Dne 18. června 2008 v 02.05 hodin byl na krajské operační a informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Jihomoravského kraje ohlášen požár ve společných podzemních garážích nového bytového komplexu na ulici Hrázka v Brně-Medlánkách. Na likvidaci požáru se podílelo 31 profesionálních a dobrovolných hasičů ze čtyř jednotek PO.

Popis objektu

Požár v podzemní garáži

Likvidace požáru

•  nespolehlivost radiostanic MATRA; VZ osobně asi za 15 – 20 minut vyměnil tři zdroje,
• velmi dlouhá doba, než z DPMB přijel autobus – rodiče nosili malé děti téměř 50 minut na rukou,
• dvě evakuované osoby unikly pozornosti zasahujících příslušníků, nebyly zaevidovány a tak byl na pokyn VZ jejich byt „zbytečně“ násilně otevřen,
• nemožnost účinného odvětrání těchto podzemních prostor a hromadění tepla v uzavřeném prostoru činilo zásah vysoce náročným a nebezpečným,
• šíření zplodin hoření schodišti do objektů přidávalo další komplikaci vzhledem k nutnosti evakuace objektu.
  

Pozitiva

• velmi dobrá spolupráce jednotek PO na jednotlivých úsecích,
• výborně provedená evakuace,
• velmi dobrá spolupráce s místostarostou ÚMČ Brno-Medlánky,
• jako nejlepší vyhledávácí prostředek se jeví použití termokamery.
  

Příčina vzniku požáru

V případě požáru nebyla stanovena jednoznačná příčina, jako nejpravděpodobnější byla stanovena technická závada na osobním automobilu, případně na elektrické instalaci objektu.

Požár v Holandské ulici

V krátké době po tomto požáru došlo dne 30. června v Brně v Holandské ulici k velmi podobné události, kdy vznikl požár taktéž v podzemních garážích. Tyto garáže jsou projektovány pro 41 osobních automobilů, tvoří samostatný požární úsek a jsou vybaveny elektrickou požární signalizací.

U zásahu se však vyskytovaly stejné problémy jako u prvního – velmi obtížné nalezení ohniska požáru vzhledem k silnému zakouření podzemních prostor. Přestože bylo ohnisko jen asi 10 m od vjezdu do garáže, trvalo téměř 40 minut, než bylo ohnisko nalezeno. V situaci, že by se jednalo například o vícepodlažní garáže, by se doba ještě prodloužila. V těsném sousedství garáže bylo nutné odpojovat elektrickou energii a zastavovat záložní dieselagregát, který dále napájel visící vodiče elektrickou energií. Toto bylo nutné provádět za téměř nulové viditelnosti v dýchacích přístrojích, což bylo při neznalosti přesného provedení zařízení i přes informace od údržby objektu velmi náročné. V případě druhého požáru byla stanovena příčina v technické závadě na elektrické instalaci osobního automobilu.

Celkově je možné říci, že:

• u obou požárů by k rychlému nalezení ohniska požáru jednoznačně napomohla instalace samočinného požárního odvětrání - dle platných předpisů ovšem není nutná pro výše popsané garáže,
• u požáru v ulici Holandská byl objekt vybaven EPS, ústředna EPS zaznamenávala posledních 200 událostí – prvních deset minut požáru bylo přepsáno novými událostmi a nebylo možné zjistit, která čidla v jakém čase signalizovala požár.
  

mjr. Ing. Pavel TINKA, ppor. Roman STEJSKAL, ppor. Ing. Aleš NOVÁK,
foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Na zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie v případě požáru závisí správná a spolehlivá funkce nejen požárně bezpečnostních zařízení, ale i dalších technických zařízení staveb a technologií. Zejména pak volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci elektrických zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, musí vykazovat takové vlastnosti, aby tato zařízení zůstala v případě požáru po požadovanou dobu funkční. Funkce elektrických či datových rozvodů pro tato zařízení musí být zajištěna i v případě možných interakcí s jinými rozvody, zařízeními, prvky nebo jejich díly.

Takový požadavek však nebyl až do vydání vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, uspokojivě specifikován žádným právním předpisem, ani samostatnou českou technickou normou. Cílem tohoto článku je podat ucelený přehled o této problematice, a to i z hlediska celoevropského.

Evropský klasifikační systém požární odolnosti kabelů

Požární odolnost kabelů je třeba ve smyslu evropského klasifikačního systému chápat zcela odlišně od ostatních standardních definic zavedených pro tuto vlastnost u ostatních stavebních výrobků. Jedná se o vlastnost, kterou lze zjednodušeně vyjádřit jako dobu, po kterou je kabel schopen plnit svoji funkci při požáru.
Interpretační dokument č. 2 ke směrnici Rady 89/106/EHS, o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se stavebních výrobků (Construction Products Directive - dále jen „CPD“), rozpracovává základní požadavky na požární bezpečnost systémů pro požární ochranu elektrických kabelů. Z tohoto pohledu jsou elektrické rozvody buď chráněny před ohněm nebo jsou používány elektrické obvody s vnitřní požární odolností. Ve smyslu čl. 4.3.1.4.6 Interpretačního dokumentu č. 2 se vnitřní požární odolností kabelů rozumí schopnost elektrických kabelů vystavených podmínkám požáru zachovávat plynulou dodávku elektrické energie ze silového zdroje do bezpečnostní instalace (instalací), anebo schopnost kabelů zajistit plynulý přenos signálů.
Rozhodnutím Komise 2000/367/ES, kterým se provádí CPD pokud jde o klasifikaci stavebních výrobků, staveb a jejich částí z hlediska požární odolnosti, byla v návaznosti na shora uvedenou definici zavedena klasifikační kritéria požární odolnosti elektrických kabelů a kabelů z optických vláken, včetně příslušenství. Jedná se o kritéria mezních stavů PH a P vyjádřená třídami v minutách.

Klasifikační kritérium PH

Klasifikační kritérium PH je definováno následujícími třídami v minutách:
PH 15    PH 30    PH 60    PH 90    PH 120

Ke klasifikaci požární odolnosti třídou PH slouží údaje získané během zkoušky provedené podle ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech, a to ve vztahu k nepřerušené dodávce elektrické energie nebo nepřerušenému přenosu signálu (signálů).
Uvedené třídění se vztahuje k působení plamenného zdroje o konstantní teplotě 842 °C. Předepsaná teplotní/časová křivka po prvních 30 minut sleduje normovou teplotní/časovou křivku (ISO 834) a pak zůstává konstantní. Umístění a upevnění kabelů ve zkušebním zařízení při zkoušce je stanoveno zkušební metodikou podle ČSN EN 50200. Zkušební poloha a způsob upevnění kabelů při zkoušce jsou přesně definovány, neodpovídají však reálné instalaci kabelů ve stavbě.
EN 50200 byla připravena a vydána na základě mandátu M/117, uděleného společně CEN a CENELEC Komisí ES a EFTA k základnímu požadavku č. 2 „Požární bezpečnost“ CPD. Norma platí pro kabely nouzových obvodů (které jsou vhodné pro signalizaci, nouzové osvětlení a sdělovací systémy) s kovovými vodiči do průřezu 2,5 mm² (včetně), jejichž napětí nepřesahuje 600/1000 V, včetně kabelů pro jmenovité napětí nižší než 80 V a pro optické kabely nouzových obvodů do průměru 20 mm.
V České republice byla tato evropská norma zavedena ČSN EN 50200 v říjnu roku 2000. V roce 2007 byla přijata Změna 1 původní normy a současně s ní vydána nová ČSN EN 50200, která nahradí od 1. března 2009 původní verzi. Do tohoto data je možné využívat obě verze těchto norem.

Klasifikační kritérium P

Klasifikační kritérium P je definováno následujícími třídami v minutách:
P 15     P 30     P 60     P 90     P 120

Uvedené třídění se vztahuje k expozici normovou teplotní/časovou křivkou (ISO 834). Klasifikace se vztahuje na kabely se jmenovitým napětím do 1 kV o průměru či průřezu větším než u tříd PH. Pro klasifikaci požární odolnosti třídou P však nebyla doposud vydána společná evropská zkušební metodika. Jednotlivé členské státy proto v takovém případě aplikují subsidiární části směrnic nového přístupu a využívají pro tyto účely národní technické předpisy, technické normy nebo jiné technické specifikace.
Největším nedostatkem stávajícího evropského klasifikačního systému je to, že neřeší zachování systémové integrity vodičů a kabelových rozvodů jako celku v reálné instalační sestavě (tj. včetně spojovacích, rozvodných i nosných, opěrných, upevňovacích a kotvicích prvků). Naprosto evidentně tato skutečnost vyplývá zejména ze zkušebního postupu pro klasifikaci do tříd požární odolnosti PH podle ČSN EN 50200. Komplexnější přístup k řešení této problematiky lze nalézt v některých národních technických normách či technických specifikacích, jako jsou například DIN 4102-12, ZP 27 PAVUS, a.s. Praha.

Evropský klasifikační systém kabelů z hlediska reakce na oheň

Klasifikace elektrických kabelů z hlediska reakce na oheň podléhá rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2000/147/ES, kterým se provádí CPD pokud jde o klasifikaci z hlediska reakce stavebních výrobků na oheň. Tímto rozhodnutím byly v roce 2006 zavedeny následující třídy reakce elektrických kabelů na oheň:
A_ca     B1_ca     B2_ca     C_ca     D_ca     E_ca     F_ca

U některých tříd mohou být vyžadovány následující doplňkové klasifikace:
tvorba kouře - s1, s1a, s1b, s2, s3 (nehodnotí se u třídy A_ca, E_ca, F_ca),
planoucí kapky/částice - d0, d1, d2 (nehodnotí se u třídy A_ca, E_ca, F_ca),
kyselost (acidita) - a1, a2, a3 (nehodnotí se u třídy A_ca, E_ca, F_ca).

Požadavky na kabely a vedení pro kabelové systémy s integrovaným zachováním funkce (dále jen „systémová integrita“)

Součástí klasifikace elektrických kabelů a vodičů do tříd P, PH a A_ca, B1_ca, B2_ca, C_ca, D_ca, E_ca a F_ca podle CPD a ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/367/ES a rozhodnutí Komise 2000/147/ES není, jak již bylo zmíněno, ověření systémové integrity. V současné době řeší členské státy tento zásadní nedostatek většinou prostřednictvím národního stavebního práva, národními technickými normami či jinými technickými specifikacemi. Zajištění systémové integrity elektrických kabelů a vodičů při požáru přitom představuje významné opatření pro ochranu osob i majetku.
Ani v České republice, jak již bylo zmíněno, nebyla do vydání vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, situace jiná, a to díky absenci jednoznačných technických podmínek, které by měly elektrické instalace z hlediska zachování systémové integrity splňovat. Navzdory tomu existuje téměř nepřeberná řada českých technických norem, které tuto oblast parciálním způsobem řeší.

Požadavky na požární bezpečnost kabelových rozvodů jsou obsaženy zejména v ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a v ČSN 73 0810. Některé upřesňující požadavky jsou pak obsaženy v ČSN 73 0831, ČSN 73 0834, ČSN 73 0835, ČSN 73 0842, ČSN 73 0843, ČSN 73 0845, ČSN 73 0872, ČSN 73 0873, ČSN 73 0875, ČSN 65 0201, ČSN EN 1838, ČSN 73 7505 a v elektrotechnických normách, především v ČSN 33 3201.

Výchozí požadavky na řešení vlastních kabelových rozvodů zajišťujících napájení a ovládání požárně bezpečnostních zařízení a požadavky na posuzování elektrických zařízení nesloužících protipožárnímu zabezpečení jsou pak obsaženy v čl. 12.9.2 ČSN 73 0802:2000 a v čl. 13.10.2 ČSN 73 0804:2002 s odvoláním na řadu návazných zkušebních norem:
ČSN EN 50265-1, ČSN EN 50265-2-1, ČSN EN 50265-2-2, ČSN IEC 332-3 (nahrazena řadou norem ČSN EN 50266-X), ČSN IEC 60331-11, ČSN IEC 60331-21, ČSN IEC 60331-23, ČSN IEC 60331-25, ČSN EN 50267 a ČSN EN 50268.

Veškeré zde uvedené zkušební české technické normy však mají jednoho společného jmenovatele - nepostihují požadavky na zachování systémové integrity reálných, volně vedených elektrických rozvodů v podmínkách skutečného požáru a díky své definiční různorodosti celou situaci spíše komplikují. Proto také byly v průběhu let zavedeny nejrůznější názvy pro vyjádření vlastností jednotlivých druhů kabelů a vodičů zkoušených podle těchto norem jako například: „bezhalogenový kabel“, „samozhášivý kabel“, „oheň retardující kabel“ a další. Jedná se spíše o obchodní názvy, které jsou většinou výrobců dodnes používány.
Jedinou technickou specifikací, která se v České republice (i když pouze dílčím způsobem) zabývá touto problematikou, je zkušební předpis ZP 27/2006 AO 216 PAVUS, a.s. Praha, který vychází z německé technické normy DIN 4102, Teil 12: 1998 Brandverhalten von Baustoffen und Bauteilen; Funktionserhalt von elektrischen Kabelanlagen Anforderungen und Prüfungen.
Z výše uvedených důvodů a rovněž z důvodu absence národní technické specifikace, která by komplexně pokrývala tuto oblast, byly v zájmu dosažení vysokého stupně ochrany zavedeny technické požadavky na systémovou integritu volně vedených elektrických a datových rozvodů v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Požadavky na druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení podle vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Z obsahu této přílohy vyplývá, že nosná konstrukce kabelového systému musí vykazovat takovou požární odolnost (vyjádřenou kritériem R), aby při požáru zajišťovala mechanickou stabilitu celého kabelového systému, a to alespoň po dobu nezbytnou pro zachování plynulé dodávky energie či přenosu dat (vyjádřenou kritérii P či PH). V praxi to znamená, že volně vedené kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují v instalační sestavě jako systém, včetně nosných, spojovacích, upevňovacích a kotvících prvků. Uvedené požadavky lze jednoduše vyjádřit vztahem:
R (min) ≥ P, PH (min)
Volně vedené vodiče a kabely však musí současně splňovat technické požadavky z hlediska jejich reakce na oheň. Zajišťují-li funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a nejsou-li volně vedeny v chráněných únikových cestách, postačí klasifikace do třídy reakce na oheň B2_ca.
V případě volných rozvodů v chráněných únikových cestách a prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb je požadována klasifikace B2_ca, s1, d0.
Kabel klasifikovaný touto třídou reakce na oheň musí podle rozhodnutí Komise 2006/751/ES splňovat následující kritéria:

B2_ca - zkouška kabelů z hlediska reakce na oheň, kde
FS £ 1.5 m; (Flame Spread - damaged length - rozšíření plamene)
THR_{1 200s} £ 15 MJ; (Total Heat Release - celkově množství uvolněného tepla)
HRR_max £ 30 kW; (Heat Release Rate - maximální hodnota uvolňování tepla)
FIGRA £ 150 Ws-1; (Fire Growth Rate Index - index rychlosti rozvoje požáru)
H £ 425 mm; (Flame spread - šíření plamene)

s1
TSP_{1 200s} £ 50 m²; (Total Smoke Production - celkové množství vyvinutého kouře)
SPR_max £ 0,25 m²/s; (Smoke Production Rate - maximální rychlost vývinu kouře)

d0
žádné planoucí kapky nebo odpadávající hořící částice během 1200 s

Podrobné požadavky na zachování systémové integrity volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkci a ovládání zařízení sloužících k požárnímu zabezpečení staveb a pro elektrické rozvody v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb jsou uvedeny v tabulce.
Úroveň systémové integrity kabelového rozvodu se stanoví podle nejdelší požadované doby činnosti zařízení sloužícího k požárnímu zabezpečení stavby, jehož kabel je součástí tohoto souboru. Je proto vhodné sdružovat kabely nejen podle hledisek vyplývajících z požadavků elektrotechnických předpisů, ale i podle požadované doby činnosti při požáru.
Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci.

Závěr

Veškeré požadavky vyplývající z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 23/2008 Sb. odpovídají současným potřebám praxe. Vzhledem k tomu, že k některým základním požadavkům směrnice CPD nebyly dosud zpracovány příslušné evropské technické specifikace, lze pro ověření shody v podmínkách České republiky využít návody autorizovaných osob zpracované k nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Za tímto účelem je nezbytné provést revizi zkušebního předpisu ZP 27/2006 PAVUS, a.s. Praha tak, aby byly pokryty veškeré třídy i úrovně kritérií požadované právními předpisy a projektovými normami z oblasti požární bezpečnosti staveb. Současně je nutné do připravované normy ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody zapracovat příslušné statě, týkající se podrobného definičního vymezení systémové integrity kabelových rozvodů včetně návazných projekčních požadavků.

Tabulka

Použitá literatura

[1] The FIPEC Report - New test methods and measurement techniques, Interscience Communications Ltd, London, 2003.
[2] Hošek Z.: Klasifikační systém přijatý na úrovni společenství pro požární odolnost stavebních výrobků, staveb a jejich částí, odborný časopis požární ochrany 150, Praha 2003.
[3] Sundström B.: FRG N341 “Proposal of classification criteria for cables of Euroclass B1_ca and Euroclass B2_ca and issues on smoke production Proposal of classification criteria for cables of Euroclass B1_ca and Euroclass B2_ca and issues on smoke production”, Brussel, 2004.
[4] Rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění rozhodnutí Komise 2000/147/ES, kterým se provádí směrnice Rady 89/106/EHS, pokud jde o klasifikaci reakce stavebních výrobků na oheň, OJEU L 305/2006.
[5] Hošek Z.: Požární bezpečnost staveb, ABF Praha, 2006.
[6] Hošek, Z.: Evropský klasifikační systém - Klasifikace elektrických kabelů z hlediska reakce na oheň, časopis 112 č. 1/2007, str. 7-9. Praha 2007.
[7] PAVUS, a.s. Praha: Zkušební předpis ZP č. 27/2006 pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí-systémů v případě požáru, Praha 2006.
[8] IEC 60331 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Vlastnosti elektrických kabelů s funkční schopností při požáru.
[9] IEC 60331-23 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Datové a sdělovací kabely.
[10] IEC 60331-25 Zkoušky elektrických kabelů v podmínkách požáru – Optické kabely.
[11] ČSN EN 50200 Zkušební metoda odolnosti při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech.
[12] ČSN EN 50 266 - Společné zkušební metody pro kabely za podmínek požáru - Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodiči nebo kabelů.



plk. Ing. Zdeněk HOŠEK, MV-generální ředitelství HZS ČR

ADRA je zkratkou názvu organizace, která do povědomí naší veřejnosti výrazně vstoupila při povodních v roce 1997 a následně v roce 2002. Na její poslání a činnost jsme se zeptali předsedy správní rady Nadace ADRA a koordinátora humanitárních projektů Občanského sdružení ADRA Mgr. Vítězslava Vursta.

Co se skrývá pod zkratkou ADRA, s jakým posláním a jak dlouho působí v České republice?

ADRA - Adventist Development and Relief Agency je nezávislá humanitární organizace, založená v USA roku 1956. V současné době má přes 120 národních poboček v různých zemích světa. Podle zaměření se pobočky dělí na „dárcovské“, tzn. ty, které pomoc poskytují i za hranicemi své země (těch je přibližně 20) a „přijímající“ tzn. ty, které pomoc realizují pouze ve své vlastní zemi.
V České republice byla ADRA (Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj) zaregistrována v roce 1992 nejdříve jako nadace, později ještě také jako občanské sdružení. Do roku 1997 se zaměřovala převážně na pomoc válkou zničenému Balkánu. Od roku 1997 (to byly záplavy na Moravě) se angažuje více i v České republice, a to v různých humanitárních, sociálních a vzdělávacích projektech. Od roku 2003 má s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR podepsánu dohodu o spolupráci při poskytování pomoci při mimořádných událostech.

Jak jste se k této práci dostal?

Při záplavách na Moravě v roce 1997 jsem, stejně jako celá řada jiných lidí, chtěl nějak pomoci. Jediná organizace, která to umožňovala a kterou jsem více znal, byla ADRA. A protože jsem měl možnost oslovit mladé lidi, začali jsme organizovat pomoc dobrovolníků. Podařilo se nám tehdy zorganizovat několik set lidí v oblasti od Krnova a Ostravy až po Otrokovice. Původně jsem si myslel, že po třech měsících spolupráci s Adrou ukončím a vrátím se k tomu, co jsem dělal dříve, jenže celá řada dalších okolností napomohla k rozhodnutí v humanitární organizaci ADRA zůstat.

Jaké byly důvody tohoto rozhodnutí?

Já jsem vnímal tuto práci v prvé řadě jako obrovskou výzvu. Setkání s lidským neštěstím v podobě zaplavených nebo zbořených domů a na druhé straně ochota mnohých lidí pomáhat obětem záplav, a to jak přímo nebo prostřednictvím finančních prostředků, to bylo pro mne něco naprosto nového. Velkou výzvou bylo také vytváření důvěry se složkami tehdejší Civilní obrany (CO), pro které byl občanský sektor tak jak se profiloval při záplavách, něčím naprosto novým. Představitelé CO nebyli v mnoha případech připraveni na širokou občanskou angažovanost a my, kteří jsme ji organizovali, jsme zase nechápali někdy odmítavé, jindy opatrné postoje lidí z CO. Vznikala napětí, která bylo třeba řešit. Na druhou stranu v našich neziskových organizacích chyběla připravenost na pomoc při mimořádných událostech. Nebyl systém, nebyla znalost, nebyly kontakty. Spoustu času jsme věnovali  diskuzi v rámci organizace, ale také vzájemnému poznání, a to i se složkami CO. To všechno spolupůsobilo na rozhodnutí zůstat déle. Pak následovaly záplavy ve východočeském regionu a s nimi spojená nová zkušenost, že se některé události od povodní na Moravě někam posunuly, že to stálo za to a že je třeba promýšlet nové formy pomoci a spolupráce…. Už se nedalo odejít.

Co všechno se od té doby změnilo?

Snad všechno. Pominu-li organizační změny (vznik IZS, atd.) za nejdůležitější považuji postupné vytvoření prostoru pro vzájemnou důvěru. Byl a je to dlouhodobý proces. Podílejí se na něm lidé a ti mohou selhávat. Co je však důležité, že je tady obrovská vůle ji budovat. Už nejsme dvě složky které stojí proti sobě, ale jsme v pozici, kdy dovedeme bez problémů promýšlet formy spolupráce, jasně definovat, co jsme schopni a co ne, jsme součástí IZS, spolu s jinými máme na celostátní úrovni podepsanou dohodu o spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a pokračuje se v jejich uzavírání na úrovni krajů, atd. Pro lepší spolupráci při poskytování pomoci při mimořádných událostech pořádáme pravidelně jednou za dva roky ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR celostátní konferenci „Víme o sobě“. Jejím cílem je lepší vzájemná znalost a koordinovanější pomoc při mimořádných událostech. Obdobné konference se pak konají na regionální úrovni.

Co vyplývá ze zmíněné dohody?

Vzájemná informovanost o možnostech, výměna kontaktů, možnost povolatelnosti, atd. To, co považuji na uzavření této dohody za nejpodstatnější, je vzájemně vyjádřená vůle po spolupráci a koordinaci. Na základě této skutečnosti se odvíjí celá řada následujících aktivit.

Jste spoluorganizátory psychosociálních intervenčních týmů. Jak vznikly a jaké je jejich poslání?

Při záplavách ve Východních Čechách jsme si začali uvědomovat, že zasažení potřebují nejen pomoc dobrovolníka, který uklidí bláto, ale často v něm potřebují člověka, který jim naslouchá, kterému mohou třeba vícekrát za sebou říci, co prožili i jak to všechno bylo. Takto se postupně začala rodit myšlenka zorganizovat výcvik, jehož smyslem by bylo připravit lidi k takovému naslouchání. Společně s Ing. Zdeňkem Procházkou a PhDr. Bohumilou Bašteckou jsme začali takový výcvik „tvořit“. Postupně vznikal Psychosociální intervenční tým, který našel také finanční podporu MV-generálního ředitelství HZS ČR. Od samého začátku to bylo a i nadále zůstává hledáním. Výcvik prošel proměnami stejně, jako skladba jeho účastníků. Zúčastnili se jich sociální pracovníci, duchovní, lidé z neziskových organizací a také profesionální záchranáři. Mnozí z absolventů se „vytratili“. Ze všech výcviků zůstává tvořivé jádro lidí, s mnohými z nichž se můžeme potkat při různých mimořádných událostech, při tvorbě standardů psychosociální pomoci, nebo při vedení dalších výcviků. Někdy mám pocit, že jsme tenkrát odstartovali jakési hnutí o kterém jsem přesvědčen, že nejen nepřetržitě poroste, ale bude stále více a lépe naplňovat poslání, pro které vzniklo.

Pro pomoc při mimořádných událostech jsou připravováni dobrovolníci. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Při mimořádných událostech počítáme s dvojím typem dobrovolníků. S některými dlouhodobě spolupracujeme, mohou absolvovat různé výcviky, máme je v evidenci a počítáme s tím, že při vzniku jakékoliv události v místě jejich bydliště se zaktivizují, spojí se s námi a společně připravíme „plán“. Ti druzí jsou spontánními dobrovolníky. Má-li mimořádná událost větší rozsah (rozsáhlé záplavy apod.), přihlásí se na základě informací ve sdělovacích prostředcích i ti, které vůbec neznáme. Chtějí pomáhat, ale potřebují koordinaci a zázemí, a to jsme většinou schopni nabídnout. Na základě krátkého rozhovoru, při kterém je seznámíme s podmínkami (jde o morální a etické zásady pomoci a chování), mohou pracovat v „našem tričku“. Většinou jsou zapojeni do nějaké skupiny s koordinací „kmenového“ dobrovolníka. Protože ADRA má akreditaci Ministerstva vnitra pro pomoc dobrovolníků, při mimořádných událostech jsou i oni pojištěni a mají i ostatní výhody, které z akreditace vyplývají. Při mimořádných událostech se každý večer setkáváme a probíráme vše, co se ten den stalo. Tato setkání považuji za velmi důležitá.

Jakými způsoby získává ADRA finanční prostředky?

Na tuto otázku obyčejně odpovídám třemi písmeny: SDG. Prvním zdrojem jsou pravidelné nebo příležitostné veřejné sbírky. Při jakékoli vhodné příležitosti oslovujeme veřejnost, aby podpořila svým finančním příspěvkem uvedený záměr. Druhým zdrojem jsou dary od právnických nebo fyzických osob. Velmi si jich vážíme. Obzvláště si vážíme těch, kteří přispívají pravidelně. Posledním zdrojem finančních prostředků jsou granty. Ty jsou pravidelně vypisovány a my se je snažíme získat. V této souvislosti chci říci, že většina našich projektů by bez obdrženého grantu nebyla nikdy realizována a téměř žádný grant není udělen v plné výši skutečných nákladů na realizaci projektu. Je obvyklé, že 20 až 30 % finančních prostředků musíme sehnat ještě jiným způsobem. A právě proto jsou prostředky ze sbírek velmi důležité.

ADRA se řadí mezi významné organizátory humanitární pomoci do zahraničí. Jaký je její výsledný efekt?

Díky tomu, že téměř v každé zemi má místní ADRA svou kancelář, máme té­měř všude svého tzv. implementačního partnera. Takto můžeme získat informace a kontakty, které bychom získávali jinak velmi složitě. Jaký je efekt zahraniční pomoci? Platí tady zásada: pomoc nesmí vycházet z našeho odhadu místních potřeb, ale ze skutečné potřeby, která je definována na základě kulturních, náboženských a sociálních podmínek země nebo komunity, které má být pomáháno. Rozhodující není ani jejich přání, ani mé vidění potřeb. A toto definování je na celé pomoci nejtěžší.
I pomáhání má svá úskalí. Do muslimských zemí byly v minulosti dovezeny vepřové konzervy, vím o zásilce toaletního papíru do země, kde vůbec nevěděli, k čemu je taková pomoc dobrá, nebo na nějaké místo je nekoordinovaně dovezena pomoc v takové míře, v jaké ji místní lidé nemohou ani v následujících měsících zpracovat. To se neděje však jen v zahraničí, podobné zkušenosti bych mohl uvádět i z povodní u nás. Proto je tak důležitá znalost místních podmínek, koordinace a spolehlivá distribuce. Každá pomoc je v prvé řadě darem někoho a jako s darem je třeba s ní zacházet.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

Přednostně potřebujeme vyřešit problém našeho pracovního prostředí. V místě našeho současného sídla byla zřízena skládka a třídírna odpadů. Prach a zápach se staly součástí našeho pracovního prostředí. Víme o místě, kam bychom se snad mohli přestěhovat. Nemáme ale finanční prostředky, za které by se mohly realizovat nutné úpravy. Jiným pomáháme – teď bychom sami potřebovali pomoc. Věříme, že i tento problém se nám nějak podaří v dohledné budoucnosti vyřešit.
Mám velké přání, aby nám veřejnost, podnikatelé i státní instituce zůstali nakloněni. Abychom pro ně byli vždycky dostatečně transparentní a tím také důvěryhodní. A abychom byli včas všude tam, kde budeme moci udělat, co bude zapotřebí – a aby to, co bude konáno bylo tím, co je v té chvíli to nejsprávnější.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto archiv ADRA

Tabulka neposkytuje přehled všech projektů, ale má sloužit k získání základního přehledu o typu a oblastech,
kde ADRA ČR pomáhá nebo v nedaleké minulosti pomáhala.

V pátek 11. dubna v 17.54 hodin byla na krajské operační a informační středisko HZS Moravskoslezského kraje (KOPIS) nahlášena dopravní nehoda dvou tramvají na jednokolejné trati mezi Ostravou a Kyjovicemi. Podle dostupných informací se nehoda stala v blízkosti Porubského koupaliště a v protijedoucích tramvajích mělo dojít ke zranění, popřípadě úmrtí většího počtu osob. Na místo byly vyslány jednotky HZS Moravkoslezského kraje (HZS MSK) ze stanic Poruba, Zábřeh a Přívoz. K události byly rovněž vyslány ostatní složky IZS – zdravotnická záchranná služba (ZZS) včetně vrtulníku letecké záchranné služby (LZS), Policie ČR (PČR), Městská policie Ostrava (MPO) a Dopravní podnik Ostravy, a.s. (DPO).

Situace v místě nehody

Vyprošťování osob

Vyprošťování osob jednotkami PO

Transport zraněných

• vzájemná spolupráce všech složek IZS při záchranných pracích,
• činnost jednotlivých členů týmu posttraumatické péče HZS MSK a ZZS jak na místě zásahu, tak i v nemocnicích,
• spolupráce s DPO při likvidačních pracích,
• vybavení HZS MSK – prostředky z technického kontejneru (vyprošťovací zařízení, zvedací vaky, sférické osvětlení), velitelský kontejner (porady představitelů jednotlivých složek IZS, tiskové informace),
• činnost PČR a MPO při zajištění místa nehody,
• rychlá a účinná zdravotnická pomoc zraněným,
• zřízení krizové linky pro komunikaci s příbuznými postižených.

Negativa:

• špatná dostupnost a složité podmínky pro zásah,
• masivní nosné konstrukce tramvají a s tím spojené problematické nasazení technických prostředků.

Závěr

Zásah byl nesmírně složitý z hlediska dostupnosti v členitém, špatně přístupném terénu a velkého množství zraněných. Při této dopravní nehodě došlo ke zranění 41 osob, z čehož dvě osoby zemřely přímo v místě nehody, jedna osoba zemřela po převozu do nemocnice, 12 osob bylo zraněno těžce a 26 lehce. Devět účastníků dopravní nehody bylo evidováno na místě události bez zranění. Největším problémem při vyprošťování byly masivní konstrukce tramvají. Na jejich odstranění se daly použít jen rozbrušovací kotoučové pily s kotouči na ocel. Dalším problémem bylo uchycení zdemolovaných sedaček, na kterých seděly přitlačeny zraněné osoby. Sedačky byly přichyceny k podlaze a k bočnímu rámu tramvaje. Právě přichycení k bočnímu rámu dělalo zasahujícím jednotkám PO velké problémy, neboť přítomnost přitlačených zraněných osob nedovolovala použít hydraulické zařízení a sedačky musely být zdlouhavě odstraňovány drobným ručním nářadím.

Ing. Tomáš LEFNER, Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D., HZS  Moravskoslezského kraje,
foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

Získat orientaci v problematice krizového řízení v rámci regionů umožnila odborné veřejnosti konference „Problematika řešení mimořádných událostí a krizových situací v regionech“, která se konala ve dnech 4. až 5. září 2008 v Uherském Hradišti. Místem pracovního setkání se stalo Regionální vzdělávací centrum (RVC) Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB).

doc. Ing. Lubomír Odehnal, CSc.

• zlepšení spolupráce a výměny informací mezi nejvíce zainteresovanými institucemi doma i v zahraničí,
• protiteroristická legislativa,
• aktivity v oblasti krizového řízení,
• „veřejná bdělost“,
• komunikace se soukromým a akademickým sektorem.

V kontextu probíhající reformy Policie ČR je navrhováno podpořit mechanizmus, který by umožňoval nepřetržitou spolupráci a výměnu operativních informací mezi zpravodajskými službami a policejními složkami. Úspěchem je vytvoření řady platforem zabývajících se konkrétními aspekty boje proti terorizmu, mezi jejichž členy v současné době existuje množství formálních a neformálních vazeb.

Analýzy rizik

Předmětem zájmu účastníků konference se staly příspěvky zaměřené na oblast analýzy rizik, zejména využití nových analytických nástrojů. Aplikaci metodiky RANIT pro oblast bezpečnosti informací představil Ing. Martin Dušek ze společnosti Pro IT, a.s. Na nutnost koncepčního řešení informačních sítí veřejné správy a na efektivní využití logistických informačních systémů při řešení mimořádných událostí a krizových situací poukázal prof. Ing. Martin Petruf, Ph.D. z TU Košice. Unikátnost modulu SPREAD k modelování a stanovení rozsahu potenciálně zraňujících následků při teroristickém útoku prezentovala Ing. Michaela Havlová z T-SOFT, spol. s r. o.

Úloha zdravotnictví

Úloha zdravotnictví v systému krizového řízení a priority orgánů ochrany veřejného zdraví (OOVZ) byly tématem vystoupení Ing. Jaroslavy Hejdové z Ministerstva zdravotnictví. Činnost OOVZ zejména zahrnuje:

• zřízení krizového operačního centra ve spolupráci s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, které zajišťuje trvalou dostupnost pro příjem a předávání zpráv do hlásicích systémů EU a WHO,
• zajištění trvalé dostupnosti pracovníků OOVZ na regionální úrovni,
• zabezpečení přípravy na ochranu obyvatelstva v případě vzniku pandemie chřipky, které je zajištěné pravidelnou aktualizací pandemických plánů a jejich prověřováním v rámci připravovaných cvičení,
• zajištění vzdělávání populace a odborníků v problematice ochrany veřejného zdraví a další rozvoj komunikace s veřejností,
• analýzu možných nových hrozeb a rizik v oblasti veřejného zdraví spojených s globálními změnami klimatu či rizik spojených s možným nedostatkem pitné vody jako následek globálního oteplování,
• kontrolu a dohled nad hygienickými podmínkami evakuovaného či ukrytého obyvatelstva, zajištění očkovacích látek pro případné epidemie a pandemii.

S realizovaným projektem „První pomoc do škol“ seznámil Ing. Tomáš Halačka z Krajského úřadu kraje Vysočina. Tento projekt vytváří systematický vklad do výuky laické první pomoci realizované u žáků osmých tříd základních škol a studentů středních škol. Zásadní význam má kvalita výuky - lektory jsou odborně vyškolení pracovníci Českého červeného kříže, učitelé a žáci vyšších odborných zdravotnických škol z regionu, zdravotníci ZZS a příslušníci HZS kraje.

Informovanost veřejnosti

Pohled do konferenčního sálu

Slavnostním nástupem družstev ze 13 zemí bylo dne 11. září letošního roku zahájeno IV. Mistrovství světa v požární sportu SOFIE 2008. Akce, která probíhala na největším sofijském a národním atletickém stadionu Vasila Levského, se zúčastnili vrcholní představitelé vládních orgánů Bulharské republiky i Federace požárního sportu Bulharska.

Reprezentační družstvo HZS ČR

Družstvo při soutěži

Průběh závodu

• POZNATKY - ZKUŠENOSTI
  Nevládní subjekty činné v ochraně obyvatelstva ve Slovinsku
  Ing. Bohumil Šilhánek