Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 4/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o výbuchu a požáru domu v obci Lenora. Hasiči v areálu ZÚ HZS ČR v Hlučíně převzali dvě nové speciální cisterny. Víte, že TÚPO je jedním z předních orgánů pro certifikaci výrobků souvisejících s PO? Seznámíme vás s historií HZS Správy železnic v Kraji Vysočina. O své činnosti informuje ČAHD. Vyšetřovatelé požárů HZS Zlínského kraje získali nový automobil. Na Slapské přehradě probíhal specializační kurz Potápěč III. stupně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o materiální humanitární pomoci Řecku a Číně. Co jsou koronaviry? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o cvičení se zřízením Asistenčního centra pomoci v Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji hasiči řešili africký mor prasat. Dočtete se o II. mezinárodním CBRN kongresu v Ankaře. Mimořádné události řešené na úrovni EU se soustředily na epidemii koronaviru v Číně a migrační krizi v Řecku. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací
- OBSAH č. 4/2020 ROČNÍKU XIX
- Výbuch a následný požár bytového domu
- Hasiči převzali dvě speciální cisterny
- Požár bytového domu v Chocni
- Historie HZS Správy železnic v Kraji Vysočina – i železnice potřebuje své hasiče
- Uplynulý rok činnosti ČAHD
- Nissan Navara VA L2Z - nový automobil zlínských vyšetřovatelů
- Putování s potápěči HZS ČR pod vodní hladinou
- Známe koronaviry?
- Cvičení se zřízením Asistenčního centra pomoci
- Africký mor prasat ve Zlínském kraji
- II. mezinárodní CBRN kongres v Ankaře
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
Asistenční centrum pomoci (ACP) je u nás relativně nový pojem v oblasti řešení mimořádných událostí. Vychází z potřeby zajistit pomoc rodinným příslušníkům při hledání svých příbuzných, kteří byli účastníky mimořádné události s velkým počtem zasažených osob. Potřeba zřízení ACP vychází také ze zkušeností při řešení mimořádných událostí u nás i ve světě, kdy bylo potřeba nejen komunikovat s velkým počtem osob, které byly těmito událostmi nějakým způsobem postiženy nebo dotčeny, ale také jim zajistit nezbytné zázemí a poskytnout pomoc.
Cvičení se zapojením ACP
V rámci Olomouckého kraje jsou pravidelně realizována různá cvičení orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému. V roce 2019 bylo v plánu realizovat cvičení se zaměřením na „Útok aktivního střelce v objektu s velkou koncentrací osob“. S ohledem na téma cvičení a souběžnou přípravu metodického pokynu pro zřízení ACP bylo domluveno, že se v rámci tohoto cvičení vyzkouší jeho zřízení a činnost.
Cvičení „SÍŤ – AMOK 2019“ se uskutečnilo 30. října 2019 jako taktické cvičení složek IZS se zapojením orgánů krizového řízení na úrovni obce s rozšířenou působností Olomouc. Cílem cvičení bylo:
1) Procvičit postupy v rámci HZS Olomouckého kraje (HZS OLK), Statutárního města Olomouc a dalších složek v případě zprovoznění a činnosti ACP vůči rodinným příslušníkům zasažených osob.
2) Procvičit postupy a taktiku zásahu složek IZS při společném zásahu po oznámení mimořádné události, při níž došlo k násilnému útoku ozbrojenou osobou vůči jiným osobám ve školském zařízení. Součástí procvičení bylo také zajištění přednemocniční neodkladné péče a následné péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
3) Procvičit postupy orgánů krizového řízení v úrovni HZS OLK, Statutárního města Olomouc a významných zdravotnických zařízení na území města v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie na území města.
Cvičení bylo rozděleno do tří etap:
- zprovoznění a činnost ACP,
- činnost složek IZS při útoku aktivního střelce,
- činnost orgánů krizového řízení při koordinaci záchranných a likvidačních prací v souvislosti s rozsáhlým výpadkem elektrické energie na území města Olomouc.
Námět cvičen
S cílem komplexního prověření činnosti ACP bylo k hlavnímu tématu cvičení (útok aktivního střelce) přidáno ještě jedno téma, a to železniční dopravní nehoda. Tato událost byla pouze simulována s ohledem na zajištění adekvátní rozehry potřebné pro zřízení ACP. Z tohoto důvodu byly některé činnosti při cvičení řešeny operačními skoky a rozehrou.
Obr. 1 Schéma rozmístění ACPPodle scénáře cvičení došlo 29. října 2019 k železniční dopravní nehodě mezinárodního vlaku na území města Olomouce. V době nehody cestovalo ve vlaku přes 400 osob, z toho 10 osob bylo usmrceno a dalších 200 osob bylo zraněno. Mezi cestujícími byli také cizí státní příslušníci. V návaznosti na Typovou činnost složek IZS při společném zásahu STČ 09 – Mimořádná událost s velkým počtem zraněných osob bylo rozhodnuto o zřízení „Asistenčního centra pomoci“ pro rodinné příslušníky a příbuzné osob, které cestovaly ve vlaku.
Následně, již v průběhu provozu ACP z důvodu vlakového neštěstí, byla rozehrána „reálná“ situace, kdy na odborném semináři Univerzity Palackého v Olomouci došlo k vniknutí neznámé osoby vyzbrojené střelnými zbraněmi. Na místě došlo ke střelbě, při níž bylo usmrceno a zraněno několik studentů. V době střelby se v objektu nacházelo 60 studentů. Zraněné osoby byly transportovány převážné do Fakultní nemocnice Olomouc, která aktivovala traumatologický plán. S ohledem na již zřízené ACP bylo toto využito i pro péči o příbuzné osoby zúčastněných studentů.
Zprovoznění a činnost ACP
ACP bylo zřízeno v prostorách Magistrátu města Olomouce a bylo členěno do následujících částí (obr. 1):
- evidence osob,
- místo setkávání postižených osob s příbuznými,
- štáb ACP,
- místo pro poskytování informací,
- odpočinková místnost,
- místo pro poskytování psychosociální pomoci,
- první pomoc,
- občerstvení a dětský koutek,
- pořádkové zajištění ACP.
Průběh cvičení
Přehled úkolů a personální zajištění jednotlivých částí ACPV první části cvičení (železniční dopravní nehoda) byli postižení účastníci simulováni identifikačními kartami s uvedením základních informací o účastníku nehody a popisu, který více upřesňoval danou osobu např. postavu a oblečení. Identifikační karty byly rozdány padesáti figurantům (příbuzným), kteří byli před cvičením seznámeni se zásadami a průběhem cvičení. Po příchodu do ACP byly nejprve příbuzné osoby zaevidovány a v návaznosti, jak přicházely informace o postižených osobách ze štábu HZS kraje (zajišťoval rozehru z místa události a zdravotnických zařízení), postupně párovány s konkrétními postiženými osobami (obr. 2 a 3). V případě, kdy bylo potřeba předat příbuzným osobám informaci o zdravotním stavu postižených, umístění ve zdravotnickém zařízení nebo úmrtí, předávali tuto informaci členové týmu psychosociální pomoci. V případě oznámení úmrtí pak ve spolupráci s psychologem Policie České republiky. Pro evidenci příbuzných a postižených osob byl využit webový program, který umožňoval on line zápis informací o jednotlivých osobách. Program umožňuje nahlížení do přehledu jak na pracovišti evidence příbuzných osob, ve štábu ACP nebo u koordinátora psychosociální pomoci, tak i na štábu HZS kraje. Tato část cvičení trvala asi čtyři hodiny, a to včetně aktivace a zřízení ACP.
Obr. 2 Místo poskytování informací ACP | Obr. 3 Evidence osob ACP |
---|
V další části cvičení (aktivní střelec) byly figurantům (příbuzným) rozdány nové identifikační karty s popisem reálných osob, které byly využity pro cvičení složek IZS v budově univerzity. Tyto osoby byly před samotným cvičením namaskovány s různým charakterem zranění a na místě události simulovaly účastníky probíhajícího odborného semináře. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „reálné“ cvičení, přicházely informace o zraněných osobách přímo ze zdravotnického zařízení, kam byli postižení převáženi k ošetření. Další informace byly předávány na štáb ACP přímo z místa zásahu a přes štáb HZS kraje. K evidenci příbuzných a postižených osob byla využita stejná webová aplikace, stejně tak činnost ACP byla obdobná jako při prvním řešení železniční dopravní nehody. Tato část cvičení trvala také asi čtyři hodiny.
Obr. 4 Štáb ACPV této části cvičení byla činnost ACP daleko složitější než při řešení železniční dopravní nehody. Tím, že informace o postižených osobách přicházely na štáb ACP z různých míst, v různé kvalitě a různých časových intervalech, bylo poskytování ověřených informací příbuzným osobám často velmi problematické. Informace o postižených osobách přicházely často velmi strohé, např. beze jména nebo jen s popisem oblečení dané osoby. Na základě těchto informací pak bylo stěžejní činností ACP pokusit se spárovat příbuzné s postiženými osobami a následně tyto informace poskytnout příbuzným osobám (obr. 4).
Závěr
Cvičení se zapojením ACP bylo prvním svého druhu, které se v Olomouckém kraji uskutečnilo. S ohledem na tuto skutečnost a také to, že samotný metodický pokyn pro zřízení ACP je ve fázi zpracování, lze hodnotit samotné cvičení jako velmi dobrou a pozitivní zkušenost. Cvičení nám ukázalo celou řadu činností, které při řešení mimořádných událostí s velkým počtem zraněných je potřeba zajišťovat. Objektivně je potřeba také uvést, že některé činnosti ACP, jejich personální zajištění nebo samotnou strukturu zřizovaného ACP je potřeba ještě promyslet a zejména přizpůsobit „reálným“ podmínkám, které jsou na krajích k dispozici. Ale i k tomu určitě přispělo cvičení „SÍŤ – AMOK 2019“.
kpt. Ing. David BUČEK, HZS Olomouckého kraje, foto autor