V červnu 2023 proběhlo slavnostní otevření nové centrální hasičské stanice v Novém Jičíně. Tato stavba byla financována z IROP, výzva č. 36 „Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof“.

V prosinci 2023 byla dokončena výstavba garáží HZS v areálu Technické a výcvikové základny Hranečník, která započala v říjnu roku 2022 a která byla spolufinancována z IROP React-EU.

V průběhu celého roku 2023 pokračovala výstavba integrovaného výjezdového centra v Kopřivnici, které bude společným zázemím pro jednotku HZS MSK a výjezdovou skupinu ZZS MSK.
I v tomto případě je výstavba spolufinancována z IROP React-EU.

Tísňová linka 112 a 150

I v roce 2023 pokračovala v tísňové komunikaci tendence využívat hlavně jednotné evropské tísňové číslo 112 (oproti lince 150). Obsluhu tvoří školení operátoři HZS MSK schopní komunikovat v několika světových jazycích. Své pracoviště mají již čtrnáctým rokem v unikátním Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje (IBC), několikrát oceněném evropskými i národními cenami.

Technologie telefonních center tísňové komunikace také propojuje 3 základní složky integrovaného záchranného systému. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, který IBC spravuje, Krajské ředitelství policie MSK a Zdravotnickou záchrannou službu MSK a dále 1 ostatní složku – Městskou policii Ostrava. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že loni se na jednotné evropské tísňové číslo 112 a tísňové číslo 150 v Moravskoslezském kraji obrátilo 363 tisíc osob (r. 2022: 293 tisíc osob), což je po Hlavním městě Praze a Středočeském kraji třetí nejvyšší počet v České republice.

V roce 2023 vyjely jednotky HZS MSK, v některých případech společně s nimi či samostatně další jednotky požární ochrany na území kraje, k více než 23 tisícům událostí (přesně 23 242). Mimořádných událostí, kde hrozilo nebezpečí z prodlení, přitom hasiči loni řešili 16 479 a k tomu 6 763 událostí neemergentního charakteru.

Hasiči z Moravskoslezského kraje dlouhodobě vyjíždějí k nejvyššímu počtu událostí v rámci celé České republiky, rozdíly ve srovnání s dalšími kraji ČR jdou do tisíců.

Počty událostí 1.jpg

Počty událostí 2.jpg

Bezmála polovinou se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji dlouhodobě podílejí technické pomoci (loni 10 498, předloni 9 688. Tyto počty mj. ovlivňuje počet výjezdů ke stromům hrozícím pádem nebo stromů již spadlým. Předloni jich bylo téměř 1 800 a v roce 2023 přes 2 600.

Počet požárů se v Moravskoslezském kraji dlouhodobě drží kolem hranice 2 000. Loni jich bylo 1 899, předloni celkem 2 180 a v roce 2021 1 753. Počet dopravních nehod, u kterých byl nutný zásah hasičů, loni dosáhl 1 859 (2022: 1 803, 2021: 1 711).

Moravskoslezským krajem významně tranzituje osobní a zejména nákladní doprava. Jednotky HZS MSK prakticky denně zasahují na silnicích a dálnicích se svou těžkou technikou (hlavně vyprošťovacími speciály – MB Actros Bizon, Tatra Omars a Tatra 815, a silnými jeřáby Demag/Terex). Za zmínku také stojí, že jednotky HZS MSK jsou na základě přeshraniční dohody vysílány k záchranným pracím u dopravních nehod také na první dva úseky dálnice A1 v polském Slezském vojvodství. V loňském roce to bylo celkem třikrát.

A co loňské neemergentní události, kterých bylo celkem 6 763? Hasiči i loni nejčastěji neakutně otevírali uzavřené prostory, převážně vchodové dveře bytů, a likvidovali bodavý hmyz.  K neemergentním událostem se dále řadily některé činnosti související s čištěním komunikací, protlačováním zanesených kanalizací, ořezáváním dřevin a jinými neakutními formami technické pomoci, včetně asistencí hasičů u sportovních a kulturních akcí.

Požáry podrobněji          

Jednotky hasičů likvidovaly v roce 2023 v Moravskoslezském kraji 1 899 požárů s celkovou přímou škodou takřka 152 milionů korun. Uchráněné hodnoty na majetku včasným zásahem hasičských jednotek činí více než čtyřnásobnou částku – téměř 654 milionů korun.

Požáry podrobněji.png

Mezi požáry s nejvyšší škodou patřil únorový požár v hale na výrobu střešních krytin v Pitárné (okres Bruntál) se škodou 17 milionů korun, kde hasiči uchránili hodnoty za 5 milionů korun. Druhým byl březnový požár střechy skladu obalových materiálů v Raškovicích (okres Frýdek-Místek), kde byla způsobena škoda 14 milionů korun. Hasiči zde uchránili hodnoty za
10 milionů korun. Oba tyto požáry se obešly bez zranění. Třetím největším požárem byl výbuch zásobníku s Ethylanilinem v areálu BorsodChem MCHZ v Ostravě se škodou 4,9 milionu korun. Hasiči zde uchránili hodnoty za 66,5 milionu korun. Při výbuchu utrpěla zranění jedna osoba.

Ničivé zemětřesení Turecko

„V pondělí 6. února 2023 ve 4.17 hodin místního času došlo k zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy škály v hloubce 18 km poblíž města Gaziantep na jihovýchodě Turecka blízko hranic se Sýrií. Podle prvotních informací zasáhlo zemětřesení deset měst – Gaziantep, Kahramanmaras, Hatay, Osmaniye, Adiyaman, Malatya, Sanliurfa, Adana, Diyarbakir a Kilis. Na místě byly hlášeny stovky usmrcených a zraněných osob, poškozené budovy i infrastruktura, v celé oblasti jsou evidovány následné otřesy“.

Takto vypadaly informace, se kterými v brzkých ranních hodinách začali příslušníci MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy pracovat ve směru k vyslání speciálního odřadu USAR (z anglického Urban Search And Rescue) pro vyhledávání a záchranu osob ve zřícených budovách. Ještě tentýž den po schválení nasazení cestou ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí a po akceptaci tureckou stranou, vyrazilo 68 členů odřadu (z toho 32 příslušníků HZS MSK) se svým speciálním vybavením, doplněni o 8 psů pro sutinové vyhledávání a tureckého překladatele, do postižených oblastí Turecka.

Na místě se i přes extrémně obtížné podmínky podařilo za 10 dní působení odřadu v městě Adiyaman zachránit 3 živé osoby a vyprostit 78 těch, kteří neměli to štěstí a následky zemětřesení nepřežili. Uvedená čísla znamenají, že český tým vyprostil 29 % z celkového počtu vyproštěných lidí ve městě Adiyaman a takřka 9 % v celém Turecku v rámci přítomných zahraničních klasifikovaných USAR odřadů V průběhu nasazení a při odletu z Turecka členové USAR odřadu zajistili taktéž vykládku materiální humanitární pomoci zaslanou letecky Českou republikou.

Nasazení USAR odřadu při jednom z největších zemětřesení v historii Turecka, při kterém zahynulo přes 45 tis. lidí, se obešlo bez vážných zranění jak členů odřadu, tak psích pomocníků.

Lesní požáry Řecko

V polovině července 2023 zasáhla Řecko vlna vysokých teplot, která měla za následek vznik a rychlé šíření lesních požárů. Ty zasáhly i řecký ostrov Rhodos a začaly ohrožovat nejen místní obyvatelstvo, ale i turisty, kteří tento ostrov každoročně houfně navštěvují v rámci letních dovolených. Situace na místě byla velmi nepřehledná, a proto byli na místo v termínu 23.-28.7.2023 cestou MV-GŘ Hasičského záchranného sboru ČR vysláni 2 styční důstojníci (1 příslušník HZS MSK), kteří měli za úkol primárně analyzovat situaci na ostrově a koordinovat případnou evakuaci českých turistů zpět do ČR. Souběžně s tím Česká republika nabízela řecké straně kapacitu odřadu pro hašení lesních požárů za pomoci vozidel a odřadu pro letecké hašení za pomoci vrtulníku. Tato nabídka nebyla v daném čase řeckou stranou akceptována.

Na konci srpna situace v Řecku s novou vlnou lesních požárů vygenerovala požadavek na vyslání obou výše uvedených typů odřadů a 22.8.2023 vyrazil odřad pro pozemní hašení v počtu 64 osob (velitel a 4 členové managementu z HZS MSK) a 25 vozidel do požáry sužované oblasti kolem města Alexandroupoli, poblíž tureckých hranic. O den později odletěl i odřad pro letecké hašení v počtu 7 osob (velitel a 4 letečtí záchranáři z HZS MSK) a jednoho vrtulníku Blackhawk do Atén (dalších 6 osob a 2 vozidla pro podporu leteckého týmu vyrazila společně s odřadem pro pozemní hašení a připojila se následně ke zbytku týmu v Aténách).

Tým pro letecké hašení za dobu nasazení, tj. od 28.8. – 2.9.2023 provedl 56 shozů hasební vody za pomoci závěsného vodního vaku (bambivak) tj. 168 000 litrů vody a nalétal při tom takřka 42 letových hodin. Podpůrný tým tohoto odřadu disponoval velkoobjemovými nádržemi tzv. flexitanky o objemu 36 000 a 54 000 litrů vody pro možnost plnění vrtulníků hasební vodou. Při ukončení činnosti leteckého odřadu se tato část týmu s flexitanky přesunula do místa působení odřadu pro pozemní hašení, kde realizovali plnění vrtulníků zasahujících v dané oblasti.

Odřad pro pozemní hašení působil v okolí obcí Provatonas, Dadia, Kotronia a Giannouli, kdy posledně jmenovanou vesnici o cca 80 domech čeští hasiči zachránili před bezprostředním zasažením požárem. V ostatních případech se jednalo vyčerpávající činnost v extrémně náročném kopcovitém terénu v okolí

uvedených obcí za teplot dosahujících 40 stupňových hodnot ve stínu, při současném nedostatku hasební vody. Do ukončení nasazení odřadu dne 12.9.2023 došlo 1.9.2023 k leteckému vystřídání všech členů odřadu.

Přes drobné technické obtíže s použitou technikou, které se dařilo zvládat i za přispění 4 specialistů ze společností produkujících podvozky a nástavby hasičských vozidel, kteří byli součástí týmu, proběhlo nasazení i bez větších zranění, kdy ta menší ošetřovali členové zdravotnické části týmu tvořené zaměstnanci ZZS Hlavního města Prahy.

Projekt JSVV SMO (protipovodňová opatření ve městě Ostrava)

Po povodních v roce 1997 byly na území Statutárního města Ostravy (SMO) instalovány, pro včasné varování obyvatelstva při mimořádných událostech, rotační – elektrické sirény. V rámci modernizace byly tyto sirény v průběhu loňského roku v rámci projektu „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ nahrazeny moderními elektronickými sirénami, které mimo klasického varovného signálu jsou „mluvící“, tedy opatřené hlasovým modulem a zálohované baterií po dobu 72 hodin.

Cílem projektu „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“ je zvýšení připravenosti orgánů krizového řízení a povodňových orgánů, zabezpečení poskytování včasných a aktuálních informací, zvýšení kvality zpracovaných krizových a povodňových plánů, rozšíření a zkvalitnění varovacího systému a včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování obyvatelstva v oblastech ohroženými povodněmi.

Celkové náklady projektu se vyšplhaly na více než 39 milionů korun, podíl financování činil ze 70 % příspěvek Evropské unie (dále jen „EU“) a z 30 % se podílela Česká republika (dále jen „ČR“). Cca 24 mil. Kč poskytla EU, více než 12 mil. Kč přispělo SMO a cca 3 mil Kč uhradila ČR, konkrétně HZS MSK.

Celkový podíl financování projektu:

1. EU                                                                                                                       24 110 996,70 Kč
2. SMO                                                                                                                    12 093 284,30 Kč
3. HZS MSK (státní rozpočet)                                                                                     2 939 559,11 Kč

Celkem:                                                                                                              39 143 840,11 Kč

Projekt se skládá ze dvou základních částí:

V první fázi byly vypracovány digitální povodňové plány jednotlivých městských obvodů SMO (Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava‐Jih, Petřkovice, Plesná, Proskovice, Pustkovec, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice a Vítkovice a aktualizovány digitální povodňové plány (dále i „dPP“) těch obvodů, které si dPP pořídily již dříve (Poruba, Polanka nad Odrou, Radvanice a Bartovice). Tyto plány jsou vyhotoveny na platformě „Digitálního povodňového plánu Moravskoslezského kraje“ a jsou nedílnou součástí „Krizového plánu Moravskoslezského kraje“. Součástí bylo rovněž vypracování projektové dokumentace pro zhotovitele druhé fáze projektu.

V druhé fázi projektu byla provedena samotná modernizace a dostavba „Jednotného systému varování a vyrozumění“ (dále jen „JSVV“) na území SMO. V rámci projektu bylo pořízeno, instalováno a modernizováno celkem 88 ks koncových prvků JSVV (elektronických sirén). Modernizováno bylo 48 ks elektronických sirén na stávajících objektech vybudovaných na území SMO po katastrofických povodních v roce 1997 a 5 ks elektronických sirén na náhradních objektech. Obměnou prošlo také 26 ks motorových rotačních sirén, ty byly nahrazeny moderními elektronickými sirénami na stávajících objektech, 3 ks motorových rotačních sirén za moderní elektronické sirény byly nahrazeny na náhradních objektech a 6 ks elektronických sirén bylo vybudováno ve zcela nových lokalitách. Jednalo se o lokality, které nebyly dosud dostatečně pokryty varovným signálem (Michálkovice, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Polanka nad Odrou, Ostrava Svinov, Slezská Ostrava).

Součástí projektu bylo také dodání 3 ks elektronických mobilních sirén pro operativní využití na území SMO. Jedná se o místa, která dosud nejsou pokryta stacionárními prvky varování a jejich výstavba je zde z důvodů počtu ohrožených osob a charakteru osídlení neekonomická.

Modernizací prošel rovněž systém pro přímé předávání verbálních informací a diagnostiku elektronických sirén včetně ovládacího softwaru. Byla vybudovaná nová infrastruktura rádiového přenosu na platformě DMR (Digital Mobile Radio) s použitím nového přenosového protokolu, který je chráněn jako utajovaná informace do úrovně „Vyhrazené“ a který umožňuje přenos informací mezi ovládacími prvky a koncovými prvky systému šifrovaně, a tedy s vyšší možností zabezpečení proti případnému zneužití varovného systému.

Modernizace systému JSVV na území SMO je rovněž součástí pilotního projektu modernizace datového přenosu varovných informací v rámci celé ČR. Tento zabezpečený a obousměrný datový přenos je již dále aplikován v rámci modernizace JSVV ČR, včetně modernizace JSVV jaderných elektráren. Projekt byl dokončen v listopadu 2023.

KACPU – Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině

HZS MSK v průběhu migrační krize, způsobené ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, zabezpečoval i v roce 2023 poskytování státního humanitárního ubytování na KACPU MSK. Na plnění tohoto mimořádného úkolu se podílelo 61 příslušníků HZS MSK, kteří odpracovali více než 6 000 hodin.

Dočasná ochrana byla udělena v roce 2023 21 579 ukrajinským uprchlíkům prchajícím před ruskou agresí. Státní humanitární ubytování hasiči přidělili 2 175 z nich.

Hromadné SMS

Hromadné SMS (také nazývané jako "tlačené" SMS) jsou využívány Hasičským záchranným sborem České republiky jako další informační kanál k poskytování varovných informací obyvatelstvu ve vybrané (zájmové) oblasti na území ČR v souvislosti s řešením a přípravou na mimořádné události.

Hromadné SMS jsou distribuovány koncovým uživatelům (občanům) prostřednictvím tří hlavních provozovatelů služeb elektronických komunikací – O₂, Vodafone a T-Mobile a zahrnují i zákazníky virtuálních operátorů a zákazníky v roamingu.

Hromandé SMS.jpg

Rozesílání hromadných SMS je realizováno v zájmové oblasti tvořené polygonem (kružnice nebo jiný vhodný tvar) s ohledem na stanovené limitní parametry z pohledu počtu koncových uživatelů prostřednictvím speciální aplikace.

Mapa sítě.jpg

Aplikace využívá základní funkce mobilních sítí zohledňující lokalizaci a aktivitu koncových uživatelů. Z uvedeného ovšem vyplývá, že hromadná SMS nemusí být doručena každému koncovému uživateli v zájmové oblasti nebo může být doručena koncovému uživateli i mimo zájmovou oblast.

V rámci HZS MSK se v roce 2023 hromadné SMS využily při následujících akcích:

• 6 taktických cvičení složek IZS spojených s únikem nebezpečných látek, kdy bylo odesláno více než 125 tis. SMS.
• Informování o úniku nebezpečné látky v Šenově u Ostravy dne 24. června 2023, kdy bylo odesláno více než 5 300 SMS.
• Informování o povodňovém stavu v obci Třebom dne 14. září 2023 s cílem informovat občany o probíhajícím čerpání vody a doporučení nevycházet z domu. Při tomto informování bylo odesláno 318 SMS.

Plánovaná první pomoc na vyžádání

I l loňském roce probíhala spolupráce mezi vybranými jednotkami sborů doborovolnýcvh hasičů a Zdravotnickou záchranou službou MSK (dále jen „ZZS MSK“). V rámci požárního poplachového plánu MSK je vybráno 6 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (dále jen „SDH obcí“), které na žádost ZZS MSK vyjíždějí k poskytnutí předlékařské pomoci. Jedná se o vytipované lokality, kde dochází k prodloužení dojezdových časů záchranářů. Předurčené jednotky SDH obcí v roce 2023 vyjížděly k 32 událostem. Za období 2020-2023 již evidujeme 92 takovýchto událostí.

Plánovaná první pomoc na vyžádání.jpg

Požáry z pohledu požární prevence

Nejčastějšími příčinami vzniku požárů (celkově) v Moravskoslezském kraji v roce 2023 bylo neprokázané zavinění, nedbalostní jednání a technické závady. U požárů v objektech pro bydlení docházelo ke vzniku požárů nejčastěji v důsledku nedbalostního jednání, problémů s komíny a technických závad.

Příčiny požárů.jpg

V průběhu roku 2023 byla věnována zvýšená pozornost požárům vozidel na bateriových pohon (typicky elektrokoloběžky či elektrokola) a fotovoltaických elektráren z důvodu jejich většího rozšíření mezi obyvateli a nárůstu ohrožení osob a majetku.

Počty požárů bateriový pohon a FVE.jpg

Detekce v domácnostech

V průběhu roku 2023 zemřelo při požárech v Moravskoslezském kraji 12 osob, (9 mužů a 3 ženy). Z toho 10 osob (7M+3Ž) zemřelo v přímé souvislosti s požárem. I nadále má výrazný dopad na úmrtí při požáru absence detekce požárů v bytových prostorách. Minimálně v 7 případech, to je v 7/10 těchto tragických událostí, kdy došlo k úmrtí v přímé souvislosti s požárem, mohla instalace zařízení detekce a signalizace požárů přispět k záchraně života osob.

Detekce v domácnostech.jpg

HZS MSK jako dotčený orgán státní správy v oblasti požární ochrany v roce 2023 vydal 2232 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek v rámci schvalování projektové dokumentace ke stavbám na území Moravskoslezského kraje a 1126 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek k užívání stavby (kolaudace).

Mezi největší a z hlediska požární bezpečnosti nejsložitější stavby, které byly v roce 2023 HZS MSK posouzeny nebo schváleny k užívání, patřily Parkovací dům za katedrálou – PDK, Purkyňova, Moravská Ostrava-cca 400 parkovacích stání, parter s obchody a službami; Ostravica, ul. 28. října – polyfunkční objekt zahrnující kreativní centrum, kavárny, restaurace, ale také hudební a divadelní prostory nebo konferenční sál; Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny, ul. 28. října,

Ostrava; Nová budova Ekonomické fakulty v areálu VŠB – TUO, 17. listopadu, Poruba; Výstavba Moravskoslezského onkologického centra, FN Ostrava, ul. 17. listopadu, Poruba; Rezidence Stodolní – Ostrava, Stodolní, Ostrava - polyfunkční objekt s komerčními prostory a cca 160 byty; Skladovací hala GIGANT Velké Albrechtice – logistický objekt se zastavěnou plochou 67 108 m².

Vydaná závazná stanoviska.jpg

HZS MSK eviduje za rok 2023 5 žádostí o zrušení, potvrzení nebo změnu závazného stanoviska, kdy ve 4 případech došlo k potvrzení stanoviska a v 1 případě došlo k odložení věci z důvodu, že dle nové právní úpravy již HZS MSK nevykonává u staveb státní požární dozor (jednalo se o stavbu kategorie I).

Počty řízení.jpg

Během roku 2023 bylo provedeno v rámci výkonu státního požárního dozoru u právnických osob a podnikajících fyzických osob 948 kontrol a úkonů předcházejících kontrole a 2 kontroly u fyzických osob. Nejčastějšími nedostatky byly chybějící dokumentace ke stavbám, nezabezpečení volných únikových cest, nezpracování nebo neaktuálnost dokumentace zdolávání požárů a nezabezpečení kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a hasících přístrojů

Kontrolní činnost.jpg

GŘ HZS ČR bylo zadáno na roky 2023-2024 provedení celorepublikových tematických požárních kontrol právnických osob a podnikajících fyzických osob poskytujících pobytové služby sociální péče. Předmětem kontrol jsou z hlediska formy poskytování sociálních služeb pobytové služby v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích.

Kontroly jsou zaměřeny zejména na kontrolu účelu užívání stavby a užívání stavby v souladu s požárně bezpečnostním řešením stavby, dále na vybavení, provozuschopnost a zajištění obsluhy elektrické požární signalizace (EPS) a její připojení prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku HZS kraje, a na prověření aktuálnosti a správnosti zpracování dokumentace zdolávání požárů a požárního evakuačního plánu.

HZS MSK provedl v roce 36 kontrol těchto zařízení, z tohoto počtu bylo u 18 kontrol zjištěno 77 nedostatků. Nejčastější nedostatky se týkaly užívání stavby (dle požárně bezpečnostního řešení), požárního evakuačního plánu (náležitosti a ověření účinnosti formou cvičného požárního poplachu), dokumentace zdolávání požárů a provozuschopnosti požárních dveří.

Vzdělávací programy

V období květen až září loňského roku proběhlo vzdělávání primátorů a starostů obcí v Moravskoslezském kraji, které pravidelně ve čtyřletém cyklu organizuje a realizuje HZS MSK ve spolupráci s ostatními složkami IZS a KÚ MSK. V tomto roce bylo vzdělávání koncipováno jako praktický seminář s cílenými informacemi předávanými na připravených stanovištích, a to nejen z oblasti požární prevence, evakuace osob, hygienických a protiepidemických opatření, ale také činnosti ZZS nebo PČR při řešení mimořádných událostí nebo zabezpečení výstražné služby ČHMÚ či financování při obnově území. Seminář proběhl v deseti termínech vždy na hasičských stanicích HZS MSK. Z celkového počtu 331 obcí, vč. městských obvodů statutárního města Ostravy a městských částí statutárního města Opavy, se vzdělávání zúčastnilo 228 zástupců obcí, tj. cca 70%.

HZS MSK poslední úterý a středu v srpnu loňského roku realizoval dva odborné semináře „Vzdělávání pedagogů v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence“. Cílem těchto seminářů bylo zvýšení povědomí zúčastněných pedagogů o problematice Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU), která je součástí rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol. Součástí seminářů byla témata týkající se varování a informování obyvatelstva, evakuace, požární prevence, tísňového volání a IZS. Požární prevence byla zpestřena praktickou ukázkou hašení za pomocí práškového hasícího přístroje. Seminářů se zúčastnilo 54 pedagogů ze základních a středních škol z Opavska a Bruntálska.

Ve dnech 24. a 26. října loňského roku byly uskutečněny v prostorách Domu techniky v Pardubicích a Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava dva odborné semináře pořádané Českou asociací hasičských důstojníků, z.s., s názvem Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Semináře probíhaly ve spolupráci MV–GŘ HZS ČR, Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, HZS MSK a HZS Olomouckého kraje. Cílem odborných seminářů bylo ozřejmit problematiku kategorizace staveb, seznámit s principy kategorizace staveb a s platnou právní úpravou vycházející ze zákona o požární ochraně a z vyhlášky o kategorizaci staveb. Odborné semináře byly primárně určeny pro zaměstnance státní správy a samosprávy, stavebních úřadů, pro příslušníky HZS ČR i odbornou veřejnost. Odborných seminářů se zúčastnilo více než 120 osob. Dne 31. října 2023 HZS MSK ve spolupráci s ČKAIT pořádal konferenci Aktuální témata

z oblasti požární bezpečnosti staveb. Cílem konference bylo upozornit na aktuální problémy v oblasti požární bezpečnosti staveb a současně ukázat možnosti řešení i s ohledem na předpokládaný vývoj v této oblasti. Konference se zúčastnilo 250 os.

Instruktoři v rámci programu „Hasík CZ – Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“ navštívili v minulém roce 268 základních škol (431 druhých a 370 šestých tříd), což představuje více než 58 % všech základních škol v Moravskoslezském kraji. Na tomto výsledku se podílelo 168 instruktorů. Z tohoto počtu bylo 125 instruktorů z řad příslušníků HZS MSK.

V souvislosti s důležitostí role veřejnoprávních médií ve vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence, spolupracoval HZS MSK s ostravským studiem České televize

za účelem natáčení edukativního pořadu „Zachraň se, kdo můžeš!“. HZS MSK se výrazně podílel na tvorbě 2 dílů pořadu s názvy „Hasičský záchranný sbor“ a „Tísňová linka 112“. Všechny díly pořadu byly odvysílány v loňském roce na televizní stanici ČT:D. Dále HZS MSK natočil 2 bonusová videa, která jsou společně se všemi díly pořadu zveřejněna na webu televizní stanice ČT:D. Videa jsou zdravicí pro diváky pořadu a zároveň jsou zde vyzdvihnuty další důležité informace z oblasti požární prevence a volání na tísňovou linku 112.

Příslušníci HZS MSK se v rámci preventivně výchovné činnosti zúčastnili 39 akcí pro veřejnost, při kterých bylo osloveno 24 433 účastníků. Mezi největší akce patřily Den požární bezpečnosti, Dny NATO a Den s hrdiny – spolu to zvládneme. V rámci celorepublikové akce Den požární bezpečnosti, která se konala v pátek 13. října loňského roku, byl na 22 hasičských stanicích HZS MSK vyhlášen Den otevřených dveří, kterého se zúčastnilo bezmála 5 640 osob.