Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 2/2017

Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší rozbor zásahu z požáru filmových kulis na Barrandově. Poznat proces chování tkání při požáru můžete v článku nazvaném „Zvláštní případy hoření osob“. Představíme vám novelu zákona o požární ochraně, kterou přinesl zákon č. 229/2016 Sb. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se můžete se ZÚ HZS ČR podívat na výcvik potápěčů HZS ČR. Informujeme o 13. ročníku konference Medicína katastrof a o taktickém cvičení v prostředí Švandova divadla na Smíchově. Pokud vás zajímají poznatky z hlediska detekce, dekontaminace a ochrany před CBRN látkami, osloví vás článek z mezinárodního sympozia ochrany proti chemickým a biologickým zbraním ve Stockholmu v rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Představíme nové kontejnery nouzového přežití. O slovenském a maltském předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany se dočtete v dalším článku. Únorový časopis uzavírá rozhovor s Mgr. Burešem z Ministerstva zdravotnictví. Přílohou je Metodický pokyn k typovým plánům 

Význam krizového řízení ve zdravotnictví neustále roste, tak jak přibývá nejen přírodních katastrof, ale i dopravních nehod s velkým počtem raněných osob a v poslední době také teroristických a jiných násilných útoků, při nichž nastává nutnost ošetřit velké množství zasažených. Letecká doprava na naší planetě zkracuje vzdálenosti a umožňuje také přenos nakažlivých onemocnění, málo známých i neznámých, s nimiž se lékaři u nás dosud nesetkali. Zeptali jsme se Mgr. Radima Bureše z Ministerstva zdravotnictví, jak se na takové situace připravuje naše zdravotnictví.

Co v současné době spadá do kompetence ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení, jehož funkci zastáváte?

Agenda odboru bezpečnosti a krizového řízení na Ministerstvu zdravotnictví zůstává stejná i po nabytí účinnosti zákona o státní službě. Rozsah činnosti odboru bezpečnosti a krizového řízení je poměrně široký. Oddělení bezpečnosti má ve své působnosti zajištění povinností daných zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zejména nakládání s utajovanými informacemi, zajištění fyzické bezpečnosti apod., oddělení krizového řízení se věnuje krizové připravenosti ministerstva, přímo řízených nemocnic nebo krajských hygienických stanic. Máme na starosti financování krizové připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, provádění kontroly přenesené působnosti krajů, zpracování plánovací dokumentace apod.

Oproti minulým letům narostla zejména agenda vztahující se k činnosti orgánů Evropské unie a NATO. Zvyšuje se nejen počet dokumentů, na které je potřeba reagovat, ale i požadavky na podávání informací o tom, jak je problematika zdravotních služeb a ochrany veřejného zdraví z hlediska krizové připravenosti v ČR řešena.

Jaký je Váš názor na současný stav integrovaného záchranného systému a jednotlivých zdravotnických záchranných služeb v něm? V čem vidíte nedostatky a o čem soudíte, že bude ve Vašich silách zkvalitnit?

V roce 2011 došlo přijetím zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, k jednoznačnému definování činností, práv a povinností poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Jednou z velmi významných změn oproti minulosti je každoroční přidělování finančních prostředků (investičních i neinvestičních) na zajištění jejich krizové připravenosti. Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, kterých je v České republice celkem 14, tak mají možnost použít finanční prostředky nejen na nákup věcných prostředků, které zlepší a zkvalitní jejich krizovou připravenost, ale mohou lépe zajistit vzdělávání, výcvik a školení všech svých zaměstnanců. Určité nedostatky se vyskytují, ale nejsou neřešitelné a důležitá je ochota se podílet na jejich odstranění. Cílem odboru bezpečnosti a krizového řízení je metodicky řídit poskytovatele zdravotnické záchranné služby a pomáhat jim v přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Například vloni v prosinci budeme pro ně pořádat tzv. konzultační den na téma „zpracování a aktualizace plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury“, protože zdravotnická operační střediska byla určena prvkem kritické infrastruktury.

Jaká je forma spolupráce s bezpečnostními radami krajů a funguje účelně?

Spolupráce jednotlivých rezortů, tedy i Ministerstva zdravotnictví, s bezpečnostními radami krajů je dlouhodobá. Úřad vlády pořádá pravidelně dvakrát do roka setkání ústředních správních úřadů s tajemníky bezpečnostních rad krajů, kde se projednávají aktuální témata. V poslední době byla v oblasti zdravotnictví věnována pozornost například vysoce nebezpečným nákazám a možnostem přípravy na řešení takových událostí.

Co považujete ve zdravotnictví za zranitelné a není zatím dostatečně řešeno, například při výpadku elektrické energie?

Prvkem kritické infrastruktury jsou zdravotnická operační střediska. Při jejich výpadku/poškození by mohlo dojít k ohrožení životů a zdraví obyvatelstva na území kraje, a proto byla tato střediska navržena a poté schválena prvkem kritické infrastruktury. Právě plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury, kterými jsou poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, v sobě zahrnují i opatření pro případ dlouhodobého výpadku energií. Míra přijatých opatření a zpracování postupů bude předmětem jednání.

Můžete uvést nějakou statistiku o výdajích ministerstva na krizovou připravenost ve zdravotnictví za určité období?

Výše vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu, resp. z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, je každoročně hlášena Ministerstvu zdravotnictví, které sbírá údaje od všech ústředních správních úřadů a pak podává informaci o jejich čerpání Výboru pro civilní nouzové plánování. Ministerstvo zdravotnictví přiděluje finanční prostředky ve dvou resp. třech oblastech poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, kde zákon č. 374/2011 Sb. a jeho prováděcí právní předpis stanoví, že každoročně se přidělují finanční prostředky ve výši 10 Kč na obyvatele. Ministerstvo zdravotnictví přiděluje finanční prostředky jednotlivým poskytovatelům zdravotnické záchranné služby podle počtu obyvatel. Celkem jde asi o 105 milionů Kč každý rok. Dále pak v souladu s krizovým zákonem přidělujeme na základě žádostí finanční prostředky organizacím v přímé řídicí působnosti (nemocnice, krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy, specializovaná centra apod.) a samozřejmě část finančních prostředků čerpá i samotné Ministerstvo zdravotnictví (v posledních letech jde asi o 10 milionů Kč ročně).

Existuje nějaký systém cvičení ve zdravotnických zařízeních k ověřování připravenosti na mimořádné události a krizové situace (náhlý přísun velkého počtu zraněných, evakuace nemocnice nebo její části v důsledku požáru atd.) i v rámci IZS?

Již v roce 2007 byla ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 8 vydána „Metodika zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení“, která byla zpracována ve spolupráci s odborem IZS a výkonu služby MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Uvedená metodika stanovuje základní pravidla pro plánování cvičení v rámci složek IZS kraje a současně stanovuje i rozsah potřebné dokumentace a základní pravidla pro přípravu, provedení a vyhodnocení cvičení. V letošním roce plánujeme aktualizaci této metodiky tak, aby odpovídala nové terminologii a zkušenostem, které cvičící subjekty v rámci cvičení získaly.

Jaká je připravenost v České republice na výskyt vysoce nebezpečných nákaz?

Připravenost ČR nejen na výskyt vysoce nebezpečných nákaz, ale obecně na řešení mimořádných událostí s ohrožením veřejného zdraví je velmi dobrá, což bylo vyhodnoceno i v rámci pravidelných evaluačních šetření prováděných každoročně Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Nakonec i několik podezření na možný výskyt Eboly, který byl zaznamenán v roce 2015 v několika krajích, ukázalo, že na tuto událost existují v jednotlivých krajích postupy a že spolu všechny složky IZS spolupracují. Naštěstí se žádné podezření nepotvrdilo a mohlo tak zůstat pouze u prověření nastaveného systému bez toho, že by byla přijímána opatření na ochranu veřejného zdraví.

Jak funguje humanitární pomoc v České republice a jak do zahraničí? Účastní se Traumateam ČR mezinárodních cvičení?

Traumateam ČR je od roku 2013 začleněn mezi tzv. moduly civilní ochrany, které jsou ustanoveny na základě legislativy EU. Pro zajištění spolupráce byla v roce 2008 uzavřena dohoda o spolupráci mezi Fakultní nemocnicí Brno, MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR a Ministerstvem zdravotnictví, která byla v roce 2013 aktualizována. Součástí této dohody je i závazek účastnit se cvičení, mezi které patří například cvičení MODEX, kterého se Traumateam ČR zúčastnil naposledy v loňském červnu. Humanitární pomoc do zahraničí v souladu se zákonem poskytuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, které se na poskytování humanitární pomoci podílí pouze v případě, kdy je nutná zdravotnická pomoc, zejména pak v případě, kdy je vyžadována pomoc Traumateamu ČR.

Jaké jsou podle Vašeho názoru nejúčinnější způsoby výchovy a vzdělávání obyvatelstva k prevenci i ke správnému chování při mimořádných událostech, jak ochránit sebe i poskytnout první pomoc postiženým?

Již několik let je v České republice nastaven systém výchovy a vzdělávání obyvatelstva k prevenci i ke správnému chování při mimořádných událostech cestou rámcových vzdělávacích programů základních škol, a to na prvním i druhém stupni. Ministerstvo zdravotnictví se na přípravě těchto rámcových vzdělávacích programů podílelo a v současné době je členem mezirezortní pracovní skupiny, která se touto problematikou zabývá.

Co v současnosti řeší Váš odbor?

V současné době řešíme několik důležitých úkolů stanovených vládou ČR a Bezpečnostní radou státu, jako je zpracování aktualizace Koncepce operační přípravy státního území ČR nebo zpracování Plánu operační přípravy státního území ČR pro roky 2017–2020. Dalším velkým úkolem, na kterém se náš odbor podílí, je audit národní bezpečnosti a nelze opominout ani úkoly vyplývající z Varšavského summitu NATO.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ,
foto ppor. Michal HRDLIČKA, HZS Ústeckého kraje

redakce@grh.izscr.cz

Print  E-mail  X Corp.   Facebook