HZS Plzeňského kraje  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nejstarší hasičská stanice v republice slaví 110 let

 

Historie sboru plzeňských hasičů z povolání se začala psát dne 1. března 1892, kdy plzeňská městská rada ustanovila svým výnosem první hasiče z povolání. Dne 15. března 1892 nastoupilo do služby prvních šest mužů. Hasičská strážnice byla zřízena v Exlově dvoře vedle radnice (dnešní Císařský dům s infocentrem na náměstí Republiky).

V roce 1908 byla zřízena hasičská strážnice v místech bývalé obecní kuchyně v Otakarových sadech (dnes sady 5. května). V témže roce dostal sbor k užívání také prostory v Panském mlýně, kam byla přesunuta ústřední stanice s telegrafem a ve dvoře mlýna byla přistavěna kůlna pro další hasičské stříkačky a stáj pro dva páry koní. Obě budovy stály nedaleko od sebe a sloužili hasičům v letech 1908 až 1913 (v těchto místech dnes stojí hotel Marriott).

    Dne 3. května 1913 se hasičský sbor města Plzně přemístil do upraveného objektu Rostova dvora v Jízdecké ulici, kde sídlí dodnes. Některé prostory dvora stále patřily stájím 35. pěšího pluku, ale v následujících letech sbor převzal celý objekt. Výjezdová komunikace vedla tehdy Jízdeckou ulicí na Palackého náměstí, teprve později vznikla ulice Pobřežní, která je výjezdovou komunikací dodnes. V roce 1915 zde byla postavena cvičná ocelová věž. Montáž provedli pracovníci Mostárny škodových závodů. Tato věž dominovala areálu stanice až do roku 2015, kdy byla zbourána v rámci rekonstrukce stanice.

Od r. 1913 do roku 2004 byla stanice v Pobřežní ulici centrální hasičskou stanicí města Plzně. Od roku 2004 nese označení hasičská stanice Plzeň Střed  a je tzv. typu P3.

V současnosti na stanici slouží velitel stanice a 36 příslušníků ve třech směnách. V posledních několika letech probíhala modernizace prostor areálu stanice. Největší úpravy byly provedeny v letech 2015 a 2016, kdy došlo k celkové opravě vnitřních prostor, přístavbě garážových stání a k úpravě povrchů před budovami, a to nákladem ve výši 37,7 mil. Kč. Stanice Střed je tak v současné době nejmodernější stanicí na Územním odboru Plzeň.

Zásahový obvod stanice Střed zahrnuje historické centrum města s mnoha cennými stavbami, dále pak část východního, jižního a západního předměstí Plzně, velké množství průmyslových podniků v lokalitě Borská pole, v areálu bývalých Škodových závodů, rozsáhlé prostory pivovary Gambrinus a Plzeňský Prazdroj, objekt Plzeňské Teplárny nebo Zimní stadion s kapacitou přes 8.000 diváků. Ve Štruncových sadech se pak nachází fotbalový stadion FC Viktoria Plzeň. Celkem se v zásahovém obvodu stanice nachází 333 objektů s vysokým či zvýšeným požárním nebezpečím a se složitými podmínkami pro zásah. Z tohoto počtu je 137 objektů připojeno EPS na PCO. V zásahovém obvodu je několik výškových dominant, například Katedrála sv. Bartoloměje, která dosahuje výšky necelých 103 m, či Mrakodrap Bohemia (dříve Hutní projekt). V této aglomeraci je též přítomno několik objektů tzv. velkých shromaždišť osob, mezi kterými je třeba zmínit Fakultní nemocnici Bory, nákupní centra (PLAZA, AREA Bory, Berounka Park, Borská pole), areál Západočeské univerzity v Plzni na Zeleném trojúhelníku, či obě budovy divadla J.K. Tyla. Zásahovým územím také prochází dálnice D5 Praha – Rozvadov a železniční koridor Praha – Plzeň.  Z vodních ploch je to pak vodní nádrž České údolí, ležící na řece Radbuze, o ploše 151 hektarů. V centru města se řeka Radbuza stéká s řekou Mží a společně odtékají jako řeka Berounka.

     Díky strategické poloze stanice Střed v centru města je hasičskou stanicí s nejvyšším počtem výjezdů v Plzeňském kraji (cca 1400 zásahů ročně).

nprap.Bc. Petr Slach DiS.
npor. Ing. Martin Roháč

vytisknout  e-mailem