Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 7/2016
V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ seznamujeme s řešením požáru expedice výrobní haly ve Vyškově. V tematickém bloku IZS přinášíme článek o činnosti týmu posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje, který bilancuje rozvoj týmu od svého vzniku v roce 2006, kdy začal pomáhat příslušníkům i zaměstnancům HZS ČR po traumatizujících událostech prožitých při plnění služebních a pracovních úkolů. Následuje rozhovor s MUDr. Petrem Kolouchem, MBA, který již rok řídí pražské záchranáře. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA se dočtete o prověrce České školní inspekce, jaká je úroveň vzdělávání v bezpečnostních tématech a dále o přípravách a případné realizaci opatření na snížení následků povodní nebo vlny veder a sucha nové mezirezortní pracovní komise Voda-sucho. Mezi INFORMACE Z DOMOVA jsme zařadili další návštěvy generálního ředitele HZS ČR, tentokrát v Plzeňském a Karlovarském kraji. Dále se dozvíte zajímavosti o oslavách 150. narozenin budějovických hasičů.
- OBSAH č. 7/2016 ROČNÍKU XV
- Požár expedice výrobní haly způsobil vysoké škody
- Požární a provozní bezpečnost spalinových cest
- Humanitární pomoc a využití nových technologií v prostředí České republiky
- Tým posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje
- Rok pražských záchranářů s novým ředitelem
- Integrovaný záchranný systém a osoby se sluchovým postižením
- Česká školní inspekce prověřovala vzdělávání v bezpečnostních tématech
- Jsme připraveni na období sucha?
- Příprava členů krizových štábů obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji
- Mallorca Football Tournaments 2016
Krizové štáby jsou pracovními orgány svého zřizovatele a v praxi jsou určeny zejména k zajišťování různorodých činností, které vyplynou z řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Aby krizové štáby byly schopny plnit tuto roli a uměly reagovat i na požadavky, se kterými se jejich členové při běžném výkonu své funkce nesetkávají, organizují se cvičení krizových štábů.
Tato cvičení se řadí mezi základní formy přípravy členů krizových štábů na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. V Olomouckém kraji se nacvičují činnosti krizových štábů již řadu let. K tomu, aby činnost krizových štábů byla koordinovaná, organizuje Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje (dále jen „HZS kraje“) kromě cvičení také odbornou přípravu členů krizových štábů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“).
Příprava členů krizových štábů formou ukázky
Připravenost stálých pracovních skupin krizových štábů (dále jen „SPS KŠ“) má zásadní vliv na jejich činnost při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Významnou úlohu ve SPS KŠ zastávají příslušníci HZS kraje. Toto mají hasiči stanoveno také novým Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 10/2016, kterým se stanovují zásady strategické úrovně řízení hasičského záchranného sboru kraje při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací na území kraje. Proto HZS kraje zorganizoval pro tajemníky bezpečnostních rad ORP a pracovníky oddělení krizového řízení Krajského úřadu Olomouckého kraje ukázku, při které byla imitována činnost HZS kraje od vzniku mimořádné události až po zahájení práce SPS KŠ ORP. Členové SPS KŠ se svolávají až po určité době od vzniku mimořádné událostí a většina z nich zpravidla nemá konkrétní představu o tom, co se odehrálo do doby zahájení činnosti této skupiny.
Tématem přípravy bylo řešení bleskové povodně na území správního obvodu ORP Jeseník. Vše začalo oznámením vzniku mimořádné události operačním a informačním střediskem HZS kraje (dále jen „KOPIS“) řídícímu důstojníkovi územního odboru a řídícímu důstojníkovi HZS kraje. Následovala komunikace mezi řídícími důstojníky a prezentovaly se jejich vzájemné návrhy na další řešení situace včetně návrhu na svolání štábu HZS kraje a operační skupiny územního odboru Jeseník. Všem přítomným byla cestou KOPIS zaslána stejná úvodní SMS zpráva o vzniku mimořádné události, jaká se zasílá tajemníkovi bezpečnostní rady nebo starostovi ORP. Následně byl řídícím důstojníkem HZS kraje vydán pokyn ke svolání členů štábu HZS kraje a operační skupiny územního odboru Jeseník. Toto bylo opět realizováno cestou KOPIS (zaslání SMS zprávy). Řídící důstojník územního odboru telefonicky informoval tajemníka bezpečnostní rady ORP a starostu ORP o vzniklé situaci, o nasazených silách a prostředcích složek IZS a navrhl svolat SPS KŠ ORP k řešení vzniklé situace. Po odsouhlasení tohoto návrhu starostou ORP Jeseník bylo cestou KOPIS svoláno SPS KŠ ORP Jeseník a stejná SMS zpráva byla opět zaslána také všem účastníkům zaměstnání.
Další částí odborné přípravy bylo zpohotovení pracoviště operační skupiny územního odboru a příprava podkladů pro jednání SPS KŠ ORP Jeseník. Řídící důstojník územního odboru seznámil členy operační skupiny se situací a vydal úkoly k přípravě materiálů a navázání spojení se štábem HZS kraje. Účastníci zaměstnání se seznámili v průběhu přípravy pracoviště se všemi pomůckami, které operační skupina územního odboru ke své činnosti využívá (přenosný flipchart, tabule, pracovní mapy, notebook, dataprojektor, eBeam – mobilní interaktivní tabule, brašna s kancelářskými potřebami apod.). Příslušníci operační skupiny na tabulích a dalších pracovních plochách názorně zobrazili veškeré potřebné informace v oblasti spojení, nasazených sil a prostředků, analýzy situace, plněných úkolů, struktury řízení a časové osy průběhu řešené mimořádné události. Řídící důstojník územního odboru si v této době připravoval úvodní informaci pro členy SPS KŠ ORP Jeseník.
Závěrečnou fází ukázky bylo úvodní jednání SPS KŠ ORP Jeseník (do jejíž sestavy se již začlenili příslušníci operační skupiny územního odboru) za účasti starosty ORP Jeseník. Řídící důstojník územního odboru v úvodu seznámil všechny členy SPS KŠ ORP s průběhem řešení vzniklé mimořádné události, požádal jménem velitele zásahu starostu ORP o převzetí koordinace záchranných a likvidačních prací a současně upřesnil požadavky na koordinaci. Vedoucí SPS vydal členům SPS KŠ ORP úkoly k dalšímu řešení mimořádné události. V závěru ukázky byla prezentována videokonference mezi SPS KŠ ORP Jeseník a SPS KŠ Olomouckého kraje ke koordinaci úkolů při řešení situace.
Je na místě znovu zdůraznit, že cílem tohoto ukázkového zaměstnání v rámci odborné přípravy bylo prezentovat tajemníkům bezpečnostních rad ORP a pracovníkům oddělení krizového řízení krajského úřadu činnost příslušníků HZS kraje před úvodním zasedáním SPS KŠ a také úlohu HZS kraje v krizových štábech.
Příprava členů krizového štábu formou cvičení
Při cvičeních krizových štábů v Olomouckém kraji se řeší tematika blížící se co nejvíce reálným hrozbám v rámci daného území správního obvodu ORP. V posledním období byla procvičována činnost krizových štábů ORP při řešení mimořádné události na téma „Nález nevybuchlé munice na území obce“, při které lze předpokládat aktivaci a činnost krizového štábu ORP, nicméně vždy s ohledem na místo nálezu, charakter okolí a také druh nalezené munice. Při plánování cvičení na toto téma lze také vycházet z reálných situací, kdy byla nevybuchlá munice nalezena na různých místech České republiky nebo v zahraničí. Při řešení tohoto typu mimořádné události jsou členové SPS KŠ ORP zapojeni v rámci realizace opatření stanovených Policií ČR na místě nálezu a umožňuje to provázat potřebné činnosti s činnostmi vykonávanými příslušným obecním úřadem.
Mezi standardně procvičované činnosti patří:
- zajištění varování obyvatelstva,
- realizace evakuace obyvatelstva ve stanoveném perimetru včetně opatření k jejich nouzovému přežití, a to i ve vztahu k různým specifickým skupinám,
- řešení dopravní situace z důvodu uzavření vymezené oblasti,
- zajištění informování obyvatelstva, právnických a podnikajících fyzických osob (dále jen „PaPFO“), dotčených subjektů o přijatých opatřeních v důsledku nálezu munice,
- další činnosti zejména s ohledem na místo nálezu munice a jeho okolí.
V průběhu tohoto typu cvičení vedoucí SPS KŠ ORP zpravidla upřesňuje členům skupiny úkoly k plnění následujících činností.
1. Provedení analýzy mimořádné události a vyhodnocení jejích dopadů na život v obci:
- vyhodnocení situace podle informací poskytnutých řídícímu důstojníkovi územního odboru a dalších dostupných informací,
- stanovení priorit prováděných činností (např. ve vztahu k ochraně obyvatelstva),
- vytvoření mapového podkladu se zákresem situace a označením důležitých míst.
2. Zajištění varování a informování obyvatelstva, informování PaPFO a dalších subjektů:
- vyhodnocení potřeby a rozsahu varování a informování obyvatelstva,
- zpracování souhrnné informace pro veřejnost a navržení způsobu a formy jejího předání,
- zajištění komunikace s PaPFO, které mohou být dotčené způsobem řešení mimořádné události,
- v případě potřeby a účelnosti zřízení informační linky pro veřejnost,
- nastavení systému předávání informací obsluze infolinky a sdělovacím prostředkům.
3. Provedení evakuace ohroženého obyvatelstva:
- příprava evakuace ohroženého obyvatelstva včetně organizačního a logistického zajištění,
- návrh způsobu zajištění dočasného umístění evakuovaného obyvatelstva nebo nouzového přežití pro případ dlouhodobé evakuace.
4. Řešení dopravní situace v důsledku uzavření ohrožené oblasti:
- návrh řešení dopravní situace s ohledem na uzavřenou oblast,
- zajištění potřebných sil a prostředků,
- komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky.
Závěr
Cílem tohoto příspěvku bylo poukázat na nestandardní formy přípravy členů krizových štábů a také na možnost přípravy a provedení cvičení krizových štábů na jiné než běžně řešené téma.
Cvičení a příprava krizových štábů v Olomouckém kraji je u představitelů ORP i kraje chápána jako příležitost k procvičení základních (běžných) činností, které budou provádět při řešení vzniklých mimořádných událostí nebo krizových situací. Odborná příprava krizových štábů také přispívá k ujasnění úlohy jeho jednotlivých členů, včetně místa a úlohy příslušníků HZS kraje.
plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ, kpt. Ing. David BUČEK, HZS Olomouckého kraje, foto plk. Ing. Jaroslav ČERNÝ