Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil. 

Ve dnech 11. až 13. června 2019 proběhla v lázeňském městě Luhačovice v hotelu Harmonie mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Té se kromě slovenské partnerské strany zúčastnily také zahraniční delegace z oblasti krizové připravenosti, které vystoupily v rámci odborného programu, aby se podělily o své zkušenosti. Na konferenci přijali pozvání také čestní hosté z řad ministerstev České a Slovenské republiky.

Mezinárodní konference se konala již po dvaadvacáté a prvních deset ročníků organizátoři pořádali vždy ve Zlínském kraji pouze pod záštitou hejtmana kraje. Celá akce získala časem takový ohlas a uznání, že záštitu převzali ministryně zdravotnictví Slovenské republiky, ministr vnitra a ministryně průmyslu a obchodu České republiky. Místo konání konference se střídá pravidelně po roce. Liché ročníky se konají na Slovensku a sudé v Česku. Průběh konferencí a jejich závěry se významně podílely na vzniku integrovaného záchranného systému (IZS). Konference se pravidelně zúčastňují odborníci a specialisté z řad zdravotnického sektoru, jako jsou zdravotnické záchranné služby (ZZS), krajské hygienické stanice nebo nemocnice. Dále pak představitelé HZS ČR i Policie ČR včetně dalších zástupců státního sektoru a akademické sféry. Prezentují se zde nejnovější poznatky zjištěné při řešení mimořádných událostí (MU) biologického, chemického a radiačního ohrožení společnosti (CBRN) včetně epidemií, pandemií nebo biologického terorismu. „Medicína katastrof je neodmyslitelně spojená se Zlínským krajem. Za místo konání XXII. ročníku jsme zvolili Luhačovice, což je lázeňský fenomén známý i za hranicemi České republiky. Jeho prostředí a atmosféra má specifické charisma, které si účastníci konference odnesou s sebou a budou se sem vždy rádi vracet,“ uvedla členka organizačního výboru konference Lenka Hajdová.

Hlavním tématem konference byla „Připravenost státu na bezpečnostní hrozby“. Organizačně ji zajistila společnost EGO Zlín, spol. s r.o., ve spolupráci s Fakultou logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Nad celou akcí převzaly záštitu Zlínský kraj, Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Dále ji podpořily Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky, z.s., Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Odborný program
Celou konferenci organizátoři rozdělili do čtyř tematických bloků – „Ochrana obyvatelstva při MU s biologickým, chemickým a radiačním ohrožením“, „Systémové řešení připravenosti na vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnictví“, „Praktické ukázky biologické a radiační hrozby“ a „Varia“. Jako každý rok na konferenci účinkující prezentovali nejnovější poznatky při řešení MU biologického, chemického a radiačního ohrožení společnosti. O daných aktuálních tématech se diskutovalo v rámci mezinárodní účasti, kdy se počet zahraničních účastníků každoročně pohybuje mezi 60 až 70 %. Na tento ročník vedle delegátů ze Slovenska přijeli například zástupci z Ruska, a to Dr. Damir Jarullin a Dr. Oleg Dobrochodskyi, který hovořil o ruské krizové připravenosti na hrozby biologického charakteru, a Dr. Cătălin Apostolescu z Rumunska, jenž se podělil o zkušenosti s připraveností Rumunska v souvislosti s virovým onemocněním Ebola. Důležitým faktorem mezinárodní konference je také propojení s akademickou sférou, především s Fakultou logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti, která se také organizačně podílí na realizaci konference. Dochází tak k propojení vysokoškolského vzdělávání budoucích krizových manažerů státní sféry nejen z HZS ČR a ZZS, ale také z nemocnic s ohledem na aktuální poznatky odborníků a specialistů dané sféry v rámci jedné mezinárodní akce. Se závěry a doporučeními konference jsou seznámeni Bezpečnostní rada státu, Parlament České republiky, vláda a publikují se v odborných časopisech nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Zastoupení HZS ČR
Ve středu 12. června zahájil druhý tematický blok ředitel odboru IZS a výkonu služby plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška z MV­-generálního ředitelství HZS ČR prezentací „Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech“. V krátkosti představil typovou činnost složek IZS při společném zásahu, ozřejmil jejich postup při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter MU a seznámil účastníky s nástrojem ke sjednocování a usměrňování IZS. Typová činnost složek IZS při společném zásahu STČ 16 A/IZS se zaměřuje na řešení MU s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech a byla vydána v návaznosti na směrnice Ministerstva zdravotnictví z roku 2005, které tuto problematiku řeší. Směrnice jsou bohužel, jak ukázala řada cvičení složek IZS, pro reálné užití při vzniku MU příliš složité. Proto byla v návaznosti na ně zpracována uvedená typová činnost STČ 16 A/IZS. Její zpracování proběhlo v průběhu roku 2018 ve spolupráci s dotčenými složkami IZS a ústředními orgány. V typové činnosti je detailně stanoven postup jednotlivých zasahujících složek na taktické a operační úrovni řízení a koordinace v IZS. Ve druhé polovině přednášky ředitel Hanuška popsal, jakým způsobem se zajišťuje bezpečnost zasahujících složek, zrekapituloval zásady při řešení MU nebo popsal činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, ZZS a HZS ČR. Ve třetím tematickém bloku konference odborná veřejnost mohla zhlédnout také praktické ukázky složek IZS na téma „Řešení izolace a transportu osoby s VNN“ nebo „Řešení následků radiační nebo jaderné události“.

Závěrečné zhodnocení
Na konferenci zaznělo celkem 35 odborných přednášek, proběhly tři praktické ukázky a přijelo celkem 184 účastníků. Jak hodnotí celou konferenci zástupce organizátorů? Podle jednoho z garantů konference MUDr. Josefa Štorka, PhD., akce dvaadvacátým ročníkem pokračovala v zavedené tradici s cílem prezentovat novinky a způsoby řešení požadované a očekávané připravenosti zdravotnictví a jeho subjektů zvládat MU a krizové situace současného světa. „Paradoxně tak jak stoupá zájem v zahraničí (přijely delegace z deseti zemí), tak klesá pozornost domácího prostředí, zejména ze strany klíčových aktérů jak politických, tak veřejnosprávních. Na tuto skutečnost reagovala i konference apelem na udržování ‚bezpečnostní bdělosti‘ a reálné, soudobé a akutní vnímání rizik a pružnou reakci na ně. Uvedená skutečnost se pak odráží v obtížném zajišťování logistiky krizové připravenosti nebo redukci přípravy na schopnost základních složek IZS. Pozornost je upřena na hromadný výskyt postižených osob, upozaďuje se resortní příprava krizových manažerů a krizových štábů, spoléhá se pouze na přípravy v rámci orgánů krizového řízení, odděluje se tak úroveň IZS a MU od úrovně krizového řízení a krizové situace,“ upozornil MUDr. Štorek. Podle něj výrazem takového přístupu je nejen absence Ministerstva zdravotnictví České republiky na konferenci, ale i zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo jeho bezpečnostního výboru.

XXIII. ročník konference se bude tentokrát konat na Slovensku. Nechme se překvapit, jaké změny ve formátu, obsahovém členění nebo výběru témat stálý výbor připraví.


Lenka HAJDOVÁ, David HARTMANN, DiS.,  foto David HARTMANN, DiS., Ing. Romana MUSILOVÁ, FLKŘ – UTB



 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook