Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 8/2016

V první části POŽÁRNÍ OCHRANA seznamujeme s požárním zabezpečením státního zámku Hradec nad Moravicí. Dočtete se o budoucnosti stabilních hasicích zařízení na oxid uhličitý. V bloku IZS přinášíme článek o dohodě o vzájemné pomoci mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Svazem chemického průmyslu ČR. Následují články o taktickém cvičení, jehož námětem byla záchrana osob z výletní lodi, a o cvičení v Azurijské republice, kterou zasáhl hurikán. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA s poznatky a zkušenostmi z proběhlých a připravovaných mezinárodních výcviků specialistů v oblasti ochrany před účinky chemických zbraní seznamuje Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. V INFORMACÍCH Z DOMOVA zachycujeme zážitky z léčebně ozdravného pobytu těžce tělesně postižených a dětí u moře v péči Nadace policistů a hasičů. A co obnáší příprava a samotné uskutečnění mistrovství Hasičského záchranného sboru ČR ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel se dočtete v rozhovoru s velitelem soutěže. 

 

Pod stejnojmenným názvem se ve Vlasteneckém sále Profesního domu v Praze uskutečnila 10. června letošního roku Jarní bezpečnostní konference, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (SBP) ve spolupráci také s Hasičským záchranným sborem České republiky.

 

Konferenci zahájil vedoucí SBP PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. „Naším cílem je ukázat vzájemnou propojenost některých hrozeb i míru připravenosti bezpečnostního systému a celé společnosti na hrozby,“ uvedl. V dopoledním bloku konference byly modelovány a diskutovány tři scénáře ohrožené budoucnosti Evropy (rozpadlá Evropa, rozdělená Evropa, znovuzrozená Evropa).

Panelová diskuze

V panelové diskuzi ke třem scénářům ohrožené budoucnosti Evropy vystoupili PhDr. Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí, Ing. Tomáš Prouza, MBA, státní tajemník pro evropské záležitosti, prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D., politologický sociolog a publicista, a prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., ředitel Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Scénáře nepopisovaly realitu, nýbrž zachycovaly stav, který by mohl nastat. První scénář popisoval rok 2020 jako rok zhroucení evropských elit. Druhý scénář pracoval s myšlenkou, kdy se Britové rozhodnou odejít z EU (instituce EU přetrvají, ale jejich vliv zeslábne, vážným problémem je nárůst násilí – extremizmus a radikalizmus). Třetí scénář popisoval Evropu strádající pod dopady mnoha konfliktů a nestability v jejím bezprostředním okolí (několik nezvládnutých migračních vln naruší vnitřní jednotu EU, nastává ekonomická nestabilita, dochází k integračnímu modelu zdola – vyšší účast občanů a regionů, vznik obrozené EU – vycházející z hlavních metropolitních oblastí Evropy, volba prvního evropského prezidenta, vznik první evropské vlády, společné evropské zahraniční politiky).

Diskuze nad scénáři splnila účel, jak uvedl PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., podle jehož slov uvedené tři scénáře mají inspirovat k přemýšlení o možnostech a alternativách dalšího vývoje Evropy.

 

Podle ministra zahraničních věcí PhDr. Lubomíra Zaorálka Evropa v současnosti čelí těžkým zkouškám. Případný brexit označil za spouštěcí mechanizmus toho, že by se Evropa mohla začít „sypat“. Ing. Tomáš Prouza, Ph.D., zmínil, že se Evropa musí věnovat nové formě (environmentálních) uprchlíků, možné konfrontaci s negativním vývojem v Africe vzhledem ke klimatickým změnám. Profesor Bělohradský spatřuje problém v evropanství, které se nestalo pevnou součástí našeho já, v krizi elit. Profesor Bárta mimo jiné upozornil na specifické problémy, které můžeme, ale i nemůžeme ovlivnit – například proměny životního prostředí.

 

V odpoledním bloku konference vystoupila řada českých i zahraničních odborníků včetně Ing. Dany Drábové, Ph.D., předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Timothy Priora ze švýcarského centra pro bezpečnostní studia, Iana Clarka z Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO), admirála Giampaola Di Paoly, bývalého předsedy Vojenského výboru NATO, nebo viceadmirála Lutze Feldta, prezidenta EuroDéfense Deutschland.

Migrační krize, terorizmus nebo internetová bezpečnost byly častými tématy, ale diskuze se týkala krizí obecně. Nastoleny byly otázky, zda dokážeme předvídat výskyt a dopady krizí a katastrof a zda používáme dostatečně účinné nástroje k jejich zvládání.

Připravenost na hrozby

Potenciální hrozby se mohou řetězit a jejich dopady na chráněné zájmy společnosti vzájemně násobit. V rámci systematického uplatňování politiky prevence mimořádných událostí a krizových situací má klíčový význam Analýza hrozeb pro Českou republiku, se kterou seznámil plk. Ing. Daniel Miklós, MPA, z MV­‑generálního ředitelství HZS ČR. „Nikdy nebudeme připraveni na všechno. Mimořádné události nelze předvídat způsobem, abychom je eliminovali,“ zdůraznil. Na celostátní úrovni bylo identifikováno celkem 72 typů nebezpečí, z toho bylo 22 označeno jako nebezpečí s nepřijatelným rizikem, kterým je nutné věnovat na jednotlivých stupních veřejné správy prioritní pozornost. Jde jak o situace, s jejichž řešením má Česká republika reálné zkušenosti, tak o situace, které v našich podmínkách dosud nenastaly, ale přesto je potřeba s ohledem na úroveň rizika přijímat opatření vedoucí k jejich eliminaci (např. narušení zákonnosti velkého rozsahu, v rámci které je obsažena také problematika terorizmu).

„Naším hlavním cílem je zlepšit ochranu obyvatelstva, národní odolnost a schopnost zvládat mimořádné události, a také civilní podporu pro plánování a vedení vojenských operací, včetně spolupráce s partnerskými státy a koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi,“ dodal plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D., MBA, styčný důstojník pro civilní ochranu Stálé delegace České republiky při NATO a EU.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK,
foto autor

 

12. 9. 2016 redakce@grh.izscr.cz

Print  E-mail  X Corp.   Facebook