Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 3/2010
V úvodu se věnujeme zrodu nového Hasičského sboru ČR, jehož desetiletou existenci si v letošním roce připomínáme. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár skládky komunálního odpadu u obce Želeč v okrese Tábor. Přinášíme také krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A a věnujeme se problematice zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb. V části IZS připomínáme Evropský den linky 112, a informujeme o problematice preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA uvádíme zkušenosti z řešení tzv. bleskové povodně způsobené přívalovými dešti, která v létě roku 2009 postihla okolí řeky Kamenice na Děčínsku. V části KRIZOVÉ ŘEŠENÍ se věnujeme řešení zvláštních povodní v Libereckém kraji. Krátce vzpomínáme na teroristický útok na tokijské metro, ke kterému došlo před patnácti lety.
- Jak se zrodil nový sbor
- Požár skládky komunálního odpadu
- Krátké zamyšlení nad přenosnými hasicími přístroji s hasicí schopností 34A
- Zajištění požární ochrany ve společně užívaných prostorách staveb
- Evropský den linky 112
- Preventivní a intervenční psychologické techniky pro zaměstnance záchranných služeb
- Varování návštěvníků Českého Švýcarska před povodňovou vlnou
- Zvláštní povodně a jejich řešení v Libereckém kraji
- Před patnácti lety došlo k chemickému teroristickému útoku na tokijské metro
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Profesionální požární ochrana prošla za dobu své existence složitým vývojem. Po období první republiky a protektorátu započalo v poválečném období budování samostatných orgánů státní správy i v této oblasti. Rozhodujícím pro zrod nového záchranného sboru se stal rok 1989, který přinesl zásadní změnu společenských a ekonomických poměrů.
V devadesátých letech minulého století započala v České republice reforma veřejné správy obnovením samosprávy a rekonstrukcí územní veřejné správy. Z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vyplynulo, že základní povinností státu je mimo jiné i ochrana životů a zdraví občanů a majetkových hodnot. Zákonem deklarovanou bezpečnost měly zajišťovat ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.
V této souvislosti je potřebné připomenout, že již od počátku sedmdesátých let minulého století se začal měnit podíl zásahové činnosti profesionálních jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů – likvidace následků živelních pohrom, technologických havárií, úniku ropných a chemických látek, zásahy u dopravních nehod a další.
Sbírka zákonůNově vznikající záchranný sbor měl kromě hašení požárů a likvidace následků mimořádných událostí dosud zabezpečovaných Hasičským záchranným sborem České republiky v kompetenci Ministerstva vnitra plnit i úkoly ochrany obyvatelstva, dosud zajišťované systémem civilní ochrany v kompetenci Ministerstva obrany. Z rozhodnutí vlády o převodu kompetencí ve věcech civilní ochrany z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra vyplynulo, že pro fungování vznikajícího jednotného záchranného systému bude nutné vytvořit potřebné právní předpoklady.
Během roku 1999 a první poloviny roku 2000 byl vytvořen komplex zákonů upravujících uvedenou problematiku, které byly Parlamentem České republiky schváleny 28. června 2000 s účinnosti od 1. ledna 2001:
- zákon č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,
- zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
- zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
V průběhu roku 2000 probíhala intenzivní činnost k vytvoření organizačních, personálních, ekonomických a legislativních podmínek k tomu, aby nový Hasičský záchranný sbor České republiky mohl k 1. lednu 2001 zahájit činnost podle nových právních předpisů a v nových podmínkách:
- příprava přechodu na nové uspořádání,
- zpracování podrobného harmonogramu úkolů k zabezpečení vytvoření nového systému včetně jeho orgánů,
- zrušení příspěvkových organizací tvořících dosavadní orgány požární ochrany v okresech,
- stanovení nové organizační struktury a její začlenění do struktury Ministerstva vnitra včetně stanovení systemizace pracovních míst,
- zpracování ekonomické analýzy řešící dopad prováděných úkonů na rozpočet Ministerstva vnitra,
- vyřešení majetkoprávních vztahů, zejména se samosprávními městy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň,
- příprava a zpracování koncepce činnosti nových hasičských záchranných sborů krajů,
- zpracování návrhu personální a kázeňské pravomoci podle zákona o služebním poměru a zajištění převodu příslušníků HZS ČR z pracovního do služebního poměru k 1. lednu 2001,
- zajištění důstojných míst dislokace pro nové HZS krajů formou rekonstrukcí stávajících a výstavbou nových objektů.
Povodně v roce 1997
Vznik nového záchranného sboru výrazně ovlivnily ničivé povodně, které postihly Českou republiku v červenci a srpnu 1997. Povodněmi bylo zasaženo území 33 okresů, v jejich průběhu bylo evakuováno 29 358 osob a zachráněno 26 304 osob. Na záchranné a likvidační práce bylo nasazeno celkem 16 967 profesionálních a dobrovolných hasičů z 1544 jednotek požární ochrany. Při záchranných pracích tři hasiči zemřeli a 58 jich bylo zraněno.
Při této mimořádné události se hasiči projevili jako jediná složka, která byla schopna pracovat koordinovaně, zasahovat včas a rychle. Tato skutečnost vyvolala jak ve společnosti, tak i u politiků diskusi vyúsťující k poptávce po jiné organizaci záchranného systému, jehož páteřní složkou se měl stát HZS ČR.
Redakce