchu jejich hořlavých výparů. Hořlavé kapaliny skladujte v souladu s návodem výrobce, v uzavřených nádobách na bezpečných místech z dosahu dětí, rozhodně ne v blízkosti zdroje otevřeného ohně (svařování, topidla) a ani na slunci. Hořlavé kapaliny neukládejte ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení. Pamatujte, že v běžné garáži lze uskladnit maximálně 40 litrů pohonných hmot (pro nákladní automobil 80 litrů).
• Při vysokých teplotách roste riziko i při zacházení s hořlavými plyny. Např. plynový zapalovač ponechaný za sklem automobilu vystavenému vysokým teplotám představuje doslova časovanou bombu, která dokáže vašeho plechového miláčka nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění.
• Se zvýšenou opatrností je nutné zacházet i s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!!! Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, mohl by se tedy hromadit u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťuje ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezte ale přístup dětem k nim.
• Požár může způsobit i rozžhavený výfuk (katalyzátor) automobilu, který se dostane příliš blízko suché trávy či jiných hořlavin. Proto pozor na parkování aut v přírodě.

Nebezpečí při koupání

Jednou z možností, jak přečkat vysoké tropické teploty, je strávit den u vody.

Připomeňme si, na co je třeba myslet při koupání či sjíždění vodních toků:

• Nikdy neskákejte do vody uhřátí, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
• Nikdy neskákejte do neznámé vody, nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné nebezpečné předměty.
• Nikdy nepřeceňujte své plavecké schopnosti a i také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možnými svalovými křečemi, podchlazením či náhlou změnou počasí.
• Nikdy se nekoupejte, pokud jste pod vlivem alkoholu.
• Nikdy se nekoupejte za tmy, kdy hrozí ztráta orientace.
• Nikdy nechoďte do vody za bouřky.
• Při vodáctví hrozí největší nebezpečí při sjíždění splavů, nezapomínejte proto na nezbytné vodácké vybavení, jako jsou helmy a vesty.
• Nenechávejte jet na lodi či raftu samotné děti, v každé lodi by měla být zkušená dospělá osoba.
• Pozor na pohyb na březích, které mohou být podemleté a kde může dojít k uklouznutí a následnému pádu do vody.

Pokud na záchranu sami nestačíte, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí, a zavolejte záchranáře!!! Snažte si co nejlépe zapamatovat místo, kde jste tonoucího naposledy viděli.

Zdravotní komplikace

Vysoké teploty, přímé sluníčko a nedostatek tekutin mohou být v parných dnech příčinou různých zdravotních potíží, jakou jsou například přehřátí organismu, úžeh, úpal nebo teplotní šok. Proto tedy:

• Dbejte na dostatečný příjem tekutin minimálně v objemu 3 litry za den. Vhodná je především čistá voda, minerálky nebo chlazené slabé čaje. Tekutiny by neměly být ledové ani příliš sladké, protože to může vyvolávat křeče.
• Omezte příjem alkoholu, kávy a nápojů s kofeinem, které organismus dehydratují. Vyhněte se také velmi sytým jídlům, jejichž trávení organismus nadměrně zatěžuje. Naopak zařaďte do jídelníčku zvýšené množství ovoce, salátů a studených polévek.
• Noste vhodné oblečení, ideálně z lehkých materiálů, volné a ve světlých barvách, protože pomáhá bránit přehřátí organismu.
• Pokud možno nepobývejte na přímém slunci, při pobytu venku používejte klobouk, sluneční brýle, ochranné krémy a další prostředky na ochranu proti slunci.
• Při pobytu v místnosti dbejte na správné nastavení klimatizace, která by měla být nastavena maximálně o 5 až 7 stupňů níže, než je venkovní teplota. K ochlazení je někdy lepší využít menší větrák nebo klasický vějíř.
• Odpojte nepotřebné elektrospotřebiče, které zvyšují teplotu v místnosti, a zatáhněte závěsy či žaluzie, abyste zamezili přímému přístupu slunce. Větrejte pouze brzy ráno nebo pozdě večer.
• Tepelnou rovnováhu organismu lze během tropických dní podpořit několikrát denně vlažnou sprchou.
• Nepřeceňujte své schopnosti, přizpůsobte svůj denní režim náročnějším podmínkám, zařazujte do své činnosti častější přestávky a snažte se vyhnout vyčerpání organismu. Pokud máte jakékoliv zdravotní problémy, vyvarujte se většiny namáhavých aktivit.

Pokud u sebe nebo u svých blízkých rozpoznáte příznaky přehřátí organismu, poskytněte první pomoc a v případě potřeby vyhledejte lékařskou pomoc či přivolejte zdravotnickou záchrannou službu!!!