Největší riziko požáru dopravních prostředků na elektropohon hrozí při nabíjení
14. 10. 2024 (KO) - S tím, jak stoupá počet dopravních prostředků na elektropohon v běžném provozu, stoupá samozřejmě i počet jejich požárů. Zatímco v roce 2019 Hasičský záchranný sbor vyjel pouze ke třem případům požárů zařízení s elektropohonem (obecně elektrokoloběžky, elektrokola, elektromobily apod.), v roce 2023 už řešil takových požárů 94. Drtivá většina z nich se týkala elektrokoloběžek, elektrokol a dalších menších zařízení, elektrovozidel v loňském roce hořelo 7, hybridních vozidel 8. Největší nebezpečí, že požár vznikne, nehrozí při běžném provozu, ale při nabíjení.
S požáry elektroaut se hasiči samozřejmě setkávají v rámci běžné zásahové činnosti, ať už při dopravních nehodách nebo při jiných mimořádných událostech. Dokud není požárem zasažená baterie, probíhá zásah prakticky stejně jako u vozidel s konvenčním pohonem a požár je možné uhasit během minut. Jestliže ale požár baterii nějakým způsobem zasáhne, je hašení komplikovanější.
Chemická reakce v baterii totiž probíhá i po prvním uhašení viditelného plamene (hoření plastových krytů apod.). Jinak řečeno, bateriové články hoří nadále i uvnitř baterie bez přístupu kyslíku, a může tedy dojít k jejímu opětovnému rozhořívání a vzniku požáru. Pokud se hořící elektroauto nachází na volném prostranství, hasiči je mohou ponořit do vodní lázně do kontejneru pro hašení. V případech, že se elektromobil nachází například v garáži, a pokud ho nelze „vytáhnout“ na volné prostranství, je třeba aplikovat alternativní postup: prvotní zásah pomocí zařízení s řezacím vodním paprskem o tlaku 300 bar.
To je speciální zařízení pro řezání a hašení, které umí s pomocí silného proudu vody s příměsí abraziva proříznout i silné materiály, třeba různě silné stěny, pláště budov nebo střechy. Vodním paprskem hasiči do obalu baterie udělají otvor a baterii pak mohou hasit napřímo. Vozidlo je ale třeba i tak vždy následně z garáží vytáhnout, kontrolovat termokamerou a následně ho preventivně ponořit do kontejneru pro hašení. Po ochlazování by měl elektromobil být umístěn na karanténní plochu, kde nebude v případě opětovného zahoření nic v okolí ohroženo. Kontaminovaná voda z vodní lázně se vždy musí ekologicky zlikvidovat.
Bezpečné nabíjení je klíčové
Pokud má uživatel pocit, že se s vozem v oblasti baterie děje něco nestandardního (nárůst teploty, signalizace kontrolních světel, zápach), měl by jej okamžitě nechat zkontrolovat v servisu. Pokud už z baterie unikají nějaké zplodiny hoření, je nutné ihned přivolat hasiče. Doporučujeme u elektromobilů nepodceňovat pravidelnou autorizovanou kontrolu a údržbu, která spočívá i v pravidelné aktualizaci softwaru. Aktuální softwarový systém může v některých případech včas upozornit na závadu, provést odpojení baterie, případně o možné závadě na dálku informovat uživatele vozidla.
Drtivá většina požárů ale vzniká během nabíjení kvůli technické závadě. K nabíjení je proto třeba vždy používat pouze certifikované dedikované nabíjecí zařízení (tj. nabíjení definované, řízené, kontrolované, například tzv. wallbox) a postupovat v souladu s instrukcemi od výrobce elektromobilu.
Požadavek dedikovaného nabíjení (spolu s požadavkem vypínání energie v prostoru, kde se dobíjecí body nacházejí), proto hasiči žádali zahrnout také do připravované normy ČSN 33 2130 ed. 4 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody.
Podmínky požární bezpečnosti ve vztahu k vozidlům s alternativními druhy pohonů, včetně vozidel s elektrickým pohonem, obsahuje také připravovaná novely vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb a související připravovaná norma na provedení garáží (ČSN 73 0838 Požární bezpečnost staveb – Garáže.) Vyhláška je nyní před legislativním procesem a její účinnost hasiči očekávají ještě v roce 2025.
MgA. Klára Ochmanová
tiskové oddělení
MV-generální ředitelství HZS ČR
e-mail: GRH.media@hzscr.cz