Požár bytu v Adamově
s 6
Taktické cvičení: Dálková doprava vody při lesních požárech
s 10
Zlatý úspěch českých hasičů-lezců
s 14
Vyšetřování požáru v národním parku České Švýcarsko
s 16
Jak počítačové modely pomáhají při evakuaci osob
s 19
Institut ochrany obyvatelstva pořídil bezpilotní zařízení pro radiační průzkum
s 22
Ukrajinská uprchlická krize v mapách a statistikách 
s 24
Národní cíle ČR pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO
s 27
Zvýšení úrovně protipovodňové ochrany a ochrany proti lesním požárům v zemích západního Balkánu a Turecka
s 30
Preventivně výchovná činnost ve výchovném ústavu Velké Meziříčí
s 32

K nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky se vracíme pohledem vyšetřovatelů požárů Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje (HZS ULK).
 

Obr.1 Rozdělení požářiště na úseky a sektory	Obr.2 Vizualizace celkové plochy požáru

Národní park České Švýcarsko (NP ČŠ) se nachází v Ústeckém kraji na hranici s Německem, kde na něj navazuje národní park Saské Švýcarsko. Má jedinečný reliéf a geologickou stavbu. Oblast je značně rozčleněna hlubokými zářezy řek Kamenice, Křinice a jejich přítoků. Erozní činností zde došlo k vytvoření nejrůznějších skalních útvarů charakterizujících tuto oblast. Nacházejí se zde skalní kotle a kaňony vytvářející skalní města s výškovým převýšením až 70 m, brány, dutiny, komíny, strže či soutěsky. Z hydrologického pohledu je území národního parku chudé na výskyt stojatých a povrchových vod, což je dáno vysokou propustností geologického podloží. Turismus se zde v posledních letech značně intenzifikuje v podobě neustále se zvyšujícího počtu návštěvníků. To s sebou přináší zvýšené riziko vzniku požáru.

V této oblasti vypukl 24. července 2022 nejrozsáhlejší lesní požár v historii České republiky. Jeho celková plocha byla 1 100 ha. Likvidace požáru byla vyhlášena 12. srpna 2022 a průběžná kontrola požářiště a dohašování skrytých ohnisek probíhalo až do konce srpna 2022. Na místě zásahu se průběžně vystřídalo více než 6 300 profesionálních i dobrovolných hasičů a více než 400 kusů techniky ¹.

Obr. 3 Zničené a poškozené objekty Mezná	Obr. 4 Požárem zasažený dům č.p.14

Požár byl ohlášen na krajské operační a informační středisko HZS ULK 24. července 2022 v 7.21 hodin a vyšetřovatel požárů HZS ULK se na místo události dostavil hodinu po jeho ohlášení. Kvůli rozšiřování požáru a probíhajícímu zásahu jednotek požární ochrany nebylo možné zahájit hned činnost na místě. Lokalizace požáru byla vyhlášena 1. srpna 2022 a vyšetřovatel požárů začal provádět prvotní úkony ke zjištění příčiny vzniku požáru.

Z důvodu rozsáhlé plochy požáru a výše způsobených škod se čtvrtý den po nahlášené lokalizaci požáru uskutečnila koordinační schůzka mezi Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje a HZS ULK, na jejímž základě byl 8. srpna 2022 zřízen společný tým pracovně nazvaný PARK. Požářiště bylo ohledáváno přerušovaně, vždy v závislosti na průběhu hasebních prací, kdy se pro přehlednost a jednodušší organizaci využilo rozdělení daného území na jednotlivé sektory a úseky provedené v rámci zásahu.

Obr. 5 Pohled na KO	Obr. 6 Pohled na KO směrem k masivu

Následující den po ustavení týmu začalo ohledání části požářiště, konkrétně obce Mezná u Hřenska, ve které požár zcela zničil tři domy (vyznačeny červeně na obr. 3) a u dalších domů došlo k poničení přilehlých objektů – kůlny, zdi, ploty atd. Dalšími objekty poničenými požárem byly oplůtky, oplocenky, kazatelny a další objekty nacházející se na území NP ČS. Jako poslední se provedlo ohledání ochranných sítí nad obcí Hřensko. Ohledání bylo ukončeno 12. září 2022, přičemž bylo zkontrolováno celkem 160 různých objektů.

Přibližný čas a místo vzniku požáru byly stanoveny ze získaných dat z programu Copernicus, což je program Evropské unie pro pozorování Země (https://forest-fire.emergency.copernicus.eu), a na základě svědeckých výpovědí. Satelitní družice detekovaly požár v oblasti Malinového dolu poprvé 24. července 2022 v čase 2.09 hodin. Družice jsou schopny požár detekovat až po dosažení tepelného výkonu 0,2 MW, který odpovídá přibližně osmi táborovým ohňům. Družice zároveň dané území nesledují kontinuálně, ale v určitých časových intervalech. Při předchozím snímkování stejné oblasti Malinového dolu, které proběhlo v čase 0.48 hodin, nebyl ještě družicemi zaznamenán žádný tepelný výkon. Přibližná doba vzniku požáru byla tak na základě všech zjištěných skutečností vyšetřovatelem požárů stanovena na 24. července 2022 v rozmezí od 0.00 do 1.30 hodin.

Rozloha kriminalistického ohniska (KO) nalezeného v oblasti Malinového dolu činila 50 × 16 m. KO bylo celé rozhrabáno, přičemž všechny nalezené stopy poukazovaly na častou přítomnost osob v této oblasti, a to i přesto, že zde není vyznačena žádná oficiální turistická cesta. Mezi zajištěnými stopami bylo několik kusů hliníkových fólií, cigaretové nedopalky, plastové lahve, zábavní pyrotechnika, doklady atd. Na základě všech zjištěných skutečností pak byly ve zpracovaném odborném vyjádření stanoveny následující možné verze vzniku požáru:

1. manipulace s otevřeným ohněm neznámou osobou,
2. manipulace se zábavní pyrotechnikou neznámou osobou.

Obr. 7 Vyznačení nalezených stopKromě samotného ohledání požářiště Policie České republiky (PČR) v rámci prověřování vyhodnocovala kamerové záznamy, karetní transakce v restauracích, výpisy telekomunikačního provozu či výpisy ubytovacích knih. Vše s cílem zmapovat pohyb osob v dané oblasti. Získané informace ale nevedly ke zjištění konkrétní osoby, která by se pohybovala v oblasti Malinového dolu v době vzniku požáru.

V rámci ohledání místa požáru bylo pořízeno velké množství fotografií a obrazového materiálu na ploše přes 1 000 ha. Pro sdílení získaných dat, jak napříč sborem, tak i mimo něj, bylo nutné zpracovat ucelený přehled celé události. K tomuto byl využit systém Terinos, což je webový geografický informační systém využívaný u HZS ČR. Ve spolupráci s Institutem ochrany obyvatelstva pak byla vytvořena mapová vrstva „Hřensko“, ve které je možné zobrazit místo vzniku požáru, průběh šíření požáru, celkovou plochu požáru, zajištěné stopy, poškozené objekty a pořízené záznamy z kamer nebo dronů během zásahu. Pro přístup mimo sbor je pro zobrazení dat vyžadováno zadání unikátního hesla. Pro rychlou orientaci v systému Terinos byla ve spolupráci s PČR vytvořena návodná komentovaná prezentace.

V době od 3. dubna 2023 do 9. dubna 2023 vzniklo na území NP ČŠ dalších pět požárů (seníky, posedy, rozhledna na Vlčí hoře).

Příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování z krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje a z oddělení obecné kriminality v Rumburku provedli 12. dubna 2023 výslech podezřelé osoby, která se přiznala nejen k založení požárů v období od 3. dubna 2023 do 9. dubna 2023, ale následně i k založení požáru z 24. července 2022. Podezřelé osobě bylo vyšetřovacím orgánem sděleno obvinění a statní zástupce z Krajského státního zastupitelství Ústí nad Labem podal návrh na obžalobu. V současné době probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem řízení s obžalovaným, kde o jeho vině nebylo doposud rozhodnuto.

plk. Ing. Milan TABI, MBA, HZS Ústeckého kraje, foto archiv autora

[1] MV-generální ředitelství HZS ČR. Analýza okolností požáru v Národním parku České Švýcarsko. PDF. Praha, 2022.

Bezpečná a efektivní evakuace osob představuje klíčovou roli v rámci požární bezpečnosti staveb. V návaznosti na zavedenou kategorizaci staveb [1], kdy dispozičně složité budovy, jako například multifunkční haly, sportovní stadiony, výškové budovy či podzemní stavby, mohou spadat do kategorie III, se jeví využívání počítačových modelů pro evakuaci osob jako vhodný nástroj.

Modely evakuace však mohou být významné i pro zajištění bezpečného pořádání venkovních hromadných akcí. Počítačové modely na rozdíl od ručních výpočtů poskytují detailní vizualizaci prostoru a téměř reálné simulace evakuace, které pomáhají ověřit účinnost únikových cest a bezpečný průběh evakuace osob.

Počítačové modely pro evakuaci osob

Metody pro hodnocení evakuace osob se postupně vyvíjely od jednoduchých výpočtů až po sofistikované počítačové modely, které umožňují přesnější odhady pohybu a chování osob. Tyto modely umožňují mimo jiné ověřit návrh únikových cest a identifikovat místa možného vzniku front a kumulací osob. Zatímco u jednoduchých výpočtů je doba evakuace stanovována na základě hustoty, rychlosti či toku osob, počítačové modely využívají empirické rovnice odvozené z experimentálních dat a pozorování, aby co nejlépe simulovaly lidské chování a vliv kouře a zplodin hoření.

První snahy o modelování evakuace se objevily v 60. letech 20. století, kdy se používaly manuální a jednoduché výpočetní nástroje. V 70. letech vznikly první primitivní počítačové modely zaměřené na základní principy evakuace. Dnes je k dispozici celá řada počítačových modelů [2], [3], [4], které využívají různé přístupy k simulaci chování a pohybu osob.

V letech 2011 a 2018 [5], [6] proběhl mezinárodní online průzkum mezi odborníky a uživateli těchto modelů zaměřený na současný stav využívání a preference uživatelů v této oblasti. Průzkum odhalil, že respondenti znají celkem 72 různých modelů pro evakuaci a že většina preferuje tzv. agent-based modely, které přesněji simulují individuální chování osob během evakuace. V těchto modelech je každá osoba reprezentována agentem s vlastním vědomím, který rozhoduje o svém pohybu v závislosti na svém okolí. Nejrozšířenějším modelem podle průzkumu je model Pathfinder, obr. 1.

Obr. 1 Známé počítačové modely pro evakuaci osob. Poznámka: Součet procent je vyšší než 100 %, protože respondenti měli možnost vybrat více možností

Pathfinder – efektivní nástroj pro simulaci evakuace
Agent-based model Pathfinder, vyvinutý společností Thunderhead Engineering, je jedním z nejpoužívanějších počítačových modelů pro simulaci evakuace. Umožňuje simulovat různé scénáře evakuace z budov a dalších prostor ve 2D i 3D prostředí pomocí 3D triangulované sítě, která přesně reprezentuje geometrické detaily a nepřetržitý pohyb osob. Pro simulaci pohybu osob využívá dva režimy: jeden používá zjednodušené výpočetní postupy a druhý je založen na autonomním (nezávislém) chování každé osoby v modelu [7].

Pathfinder umožňuje detailní nastavení parametrů, jako je rychlost osob, pohybové schopnosti a chování osob při evakuaci, včetně modelování speciálních potřeb (např. invalidní vozíky či nemocniční lůžka včetně asistentů). Uživatelé mohou importovat i své vlastní modely osob. Osoby lze také rozdělit do skupin podle sociálního prostředí (např. rodina, spolupracovníci) nebo lze navrhnout fronty čekajících osob [7].

Obr. 2 Snímek asistované evakuace z modelu Pathfinder

Po dokončení simulace poskytuje Pathfinder detailní datové výstupy ve formě textových souborů, formátů CSV (Comma Separated Values) a animovaných 3D vizualizací, které napomáhají k realistickému zobrazení evakuačních scénářů a identifikaci potenciálních kritických míst v prostoru. Pathfinder umožňuje plynulou animaci tisíců lidí v reálném čase a podporuje hardware pro virtuální realitu. Výstupy modelu umožňují rychlé vyhodnocení přetížení prostoru [7].

Pathfinder může využít údaje o kouři a požáru. Tyto informace jsou importovány z výsledků počítačového modelu požáru Fire Dynamics Simulator k identifikaci oblastí s vysokým rizikem. Možnost integrace požáru z Fire Dynamics Simulator umožní komplexní analýzu bezpečnosti budovy v případě požáru [7].

Pro náhodné nastavení parametrů modelu v rámci stovek nebo tisíců simulací poskytuje Pathfinder nástroj Monte Carlo, který se využívá k náhodnému rozložení vstupů napříč mnoha simulacemi. Tento nástroj umožňuje uživateli vytvářet různé varianty konkrétního scénáře s náhodně umístěnými osobami a definováním jejich profilů, které jsou charakterizovány mimo jiné rychlostí pohybu a půdorysným průmětem osob [7].
 

Obr. 3 Snímek evakuace osob z modelu Pathfinder

Praktické využití modelu Pathfinder

Podzemní železniční stanice
Obr. 4 Snímek evakuace osob z podzemní železniční staniceModel Pathfinder lze využít pro posouzení bezpečného návrhu evakuace osob z podzemní železniční stanice. Evakuace osob byla navržena podle předloženého požárně bezpečnostního řešení se zohledněním vlivu účinků zplodin hoření. Pathfinder pomohl prokázat, že doba potřebná pro evakuaci osob ze zasažené podzemní železniční stanice na bezpečné místo bude kratší než doba, kdy účinky požáru již ohrozí kohokoli z unikajících osob. Pro zlepšení průběhu evakuace byla následně navržena doporučení, jako například zajištění nadstandardního osvětlení prostor či instalace informačního a navigačního systému pro navádění unikajících osob.

Multifunkční hala
Model Pathfinder lze využít pro ověření dispozičního řešení prostorového uspořádání či návrh efektivních bezpečnostních opatření. Právě za tímto účelem byla analyzována evakuace osob z vybrané multifunkční haly při konání hokejového zápasu s kapacitou 9 500 osob a hudebního koncertu s kapacitou 11 000 osob. Při této analýze byla aplikována metoda Monte Carlo, která umožnila generovat několik variant stejného scénáře. Model pomohl identifikovat kritické oblasti z hlediska kumulace osob, především úzké prostory a místa, kde se střetávaly proudy osob.
 

Obr. 5 Snímek evakuace osob z multifunkční haly

Venkovní hudební festival
Model Pathfinder lze také aplikovat na venkovní hromadné akce, kterých se účastní velký počet osob. Jedním z mnoha nebezpečí při pohybu velkého množství osob je vznik paniky a davové tlačenice, které mohou vést ke zranění či usmrcení. Vznik těchto situací lze odhalit pomocí 3D vizualizací pohybu osob v prostoru, které model Pathfinder poskytuje. Pro zhodnocení bezpečného pohybu osob lze využít časové křivky evakuace a také barevné mapy znázorňující například hustotu osob v prostoru nebo dobu využití prostoru. Barevné mapy dovolují organizátorům festivalů nebo jiných venkovních hromadných akcí ověřit maximální kapacitu a dostatečný počet únikových východů.
 

Obr. 6 Snímek doby obsazení prostoru při evakuaci osob z venkovního hudebního festivalu

Závěr

Počítačové modely představují významný pokrok v požární bezpečnosti i krizovém řízení, umožňují detailní a téměř skutečné simulace zohledňující individuální chování a interakce mezi jednotlivci. Díky těmto modelům je možné komplexně analyzovat průběh evakuace, identifikovat kritická místa a efektivně navrhovat únikové cesty.

Současné trendy zahrnují integraci virtuální a rozšířené reality pro reálné simulace a využívání umělé inteligence k předpovědi pohybu a chování osob. Technologie jako „big data“ a internet věcí mohou do budoucna umožnit nepřetržité sledování prostředí a aktualizaci modelů v reálném čase.

I přes všechny tyto technologie a možnosti simulace je důležité mít na paměti, že skutečné chování osob se může odchylovat od toho simulovaného. Osoby nacházející se v dispozičně složitých objektech je nezbytné informovat o možnostech evakuace a umístění únikových cest a východů. Rovněž je důležité v těchto objektech provádět pravidelná reálná evakuační cvičení.

Ing. Adéla SNOHOVÁ, doc. Ing. Petr KUČERA, Ph.D., VŠB – Technická univerzita Ostrava

Institut ochrany obyvatelstva (IOO) disponuje novým přístrojem pro průzkum a monitorování radiační situace v případě mimořádné události (MU) DRONES-G MINI. Toto unikátní zařízení bylo vyvinuto v České republice (ČR) v rámci bezpečnostního výzkumu a umožňuje rychlý radiační průzkum zasaženého území bez nutnosti vstupovat do nebezpečných oblastí a ochránit tak zasahující před negativními účinky ionizujícího záření.

Komerčně dostupný dron DJI Matrice 350 RTK s podvěseným detektorem DRONES-G MINI

Chemická laboratoř IOO plní řadu úkolů nejen na podporu velitele zásahu, ale i ve prospěch ostatních složek státu a ochrany obyvatelstva ČR. Jedním z nich je i radiační průzkum a monitoring objektů a zasažených území například po nehodě jaderné elektrárny, při ztrátě nebo odcizení zdroje ionizujícího záření, po teroristickém útoku nebo třeba i při průzkumu starých zátěží po těžbě uranu a jiných radioaktivních minerálů na našem území. V neposlední řadě se odborníci z radiometrické laboratoře IOO nepřímo podílí i na vývoji, testování a dalším vylepšování nových zařízení v této oblasti.

Od letošního roku došlo k výraznému rozšíření kapacit v této oblasti, a to zejména díky získání zařízení DRONES-G MINI. Jak již název napovídá, jedná se o zařízení, které lze použít ve spojení s dronem, a tím ochránit zasahující, neboť není nutné vstupovat do nebezpečné oblasti s potenciálním výskytem radioaktivní kontaminace anebo vysokého dávkového příkonu záření gama. Tento kompaktní podvěs pod dron s integrovaným detektorem radiace byl vyvinut v Třebíči firmou NUVIA, a. s., v rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ve spolupráci se Státním ústavem radiační ochrany. DRONES-G MINI je tak úplnou novinkou a Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) je jeho prvním uživatelem. Nicméně hasiči nekupují neprověřené zařízení, neboť jde o technologického nástupce již dříve vyvinutého a osvědčeného systému DRONES-G od stejné firmy, který byl však příliš těžký a vyžadoval speciální drony s velkou nosností. Mladší DRONES-G MINI je odlehčený, menší a jeho kompaktní tvar umožňuje snadnou manipulaci i instalaci. Oproti jeho předchůdci je kompatibilní i s komerčně dostupnými drony, což snižuje celkové náklady na pořízení a zavedení tohoto detekčního prostředku do jednotek záchranných složek. Velkou výhodou je i fakt, že celý systém je nezávislý na zařízení nosiče (dronu), neboť komunikace i napájení je zcela autonomní, což je nejen univerzálnější, ale i bezpečnější.

Technicky se v případě DRONES-G MINI jedná o kompaktní (250 × 110 × 110 mm) systém o hmotnosti 1,125 kg, který obsahuje obslužnou, vyhodnocovací a komunikační elektroniku, optický výškoměr, GPS přijímač, baterii, měřič teploty, tlaku a vlhkosti. Nás však zajímá především Geiger-Müllerova trubice pro měření vyšších dávkových příkonů záření gama a detektor a analyzátor gama záření, který je srdcem celého zařízení. Pro detekci a analýzu gama záření je použit NaI (Tl) scintilační detektor o rozměrech 1“ × 2“ s 1“ fotonásobičem, který umožňuje dostatečnou citlivost (rozlišení na pík ¹³⁷Cs je < 7,5% FWHM) s ohledem na minimalizaci hmotnosti a uvažované scénáře možného využití. Právě tento detektor umožní operátorovi v reálném čase identifikovat konkrétní radionuklid, což je velmi důležité z hlediska dalších postupů při řešení MU spojené s únikem radioaktivních látek do životního prostředí. Znalost konkrétního radionuklidu má vliv na typ použitých ochranných prostředků, způsob dekontaminace apod.

Mapa intenzit dávkového příkonu generovaná v reálném čase programem DRONICPro zobrazení měřených hodnot, které se pomocí rádia v reálném čase přenáší do pozemní stanice (notebook s operačním systémem Windows), je použit program DRONIC, který byl rovněž vyvinut v Třebíčské NUVIA, a. s., a který slouží uživateli především pro rychlou a efektivní vizualizaci aktuálně měřených spekter. A to buď ve formě 1s spektra, či jeho časového vývoje pomocí moderních tzv. water-fall diagramů, ze kterých může zkušený uživatel ihned identifikovat konkrétní radionuklidy. Mimoto je možné zobrazit si celou řadu grafů měřených veličin (např. dávkový příkon, výška nad terénem) a vše přímo projektovat do podkladové mapy, díky čemuž si operátor, potažmo velitel zásahu, udělá jasnou představu o radiační situaci v zasaženém území. Například je možné zobrazit mapu intenzit dávkového příkonu ve výšce 1 m nad terénem, což umožní odborníkům z řad hasičů předem odhadnout dávky, jež obdrží zasahující, kteří by v případě nutnosti museli pracovat v nebezpečné zóně zasažené radioaktivní kontaminací. Další užitečnou vlastností programu DRONIC je schopnost odhadnout aktivitu bodového zdroje záření gama, což je opět informace důležitá pro velitele týmu, který by měl daný zdroj bezpečně zajistit a transportovat z místa MU. Veškerá data se v reálném čase nejen přenáší do pozemní stanice, ale zároveň se ukládají v modulu zařízení na SD kartu, která slouží jako záloha, a lze je použít i pro přehrání záznamu celého letu a k další analýze naměřených dat.

Jako nosič pro detektor je v našem případě využit komerčně dostupný dron od společnosti DJI – Matrice 350 RTK s nosností přibližně 2,7 kg, který v rámci IOO najde i další využití především jako nosič dalších speciálních zařízení hlavně pro mapování a fotogrammetrii.

I přesto, že tímto zařízením disponuje IOO teprve krátce, podařilo se připravit několik zajímavých experimentů, při kterých detektor vyzkoušeli příslušníci chemické laboratoře IOO. Ti létali nejen v mrazivých podmínkách nad letištěm, kde hledali ukrytý zářič, ale také nad lesem a posléze i v lese, který byl skutečně kontaminován radionuklidem. Z dosavadních zkušeností lze říci, že vše funguje, jak má, a HZS ČR je zase o něco lépe připraven i na tento typ MU. IOO toto specifické zařízení dále testuje, vymýšlí potencionální scénáře použití a ve spolupráci s výrobcem, Státním ústavem radiační ochrany a Univerzitou obrany se dále bude podílet na dalším vývoji a zlepšování detektoru a vyhodnocovacího programu.

kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

V úterý 24. února 2022 došlo k napadení Ukrajiny Ruskem a vzniku rusko-ukrajinské války. Ta způsobila ohromnou migrační vlnu především do států východní a střední Evropy. O čtyři dny později, 28. února 2022, bylo na základě pokynu ministra vnitra rozhodnuto o zřízení Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), přičemž obdobná centra vznikla ve všech krajích České republiky (ČR).

Pro evidenci ubytování uprchlíků byl na základě požadavků MV-generálního ředitelství HZS ČR během jara 2022 vytvořen Armádou ČR systém HUMPO, který příslušníci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (HZS LBK) z úseku prevence a civilní nouzové připravenosti od počátku využívali a pomáhali zdokonalovat. Na základě dat z HUMPO a Cizineckého informačního systému pak HZS LBK začal vytvářet mapy pro účely jednání krizového štábu Libereckého kraje. Jednalo se především o grafické znázornění zatížení území uprchlickou krizí se zohledněním počtu obyvatel obcí a kapacity infrastruktury (mateřských a základních škol, praktických lékařů apod.). Následně se tento systém rozšiřoval o další a další zobrazení a na základě prezentace těchto mapových podkladů byl MV-generálním ředitelstvím HZS ČR vznesen požadavek na zapojení příslušníků HZS LBK do tvorby podobných výstupů na národní úrovni.

Registrovaní uprchlíci z Ukrajiny (věk a pohlaví)

Oddělení krizového řízení a ochrany obyvatelstva HZS LBK následně vytvořilo ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a společností Arcdata Praha, s. r. o., tzv. strategické dashboardy, webové mapové aplikace dynamicky zobrazující počty a rozmístění uprchlíků v ČR. Tyto dashboardy využívala nejen ministerstva a úřady územní samosprávy k vytváření opatření souvisejících s uprchlickou krizí, ale například i Policie ČR k plánování kontrol objektů.

Postupně vznikly čtyři dashboardy dostupné na adrese https://gis.humpo.cz/portal. Společným jmenovatelem je mapa zobrazující data na úrovni krajů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a obcí, případně i městských částí. Mapa je vždy doplněna tabulkou a grafy a všechny tyto stavební kameny dashboardu jsou pak propojeny s filtrem v záhlaví stránky. Dva dashboardy jsou dostupné pro širokou veřejnost, dva jen oprávněným uživatelům.

Dashboard č. 1 – nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny

Tento dashboard zobrazuje v první řadě mapu (kartogram) s relativními (vůči počtu obyvatel územního celku) počty uprchlíků ubytovaných přes systém HUMPO v jednotlivých krajích, ORP či obcích. Mapu doplňuje tabulka obcí s největší koncentrací uprchlíků ubytovaných přes HUMPO, graf podílu mužů a žen v produktivním věku a graf podle věkových kategorií.

Z mapy je na první pohled dobře patrné rozmístění ubytovaných uprchlíků na daném území, „nejproblémovější“ obce a po kliknutí na územní prvek v mapě také např. struktura ubytovaných podle délky jejich pobytu.

Nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny (dashboard č. 1)

Dashboard č. 2 – registrovaní uprchlíci z Ukrajiny

Tento dashboard představuje pro veřejnost zajímavější údaje, jelikož zobrazuje celkový počet registrovaných uprchlíků v území. Stejně jako předchozí používá metodu kartogramu s relativními hodnotami, kterou doplňuje o tabulku obcí a grafy shodné s dashboardem č. 1.

Mapa tedy přehledně ukazuje celkový počet uprchlíků v daném území ve vztahu k počtu obyvatel kraje, ORP či obce, což je zásadní údaj pro rozhodování KACPU, kam ještě mohou uprchlíky ubytovat a kde už je pomyslná kapacita území naplněna.

Registrovaní uprchlíci z Ukrajiny (dashboard č. 2)

Další dva dashboardy jsou po zadání přihlašovacích údajů přístupné jen pro úzký okruh vybraných uživatelů, jelikož obsahují potenciálně citlivé informace.

Dashboard č. 3 – místa pobytu uprchlíků z Ukrajiny

Dashboard zobrazuje konkrétní adresy, na kterých mají uprchlíci hlášený pobyt i místa jejich pobytu podle HUMPO. Je zde použita metoda kartodiagramu, velikost symbolu na dané adrese tak odpovídá počtu uprchlíků. Navazující tabulky pak obsahují objekty/adresy s nejvyšším počtem evidovaných uprchlíků v daném územním celku. To umožňuje velmi snadnou identifikaci konkrétních míst, na které se při kontrolách zaměří Policie ČR nebo v případě dat z HUMPO např. krajské úřady. Po kliknutí na adresní bod/objekt HUMPO se zobrazí celkový počet osob, jejich struktura podle věku a pohlaví a také podle délky pobytu v ČR. V případě objektů HUMPO navíc ještě název a typ zařízení, provozovatel, celkový počet míst v objektu, aktuální počet volných míst a v neposlední řadě odkaz do databáze HUMPO.

Místa pobytu uprchlíků z Ukrajiny (dashboard č. 3)

Dashboard č. 4 – nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny – zařízení

Poslední dashboard je zaměřen na konkrétní ubytovací zařízení z databáze HUMPO. Jako jediný obsahuje dvě mapy, které je možné přepínat záložkami. Kartodiagramem znázorňuje objekty z databáze HUMPO odlišené barvou podle typu ubytování (např. byty, ubytovny, penziony), počty ubytovaných a volné kapacity, a přehledně tak zobrazuje všechna zařízení v daném regionu nebo obci, která mají smlouvu s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dříve s kraji). Tabulka uvádí objekty s nejvyšším počtem ubytovaných a grafy pak jejich věkovou strukturu, podíl uprchlíků ubytovaných přes HUMPO vůči celkovému počtu uprchlíků a také poměr obsazených a volných míst v objektech HUMPO. Kliknutím na objekt v mapě lze získat obdobné informace jako v dashboardu č. 3. Mapa volných kapacit je velmi dobře využitelná pro práci KACPU, ideálně v kombinaci s mapou relativního počtu uprchlíků.

Nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny - zařízení (dashboard č. 4)

Práce na tvorbě dashboardů probíhaly v úzké spolupráci s vývojovým týmem HUMPO a se společností Arcdata Praha, s. r. o. Ta vyvinula automatizovanou linku na zpracování dat ze systému HUMPO. Tato data se denně aktualizují a prezentují právě formou dashboardů.

Kromě uvedených celostátních webových aplikací zpracovával HZS LBK v průběhu migrační krize i další mapy pro potřeby krizového štábu Libereckého kraje, např. zatížení území Libereckého kraje. Později také vytvořil přehled volných kapacit pro ubytování uprchlíků formou mapové vrstvy ve webové aplikaci Terinos používané standardně u HZS ČR. Přímo z mapy tak bylo možné zjistit nejen počet volných míst, ale v podstatě všechna data o zařízení obsažená v systému HUMPO.

Mapa se při práci na KACPU ukázala jako neocenitelný pomocník. Pomocí grafických příznaků zobrazovala i preferovaná (např. obecní) zařízení a příslušníkům HZS LBK tak sloužila pro rychlé rozhodování, kam umístit příchozí žadatele o ubytování s ohledem na preference obou stran.

Interaktivní filtr - území

Použitá platforma ArcGIS Dashboards společnosti ESRI má i do budoucna velký potenciál využití u HZS ČR, a to například při rozsáhlých mimořádných událostech nebo ve statistickém sledování událostí.

kpt. Mgr. Jan PETR, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje