Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 6/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA nabízíme rozbor požáru v Kladně. Dále se dočtete, jaké využití mají termokamery pro účely zjišťování příčin vzniku požárů. Ve Chrudimi mají nový vyšetřovací automobil. Informujeme vás o využití CFD simulací při vyšetřování kriminálních činů. Smrtící bílý prášek fentanyl, co vše o něm (ne)víme? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace z mezinárodní konference v Kalifornii. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o tom, že HZS ČR převzal darem 130 000 speciálních nanofiltrů do textilních roušek. Co nám přinese dohoda o automatizované výměně dat? Dále si přečtete, jaká byla přijata opatření proti pandemii Covid-19 v Evropě i ve světě. ERCC řešilo repatriace občanů EU ze třetích zemí a pomoc státům s cyklónem v Oceánii. V rubrice INFORMACE vás pod titulkem „Hasí celá rodina“ budeme seznamovat s rodinami hasičů. V Příloze časopisu vychází Poválečný vývoj profesionální požární ochrany a vznik HZS ČR 

Evropské země i další státy po celém světě zavedly přísná i méně přísná opatření ve snaze zabránit šíření koronaviru Covid-19. Zavřely hranice, školy, nákupní střediska, restaurace a kavárny, zrušily kulturní a sportovní akce, vyhlásily nouzové stavy. Opatření byla více méně obdobná ve většině evropských zemí, nicméně bylo možné pozorovat i rozdílné přístupy.
Španěl se psem před kostelem Sagrada Familia v Barceloně (zdroj: Profimedia.cz)
Některé země byly hodně benevolentní a šly cestou tzv. „promořování obyvatelstva“, jiné naopak zaváděly přísná až drakonická opatření a na jejich dodržování dohlížela policie a armáda. V zemích, jako je Španělsko a Itálie, zůstali lidé v domácí karanténě po dobu téměř osmi týdnů. Zajímavá a z našeho pohledu poněkud drastická opatření jsme mohli pozorovat v zemích mimo Evropu například v Číně, Indii, Bangladéši, nebo v Kolumbii. Pojďme se nyní podívat na jednotlivé země a porovnat jejich přístupy a zavedená opatření.

V České republice vláda vyhlásila z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 nouzový stav 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Ten byl později prodloužen do 30. dubna a následně až do 17. května 2020.

V Česku byly uzavřeny všechny základní a mateřské školy, vysoké školy, restaurace, kavárny, divadla, kina, sportoviště a sportovní centra, kadeřnictví, dále obchodní centra a všechny obchody s výjimkou potravin, drogerie, lékáren, pošt, bank, čerpacích stanic apod. Byly zrušeny všechny sportovní i kulturní akce. Hranice byly uzavřeny a lidé, kteří se vrátili ze zahraničí, museli do povinné 14denní karantény. V zemi platilo povinné nošení roušek a dodržování zhruba dvoumetrových rozestupů. Provozovatelé obchodů museli poskytnout dezinfekci na ruce a jednorázové rukavice.

Jak to vypadalo v dalších evropských zemích?
Premiéři a prezidenti zemí EU se snažili koordinovat reakce svých zemí na šíření nákazy. Mnohá opatření byla jak v Evropě, tak i jinde ve světě obdobná. V mnoha zemích byl vyhlášen nouzový stav a uzavřeny hranice. V nejvíce postižených evropských zemích (Itálie, Španělsko) byla vyhlášena celostátní karanténa a zákaz vycházení kromě nákupu potravin, cesty k lékaři, nebo do práce. Ve většině evropských zemí bylo zavedeno povinné nošení roušek, zákaz shromažďování většího počtu osob (počet se lišil podle nařízení dané země), byly zrušeny kulturní a sportovní akce, uzavřena divadla, kina, restaurace, obchodní centra, školy a školky, zájmové kroužky pro děti atd.

Nicméně jednotlivé členské země EU rozhodovaly o opatřeních ve své zemi samostatně, a tudíž se tato opatření mohla lišit. Některé evropské země zavedly velmi přísná opatření, jiné poměrně přísná, dále jsou země, jejichž opatření jsou volnější, a najdeme i státy, jejichž opatření jsou velmi mírná. V průběhu času ovšem došly některé země k poznání, že jejich volnější přístup a mírná opatření nemusí být tím správným krokem a svůj přístup změnily.

V rámci Evropy by se dalo říci, že Česká republika patřila k zemím, které vydaly spíše přísnější bezpečnostní opatření, a to i ve srovnání se státy, které měly vyšší počet potvrzených případů nemocných.

Příklady evropských zemí podle zavedených opatření (počátkem března):

• velmi přísná opatření – Itálie, Španělsko, Rakousko, Lotyšsko,
• poměrně přísná opatření – ČR, Slovensko, Polsko, Francie, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Bulharsko, Moldavsko, Norsko, Albánie, Severní Makedonie, Kosovo,
• volnější opatření – Německo, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Estonsko, Island, Řecko,
• velmi mírná opatření – Bělorusko, Bosna a Hercegovina.

Později však Německo, Maďarsko a Velká Británie svůj postoj přehodnotily a zavedly přísná až velmi přísná opatření.

V Maďarsku platil od 11. března 2020 nouzový stav. Byly uzavřeny maďarské státní hranice pro občany jiných zemí a od 30. března 2020 vstoupil v platnost tzv. koronavirový zákon, který vládě umožnil rozhodovat po neomezenou dobu (v čase nouzového stavu) pomocí dekretů, aniž by se musel scházet Parlament. Od tohoto dne rovněž pracovalo 51 maďarských nemocnic a 104 strategických firem pod dohledem armády. Od konce března platila v Budapešti povinnost nošení roušek v prostředcích veřejné dopravy, taxi, obchodech, obchodních centrech a na tržištích. Od dubna bylo zavedeno bezplatné parkování po celém území Maďarska, což mělo za cíl omezit počty osob ve veřejné dopravě.

Po měsíci byla dokončena výstavba rezervní mobilní nemocnice s kapacitou 150 lůžek pro péči o pacienty nakažené koronavirem. Nemocnice byla součástí plánů vlády zajistit 36 000 volných lůžek před očekávaným vrcholem pandemie. Samosprávy, které rozhodly o uzavření mateřských škol a jeslí, byly nařízením vlády donuceny zajistit bezplatné hlídání dětí v běžné pracovní době, pokud o to rodiče zažádali.

V Německu platil od konce března na celém území tzv. „zákaz kontaktů“, tj. shromažďování více než dvou osob (výjimku tvořily rodiny a osoby žijící v jedné domácnosti). Na veřejnosti platilo dodržování minimálního odstupu 1,5 m. Od konce dubna zavedly všechny spolkové země povinnost nosit roušku.

Na konci dubna začalo postupné uvolňování některých opatření, nicméně zatím platí, že akce velkého rozsahu budou povoleny až po 31. srpnu 2020. Německo přikládá velkou důležitost vývoji aplikace trasující kontakty osob šířících nemoc tzv. „Korona­ App“. Jde o projekt spolkové vlády založený na decentralizované softwarové architektuře. Pozornost by měla být věnována interoperabilitě s jinými evropskými řešeními.

Od května byly povoleny bohoslužby do 50 účastníků a venkovní shromáždění do 20 účastníků za předpokladu, že budou dodržena pravidla hygieny a odstupu. Akce s účastí nad 1 000 osob jsou zakázané do 31. srpna 2020. Kulturní a sportovní akce s více než 5 000 účastníky zůstávají zakázané do 24. října 2020.

Na Slovensku platil nouzový stav od 11. března 2020. Opatření zavedená na Slovensku byla velmi podobná jako u nás. I Slovensko uzavřelo všechny základní a mateřské školy, obchody (s výjimkou potravin, lékáren atd.), divadla, kina, sportoviště apod. V zemi bylo zavedeno povinné nošení roušek a dodržování rozestupu 2 m, dále bylo zavedeno přednostní nakupování pro osoby nad 65 let ve vymezeném čase. Od konce března fungovala kontrola dodržování karantény za použití dat od mobilních operátorů podle tzv. lex korona.

Od začátku dubna vstoupilo v platnost opatření, na jehož základě se všem, kteří vstoupili do země, nařídila izolace ve státním karanténním centru, a to do doby prokázání negativního testu na koronavirus. Případný test o bezinfekčnosti nesmí být starší než 48 hodin.

Od poloviny dubna je umožněno dokončení vzdělávání na středních školách a na vybraných vysokých školách. Za dodržení přísných sanitárních podmínek bude umožněno i konání maturitních a závěrečných zkoušek.

Vláda představila čtyřfázový plán na uvolňování přijatých opatření, který začal ve druhé polovině dubna. Pokud nedojde ke zvýšení počtu nakažených osob o více než 100 osob denně, přistoupí Slovensko k další etapě uvolňování podmínek.

V Polsku platil pro celé území stav epidemie od 20. března 2020. Od poloviny dubna byla zavedena povinnost nošení roušek při pobytu na veřejných prostranstvích včetně veřejné dopravy, v uzavřených prostorách s přístupem veřejnosti a ve společných bytových prostorách. Od poloviny března byly zavedeny hraniční kontroly, zákaz vstupu všech cizinců a povinnost nastoupit 14denní domácí karanténu pro osoby vracející se do Polska. Mezinárodní vlaková a letecká doprava byla pozastavena.

Plán postupného uvolňování opatření je rozdělený na 4 etapy a velmi podobný českému přístupu. V rámci plánu obnovy sportovních aktivit byly na konci dubna otevřeny parky a lesy. Od začátku května je umožněn provoz venkovních hřišť, tenisových kurtů a vodních sportovišť, na kterých může současně pobývat max. šest osob.

V Rakousku bylo zavedeno omezení pohybu pro celé území do 30. dubna 2020. Povoleny byly cesty do práce, na nákup a k lékaři. Platil zákaz shromaž­ďování nad pět osob. Od druhé poloviny března platila pro rakouské občany a osoby s oprávněním pobytu po příletu do země domácí 14denní karanténa. Občanům třetích zemí byl vstup do země odepřen. Rovněž v Rakousku byla zavedena povinnost nosit roušky v obchodech a ve veřejné dopravě.

Byly zavedeny kontroly na hranicích a od poloviny dubna bylo potřeba ke vstupu do země pozemní cestou potvrzení o neinfikovanosti koronavirem ne starší tří dnů. Rakušanům bylo doporučeno, aby letní dovolenou strávili v Rakousku. Na konci dubna se započalo s kontrolovaným rozvolňováním opatření v tzv. dvoutýdenním taktu, který umožňuje vyhodnocovat jednotlivé kroky a možnost zatáhnout za „nouzovou brzdu“, případně celý proces zpomalit.

Od 1. května 2020 došlo ke zrušení omezení volného pohybu za určitých pravidel – venku maximálně 10 osob dohromady, dodržování odstupu 1 m. Zůstala povinnost nošení roušek v obchodech a ve veřejné dopravě. Od poloviny května otevřely podniky v gastronomii opět za určených omezení (max. 4 dospělé osoby u stolu + děti atd.). Na konci května se otevřely ubytovací zařízení, volnočasové prostory, památky a vnitřní prostory zoologických zahrad.

Dalo by se konstatovat, že uvedené země zareagovaly včas a jejich více méně obdobná opatření úspěšně zamezila rozšíření nákazy ve větším měřítku.

Itálie a Španělsko – země, které podcenily nebezpečí v počáteční fázi a následně zareagovaly extrémními opatřeními
Jako první v Evropě své občany kvůli koronaviru uvěznila doma Itálie. Španělsko bylo rovněž nekompromisní – dlouho netolerovalo vycházení ven, a to ani v patřičných rozestupech. Ve Španělsku byla karanténa velmi přísná. V zemi platil nouzový stav a lidé mohli opustit své domovy pouze v případě, že šli do práce, na nákup nebo k doktorovi. Kromě toho úřady povolily pouze krátké procházky s domácími mazlíčky. Španělé tak našli způsob, jak obejít vládní zákaz vycházení. Začali pronajímat své psy lidem, kteří domácího mazlíčka nemají. Někteří dokonce venčili plyšáky. Na sociálních sítích se objevila „zábavná“ videa, která dokládají vynalézavost Španělů a Italů. Zoufalí lidé venčili i zvířata, u kterých byste to nečekali. Venčili želvu, prasátka i ovce, jeden muž si vzal na procházku kachnu a jiný „venčil“ svou dceru oblečenou v kostýmu dalmatina.

V Itálii platila karanténa od začátku března a její pravidla byla velmi přísná. Stejně jako ve Španělsku směli lidé opustit domov pouze kvůli práci, nutným nákupům či návštěvě lékaře, zdravotní procházky byly povoleny jen v omezené míře a jen v okolí domova.

Ve Španělsku byl vyhlášen nouzový stav a celostátní karanténa 14. března 2020 a premiér zdůraznil, že veškeré pravomoci na celém území státu nyní přebírá ústřední vláda v Madridu. Španělé směli opustit domovy jen kvůli práci, nákupu či nezbytné návštěvě lékaře. Procházky nebyly povoleny a lidé tedy strávili doma zhruba 6 týdnů téměř bez možnosti vyjít ven. Ve snaze zabránit šíření viru se uzavřely restaurace, kavárny, bary, kina a další zábavní podniky. Z obchodů zůstaly otevřené jen ty, které prodávaly základní potřeby, jako jsou obchody s potravinami či drogerie, lékárny, trafiky nebo čerpací stanice.

Pohyb lidí venku kontrolovala namátkově policie a armáda. Každý musel při vyzvání doložit účel své cesty. Později, koncem dubna, bylo Španělům umožněno vyjít ven na procházku, ale zpočátku jen jeden rodič s jedním dítětem a ještě bylo určeno časové rozmezí, kdy mohou vyjít ven. Samozřejmostí je nošení roušky a respektování 2 m rozestupů mezi lidmi.

Bělorusko – jediná země v Evropě, kde se nepřerušila nejvyšší hokejová ani fotbalová liga
Existují však i státy, které si – na rozdíl od Itálie, Španělska a většiny evropských zemí – na opatření nepotrpí a hovoří o tzv. „koronavirové psychóze“. Jedná se o Bělorusko, které nevyhlásilo žádnou formu karantény, fungovaly divadla, kina i bohoslužby, obchody a restaurace zůstaly otevřeny. Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se nepřerušila hokejová ani fotbalová liga. Úřady zastavily jen fotbalové soutěže juniorů a mládeže. Právě sport – a zejména hokej – je podle běloruského prezidenta jedním z léků, jak nad koronavirem vyhrát. Těmi dalšími jsou vodka, sauna a práce na poli.

„Je třeba prostě pracovat, hlavně na vesnici… Traktor a pole všechny vyléčí,“ uvedl v březnu prezident Lukašenko, který lidi zároveň nabádal, aby pravidelně chodili do suché sauny. Podle slov běloruského vůdce svět „kvůli koronaviru zešílel“ a „tato psychóza“ poškodila národní ekonomiky téměř na celém světě.

Mnoho občanů Běloruska se navzdory výzvám k zachování klidu rozhodlo vzít věci do vlastních rukou a snaží se bránit šíření koronavirové infekce na vlastní pěst. Provozovatelé mnohých kaváren, restaurací nebo kin se rozhodli dobrovolně zavřít a zhruba o čtvrtinu se také snížil počet lidí cestujících po hlavním městě metrem. Lidé se snaží omezovat sociální kontakty na minimum, přestože jim to vláda nenařizuje. Některé soukromé školy přešly na domácí on­ line výuku. Řada rodičů vyzvala vládu k uzavření škol. To Lukašenko zprvu odmítal, nakonec ale rodičům alespoň zčásti ustoupil a prodloužil jarní prázdniny. Také některá sdružení fanoušků ohlásila bojkot a vyzvala k ukončení ­ligy.

Bagatelizování problému lidé v Bělorusku často přirovnávají k událostem po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Zdá se, že Lukašenko se snažil potíže spojené s koronavirem zlehčovat hlavně kvůli obavám z možných dopadů na ekonomiku.

Čína a USA – dvě světové velmoci s rozdílným přístupem
Aby Čína epidemii zvládala, zavřela všechny školy, donutila miliony lidí nevycházet ven a narychlo vybudovala tucet provizorních nemocnic, kam poslala tisíce zdravotníků z různých oblastí Číny. Testovali všechny, kteří se mohli dostat do styku s virem a trasovali jejich pohyb.

Čínská odpověď na epidemii byla celonárodní. V Pekingu museli mít lidé povolenku na to, aby mohli vyjít ven. V době vrcholu epidemie nikdo nemohl do města ani ven a chodit na nákupy se mohlo jen jednou za několik dní. Ve Wu­ chanu a v provincii Chu­ pej byly uzavřeny desítky milionů lidí po dobu dvou měsíců. Čína ovšem má na rozdíl od Evropy již zkušenosti se zvládáním epidemie SARS, která tam propukla v roce 2002.

Ve srovnání s Čínou jsou opatření v USA velmi mírná. Prezident Donald Trump vyzval občany, aby se jich nescházelo více než deset, a dodal, že v nejvíce postižených oblastech by se měly zavřít školy a restaurace. Rozhodnutí o konkrétních opatřeních a jejich „tvrdosti“ však ponechal na guvernérech jednotlivých amerických států. Ve Spojených státech propukly na několika místech protesty a konala se řada demonstrací. Lidé nesouhlasili s omezením pohybu na veřejnosti, s uzavíráním obchodů a demonstrovali proti karanténě.

Prezident Donald Trump se ve válce s koronavirem bojí o americkou ekonomiku, která dosud byla jeho nejsilnějším argumentem do listopadových prezidentských voleb v USA. Předpovědi analytiků se shodují, že z dosavadního hospodářského růstu okolo dvou procent půjde americká ekonomika do recese. Průvodním jevem recese bude nárůst nezaměstnanosti. Je zřejmé, že právě tyto vyhlídky vedou Trumpa a ekonomy z jeho týmu k rozhodnutí uvolnit restrikce dříve, než je doporučováno experty na zdravotnictví.

Indie – plošný zákaz vycházení bez varování
Indie, druhá nejlidnatější země na světě hned po Číně, řešila nebezpečí nákazy koronavirem velmi rázně. V zemi žije 1,3 miliardy lidí. Indie patří k nejhustěji obydleným státům na světě a zhruba pětina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Umývání rukou není žádnou samozřejmostí pro lidi, kteří nemají běžný přístup k čisté vodě, a domácí karanténa pro mnoho lidí znamená, že budou hladovět. Indie vyhlásila plošný zákaz vycházení 25. března 2020, a to bez předchozího varování. Zákaz vycházení takového rozsahu je historicky ojedinělý. ­Premiér Nárendra Módí rozhodl o třítýdenním přerušení téměř veškerého života.

Nejhůře zasaženi byli chudí lidé, senioři nebo lidé s postižením. Dále lidé, kteří vedli drobné podniky nebo vlastnili malé obchody, lidé pracující v organizovaných sektorech, jejichž živobytí stálo na každodenních výdělcích. Vláda se oficiálně snažila poskytovat chudým příděly potravin skrze veřejný distribuční systém. O něco lepší byla snad situace na venkově, kam se koronavirus tolik nerozšířil. Indie proto čelila vlně vnitřní migrace. Každý rok se vydává do velkých indických měst za prací více než devět milionů lidí, kteří přijeli z venkova. Ti teď o práci přišli a snažili se za každou cenu vrátit domů na venkov. Na cestu se tak vydaly stovky tisíc lidí.

Všechny distrikty (okresy) v Indii byly rozděleny na tři zóny, červenou zónu (velký výskyt případů nakažení koronavirem), oranžovou zónu (malý výskyt případů nakažení koronavirem) a zelenou zónu (žádný nový případ výskytu koronaviru v posledních 21 dnech). Rozdělení na zóny bylo důležité z hlediska opatření, která v nich mohla být uplatňována. V červených zónách bylo zakázáno provozovat mechanické i motorové rikši, jakož i služby taxi a sdílených taxi. Mezi distrikty a také uvnitř jejich perimetrů nesměly jezdit autobusy. V červených zónách platilo omezení pro provoz obchodů. Naopak v oranžových zónách bylo již možné provozovat služby. Uvolněn byl v určitém rozsahu pohyb osob a vozidel mezi jednotlivými distrikty. V zelených zónách platilo jen taxativní omezení s celostátní působností. Vše ostatní bylo považováno za povolené. Kapacita autobusů byla omezena na 50 % sedících cestujících.

Dobrou zprávou na závěr je, že nárůst počtu nemocných a mrtvých je od poloviny dubna ve většině zemí výrazně pomalejší a evropské země tak mohly začít s postupným uvolňováním restrikcí.


Mgr. Monika BARTYZALOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook