Kombinace ohně, vysokých teplot vzduchu a suchých porostů je z pohledu hasičů velmi riziková. Obzvláště v přírodě může napáchat značné škody. Hasiči za letní měsíce každoročně evidují zvýšený počet požárů zejména v travních, polních a lesních porostů způsobených neuhašenými táboráky, odhozenými nedopalky cigaret či od jisker ze zemědělské techniky nebo projíždějících vlaků. A právě k požárům v přírodním prostředí vyjíždíme od začátku července častěji než kdykoli jindy v průběhu roku.

Vlivem klimatických změn je přírodní prostředí značně vyschlé, travní porosty přeschlé, lesní pozemky vysušené. Ze zkušeností víme, že za většinou požárů stojí lidská neopatrnost a nedbalost a nedovolené rozdělávání ohně nebo pálení biologického odpadu. A to vše bez ohledu na povětrnostní podmínky – sucho, slunečno a vítr. Přestože naše statistiky mluví jasně, pro letošní léto zatím příliš neplatí. Požárů z lidské nedbalosti evidujeme zatím jen minimální množství. Většina našich požárů jsou požáry skladů obilnin a pícnin a polí často v kombinaci se zemědělskou technikou.

Proto Vám uvádíme přehled povinností, rad, pravidel a doporučení, která jsou podstatná pro to, aby nedošlo ke zbytečnému vzniku požáru, kterému se dá vhodnou činností Vás všech předejít.

Základní povinnosti jsou uvedené v zákoně č. 133/1985 sb., o požární ochraně, v platném znění, ze kterého vyplývají mimo jiné i obecně povinnosti při zacházení s otevřeným ohněm a to např.:

Fyzická osoba je povinna:

• počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
• plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
• vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
• oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
• dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
• Dále je nutné si připomenout, že zákon jednoznačně zakazuje vypalování porostů!!!

Co mě čeká při porušení platné legislativy?

• podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona.
  • Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 25 000,- Kč.
• Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.
  • Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku podle § 76 odst. 2 písm. m) citovaného zákona. Za tento přestupek jim může být uložena pokuta až do výše 500 000,- Kč.

Proto zde uvádíme několik rad od hasičů, jak v přírodě nezpůsobit požár a neohrozit tím sebe či další osoby:

• V přírodě se, pokud můžete, vyhněte použití zdrojů otevřeného ohně (sirky, cigareta, zapalovač, vařič). Stačí málo, třeba nenápadná jiskra spadlá do jehličí, a můžete svou neopatrností způsobit požár.
• V lesích je celoročně zakázáno kouřit, zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.
• Pokud budete rozdělávat otevřený oheň, je toto možné jen na místě vzdáleném minimálně 50 metrů od okraje lesa a 100 metrů od stohů. Zcela zakázáno je rozdělávat oheň na místech se vzrostlým porostem (lesy, louky, pole i strniště). V případě porušení tohoto nařízení můžete být pokutováni až do výše 15 000,-, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až na 25 000,-.
• Nikdy nerozdělávejte oheň pod větvemi stromů, na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů. Ideální pro rozdělání ohně je hliněný podklad.
• Při teplém a suchém počasí a za silného větru doporučujeme v přírodě nebo na volném prostranství oheň vůbec nerozdělávat.
• Od hořícího ohně neodcházejte, dohlížejte na něj, po skončení pálení jej důkladně zalijte vodou, vyhrabte zbytky dřeva, spáleniště s popelem překryjte vrstvou zeminy.
• Dodržujte zákaz vypalování trávy a porostů.

Pokud není nezbytně nutné, vyvarujte se v tomto období jakéhokoli zakládání ohně v přírodě!!!

Na co dalšího si při vysokých teplotách dát pozor:

• Vyhněte se nebezpečné manipulaci s vysoce hořlavými kapalinami (benzín, nafta, barvy, petrolej, olej). Při vysokých teplotách se více odpařují a tím pádem roste i riziko, že dojde ke vznícení a výbuchu jejich hořlavých výparů. Hořlavé kapaliny skladujte v souladu s návodem výrobce, v uzavřených nádobách na bezpečných místech z dosahu dětí, rozhodně ne v blízkosti zdroje otevřeného ohně (svařování, topidla) a ani na slunci. Hořlavé kapaliny neukládejte ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení. Pamatujte, že v běžné garáži lze uskladnit maximálně 40 litrů pohonných hmot (pro nákladní automobil 80 litrů).
• Při vysokých teplotách roste riziko i při zacházení s hořlavými plyny. Např. plynový zapalovač ponechaný za sklem automobilu vystavenému vysokým teplotám představuje doslova časovanou bombu, která dokáže vašeho plechového miláčka nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění.
• Se zvýšenou opatrností je nutné zacházet i s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!!! Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, mohl by se tedy hromadit u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťuje ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezte ale přístup dětem k nim.
• Požár může způsobit i rozžhavený výfuk (katalyzátor) automobilu, který se dostane příliš blízko suché trávy či jiných hořlavin. Proto pozor na parkování aut v přírodě.

Rady pro zemědělce

Zemědělci by měli svou techniku ještě před žněmi zkontrolovat, včetně elektroinstalace a palivové soustavy, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a k požáru. Stroje by měly být opatřeny lapači jisker a funkčními přenosnými hasicími přístroji.

Základní rady pro zemědělce:

• Při sklizni obilí přednostně sklízet obilný porost na ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací, železničních tratí).
• Mechanizační prostředky používané při sklizni a uskladňování vybavit vhodnými hasicími přístroji, stroje udržovat v řádném technickém stavu, pravidelně je čistit od nánosů olejů a organického prachu.
• Veškerou techniku určenou pro žňové práce zabezpečit proti možnému způsobení požáru, (např. lapače jisker na výfucích, kryty horkých součástí strojů) a vybavit vhodnými spojovacími prostředky v případě potřeby přivolání pomoci (radiostanice, telefon).
• Mít připravenou dostatečnou zásobu vody v cisternách nebo fekálních vozech. Nespotřebovávat vodu z nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům.
• Při sklizni obilovin a řepky pole rozdělit ochranným pruhem proti přenosu požáru na části o velikosti max. 25 ha. Oborat nově založené stohy na strništi v šíři 10 m. Po sklizni strniště co nejrychleji zorat. Mít připraven na poli traktor s pluhem k oborání případného místa požáru.
• a nepoužívat otevřený oheň v blízkosti polí a uskladněných materiálů.
• Materiál náchylný k samovznícení neskladovat vlhký a nedosušený.
• V každém skladu stébelnatých látek provádět pravidelná měření teploty skladovaných hmot.

Nebezpečí při koupání

Jednou z možností, jak přečkat vysoké tropické teploty, je strávit den u vody.

Připomeňme si, na co je třeba myslet při koupání či sjíždění vodních toků:

• Nikdy neskákejte do vody uhřátí, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
• Nikdy neskákejte do neznámé vody, nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné nebezpečné předměty.
• Nikdy nepřeceňujte své plavecké schopnosti, a to i v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možnými svalovými křečemi, podchlazením či náhlou změnou počasí.
• Nikdy se nekoupejte, pokud jste pod vlivem alkoholu.
• Nikdy se nekoupejte za tmy, kdy hrozí ztráta orientace.
• Nikdy nechoďte do vody za bouřky.
• Při vodáctví hrozí největší nebezpečí při sjíždění splavů, nezapomínejte proto na nezbytné vodácké vybavení, jako jsou helmy a vesty.
• Nenechávejte jet na lodi či raftu samotné děti, v každé lodi by měla být zkušená dospělá osoba.
• Pozor na pohyb na březích, které mohou být podemleté a kde může dojít k uklouznutí a následnému pádu do vody.

Pokud na záchranu sami nestačíte, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí, a zavolejte záchranáře!!! Snažte si co nejlépe zapamatovat místo, kde jste tonoucího naposledy viděli.

Zdravotní komplikace

Vysoké teploty, přímé sluníčko a nedostatek tekutin mohou být v parných dnech příčinou různých zdravotních potíží, jakou jsou například přehřátí organismu, úžeh, úpal nebo teplotní šok. Proto tedy:

• Dbejte na dostatečný příjem tekutin minimálně v objemu 3 litry za den. Vhodná je především čistá voda, minerálky nebo chlazené slabé čaje. Tekutiny by neměly být ledové ani příliš sladké, protože to může vyvolávat křeče.
• Omezte příjem alkoholu, kávy a nápojů s kofeinem, které organismus dehydratují. Vyhněte se také velmi sytým jídlům, jejichž trávení organismus nadměrně zatěžuje. Naopak zařaďte do jídelníčku zvýšené množství ovoce, salátů a studených polévek.
• Noste vhodné oblečení, ideálně z lehkých materiálů, volné a ve světlých barvách, protože pomáhá bránit přehřátí organismu.
• Pokud možno nepobývejte na přímém slunci, při pobytu venku používejte klobouk, sluneční brýle, ochranné krémy a další prostředky na ochranu proti slunci.
• Při pobytu v místnosti dbejte na správné nastavení klimatizace, která by měla být nastavena maximálně o 5 až 7 stupňů níže, než je venkovní teplota. K ochlazení je někdy lepší využít menší větrák nebo klasický vějíř.
• Odpojte nepotřebné elektrospotřebiče, které zvyšují teplotu v místnosti, a zatáhněte závěsy či žaluzie, abyste zamezili přímému přístupu slunce. Větrejte pouze brzy ráno nebo pozdě večer.
• Tepelnou rovnováhu organismu lze během tropických dní podpořit několikrát denně vlažnou sprchou.
• Nepřeceňujte své schopnosti, přizpůsobte svůj denní režim náročnějším podmínkám, zařazujte do své činnosti častější přestávky a snažte se vyhnout vyčerpání organismu. Pokud máte jakékoliv zdravotní problémy, vyvarujte se většiny namáhavých aktivit.

Pokud u sebe nebo u svých blízkých rozpoznáte příznaky přehřátí organismu, poskytněte první pomoc a v případě potřeby vyhledejte lékařskou pomoc či přivolejte zdravotnickou záchrannou službu!!!