Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 4/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor požáru motorestu Čtyři Kameny u dálnice D10. O setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požáru nebo o začátku Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ZÚ HZS ČR v Hlučíně má nové pásové rypadlo. Přinášíme článek o pohybu na zamrzlých plochách. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší druhou část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o informování dotčených osob při MU, ale také o možnosti využití informačních systémů při řešení následků MU.V informacích si můžete přečíst rozhovor s ředitelem Nadace policistů a hasičů. 

Provozuschopnost většiny objektových staveb veřejné a soukromé infrastruktury měst a obcí je podmíněna dodávkami energií a pitné vody. Jestliže energetická media lze krátkodobě nahradit z náhradních lokálních zdrojů, pitná voda je zcela limitujícím faktorem udržení nebo přerušení funkce infrastrukturních objektů nemocnic, ubytovacích a stravovacích služeb, výroby potravin a dalších činností.

V lokálních podmínkách nelze pitnou vodu vyrobit o stanovené kvalitě a zdravotní nezávadnosti. Výjimečně, s určitým rizikem, lze v některých případech k nouzovým dodávkám použít vlastní místní, zpravidla podzemní, zdroj vody.

Z uvedených důvodů je druhá část článku zaměřena na problematiku krizového řízení procesů na vnitřních vodovodech různých typů areálů. Článek tematicky navazuje na předcházející první část „Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody“. Definuje konkrétní hrozby, které mají potenciál vyřadit z provozu vnitřní vodovody, a také naznačuje, jak dané hrozby rozeznat a eliminovat na přijatelnou úroveň.

Obr. 1 Vodárenská soustava a schéma základních typů spotřebišť pitné vody
Vodárenské systémy vodovodů pro veřejnou potřebu
Veřejná a soukromá infrastruktura státu má zásadní význam pro uživatelskou funkci regionů a jejich trvalý a udržitelný rozvoj. Lidská společnost postupně přešla z individuálního modelu zajišťování životních potřeb na lokální až globální spolehnutí

se na infrastrukturu státu, nyní již i skupin států. Daný trend vyžaduje i změnu pohledu a přístupu k zajištění provozně­ bezpečnostních parametrů infrastruktury. Globalizace většiny primárních materiálových potřeb infrastruktury konkrétního území je umožňuje získat z různých zdrojů, ale celá řada jiných je vázána na místní podmínky a zdroje.

K nejdůležitějším primárním potřebám veřejné nebo soukromé infrastruktury objektových staveb je získat spolehlivý a dostatečný zdroj pitné vody. Bez zdroje pitné vody nelze většinu objektových staveb užívat a provozovat. Zpravidla k danému účelu slouží vodárenské systémy vodovodů pro veřejnou potřebu. Tyto systémy mají za úkol zajistit napojeným spotřebitelům nejen zdroj pitné vody pro různé účely, ale taktéž ve většině případů i zdroj požární vody pro požární zabezpečení objektových infrastrukturních staveb a jejich technologie.

Ve standardních podmínkách není problém zajistit pro odběratele pitné vody z místního vodovodu pro infrastrukturní stavby požadované množství pitné vody a také požární vody pro jednotlivá odběrná místa na vnitřním vodovodu příslušného areálu.

Při vzniku různých typů mimořádných událostí nebo krizových situací na vodárenských systémech pro veřejnou potřebu se však situace rychle mění. V řadě případů může dojít k výrazné redukci dodávek vody pro infrastrukturního odběratele nebo i k úplnému, až dlouhodobému (nad tři dny), přerušení dodávky pitné vody. V daném případě má nezastupitelný význam následující krizové řízení procesů nouzových dodávek pitné vody. Kdy a za jakých podmínek k uvedenému stavu dochází, jak a jakými prostředky mimořádnou situaci řešit, vyplývá z následujícího textu článku.

Závislost provozu infrastruktury na dodávkách pitné vody
Závislost veřejné nebo soukromé infrastruktury na dodávkách pitné vody je naprosto zásadní. Bez dodávky pitné vody z různých zdrojů nelze zajišťovat provoz nemocnic, ubytovacích nebo školských zařízení, výrobu potravin, provoz veřejných služeb a celé řady dalších činností. Pitná voda slouží pro infrastrukturu zejména pro sanitární účely objektových staveb, technologické účely a v řadě případů má významný účel v zajišťování zabezpečení staveb požární vodou.

Zdrojem těchto vod jsou v podmínkách ČR převážně následující systémy:

• vodárenské soustavy,
• místní vodovody měst a obcí,
• vnitřní vodovody areálů,
• lokální hlavní nebo záložní zdroje podzemních vod.

Každý z uvedených typů vodárenských systémů má jinou charakteristiku a spolehlivost dodávky ve standardních podmínkách a v podmínkách vzniku mimořádných nebo krizových situací.

Vodárenské soustavy
Vodárenské soustavy jsou strategickým distribučním systémem pitné vody pro velká města a přibližně 50 % dalších spotřebišť ČR, včetně jejich infrastrukturních zařízení [1]. Zdrojem pitných vod jsou převážně vodárenské nádrže povrchových vod. Voda je spotřebitelům, včetně různých typů infrastruktur, dodávána prostřednictvím místních vodovodů měst a obcí a vnitřních vodovodů (obr. 1).

Kapacita zdrojů vod pro vodárenské soustavy je dostatečná. Taktéž dimenze trubních systémů je schopna převést požadované i zvýšené množství vody do spotřebišť při vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací. Z hlediska infrastruktury zastavěných území mají vodárenské soustavy předpoklady pokrýt požadavky na odběr pitné vody minimálně do konce 21. století.

Místní vodovody měst a obcí
Místní vodovody měst a obcí jsou provozními zařízeními, které přivádějí pitnou vodu získanou z vlastních místních zdrojů nebo vodárenských soustav všem typům veřejné a soukromé infrastruktury (obr. 2). Na jejich funkci, spolehlivosti a hydraulické účinnosti závisí současně i funkce a provozuschopnost připojené infrastruktury.

Obr.1 Místní a vnitřní vodovod - nejčastější zdroje pitné vody pro infrastrukturu
Pro zajištění provozuschopnosti infrastrukturních subjektů musí splňovat celou řadu technicko­ provozních parametrů, zejména z hlediska kvality a zdravotního zabezpečení pitné vody před sekundární kontaminací, a hydraulické veličiny, podmiňující funkci technologických prvků spotřebitelů a provozuschopnost sanitárních zařízení.

Vnitřní vodovody areálů
Vnitřní vodovody různých typů provozovatelů jsou klíčovým zařízením, umožňujícím rozvod odebrané pitné vody z místního vodovodu, alternativně ve výjimečných případech i z vodárenské soustavy, do jednotlivých objektových staveb. Z technickoprovozního a uživatelského hlediska je tvoří následující zařízení:

• vodovodní přípojka,
• měřící zařízení předávané pitné vody (vodoměr, indukční průtokoměr atd.),
• distribuční systém vnitřního vodovodu (trubní síť, ovládací a provozní armatury),
• alternativně místní vodojem (podzemní, nadzemní, věžový),
• technická provozní zařízení (automatická tlaková stanice, monitorovací systémy atd.),
• odběrní místa požární vody (hydranty, výtokové stojany).

Základní schéma struktury vnitřního vodovodu je znázorněno na obr. 3.

Obr. 3 Schéma rozdělení vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřního vodovodu
Spolehlivost vnitřního vodovodu k dodávkám pitné vody pro jednotlivé objekty průmyslových, obchodních a jiných typů areálů vždy závisí na spolehlivosti místního vodovodu plnit svůj účel nejen ve standardních podmínkách, ale zejména v krizových situacích [2]. Pokud z různých příčin není stávající zdroj pitné vody spolehlivý, je vhodné, aby předmětný subjekt zajistil alespoň nouzové dodávky vody z náhradního zdroje.

Lokální hlavní nebo záložní zdroje podzemních vod
Řada provozních, obchodních nebo zdravotních subjektů je zcela závislá na plynulosti dodávek pitné vody. Vzhledem k tomu, že 100% spolehlivost dodávek pitné vody nelze z důvodů přírodních vlivů nebo antropogenních událostí v praxi zajistit, je nutné u některých z nich uvažovat o realizaci záložního zdroje vody. Z celé škály technických možností je například vybudování místního odběrního místa podzemní vody (obr. 4).

Dané řešení umožňuje v podstatě překonání období rizika u většiny krizových situací v dodávkách pitné vody z vodárenských systémů. Ne vždy je lze zejména z hydrologických důvodů realizovat.

Bezpečnostní hrozby přerušení dodávek pitné vody vnitřním vodovodům infrastrukturních areálů
Vnitřní vodovody areálů jsou ohroženy obdobně jako vodárenské systémy vodovodů pro veřejnou potřebu. K uvedeným hrozbám je nutné navíc připočítat níže uvedené specifické hrozby vznikající pouze u vnitřních vodovodů:

• vnější hrozby z distribučního systému pitných vod,
• technicko­ provozní rizika vodovodních přípojek,
• kvalita pitné vody na vnitřním vodovodu.

V reálném prostředí se uvedené hrozby vyskytují u každého vnitřního vodovodu. Mají však různou váhu rizika.

Vnější hrozby z distribučního systému pitných vod
Obr. 4 Studna jako záložní zdroj podzemní vodyNejvětší hrozbou pro vnitřní vodovody je přerušení dodávky pitné vody z místního vodovodu pro veřejnou potřebu. Přerušení dodávky na různě dlouhou dobu způsobují především relativně časté havárie vodovodní sítě. S daným rizikem musí každý odběratel pitné vody počítat. U subjektů, jejichž činnost je existenčně závislá na přímých dodávkách vody o obvyklých hydraulických parametrech, lze riziko negace snížit způsobem uvedeným dále.

Technicko­ provozní rizika vodovodních přípojek
Druhou nejčastější hrozbou, zejména pro kapacitní spolehlivost vnitřního vodovodu, je vodovodní přípojka, napojující vnitřní vodovod na zdroj pitné vody. Velmi často je poddimenzována ve vztahu k mezním odběrovým hodnotám vody (hodinové maximum nebo odběr vody pro požární účely). Poddimenzování a nevhodné provozně­ bezpečnostní napojení na vodovodní síť zvyšuje rizika přerušení dodávek pitné vody nejen ve standardním prostředí, ale především operační schopnost systému při vzniku mimořádných a krizových situací. Při současné kumulaci hrozeb, spočívajících v nevhodně zvoleném typu měřidla předávané vody, je riziko nadále umocňováno.

Kvalita pitné vody na vnitřním vodovodu
Velmi často podceňovanou hrozbou na vnitřních vodovodech, je udržení čerstvosti a kvality distribuované pitné vody pro jednotlivé objekty. Nejčastější příčinou vzniku daného rizika je nedostatečná rychlost proudění vody v trubní síti, zejména v případech, kdy vnitřní vodovod je vybudován jako větvená vodovodní síť nebo v případech, kdy slouží současně jako víceúčelový zdroj požární vody pro předmětný areál.

Prostředky a způsoby eliminace hrozeb významným spotřebitelům pitné vody
Pro různorodost vnitřních vodovodů v závislosti na jeho druhu využívání pro stanovené účely je nutné zvolit i ekvivalent bezpečnostních protiopatření k eliminaci rizika. Ne každý provozovatel vnitřního vodovodu musí mít nejvyšší stupeň bezpečnostních prvků. Obdobně jako u vodovodů pro veřejnou potřebu lze před provedením bezpečnostní analýzy hrozeb vycházet z myšlenkové mapy.

Myšlenková mapa
Myšlenková mapa u vnitřních vodovodů, by měla mít například následující strukturu:

• jaké konkrétní hrozby vznikají pro vnitřní vodovod,
• jakým způsobem se mohou promítnout do provozuschopnosti řešeného subjektu,
• zda a jakým způsobem bude ohrožena bezpečnost fyzických osob,
• zda je nutná pro snižování rizika součinnost dalších subjektů (orgány krizového řízení, složky IZS),
• jakými prostředky a způsoby lze bezpečnostní hrozby eliminovat.

Na základě myšlenkové mapy lze následně postupovat způsobem uvedeným v předcházejícím článku. Jako jedna z nejvhodnějších forem preventivní přípravy na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v zajištění provozuschopnosti analyzovaného subjektu je písemné vypracování řízení procesů.

Řízení procesů a eliminace hrozeb v praxi
Řízení procesů veřejné a soukromé infrastruktury obcí, měst a regionů by mělo zahrnovat minimálně následně popsané činnosti.

Standardní řízení procesů

• analýza přírodních a antropogenních hrozeb,
• zvolení metodiky jejich preventivního včasného rozpoznání,
• definování cílů,
• stanovení okruhů jejich působnosti v regionu,
• způsob koordinace činností s orgány krizového řízení.

Rozšířené řízení procesů

• prostřednictvím myšlenkové mapy vytýčit strukturu a okruh vzájemných vazeb řešené problematiky,
• přesně definovat jednotlivé hrozby, které mají potenciál vyřadit vnitřní vodovod infrastruktury z provozu,
• stanovit, za jakých technických a provozních podmínek lze udržet alespoň část daného infrastrukturního zařízení, například:

          -  přítok pitné vody k předávacímu místu vnitřního vodovodu,
          -  páteřní řady trubní sítě,
          -  nezastupitelná odběrní místa pitné vody pro objektové stavby,
          -  které části trubní sítě budou vyřazeny v krizové situaci z provozu,

• jaké hydraulické podmínky musí vnitřní vodovod splňovat pro udržení jeho funkce nebo alespoň vybrané části k nouzovému zásobování vodou,
• jakými prostředky lze zajistit nouzové dodávky pitné vody pro strategické objekty předmětného areálu:

          -  ze záložního zdroje vody (místní podzemní zdroj vody, doplňovaný stabilní nebo mobilní zdroj pitné vody, náhradní zdroj vody
             z jiného tlakového pásma místního vodovodu atd.),
          -  suchovody (stabilní, mobilní),
          -  mobilní technikou (autocisterny, voznice atd.).

• jaké hrozby mají potenciál vzniknout v kvalitě a zdravotní nezávadnosti pitné vody v krizové situaci,
• jak je včas rozpoznat a jakými prostředky eliminovat další sekundární hrozby, které mohou v krizových situacích měnit fyzikální a chemické vlastnosti nouzových dodávek pitné vody,
• v jakém rozsahu bude omezeno nebo vyřazeno z funkce stabilní hasicí zařízení v jednotlivých objektových stavbách.

Vzorově uvedené činnosti řízení procesů na úseku udržení provozuschopnosti nemocničních, provozních, obchodních a dalších areálů mají potenciál výrazně mírnit vzniklou krizovou situaci. Uvedené zásady lze aplikovat nejen na stávající vnitřní vodovody, ale taktéž na nově budované průmyslové nebo obchodní zóny ve fázích jejich plánování, případně jako doplňkového zvýšení bezpečnosti po realizaci.

Závěr
Současné vědecké poznání a technické možnosti mají riziko nezvládnutí alternativních krizových situací výrazně minimalizovat. Předpokladem zvládnutí mimořádné události nebo krizové situace je včas si uvědomit riziko, jeho rozsah, pravděpodobnost a následky pro předmětné zásobované systémy. Cílem je upozornit odbornou i laickou veřejnost, že popsaná rizika nejsou teoretickou veličinou, ale skutečnými hrozbami, které mohou kdykoli nastat. S měnícím se klimatem a nárůstem bezpečnostních hrozeb ve světě je pravděpodobnost jejich vzniku vysoká i v podmínkách ČR. S využitím uvedených informací v této tématice lze dosáhnout s minimálními náklady relativně vysokého stupně připravenosti na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací.

Literatura
[1] Vodovody a kanalizace 2016, [online], [citováno:7. 1. 2018], dostupné z: http://www.mze.cz/
[2] Kročová, Š.: Bezpečnost dodávek požární vody z vodárenských systémů, SPBI Spektrum, Ostrava 2014, ISBN: 978-80-7385-153-8.


doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D., Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – TU Ostrava, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook