Nadace policistů a hasičů má nového ředitele
s 6

Aplikace vyhlášky ke spalinovým cestám
s 9

Požár průmyslového areálu cihelny v Kadani
s 12

Taktické cvičení v zóně havarijního plánování JE Dukovany
s 16

Role krajských hygienických stanic v krizovém řízení
s 18

Plánování věcných zdrojů pro řešení krizových situací
s 22

Institut ochrany obyvatelstva pokračuje v mezinárodních vzdělávacích aktivitách
s 28

Hasiči soutěžili o mistrovské tituly již po padesáté
s 32

Hlasujte v anketě Dobrovolní hasiči roku 2023
34

Oblast komínů, kouřovodů, spalinových cest, ale i oblast plynových spotřebičů, z hlediska požární a též provozní bezpečnosti jsou od nepaměti spjaty s činností hasičů. Zjevně nejméně od doby císařovny Marie Terezie a vydání tzv. „ohňových patentů“ je oblast komínů a dnes obecně oblast spalinových cest pod patronací hasičů (a jistě to není jen tím, že máme stejného patrona sv. Floriána).



Již je tomu více než 13 let, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tento předpis nahradil původní vyhlášku č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, která byla v oblasti četnosti čištění komínů mnohem přísnější. Tato vyhláška zastarala nejen morálně, právně, ale už neodpovídala novým vědeckým poznatkům. Asi nemá cenu se nadále přesvědčovat o potřebnosti nové právní úpravy v oblasti požární ochrany v návaznosti na bezpečnost spalinových cest. 

Následně byla přijata zákonná úprava do zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a to při nové právní úpravě zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky v roce 2015. A byla přijata i nová podzákonná norma, vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Pojem „spalinová cesta“ je zaveden v evropských technických normách, kde je definován jako dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Pojem spalinová cesta tedy v sobě zahrnuje celé vedení spalin od spotřebiče do volného ovzduší. Definice spalinové cesty tak, jak ji uvádí zmíněná evropská technická norma, uvedená v § 43 odst. 2 zákona o požární ochraně.

Zákon o požární ochraně spolu s vyhláškou č. 34/2016 Sb. upravuje oblast spalinových cest z hlediska jejich uvádění do provozu, samotného provozu a údržby. Právní úprava konkrétně zakládá povinnost čištění, kontroly a revize spalinové cesty s tím, že zároveň uvádí, kdo je k takovým úkonům oprávněn. Dotčená ustanovení poskytují jistou formu garance pro majitele/provozovatele spalinové cesty, že v případě provozování spalinové cesty podle zákona o požární ochraně, neplyne z jejího provozu žádné potenciální nebezpečí. 

Dotčená ustanovení představují ochranu majitele/provozovatele z povahy věci pro případ nenadálé události mající původ v provozu spalinové cesty (zejména v rámci možných následků mimořádné situace, pokud nastane, např. požár spalinové cesty). Pokud jsou splněny podmínky požadované právní úpravou (písemná zpráva o čištění, kontrole a zpráva o revizi spalinové cesty) a dojde k požáru, je vyloučena správně trestní či případně až trestněprávní odpovědnost provozovatele spalinové cesty v důsledku vady v provozu spalinové cesty. Naopak lze uvažovat o správně trestním postihu revizního technika spalinových cest, protože lze presumovat neprovedení revize spalinové cesty stanoveným způsobem, eventuálně toho, kdo neprovedl řádně čištění a kontrolu (kominík jako oprávněná osoba). 

Daná úprava má silný prevenční dopad. Platí, že pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku tykajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.

V daných souvislostech není vůbec bez zajímavosti statistický pohled na tuto problematiku. Zatímco v roce 2010 (tedy před nabytím účinnosti předmětného nařízení vlády) bylo zaznamenáno 1 079 požárů od komínových těles, v roce 2011 došlo k 878 požárům této sledované skupiny. Jedná se tedy o téměř 20% pokles, který je možné s velkou mírou pravděpodobnosti přičíst na konto dobré informační kampani týkající se nařízení vlády o čištění komínů a následně nárůstu zájmu o kontrolu a údržbu spalinových cest u veřejnosti. Tedy rozhodně v rámci započetí tehdejší právní úpravy v praxi, bylo jednoznačné, že nastalo snížení požárů od spalinových cest. Od roku 2015 se zpřesnila statistika, kdy došlo k určitému rozšíření celé oblasti požárů v rámci spalinových cest. A poslední roky ukazují, že počet požárů je stále celkem vysoký, což dokládá následující tabulka (roky 2020 až 2022 zjevně souvisejí s pandemií COVID-19, kdy lidé byli doma a více topili v zimním období). Zcela zásadní je však skutečnost, že v posledních dvou letech došlo k významnému poklesu požárů způsobených vadnými komíny – oproti průměrným 314 požárům za roky 2010 až 2020 to bylo v roce 2021 jen 163 a v roce 2022 pouze 127 požárů staveb. Ostatní požáry (viz graf) se omezily pouze na vnitřní část komínů a nerozšířily se na ostatní konstrukce.

Problematika spalinových cest je úzce spjata s problematikou spotřebičů paliv. Toto sepjetí „našlo“ odraz v právní úpravě podle vyhlášky č. 34/2016 Sb. / Příloha č. 2 “Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty“. I v tomto případě je reflektována požární bezpečnost. Fakt, že u spotřebičů na plynná paliva z hlediska jejich provozu vzniká menší tvorba usazenin, resp. jejich zanášení může trvat delší dobu, je zohledněn v tom, že jejich pravidelné čištění a kontrola jsou nastaveny jen jednou do roka (oproti běžným 2 – 3). Čištění nebo kontrola spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.

V této souvislosti lze odkázat na „ojedinělý“ návrh jednoho z dobrovolných spolků, kde se v obecné rovině snaží vyložit zákon o požární ochraně jinak, než je jeho smysl. Jak vyplývá z úvodního ustanovení zákona o požární ochraně, deklaruje účel zákona „… vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech …“, kdy právě dovětek „a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech“ dokládá, že celý zákon není jen o požární ochraně, ale o ochraně obecně, kdy zasahují jednotky požární ochrany. Proto je výklad, že „zákon o požární ochraně je pouze o požárech, a protože u spalinových cest plynových spotřebičů nehrozí požár, tak jej na ně nelze aplikovat“, zcela mylný. Na tomto místě záměrně neuvádím argumenty opačné, které jistě jsou již doložitelné a vědecky podložené, spíše zde uvádím některé skutečnosti na pravou míru. 

K danému problému, tedy polemice, zda do působnosti zákona o požární ochraně spadají i spalinové cesty plynových spotřebičů, lze odkázat na aktuální rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. března 2023, sp. zn. 30 A 92/2022. Tento rozsudek je v konkrétní věci závazný, ovšem nelze jej paušalizovat (ustanovení právních předpisů může závazně vykládat v konkrétní věci pouze soud). Primárně lze uvést, že závaznost je v tom, že žaloba byla zamítnuta (právě na základě argumentace toho, že spalinová cesta plynového spotřebiče spadá pod úpravu zákona o požární ochraně a není potřeba řešit kontrolu a revizi spalinové cesty). Soud sice v rámci odůvodnění (tedy pouze dokreslení výroku o zamítnutí žaloby) sděluje, že „lze souhlasit v tom, že vyhrazená technická zařízení zpravidla nevyžadují revizi spalinové cesty, neboť tato neprodukují saze a nespadají tak pod zákon o požární ochraně“. Dále ovšem jednoznačně deklaruje, že pokud osoba u spalinových cest pro plynná paliva postupuje podle zákona o požární ochraně, musí postupovat se všemi právy a povinnostmi. Z uvedeného plyne, jak odůvodňuje soud „nehledě na to, jakou činnost žalobce fakticky vykonával a na jakých zařízeních, že fakturoval činnost označenou jako „revize spalinové cesty“ a k této vystavoval zprávy podle zákona o požární ochraně a vyhlášky č. 34/2016 Sb., aniž by splňoval předpoklady podle § 44 odst. 1 zákona o požární ochraně a podle živnostenského zákona“.

S ohledem na uvedené lze jednoznačně vyslovit právní názor, že zákon o požární ochraně, mimo jiné ukládá v § 44 až 47 způsob provádění čištění, kontroly a revize spalinových cest. Tato ustanovení se nevztahují pouze na výjimky uvedené v § 43 odst. 3 zákona o požární ochraně. Ve všech ostatních případech je pak nutné provádět úkon čištění a kontroly spalinové cesty a revize spalinové cesty podle tohoto zákona a vyhlášky č. 34/2016 Sb. Na spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí úkon čištění a kontroly spalinové cesty podle návodu výrobce. Revizi takovéto spalinové cesty je ovšem nutné provést v souladu se zákonem o požární ochraně a vyhláškou č. 34/2016 Sb.

Je tedy jednoznačné, že tato právní úprava je krok správným směrem. Konkrétnost, jasnost a i přesnost v mantinelech právních předpisů v praxi ukazují, že řádná kontrola, čištění a revize spalinových cest je nutná a státní orgány společně s dalšími inkriminovanými subjekty se snaží nalézt optimální míru úpravy povinnosti pro občany tak, aby nebyli neúměrně zatěžováni. Je tedy nutné si uvědomit, že zajišťování podmínek pro bezpečnost a ochranu před požáry a jinými mimořádnými událostmi je jednou ze základních povinností státu a že k tomuto musí existovat dostatečné, efektivní a účinné právní nástroje.

plk. doc. JUDr. Mgr. František VAVERA, Ph.D., LL.M. – MV-generální ředitelství HZS ČR

Když se řekne „činnost krajské hygienické stanice“, laická veřejnost si většinou představí kontroly v restauracích, stáncích, hotelích nebo vyjádření ke stavbám. Co však není obecně známo, je, že krajské hygienické stanice (KHS) hrají klíčovou roli nejen v oblasti hygienických kontrol, ale také v krizovém řízení (KŘ) a ochraně obyvatelstva (OOB). Doba pandemie covidu-19 ukázala některé z krizových procesů, kterými se KHS zabývaly. Je zajímavé vědět, že KHS jsou součástí integrovaného záchranného systému (IZS) v České republice (ČR). Co tento fakt znamená?


 

Integrovaný záchranný systém a krajské hygienické stanice

IZS byl zaveden v ČR za účelem zlepšení koordinace a spolupráce mezi různými složkami záchranného systému. Základním právním rámcem je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (ZIZS), který byl schválen v roce 2000.
Tento zákon definuje základní principy a strukturu IZS a také určuje povinnosti jednotlivých složek tohoto systému. Hlavním cílem IZS je umožnit efektivní a rychlou reakci na mimořádné události (MU), krizové situace (KS) a havárie díky koordinovanému úsilí všech zúčastněných složek. Tento integrovaný systém zahrnuje plánování preventivních opatření, rychlou reakci na MU a společné řízení a koordinaci při jejich řešení.
V průběhu let se IZS postupně rozvíjel, přizpůsoboval podmínkám a modernizoval s cílem zlepšit svou schopnost reagovat na různé typy MU včetně potenciálních KS. Jeho zavedení bylo zásadním krokem k zajištění větší bezpečnosti a OOB v ČR.
Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), jednotky požární ochrany (PO) zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS) a Policie České republiky (PČR). Ostatní složky IZS zahrnují vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, další ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Tyto složky poskytují plánovanou pomoc na vyžádání během záchranných a likvidačních prací. Jak je tedy možné, že jsou KHS součástí IZS? 
Podstata tkví v definici orgánu ochrany veřejného zdraví, kterou lze nalézt v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ZOVZ). Podle § 78 odst. 2 ZOVZ tvoří soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tyto správní úřady:

• Ministerstvo zdravotnictví (MZ),
• KHS,
• Ministerstvo obrany 
• a Ministerstvo vnitra.

KHS tedy spadají mezi ostatní složky IZS a jsou klíčové v oblasti krizové připravenosti v rámci své působnosti. Kromě běžné činnosti související s hygienou a inspekcemi mají také zásadní úlohu při řešení MU a KS, což přispívá k bezpečnosti a OOB v ČR.
KHS v oblasti KŘ plní několik důležitých úkolů. Ty jsou podmíněny nejen ZIZS, ZOVZ, ale také zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). KHS hrají klíčovou roli v prevenci, monitorování a reakci na zdravotní rizika v regionu. Jejich práce je nezbytná pro ochranu veřejného zdraví a obyvatelstva v případě MU stejně tak jako v případě KS. 
Činnost je zaměřená nejen na přijímání preventivních opatření, ale poskytují také doporučení, která mají minimalizovat šíření infekčních nemocí, a chránit tak veřejné zdraví. To může zahrnovat vydávání opatření, popřípadě nařízení týkající se izolace či karanténních opatření, očkování nebo hygienických standardů. 
KHS v oblasti krizové připravenosti spolupracují také s dalšími složkami IZS. Společně koordinují řízení MU, popř. KS a zajišťují potřebnou podporu. 
Důležitou úlohu hrají také při informování veřejnosti o aktuální situaci, preventivních opatřeních nebo možnostech očkování. Poskytují podporu v oblasti zdravotní politiky, odpovídají na dotazy veřejnosti. 
KHS se podílejí na tvorbě krizové dokumentace a scénářů pro případ MU a KS. Pravidelně se účastní cvičení IZS, která zlepšují jejich schopnost reagovat na různé krizové scénáře. 
KHS v oblasti krizové připravenosti zpracovává pandemický plán pro daný kraj. Tento plán je jediným kodifikovaným pandemickým plánem, který má zákonem stanovenou platnost (podle § 82 ZOVZ). Pro zpracování tohoto plánu spolupracuje KHS s krajem a IZS. Jeho cílem je stanovit opatření, která mají snížit dopady pandemického infekčního onemocnění na obyvatelstvo kraje. Při tvorbě jsou často využity směrnice a opatření obsažená v celostátním Pandemickém plánu ČR, který stanovuje obecná opatření a postupy pro řízení pandemií na celostátní úrovni.
Součástí monitorování epidemické situace je tzv. krajská epidemiologická komise, pracovní skupina spadající pod hejtmana. Tato komise má za úkol poskytovat epidemiologická doporučení a koordinovat opatření specifická pro daný region. Komise sleduje epidemiologickou situaci, včetně počtu případů, šíření infekční nákazy a trendů, a na základě těchto dat poskytuje doporučení hejtmanovi kraje pro další kroky, které mají za cíl eliminovat tuto MU.
I přesto, že krajská epidemiologická komise je pracovním orgánem hejtmana, metodicky ji řídí a svolává ředitel KHS, který je jejím předsedou. Tím je zajištěno propojení mezi hygienickou službou a vedením kraje, což umožňuje efektivní koordinaci a reakce na aktuální epidemickou situaci. 
KHS také aktivně spolupracuje s IZS. Tato spolupráce se řídí tzv. typovými činnostmi složek IZS (typové činnosti), které jsou stanoveny podle § 18 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.
Typové činnosti jsou vypracovány MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, odborem IZS a jednotek PO. Tyto činnosti stanovují postupy, které mají složky IZS dodržovat při záchranných a likvidačních pracích v závislosti na druhu a charakteru MU. V současné době (červenec 2023) existuje celkem 17 typových činností IZS, které slouží jako standardizované směrnice pro jejich činnost v KS.
Tímto způsobem je zajištěna efektivní spolupráce mezi KHS a ostatními složkami IZS při zvládání MU a KS. Každá ze složek má vymezený postup a úkol, což přispívá k celkové koordinaci a reakční schopnosti při KS.

Přehled všech typových činností IZS:

Typová činnost Chřipka ptáků zahrnuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích v případě, že orgán veterinární správy požádá o společné řešení MU spojené s mimořádnými opatřeními ke zdolání chřipky ptáků. Z toho vyplývá, že hlavním koordinátorem řešení této MU je krajská veterinární správa (KVS). Složky IZS budou zapojeny pouze tehdy, pokud KVS požádá o spolupráci HZS ČR, aby společně řešily situaci související s nákazou chřipky ptáků a zároveň zajišťovaly ochranu veřejného zdraví a preventivní opatření ke snížení šíření nákazy.
Soubor typových činností zahrnuje 14 pracovních karet, z nichž jedna se věnuje činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, zejména KHS. Ta obdrží informaci o MU od KVS, která informuje protiepidemické oddělení územně příslušné KHS. Ta dále předá tuto informaci svému řediteli, který informuje hlavního hygienika ČR.
Činnost na místě zásahu je zaměřena na předběžné odhadnutí míry zdravotního rizika spojeného s výskytem chřipky ptáků, stanovení dalšího postupu a zajištění protiepidemických opatření u osob, které byly v kontaktu s touto infekcí.
KHS poté stanovuje protiepidemická a profylaktická opatření pro osoby, které se účastní místních zásahů, a informuje všechny potenciálně ohrožené osoby, včetně složek IZS, o opatřeních k zajištění ochrany zdraví a o prvních příznacích (projevech) možného onemocnění v souvislosti s výskytem infekčního onemocnění – například aviární influenzy (chřipky ptáků).
MU s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo ostatních prostorech složek IZS při společném zásahu má za cíl řešit situaci, kdy se objeví výskyt vysoce nakažlivé nemoci (VNN), která je charakterizována:

a) vysokou úmrtností,
b) vysokou mírou nakažlivosti / snadným šířením infekce,
c) vysokou vnímavostí populace,
d) omezenými možnostmi prevence, diagnostiky a léčby.

Tato typová činnost se vždy použije, když je orgánem ochrany veřejného zdraví vysloveno podezření na výskyt této VNN v konkrétním případě. Obvykle jde o jednoduchý postup, kdy po epidemiologickém šetření požádá orgán ochrany veřejného zdraví operační a informační středisko IZS o společné řešení této MU. KHS navíc informuje zdravotní ústav o potřebě provést speciální ochrannou ohniskovou dezinfekci a prostřednictvím MZ také Státní zdravotní ústav.
Z toho vyplývá, že role KHS je v případě této MU nezastupitelná. 
Její činnost je zaměřena na epidemiologické šetření. Po obdržení informace a vyslovení podezření na VNN nařídí prvotní opatření k zamezení šíření infekčního onemocnění a žádá příjezd speciálně vyškolených výjezdových skupin ZZS na místo MU prostřednictvím zdravotního operačního střediska, které zajistí poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a přepravu pacienta s podezřením na výskyt VNN, pokud tak již nebyla provedena přítomnou výjezdovou skupinou ZZS. Jakmile se místně příslušná KHS dostaví na místo, stanoví protiepidemická opatření (vyhledávání a poučení všech osob, u kterých není předpoklad, že jsou ohroženy VNN, o nařízených protiepidemických opatřeních, např. o provedení dezinfekce rukou; poučení osob z hlediska preventivních opatření na ochranu veřejného zdraví a vyhledávání osob v přímém kontaktu s pacientem /určení kontaktů/ a evidence těchto kontaktů). 

Následně rozhodne o mimořádných opatřeních:

1. nařízení karantény osobám, které byly v přímém kontaktu s pacientem,
2. nařízení izolace pacienta a určení cílového poskytovatele zdravotních služeb (přednostně určovaná Fakultní nemocnicí Bulovka),
3. rozhodnutí o případném vybavení pacienta osobními ochrannými prostředky (OOP) se stanoveným stupněm ochrany (např. rouška, empír),
4. rozhodnutí o provedení běžné ochranné dezinfekce a speciální ochranné dezinfekce, včetně stanovení typu dezinfekčních přípravků podle druhu původce nákazy a o době potřebné expozice,
5. rozhodnutí o nakládání s osobními věcmi pacienta a kontaktů,
6. stanovení podmínek pro provedení dekontaminace zasahujících osob, popř. kontaktů, včetně stanovení typu dezinfekčních přípravků podle druhu původce nákazy a o době potřebné expozice,
7. rozhodnutí o tom, zda vzniklý odpad je potřeba považovat za infekční odpad nebo nebezpečný odpad a rozhodnutí o podmínkách a způsobu nakládání s infekčním odpadem,
8. rozhodnutí o podmínkách a způsobu provedení transportu pacienta (umístění pacienta do transportního izolačního prostředku osob, rozhodnutí o stupni ochrany u OOP pro výjezdovou skupinu ZZS, stanovení podmínek pro dezinfekci povrchu transportního izolačního prostředku osob) na základě provedeného epidemiologického šetření a s ohledem na zdravotní stav pacienta,
9. rozhodnutí o podmínkách a způsobu umístění kontaktů do karantény a ve spolupráci s velitelem zásahu určení místa jejich pobytu.

Podle typové činnosti Nález nelegální drogové laboratoře se postupuje při společném provádění záchranných a likvidačních prací dvěma a více složkami IZS zejména v souvislosti s nálezem nelegální drogové laboratoře, ve které probíhá nedovolená výroba drog, a jedná se o zásah ze strany PČR nebo Celní správy ČR, nebo nálezem opuštěné varny. Zásah probíhá v součinnosti s orgány ochrany životního prostředí, vodoprávním úřadem, orgány ochrany veřejného zdraví, zástupci obce, územně příslušné obce s rozšířenou působností, majitelem (uživatelem) objektu nebo pozemku, PČR a Celní správou ČR, se správci vodních toků nebo správci kanalizace, a to podle konkrétní situace.
Pro účely této typové činnosti se pak jedná především o plnění úkolů v oblasti posouzení vlivu na zdraví v zasaženém objektu a hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se zásahem a prováděním záchranných, likvidačních a sanačních prací. Stejný úkol pak mají KHS v typové činnosti 17B.

Závěr

KHS hrají klíčovou a multifunkční roli v rámci IZS. Jejich činnost sahá daleko za běžné hygienické kontroly a inspekce. V období pandemie covidu-19 bylo možné spatřit jen malou část jejich širšího působení v KŘ a OOB. Tyto stanice jsou důležitými partnery při MU, KS a haváriích, a to nejen v oblasti hygienických opatření, ale i v prevenci, monitorování a řízení zdravotních rizik.
Jejich začlenění do IZS ukazuje na komplexnost a vzájemnou propojenost různých složek a institucí, které spolupracují na zajištění veřejné bezpečnosti a OOB. KHS jsou schopny efektivně koordinovat a spolupracovat s ostatními složkami IZS v rámci různých typů MU, a to díky standardizovaným postupům a společnému úsilí.
Jejich úloha při KŘ, prevenci a ochraně veřejného zdraví je nesmírně důležitá pro stabilitu a bezpečnost společnosti. V době stále se zvyšujících rizik a výzev je nezbytné ocenit a podporovat jejich práci a věnovat pozornost i méně známým aspektům jejich působení. KHS jsou skutečnými strážci veřejného zdraví a bezpečnosti, a to nejen v klidných dobách, ale i v časech krizových událostí, kdy jsou nejvíce potřební.

Ing. Iveta KLEMENTOVÁ, Ph.D., Krajská hygienická stanice Středočeského kraje

Značná část závažných problémů v systému krizového řízení je výsledkem nedostatečného nebo nedokonalého krizového plánování. Jednu ze zásadních oblastí krizového plánování představuje oblast plánování věcných zdrojů v systému nouzového hospodářství. Jeho úlohou je zabezpečit nezbytné dodávky pro obyvatelstvo a další složky státu k překonání krizových situací (KS). Ovšem proces přípravy na KS v režimu plánování nezbytných dodávek svou komplikovaností patří do skupiny činností náchylných na vznik podstatných chyb.

Jako příklad nedostatečně zvládnutého plánování věcných zdrojů v Královéhradeckém kraji (HKK) lze uvést stav před rokem 2019. Příslušní pracovníci krizového řízení na obcích s rozšířenou působností (ORP) kraje přistupovali k plánování věcných zdrojů individuálně. Každý podle svého vlastního odhadu volil, jaké položky bude vyžadovat a v jakém množství tak, aby pokryl potřeby věcných zdrojů při řešení KS v jeho správním obvodu. Při zvoleném přístupu, tj. expertním odhadu jednotlivce, mohly být plánované potřeby věcných zdrojů ovlivněny tzv. subjektivním zatížením jednotlivce. Výsledkem bylo nerozpoznání konkrétních potřeb pro různé KS nebo jejich hodnocení jen podle nejzávažnější KS (např. přirozená povodeň), potřeby nemusely odrážet počty ohrožených osob a rozsah ohroženého území. Plánování potřeb bylo v tomto ohledu buď poddimenzované, nebo naddimenzované.



Ke zlepšení přístupu k plánování věcných zdrojů v podmínkách HKK jsme se rozhodli v souvislosti s rozpracováním nových typových plánů. Hlavním zdrojem informací pro plánování nezbytných dodávek, respektive pro zpracování jejich plánu (obrázek – směr označený sytě červenými šipkami) budou uvedené věcné zdroje nepostradatelné pro řešení krizové situace.

Podněty k řešení

Před zpracováním metodické pomůcky k plánování věcných zdrojů bylo optimální vygenerovat si několik podnětů, které zodpověděly, s jakými problémy se oblast plánování věcných zdrojů potýká. Například jsme definovali následující podněty:

1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou určena k uspokojení základních potřeb fyzických osob umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví. Věcně lze slovní spojení „uspokojení základních potřeb fyzických osob“ charakterizovat jako „zajištění nouzového přežití obyvatelstva“.
2) Číselník nezbytných dodávek informačního systému ARGIS je nepřiměřeně obsáhlý. Obsahuje položky, které nejsou pro řešení krizových situací podstatné.
3) Při plánování věcných zdrojů je nesmyslné zabývat se pestrou stravou pro ohrožené obyvatelstvo. Soupis potravin k přežití obyvatelstva by měl být co nejjednodušší.
4) Při plánování věcných zdrojů pro řešení krizové situace by se mělo vycházet ze zpracované multikriteriální analýzy pro území ORP nebo kraje.
5) Při plánování věcných zdrojů chybí metodika, která by definovala základní soupis položek z číselníku nezbytných dodávek informačního systému ARGIS pro řešení určité krizové situace. Například soupis položek k řešení krizové situace „dlouhodobé sucho“ nebo obměněný soupis k řešení krizové situace „povodeň“.
6) Chybí metodika, která by stanovila nezbytnou potřebu na osobu za jednotku času nebo nezbytný počet prostředků k velikosti zasaženého území pro řešení určité krizové situace, například počet kusů ručníků pro jednu osobu na 7 dní nebo množství vysoušečů na určitý počet zaplavených objektů pro řešení krizové situace „povodeň“.

Na uvedené podněty jsme se snažili při zpracování metodické pomůcky reagovat.

Příprava tabulek k plánování věcných zdrojů

Koncept tabulek je záložen na myšlence, že pracovník krizového řízení ORP v součinnosti s příslušníkem hasičského záchranného sboru (HZS) kraje stanoví v povoleném rozsahu maximální – minimální plánovanou potřebu na 100 osob. Tímto způsobem je dosaženo záměru, že stanovená potřeba není podhodnocená nebo nadhodnocená a zároveň umožňuje určitou formu volby.

Tabulky k plánování věcných zdrojů byly zpracovány panelem expertů, který byl složen z příslušníků úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOB a KŘ) HZS HKK, a dále na základě konzultací s pracovníky krizového řízení ORP. Při kolektivním rozhodovacím procesu bylo definováno:

• Bude zpracováno sedm tabulek k plánování věcných zdrojů. V HKK může osm typů nebezpečí způsobit vznik krizové situace (dlouhodobé sucho, přívalová povodeň, extrémní vítr, povodeň, zvláštní povodeň, narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu, narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu a epidemie). Epidemie byla z tohoto řešení vyjmuta, protože jako jediná je řešena z úrovně kraje.
• Věcné zdroje budou rozděleny do čtyř oblastí – prostředky nouzového přežití obyvatelstva, speciální prostředky, služby nouzového přežití obyvatelstva a speciální služby.
• V každé tabulce bude určena neměnná sada položek z číselníku nezbytných dodávek pro plánování potřeb.
• U každé zařazené položky bude určen rozsah – minimální a maximálně možná plánovaná potřeba na 100 osob.
• U vybraných položek bude možné nastavit podmínky, které omezují použití pravidla plánované potřeby na 100 osob.
• U každé položky bude uvedeno, zdali je zajištění dodávky vyžadováno pouze jednorázově nebo denně.

Příklady částí zpracovaných tabulek k plánování věcných zdrojů

a) Přívalová povodeň – prostředky nouzového přežití obyvatelstva (kompletní přehled položek z části „prostředky nouzového přežití obyvatelstva“)

Pracovní postup při plánování věcných zdrojů

Krok 1 – stanovení násobku ohrožených osob

V dubnu roku 2016 byla usnesením vlády ČR č. 369 schválena závěrečná zpráva „Analýza hrozeb pro ČR“. Následně jsme v součinnosti s krajem a ORP přistoupili k provedení multikriteriální analýzy rizik a identifikovali hrozby, které mohou způsobit vznik krizové situace. Pouze pro tyto hrozby bylo zhotoveno rozpracování typových plánů do operativní části krizových plánů. Ve zpracované multikriteriální analýze rizik se mimo jiné hodnotil dílčí koeficient ohrožení osob (K_O2), který byl určen na základě kvalifikovaného odhadu počtu ohrožených osob. S kvalifikovaným odhadem počtu ohrožených osob zaokrouhleným směrem nahoru na stovky jsme pracovali při stanovení násobku ohrožených osob.


Hodnota 100 ve jmenovateli vychází z tabulek k plánování věcných zdrojů, které jednotně pracují s parametrem plánována potřeba na 100 osob.
Násobek ohrožených osob nám určuje, kolikrát budeme násobit konkrétní plánovanou potřebu na 100 osob, abychom získali výslednou plánovanou potřebu.

Krok 2 – stanovení plánované potřeby na 100 osob

Krok 4 – stanovení celkové potřeby věcných zdrojů pro řešení krizových situací

Prezentovaná metodická pomůcka představuje jednoznačný návod, jak postupovat v procesu přípravy na krizové situace v oblasti plánování nezbytných dodávek. Jejími silnými stránkami jsou jednotný přístup k plánování věcných zdrojů, zjednodušení procesu plánování a relevantní hodnota požadavku věcného zdroje. V případě potřeby je možná jednoduchá revize výstupních dat (přidání položky, úprava parametru maximum– minimum).

V metodické pomůcce jsou také zapracované podněty, které jsme vygenerovali v rámci skupinové diskuze. Při řešení otázky stravování obyvatelstva jsme se řídili definicí ze zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Zredukovali jsme seznam položek z oblasti stravování na základní sortiment tak, abychom uspokojili základní potřeby fyzických osob a umožnili jejich přežití bez těžké újmy na zdraví. Při výběru položek z číselníku nezbytných dodávek jsme hodnotili obecnou nedostupnost položky na trhu a její význam pro řešení krizové situace. Položky běžně dostupné a méně významné jsme do tabulky plánování věcných zdrojů nezařazovali.

Při zpětném hodnocení metodické pomůcky jsme vymezili její slabé stránky. U položek z oblasti stravování jsme neřešili energetické hodnoty potravin k zohlednění energetického výdeje osob a stravu jsme omezili pouze na dietní. V podstatě nepočítáme se zajištěním speciální stravy pro osoby s diagnostikovaným onemocněním typu celiakie nebo s laktózovou intolerancí, novorozence, kojence a batolata. Dále metodická pomůcka neumí pracovat se stanovením nezbytné potřeby na osobu za jednotku času a neumí zohlednit nezbytný počet prostředků k velikosti zasaženého území (například počet kusů ručníků pro jednu osobu na sedm dní nebo množství vysoušečů na určitý počet zaplavených objektů při řešení krizové situace „povodeň“). S popsanými slabými stránkami se postupně seznamujeme a zvažujeme úpravu metodické pomůcky.

kpt. Ing. Ondřej SLEZÁK, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv autora

V roce 2022 byl Institut ochrany obyvatelstva (Institut) oceněn prestižní cenou OPCW-The Hague Award za dlouhodobé vzdělávání zahraničních specialistů – záchranářů při řešení mimořádných chemických událostí. Toto ocenění posílilo elán týmu instruktorů, kteří dále pokračují ve své vzdělávací činnosti v Africe i na dalších kontinentech.  


Výcvikové kurzy pro zahraniční specialisty pořádané pod hlavičkou Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) tvoří tradiční pilíř vzdělávacích akcí Institutu. Od prvního mezinárodního výcviku, uspořádaného v roce 1999, prošly mezinárodní kurzy řadou změn v obsahu, i četnosti. Nejdříve vše probíhalo na bázi základních školení, kurzy byly pětidenní a přinášely základní informace o ochraně před chemickými látkami. V roce 2009 byla Institutu nabídnuta možnost vyučovat sofistikovanější témata, a tak se náplň základního výcviku proměnila na osmidenní akce pokročilé úrovně a následně výcviky nejvyšší úrovně nazvané Train-the-Trainer Course, ve kterých Institut školil instruktory z celého světa. Ačkoliv se v době pandemie covidu-19 nejprve prezenční kurzy naprosto zmrazily, od roku 2020 vypukl boom v oblasti online distančních aktivit. Institut se s novými podmínkami vypořádal skvěle. Čeští odborníci v období 2020–2022 proškolili v mnoha online akcích záchranáře z Afriky, východní Evropy i z dalších kontinentů. V současnosti se četnost distančních výcviků utlumuje a na řadu opět přichází prezenční praktický typ výcviku, při němž je zásah na únik chemické látky trénován přímo na místě události.

1. Prestižní světová cena OPCW-The Hague Award udělena Institutu
Mezinárodní cena OPCW-The Hague Award je udělována po dohodě smluvních států Úmluvy o zákazu chemických zbraní, OPCW a Městské rady města Haagu (Nizozemsko) za účelem vyzdvižení jednotlivců a organizací, které rozhodnou mírou přispěly k zajištění chemické bezpečnosti světa. Tato cena nevznikla náhodně, ale byla vytvořena k zachování odkazu Nobelovy ceny míru, kterou OPCW získala v roce 2013 za rozsáhlé úsilí k odstranění chemických zbraní. 

Je udělována každoročně a nominace jsou podávány online formou. Naši afričtí instruktoři se rozhodli nominovat Institut za jeho mnohaleté úsilí o zvýšení chemické bezpečnosti Afriky. Jejich nominace byla navíc posílena i dalším návrhem, který podalo Velvyslanectví České republiky (ČR) v Haagu. 

Šance na získání ceny se zdály mizivé. Aby byla cena udělena, musí k tomu napomoci mnoho různých profesních, geopolitických i diplomatických faktorů. Vždyť k bývalým vítězům ceny patří například Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC), sdružující 55 národních organizací, nebo profesor Mahdi Balali-Mood, renomovaný specialista a zakladatel Výzkumného centra lékařské toxikologie v Íránu. 


Když se v listopadu 2022 představitelé Institutu dozvěděli, že tuto prestižní cenu získali, bylo to obrovským překvapením a zároveň i satisfakcí za veškerou odbornou práci, kterou instruktoři dlouhodobě odváděli s nadšením a velmi často ve svém volném čase. V roce 2022 byla cena udělena nejen Institutu, ale též další školicí organizaci nazvané Brigáda zvláštních rizik Federální policie Argentiny (Special Risks Brigade of the Federal Police of Argentina) a Koalici Úmluvy o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention Coalition). O významu ceny a přímém odkazu na Nobelovu cenu míru svědčí i slova generálního ředitele OPCW Fernanda Ariase: „Poprvé jsou mezi příjemci ceny organizace z regionů Latinské Ameriky a východní Evropy. To také ukazuje, že zajištění chemické bezpečnosti a ochrany je společným cílem a celosvětové úsilí o jeho dosažení je vyvíjeno všude na světě.“ Starosta města Haagu Jan van Zanen ve svém proslovu dodal: „Poslání OPCW zbavit svět chemických zbraní je nyní stejně důležité jako kdysi. Město Haag blahopřeje letošním vítězům za jejich úsilí a odhodlání učinit náš svět bezpečnějším místem. Budoucí generace vám budou vděčné.“

Institut, pyšnící se cenou OPCW-The Hague Award, bude i nadále usilovat o posílení svého renomé v rámci mezinárodních výcviků a specializační činnosti ve všech specifických oblastech svého působení. Získání této ceny zároveň podtrhuje i význam, důležitost a současnou prestiž ČR v oblasti chemické bezpečnosti. 

2. Doplňkový online výcvik pro instruktory Východoafrického společenství
Institut drží patronát nad chemickou bezpečností východní Afriky již od roku 2016, kdy napomohl ke vzniku regionálního výcvikového centra v Ugandě a později zformoval funkční kompaktní tým východoafrických instruktorů. Je všeobecně známo, že znalosti je nutno si opakovat a osvěžovat a online forma výcviků tomuto cíli přímo napomáhá. Za účasti 15 východoafrických lektorů ze států Burundi, Keňa, Rwanda, Uganda a Tanzanie proběhl v dubnu 2023 doplňkový opakovací výcvik znalostí pro východoafrické lektory, kteří ve dvou dnech prezentovali tato témata: detekce, odběry vzorků, ochranná opatření, bojové chemické látky, dekontaminace a činnosti v nebezpečné zóně. Akce byla koordinována OPCW, experti Institutu zde působili jako hodnotitelé přednášek svých bývalých studentů, nyní již vyškolených odborníků. Úvodní řeč přednesla ředitelka oddělení mezinárodní spolupráce a pomoci OPCW (International Cooperation and Assistance Division, OPCW) Kazumi Ikeda-Larhed, která ve svém projevu ocenila jedinečnou úlohu Institutu a ČR ve výcviku odborníků Východoafrického společenství (East African Community). Akce byla úspěšná, prezentace zvládli afričtí lektoři výborně.

3. Mezinárodní výcvik pro velitele zásahu
Další akcí Institutu v roce 2023 byl Mezinárodní výcvik pro velitele zásahu „International Course for Incident Commanders“, který se uskutečnil v Lázních Bohdaneč ve dnech 17.–25. května. Akci absolvovalo 17 specialistů z 15 států světa (Alžírsko, Argentina, Bangladéš, Burundi, Česká republika, Filipíny, Jordánsko, Keňa, Kostarika, Malajsie, Namibie, Nigérie, Panama, Rumunsko a Španělsko). 
Výcvik se skládal ze čtyř hlavních bloků: teoretických přednášek, praktických cvičení, strategických cvičení „table top exercise“ a závěrečných taktických cvičení, ve kterých účastníci komplexně řešili dva typy mimořádných událostí s únikem chemické látky, a to únik jedovatého fosfinu a sebevraždu toxickým kyanovodíkem. Taktické cvičení bylo sestaveno z následujících činností: utvoření záchranných týmů, použití ochranných prostředků, detekce a průzkum kontaminovaného území, odběr vzorků, dekontaminace a závěrečné vyhodnocení. Komplexnost cvičení spočívala ve sjednocení těchto činností do jednoho celku, kdy byl určen velitel zásahu, velitel nástupního prostoru a vedoucí jednotlivých týmů, kteří museli vyřešit scénář reálné události. Účastníci výcviku se také vzdělávali v používání webových aplikací a kontrolních listů velitele zásahu, které velmi ulehčují rozhodování osob zodpovědných za zvládnutí zásahu. 


Institut pro vysvětlení odborných témat již tradičně využívá také domácí a zahraniční odborníky. Prezentace zaměřená na účinky bojových chemických látek pplk. doc. MUDr. Jaroslava Pejchala, Ph.D., z katedry toxikologie a vojenské farmacie Univerzity obrany, stejně jako odborné přednášky řeckého a německého experta přispěly ke zdokonalení znalostí o možnostech řešení chemické situace. Součástí kurzu byla i návštěva Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubického kraje, kde se účastníci seznámili s činností krajského operačního a informačního střediska a prohlédli si výjezdovou techniku této stanice.

O výjimečnosti celé akce svědčí i závěrečný slavnostní ceremoniál, který proběhl za účasti velvyslanců z Alžírska (H. E. Belkacem Zeghmati) a Filipín (H. E. Eduardo Martin R. Meňez) a kromě zástupců velvyslanectví Argentiny, Malajsie a Rumunska se ho zúčastnili i další významní hosté jako Anton Martyniuk z OPCW, Veronika Stromšíková, ředitelka odboru kontrolních politik Ministerstva zahraničních věcí, brig. gen. Ing. Daniel Miklós, MPA, náměstek generálního ředitele HZS ČR, brig. gen. Ing. Roman Hlinovský a další. Akce byla velmi dobře hodnocena jak představiteli oficiálních institucí, tak samotnými účastníky. Výcvik pro velitele zásahu s přítomností toxické chemické látky byl pilotním kurzem, ve kterém obstál Institut na jedničku.

Role Institutu v mezinárodním měřítku a při posílení strategie ČR v Africe
Každoročně do Lázní Bohdaneč přijíždějí na výcvik odborníci z celého světa. Zároveň od roku 2016 lektoři Institutu školí své kolegy také přímo v jejich domovinách, konkrétně v Ugandě a v Paraguayi. Od roku 1999, kdy začala spolupráce s OPCW, lektoři proškolili téměř 900 účastníků z 90 zemí světa.

Cena OPCW-The Hague Award není jen cenou individuální, ale je oceněním bezpečnostního systému celé ČR. Jednou z priorit současné vládní strategie pro působení v Africe je cíleně se věnovat strategické komunikaci s africkými partnery a zvyšovat vnímání naší země jako zajímavého a perspektivního partnera. Institut svým příkladem pomáhá zvyšovat prestiž ČR, prohlubovat spolupráci, a tedy prosazovat a podporovat evropské a demokratické hodnoty. 

Z diskuzí, probíhajících při cestách po východní Africe, vyplynulo, že český tým nejenže zanechal výborný dojem díky své kvalifikaci a lidskému přístupu, ale ČR je oceňována i za své mezinárodní postavení. Nikdy nebyla koloniální velmocí a naše výrobky mají bohatou historii, kterou si v Africe pamatují. Proto se zástupci Institutu snaží při akcích co nejvíce využívat a propagovat české výrobky, jako jsou detekční prostředky firmy ORITEST, dekontaminační sprchy výrobce GUMOTEX, dekontaminační rámy, vzorkovací soupravy vyvinuté v Institutu, ochranné filtry atd. Snahou je vytvářet dobré povědomí o českých výrobcích, metodice výcviku a našem komplexním bezpečnostním systému. 

Nyní se instruktoři Institutu připravují na zářijové celoafrické dvoutýdenní chemické cvičení CHEMEX Africa. Akce je pořádána v rámci afrického programu OPCW a celé cvičení je sponzorováno dobrovolným fondem kanadské vlády. Jako pozorovatelé se budou účastnit týmy z Kanady, Francie, USA, Evropské unie atd. ČR je společně se Švýcarskem a Velkou Británií jedním ze států, které podporují budování kapacit pomoci a ochrany OPCW přímo v Africe a budou se cvičení aktivně účastnit. Odborníci Institutu budou působit jako mentoři pro svůj východoafrický tým instruktorů, který bude během akce trénovat více než 60 afrických účastníků.

pplk. Ing. Ladislava NAVRÁTILOVÁ, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv OPCW