Výbuch a následný požár bytu
s 6
Pád malého letadla - taktické cvičení
s 8
Taktické cvičení složek IZS Hranice 2023
s 11
Trhací práce u HZS ČR kdysi a dnes
s 14
Zpracování dat z bezpilotní techniky
s 18
Rok od spuštění tísňových SMS na linkách tísňové komunikace HZS ČR
s 22
Práce s motorovou pilou za ztížených podmínek
s 24
Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2022
s 27
Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
s 30
Sedm let osvětové kampaně "Ty to zvládneš"
s 32

Zásahy hasičů u mimořádných událostí, při kterých používají motorové pily, nejsou žádnou zvláštností. Motorové pily v rukou hasičů jsou však na rozdíl od jejich klasického využití v těžbě a v domácnosti mnohdy používány i za ztížených podmínek, za kterých se motorové pily v běžné praxi nepoužívají, nebo je to dokonce pro takovou práci zakázáno.

Nejedná se v žádném případě o klasické kácení stromů. Jde o práci s motorovou pilou při řešení mimořádných situací, hrozí-li nebezpečí z prodlení. Pokud pomineme časový a v mnoha případech i psychický faktor, dostáváme se k přírodním podmínkám, za kterých jsou motorové pily používány u mimořádných událostí zcela nestandardně.

Jednou z přírodních a nejčastějších ztížených podmínek, při níž jsou motorové pily jednotkami požární ochrany (PO) používány, je silný vítr. Jedná se především o likvidaci vyvrácených stromů, které jsou v mnoha případech zavěšené v okolním porostu. Velkým nebezpečím je u takových zásahů pád dalších stromů, ohrožení zdraví a životů zasahujících hasičů i poškození techniky. Vzpomeňme v této souvislosti na tornádo, které se v květnu 2001 prohnalo okresem Benešov. Mnozí ještě pamatují orkán Kyrill, který se vyskytl nad naším územím 18. ledna 2007. Tehdy byla naměřena rychlost větru 153 km/h. Během jeho řádění zasáhl padající strom sedmatřicetiletého hasiče ve Slunečné na Českolipsku. Hasič byl na místě mrtvý. Rok poté v březnu 2008 to byl orkán Emma a 29. října 2017 orkán Herwart, který zapříčinil na jižní Moravě smrt čtyř lidí. Jednu oběť na životě způsobil 10. února 2020 orkán Sabine. V živé paměti je tornádo na jižní Moravě 24. června 2021, na jehož následky zemřelo 6 osob a dalších 150 bylo zraněno. Poškozené bývají i střechy a reklamní tabule, které ohrožují životy a zdraví občanů a mnohdy i plynulost silničního provozu. V takových případech se jeví jako optimální ve spolupráci s Policií České republiky a správci komunikace postižené úseky uzavřít a odstranění vyvrácených stromů provádět až po vichřici. Někdy však není možné tento postup realizovat a zasahující hasiči se tak dostávají do velkého rizika.

Další přírodní podmínkou, která jednotkám PO ztěžuje zásah za použití motorové pily, je silný mráz. Podle nařízení vlády č. 339/2017 Sb. se jedná o povětrnostní situaci, kdy je korigovaná teplota 15 °C a nižší. Vlivem mrazu se mění vlastnosti dřeva, které se stává křehkým a hrozí větší nebezpečí jeho rozštípnutí. Snižuje se účinnost klínů a hrozí jejich „vylétnutí“ z řezu. V těchto případech je zvýšené nebezpečí úrazu vlivem namrzlého terénu a sněhové pokrývky. Snižuje se také pohyblivost zasahujících hasičů. Jde rovněž o pády stromů, na kterých je velká vrstva námrazy nebo sněhu. Jeden takový případ se stal 1. prosince 2014 v okolí Ostrova nad Oslavou v Kraji Vysočina. Místní dobrovolní hasiči zde odstraňovali po námraze popadané stromy. Při uklízení silnice došlo k pádu dalšího stromu na kabinu CAS, vedle které procházel jeden ze zasahujících hasičů. Cisterna mu tehdy zachránila život. 

Může jít také o práci na zamrzlé vodní hladině. Při déle trvajícím zásahu za silného mrazu je vhodné upravit u motorové pily nasávání vzduchu do karburátoru na „zimní provoz“. Jde o úpravu zimní krytky tak, aby byl nasávaný vzduch do karburátoru předehřátý od žeber válce. Předejde se tak vzniku námrazy na vzduchovém filtru. Pokud venkovní teplota stoupne nad 5 °C, musí být zimní klapka uvedena na letní provoz, aby nedošlo k závažnému poškození motoru. Některé typy motorových řetězových pil jsou pro zimní období vybaveny také ochranným krytem, který se umísťuje na levý kryt pily k ventilátoru. Kryt zmenšuje proud studeného vzduchu do systému chlazení a chrání prostor karburátoru před nasáváním sněhu.

Uprava zimní klapky pro nasávání vzduchu od žeber válce                       Zásahy jednotek PO probíhají samozřejmě v nepřetržitém režimu. Obsluhovatelé motorových pil se proto musí vypořádat s použitím nářadí i za snížené viditelnosti, zejména v nočních hodinách a za husté mlhy. Ve většině případů se jedná o likvidaci vyvrácených stromů na chodnících a pozemních komunikacích. Dále o používání motorových rozbrušovacích pil při dopravních nehodách v nočních hodinách. V úvahu přichází i zásah s rozbrušovací nebo řetězovou pilou na stavebních konstrukcích v nočních hodinách, případně při silném zakouření. Silné zakouření však může mít za následek nefunkčnost pil se spalovacím motorem. Na tomto místě je vhodné ještě zmínit použití motorových pil v kombinaci s dýchacím přístrojem. Jedná se o fyzicky velmi náročnou činnost a zhoršené prostorové vidění klade na obsluhovatele motorové pily obzvlášť velké nároky. Pokud je to možné, jsou takové situace řešeny pomocí přetlakové ventilace. V případě zásahu v nočních hodinách mají dnes jednotky PO celou škálu možností osvětlení místa zásahu. Ať již reflektory automobilů nebo osvětlovacími stožáry na cisternách. Při déle trvajícím zásahu připadá v úvahu i použití osvětlovacího balonu. Nevýhodou těchto prostředků při použití motorové pily však je, že pilaře oslňují, anebo v opačném případě si obsluha pily vytváří svojí postavou stín. Jako ideální je v současné době používání přileb pro technické zásahy, např. DRÄGER  HPS 3100, doplněné kromě ochranné síťky a ochrany sluchu i osobní svítilnou. Obsluha pily si sama namíří kužel světla tam, kam potřebuje. Poněkud méně známá varianta je použití lesnické přilby HUSQVARNA, typ Technical H 300, která umožňuje upevnění originální nabíjecí svítilny zn. HUSQVARNA na skořepinu. Praktickému využití této svítilny ovšem brání dost vysoká pořizovací cena. K této přilbě je možné použít i svítilnu značky PETZL, typ PIXA 3, která je velmi praktická a cenově dostupnější.

O ztížené podmínky se mnohdy jedná i při zásahu s motorovou pilou na stavebních konstrukcích. Pila bývá v těchto případech používána v různých prostorách i pozicích. Základní technologické postupy při práci s motorovou pilou na stavebních konstrukcích jsou řešeny v čl. 4 přílohy č. 1 k Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 11/2014, kterým se stanoví zásady práce s přenosnou motorovou řetězovou a rozbrušovací pilou a pravidla odborné přípravy obsluhovatelů a instruktorů motorových pil.

Za ztížené podmínky lze považovat i práci s motorovou pilou za použití výškové techniky. I zde působí na obsluhovatele pily celá řada nepříznivých vlivů. Základní technologické postupy při práci s motorovou pilou z koše výškové techniky jsou rovněž řešeny v čl. 5 přílohy č. 1 výše uvedeného pokynu. Při práci na stavebních konstrukcích a zejména v koši výškové techniky se v poslední době ukazuje jako velmi praktické použití pil s akumulátorovým pohonem. Odpadá startování pily, pro které zde mnohdy nejsou vhodné a bezpečné podmínky, a při použití ve vnitřních prostorách nehrozí nebezpečí od výfukových zplodin.



Motorové pily jsou již řadu let nepostradatelnými pomocníky hasičů při řešení mimořádných událostí. Podíváme-li se na statistiku zásahů, při kterých byly v roce 2022 použity motorové řetězové pily, zjistíme, že se jednalo o 19 274 případů (tab. 1).
U motorových rozbrušovacích – kotoučových pil je to 533 případů (tab. 2). Přestože je toto číslo ve srovnání s řetězovými pilami mnohem menší, jsou i tyto nástroje velmi platnými pomocníky hasičů v jejich zásahové činnosti. 

Zdeněk ONDRÁČEK, foto archiv autora a MV-generálního ředitelství HZS ČR

Na tísňových linkách 112 a 150 byla spuštěna 1. ledna 2022 tísňová komunikace formou krátkých textových zpráv (SMS-T). Kontaktování je umožněno bez předchozí registrace a pro občany České republiky je, stejně jako tísňové volání, zdarma. Nyní uplynul více než rok a je vhodné se ohlédnout a zhodnotit tento způsob tísňové komunikace.

Informační leták k tísňové komunikaci
Dne 1. ledna 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), která ve vazbě na tísňové linky v § 33 definuje nový pojem, kterým je tísňová komunikace. Ten je v zákoně o elektronických komunikacích dále definován jako volání, zasílání zpráv SMS a další způsoby komunikace, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace.

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) umožňoval i před 1. lednem 2022 kontaktování tísňových linek 112 a 150 formou textu. Tato možnost komunikace byla určena osobám se zdravotním postižením, a to na základě předchozí registrace. I v současné době je kontaktování tísňových linek 112 a 150 formou SMS-T primárně určeno pro osoby se zdravotním postižením a sníženými či narušenými komunikačními schopnostmi. Aby se vyhovělo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2018/1972, je zasílání zpráv SMS-T umožněno od 1. ledna 2022 bez předchozí registrace. I když už nyní není registrace povinná, zcela jistě ji HZS ČR doporučuje právě zdravotně postiženým osobám. Díky ní má HZS ČR o takové osobě i doplňkové informace, které umožní rychlejší a efektivnější reakci na mimořádnou situaci. Registrace zdravotně postižených osob není u HZS ČR zpoplatněna.

Schéma komunikace

Aby bylo možné zaslat zprávu SMS-T, koncové zařízení musí mít v sobě vloženu SIM kartu. Operátoři linky 112 a 150 mají tedy vždy k dispozici také konkrétní telefonní číslo koncového zařízení. Zprávy SMS-T jsou HZS ČR přijímány prostřednictvím technologie telefonních center tísňového volání (TCTV 112). Pro doplnění uvádíme, že prostřednictvím TCTV 112 jsou tyto zprávy přijímány také Policií České republiky i zdravotnickými záchrannými službami jednotlivých krajů. Před implementací této formy komunikace bylo nutné vyřešit mnoho technických omezení, která s sebou komunikace formou zpráv SMS-T nesla. Zejména šlo o technické omezení, jež neumožňuje, aby SMS-T zpráva obsahovala lokalizační informace, které by ji efektivně směrovaly na nejbližší vhodné centrum tísňové komunikace. Ve spolupráci s partnery se však nakonec i toto podařilo vyřešit.

V období od 1. ledna 2022 do 1. ledna 2023 bylo na tísňových linkách 112 a 150 přijato 106 109 zpráv SMS-T. Na základě těchto přijatých zpráv bylo založeno celkem 517 mimořádných událostí, které byly řešeny složkami integrovaného záchranného systému. 

Možná někoho překvapí takto značný rozdíl mezi přijatými zprávami SMS-T a založenými mimořádnými událostmi. Rozdíl je dán zejména dvěma důvody. Prvním z nich je, že příchozí zpráva SMS-T, myšleno první příchozí v rámci jedné komunikace, jen výjimečně obsahuje veškeré informace, které jsou pro účinné řešení mimořádné události potřebné a operátor tísňové linky žádá od oznamovatele v další komunikaci doplnění potřebných informací, kterými jsou například:

• co se stalo, 
• kde se to stalo, 
• kdy se událost stala (nebo zda se právě děje),
• kolik osob potřebuje pomoc,
• jméno oznamovatele.

To nutně vede k zaslání dalších zpráv SMS-T na tísňové linky 112 a 150.

Druhým, častějším důvodem je to, že linky 112 a 150 jsou kontaktovány bezdůvodně. V drtivé většině jde o zprávy, které byly zaslány omylem a zbytečně zatěžují operátory tísňových linek. I když dojde ke kontaktování tísňové linky omylem, lze tuto komunikaci chápat ve smyslu zákona o elektronických komunikacích jako zlomyslnou, a to se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Tím může být znemožnění přístupu koncového zařízení k síti mobilního operátora, sankce až do výše 200 000 Kč a naplnění skutkové podstaty trestného činu.

Minimálně v jednom případě, zřejmě vlivem technické chyby koncového zařízení, bylo na linky 112 a 150 během jediného dne odesláno z jednoho koncového zařízení téměř 7 000 zpráv SMS-T. V tomto případě došlo k aktivování obranných mechanismů v TCTV 112, které zabránily doručení až k operátorovi tísňové linky. Jak vyplývá z grafu, tak se tento případ stal v srpnu, kdy celkový počet přijatých zpráv významně převyšuje počet zpráv v jiných měsících.



Zákon o elektronických komunikacích již nyní předpokládá zavedení i dalších způsobů komunikace s tísňovými linkami. Do 28. června 2027 musí být zajištěna tísňová komunikace s linkou 112 formou textu v reálném čase. Tedy zadávaný text je přenášen tak, že se účastníkům tísňové komunikace jeví jako plynulý, tedy písmenko za písmenkem. V budoucnu dále také videhovory a tzv. úplné konverzační služby. Již nyní umí operační střediska HZS ČR také hromadně informovat formou SMS obyvatelstvo na vybraném území, a tím předat např. informaci o nastalé mimořádné události. Zavedení tísňových SMS-T u HZS ČR bylo oceněno jako vítězný projekt v rámci ankety Hasič roku 2021. 

pplk. Ing. Lukáš GLOZNEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

Trhací práce byly historicky standardem v řadě oblastí, zejména ve stavebnictví a při dobývání nerostů. Výbušniny byly a stále jsou efektivním prostředkem díky schopnosti vykonat velký objem práce během krátkého časového úseku. Tato jejich výhoda je však také současně zdrojem rizik, a proto pro nakládání s výbušninami platí přísné bezpečností standardy. 

                                                                    Technický automobil ADR pro trhací práce                                                                                  

S vývojem Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) jako moderního bezpečnostního sboru vyznačujícího se intenzivní profesionalizací a rozšiřováním oblastí, ve kterých hasiči mohou nabídnout pomoc, se postupně rodil také společenský požadavek na existenci jednotky vybavené a vycvičené tak, aby dokázala vhodně doplnit již existující hasičské dovednosti, kdy nasazení těžké techniky ani využití běžných taktických postupů jednotek požární ochrany není možné nebo představuje nadměrné riziko, či nepřiměřenou časovou prodlevu. 

Cesta ke vzniku jednotky trhacích prací v rámci HZS ČR ale nebyla snadná. Její počátek se datuje do let 2004–2005. Setkala se ale s mnohými překážkami. Bylo potřeba legislativně vyřešit nabývání, skladování a držení výbušnin a také upravit možnost nakládání s výbušninami příslušníky HZS ČR. V rámci v té době platného zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, byla naštěstí možnost využití výbušnin příslušníky HZS ČR při řešení mimořádných událostí (MU) již rámcově zakotvena, a to ustanovením: „Příslušník s odpovídající odbornou způsobilostí je oprávněn v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku používat výbušniny a výbušné předměty.“ Zásadní osobnost v celém procesu představoval plk. Ing. Martin Červenka, DiS., příslušník HZS Jihomoravského kraje, který si nedocenitelné schopnosti a zkušenosti s trhacími pracemi přinesl z bývalého působení v Armádě České republiky (AČR) v 74. pluku civilní ochrany v Bučovicích.

Výzvou bylo také obhájení samotné vize zrodu organizované jednotky, a to v dobách ekonomické krize a všeobecných úsporných opatření. Pravý křest ohněm pak znamenala konfrontace s tehdejšími předními představiteli složek AČR a zejména Pyrotechnické služby Policie České republiky (PČR), jež disponuje vlastními specialisty na používání výbušnin, kteří jsou dokonale vycvičeni a prověřeni praxí. Proto bylo potřeba ze strany HZS ČR přijít s pádnými a neprůstřelnými argumenty pro zřízení nové jednotky nakládající s výbušninami v rámci zásahové činnosti. Díky podrobné analýze možnosti nasazení odborně způsobilých osob jak z ozbrojených a bezpečnostních složek státu, tak z civilního sektoru, které by dokázaly reagovat na požadavek provedení trhacích prací ze strany krizových orgánů, bylo zjištěno, že v České republice v podstatě neexistuje subjekt, který by mohl vyhovět poměrně náročným požadavkům na provádění trhacích prací stavebního charakteru, a to v režimu nebezpečí z prodlení. U příslušníků AČR, kteří by se s ohledem na charakter výcviku zdáli na první pohled pro plnění daných úkolů nejvhodnější, byla překážkou legislativní omezení jejich nasazení mimo vojenské újezdy v době míru. Pyrotechnici PČR jsou pak podle specializace určeni a cvičeni především k vyhledávání a likvidaci nástražných výbušných systémů, nevybuchlé munice nebo se zaměřují na techniku násilných vstupů pomocí výbušnin, což je při určitých typech MU využitelná dovednost, ovšem spektrum činností nabízených ze strany HZS ČR je mnohem pestřejší a svým charakterem se blíží spíše činnosti civilních střelmistrů se specializací na stavební práce a destrukce.

Na základě uvedených poznatků, vyhodnocených dosud platným a stěžejním dokumentem s názvem „Koncepce provádění trhacích prací příslušníky HZS ČR“, bylo MV-generálním ředitelstvím HZS ČR rozhodnuto vytvořit zvláštní jednotku tvořenou příslušníky HZS ČR s kvalifikací pro práci s výbušninami ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, která by dokázala rychle a efektivně zasáhnout v jakýchkoli podmínkách na celém území České republiky.

Sestavením jednotky byl pověřen plk. Ing. Martin Červenka, DiS. Původní koncepce počítala s vybudováním dvou opěrných bodů s pracovními názvy „Opěrný bod pro trhací práce Čechy“ a „Opěrný bod pro trhací práce Morava“. Jako první vznikl „Opěrný bod Morava“, jehož základní personální obsazení tvořili příslušníci, kteří buď již byli držiteli střelmistrovské kvalifikace, nebo měli zkušenost s používáním výbušnin z předchozího profesního života, a mohli se tudíž prokázat praxí, nezbytnou k jejímu získání. K nim se postupně přidávali další zájemci, kteří po absolvování potřebné praxe na pozici pomocníka střelmistra složili příslušnou zkoušku a získali průkaz střelmistra. 

Jednotka trhacích prací HZS ČR s jejich zakladatelem Martinem Červenkou v bílé historické uniformě dobrovolného hasičstva

V roce 2019 převzal pomyslné žezlo v čele jednotky nprap. Milan Ňorek, dlouholetý a zkušený příslušník HZS Jihomoravského kraje. Počet střelmistrů, kterými hasiči disponují, se s drobnými výkyvy pohybuje kolem čísla 10 v závislosti na přirozené generační obměně. Konkrétní podmínky fungování jednotky původně upravoval Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 15/2013, kterým se upravovaly postupy při trhacích pracích, podmínky skladování a evidence výbušnin, pravidelná odborná příprava a podmínky pro jmenování do opěrného bodu pro provádění trhacích prací. Tento pokyn dobře posloužil své věci a po osmi letech jeho účinnosti se ukázala potřeba aktualizace, zejména z důvodu personální obměny jednotky a rozličné příslušnosti střelmistrů k organizačním součástem HZS ČR. Praxe také ukázala, že pro potřeby státu o velikosti České republiky plně dostačuje jeden opěrný bod s uvedenou personální kapacitou, pročež od budování „Opěrného bodu Čechy“ bylo prozatím upuštěno. V roce 2020 pak původní pokyn nahradily dva nové pokyny, ve kterých byla na základě praktických zkušeností formálně oddělena oblast provádění trhacích prací, skladování, evidence a přepravy výbušnin od oblasti výkonu služby v jednotce opěrného bodu Morava.

Střelmistři HZS ČR se ale nevyvíjeli jen jako kolektiv. Za finanční podpory HZS krajů a vedení sboru se jim postupně během let podařilo výrazně zlepšit technické vybavení, logistické zajištění, a v důsledku toho i kvalitu a rozsah dovedností, jež mohou při zdolávání MU nabídnout a které ještě více podpoří všeobecně kladný obraz hasičské práce v očích veřejnosti. Jednotku se podařilo vybavit nejen novým technickým automobilem splňujícím podmínky pro silniční přepravu nebezpečných nákladů (ADR), o dostatečné nosnosti a s objemným skladovacím prostorem pro velkou škálu nutného technického vybavení střelmistra, nýbrž také terénním motocyklem nebo multifunkční hasičskou čtyřkolkou, které jsou nenahraditelnou pomocí pro pohyb v náročném terénu. 

Díky širokému záběru a šikovnosti jsou střelmistři HZS ČR povoláváni k rozmanitým druhům zásahů, při nichž si musí poradit v neobvyklých situa­cích, dokázat se na místě rozhodnout pro specifické postupy, improvizovat a zároveň provedením trhacích prací neohrozit ničí život, zdraví ani majetek.

Expandér AUTOSTEM pro rozpojování hornin​

To vyžaduje pravidelný výcvik a týmovou spolupráci. Hasiči s kvalifikací střelmistra se proto scházejí nejméně jedenkrát za tři měsíce. Kromě běžné střelmistrovské práce se jim ale občas naskytne příležitost spolupráce s jinými složkami integrovaného záchranného systému, jako jsou kynologové, příslušníci Záchranného útvaru HZS ČR nebo členové týmu pro pátrání a záchranu osob ve zřícených budovách (USAR odřady), pro něž vytvářejí vhodné prostředí simulující reálné sutiny. Díky tomu, že činnost jednotky postupně vešla do obecného povědomí, daří se také pravidelně realizovat oboustranně výhodnou spolupráci s vlastníky areálů, ve kterých se nachází objekty určené k demolici. 

Kromě již uvedených je zde ještě jeden výrazný pomocník, na kterého nesmíme zapomenout. Je jím technologický pokrok. Stejně jako u technických prostředků, běžně hasiči využívaných, dochází k neustálému rozvoji i v oblasti pomůcek určených pro trhací práce, tj. samotných trhavin a postupů jejich využití. Jednou z takových relativních novinek jsou speciální usměrněné táhlé nálože Semtex RAZOR, určené k přesnému dělení ocelových plátů a profilů, nebo ještě mladší a zcela specifické expandéry pro rozpojování hornin, fungující na principu tlakového působení plynů na stěny vrtu. 

K běžnému vybavení hasičského střelmistra pak (kromě ADR automobilu) patří např. vrtací kladivo, roznětnice, dvojlinka na cívce, puška na lana, souprava vrtáků a sekáčků do ledu, kompresor, ohmmetr a jiné prostředky pro trhací práce.

Historie ukázala, že v některých specifických situacích si hasiči bez střelmistrů dokážou jen těžko představit zdolávání MU a jejich nasazení je často zásadním zlomem a cestou k úspěšnému zvládnutí zásahu. To, že má HZS ČR k dispozici jednotku tak speciální a zároveň víceúčelovou, jen znovu potvrzuje, jak důležitou roli HZS ČR hraje v zajištění zákonného poslání ochrany životů, zdraví a majetku a že český hasič je připraven poradit si v jakékoli situaci. 

Po téměř 15 letech od prvních úvah o vzniku jednotky hasičských střelmistrů tak HZS ČR stojí před otázkou, jakým směrem se vydat dál. Odpověď lze nalézt v samotném poslání HZS ČR, které definuje zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Tím je, mimo jiné, ochrana života, zdraví i majetku. Hasič střelmistr musí jednak respektovat požadavek akutního řešení situace pod tíhou nebezpečí z prodlení, zároveň musí ručit za to, že použitím výbušnin během trhacích prací nebude ohrožena bezpečnost zachraňovaných ani zachraňujících. Zřejmý je také tlak na minimalizaci škod na majetku. Tím vzniká požadavek na vývoj postupů a technických prostředků pro žádoucí snižování uvedených rizik. Je potřeba se vydat cestou zefektivňování trhacích prací, tedy provádět tyto práce z relativní blízkosti hasiče k místu MU, zasáhnout rychle s maximálním účinkem použitého postupu, který nahradí úmornou lidskou práci, ovšem s minimem negativních dopadů na okolí, a celkového zlepšování kultury provádění trhacích prací, stejně jak tomu je u trendu zvyšování kultury hašení při hasebním zásahu.

Z uvedeného vyplývá, že střelmistrovské řemeslo má u HZS ČR nezastupitelnou roli a budoucnost. HZS ČR se navíc nepotýká s nedostatkem zájemců o práci v této jednotce, což jen odráží její prestiž a jasnou přidanou hodnotu nabízenou hasiči oproti jiným sborům. Oporu našli střelmistři také v § 23 zákona o hasičském záchranném sboru, který opravňuje příslušníka k používání výbušnin, byl-li k tomu odborně připraven nebo má-li k tomu odpovídající odbornou způsobilost. Střelmistrům HZS ČR můžeme do dalších let činnosti popřát mnoho bezpečných a účinných odpalů.

nprap. Milan ŇOREK, HZS Jihomoravského kraje, kpt. Ing. et Ing. Jan PECL, MBA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

V roce 2022 postihla Českou republiku (ČR) jedna z největších přírodních katastrof za dobu existence samostatného státu. Jednalo se o požár v Českém Švýcarsku, jenž byl velkou výzvou pro celý Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) a který prověřil i využité technologie pro práci na tomto území. Velkým přínosem při této katastrofě byly bezpilotní prostředky a data z nich pořízená. Článek shrnuje proces sběru dat bezpilotními prostředky, jejich zpracování a následné zpřístupnění/publikování.

Národní park České Švýcarsko: základní charakteristika 
„Lesy táhnoucí se kam oko dohlédne, hluboké rokle a soutěsky, průzračné bystřiny a mohutné věže pískovcových měst. Takový nevšední svět na vás čeká v krajině plné tajemství – v Českém Švýcarsku.“ [3] Národní park (NP) České Švýcarsko je jedním ze čtyř NP v Česku. Nachází se v Ústeckém kraji, v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko, Chřibská a Brtníky. Zaujímá oblast při státní hranici s Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Jeho rozloha činí 79,23 km².
NP České Švýcarsko byl založen v roce 2000. Jeho hlavním úkolem je ochrana bohatství unikátního komplexu pískovcových měst a skalních stěn, jedinečných endemitů z rostlinné i živočišné říše. NP Saské Švýcarsko je jediným NP v Sasku a je jediným skalním NP v Německu. Status NP byl vydán v roce 1990.

Obr.1 Rozsah požáru v NP České Švýcarsko

Lesní požár v Českém a Saském Švýcarsku 

Lesní požár v Českém Švýcarsku vypukl 23. července 2022 v NP nedaleko Hřenska. 24. července 2022 před 8. hodinou ranní byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu jednotkám požární ochrany, které vyjely k požáru lesního porostu do obce Hřensko [10]. Ten postupně zasáhl více než 1 600 ha plochy parku (obr. 1). Pro hašení požáru se využily vrtulníky, letadla, celkem přes 400 kusů techniky a dohromady bylo nasazeno více než 6 300 hasičů [6]. V pondělí 25. července se požár rozšířil na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska, kde zasáhl plochu 250 ha. Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka i Saska. Požár byl na českém území uhašen po 21 dnech nepře­tržitého nasazení a na německé straně o týden později.

Využití bezpilotní techniky pro sběr obrazových dat

Bezpilotní prostředek nebo bezpilotní letadlo (UAV – Unmanned Aerial Vehicle) je letadlo bez posádky, které je řízené dálkově řídicím zařízením ovládaným pilotem UAV nebo je schopné letět automaticky i autonomně pomocí předdefinovaných letových plánů. Pokud se hovoří o celé soustavě (pilot, UAV a dálkově řídicí ovladač), tak se jedná o bezpilotní systém (Unmanned Aerial System). Existuje několik různých terminologií pro pojmenování bezpilotního prostředku, UAV je nejsofistikovanější a dron je veřejnosti nejznámější.
První UAV, které se jmenovaly Aerial Target 0, se objevují v 1. světové válce. Jejich tvůrcem byl profesor Archibald Montgomery Low. Další typy UAV vznikají během 2. světové války a patří mezi ně i V-1 a V-2 německého konstruktéra Wernhera von Brauna. Vývojový trend UAV se opírá o vývoj průmyslu informačních technologií, zejména jejich rostoucího výkonu a miniaturizace. Historicky jsou v informačních technologiích velké skoky v důsledku válek, pro UAV tomu není jinak. Velký zájem o UAV nastává v 80. a 90. letech 20. století a také kvůli válce v Perském zálivu, kde se UAV využívají jako průzkumné i jako útočné stroje [1]. Ikonickým bezpilotním strojem pro toto období je MQ-1B Predator (obr. 2).

Obr. 2  MQ-1B Predator

Pro civilní sféru jsou začátky bezpilotních leteckých prostředků spojeny spíše s RC modely letadel nebo vrtulníků. Velkým skokem pro UAV v civilní sféře je počátek nového tisíciletí, a to zejména s příchodem strojů Phantom od čínského výrobce DJI [4]. Podle citování klíčových slov „UAV“ a „drone“ na Google Ngram [5] je patrný tento skok i v literatuře (obr. 3).

Obr. 3 Výřez výsledků z Google Ngram pro pojem UAV a drone

UAV se dají dělit podle nejrůznějších kritérií, např. typu pohonu, tvaru, rozměrů, nosnosti a jiných parametrů. Nejzákladnější dělení je podle hmotnosti UAV, resp. podle maximální vzletové hmotnosti (MTOW). S MTOW často souvisí i konstrukce UAV, kde převažuje stavba draku typu quadrokoptéra, tedy UAV se čtveřicí ramen s rotory. Hmotnostní rozdělení UAV se využívá i pro legislativu o provozu bezpilotních prostředků. Dřívější předpis L 2 rozděloval MTOW do čtyř kategorií a v každé kategorii se rozdělovaly předpisy létání pro rekreačně sportovní létání a pro výdělečné, experimentální a výzkumné létání. Současná legislativa nahlíží na provoz UAV trochu odlišně a bezpilotní prostředky dělí také podle hmotnosti [8].
Samotné UAV je víceméně jen „hračka“, teprve se správným snímacím zařízením se posouvá na hranici nepostradatelné technologie pro přenos dat. Nejčastějším snímačem je klasická kamera, která snímá obrazová data ve viditelné části spektra (RGB). Tento snímač bývá z principu vestavěn v draku UAV, často zavěšen na stabilizačním gimbalu (dvouosý, tříosý) a poskytuje živý přenos pro pilota. UAV větší konstrukce mívají přidanou konzoli pro zavěšení dalších typů snímačů, ze kterých mohou přenášet obrazová data z různých částí elektromagnetického spektra současně pilotovi. Mezi nejčastěji využívané spektrum mimo RGB je snímání infračervené části spektra (IR, termální spektrum), které snímá tepelné záření, tedy část spektra nad viditelnou částí [7]. IR snímač se využívá např. pro detekci skrytých ohnisek požáru, při hledání osob nebo zvěře [11], pro detekování teplotních úniků a pro jiné aplikace, kde se využije snímání v této části spektra.
Mimo snímače RGB a IR záření se dají na UAV připojit laserové snímače neboli LIDAR [2], které již netvoří obrazová data. LIDAR je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Tento přístup lze použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu aj. Výstupem tohoto snímače je mračno bodů, které lze po zpracování převést na model terénu.

Zpracování dat z UAV

I když obrazová data pořízená UAV jsou velmi užitečná, jedná se o individuální snímky, které lze zobrazit. Vhodnější je však složit je do celistvého snímku neboli mozaiky. Celistvá mozaika může být jak plošná, tak objemová (2D nebo 3D model). Pro skládání se využívá nejrůznějších softwarových nástrojů, podle účelu výstupu. 
Na případové studii (požár Hřensko) se využívaly UAV k dvěma účelům. Prvním z nich bylo hledání skrytých ohnisek požáru IR snímačem. Druhým byla dokumentaristická část, pro snímání RGB obrazových dat a celého zasaženého území. V prvním případě se využíval okamžitě při požáru. Druhý záměr a zejména jeho druhá část (snímky celého zasaženého území) bylo potřeba zpracovat. Pro tento případ byla data zpracována v centrálním datovém skladu HZS ČR v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč (CDS).

Obr. 4 Rozdělení zasaženého území na sektory pro lety s UAV

Vstupní data byla tvořena za pomocí plánovaných letů, které pokrývaly jednotlivé sektory zasaženého území (obr. 4). To bylo rozděleno na 
42 sektorů, které bylo potřeba nasnímat. Pro snímání jednotlivých sektorů se využívalo plánovaného letu s identickými parametry letu. Výstupem těchto letů pro jeden časový horizont je datový set obrazových dat, který obsahuje skoro 180 GB dat ve 25 332 snímcích, jak je patrné z obr. 5. Tento objem dat bylo potřeba zpracovat do celistvého snímku. Pro jejich skládání byl použit softwarový nástroj Pix4Dmapper. Jedná se o fotogrammetrický nástroj, který umožňuje skládat snímky do 2D i 3D výstupů a umožňuje využít pro výpočty i grafickou kartu.

Obr 5 Objem dat a jejich pozice v prostoru

Takto velký objem dat si vyžadoval potřebný čas na zpracování. To probíhá ve třech fázích [9]. První fáze je inicializační, v ní se extrahují klíčové body na jednotlivých snímcích, u těch se následně hledá shoda na dalších snímcích, optimalizuje se kamera (kalibrace a vnější parametry) a dochází ke geolokaci. Ve druhé fázi dochází k automatické stavbě mřížky bodů z prvního kroku a vzniká i mračno bodů. Ve třetím kroku vzniká digitální model povrchu a ortomozaika. Z pohledu časové náročnosti je nejtěžší krok první fáze, která trvala dva dny a 21 hodin. Druhý a třetí krok jsou už méně náročné a trvaly devět, respektive 1,25 hodin. Tyto hodnoty zpracování byly dosaženy na počítači s konfigurací v tabulce.

Na obr. 6 a obr. 7 jsou výstupy zpracování dat ve formě ortofoto mozaiky (celistvé mozaiky) a 3D modelu povrchu. 3D model byl vytvořen ve dvou formách, a to v mračnu bodů a trojúhelníkové síti. Ortofoto mozaika disponuje prostorovým rozlišením 12,07 cm/px. Výsledná mozaika je dost velký soubor a pro následné prohlížení je takovýto soubor téměř nepoužitelný. Proto následoval další krok – převést mozaiku na mapové dlaždice, kde se při prohlížení přenáší pouze zobrazovaná data, čímž je dosaženo vysoké rychlosti načítání. Pro vytvoření mapových dlaždic byly využity nástroje firmy ESRI, a to na tvorbu dlaždic ArcGIS PRO a na zpřístupnění do interní sítě ArcGIS SERVER, kde mapové dlaždice fungují jako služba a lze je načítat nad jinými mapovými podklady.
 

Obr. 6 Výsledná mozaika	Obr. 7 Ukázka 3D modelu (mračna bodů)

Na počátku zpracování dat docházelo k obtížím, kdy při spuštění tvorby mozaiky docházelo k pádu aplikace. Tento problém se po delší době podařilo vyřešit spouštěním jednotlivých kroků procesování dat samostatně a úpravou parametrů. Závěrem lze konstatovat, že požár v Hřensku byl zlomový okamžik pro HZS ČR, zejména pro využívání technologií UAV a zpracování dat v CDS. Ale přineslo to nová poznání, která se budou moci využít v budoucnu.

Ing. Jakub JECH, Ing. Zdeněk ČERVENKA, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Seznam použitých zdrojů:

[1]    Air Force [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://www.af.mil/About-Us/Fact-Sheets/Display/Article/104469/mq-1b-predator/
[2]    Collis, R. T. H. (1970). Lidar. Applied optics, 9(8), 1782-1788.
[3]    České Švýcarsko [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné z: https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/ceske-svycarsko
[4]    DJI Phantom Series [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné z: Google Ngram [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné z: https://books.google.com/ngrams/graph?content=drone%2CUAV&year_start=1800&year_end=2019&corpus=en-2019&smoothing=3
[5]    Google Ngram [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné z: https://books.google.com/ngrams/graph?content=drone%2CUAV&year_start=1800&year_end=2019&corpus=en-2019&smoothing=3 
[6]    Hasičský záchranný sbor ČR – Twitter [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://twitter.com/hasici_cr/status/1609123118106263553?s=20&t=lNg84baWHgVBLXfETMRxhw
[7]    Kania, P. (2007). Infračervená spektrometrie. PRAHA: VŠCHT PRAHA [cit. 2018-04-25]. Dostupné z: https://www.vscht.cz/files/uzel/0005766/Infra% C4% 8Derven% C3% A1+spektrometrie.pdf
[8]    Letecká informační služba [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupné z: https://aim.rlp.cz/?lang=cz&p=uas-drony 
[9]    Pix4D – processing steps [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://support.pix4d.com/hc/en-us/articles/115002472186-Processing-steps 
[10]   Požár národního parku České Švýcarsko [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://www.hzscr.cz/clanek/hzs-usteckeho-kraje-menu-informacni-servis-zpravodajstvi-2022-cervenec-pozar-narodniho-parku-ceske-svycarsko.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d 
[11]    Stop! Sečení srnčat [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné z: https://stopsecenisrncat.cz/drony-a-termovize