Pátek třináctého je v mnoha zemích považován za nešťastný den. Chorobná obava z tohoto data se nazývá paraskavedekatriafobie nebo též friggatriskaidekafobie a jedná se o speciální formu fóbie z čísla 13. Tolik citace z wikipedie.

Hasiči chtějí tento datum změnit, abyste se pátku třináctého prostě a jednoduše nebáli. Proto každý rok přinášíme jedno téma, kterým chceme veřejnost informovat o tom, jak se v dané situaci chovat a co dělat. Letos na téma topná sezóna – jak připravit topidlo na zimu a kontrola spalinové cesty.

Uskladnění topiva

Mezi základní povinnosti fyzických osob patří povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, dle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Některé podmínky požární bezpečnosti u fyzických osob, týkající se hořlavých nebo požárně nebezpečných látek nám stanoví § 44 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.  Další podmínky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. A dále v ČSN 06 1008 – Požární bezpečnost tepelných zařízení, ČSN 49 0071 – Uspořádání skladů dřeva z hlediska požární bezpečnosti a ČSN 73 0833 – Požární bezpečnost staveb, budovy pro bydlení a ubytování.

Tuhými palivy se rozumí především koks, antracit, černé uhlí, hnědé uhlí, lignity a brikety.  Briketové třísky a zlomky se považují za prach a jejich skladování se nedoporučuje.

Hlavní zásady při skladování tuhých paliv:

• jednotlivé druhy paliv se musí skladovat odděleně (nesmí se navzájem mísit),
• plochy, na kterých je palivo skladováno, musí být urovnány, vyčištěny, nesmí se na nich držet voda,
• vhodným povrchem je beton, betonové panely s mezerami vyplněnými pískem nebo tvrdý zemitý podklad,
• podkladem nesmí být železitá škvára, jíl, cihlová drť nebo další materiály, které prokazatelně zrychlují proces samovznícení,
• v blízkosti se nesmí vyskytovat žádné zbytky jiných hořlavých materiálů (dřevo, papír, sláma a jiné).

Nejrizikovějším faktorem je vlhkost, proto je třeba dbát na to, aby do skladovacích prostor nezatékalo a byl nad palivem dostatečný prostor pro odvětrávání. V žádném případě není možné naskladňovat vlhké palivo. Stane-li se, že nám před naskladněním zmokne, musíme počkat, než znovu vyschne.

U nově navezeného paliva je nutné provádět každodenní kontrolu, později můžeme kontrolovat jednou týdně. Sledujeme stav paliva především v souvislosti s jeho teplotou, stopami vodní páry nebo dýmu (pozor na výskyt oxidu uhelnatého). Že se mění teplota uhlí, poznáme i pouhým dotykem, pro přesnější hodnoty můžeme použít speciální zásuvnou tyč do paliva. Zjistíme-li teplotu mezi 40-50 stupni Celsia, měli bychom hromadu přeházet, aby došlo k ochlazení. Překročí-li teplotu 65 stupňů Celsia, musíme palivo okamžitě přesunout na jiné volné místo, kde ho uskladníme do vrstvy vysoké maximálně několik desítek cm a necháme ho vychladnout.

Preventivní zabezpečení domácnosti – PHP, detektory kouře a plynů, SHS, PCO, EPS

Z mnohaletých zkušeností a statistik záchranných složek IZS jasně plyne, že včasné zjištění požáru nebo úniku nebezpečných plynů je zásadním faktorem pro záchranu lidských životů a záchranu majetku. Z tohoto hlediska je v našich životech neopominutelná prevence v rámci celoživotního vzdělávání občanů všech věkových kategorií v oblasti požární ochrany, ale i prevence z hlediska preventivních opatření v rámci bezpečnosti našich domácností. Preventivní zabezpečení domácnosti z hlediska požární bezpečnosti můžeme v zásadě rozdělit na zabezpečení organizační a zabezpečení technické.

Mezi organizační zabezpečení lze jednoznačně fyzickým osobám doporučit včasné a pravidelné provádění legislativou předepsaných kontrol a revizí vybraných technických zařízení, které jsou závazné pro právnické a podnikající fyzické osoby. V domácnosti se tedy jedná především o doporučení pravidelných kontrol a revizi elektrických rozvodů a elektrických spotřebičů, plynových rozvodů a plynových spotřebičů. U budov se jedná také o doporučení pravidelných kontroly a revizí hromosvodů. Dále je nutné hovořit např. o provádění pravidelných kontrol topidel na tuhá, kapalná a plynná paliva a o povinnosti pravidelné kontroly jejich spalinových cest, vyhláška č. 34/2016 Sb., vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Pokud hovoříme o technickém zabezpečení domácností, jedná se o technická zařízení, která nám pomohou uhasit včas zjištěný vznikající požár. V domácnostech jsou k tomuto účelu nejvíce užívané přenosné hasicí přístroje. Nejvhodnější jsou přenosné hasicí přístroje, které obsahují jako hasivo speciální prášek, práškové hasicí přístroje s minimální hasicí schopností 34a. Toto hasivo je nevodivé a jeho hasící účinek je založený na izolačním efektu. Tyto přístroje můžeme použít na požár elektrických zařízení pod proudem, na pevné hořlavé látky i na hořlavém kapaliny.

Včas zpozorovat požár nebo únik nebezpečných plynů (metan, propan-butan, oxid uhelnatý) nám pomůžou technická zařízení, která reagují na kouř při vzniku požáru nebo na určitou hladinu koncentrace plynů při úniku těchto plynů do prostoru budovy. Hovoříme tedy o detektorech kouře a detektorech nebezpečných plynů, které mohou být autonomní (schopné samostatného provozu bez napojení na další zabezpečovací zařízení budov). Tento autonomní systém se používá nejčastěji v domácnostech. V administrativních budovách, v obchodních centrech nebo výrobních závodech se nejčastěji využívá elektrická požární signalizace (EPS), jejíž detektory jsou napojeny na specializovanou ústřednu buď se stálou obsluhou, nebo fungují automaticky přes ústřednu bez obsluhy na pult centrální ochrany Hasičského záchranného sboru ČR.

S rozvojem technologií a systémů GSM, tedy digitálních mobilních sítí, pro zabezpečení domácností mnoho občanů běžně využívá elektrická zabezpečovací zařízení k ochraně obydlí před vniknutím cizích osob. Tato dnes již poměrně rozšířená, cenově dostupná zařízení ve výši od několik tisíc korun, lze doplnit o bezdrátové detektory kouře a bezdrátové detektory nebezpečných plynů, které umístíme dle potřeby do místností s největším rizikem (kuchyň, kotelna, garáž apod.). V okamžiku vzniku mimořádné události se rozezní nejenom domovní siréna, ale občan dostane prostřednictvím GSM modulu SMS zprávu o vzniku mimořádné události s popisem o jaký poplach se jedná (narušení objektu, únik plynu nebo vznik požáru) a v jaké části objektu k události došlo (závislé od typu, počtu a umístění jednotlivých detektorů). SMS zprávy lze rozesílat na více telefonních čísel, které si uživatel nadefinuje do GSM modulu. Tyto moderní GSM systémy lze ovládat jednak přímo ze samotné ústředny umístěné v obydlí nebo přímo z aplikace ve svém mobilním telefonu. O bezpečí svého domova a své rodiny máme tedy přehled, i když jsme mimo něj.

Rizika vzniku požáru v domácnosti

Mezi požáry, ke kterým hasiči během celého roku vyjíždějí, patří také mimo jiné požáry domácností, bytových jednotek nebo domů. Požáry v domácnostech mívají nejtragičtější následky, každoročně jsou při nich usmrceny desítky osob, zraněny stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun.

Mezi nejčastější příčiny požárů v domácnostech patří nedbalost při kouření, zacházení s otevřeným ohněm, neopatrnost při vytápění domů, technická závada nebo úmyslné zapálení. Většina požárů je způsobena lidským činitelem.

Mezi rizika vzniku požáru v domácnosti patří:

• vaření (zapomenuté jídlo na vařiči),
• kouření (nevhodně odložené nedopalky cigaret),
• otevřený oheň (svíčky ponechané bez dozoru v blízkosti hořlavé látky, zapalování kamen s použitím benzínu),
• vytápění (nedodržení bezpečnostních pravidel, špatná údržba topidel a kouřovodů, nevhodně uskladněná topiva),
• používání elektrických spotřebičů (technická porucha, znečištění a zaprášení přístrojů, nedodržení návodu pro obsluhu spotřebiče, neprovedení servisních prohlídek a revizí),
• přítomnost nebezpečných plynů v domácnosti (při vaření zemní plny, propan-butan; při vytápění a ohřevu vody – zemní plyn, propan-butan, oxid uhelnatý).

Vzniku požáru se dá předcházet dodržováním několika zásad:

• při vaření nenechávat tepelně připravované potraviny bez dozoru (při vzplanutí oleje NEHASIT VODOU, oheň udusit poklicí, plechem nebo navlhčenou utěrkou),
• v blízkosti vařiče neodkládat hořlavé předměty (utěrky, papírové ručníky),
• udržovat dohled nad otevřeným ohněm (svíčky, aromalampy, prskavky, adventní věnce, krby nikdy nenechávat bez dozoru),
• při kouření dbát na dokonalé uhašení, neodkládat cigarety na hořlavý materiál,
• při používání elektrických spotřebičů dbát na pokyny v návodu, nepřetěžovat elektrické zásuvky a prodlužovací kabely, dodržovat termíny prohlídek a revizí, při bouřce nebo dlouhodobé nepřítomnosti odpojit elektrický spotřebič ze zásuvky, při požáru spotřebiče NEHASIT VODOU,
• zajišťovat čištění topidel, spalinových cest a komínů (vymetání sazí v komíně, vybírání vychladlého popela, kontrola technického stavu kouřovodu, kontrola komínů a topidel před začátkem topné sezóny a po její skončení),
• řádně a bezpečně ukládat hořlavé materiály a látky majících sklon k samovznícení (seno, bavlna, uhlí),
• hořlavé, výbušné a toxické látky skladovat pouze v určených množstvích a prostorách, mimo společné prostory obytných domů.

Elektrické spotřebiče – napájení, čtení návodů, správné užívání apod.

Bez elektrických spotřebičů si dnešní život ani neumíme představit, ale jen málokdo si uvědomuje, jak mohou být tyto přístroje nebezpečné. Nejčastějším důvodem, který může způsobit požár na elektrickém přístroji je technická porucha, lidská nedbalost či nedodržování přiloženého návodu obsluhy těchto spotřebičů.

Elektrické spotřebiče je nutné kupovat pouze u odborných prodejců a nepořizovat zboží pochybného původu bez záručního listu a označení „CE“.  Udržovat dobrý technický stav elektrických spotřebičů včetně rozvodů elektrické energie, plynu, topidel ad.. Nepřetěžovat elektrické zásuvky ani prodlužovací kabely (několik zapojených přístrojů přes rozdvojku může přetížit zásuvku a způsobit zkrat nebo i požár). Nebezpečí požáru znamenají i silně zaprášené přístroje, proto povrch i vnitřek přístrojů, odpojených od sítě, je nutné pravidelně čistit. Zároveň zabezpečit pravidelné servisní prohlídky a revize.

Při dlouhodobé nepřítomnosti nebo bouřce zkontrolujeme a odpojíme spotřebiče vytažením přívodního kabelu ze zásuvky. 

Baterie – nabíjení, skladování, likvidace apod.

Hasičský záchranný sbor ČR registruje zvyšující se počet případů požárů v souvislosti s nabíjením nejpoužívanějších akumulátorů s obsahem Lithia - Li-ion, Li-Pol („lithiové akumulátory“).   Lithiové akumulátory nalézají čím dál větší uplatnění na trhu a jsou používány v širokém spektru výrobků (mobilní telefony, elektronické cigarety, hračky, modely, power banky, elektrokola atd.). Jsou uživatelsky velmi přívětivé (malý či žádný paměťový efekt, vysoká kapacita, malé rozměry atd.), nicméně používání těchto akumulátorů má i svou stinnou stránku.

Lithiové akumulátory jsou náchylné na správnost nabíjení a na bezvadný stav. I při mírném přebíjení či podbíjení, případně při mechanickém poškození obalu, může dojít při nabíjení ke vzniku požáru, roztržení akumulátoru a k ohrožení přítomných osob a případně ke vzniku velkých materiálních škod. Proto důrazně upozorňujeme na dodržování zejména těchto základních pravidel:

• před započetím nabíjení vizuálně zkontrolujte, zda není akumulátor jakkoliv poškozen (mechanicky – např. zmáčknutí, zářezy, poškození obalu proražením, nafouknutí atd., chemicky – koroze, oxidace kontaktů, vytečení akumulátoru apod.). Pokud je akumulátor poškozen, pak nabíjení vůbec nezahajujme,

• používejme pouze originální nabíječky dodané či schválené výrobcem (používání neoriginálních či výrobcem neschválených nabíječek může být velmi nebezpečné). Rovněž zkontrolujme, zda nabíječka nevykazuje znaky poškození či nestandardního chodu (např. zlomené kontakty, poškozené vodiče apod.). Pokud je nabíječka poškozena, pak nabíjení vůbec nezahajujme,

• důsledně si prostudujme a dodržujme návod výrobce, zejména s důrazem na postup a bezpečnost při nabíjení. Většina výrobců mimo jiné uvádí, že při nabíjení nelze nechat akumulátor bez dozoru. Pokud musíme opustit obydlí v průběhu nabíjení, odpojme nabíječku od zdroje elektrické energie. V nabíjení pokračujme až po návratu domů, kdy budeme mít nabíjení pod dozorem.

V případě, že při nabíjení dojde k požáru, odpojme přívod elektrické energie do nabíječky a nabíjeného akumulátoru (např. vytáhnutím přívodní šňůry ze zásuvky, případně shozením jističe příslušného zásuvkového obvodu) a pokusme se, pokud je to možné, požár uhasit. Při požáru nabíjeného akumulátoru může dojít k jeho „rozstřelení“ do okolí a k možnému popálení přítomných osob.

Skladování, životnost akumulátorů:

• skladujme a používejme je při nižších teplotách (5-15°C). S rostoucí teplotou životnost klesá. Zchlazení na -35°C životnost nenaruší. Vnitřní elektrolyt ale zmrzne okolo −40°C,
• nenechávejme zbytečně dlouho plně nabité nebo úplně vybité baterie stát,
• neudržujme je stále při 100% nabití. Ideální je udržovat akumulátor mezi 20%-80% kapacity. Při 40% nabití je životnost zhruba 3x delší,
• nevybíjejme do úplného vybití, dlouhodobé vybití vede k jejímu zničení.

Staré a nepotřebné  baterie a akumulátory nepatří do netříděného komunálního odpadu, naopak je předejme do sběrných míst, ze kterých putují k opětovnému použití nebo k samotné recyklaci.

Pravidla provozu topidel, revize komínů, kouřovodů

Právní rámce k čištění, kontrolám a revizím je zakotven v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Základní lhůty pro čištění spalinové cesty spotřebiče paliv do 50 kW při celoročním provozu jsou: 3x ročně u spotřebiče na pevná paliva, 2x ročně na kapalná paliva a 1x ročně na plynná paliva.  Zákon o požární ochraně umožňuje také občanům, pokud jsou toho schopni, si čištění provést svépomocí.

Jednou do roka ale musí být provedena kontrola spalinové cesty oprávněným kominíkem. O provedené kontrole je oprávněná osoba (kominík) povinná vydat do 10 pracovních dnů písemnou zprávu, kterou majitel nebo provozovatel spalinové cesty prokazuje splnění stanovené povinnosti. V případě nedodržení povinností stanovených v souvislosti s používáním spalinových cest, hrozí majiteli nebo provozovateli sankční postih v případě fyzických osob až do výše 10 tis. Kč a v případě vzniku požáru až do výše 25 tis. Kč. V případě právnických a podnikajících fyzických osob může být udělena sankce až do výše 100 tis. Kč.

Kontrola spalinových cest se provádí po jejím vyčištění posouzením:

• zda stav a provedení spalinové cesty v době kontroly odpovídá technickým požadavkům, podle kterých byla navržena a provedena a bylo zahájeno její užívání,
• zda stav a provedení spalinové cesty zajistí, aby byly bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší spaliny od všech připojených spotřebičů,
• zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke spalinové cestě a k jejím vybíracím, vymetacím, kontrolním, měřícím a čisticím otvorům,
• zda je dodržena bezpečná vzdálenost spalinové cesty od hořlavých předmětů a stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F,
• zajištění požární bezpečnosti stavby, zvláště při prostupu spalinové cesty vodorovnými a svislými stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou,
• nedošlo-li ke změně jejího stavebně technického stavu.

Revize spalinové cesty se provádí:

• před jejím uvedením do provozu nebo při každé stavební úpravě komínu,
• při změně druhu paliva připojeného spotřebiče,
• před připojením spotřebiče do nepoužívané spalinové cesty,
• před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty,
• po komínovém požáru,
• při vzniku trhlin ve spalinové cestě, popř. při důvodném podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.