Požár výrobní haly závodu AKUMA, a.s., v Mladé Boleslavi, byl ohlášen na tísňovou linku krajského operačního a informačního střediska HZS Středočeského kraje dne 12. září 2008 v 16.01 hodin. Na místo požáru bylo postupně vysláno 40 jednotek požární ochrany – z toho 19 profesionálních, 19 jednotek SDH obcí Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého kraje a dvě jednotky HZS podniků. Zasahovalo celkem 195 hasičů.

Po příjezdu jednotek PO bylo zjištěno, že se jedná o požár výrobní haly v plném rozsahu, který se dále rozšiřoval na komplex budov navazujících na východní část výrobního závodu. V průběhu zásahu byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. Požár se svým rozsahem a výší škody zařadil mezi největší požáry ve Středočeském kraji.

Popis objektu

Požárem byly zasaženy tyto prostory v objektu závodu:

č. 1 Hala formace - jednopodlažní objekt, obvodové zdivo je cihelné. V centru haly je vystavěna monolitická železobetonová konstrukce (vestavba pro nabíjecí zdroje). Podlaha objektu je betonová, s povrchovou úpravou proti působení ředěné kyseliny sírové (H₂SO₄). Okna a vrata do objektu jsou ocelová, střecha objektu je celodřevěná. Střešní krytinu tvoří asfaltové modifikované pásy. Výška objektu je 7,2 m, zastavěná plocha 808 m². V objektu je rozvod elektroinstalace 220/380 V, rozvody vody (užitková, požární a technologická), teplovzdušné vytápěcí jednotky (plynové) a technologické rozvody kyseliny sírové.

č. 2 Hala expedice - jednopodlažní objekt bez vnitřního dělení, stavebně řešen železobetonovými sloupy 30 x 30 cm v modulu 6 m. Na sloupech jsou uloženy železobetonové průvlaky sedlového tvaru střechy, které tvoří nosnou část střechy. Na těchto průvlacích jsou uloženy žebírkové železobetonové panely, střešní krytina z asfaltových modifikovaných pásů. Obvodové zdivo je vyplněno cihelným zdivem. Podlaha objektu je betonová. Výška objektu je 5,5 m, zastavěná plocha 638 m². V objektu je proveden rozvod elektroinstalace 220/380 V.

č. 3 Hala propojení objektů - byla postavena v roce 1975 mezi stávajícími objekty. Jednopodlažní objekt - nosná konstrukce haly je ocelová tvořená svařenými sloupy + průvlaky se zakrytím z trapézových plechů. Ocelová konstrukce je v rovině střechy zavětrována. Stabilita ocelové konstrukce je zajištěna vetknutými ocelovými sloupy. Konstrukce střechy je tvořena perlitobetonem s tepelnou izolací a asfaltovými modifikovanými pásy. Podlaha je betonová s povrchovou úpravou proti působení ředěné kyseliny sírové. Okna a vrata do objektu jsou ocelová. Výška objektu je 5,3 m, zastavěná plocha 675 m². V objektu je rozvod elektroinstalace 220/380 V, rozvody vody (užitková, požární, technologická), teplovzdušné vytápěcí jednotky (plyn), technologie rozvodu kyseliny sírové.

č. 4 Bývalý režijní sklad - jednopodlažní objekt, obvodové zdivo je cihelné. Podlaha objektu je betonová, okna dřevěná. Střecha objektu je celodřevěná (sedlové vazníky s prkenným záklopem a podbitím), střešní krytina je z asfaltových pásů. Výška objektu je 6,5 m, zastavěná plocha 623 m². V objektu je rozvod elektroinstalace 220 V a rozvody vody (užitková a pitná).

č. 5 Kanceláře provozu a bývalá kuchyň s jídelnou - dvoupodlažní objekt, nosné obvodové stěny jsou zděné z pálených cihel. Vnitřní dělicí konstrukce jsou cihelné tl. 15 cm. Podlaha v objektu je betonová a podlahová krytina je kombinací PVC a dlažby. Strop a střechu objektu tvoří železobetonová konstrukce. Konstrukce střechy je sedlového tvaru s krytinou z asfaltových pásů. Vnitřní schodiště je betonové, okna a dveře dřevěné. Výška objektu je 7,8 m, zastavěná plocha 410 m². V objektu je rozvod elektroinstalace 220 V a rozvod pitné vody.

č. 6 Sklad výroby - jednopodlažní objekt, nosné zdivo je z pálených cihel, podlaha objektu je betonová, střecha celodřevěná – vazníky s prkenným záklopem a podbitím. Střešní krytina je z asfaltových pásů. Výška objektu je 9 m. Zastavěná plocha činí 158 m².
Jednotlivé objekty zasažené požárem nebyly mezi sebou požárně odděleny. Naopak tyto objekty byly mezi sebou propojeny celou řadou technologických prvků, otevřenými otvory a vraty ve svislých stavebních konstrukcích.

Průběh zásahu

V době příjezdu první jednotky PO ze stanice Mladá Boleslav byla požárem zasažena výrobní hala formace č. 1, a to v plném rozsahu rozvoje požáru (přibližně 1000 m²). Vlivem přítomnosti značného množství hořlavých materiálů, zejména plastů, docházelo na místě požáru k rychlému nárůstu teplot a tím k rychlému šíření požáru všemi směry uvnitř objektu. Vlivem vysoké lineární rychlosti šíření požáru se požár šířil velmi rychle do sousedních objektů; postupně byly požárem zasaženy objekty č. 2, 3, 4, 5 a 6.

Jednotky PO ze stanice Mladá Boleslav provádějí současně tzv. „průzkum bojem“ a hasební zásah utvořením dopravního vedení B 75 od CAS 20 přes rozdělovač a dvou útočných proudů C 52 do prostoru hořícího objektu – haly formace č. 1, a to otevřenými vraty a okny z jižní strany za použití dýchacích přístrojů (DP).

Po provedeném průzkumu a zjištění, že elektrická energie a plynovodní přípojka jsou vypnuty a v objektu se nenacházejí žádné osoby, je o situaci na místě události informováno sektorové OPIS Mladá Boleslav a je požadováno vyhlášení II. a následně III. stupně poplachu podle požárně poplachového plánu, (II. byl vyhlášen v 16.09 hodin a III. byl vyhlášen v 16.32 hodin). Později, ve 20.39 hodin, byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. Všechny vyšší stupně poplachu byly vyhlášeny sektorovým OPIS ve spolupráci s KOPIS HZS Středočeského kraje.

K doplňování a zásobování CAS hasební vodou určil velitel zásahu (VZ) podzemní hydranty veřejné vodovodní sítě města Mladá Boleslav. Tato síť však byla neúčinná, a to i přes následné zvýšení tlakových poměrů. Z tohoto důvodu VZ rozhodl o zřízení čerpacího stanoviště na řece Jizeře, ve vzdálenosti přibližně 100 m od místa požáru. Pěti plovoucími čerpadly a CAS byly doplňovány CAS, které zajišťovaly kyvadlovou dopravu vody na místo zásahu.
Vzhledem k situaci na místě mimořádné události, kdy docházelo vlivem hoření různých hořlavých materiálů k velkému vývinu kouře a zplodin hoření, VZ nařídil zasahujícím jednotkám práci v DP. VZ předpokládal, že hořením velkého množství různých hořlavých látek a uniklých kyselin bude docházet k uvolňování celé řady nebezpečných látek. Z tohoto hlediska byl pohyb hasičů při provádění hasebních prací vyhodnocen jako pohyb v toxickém prostředí.

Na místo zásahu se dále postupně dostavují další jednotky PO s CAS, výškovou požární technikou (AZ a AP) a protiplynovými automobily (PPLA). Na příkaz VZ je požární technika postupně rozmisťována po obvodu místa zásahu tak, aby jednotky PO byly schopny za pomoci výškové techniky s rozvinutými útočnými proudy B 75 a C 52, chráněné DP, zamezit šíření požáru a snížit intenzitu hoření v zasažených objektech. Hasební práce prováděné uvnitř objektu musely být neprodleně přerušeny a zasahující hasiči byli z vnitřních prostor odvoláni – důvodem bylo silné sálavé teplo a destrukce vnitřních stavebních konstrukcí, které ohrožovaly pádem zasahující hasiče.

Rozdělení místa požáru do sektorů

V průběhu organizace hasebních prací svolal VZ štáb velitele zásahu a místo zásahu bylo rozděleno na tři sektory (úseky).

Sektor č. 1 - jižní strana objektů z Nádražní ulice – zásah za pomoci výškové požární techniky ze střechy na objekty č. 3, 4 a 5 s cílem snížit intenzitu hoření a zabránit dalšímu šíření požáru, zásobování hasební vodou od CAS a kyvadlovou dopravou CAS.

Sektor č. 2 - jižní strana objektu č. 1 – hala formace a objektu č. 2 – hala expedice - zásah za pomoci výškové požární techniky a CAS na střechu s cílem zabránit šíření požáru ve směru větru na sousední objekty, zásobování hasební vodou od CAS a kyvadlovou dopravou CAS.

Sektor č. 3 - východní strana objektů č. 4, 5, a 6 - zásah za pomoci výškové požární techniky a CAS, s cílem snížit intenzitu hoření a zabránit dalšímu šíření požáru, zásobování hasební vodou od CAS a kyvadlovou dopravou CAS.

I přes nasazení celkem 18 proudů B 75 a C 52 s dodávkou hasební vody na místo požáru nedochází ke snížení intenzity hoření a požár se stále šíří na další nezasažené prostory. Více jednotek PO s požární technikou již není možné nasadit s ohledem na poměrně stísněné prostory okolo závodu, a zejména na nádvoří v prostoru sektoru č. 2 a sektoru č. 3. Oba tyto sektory jsou navíc ohrožovány velkým množstvím zplodin hoření. Na pokyn štábu VZ je ve veřejném rozhlasu v Mladé Boleslavi uveřejněna informace občanům o situaci na místě požáru a výzva, aby občané omezili větrání okny a pobyt ve venkovním prostředí. Na místo zásahu je povolána chemická laboratoř HZS Středočeského kraje z Kamenice a pracovníci vodního hospodářství, aby prováděli měření ovzduší a vodního toku řek Jizery a Klenice s cílem zjistit případné úniky kyseliny sírové do vody a ovzduší. Únik nebezpečných látek do venkovního prostředí nebyl při měření zjištěn. Dále bylo monitorováno ovzduší jednotkou stanice Mělník s vozidlem PPLA na podvozku Iveco pomocí multidetektorů OLDHAM MX 21 a DRÄGER Multiwarn II. Detekce proběhla s nulovými výsledky.

Únik kyseliny sírové

V hořících objektech se nachází osm nadzemních dvouplášťových plastových nádrží na kyselinu sírovou v celkovém objemu 95 m³ různých koncentrací a nádrž s elektrolytem. Nádrže jsou naplněny v rozmezí od 50 do 75 % jejich objemu. Při úniku kyseliny sírové a elektrolytu z nádrží jsou nádrže jištěny záchytnými havarijními jímkami. K úniku kyselin o různých koncentracích i elektrolytu nakonec dochází. Nádrže jsou postupně poškozeny vlivem působení vysokých teplot. Hrozí nebezpečí úniku kyselin mimo záchytné havarijní jímky, protože do těchto jímek přitéká i velké množství hasební vody. Po dohodě s vedením závodu je k řešení tohoto úkolu povolána firma Dekonta, a.s., která postupně odčerpává obsah záchytných jímek do speciálních cisteren a odváží hasební vodu kontaminovanou kyselinou na sanační místo v Kladně. V záloze je připraven kamion naložený vápenným hydrátem k neutralizaci případného úniku kyseliny sírové. Další jednotka přiváží přívěs s vápenným hydrátem na místo zásahu. Současně je na místo mimořádné události povolán chemický odřad HZS hl. m. Prahy k řešení případného úniku kyseliny do okolního prostředí. Odřad je ponechán v záloze na stanici Mladá Boleslav, nezasahuje, neboť k úniku kyseliny sírové mimo havarijní jímky nedošlo. V sobotu 13. září 2008 se chemický odřad HZS hl. m. Prahy v ranních hodinách vrací zpět na základnu.

V průběhu hasebních prací bylo zjištěno, že do prostoru výrobní haly č. 2, zasažené požárem, neustále přitéká stále další nezjištěné množství kyseliny. Kyselina přitéká z nadzemní nádrže, která je umístěna vně objektu, ve výšce přibližně šesti metrů. Nádrž je vybavena dávkovacím zařízením, které dávkuje kyselinu sírovou v závislosti na odběru. Vzhledem k tomu, že došlo k přehoření rozvodů s kyselinou sírovou z nádrže až k jednotlivým plnicím místům, je dávkování maximální. VZ neprodleně řeší uzavření ventilů, které jsou umístěny vně nádrže. Na příkaz VZ tento úkol plní jednotka HZS hl. m. Prahy s AZ 30. Ventily se podařilo uzavřít a únik kyseliny zastavit. Po splnění úkolu je tato jednotka použita na hasební zásah v sektoru č. 3 - nádvoří - střecha.

Lokalizace požáru

Požár byl lokalizován dne 12. září 2008 ve 21.35 hodin. V době lokalizace požáru naplno pracuje štáb VZ, místo požáru je rozděleno do tří sektorů, je nasazeno celkem 18 proudů (B 75 a C 52) a 45 požárních automobilů různých typů. Je zřízeno čerpací stanoviště na řece Jizeře. Nepřetržitě je prováděna kyvadlová doprava vody cisternami z řeky Jizery, vzdálené asi sto metrů. Na nádvoří závodu AKUMA, a.s., se přes ulici Nádražní zřizuje pracoviště týlu. Dále byla zřízena tři pracoviště chemické služby pro výměnu a plnění tlakových lahví DP.
Jednotka stanice Beroun provádí měření pomocí termovizní kamery Bullard. Na pokyn VZ je jednotka přidělena do východního úseku - sektoru č. 2. Zde provádí průběžný monitoring místa zásahu a napomáhá s určováním ohnisek požáru k jejich dohašování.

V době lokalizace požáru se zabránilo šíření požáru a před požárem byly ochráněny objekty:

→ západní část haly formace,
→ budova Mlýna v severní části závodu,
→ nová budova šaten a sociálního zařízení, jídelny s prodejnou a recepcí v jižní části závodu,
→ budova administrativy ve východní části závodu.

Při hasebním zásahu došlo ke zranění zasahujícího hasiče - člena jednotky SDH obce, ošetření a odvoz zraněného do nemocnice v Mladé Boleslavi zajistila ZZS Mladá Boleslav. Zranění hasiče bylo kvalifikováno jako středně těžké.

Likvidace požáru

Požár byl zlikvidován dne 13. září 2008 v 10.00 hodin. Místo požáru bylo předáno zástupci společnosti AKUMA, a.s., s upozorněním, že objekt je po požáru staticky nestabilní, hrozí nebezpečí zřícení stavebních konstrukcí. Byla uložena opatření k další spolupráci s orgány HZS Středočeského kraje a Policií ČR při vyšetřování příčiny vzniku požáru.
Na uhašení požáru bylo spotřebováno 1 758 900 litrů hasební vody, dopravené na místo požáru pomocí CAS, a 1600 litrů pěnidla. Na likvidaci požáru se podílelo 45 požárních automobilů různých typů.

Následky požáru

Požár ve výrobním závodě AKUMA, a.s., Mladá Boleslav zachvátil plochu celkem 3312 m². Došlo ke zničení výrobní technologie, materiálových zásob, části rozpracované výroby a hotových výrobků, poškození stavebních konstrukcí, zničení rozvodů elektrické energie a plynu v objektech:

č. 1. - hala formace,
č. 2. - hala expedice vedle haly formace,
č. 3. - hala - propojení objektů,
č. 4. - prostor bývalého režijního skladu,
č. 5. - kanceláře provozu a bývalá kuchyň s jídelnou,
č. 6. - sklad výroby.

Předběžná škoda je odhadována na 200 milionů Kč. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny částkou 430 milionů Kč.

Příčina vzniku požáru

Příčina vzniku požáru je stále v šetření. Vyšetřovací skupinou HZS ČR a Policie ČR byly stanoveny verze:

→ technická závada na elektroinstalaci,
→ nedbalost.

Specifika zásahu

První jednotka PO stanice Mladá Boleslav se dostavila na místo požáru v době, kdy byl požár v plném rozvoji, hořely různé druhy hořlavých materiálů na bázi plastů, dřeva a asfaltů na ploše přibližně 1000 m² a docházelo k vývinu hustého kouře a sálavého tepla. Tyto skutečnosti komplikovaly zásah, který byl velice náročný z hlediska organizace hasebních prací, zásobování hasební vodou a nasazením sil a prostředků PO.

Negativa

→ nedostatečné tlakové poměry v hydrantové síti závodu a města Mladá Boleslav,
→ vysoká lineární rychlost šíření požáru,
→ silný vývin hustého kouře a sálavého tepla,
→ značné množství kyseliny sírové na místě požáru,
→ stísněné až nedostatečné prostory kolem zasažených objektů,
→ ne zcela zřetelné ohlášení požáru.

Pozitiva

→ zabránění rozšíření požáru na další objekty,
→ dobré meteorologické podmínky,
→ nebyly naměřeny škodlivé látky a koncentrace v ovzduší a vodních tocích.

Závěr

Jednalo se o velmi složitý a náročný požární zásah, při kterém se zasahující jednotky PO musely vypořádat s plně rozvinutým požárem. Velitel zásahu řídil a koordinoval nasazení velkého počtu jednotek PO s požární technikou včetně zajištění střídání zasahujících hasičů a týlové podpory ve spolupráci se štábem velitele zásahu.
V průběhu organizace zásahu se osvědčila spolupráce složek IZS (Policie ČR, Městské policie Mladá Boleslav, ZZS Mladá Boleslav), Magistrátu města Mladá Boleslav (za osobní přítomnosti primátora města a zástupců odboru životního prostředí) a organizací Povodí Labe Mladá Boleslav, VaK Mladá Boleslav, Dekonta, a.s., a Vápenka Čertovy schody, a.s., Tmaň, okr. Beroun.

mjr. Ing. Jan LEJSEK, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

 

Stále častěji se můžeme jak v odborné literatuře, tak i v předpisech týkajících se požární problematiky, setkat s termíny „potlačit požár“, „zařízení pro potlačení požáru“ apod.

Jejich původ vychází z doslovného překladu slova „suppression“. Nejdříve se začalo rozšiřovat z důvodu jazykové příbuznosti z USA do Velké Británie a následně se objevilo v evropských interpretačních dokumentech týkajících se posuzování shody. Od r. 2001 ho můžeme najít např. i ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Vše by bylo v pořádku, pokud by se nejednalo o slovo, které může mít nejen slovníkem nabízený význam „potlačovací“ , ale i další, širší význam „hasicí“. Kdy se v překladu použije ten nebo onen termín vyplývá vždy z kontextu. Izolovaný slovníkový překlad je bohužel v mnoha případech nikoliv pouze nepřesný, ale chybný.

„Suppression“ ve významu hasicí

Z řady příkladů z americké odborné literatury vyplývá, že kapitola s názvem „Suppression“ pojednává o hašení požáru a byla by v českém překladu uvedena nápisem „Hašení“. Pozvánka na konferenci k problematice výzkumu v oblasti požární prevence uvádí informaci, že se konference bude týkat „Suppression and detection research“. Tudíž přinese poznatky z výzkumu v oblasti hašení a detekce požáru. „Water based suppression“ je název kapitoly pojednávající o hašení vodou, což dokladuje na jiném místě použitý ekvivalent „Water for fire fighting“. V českém překladu by se jednalo o kapitolu “ Hašení vodou“. V kapitole publikace (1) zabývající se teorií požáru a požární vědou jsou v blokovém schématu uvedeny položky „Suppress fires“, „Automatically suppress fire“a „Manually suppress fire“. Ze schématu vyplývá, že požáry se mohou hasit samočinně nebo ručně. Pokud jde o samočinné hašení požárů, mají se na mysli stabilní hasicí zařízení. V USA to jsou „Suppression systems“ a v EU podle terminologie zavedené v EN „Fixed Firefighting systems“. Ruční hašení je typické pro jednotky PO. K hašení se používá hasivo, pro něž se v americké odborné literatuře používá slovo „suppression agent“ nebo „suppressiant“.

Po tomto výkladu je pak možné bez problémů a správně přeložit větu: When a fire suppression agent is efectly applied to fire, the suppressed fire signature, shown as a dotted line in Figure 1. can be altered dramatically from the unsuppressed fire signature (obr.1). Překlad by zněl: Když je hasivo účinně použité na hašení požáru, je charakteristický průběh požáru znázorněný tečkovanou křivkou na obr.1 zásadně odlišný od charakteristického průběhu požáru, který není hašen.

Suppression ve významu potlačení

V americké požární normě NFPA 13 se již desítky let uvádí termín „Fire suppression“ s vysvětlením, že jde o prudké snížení uvolňovaného tepla z požáru a zabránění rozšíření požáru tím, že se voda aplikuje přímo a v dostatečném množství přes plameny na hořící povrch paliva. Tedy opět slovo „suppression“, ale s vysvětlením, které vylučuje použít shora uvedený překlad „hašení požáru“, jelikož podle této definice se jedná, jak vyplývá z dalšího, pouze o jednu z možností hašení. Tudíž je nanejvýš účelné pro tento zcela přesně definovaný způsob hašení použít jiné slovo než „hašení“. V této souvislosti se nabízí český ekvivalent „potlačení“.

Tento terminologický pořádek je třeba od samého začátku zavést i v případě evropské technické specifikace pro navrhování mlhových hasicích zařízení Fixed Firefighting System-Watermist system-Design and Installation. CEN/TS 14972. Ta v anglické verzi také zavádí termín „Fire suppression“ a vysvětluje ho podobně jako NFPA 13.

Podle čl. 3.13 CEN/TS 14972 se za „Fire Suppression“ tj. „potlačení požáru“ považuje prudké snížení uvolňovaného tepla a zabránění rozšíření požáru.
Jedná se o konkrétní případ přenášení americké odborné terminologie do evropského prostředí. Jedním z důvodů je skutečnost, že vývoj a výzkum nových technologií hašení požárů a jejich následné zavádění do praxe, hasiva nevýjimaje, probíhá již několik desítek let a ve stále větší míře v USA.
V této souvislosti je nutné uvést, že v EU a potažmo po jejím vydání i v ČR, se citovanou normou zavádí podle amerického příkladu i tři možné deklarace stabilních hasicích zařízení resp. způsoby hašení požáru. Stabilní hasicí zařízení mohou být s deklarací:

uvedení požáru pod kontrolu - fire control
potlačení požáru - fire suppression
uhašení požáru - fire extinguishment.

Obsahově tyto termíny vysvětluje CEN/TS14972 následovně:

Fire control - omezení rozšiřování požáru a zamezení škod na stavebních konstrukcích (chlazením objektů, okolních zplodin hoření a/nebo smáčením okolních hořlavých látek). V NFPA 13 se navíc uvádí, že dodáváním vody se uvolňované teplo sníží, smáčí se okolní hořlavé látky a řízením teploty zplodin hoření u stropu se zabrání škodám na stavebních konstrukcích.
Fire extinguishment - kompletní uhašení jakéhokoliv plamenného nebo žhnoucího požáru. Uvolňované teplo je nulové.

Stabilní hasicí zařízení s deklarací potlačení a uhašení požáru

Naskýtá se otázka, jaká hasicí zařízení mají deklaraci „potlačení požáru“ a „uhašení požáru“?
K typickým zařízením s deklarací „potlačení požáru“ (fire suppreession) patří vodní sprinklerová zařízení typu SM (Suppression Mode). Tyto systémy včetně sprinklerů byly vyvinuty před 30 lety v USA v rámci projektu zaměřeného na zvýšení účinnosti sprinklerové ochrany skladů. V r. 1982 byl schválen první sprinkler ESFR, který na rozdíl od dosavadních sprinklerů vykazoval podstatně vyšší účinnost hašení charakterizovanou prudkým poklesem uvolňovaného tepla. Aby se tato nová technologie odlišila od dosud používaných sprinklerů, které dokázaly uvést požár pouze pod kontrolu, bylo pro ni zavedené nové označení „Suppression“. To se vzápětí objevilo i v normě NFPA13 včetně vysvětlení co se pod tímto termínem myslí. Sprinklery ESFR (Early Suppression Fast Response) si velmi rychle našly cestu do realizační sféry a běžně se využívají pro ochranu skladů i v ČR. Důvodem je velká flexibilita skladů. Systém ESFR dokáže potlačit požár použitím pouze stropních sprinklerů. Tím je splněn požadavek investorů nabídnout nájemcům volnou skladovací plochu bez regálů pevně zafixovaných standardním regálovým potrubním rozvodem. Sprinklery ESFR jsou charakterizovány vysokým průtokem, tepelnou pojistkou s vysokou tepelnou odezvou (citlivostí) a v neposlední řadě spektrem kapek s velkým zastoupením kapek o velkém průměru. Ty dokáží proniknout proudem spalin na hořící povrchy a zajistit jejich účinné ochlazování. V současné době se vyrábějí sprinklery ESFR pod novým označením jako sprinklery SM ve třech velikostech s průtokem 200 l/min, 240 l/min a 360 l/min při tlaku před sprinklerem 1 bar. Dosažení efektu potlačení požáru je podmíněné důsledným dodržením návrhových požadavků definovaných např. v dokumentu VdS CEA 4001, ČAPCEA 4001 nebo FM 2-2.
S deklarací potlačení požáru, nebo dokonce v konkrétních aplikacích uhašení požáru, se lze setkat i u mlhových hasicích zařízení. Citovaná technická specifikace rozlišuje návrhová kritéria podle toho, zda se jedná o mlhová hasicí zařízení pro uvedení požáru pod kontrolu a potlačení požáru nebo zařízení pro uhašení požáru. V prvním případě se požaduje v závislosti na třídě nebezpečí dodávka vody na dobu činnosti 30 min nebo 60 min. V druhém případě je zásoba vody kalkulovaná na dobu činnosti 10 min. Je patrné, že normativní požadavky se mění v závislosti na účelu resp. deklaraci mlhového hasicího zařízení.

Pokud jde o pěnová a plynová zaplavovací zařízení, jedná se vesměs o systémy s deklarací uhašení požáru. I zde jsou průkazem výsledky ohňových zkoušek. Zejména v případech, kdy se jedná o hořlavé látky a plyny, pro něž nejsou přenositelné výsledky z již provedených zkoušek.
Pro všechna stabilní hasicí zařízení, bez ohledu na jejich deklaraci, platí požadavek, že musí být jejich uvedení do činnosti signalizováno na místě se stálou obsluhou, která ohlašuje požár jednotce požární ochrany.
Použití sprinklerů ESFR pro ochranu paletových vysokoregálových skladů a blokové stohování podle návrhových požadavků NFPA/FM.

Závěr

K napsání tohoto článku byly podnětem četné dotazy a případy, kdy slovo „suppression“ není správně přeloženo. Uvedené příklady by měly napomoci lépe se orientovat v americké odborné literatuře, která je svým rozsahem a úrovní bezpochyby v oboru požární ochrany dominující, což v plném rozsahu platí o kodexu norem NFPA. Důvodem je i to, že se s těmito výrazy lze stále častěji setkat i v Evropě, např. v souvislosti s aktuálním tématem protipožárního zabezpečení tunelů.
Článek by měl napomoci i vzdělávacím zařízením ke správné interpretaci popisovaných termínů a jejich zavedení do naší požární teorie a povědomí.

Literatura

1) M. Puchovsky, Automatic Sprinkler Systems Handbook, NFPA, 9. vydání.
2) Fire Protection Handbook, NFPA, 19. vydání.
3) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
4) P. Rybář, Sprinklerová hasicí zařízení, VPO Praha 1993.
5) J. L. Bryan, Automatic Sprinkler and Standpipe Systems, NFPA, druhé a třetí vydání.
6) Normy NFPA 11, 13, 13R, 13D.
7) CEN/TS 14972 Fixed Firefighting System-Watermist system-Design and Installation.

Komodita	Max. výška budovy/max. skladovací výška (m)	ESFR 1 K14/200 závěsný tlak (bar)	ESFR 17 K17/240 závěsný tlak (bar)	ESFR 25 K25/360 závěsný tlak (bar)
Nenapěněné plasty bez kartononových krabic- přímo vystavené požáru	13,7/12,2	- / 6,2	-	-
	12,2/10,7	5,2/5,2	3,6/3,6	/3,4
	9,7/7,6	4,1/4,1	2,9/2,9	/3,4
	9,1/7,6	3,4/3,4	2,4/2,4	/3,4
Napěněné plasty v kartonových krabicích	9,7/7,6	4,1/4,1	2,9/2,9	-
	9,1/7,6	3,4/3,4	2,4/2,4	-/-
Napěněné plasty bez kartonových krabic -přímo vystavené požáru	12,2/7,6	-	-	-/4,1
	9,1/7,6	-/6,8		-/4,1
	7,6/6,1	-/5,2	-	-/4,1

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

Pod výše uvedeným názvem se dne 11. října 2008 uskutečnilo na hraničním přechodu Rozvadov mezinárodní taktické cvičení, do kterého se zapojilo 170 českých a německých záchranářů. Cílem cvičení bylo ověřit postupy uvedené v havarijním plánu mezinárodního ropovodu  IKL (Ingolstadt-Waidhaus-Nelahozeves) při poruše na ropovodu s následným únikem ropy do životního prostředí.

Organizátory cvičení byly HZS Plzeňského kraje, Plzeňský kraj, MERO ČR, a.s., Bavorské ministerstvo vnitra a.d. a Kraj Neustat a.d. Waldnaab.
Mezinárodní ropovod IKL, jehož celková délka trasy činí 347 km o průměru armatury 700 mm s kapacitou 10 mil. tun za rok, je armaturními šachtami rozdělen na 54 úseků. Čerpací stanice ropovodu IKL je umístěna ve Vohburgu/Donau u Ingolstadtu v SRN. Společnými provozovateli ropovodu jsou česká firma MERO ČR, a.s, Kralupy a její bavorská dceřiná společnost MERO Pipeline GmbH, Vohburg. Ropovod je řízen z velína ve Vohburgu a sledován  z velína v Nelahozevsi. Nepřetržitým sledováním provozu ropovodu na obou pracovištích velína je možné okamžitě pomocí EDV (elektronické zpracování dat) zaznamenat vzniklé poruchy a odchylky od normálu. Havarijní plán IKL, který je zpracován pro ČR i SRN, řeší nezbytná opatření pro případ nouzového stavu včetně druhu, způsobu a místa nasazení požární techniky. Specifikou místa státní hranice se SRN je  kontinentální rozvodí mezi Dunajem a Labem, které zasahuje asi 13 km na území ČR. Tzn. že v případě havárie na českém území mohou její následky zasáhnout i oblast na bavorském území. Spolupráce záchranných složek obou států je proto v tomto případě naprosto nezbytná.

Cíl cvičení

Účelem cvičení bylo ověřit a v případě nutnosti přehodnotit postupy uvedené v havarijním plánu IKL na území obou států při poruše ropovodu s následným únikem ropy mezi šachtou č. 26 - SRN a šachtou č. 27 - ČR.
Hlavním cílem bylo prověření, ale i prohloubení schopnosti velitelů při společném zásahu jednotek PO ČR a jednotek PO SRN, včetně ověření možnosti spojení, vzájemné komunikace  a řízení jednotek při společném zásahu. Cvičení zároveň mělo prověřit vhodnost vybavení jednotek PO ČR technickými prostředky na daný druh havárie.

Průběh cvičení

Dne 11. října 2008 v 10.00 hodin velíny ropovodu IKL ve Vohburgu a v Nelahozevsi zaznamenaly snížení tlaku v úseku mezi armaturními šachtami č. 26 (SRN) a č. 27 (ČR).
V souladu s havarijním plánem ropovodu IKL velíny v obou zemích vyhlašují poplach ve vlastní organizaci a vyrozumívají havarijní a ekologické složky a dotčené správní úřady. Mimo jiné je vyrozuměno krajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje (dále jen „KOPIS HZS PK“),  Policie ČR Tachov (dále jen „PČR), firma Vodní zdroje, a.s., Praha a firma Dekonta, a.s. Na KOPIS HZS PK  je zmíněná událost a pravděpodobnost poškození ropovodu ohlášena v 10.01 hodin. KOPIS HZS PK bezodkladně vysílá na předpokládané místo úniku ropy předurčenou požární  techniku -  kontejnerový automobil technický pro ropné havárie, TA 2 EKO, DA 8  a velitelský automobil ze stanice Tachov, CAS 24 s olejovým separátorem REO 100 a velitelský automobil ze stanice Stříbro, kontejnerový automobil s KNP a NA ze stanice Plzeň-Slovany, CAS 24  jednotky SDHO Přimda, prostřednictvím KOPIS HZS Středočeského kraje žádá o vyslání kontejnerového automobilu s čerpadlem Bornemann ze stanice Rakovník a informuje PČR. V čase 10.12 hodin KOPIS HZS PK zasílá ohlašovací formulář mimořádné události překračující státní hranice a telefonicky tuto událost oznamuje do SRN na policejní centrum ve Schwandorfu. V 10.13 hodin je informováno OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR a následně odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností Tachov, starosta obce Rozvadova a dále Chráněná krajinná oblast Český les.

Trasaři MERO, a.s., kteří fyzicky prověřují úsek ropovodu od státní hranice k armaturní šachtě č. 27 zjišťují v 10.15 hodin výskyt ropy na vodní hladině hraničního rybníka a hraničního potoka na státní hranici se SRN a v těsné blízkosti dálničního mostu na D5 mezi ČR a SRN.  Dle havarijního plánu jsou na české straně  stanovena tři místa (sektory) zásahu (hraniční rybník, armaturní šachta č. 27 a Kateřinský potok v obci Diana), na kterých jsou postupně stavěny norné stěny a pomocí skimerů prováděn sběr ropy z vodní hladiny. Zbylá ropa z poškozené části ropovodu je speciálním čerpadlem Bornemann přečerpávána zpět přes armaturní šachtu č. 27 do nepoškozené části ropovodu. Další místa zásahu jsou pak zřízena na vodních tocích v SRN a na armaturní šachtě č. 26, kde je způsob nasazení techniky shodný jako na českém území.
V prostoru parkoviště u bývalé celnice na hraničním přechodu Rozvadov je zřízeno společné koordinační centrum zásahu, kde jsou přítomni oba VZ se svými štáby.

Koordinační centrum bylo vytvořeno spojením českého a německého týlového stanu. Český a německý velitel zásahu řídili přes svůj štáb jednotky PO na území svého státu, včetně spojení. Zároveň měl štáb nepřetržité spojení s KOPIS HZS PK. Oba štáby měly přesné informace o stavu a pohybu jednotek a tím i možnosti vzájemného nasazení sil a prostředků.
V prostoru pod dálničním mostem, v blízkosti hraničního rybníka, firma Vodní zdroje, a.s., Praha  provádí zkušební vrty ke zjištění stavu zasažení půdy a spodních vod.
Ve 12.48 hodin je všem zasahujícím vydán pokyn k ukončení činnosti a cvičení je ve své praktické části oficiálně ukončeno.

Závěr

Cvičení se zúčastnilo celkem 178 cvičících a rozhodčích a 34 požárních automobilů z obou zemí. Dále byli přítomni zástupci bavorského ministerstva vnitra, MV-generálního ředitelství HZS ČR, hasičských jednotek SRN, představitelé samospráv a zástupci sdělovacích prostředků obou států.
Všechny zasahující složky jsou na případný ostrý zásah dobře odborně i technicky připraveny. Obě strany si v průběhu cvičení v rámci společné koordinace pravidelně vyměňovaly aktuální informace a nabízely druhé straně technickou i personální pomoc, která nebyla z důvodu předem naplánovaných činností využita. Zřízení společného koordinačního centra bylo vnímáno velmi pozitivně, jazyková bariéra byla a do budoucna je relativně snadno řešitelná díky jazykově dobře vybaveným příslušnicím KOPIS.
Při závěrečném vyhodnocení cvičení bylo jednoznačně poukázáno na nutnost a správnost provádění společných cvičení záchranných složek obou států.

„Cvičení Ropa 2008 bylo jedno z nejrozsáhlejších mezinárodních cvičení v letošním roce. Cenné na něm je, že si čeští a němečtí  záchranáři vyzkoušeli vzájemnou spolupráci při likvidaci následků mimořádné události v blízkosti hranic. Pravidla této součinnosti se odvíjejí od česko - německé smlouvy o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích,“ zhodnotil výsledky cvičení plk. Ing. František Zadina, náměstek generálního ředitele HZS ČR.
„I když ropovod je velmi bezpečným způsobem přepravy ropy, musíme přijmout taková opatření, abychom byli schopni  rychle a efektivně zlikvidovat následky případné havárie,“ zdůraznil praktický význam cvičení Herbert Feulner, zemský rada Bavorského ministerstva vnitra.

Doporučení

Upravit havarijní plán ropovodu IKL ve smyslu závazného zřízení společného koordinačního centra ve všech případech, kdy mimořádná událost na ropovodu může přímo negativně ovlivnit druhou stranu a je pravděpodobnost zásahu havarijních složek obou států.
Jako vhodné se jeví dovybavit územní odbor Tachov HZS Plzeňského kraje týlovým kontejnerem s velkokapacitním stanem. Havárie tohoto druhu na ropovodu si vyžádá dlouhodobé nasazení jednotek a havarijních složek a týlový stan a týlový kontejner je v tomto případě jedinou možností jak pro zasahující zabezpečit minimální zázemí.
Dále je žádoucí uzavřít prováděcí ujednání ke Smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích.

mjr. Jaroslav KLÍMA,plk. Ing. Jiří BÁRTEK, HZS Plzeňského kraje,
foto Milan VÁVRŮ a por. Jindřich RAAB

Priority znamenají hlavní cíle, které si členský stát EU určí v rámci svého „půlročního“ programu v době, kdy předsedá v Radě EU. Každý členský stát má právo ve spolupráci s Evropskou komisí a Generálním sekretariátem Rady EU si vytyčit priority, o kterých bude jednat v Radě EU během svého předsednictví. Při výběru priorit a předsednického programu spolupracovala ČR s Francií, která momentálně předsedá Radě EU a se Švédskem, které bude předsedat po České republice v rámci tzv. 18-ti měsíčního předsednictví.

Priority českého předsednictví v oblasti civilní ochrany

Zvýšení informovanosti obyvatel EU o problematice civilní ochrany s cílem zvýšit jejich povědomí o možnostech prevence, varování před mimořádnými událostmi a vhodném chování během mimořádných událostí

V běžném životě občan zažije nespočet drobných událostí, které považuje ze svého hlediska za mimořádné. Mohou být příjemné i nepříjemné. Na druhé straně se může setkat s událostmi, které svým charakterem vážně ohrožují zdraví a životy lidí a způsobují velké škody na materiálních hodnotách a životním prostředí, jako např. živelní pohromy, ropné havárie či havárie s únikem nebezpečných látek, ale i dopravní nehody nebo různá zranění.
Aby byl občan schopen takovou situaci zvládnout co možná nejlépe a svým chováním usnadnil zasahujícím složkám IZS její řešení, je nutné zvýšit a prohloubit jeho informovanost nejen o možných nebezpečích, ale i o správných postupech a chování v případě ohrožení nebo při vzniku mimořádné události.

Cílem tohoto tématu je využití všech dostupných komunikačních prostředků, aby se dostaly k co nejširší veřejnosti informace nejen o možném ohrožení, ale také o tom, jak lze předcházet vzniku mimořádných událostí, jak být připraven a jak reagovat v případě, kdy mimořádná událost nastane. Je třeba připravit občana k zabezpečení vlastní ochrany a poskytnutí pomoci i ostatním v případě vzniku mimořádné události a tím snížit riziko vzniku paniky, snížit ztráty na životech a zdraví občanů, snížit škody na materiálních hodnotách a životním prostředí. Včas informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů, ale dobrá informovanost také přispívá k pochopení důvodů pro přípravu a realizaci některých preventivních opatření.

Záměr bude realizován standardním postupem EU, tj. předložením návrhu a jeho projednáním v pracovní skupině Rady pro civilní ochranu (PROCIV), Výboru stálých zástupců členských zemí (EUCOREPER) a nakonec Radě pro justici a vnitřní věci (JHA). Téma bude také námětem samostatného semináře, který se uskuteční v termínu 18. až 20. února 2009 v Brně.

Předpokládaná osnova materiálu:

→ definice informování
Informování je souhrn organizačních, technických a provozních opatření k předávání zpráv obyvatelstvu a dalším cílovým skupinám o charakteru ohrožení, o možném vzniku mimořádné události nebo o vývoji a přijímaných opatřeních k ochraně životů, zdraví, majetku a životního prostředí při nastalé mimořádné události.
→ obsahové zaměření
→ možné hrozby na teritoriu EU (terorizmus, přírodní katastrofy, průmyslové, radiační  a chemické havárie apod.),
→ návyky a chování občanů při hrozbě a vzniku mimořádné události (chování po zaznění varovného signálu, informace o evakuaci, zásady opuštění bytu, obsah evakuačního zavazadla, improvizovaná ochrana, ukrytí, postup při nalezení podezřelého zavazadla či zásilky, zásady chování při povodni, zásady první pomoci apod.).
→ roviny informování
→ evropská úroveň,
→ národní úroveň,
→ kraj/region,
→ obec,
→ právnické a podnikající fyzické osoby.
fáze informování
→ před mimořádnou událostí (preventivně výchovná činnost)
Informace, které jsou sdělovány občanovi v době, kdy bezprostředně nehrozí žádná mimořádná událost s cílem připravit ho na případnou mimořádnou událost tak, aby byly co nejvíce eliminovány ztráty na životech, zdraví, majetku a životním prostředí, zabránilo se panice a občan by byl schopen účelně ochránit sebe a pomoci svým spoluobčanům.
→ při hrozbě nebo vzniku mimořádné události
Jde o tzv. tísňové informace, které následují bezprostředně po varovném signálu a sdělují občanovi bližší informace o hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Obsahují také informace o následném chování obyvatel, o průběhu mimořádné události a o postupu záchranných složek při záchranných a likvidačních pracích.
→ po mimořádné události
Informace jsou zaměřeny na obnovu postiženého území, na doporučení jak žádat případná odškodnění, kde hledat psychologickou pomoc apod.
→ cílové skupiny
→ děti a školní mládež,
→ dospělé obyvatelstvo,
→ cizinci,
→ občané EU mimo území EU.
→ formy informování
→ hromadné sdělovací prostředky (televize, rozhlas, tisk),
→ internet,
→ občanská sdružení,
→ technické prostředky varování (sirény),
→ SMS zprávy,
→ příručky a informační materiály,
→ soutěže,
→ dny otevřených dveří,
→ projekty,
→ výuka na školách,
→ výchovné programy,
→ poradenská činnost.
→ problémy
→ nedostatečná ochota a spolupráce veřejnoprávních sdělovacích prostředků,
→ nedostatečné zázemí pro výuku na školách (dořešit plošnou přípravu učitelů),
→ vydávání pomůcek, samostatný předmět ve školách,
→ přetrvávající nízká úroveň znalostí mezi obyvatelstvem,
→ jazyková vybavenost obyvatelstva EU.
→ závěry a doporučení
Výsledkem by mělo být sjednocení postupů a návyků chování občanů EU po zaznění varovného signálu (či jiného způsobu varování), popřípadě vytvoření jednotného minimálního standardu informování obyvatel ve všech členských státech EU.
Cíl: Výsledkem by měly být přijaté závěry Rady k této problematice.

Zlepšení práce „Monitorovacího a informačního střediska“ a jeho spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi
Monitorovací a informační středisko (MIC) je zřízeno a spravováno Evropskou komisí konkrétně Generálním ředitelstvím pro životní prostředí (DG ENV). Toto středisko hraje důležitou roli při mimořádných událostech. Střediskem MIC procházejí požadavky na pomoc od postižené země a také nabídky pomoci, které nabízejí členské státy postižené zemi. Prostřednictvím MIC Daily (systém předávání denních zpráv) podává středisko aktuální informace a varování ohledně přírodních katastrof.
Posílení MIC je jedna z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti civilní ochrany. Rada EU tento záměr podpořila v dokumentu č. 10014/07 „Závěry Rady o posílení koordinační kapacity Monitorovacího a informačního střediska v rámci mechanismu civilní ochrany“.
Posílení MIC by mělo spočívat zejména ve zvýšení jeho monitorovacích a analytických kapacit, tj. v zesílení jeho schopnosti shromažďovat a analyzovat informace a poskytovat poradenství členským státům ohledně logistického zajištění. Uvažuje se i o možnosti nasazení zaměstnanců MIC, kteří by byli v permanentní pohotovosti.
Dalším navrhovaným opatřením je přeměna MIC na operační středisko pro evropské zásahy civilní ochrany, která by vedla ke zdokonalení předvídání a sledování mimořádných událostí v reálném čase a koordinaci operačních zásahů. Návrh opatření dále zahrnuje systémy včasného varování, poskytování odborné podpory o dostupných dopravních prostředcích členským státům, zintenzivnění školení a cvičení pro odborníky z členských států, využití sytému GALILEO a nástrojů v rámci iniciativy Globálního monitorování pro životní prostředí a bezpečnost (GMES), dopravní zajištění a vyhodnocování dosavadních zkušeností.
Členské státy se mohou zapojit do tohoto procesu tím, že poskytnou experty s odbornou kvalifikací.
Také se předpokládá užší spolupráce mezi MIC a skupinou expertů OSN ve věcech odhadu, předpovědi a ohodnocení velikosti katastrofy (tzv. UNDAC týmy). Úřad pro koordinaci humanitární činnosti OSN (UNOCHA) navrhuje vytvoření protokolů pro výměnu informací o mimořádných událostech mezi MIC a koordinačním centrem UNOCHA v Ženevě.
Posílení MIC přispěje ke zlepšení schopnosti reakce na katastrofy, jejich předcházení, připravenosti na ně a také obnově po nich.
Cíl: Zahájení diskuze na téma posílení MIC.

Zřízení Evropské vzdělávací sítě odborné přípravy pro civilní ochranu a humanitární operace
Z důvodů vysokých požadavků připravenosti na katastrofy je potřeba zlepšit vzdělávací systém na evropské úrovni. To je hlavní důvod pro zřízení evropské vzdělávací sítě, která zajistí jednotné vzdělání osob v oblasti krizového řízení. Tato síť by měla též zlepšit odezvu evropské pomoci při katastrofách třetím zemím. Počítá se také se zintenzivněním spolupráce mezi EU a OSN v této oblasti. Dle návrhu propojí vzdělávací síť jednotlivá odborná výuková a výcviková střediska členských států. Komise navrhla zřízení „sítě“ do konce roku 2009.
Hlavní cíle vzdělávací sítě
→ organizace kurzů zaměřených na všechny fáze mimořádných událostí, školení, cvičení za použití nejmodernějších technologií a výměny expertů,
→ využití nejlepších zkušeností z aktuálních mimořádných událostí,
→ profesionální kontakt mezi účastníky,
→ respektování mezinárodních pravidel.
Vzdělávací síť by měla mít svou řídicí a organizační strukturu, která bude definována později.
Koncepční rámec
→ zřízení stálé a udržitelné „sítě“ vzdělávání, využití dosavadních zkušeností na poli krizového managementu a sdílení odborných znalostí členských států, Komise a dalších důležitých zainteresovaných subjektů,
→ vytvoření učebních osnov pro národní výcviková centra,
→ zaměření výcviku podle aktuálních potřeb,
→ rozvoj spojení mezi školenými experty a jejich dostupnosti během mimořádných událostí,
→ zaměření na širší osazenstvo - aktivity budou organizovány pro krizový management, experty a management civilní ochrany členských států, vojenský management, evropské instituce a organizace a nevládní organizace,
→ společná součinnost více subjektů na evropské, ale i mezinárodní úrovni (humanitární pomoc, civilní ochrana, životního prostředí a jiné),
→ organizování výměny expertů v rámci sítě se třetími zeměmi.
Cíl: Pokračování diskuze a práce na vzniku vzdělávací sítě a tvorba minimálních standardů výuky.
Dne 27. listopadu 2008 měly být na jednání Rady JHA schváleny „závěry Rady“ k tomuto bodu pod číslem 15520/08. Česká republika bude pokračovat v práci, kterou převezme od francouzského předsednictví.

Rozvoj evropské schopnosti boje proti hrozbám CBRN
Další prioritou českého předsednictví je problematika rozvoje evropské schopnosti boje proti CBRN (chemickým, biologickým, radiačním a nukleárním) hrozbám. Touto oblastí se EU zabývá delší dobu, především po 11. září 2001 se zintenzivnila spolupráce zaměřená na prevenci proti těmto hrozbám. V roce 2002 byl přijat Radou EU a Evropskou komisí CBRN Program. Zároveň byl také přijat Inventář nástrojů EU, který má CBRN program podpořit, především v oblasti prevence a snížení dopadů CBRN hrozeb. V roce 2008 vznikl nový CBRN inventář, který aktualizuje původní z roku 2002 a Bio inventář z roku 2007. Inventář je zaměřený na prevenci, připravenost a odezvu CBRN rizikům v oblasti zdraví lidí, zvířat, rostlin, na výzkum, životní prostředí, civilní ochranu a další.
Na CBRN problematiku bylo zaměřeno cvičení VAR , které pořádalo francouzské předsednictví. Cvičení VAR (proběhlo v režimu „VYHRAZENÉ“) se konalo 4. až 6. listopadu 2008. Na základě pozvání od francouzské ministryně vnitra, zámoří a místní samosprávy se za Českou republiku zúčastnili genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, další zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR a devatenáctičlenný dekontaminační tým. Cílem bylo otestovat všechny organizační a velicí složky země, která je obětí rozsáhlého teroristického útoku zahrnujícího CBRN složky a aktivaci Mechanismu CO s žádostí o pomoc adresované na členské státy.
Cíl: Vedení diskuze o zlepšení spolupráce v boji proti CBRN hrozbám.

Schválení a operační nasazení modulů CO
Operační nasazení modulů civilní ochrany patří také mezi priority českého předsednictví v oblasti civilní ochrany. Moduly slouží jako prostředky pro záchranné práce při závažných mimořádných událostech. Jsou vytvořeny z vnitrostátních zdrojů členského státu na principu dobrovolnosti.
Momentálně je zaregistrováno 79 modulů ze 17 členských států.
Typy modulů:
1. Modul pro vysokokapacitní odčerpávání vody (odčerpává vodu ze zaplavených oblastí, čerpá vodu pro hašení požárů).
2. Modul na čištění vody (zajišťuje pitnou vodu, kontroluje kvalitu vody).
3. Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (MUSAR) (vyhledává, lokalizuje a zachraňuje oběti, které jsou pod troskami zřízených domů, vyprošťuje osoby při dopravních nehodách
a poskytuje první pomoc).
4. Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách (HUSAR) (vyhledává, lokalizuje a zachraňuje oběti, které jsou pod troskami zřícených domů, vyprošťuje osoby při dopravních nehodách
a poskytuje první pomoc).
5. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků (provádí hašení ze vzduchu při velkých lesních požárech a požárech vegetace).
6. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel (provádí hašení ze vzduchu při velkých lesních požárech a požárech vegetace).
7. Předsunutá zdravotnická jednotka (na místě katastrofy provádí třídění pacientů (triage), stabilizuje jejich stav a připravuje je na převoz do nemocnice).
8. Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií (na místě katastrofy provádí třídění pacientů (triage), provádí nezbytné chirurgické zákroky k záchraně života, stabilizuje stav zraněných a připravuje je na převoz do nemocnice)
9. Polní nemocnice (zajišťuje lékařskou péči).
10. Letecká evakuace obětí katastrofy (přepravuje zraněné do nemocnice).
11.  Nouzové dočasné přístřeší (zabezpečuje přístřeší a základní služby do doby než oběti převezmou místní instituce či humanitární organizace; obsahuje stany s vytápěním, generátory elektrické energie, hygienická zařízení, dodávku pitné vody, přístřeší pro společenské aktivity).
12. Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) (zaznamenává nebezpečí, vymezuje zamořené oblasti, provádí odběr vzorků).
13. Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN (Vyhledávání a záchranné práce za použití speciálních oděvů).
Česká republika dosud deklarovala dva moduly MUSAR a dále připravuje schválení dalších modulů:
→ Modul č. 1: Vysokokapacitní odčerpávání – registrace proběhla v listopadu letošního roku.
→ Modul č. 3: Vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách (MUSAR) - tento modul je registrován již od května 2008.
Byla podána žádost o grant od EU na provozní vybavení a zvýšení kapacity na těžké podmínky.
→ Modul č. 7: Předsunutá zdravotnická jednotka.
→ Modul č. 8: Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií.
→ Modul č. 9: Polní nemocnice.
Moduly č. 7 a č. 8 budou registrovány do konce roku 2008. Modul č. 9 v roce  2009.
→ Modul č. 11: Nouzové dočasné přístřeší – bude registrován v roce 2009.
 Podílet se na něm bude záchranný útvar HZS ČR Hlučín.
→ Modul č. 12: Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) – registrace proběhne do 31. ledna 2009.
→ Modul č. 13: Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN - registrace bude řešena až v roce 2010.
Česká republika se aktivně účastní jednání o vývoji problematiky modulů.
Cíl: Snaha o vedení diskuze o zvýšení počtu modulů a vytváření nových typů modulů.
Dne 27. listopadu 2008 byly na jednání Rady JHA schváleny „Závěry Rady na posílení kapacit civilní ochrany skrze systém vzájemné evropské pomoci založené na modulech CO členských států“ pod číslem 15653/2/08.

Prevence katastrof na úrovni EU
Sdělení Komise k tomuto tématu je očekáváno v březnu 2009. Dokument se zaměří na vztah prevence katastrof ke zlepšení znalostí a implementaci určitých evropských nástrojů např. společné zemědělské politiky včetně rozvoje venkova, kohezního a strukturálních fondů, souvislostí mezi prevencí, připraveností a odezvou a čelení specifickým rizikům.
Cíl: Problematikou prevence katastrof se bude jako svou hlavní prioritou v pracovní skupině Rady pro civilní ochranu (PROCIV) zabývat Švédsko. Cílem českého předsednictví je začít diskuzi k tomuto komplikovanému dokumentu tak, aby Švédsko mělo snazší vstup do svého předsednictví, kde chtějí schvalovat závěry Rady na toto téma.
Česká republika oficiálně představila své priority na jednání PROCIV v Bruselu počátkem prosince letošního roku. Předání agendy od francouzského předsednictví proběhne na TAKE-OVER MEETINGU v Praze ve dnech 7. až 8. ledna 2009.
Česká republika bude pořádat dvě akce v rámci svého předsednictví, a to expertní seminář v Brně ve dnech 18. až 20. února 2009 a Setkání generálních ředitelů CO v Praze ve dnech 22. dubna - 24. dubna 2009. Program jednání je připravován Komisí.
Z bilaterálních jednání s Evropskou komisí, Generálním sekretariátem Rady a některými členskými státy bylo zjištěno, že výše uvedené priority budou kladně přijaty a na úrovni EU obecně podporovány. Proto předsednický tým MV-generálního ředitelství HZS ČR věří, že v pracovní skupině PROCIV bude předsednictví úspěšné a že dosáhneme vytyčených cílů.

kpt. Ing. Daniel DITTRICH, kpt. Bc. Barbora NĚMCOVÁ, kpt. Ing. Lenka UHLÍŘOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) působí v novém organizačním uspořádání od 1. ledna 2001. Za poslední léta se z něho stal pevný pilíř bezpečnostního systému České republiky s jasně definovaným posláním. Je vnímán jako kvalitativně dobře organizovaný a spolehlivě fungující subjekt poskytující téměř všestrannou pomoc.

Zásahová činnost jednotek požární ochrany nabývá stále komplexnější podoby. Hašení požárů tvoří jen zhruba 1/5 z celkového počtu událostí se zásahy jednotek požární ochrany. Povodně v roce 2002 a další mimořádné události většího rozsahu (např. sněhová kalamita roku 2006, výpadek dodávky elektřiny na Vsetínsku, orkány Kyrill a Emma, nákaza chřipkou ptáků na Orlickoústecku, úniky nebezpečných chemických látek, hromadné nehody v dopravě) potvrdily, že stát potřebuje složku, která bude na činnosti související s prevencí, připraveností na řešení a řešením takových událostí systémově připravovaná, centrálně řízená a spravovaná. Nejde však jen o zásahovou činnost a spolupráci v rámci integrovaného záchranného systému. Tradičně vysokou úroveň si udržuje také oblast požární prevence.

V roce 2001 byla do struktury HZS ČR začleněna ochrana obyvatelstva. Tím se po letech hledání svého místa a úlohy postupně dostala do podoby reálně fungujícího systému zaměřeného na prevenci skutečných hrozeb a minimalizaci dopadů mimořádných událostí a krizových situací na životy a zdraví občanů, na majetek a životní prostředí.
Činnost HZS ČR má pevný právní rámec, který umožňuje naplňovat jeho poslání a potvrzuje se, že organizačně a kompetenčně je daná problematika upravena správně.

Zásadní změny, kterými sbor v posledních sedmi letech prošel, vyžadují, aby akcentoval postupy založené na komplexním vnímání bezpečnosti, v jejichž rámci se optimalizuje činnost jak jednotlivých prvků, tak bezpečnostního systému jako celku. Proto sbor neustále reaguje na vývoj a změny v bezpečnostním prostředí a snaží se v rámci své působnosti bezpečnostní systém trvale aktualizovat a zdokonalovat – to je příznačná charakteristika jeho aktivit. Jak se tyto postupy odrážejí v konkrétních výsledcích a jak jsou nastaveny podmínky pro realizací dalšího rozvoje v oblasti civilní nouzové připravenosti je možné ukázat na následujících příkladech.

Požární prevence

Dne 8. února 2008 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tímto novým právním předpisem jsou stanoveny jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb, a to v souladu s právem EU/ES, zejména pak se směrnicí Rady 89/106/EHS a s Interpretačním dokumentem č. 2. Cílem bylo dosáhnout především celkového zvýšení úrovně ochrany občanů České republiky před požáry. Současně se vyhláškou systémově řeší podmínky požární bezpečnosti staveb, které byly dosud upraveny pouze částečně, a to v několika právních předpisech, zejména pak z oblasti stavebního práva. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. července 2008 a tomuto předcházela poměrně masivní informační kampaň doplněná řadou odborných seminářů pro příslušníky HZS ČR a projektanty.
V současné době probíhá vyhodnocování Koncepce požární prevence v České republice, která byla schválena v roce 2003. Je předpoklad, že minimálně v rámci střednědobého horizontu bude HZS ČR pokračovat v nastaveném směru s cílem dalšího zkvalitňování výkonu státního požárního dozoru a dotváření organizačních a technických podmínek preventivní ochrany před požáry s vyšší mírou mezinárodní spolupráce.

Ochrana obyvatelstva, krizové řízení a civilní nouzové plánování

V únoru 2008 vláda svým usnesením č. 165 schválila Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Jedná se o dokument zásadního významu zohledňující přípravu a realizaci opatření k ochraně obyvatelstva v kontextu s existujícími a předpokládanými bezpečnostními hrozbami v uvedeném časovém horizontu.
Na základě aktualizované Optimalizace bezpečnostního systému ČR (usnesení vlády č. 7 ze dne 9. ledna 2008) probíhají a v následujících několika letech budou probíhat dílčí úpravy ve vymezených oblastech bezpečnostního systému včetně zpracování návrhů na novelizaci příslušných právních předpisů. Dalším dokumentem určujícím dlouhodobý směr působení HZS ČR jako koordinátora plnění stanovených úkolů je usnesení vlády č. 170 ze dne 25. února 2008. Tímto usnesením byly po několikaletých přípravách vytvořeny podmínky pro řešení otázek souvisejících s ochranou kritické infrastruktury. Značná a trvalá pozornost je rovněž věnována problematice související s ochranou před chemickými, biologickými a radioaktivními látkami. K tomuto vláda svým usnesením č. 667 ze dne 2. června 2008 stanovila úkoly k přípravě Národního plánu ochrany obyvatelstva před nebezpečnými látkami.
Civilní nouzové plánování je z hlediska dlouhodobé perspektivy působení HZS ČR v rámci bezpečnostního systému České republiky jedním z nástrojů k dosažení civilní nouzové připravenosti. Propojuje roviny politické, vnitřní bezpečnosti, ochrany obyvatelstva, hospodářské a finanční. Tvoří je souhrn plánovacích, koordinačních a řídících opatření včetně metodického usměrňování havarijního a krizového plánování, přičemž ve vymezených oblastech jsou zabezpečovány nezbytné vazby s tzv. obranným plánováním. Na nadnárodní úrovni se pak jeho prostřednictvím realizuje koordinované prosazování civilních bezpečnostních zájmů a priorit v mezinárodních organizacích a orgánech.

Preventivně výchovná činnost

Jednou z priorit civilní nouzové připravenosti je informování obyvatelstva. Naším cílem je s využitím všech dostupných komunikačních prostředků informovat co nejširší veřejnost nejen o možném ohrožení, ale také o tom, jak lze předcházet vzniku mimořádných událostí, jak být připraven a jak reagovat v případě, kdy mimořádná událost nastane. Je zřejmé, že včas informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů, ale že dobrá informovanost také přispívá k pochopení důvodů pro přípravu a realizaci některých preventivních opatření.

Výzkum a vývoj

Na vývoj bezpečnostního prostředí nelze správně reagovat bez výzkumné podpory. Zodpovědný přístup k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti České republiky a jejích občanů vyžaduje efektivní, účinné a rychlé získávání, osvojování, transfer a praktické využívání nových znalostí, moderní techniky a technologií. Proto mezi priority sboru patří i tato oblast. Ve spolupráci s relevantními subjekty byla zpracována a usnesením vlády č. 743 ze dne 27. června 2008 schválena Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje České republiky do roku 2015. Jejím účelem je nejenom zajištění komplexního pohledu na danou problematiku, vymezení strategických cílů v rámci ČR i v mezinárodních souvislostech a definování postupů jak se k nim dobrat, ale také odstranění dosavadní roztříštěnosti a s tím souvisejících možných duplicit.
Nyní stojíme před úkolem formulovat komplexní programy bezpečnostního výzkumu s preferencí podpory rozvoje sil a prostředků k řešení otázek souvisejících s bezpečnostními hrozbami nevojenského charakteru.

Plánování rozvoje území

Schopnost společnosti čelit bezpečnostním hrozbám civilními prostředky je charakterizována pojmem civilní nouzová připravenost.
Pro správné vnímání významu civilní nouzové připravenosti je příznačná její sounáležitost s tzv. (trvale) udržitelným rozvojem. Je nutné podtrhnout, že udržitelný rozvoj lidské společnosti je možný tehdy, když nedojde k prudkému nárůstu mimořádných událostí většího rozsahu, resp. krizových situací, což lze zajistit především pro-aktivním přístupem, který vyžaduje zejména:
→ nepřetržitý monitoring,
→ přípravu a realizaci preventivních opatření organizačního a technického charakteru,
→ rozvíjení nástrojů a schopností ke zvládnutí mimořádných událostí a krizových situací, včetně opatření v oblasti ochrany obyvatelstva,
→ vytváření podmínek pro zajištění obnovy po mimořádných událostech většího rozsahu a krizových situacích,
→ větší nároky na přípravu a vzdělávání zainteresovaných pracovníků státní správy a územní samosprávy.
Dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti, jakož i východiska pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru představuje Strategie udržitelného rozvoje České republiky (usnesení vlády č. 1242 ze dne 8. prosince 2004). Cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje směřují k omezování nerovnováhy ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, enviromentálním a sociálním pilířem udržitelnosti, přičemž schopnost čelit bezpečnostním hrozbám je jednou z podmínek a současně integrujícím prvkem rovnováhy těchto vztahů.
Implementování dané problematiky do plánů rozvoje krajů je velmi důležitým faktorem. Stabilita, bezpečnost a rozvoj jsou nerozlučně propojeny, vzájemně se podmiňují a přispívají ke kvalitě života obyvatelstva. Proto i programy regionálního rozvoje by měly obsahovat cíle a opatření směřující k zajištění prevence a ochrany před negativními dopady mimořádných událostí většího rozsahu a krizových situací (např. ochrany energetické či dopravní infrastruktury, které jsou páteří existence a rozvoje společnosti). Nedílnou součástí zvyšování bezpečnosti jsou i programy na její podporu, a to zejména ve vztahu k dynamice sociálního a ekonomického rozvoje. Příprava a realizace programů podpory bezpečnosti regionálního rozvoje se tak stává nástrojem regionální politiky s významnou úlohou HZS krajů a samosprávných orgánů krajů.
Programy podpory bezpečnosti regionálního rozvoje zpracované na základě aktualizované analýzy rizik resp. hodnocení bezpečnostní situace by měly poskytnout ucelený přehled aktivit na zvyšování resp. modernizaci bezpečnosti území kraje. Jejich smysl však bude naplněn jen v případě, že se opatření v nich obsažená promítnou v programech regionálního rozvoje.

Mezinárodní aktivity

V oblasti zahraničních aktivit HZS ČR je v současné době samozřejmě nejdůležitější příprava na předsednictví v Radě EU. V rámci tzv. osmnáctiměsíčního programu (Francie, Česká republika a Švédsko) byla dohodnuta vzájemná podpora zejména v následujících prioritních oblastech:
→ informování obyvatel EU o problematice civilní ochrany (prevence, varování, reakce),
→ posílení MIC (Monitorovací informační centrum EU),
→ sdílení vybraných sil a prostředků (zásahových modulů) předurčených ke zvládání jednotlivých typů mimořádných událostí,
→ prevence, připravenost a odezva EU na mimořádné události většího rozsahu,
→ vývoj vzdělávacích systémů ochrany obyvatelstva v rámci EU.
Současné i budoucí bezpečnostní hrozby jsou důvodem, proč členské státy Unie musí společně zvyšovat odolnost, resp. snižovat zranitelnost tzv. kritické infrastruktury. A právě ochrana kritické infrastruktury je prostor, v němž zástupci HZS ČR v příslušných orgánech (pracovních výborech) EU aktivně vystupují a přispívají k vytváření podoby návrhů dokumentů zásadního významu.

Závěr

Uvedené příklady úkolů a záměrů v oblasti civilní nouzové připravenosti jsou jen segmentem působnosti a činností, které HZS ČR vykonává. Přesto i na nich je poznat, jakými proměnami v posledních letech sbor prošel. Dosažené výsledky, perspektivy dalšího rozvoje a v neposlední řadě patrná důvěra společnosti v jeho schopnosti jsou však naším čestným závazkem do budoucnosti.

plk. Ing. Miloš SVOBODA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a CNP, foto archiv redakce

U příležitosti oslav 50. výročí vzniku Kriminalistického ústavu Praha (KÚP) byla dne 3. listopadu 2008 v Muzeu Policie ČR slavnostně zahájena výstava „Kriminalistika proti zločinu“. Zachycuje kriminální případy, známé mediální kauzy, ve kterých k usvědčení pachatele výraznou měrou přispělo znalecké zkoumání pracovníků KÚP.

Výstavu zahájil policejní prezident brig. gen. Mgr. Oldřich Martinů. „Jsem rád, že jsem mohl převzít záštitu nad touto akcí. Chci zároveň poděkovat expertům, kteří v Kriminalistickém ústavu Praha pracují. Díky nim se jedná o útvar s vysokým renomé, který je od roku 1998 součástí evropské sítě kriminalistických ústavů a řadí se tak mezi pracoviště, jejichž prostřednictvím jsou dosažené zkušenosti  předávány našim kolegům v celoevropském měřítku,“ uvedl.

Exponáty in natura

Součástí expozice je řada předmětů, které byly použity ke spáchání trestné činnosti. Například sud, ve kterém byla nalezena jedna z obětí tzv. orlických vražd, víčko bomby vybuchlé na Staroměstském náměstí v Praze, zbraň, kterou vraždil „lesní vrah“ Viktor Kalivoda, námořní mina vylovená z Vranovské přehrady, či fotografie artefaktů z nedávného požáru Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze.

„Celkové pojetí výstavy je pojato jako představení základních činností ústavu, jednotlivých oborů a odvětví znaleckého zkoumání na konkrétních případech vyšetřování trestné činnosti,“ upozornil ředitel KÚP plk. JUDr. Emil Vančo. Spolupráci s HZS ČR přiblížil vedoucí odboru fyzikálně chemických expertíz plk. RNDr. Marek Kotrlý: „Kriminalistický ústav Praha se podílí na zkoumání příčin vzniku požáru u významnějších případů, pokud je vyzvána HZS ČR ke spolupráci Policie ČR. Na místo události vyjíždějí pracovníci z Kriminalistického ústavu Praha nebo z odborů kriminalistické techniky a expertíz působících v rámci krajských policejních správ.“

Vědecký potenciál KÚP

Za oficiální den vzniku Kriminalistického ústavu (KÚ) lze považovat 12. prosinec 1958. Od svého počátku byl koncipován jako specializované pracoviště určené k řízení výkonu kriminalistickotechnické činnosti v tehdejším bezpečnostním sboru a současně ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertíz na území bývalého Československa. KÚ zajišťoval všechny v té době uplatňované identifikační metody osob a věcí (daktyloskopie, portrétní identifikace, aj.) a dále je rozvíjel. Mezi základní obory znalecké činnosti ústavu patřila dále například mechanoskopie, trasologie, pozadu nezůstávaly ani grafické expertízy, dobrý základ měla všeobecná a speciální fotografie. Počet oborů a odvětví zkoumání se v závislosti na rozvoji technických prostředků, technických a přírodních věd postupně zvyšoval. Ve druhé polovině 70. let 20. století byl realizován projekt třístupňového systému kriminalistickotechnických a expertizních pracovišť. Zkvalitnilo se vyhledávání a dokumentování důkazů na místě činu a tím i standardní expertizní činnost v oboru kriminalistika. V roce 1993 získává ústav nový název – Kriminalistický ústav Praha (KÚP). V současné době je KÚP útvarem s působností na celém území České republiky specializovaným na výkon kriminalistickotechnické a znalecké činnosti v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. Velmi významný je jeho podíl na vědeckém výzkumu, vývoji a zavádění nových metod a postupů do kriminalistickotechnické praxe. Velkou pozornost věnuje od prvopočátku své existence publikační činnosti. Nelze opomenout aktivní podíl pracovníků KÚP na mezinárodních vědeckých a odborných konferencích, činnost v pracovních skupinách Interpolu a mezinárodních organizacích. KÚP je prvním policejním pracovištěm působícím v oficiálních evropských strukturách – 30. března 1998 byl přijat za řádného člena ENFSI (European network of Forensic Science Institutes). Za významný úspěch lze považovat osvědčení o akreditaci v oblasti kriminalistické znalecké činnosti, které KÚP získal 1. listopadu 2007.

Slavnostní ocenění

Oslavy 50. výročí vzniku KÚP umocnila dvoudenní mezinárodní konference spojená s předáním medailí a plaket zasloužilým pracovníkům. V aule Policejní akademie ČR bylo 19. listopadu 2008 vyznamenáno celkem 275 osobností, z toho 15 zahraničních hostů. Mezi oceněnými za HZS ČR byl jeho generální ředitel genmjr. Ing. Miroslav Štěpán. Pamětní medaili „50 let Kriminalistického ústavu Praha“ převzal také I. náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Salivar, který současně vyjádřil podporu vedení rezortu KÚP: „Za celý rezort Ministerstva vnitra chci poděkovat pracovníkům Kriminalistického ústavu Praha za jejich stoprocentní nasazení, úctyhodnou píli a velmi kvalitní výsledky jejich práce. Ministerstvo vnitra chce poskytnout Kriminalistickému ústavu Praha v rámci celé Policie ČR co nejpříhodnější podmínky k tomu, aby mohl pokračovat ve své kvalitní a přínosné práci.“

Originální prezentace činnosti KÚP „Kriminalistika proti zločinu“ je v Muzeu Policie ČR zpřístupněna do června příštího roku.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto autor

Hotel Hesperia v Oloumouci se dne 21. listopadu 2008 stal místem konání v pořadí již XIII. řádného sněmu České asociace hasičských důstojníků (dále jen „ČAHD nebo asociace“). Sněm zhodnotil výsledky asociace za letošní rok a projednal úkoly a zaměření její činnosti v roce 2009.

Jednání zahájil prezident ČAHD plk. Ing. Jiří Horáček, který přivítal hosty sněmu – náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a CNP plk. Ing. Miloše Svobodu, doc. Ing. Jiřího Lošáka ze Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Luďka Sýkoru ze Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Metoděje Popova z Asociace velitelů HZS podniků.
Vzhledem k úkolům, které stojí před ČAHD v příštím roce, bylo odsouhlaseno, aby letošní sněm nebyl volebním a volba členů vrcholných orgánů byla předmětem jednání XIV. sněmu v roce 2009.
Po schválení programu bylo do řad ČAHD přijato 30 nových členů, čímž celkový počet členů asociace vzrostl na 144.
V dalším průběhu sněmu vedoucí jednotlivých odborných skupin asociace - prevence, výchovy obyvatelstva a propagace (Ing. Břetislav Janošek), IZS a sportu (Ing. Petr Ošlejšek), technických disciplín (Ing. Martin Žaitlik) a informatiky (Ing. Jan Čapek), dokladovali realizaci přidělených grantů, zhodnotili práci a seznámili se zámyslem činnosti těchto odborných skupin v roce 2009.

Nejvýznamnější aktivity letošního roku

Prevence, výchova obyvatelstva a propagace
→ zpracování a vydání propagačních materiálů pro preventivně výchovnou činnost se zaměřením na děti a mládež,
vydání publikace „Doma bezpečně“,
→ organizace fotografické soutěže „Hasiči před a za kamerou“,
→ organizace celostátní preventivně výchovné akce „Den požární bezpečnosti“,
→ aktivní účast na akci „Čtyři dny se záchranáři“ pořádané v rámci výstavy „Domov a teplo“ v Lysé nad Labem.

IZS a sport
→ podíl na výcviku profesionálních a dobrovolných hasičů v podmínkách celkového vzplanutí (tzv. flashover kontejner),
→ organizace soutěží Rallye Hamry a Slezská Harta,
→ zpracování CD materiálů pro odbornou přípravu velitelů zásahů a krizových štábů určených obcí,
→ organizace speciální odborné přípravy pro jednotky SDH obcí v oblasti ochrany obyvatelstva,
→ podíl na tvorbě metodických listů Bojového řádu jednotek PO.

Technické disciplíny
→ vytvoření souboru tzv. informačních karet určených k podpoře velitelů zásahů,
→ proškolení rozhodčích soutěží ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel,
→ podíl na organizaci krajských soutěží a celorepublikového mistrovství ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel,
→ spoluorganizace celostátního odborného semináře na téma Alternativní pohony vozidel – zemní plyn,
→ aktualizace CD „Souhrn metodických pokynů pro jednotky PO“.

Mezinárodní spolupráce
Se zahraničními aktivitami ČAHD seznámil přítomné tajemník asociace pro zahraniční vztahy plk. Ing. Vladimír Vlček. Informoval o průběhu a výsledcích jednání FEU (Federace evropské unie asociací hasičských důstojníků), která proběhla ve Švédsku a v Řecku a o závěrech srpnové konference k problematice civilní ochrany v portugalském městě Castelo Branco.
Asociace se významně podílela také na mezinárodních projektech, např.  E-Rescue (záchrana a předlékařská péče), Safe Hotel (požární bezpečnost hotelů), FireComp (odborná příprava v oblasti operačního řízení) a dalších.
ČAHD se rovněž aktivně podílí na poskytování mezinárodní humanitární pomoci při vzniku mimořádných událostí.
Nelze opomenout výrazný podíl asociace na přípravě a průběhu mezinárodní konference Pyromeeting, která se uskutečnila v květnu letošního roku v Brně, a to především zajištěním zahraničních lektorů z USA, Velké Británie, Izraele, Německa, a Řecka.
Práci členů ČAHD ocenil v diskuzním vystoupení také plk. Ing. Miloš Svoboda: „Za činností asociace jsou vidět konkrétní hmatatelné výsledky. Její autorita a prestiž vzrostla nejen mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči u nás doma, ale její práce je oceňována i v zahraničí“. Poděkování vedení SH ČMS za výrazný podíl ČAHD na propagaci rozvoje dobrovolné požární ochrany předal prezidentu asociace zástupce SH ČMS Luděk Svoboda.

Zkvalitňovat činnost

Jak celá asociace, tak i její jednotlivé odborné sekce, si v příštím roce kladou za cíl dále zkvalitňovat svoji činnost a tím posilovat její úlohu zejména na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva a její mezinárodní kredit.
Kromě pokračování ve stávajících aktivitách by se ČAHD chtěla zaměřit na pomoc při zvyšování úrovně vzdělávání obyvatelstva v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva s využitím příslušného grantu Evropské unie a na rozvoj prevence nehodovosti vozidel jednotek požární ochrany. S dalších významných aktivit je potřebné vyzvednout hostitelství mítinku FEU v červenci příštího roku, podíl na zajištění jednání vedení CTIF, které proběhne v červenci příštího roku v Ostravě v rámci světové hasičské olympiády, včetně spoluorganizátorství olympiády samotné. Snahou ČAHD bude při této příležitosti iniciovat setkání vedoucích představitelů FEU a CTIF a oživit jejich vzájemnou spolupráci.
A jak již bylo zmíněno v úvodu, v příštím roce proběhne XIV. sněm, na jehož programu bude i volba členů orgánů ČAHD.
Na závěr jednání byly schváleny základní dokumenty sněmu včetně některých změn ve stanovách asociace.
Souhrnné informace o průběhu XIII. sněmu ČAHD a o činnosti asociace naleznete na www.cahd.cz.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto autor