Časopis 112 ROČNÍK XI ČÍSLO 9/2012

V úvodu seznamujeme s průběhem námětového cvičení u příležitosti desátého výročí ničivých povodní, které v srpnu 2002 postihly značnou část území naší republiky. V mezinárodním kontextu se věnujeme možnostem vícezdrojového financování bezpečnostního systému ČR. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár budovaného hotelového komplexu v obci Dolní Morava na Orlickoústecku a prezentujeme výsledky kontrolní činnosti v oblasti požární prevence. Průběh cvičení složek IZS Maafex 2012 a představení nově koncipovaného Kurzu neodkladné zdravotnické pomoci jsou hlavní náplní části IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA otiskujeme materiál věnovaný specifikům poskytování humanitární pomoci příslušníkům vybraných církví a náboženských organizací, v části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ se věnujeme historii krizových stavů a orgánů zabývajících se přípravou na řešení a řešením mimořádných událostí a krizových situací. V závěru přinášíme také informaci o podílu složek IZS na obnově vodní nádrže Jordán v Táboře. 

Vícezdrojové financování bezpečnostního systému v poměrech mezinárodního rozhledu je systémové a v současnosti často využívané řešení. V nynější situaci, tedy zejména ekonomické krizi, jsou kladeny stále větší nároky na snižování financování bezpečnostního systému. Bezpečnostní systém má z hlediska státních rozpočtů neudržitelné postavení a bohužel spíše klesající tendenci. Proto je nutné hledat jeho vhodné dofinancování.

Předložené pojednání má za cíl popsat finanční zajištění systémů ochrany obyvatelstva a vnitřní bezpečnosti (bezpečnostní systém) ve vybraných evropských státech, a to se zaměřením na integrovaný záchranný systém (zejména hasičské sbory). Zaměření bude též na možnosti zapojení pojišťoven do financování jednotek požární ochrany nebo přímo vytvoření požární daně, což je v řadě států běžnou a letitou praxí. V článku je uveden i popis z hlediska spolufinancování ze zdrojů Evropské unie.

Řada zemí Evropy má zajištěnou formu financování jednotek požární ochrany čistě ze státního rozpočtu, tak tomu je v Belgii, Dánsku, Itálii, Litvě, Řecku a Španělsku.

Ovšem řada států využívá komplexní financování z více zdrojů, tedy od vícero subjektů. Jistě je nutné dodat, že státy mají rozdílné uspořádání a postavení bezpečnostního systému, tedy rozdílné organizační struktury a také zařazení hasičského sboru.

Též je nutné dodat, že vícezdrojové financování je v našich podmínkách chápáno jako dofinancování tohoto systému, rozhodně ne jako základní finanční kanál. Opět ve státech Evropy je tato situace chápána odlišně.

Fondy Evropské unie

Řada států Evropy, členů Evropské unie, má vhodně nastaveno zapojení vícezdrojového financování z fondů Evropské unie.

Fondy Evropské unie představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje těmito hlavními fondy:

→ Strukturální fondy
     ►Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
     ►Evropský sociální fond (ESF)
→ Fond soudržnosti (FS)¹⁾.

V rámci České republiky jsou v současné době tři velké projekty, které jsou začleněny v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). Jedná se o jeden z operačních programů, který je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, díky kterému je v letech 2007 až 2013 možné v České republice čerpat dotace z evropských strukturálních fondů. Evropská unie na jeho realizaci vyčlenila 1,582 miliard EUR a státní rozpočet ČR přispěje dalšími více než 279 miliony EUR. Poměr mezi těmito dvěma zdroji je 85 % Evropská unie a 15 % národní zdroje. Intervence IOP směřují na území České republiky a celým operačním programem prolíná společné téma modernizace a zefektivnění procesů státní správy a systému služeb občanům. Hlavním cílem programu je modernizovat a zefektivnit činnosti a procesy v oblasti státní správy, veřejných služeb a řízení územního rozvoje. IOP obsahuje šest prioritních os, které rozdělují operační program na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány oblastmi intervence, které vymezují typy podporovaných projektů²⁾.

Jedná se o program „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému“ (dále jen „IS IZS“). Realizací tohoto programu (jedná se o 45 dílčích projektů), dojde k:

→ zefektivnění příjmu tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému na všech tísňových číslech,
→ efektivní výměně informací o vyslaných silách a prostředcích na místo události.

Vzhledem k rychlejšímu zásahu přispěje program ke snížení škod na životech, zdraví a majetku cílových skupin – občanů ČR, ekonomických subjektů a návštěvníků ČR, a snížení následků na životní prostředí.

Program IS IZS je tedy zaměřen na vybudování jednotné systémové a technologické platformy pro příjem tísňového volání a výměnu dat operačního řízení jednotlivých základních složek IZS. Program IS IZS zajistí propojení technologií společně využívaných všemi základními složkami IZS na úseku operačního řízení a tísňového volání. Tímto krokem dojde k vyšší efektivitě fungování příjmu tísňových volání a vysílání sil a prostředků na místo události.

Další dva velké projekty jsou zaměřeny na pořízení požární techniky. Tyto dva projekty mají za cíl zmodernizovat techniku Hasičského záchranného sboru ČR.

Vícezdrojové financování – zejména příspěvek dalších subjektů (pojišťoven)

V některých státech Evropy je financování bezpečnostního systému dále doplňováno například formou vytvoření určitých fondů (zejména povinně vytvořených na základě závazných předpisů), do kterých přispívají např. soukromé subjekty (pojišťovny), nebo samosprávné celky. V řadě států je například také vytvořena přímo požární (protipožární) daň.

V jiných státech není sice zapojení soukromých pojišťoven ukotveno v zákoně (tedy povinně), ovšem podílejí se na financování hasičské služby dobrovolně. Např. ve Švédsku se některé pojišťovny dobrovolně zapojují v aktivitách, které zvyšují protipožární bezpečnost, a to prostřednictvím neziskové organizace „Švédské sdružení požární ochrany“.

V některých státech je spolufinancování zajištěno pouze na smluvní bázi (např. formou sponzoringu), jedná se například o Estonsko.
Další státy Evropy mají ukotven podíl na financování hasičské služby jinými subjekty přímo, a to Finsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko a Velká Británie.

Finsko

Hasičská záchranná služba je převážně financována obcemi, stát se však na financování podílí (speciální vybavení, příslušné fondy). Pojišťovny jsou v systému financování zapojeny. Každoročně odvádějí poplatek do zvláštního fondu (Finský fond pro požární prevenci). Výše poplatku je 3 % z pojistného proti požáru. Fond je nezávislý na vládním rozpočtu, spravován je finským ministerstvem vnitra.

Německo

Ve Spolkové republice Německo jsou výkonnými složkami požární ochrany a ochrany obyvatelstva jednotky požární ochrany obcí a jednotky Technické pomocné služby (Technisches Hilfswerk – THW). Řízení ochrany obyvatelstva respektuje federalistický přístup. Hasičská služba je financována zejména ze státních prostředků. Z důvodu restrikcí ve spolkovém rozpočtu začal stát na počátku devadesátých let 20. století postupně převádět některé funkce v oblasti ochrany obyvatelstva na spolkové země. V souvislosti s vývojem bezpečnostního prostředí a vznikem odlišných bezpečnostních hrozeb (zejména terorismu) přestaly jednotlivé spolkové země samostatně zvládat tyto hrozby, což v roce 2009 vedlo k převedení některých kompetencí zpět na spolkový stát. Uvedené změny se projevily i ve finančním zajištění.

Obce zřizují a na vlastní náklady vyzbrojují a provozují jednotky požární ochrany. V případě, že nemohou tento požadavek zajistit, musejí spolupracovat na jeho splnění s dalšími obcemi. Sdružení dvou nebo více obcí může vytvořit společnou požární stanici.

Ze zákona o civilní ochraně (1997)³⁾ vyplývá, že stát hradí ze státního rozpočtu náklady, které spolkové země a dotčené subjekty vynaloží na opatření vyplývající z tohoto zákona. K pokrytí finančních nákladů spojených s požární ochranou je možné využít protipožární daň. Jejím plátcem jsou pojišťovny. Podrobnosti jsou vymezeny zákonem o dani z protipožární ochrany z roku 1979⁴⁾, ve znění pozdějších předpisů.

Pojistné, které nespadá do některé ze tří níže uvedených skupin, nepodléhá dani z protipožární ochrany. Dani podléhají pouze pojištění proti požáru, pojištění objektů a pojištění domácnosti.

Polsko

Stát hradí většinu finančních nákladů spojených s investicemi, běžným provozem i mimořádnými výdaji Celostátní centrální výkonné složky. Sponzorské prostředky tvoří zanedbatelnou část celkových příjmů.

Dalším zdrojem finančních prostředků jsou výnosy z pojistného. Podle zákona o pojišťovnictví jsou pojišťovny povinny odvádět 5 % z pojistného proti požárům pro potřeby finanční podpory sdružení dobrovolných požárníků. Rovněž mají povinnost odvádět 10 % z celkového výnosu za pojistné proti požárům profesionálním jednotkám Státní požární ochrany. Částka získaná od pojišťovacích ústavů se dělí rovným dílem mezi Hlavní velitelství Státní požární ochrany a Hlavní správu Svazu dobrovolných hasičských sborů.

K hrazení investičních záměrů je možné použít i finanční prostředky strukturálních fondů Evropské unie, realizovaných zejména za účelem naplnění cíle konvergence.

Portugalsko

V Portugalsku působí čtyři typy hasičských sborů: dobrovolné, obecní, ženijní a soukromé. Těžiště spočívá v dobrovolných sborech.

Získání a údržba materiálu a vybavení je zajištěno primárně ze státního rozpočtu. Jsou ovšem i další zdroje, např. i odvod části pojistného proti požáru, na dopravu nebezpečného zboží, z kombinovaného požárního krytí. Financování je též zajišťováno z 6 % z pojistného krytí rizik zemědělství a chovu dobytka.

Rakousko

Zřizovateli jednotek požární ochrany jsou obce. V souladu se spolkovou ústavou je požární ochrana záležitostí spolkových zemí. Primární odpovědnost za pokrytí území jednotkami požární ochrany mají tedy obce. Za finanční zajištění výkonných složek požární ochrany jsou odpovědní zřizovatelé, kteří za tímto účelem využívají především vlastních rozpočtů.

Dalším zdrojem finančních prostředků, z nichž se hradí zejména provoz požárních škol, pořizování hasičské techniky a věcných prostředků požární ochrany, jsou podíly z výnosů daně na požární ochranu (výše 8 % ze sazby pojištění proti požáru). Daň je součástí pojištění proti požáru. Výnosy jsou přerozdělovány mezi spolkové země podle jejich hrubých příjmů z požárního pojištění. Podrobnosti upravuje zákon o dani na požární ochranu⁵⁾ č. 198 z roku 1952, ve znění pozdějších předpisů.

Na vybavení jednotek požární ochrany materiálem potřebným k zásahu při rozsáhlých mimořádných událostech a na nákup jednotného doplňkového materiálu byl zákonem zřízen tzv. fond pro mimořádné události (přispění částkou odpovídající 1,1 % z výtěžku z daně z příjmu). Zmíněný fond je blíže upraven zákonem⁶⁾ č. 201 z roku 1996, ve znění pozdějších předpisů. Jeho prostředky jsou použitelné i pro odstraňování následků rozsáhlých mimořádných událostí.

Slovensko

Celostátními centrálními výkonnými složkami požární ochrany a vnitřního bezpečnostního systému jsou jednotky Hasičského a záchranného sboru a záchranné brigády Hasičského a záchranného sboru.

Jejich zřizovatelem je stát, který hradí jejich činnost. Financování je částečně upraveno zákonem⁷⁾ č. 315/2001 Z.z., o Hasičskom a záchrannom zbore. Podle zmíněného právního předpisu je sbor financován z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím prezidia zařazeného ve struktuře ministerstva vnitra. Krajská ředitelství jsou rozpočtovou organizací napojenou finančními vztahy na rozpočet ministerstva vnitra. Sbor při plnění svých úkolů spravuje majetek ve vlastnictví státu.

Dalším zdrojem financování je odvod části pojistného, kde výše popisovaný princip funguje již takřka 10 let (konkrétně se jedná o zákon č. 8/2008 Z. z., o poisťovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov, účinný od 15. 2. 2008 a jemu předcházející právní předpis). Tuto povinnost upravuje § 33:

㤠33
Odvod časti poistného

(1) Poisťovňa, poisťovňa z iného členského štátu a pobočka zahraničnej poisťovne sú povinné odviesť 8% z prijatého poistného z povinného zmluvného poistenia zodpovednosti za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla z činnosti vykonávanej na území Slovenskej republiky za predchádzajúci kalendárny rok do konca februára príslušného roka na osobitný účet Ministerstva vnútra Slovenskej republiky. Poisťovňa, poisťovňa z iného členského štátu a pobočka zahraničnej poisťovne sú povinné odvedenie časti poistného podľa prvej vety písomne oznámiť Národnej banke Slovenska a Ministerstvu financií Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) najneskôr do troch pracovných dní od jeho vykonania.

(2) Prostriedky z osobitného účtu podľa odseku 1 rozdelí Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky po prerokovaní s ministerstvom hasičským jednotkám na úhradu nákladov spojených s obstaraním materiálno-technického vybavenia, jeho údržbou a s prevádzkovaním a zložkám Ministerstva vnútra Slovenskej republiky na úhradu nákladov spojených s obstaraním technických prostriedkov potrebných na plnenie úloh súvisiacich s výkonom dohľadu nad bezpečnosťou a plynulosťou cestnej premávky, objasňovanie príčin nehôd v cestnej doprave, s výstavbou a vybavením koordinačných stredísk integrovaného záchranného systému a operačných stredísk tiesňového volania a s výstavbou a obstaraním technického vybavenia operačných stredísk tiesňového volania záchrannej zdravotnej služby do konca júna príslušného roka.

(3) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky je povinné predložiť ministerstvu do 15. februára nasledujúceho roka prehľad všetkých prostriedkov podľa odseku 2 čerpaných do 31. decembra príslušného roka. Zároveň je Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky povinné zverejniť predmetné zúčtovanie v súlade s osobitným predpisom.

K finančnímu pokrytí investičních záměrů může být využíváno strukturálních fondů Evropské unie, realizovaných zejména v rámci konvergenčního cíle. Podmínkou je, aby hodnota hrubého domácího produktu na osobu nepřekročila 75% výši jejího průměru v zemích Evropské unie.“

Švýcarsko

Ochrana obyvatelstva je sdruženým systémem zajišťovaným spoluprací pěti partnerských organizací. Výkonnými složkami vnitřního bezpečnostního systému jsou především jednotky požární ochrany a civilní ochrana.

Náklady na činnost jednotek požární ochrany nesou převážně obce. Stát, kantony a zejména stavební pojišťovny poskytují na jejich činnost příspěvky, především na požární prevenci.

Další část nákladů se pokrývá náhradou výdajů, která je většině kantonů poskytována za osvobození od služební povinnosti v požární ochraně. Tyto výdaje se primárně používají na provoz a amortizaci investic.

Některé zásahy a výkony v záchraně na komunikacích, v silničním provozu, v rámci technické pomoci nebo při činnosti spojené s likvidací nebezpečných látek se považují za vyvolané a hradí je ten, kdo je zapříčinil.

Velká Británie

Zřizovateli jednotek požární a záchranné služby jsou municipality (hrabství, obce), které hradí většinu finančních výdajů určených k pokrytí její činnosti. Část rozpočtu je hrazena ze státních zdrojů.

Na úrovni obcí a vyšších samospráv jsou zřizovány pevné struktury požární a záchranné služby. Některé specifické zásahy jsou hrazeny subjektem, v jehož prospěch byl zásah proveden. Pro pokrytí finančních nákladů, mimořádných výdajů nebo pro kompenzaci sníženého státního příspěvku, jsou využitelné i lokální požární daně.

Závěr

Závěrem je tedy nutné dodat, že vícezdrojové financování je v některých státech Evropy (jak je výše popsáno) častým jevem. V našich podmínkách se také jedná o stále využívanější postup. Zejména ze strany územní samosprávy či dalších subjektů (např. soukromých, nebo státních firem) je dofinancování Hasičského záchranného sboru ČR postup ne neobvyklý. Jistě i v podmínkách ČR je financování bezpečnostního systému (tedy i Hasičského záchranného sboru ČR) zajištěno zejména ze státního rozpočtu, jelikož se jedná o jednu ze základních úloh státu zajistit bezpečnost. Ale v některých ohledech je nutné vhodně a systémově použít další zdroje k dofinancování bezpečnostního systému, jak je tomu i v jiných státech Evropy. V ČR se v současné době tento postup navrhuje; např. v senátním tisku č. 347 a i sněmovním tisku č. 709 je návrh na odvod části příjmu na zákonné povinné pojistné z provozu motorového vozidla.

Na úplný konec je mou milou povinností poděkovat kolegům z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, kteří zpracovali podklad pro mezinárodní srovnání, což silně dopomohlo k sepisu tohoto pojednání.

Použitá literatura

1. Materiál vychází z dostupných zdrojů Hasičského záchranného sboru ČR, mezinárodních kontaktů Hasičského záchranného sboru ČR, analýzy Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a materiálu Parlamentního institutu (z června 2007, doplněno v březnu 2012)
2. http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU. [cit.2012-7-20].
3. http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/ab/abf7ef8a-1d30-4ed8-9168-23ece16c2db6.pdf. [cit.2012-7-20].
4. Gesetz über den Zivilschutz und die Katastrophenhilfe des Bundes. [online]. [cit. 2012-3-22].
   http://www.gesetze-im-internet.de/zsg/index.html.
5. Feuerschutzsteuergesetz (FeuerschStG). [online]. [cit. 2012-3-22].
   http://www.gesetze-im-internet.de/feuerschstg_1979/index.html. 
6. Feuerschutzsteuergesetz(FSStG). [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.jusline.at/Feuerschutzsteuergesetz_%28FSStG%29_Langversion.html
7. Katastrophenfondsgesetz. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfra­ge=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10005030
8. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.

-----------------------------------------------------------------

1. http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU. [cit.2012-7-20].
2. http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/ab/abf7ef8a-1d30-4ed8-9168-23ece16c2db6.pdf. [cit.2012-7-20].
3. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.
4. Feuerschutzsteuergesetz (FeuerschStG). [online]. [cit. 2012-3-22]. 
   http://www.gesetze-im-internet.de/feuerschstg_1979/index.html. 
5. Feuerschutzsteuergesetz(FSStG). [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.jusline.at/Feuerschutzsteuergesetz_%28FSStG%29_Langversion.html. 
6. Katastrophenfondsgesetz. [online]. [cit.2012-3-22]. 
   http://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=10005030.
7. Zákon o Hasičskom a záchrannom zbore. [online]. [cit.2012-3-22]. http://www.minv.sk/?HaZZ_legislativa.

plk. JUDr. František VAVERA, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Print  E-mail  X Corp.   Facebook