Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 10/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme reportáž o rozsáhlém požáru stáčírny hořlavých kapalin ze dne 29. května 2017 ve výrobním objektu firmy Severochema Liberec. Dále vás seznámíme s činností HZS Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o aktualizaci typových činností STČ 04/IZS a STČ 09/IZS. Na přelomu června a července 2017 se v Polsku konaly „dny vyprošťování“ Rescue Days Poland.Základním tématem bylo vyprošťování osob z havarovaných vozidel u dopravních nehod. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o vzdělávání úředníků veřejné správy. . V informacích uvádíme výsledky ze 46. Mistrovství České republiky družstev Hasičského záchranného sboru ČR a 64. Mistrovství České republiky družstev Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v požárním sportu. Nový příběh z Nadace policistů a hasičů je tentokrát věnován Jaroslavu Klimkovi, bývalému hasiči z otrokovické stanice HZS Zlínského kraje. 

Vzdělávání úředníků veřejné správy, t.j. státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona o státní službě a úředníků územních samosprávných celků, tedy zaměstnanců na obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech je nezbytným předpokladem jejich služebního/pracovního zařazení. Také v Koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, schválené usnesením vlády ze dne 10. července 2017 č. 508 (viz číslo 8/2017), jsou mezi cílovými skupinami vzdělávání na prvních dvou místech zařazeny výše uvedené skupiny úředníků. Cílem tohoto příspěvku je čtenáře blíže seznámit se systémem, přípravou a provedením zejména úřednické zkoušky státních zaměstnanců a ověřením zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, a to i s ohledem na skutečnost, že se na jejich realizaci významně podílejí také příslušníci a zaměstnanci Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR).

Úředníci územních samosprávných celků
Vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (dále jen „úředníci“) je zakotveno ve zvláštním právním předpisu, a to v hlavě IV zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“) a další podrobnosti jsou upraveny prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu. Úředníci mají za povinnost prohlubovat si kvalifikaci účastí na:

• vstupním vzdělávání,
• průběžném vzdělávání,
• přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti.

Zaměstnavatelé, tedy územní samosprávné celky, jsou povinni zajistit svým úředníkům prohlubování kvalifikace. K tomu zpracovávají plán vzdělávání, podle kterého absolvuje každý úředník vzdělávání v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících tří let, a to na náklady zaměstnavatele. Samostatnou skupinu tvoří vedoucí úředníci a vedoucí úřadů, kteří jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí na vzdělávání vedoucích úředníků. Tuto povinnost nemají, pokud získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů stanovených v příloze č. 3 vyhlášky č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 38/2016 Sb.

Prohlubování kvalifikace úředníků mohou poskytovat pouze oprávněné instituce, kterými jsou:

• Institut pro veřejnou správu Praha (příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra);
• právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle zvláštního předpisu, které byla Ministerstvem vnitra udělena akreditace;
• územní samosprávný celek, kterému byla Ministerstvem vnitra udělena akreditace.

Tyto vzdělávací instituce poskytují vzdělávání podle akreditovaných vzdělávacích programů, akreditaci opět provádí Ministerstvo vnitra. Vzdělávací instituce vedou evidenci o osvědčeních o ukončení kurzů vstupního vzdělávání, vzdělávání vedoucích úředníků a průběžného vzdělávání, které pořádaly.

Vstupní vzdělávání úředníků musí být ukončeno nejdéle do tří měsíců od vzniku pracovního poměru a zahrnuje:

• znalosti základů veřejné správy (zvláště obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku), základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností a pravidel etiky úředníka;
• základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činností;
• znalosti základů užívání informačních technologií;
• základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující se k pracovnímu zařazení.

Ukončení vstupního vzdělávání prokazuje úředník osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala. Z povinnosti absolvovat vstupní vzdělávání úředníků existují dvě výjimky. V prvním případě jsou to úředníci, kteří již mají zvláštní odbornou způsobilost a dále jsou to úředníci, kteří získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů, stanovených v příloze č. 1 vyhlášky č. 304/2012 Sb.

Průběžné vzdělávání úředníků se uskutečňuje formou kurzů a zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. O účasti úředníků na jednotlivých kurzech rozhodují vedoucí úřadů na základě potřeb územního samosprávného celku a s přihlédnutím k plánu vzdělávání úředníka. Z účasti na průběžném vzdělávání nejsou stanoveny žádné výjimky. Účast na kurzech prokazuje úředník osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurzy pořádala.

Zvláštní odborná způsobilost úředníků
Územní samosprávné celky zajišťují výkon správních činností, stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 512/2002 Sb.“), prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Vyhláška stanoví celkem 30 oblastí správních činností, mezi nimi také správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení. Realizaci kurzů k získání a ověření zvláštní odborné způsobilosti zajišťuje Ministerstvo vnitra cestou Institutu pro veřejnou správu Praha, a to za přispění jeho zaměstnanců a zejména potom externistů (na základě dohod o provedení práce) z řad státních úředníků dotčených ministerstev a jiných ústředních správních úřadů včetně Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství HZS ČR (MV­ GŘ HZS ČR).

Zvláštní odborná způsobilost úředníků se ověřuje zkouškou a úředníci se prokazují osvědčením vydaným oprávněnou vzdělávací institucí. Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností ve lhůtě do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Povinností územních samosprávných celků je přihlásit úředníka k vykonání zkoušky ve lhůtě do šesti měsíců od vzniku pracovního poměru, nebo do tří měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat příslušné správní činnosti.

Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených v příloze k vyhlášce č. 512/2002 Sb., a má obecnou a zvláštní část. Obecná část zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o správním řízení, a schopnost aplikace těchto znalostí. Obecná část je pro všechny oblasti správních činností stejná. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., zvláště znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Zvláštní část akreditovaného kurzu k získání odborné způsobilosti pro výkon správních činností při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení zahrnuje tato témata:

• úvod do problematiky krizového řízení;
• krizové řízení při nevojenských krizových situacích (včetně problematiky kritické infrastruktury a ochrany před povodněmi);
• obrana státu;
• ochrana obyvatelstva;
• systém krizového řízení v působnosti vybraných rezortů (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy);
• vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek;
• hospodářská opatření pro krizové stavy (pouze základní orientace, je akreditován samostatný kurz);
• integrovaný záchranný systém a požární ochrana;
• ochrana utajovaných informací.

Celková časová dotace zvláštní části kurzu včetně konzultací je 60 (vyučovacích) hodin.

V případě, že úředník vykonává dvě nebo více správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou vykonávanou správní činnost s tím, že u druhého a u dalších ověření vykoná zkoušku pouze ze zvláštní části. Z tohoto pravidla existují výjimky pro případy, kdy úředník vykonává činnost v obci, kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu nebo v obci, kde není zřízen pověřený obecní úřad. V těchto případech je úředník povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pouze pro jednu správní činnost, kterou určí vedoucí úřadu. Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost z obecné části a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností, určenou vedoucím úřadu.

Vedoucí úřadu má za povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost pouze z obecné části.
Provádění zkoušek a vydávání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. Do 30 dnů ode dne doručení přihlášek sděluje Ministerstvo vnitra úředníkovi písemně den, místo a čas konání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. Úředník může absolvovat zkoušku po samostatné přípravě, nebo se na základě přihlášky a na náklady územního samostatného celku zúčastnit kurzu k získání a ověření zvláštní odborné způsobilosti, který organizuje Institut pro veřejnou správu Praha, zpravidla v tomto rozsahu: jeden týden obecná část a dva týdny zvláštní část (výše uvedených 60 vyučovacích hodin). Mezi jednotlivými týdny probíhajícího kurzu je vždy plánována několikatýdenní přestávka, stejně tak jako mezi posledním týdnem kurzu a termínem zkoušky. Kurzy jsou organizovány v závislosti na počtu žadatelů. Pro výkon správních činností při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení je zpravidla organizován jeden kurz pro 10 až 15 úředníků v každém pololetí kalendářního roku.

Pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti jmenuje Ministerstvo vnitra tříčlenné zkušební komise (předseda komise + dva členové) složené z odborníků na obecnou část a z odborníků na zvláštní část. Činnost zkušební komise řídí její předseda, komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. Zkouška se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části, tedy písemnou a ústní zkoušku, při kterých se ověřují znalosti z obecné části a ze zvláštní části samostatně. Úředníci konají nejdříve písemnou zkoušku, jejíž úspěšné složení je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Písemnou zkoušku tedy tvoří dva písemné testy, které jednotlivě trvají maximálně 60 minut a jsou vykonávány i hodnoceny samostatně. Písemné testy o počtu 30 otázek jsou pro každou zkoušku generovány počítačem (náhodný výběr) ze souboru zkušebních otázek podle stanoveného tematického klíče. Ke každé zkušební otázce jsou přiřazeny tři odpovědi, z nichž jedna je správná. Úředníci tyto testové otázky předem neznají. Zodpoví­ li úředník v písemném testu správně alespoň dvě třetiny otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, v opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Podmínkou pro úspěšné složení písemné zkoušky je hodnocení úředníka klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obou písemných testech.

Ústní zkouška z obecné části a ze zvláštní části se vykonává společně. Doba na přípravu odpovědí z obou částí činí nejméně 15 minut, doba na odpovědi úředníka na obě části ústní zkoušky zpravidla nepřesahuje 30 minut. Úředník si vylosuje stanovený počet otázek pro obecnou a zvláštní část zkoušky a zahájí přípravu. Během přípravy má možnost nahlédnout do vybraných právních předpisů a dalších dokumentů nelegislativního charakteru, vztahujících se ke zvláštní odborné způsobilosti (rozsah těchto právních předpisů a dalších dokumentů stanoví příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad). Zkušební otázky pro ústní zkoušku (obecná i zvláštní část zkoušky) jsou veřejné (dostupné na webových stránkách Institutu pro veřejnou správu Praha) a úředníci se s nimi mohou seznámit a samostatně připravovat ke zkoušce. Pro zvláštní část zkoušky odborné způsobilosti pro výkon správních činností při zajišťování ochrany obyvatel a krizovém řízení je to od 1. července 2017 celkem 60 otázek z výše uvedených témat, z nichž je vytvořena kombinace 30 zkušebních otázek (každá zkušební otázka zahrnuje vždy jednu otázku k tématu krizového řízení při nevojenských krizových situacích a jednu otázku z některého ze zbývajících témat). Konkrétní znění 30 zkušebních otázek je neveřejné a úředníci je tedy dopředu neznají. Znalosti prokázané při ústní zkoušce se v obecné části a ve zvláštní části hodnotí samostatně. Pokud úředník prokáže požadované znalosti (znalost, pochopení a aplikace problematiky), je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, v opačném případě klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Zkušební komise vypracuje o průběhu a výsledku zkoušky protokol. Zkouška a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné, úředníkům je oznámen výsledek písemné zkoušky a ústní zkoušky v den jejich konání. Pokud je úředník při písemné nebo ústní zkoušce hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, má právo podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení této skutečnosti námitky proti postupu zkušební komise. Zkušební komise buď námitkám vyhoví, nebo je předá k rozhodnutí Ministerstvu vnitra, které o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení zkušební komise nebo, bylo­ li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu s právními předpisy, změní jej nebo zruší a pozve úředníka k opakovanému složení zkoušky.

Jestliže úředník nevyhověl při písemné nebo ústní zkoušce z obecné nebo ze zvláštní části, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po 30 dnech, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž úředník nevyhověl. Náklady spojené s opakováním zkoušky nese úředník (2500 Kč za každou opakovanou zkoušku), s výjimkou případů, kdy bylo vyhověno jeho námitkám. Při opakované zkoušce je úředník přezkušován pouze z té části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (písemná nebo ústní, obecná nebo zvláštní část), ze které byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky úředníka, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. Úředník, který byl ze zkoušky vyloučen, nebo se k písemné nebo ústní zkoušce bez náležité omluvy nedostavil, anebo při písemné nebo ústní zkoušce od zkoušky odstoupil, je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Úředníkovi, který se ze závažného důvodu ke zkoušce nemohl dostavit a neúčast byla náležitě omluvena, určí Ministerstvo vnitra náhradní termín zkoušky. Úředníci, kteří úspěšně složili zkoušku (byli při písemné i ústní části zkoušky hodnoceni klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části), obdrží v den konání zkoušky od Ministerstva vnitra v jednom vyhotovení příslušné osvědčení. Ministerstvo vnitra vede evidenci o osvědčeních zvláštní odborné způsobilosti, které vydalo.

Také z povinnosti prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro výkon správních činností existují pro úředníky výjimky. V prvé řadě jsou to úředníci, kteří získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů stanovených v příloze č. 2 vyhlášky č. 304/ 2012 Sb. (v bodu č. 1 této přílohy jsou uvedeny studijní programy nahrazující obecnou část a v bodu č. 2 studijní programy nahrazující zvláštní část odborné způsobilosti).

Dále jsou této povinnosti zproštěni úředníci, kterým Ministerstvo vnitra vydalo osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části. O vydání osvědčení žádají sami úředníci, nebo územní samosprávné celky, které je zaměstnávají. Ministerstvo vnitra vydá osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části získaného v jiném studijním programu, než který je stanoven vyhláškou č. 304/2002 Sb., nebo vzdělání získaného v jiném oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělávání, o jehož uznání se žádá, jsou rovnocenné příslušnému vzdělávacímu programu pro prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících nebo jeho části. V opačném případě Ministerstvo vnitra žádost zamítne. Na řízení o vydání osvědčení se vztahuje správní řád. O žádosti o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části rozhodne Ministerstvo vnitra do tří měsíců od jejího doručení.

Státní zaměstnanci
Vzdělávání státních zaměstnanců není řešeno samostatným zákonem, ale je zakotveno přímo v zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb. a v prováděcích právních předpisech k němu. Vzdělávání státních zaměstnanců koordinuje Ministerstvo vnitra, které také připravuje vzdělávací programy a rámcová pravidla pro tuto oblast. Zákon o státní službě vymezuje zejména prohlubování vzdělání státních zaměstnanců, které zahrnuje vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Prohlubování vzdělání státních zaměstnanců se zaměřuje na jejich další odborný růst v rámci vykonávaného oboru služby včetně zdokonalování nebo získávání jazykových znalostí a považuje se za výkon služby, za který přísluší státním zaměstnancům plat. Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad. Nedílnou součástí služebního hodnocení státních zaměstnanců je také hodnocení výsledků vzdělávání. Proto se při určování rozsahu prohlubování vzdělání státních zaměstnanců vychází také z výsledku jejich služebního hodnocení.

Státní zaměstnanci vykonávají ve správních úřadech státní službu v celkem 79 oborech státní služby. Tyto obory jsou stanoveny nařízením vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby, mezi nimi je v gesci MV­ GŘ HZS ČR uveden obor 32. Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém. Členy zkušebních komisí pro tento obor státní služby jsou také příslušníci a zaměstnanci MV­ GŘ HZS ČR.

Úřednická zkouška státních zaměstnanců
Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku. Výjimky z této povinnosti stanoví zákon o státní službě. Obecné zásady pro vykonání úřednické zkoušky stanoví zákon o státní službě, obsah, rozsah, způsob provedení a hodnocení je uvedeno ve vyhlášce č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky (dále jen „vyhláška č. 162/2015 Sb.“) a dále v Metodickém pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2017, kterým se stanoví další podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky. Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat úřednickou zkoušku nejpozději před uplynutím doby trvání služebního poměru na dobu určitou. Rovněž tak osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru, umožní služební úřad vykonat úřednickou zkoušku s tím, ze tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické zkoušky sama (obecná část ve výši 500 Kč, zvláštní část ve výši 2000 Kč). Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci s ní spojené se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku (dále jen „portál“). Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní, které však organizačně vždy tvoří jeden celek. Každá část zkoušky se hodnotí samostatně.

Zkušební komise k provedení úřednické zkoušky se zřizuje podle oboru státní služby u věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu (zřizují se nejméně dvě, zpravidla stálé zkušební komise). Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán v ústředním správním úřadu. Zkušební komise má tři členy, z nichž nejméně dva jsou státními zaměstnanci. Ke každé zkušební komisi se jmenuje jeden náhradník. Předsedu komise volí členové zkušební komise ze členů, kteří jsou státními zaměstnanci. Zkušební komise se řídí příslušnými právními předpisy a jednacím řádem. Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti v komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Člen zkušební komise se nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise vždy zní: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Služební orgán ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, do jehož působnosti patří obor státní služby, určí pro tento obor koordinátora úřednické zkoušky, který zastřešuje úřednickou zkoušku z hlediska příslušného oboru státní služby. Služební orgán služebního úřadu, kde je konána úřednická zkouška, dále určí zabezpečující osobu k plnění úkolů organizačního, administrativního a technického charakteru, souvisejících s konáním úřednické zkoušky. Služební orgán ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ústředním správním úřadem písemně vyrozumí nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky. Pokud státnímu zaměstnanci brání ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín.

Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a je pro všechny obory státní služby stejná. Účelem obecné části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanci mají potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a pravidel etiky státního zaměstnance, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie. Písemný test obsahuje 30 náhodně vybraných zkušebních otázek ze souboru 300 otázek, zveřejněných na portálu. Ke každé zkušební otázce jsou přiřazeny tři odpovědi, z nichž jedna je správná. Písemný test trvá 60 minut. Provedení obecné části úřednické zkoušky zabezpečuje Ministerstvo vnitra, včetně tvorby zkušebních otázek v rozsahu obsahu mezinárodních smluv, právních předpisů a služebních předpisů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 162/2015 Sb., případně i obsahu prováděcích předpisů k nim. Pokud státní zaměstnanec správně zodpoví alespoň 22 zkušebních otázek obsažených v písemném testu, hodnotí se výrokem „vyhověl“, v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“.

Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části, a to ústně před zkušební komisí. Účelem zvláštní části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanci mají potřebné vědomosti a schopnosti a jsou dostatečně odborně připraveni pro další výkon státní služby v oboru, k jehož výkonu byli na služební místa zařazeni nebo jmenováni. Hodnotí se zejména schopnost orientace a znalosti v dané problematice, způsob uvažování a forma argumentace, vyjadřovací schopnosti a celkový projev. Státní zaměstnanec koná zvláštní část úřednické zkoušky formou ústních odpovědí na tři zkušební otázky, které si vylosuje ze seznamu 20 zkušebních otázek. Zvláštní část úřednické zkoušky trvá zpravidla nejdéle 60 minut a zahrnuje přípravu, která trvá nejméně 15 minut, nejvíce však 30 minut. Rovněž zkušební otázky pro zvláštní část úřednické zkoušky, včetně učebních textů s vypracováním odpovědí, jsou dostupné na portálu a slouží k samostatné přípravě státních úředníků nebo žadatelů o vykonání úřednické zkoušky. Provedení zvláštní části úřednické zkoušky zabezpečuje věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem. K tomu vytvoří zkušební otázky v rozsahu obsahu mezinárodních smluv, právních předpisů, služebních předpisů, usnesení vlády, jiných dokumentů a požadavků uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 162/2015 Sb., případně i obsahu prováděcích předpisů k nim. Pokud je státní zaměstnanec hodnocen výrokem „vyhověl“ alespoň u dvou ze tří vylosovaných zkušebních otázek, hodnotí se ve zvláštní části úřednické zkoušky celkově výrokem „vyhověl“, v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“. Státní zaměstnanec se dále v obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky hodnotí výrokem „nevyhověl“, pokud:

• v průběhu obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky použije nedovolenou pomůcku;
• od obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky odstoupí, nebo
• se k obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky bez řádné omluvy nedostaví.

Zkušební komise provede o těchto skutečnostech záznam do protokolu o průběhu úřednické zkoušky.
Úřednická zkouška je vykonána úspěšně, jestliže je státní zaměstnanec hodnocen výrokem „vyhověl“ v obecné i zvláštní části úřednické zkoušky. V tomto případě vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech (jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance). Ministerstva a jiné ústřední správní úřady vedou evidenci osvědčení vystavených jejich zkušebními komisemi. Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku lze opakovat pouze jednou. Žádost o opakování úřednické zkoušky musí být doručena služebnímu orgánu do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky, jinak možnost opakovat zkoušku zaniká. Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí jednoho měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky. Členem zkušební komise při opakované úřednické zkoušce nesmí být ten, kdo byl jejím členem při úřednické zkoušce, kterou státní zaměstnanec nevykonal úspěšně. O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou zprávu, rovněž ve dvou stejnopisech (jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance).

Státní zaměstnanec koná obecnou část a zvláštní část úřednické zkoušky zpravidla v jednom dni v místě, kde zasedá zkušební komise. Pokud státní zaměstnanec koná pouze obecnou část úřednické zkoušky, může ji konat v rámci úřednické zkoušky i pro jiný obor státní služby, než ve kterém vykonává státní službu. Státní zaměstnanec může při úřednické zkoušce používat nekomentované úplné znění mezinárodních smluv, právních nebo služebních předpisů. Zkušební komise vyhotoví o průběhu úřednické zkoušky protokol podle stanoveného vzoru.

Podle zákona o státní službě se za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky považuje obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku. Pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, řídí se uznání rovnocennosti nařízením vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky. Jedná se o případy, kdy státní zaměstnanec (zpravidla před přijetím do služebního poměru) vykonal zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících (porovnání oborů státní služby a příslušných oblastí správních činností je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení vlády). Za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky se považuje také zkouška podle jiného zákona, je­ li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný (porovnání oborů státní služby a příslušných zkoušek je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády).


Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

Print  E-mail  X Corp.   Facebook