Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 9/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám nabídneme rozbor požáru v hotelu Eurostars David v Praze. Dozvíte se o typickém použití stabilních hasicích zařízení v realizační praxi. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM najdete shrnutí aktuálních poznatků v péči o lidi se zdravotním postižením u MU. Nahlédnete do výcviku posádek obojživelných transportérů na rybníku Nezmar. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme se synchronizací kontaktů mezi Portálem krizového řízení Středočeského kraje a databází HZS Středočeského kraje. Dále s MU řešenými na úrovni Evropské unie v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V INFORMACÍCH máme výsledky z Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci. 

Předmětem příspěvku je sběr kontaktů od obcí a správních úřadů na úrovni kraje sloužící pro ochranu obyvatelstva (OOB) a krizové řízení (KŘ) s využitelností pro KOPIS HZS Středočeského kraje.

Středočeský kraj tvoří 1 144 obcí ve 26 obcích s rozšířenou působností (ORP). V porovnání s počtem obcí v České republice leží téměř 1/6 obcí na území Středočeského kraje. Pro potřeby OOB a KŘ jde v součtu o necelých 3 000 základních kontaktů na obce včetně kontaktů na bezpečnostní rady, krizové štáby a povodňové komise. Původní forma sběru spočívala ve shromažďování excelovských tabulek, kdy v časových intervalech byly oslovovány všechny potřebné instituce k aktualizaci kontaktů. S tím se pojila velká časová náročnost, chybovost při přepisu a podle zvolených intervalů opožděnost od aktuálního stavu.

V minulosti se mohl používat ke sběru a synchronizaci kontaktů internetový registr „E-pusa“, do nějž měly přístup i orgány veřejné správy, včetně orgánů KŘ, a sběr kontaktů probíhal online. E­ pusa byla propojena s databází HZS krajů, nazývanou také „ISV“ (Oracle), kterou lze editovat přes program IKIS II. Tento registr znamenal jistý pokrok ve sběru dat. Podpora E­ pusy byla však před několika lety utlumena a nahrazena registrem „Správa dat orgánů veřejné moci“ (OVM). V registru OVM byla data členěna odlišně, způsob zadávání byl komplikovaný a struktura nevyhovovala požadovanému datovému modelu. V té době bylo nutné najít nové řešení sběru kontaktů a nevracet se k dávno překonané metodě. Po zjištění, že se na ústřední úrovni nepřipravuje společný projekt pro všechny HZS krajů, byla zahájena jednání s Krajským úřadem Středočeského kraje (KÚ), který byl ochoten spolu s evropskými fondy financovat pořízení informačního systému pro OOB a KŘ.

Při rozhodovacím procesu o výběru nového informačního systému hrála vekou roli skutečnost, že na KÚ byl používán informační systém „SYPOS“ pro sběr a evidenci dat od zdravotnických a školských zařízení. Tento systém byl programátory postupně modulárně rozšiřován a aplikován podle potřeb a požadavků jednotlivých uživatelů – krajů, obcí, jejich zřizovaných organizací, složek IZS, ale i dalších orgánů. Vhledem k potřebě komplexního nástroje pro krizové řízení, existenci rozšiřujících modulů a stávajícího využití na KÚ bylo dohodnuto, že tato platforma bude sloužit jako základ nového informačního systému. Pořízením dalších modulů a jejich uzpůsobení požadavkům ze strany zadavatele vznikl ucelený nástroj pro krizové řízení jménem „Portál krizového řízení Středočeského kraje“ (PKŘ), který funkčně pokrývá všechny klíčové agendy KŘ:

• evidence a sběr kontaktů a jejich sdílení a propojení s kontakty v mobilních telefonech,
• evidence infrastruktury, včetně prvků kritické infrastruktury,
• plánování - krizové a havarijní plánování, ale i plánování směrem dovnitř organizace - zajištění akceschopnosti, krizové připravenosti apod.,
• ekonomické funkce pro podporu vyčíslení nákladů na záchranné a likvidační práce a obnovu území v případě krizového stavu,
• podpora přípravy, realizace a vyhodnocení cvičení složek IZS a krizových štábů,
• evidence a analýza ohrožení, integrace analytických a modelovacích nástrojů,
• prevence závažných havárií, nástroje pro stanovení zón, integrace databáze látek,
• podpora operativní činnosti krizových štábů při mimořádné události nebo krizové situaci,
• jednotný obraz situace a jeho sdílení nad mapovým podkladem, integrace externích zdrojů dat v reálném čase a jejich vizualizace,
• nástroje pro svolávání a vyrozumění.

V září roku 2015 byl PKŘ spuštěn na serveru KÚ (obr. 1). Projekt mimo jiné zahrnoval vzájemné optické propojení serverů KÚ a HZS Středočeského kraje, tedy garantované propojení při výpadku externích komunikačních služeb.
Obr.1 Portál (zdroj https://pkr.kr-stredocesky.cz)
Model sběru dat v PKŘ je založený na organizační struktuře subjektu, dále na funkcích v rámci subjektu i mimo něj a nastavení vazeb mezi funkcemi. Princip zmiňovaného modelu je možné ukázat na funkci starosty ORP, která je spojena s funkcí předsedy bezpečnostní rady a povodňové komise. V systému je založena funkce starosty ORP s vazbami na další funkce a k této kumulované funkci je přiřazena osoba. Změnu starosty při zachování vazeb mezi funkcemi je možné provést pouhou změnou obsazení a případnou změnou kontaktu. V ostatních propojených funkcích se změna projeví automaticky. Dále je možná propojenost mezi organizacemi. Například příslušník HZS Středočeského kraje je zařazen na funkci ředitele územního odboru a zároveň vykonává funkci člena bezpečnostní rady na několika ORP podle pokynu generálního ředitele HZS ČR. Změna obsazení se při zachování vazeb mezi funkcemi provádí obdobně jako u starosty ORP. Tento model je vhodný pro sběr dat u osob, které systémově vykonávají více funkcí. To je bezesporu běžná praxe v KŘ.

Databáze HZS Středočeského kraje má odlišný model sběru dat, který funguje na základě založení osoby, ke které se připojí funkce podle organizací. Mezi funkcemi není vzájemná vazba. Změna starosty ORP je pak o mnoho složitějším úkonem, je nutné nové osobě všechny funkce postupně přidat, tak jak to bylo u předchůdce. Předchůdci je nutné funkce odebrat. Tento úkon pak bývá časově náročnější a je větší pravděpodobnost chybování ze strany uživatele.

Po zavedení PKŘ bylo nutné vytvořit program, který bude umět jednostranně synchronizovat data z obou platforem. Z počátku se zdálo, že programátoři najdou jednotný klíč k propojení potřebných kontaktů v databázi HZS Středočeského kraje. Vyhodnocení však ukázalo takové rozdíly a specifičnost, že nebylo možné kontakty automaticky spojit a synchronizovat. Tvorba synchronizačního programu, návrhy fungování a dohoda financování zabrala více než rok a půl.

V říjnu roku 2017 byla do programu IKIS II v modulu osoby implementována funkcionalita synchronizace z PKŘ do databáze HZS Středočeského kraje. Nejedná se však o automatickou synchronizaci. Každý jeden kontakt schvaluje a kontroluje zaškolený příslušník HZS Středočeského kraje.

Před samostatnou prací na aktualizaci dat bylo nutné provést několik nastavení v synchronizačním programu. Prvním úkolem bylo definovat a spojit funkce podle číselníků mezi PKŘ a databází HZS Středočeského kraje. Vzhledem k rozdílům a terminologickým odlišnostem programů se některé funkce duplicitně odkazují na jednu v databázi HZS Středočeského kraje. Propojení funkcí je uvedeno na obr. 2.
Obr. 2 Funkce (zdroj program IKIS II)
Další problematikou je odlišné přiřazení kontaktů v databázích. V PKŘ je možnost zadat kontakty u jména, které mohou být považovány za soukromé, a potom kontakty k funkcím, které je možné označit jako služební. Tímto způsobem nelze ale postupovat u starostů malých obcí, kde většina funkcionářů používá soukromý telefon k plnění pracovních povinností. V tu chvíli je nutné do synchronizace použít i kontakty soukromé, avšak pro služební využití. V tomto případě je nutné kontrolovat, zda má starosta obce ještě zadaný služební telefon. Pokud nemá, pracovník jeho kontakt převede na typ služební kontakt. Přiřazování kontaktů je uvedeno na obr. 3, kde ve sloupci „Název“ je pojmenování kontaktů z PKŘ. V následujícím sloupci je přiřazení kontaktů do databáze HZS Středočeského kraje z pohledu privátních údajů. Poslední sloupec pak obsahuje kontakty služební.
Obr. 3 Spojení (zdroj program IKIS II)
Hlavním úkolem je již zmiňované vytvoření vazby mezi kontakty PKŘ a databází HZS Středočeského kraje. Podle předem specifikovaných podmínek v přechozích odstavcích je v tabulce vazby zobrazen seznam osob se sledovanou funkcí a sledovanými kontakty. Tento seznam je možné filtrovat podle nových záznamů, změn v již editovaných záznamech, odstraněných záznamů apod. Ke každé osobě zadané v PKŘ se automaticky hledá „dokonalý protějšek“ z databáze HZS Středočeského kraje. Porovnává se shoda ve jméně, sledované funkci a kontaktech. Největší prioritu má shoda jmen, avšak při práci došlo k vytvoření duplicit vlivem překlepů ve jménech. To se vyřešilo funkcí největší shody jmen. Program tedy nabídne nejvhodnější shodu a na uživateli je shodu potvrdit a vytvořit tak vazbu mezi osobami. Po vytvoření vazby je nutné podle krajských zvyklostí podle vykonávaných funkcí osobu zařadit do „skupin pro vyrozumění“. Dalším krokem je vyřešit rozdíly v kontaktech mezi databázemi. Zde jsou striktní pravidla pro osoby v organizaci HZS Středočeského kraje a jednotek SDH vzhledem k synchronizaci s databází jednotek SDH „PORT.ALL“. Tito lidé jsou zvýrazněni v tabulkách, vazby a rozdíly v kontaktech se řeší změnou v PKŘ. Tabulka rozdílů ukazuje porovnání obou databází a výběrem, který kontakt z jaké databáze má být ten správný. Po provedení zmíněných třech kroků je osoba zařazena do zpracovaných kontaktů. Prostředí pro práci s kontakty je obsahem obr. 4 a 5.
Obr. 4 Rozdíly (zdroj program IKIS II)



 

Pokud jde o změny, může nastat stav odstranění osoby z funkce na straně PKŘ, který se řeší odstraněním vazby a smazáním sledovaných funkcí u osoby. Dalším stavem je změna v kontaktech, přidání nebo odebrání sledované funkce, který je vyřešen zpracováním rozdílů mezi PKŘ a ISV. Posledním stavem je jmenný rozdíl mezi svázanými osobami. V tomto případě je možné přepsání jména jiné osoby, nebo změna jména sňatkem. V prvním případě je osoba rozvázána a znovu podrobena hledání „ideálního partnera“. Ve druhém případě je povolena změna jména.
Obr. 5 Vazba (zdroj program IKIS II)
Při práci a vytváření vazeb byl synchronizační program upravován a vylepšován tak, aby prostředí umožňovalo vysokou efektivitu práce a co možná nejmenší chybovost. Funkce programu budou naplno prověřeny od října tohoto roku, kdy budou aktualizovány kontakty na základě voleb do obecních zastupitelstev. Tento způsob zadávání je v porovnání s manuálním přepisováním v excelovských tabulkách několikanásobně rychlejší a téměř eliminuje chybovost.


kpt. Ing. Roman STRAŇÁK, plk. RNDr. Tomáš HOLEC, HZS Středočeského kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook