VIDEO: Poslední výjezd ppor. Radka Musila
Profesionální hasiči směny C centrální hasičské stanice Liberec se rozloučili s dlouholetým kolegou. Po bezmála sedmadvaceti letech ve služebním poměru svou poslední směnu ve čtvrtek 28. listopadu 2024 odsloužil velitel čety ppor. Radek Musil. „Být hasičem je poslání, ne zaměstnání,“ říká.
Ke sboru nastoupil celkem příhodně – 4. května 1998 v den svátku svatého Floriana, patrona hasičů. Začínal jako hasič na liberecké stanici a zůstal jí věrný po celou dobu své kariéry. Byl také členem lezeckého družstva a instruktorem pro práci na vodě. Zasahoval u mnoha mimořádných událostí, například u rozsáhlého požáru na farmě Vysoká u Chrastavy před šesti lety. Byl součástí odřadu vyslaného k požáru v NP České Švýcarsko a koncem srpna minulého roku jako člen odřadu vyjel k požáru skládky pražců do Tisové v Karlovarském kraji. Opravdu silný zážitek v něm ale zanechal již dávný zásah: „Když jsem byl mladý, hořelo v domě v Liberci – Lukášově. Z patra hořícího domu jsem ze zakouřených prostor vynesl dvě malé děti – jedno na levé a druhé na pravé ruce. A to tenkrát ještě nebyly vyváděcí masky,“ vzpomíná.
A jak se dle svých slov za těch téměř třicet let, kdy byl profesionálním hasičem, změnil? „Z vyjukaného mladíka se stal rozvážný muž, tato profese ho naučila pořádku, disciplíně a preciznosti. Nikdy mě nenapadalo, že bych udělal chybu, když jsem nastoupil ke sboru,“ říká. Velitelem čety byl ppor. Radek Musil dlouhých šestnáct let. Jak sám přiznává, tato funkce přinášela spoustu zodpovědnosti: „Od chvíle, kdy jsem se stal velitelem čety, jsem měl během služby neklidný spánek. Ostatní kolegové spali jako miminka a mně probíhaly hlavou různé věci, člověk byl zkrátka zodpovědný.“ Svoje myšlenky před usnutím na stanici vždycky směřoval ke své rodině, dětem: „Pokaždé jsem při usínání řekl dobrou noc, špunti, tak jsem je pozdravil na dálku.“
Radek Musil je nositelem medailí Za věrnost III. i II. stupně a při příležitosti ukončení služebního poměru mu byla udělena medaile HZS Libereckého kraje. Jeho závěrečná služba se samozřejmě neobešla bez symbolického posledního výjezdu, který mu připravili kolegové ze směny. „Bylo to hezké, kluci byli nápadití. Pravou botu jsem měl v levé nohavici a naopak, k tomu zalepené rukávy. Vůbec neposlouchali, asi jsem je špatně vychoval,“ popisuje Radek s úsměvem. Podívejte se na video, co ho na jeho posledním výjezdu čekalo.
Bývalému kolegovi děkujeme za úctyhodná léta služby a srdečně mu přejeme, ať se mu i nadále daří jak v profesním, tak i v soukromém životě!
por. Jaroslava Benešová
foto: nstržm. Josef Charvát
video: kpt. Eva Masná