Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 9/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vám nabídneme rozbor požáru v hotelu Eurostars David v Praze. Dozvíte se o typickém použití stabilních hasicích zařízení v realizační praxi. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM najdete shrnutí aktuálních poznatků v péči o lidi se zdravotním postižením u MU. Nahlédnete do výcviku posádek obojživelných transportérů na rybníku Nezmar. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme se synchronizací kontaktů mezi Portálem krizového řízení Středočeského kraje a databází HZS Středočeského kraje. Dále s MU řešenými na úrovni Evropské unie v rámci mechanismu civilní ochrany Unie. V INFORMACÍCH máme výsledky z Mistrovství ČR v požárním sportu v Liberci. 

V Kraji Vysočina nalezneme desítky objektů, které mohou být potenciálním zdrojem rizika pro obyvatele, zaměstnance v objektu samotném a pro další osoby v nedalekém okolí. Přestože převážná většina zmíněných objektů je s podlimitním množstvím nebezpečné látky podle zákona o prevenci závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb.), i tak je nutné v těchto objektech možné riziko rozpoznat a stanovit účinný systém opatření pro ochranu obyvatelstva v případě havárie.

Posouzení rizika vzniku závažné havárie v Kraji Vysočina u objektů s podlimitním množstvím nebezpečné látky bylo provedeno na základě pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 35/2017. Výstupem této analýzy jsou objekty, které představují pro své okolí významné ohrožení. Pro tyto objekty bude zpracována havarijní karta. V pokynu je uveden postup pro posuzování rizika, které zahrnuje identifikaci zdrojů rizik, stanovení zóny ohrožení, analýzu rizik a vyhodnocení rizik. Pro zefektivnění jednotlivých fází posouzení využil HZS Kraje Vysočina informační systémy a rozšířil svůj vlastní Informační systém civilního nouzového plánování (IS CNP) o nástroj pro analýzu a hodnocení rizika podlimitních objektů. IS CNP je webová aplikace, která slouží jako informační podpora pro oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení v rámci HZS Kraje Vysočina. Systém je vystavěn na bezplatných technologiích vlastními silami a běží na intranetu HZS Kraje Vysočina.

Obr.1 Webový GIS klient
Posouzení rizik podlimitních objektů
Vstupními daty pro identifikaci zdrojů rizik se stal seznam objektů s nebezpečnými látkami vedený Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem životního prostředí a zemědělství. Seznam byl rozšířen o objekty, které byly určeny místní znalostí příslušníků HZS Kraje Vysočina na jednotlivých územních odborech. Tímto způsobem bylo nalezeno přes 300 objektů, z nichž bylo s ohledem na druh a maximální množství nebezpečné látky identifikováno 96 potenciálních objektů v Kraji Vysočina, pro které bylo provedeno posouzení rizika. Zóna ohrožení pro tyto objekty byla stanovena softwarovým nástrojem Optizon.

Před zahájením samotné analýzy rizika byla vytvořena v GIS nová mapová vrstva tzv. významných objektů. Vrstva uchovává z pohledu ochrany obyvatelstva informace o důležitých objektech typu - školy, zdravotnická zařízení, kulturní a sportovní zařízení, obchody, úřady a další. Do vrstvy byly následně doplněny prostřednictvím webového klienta GIS kapacity všech školních zařízení a dalších významných zařízení v Kraji Vysočina a spojení na ně. Data mohou být využita i při jiných analýzách pro havarijní plánování nebo při procesu operačního řízení.

Dalším krokem byl export jednotlivých zón ohrožení z nástroje Optizon a import do geografického informačního systému HZS Kraje Vysočina. Vnější hranice zón ohrožení byly upraveny podle urbanistických, terénních, demografických nebo dalších faktorů hodných zřetele nástrojem ArcMap. Kpt. Ing. Bc. Petr Trefil z oddělení KIS naprogramoval v prostředí Python automatickou linku zpracování vstupních dat, která v jednotlivých zónách ohrožení provádí sumarizaci počtu obyvatelstva, výpis ohrožených významných objektů s uvedením počtu ohrožených osob a výpis seznamu sirén, které je možné v samotné zóně plus jeden kilometr okolo použít k varování obyvatelstva. Výsledek analýzy je uživatelům přístupný formou automaticky refreshované (obnovené) mapové služby v prostředí webového GIS klienta.

Obr. 2 Formulář pro analýzu objektu
Analýza rizika
A nyní k provedení samotné analýzy rizika. Za tímto účelem byl vytvořen webový nástroj na IS CNP, skládající se z formuláře pro zadávání hodnot a výpočetní logiky pro zjištění úrovně rizika na základě pokynu generálního ředitele HZS ČR. Po vložení povinných údajů uživatelem a potvrzení vidí uživatel číselnou úroveň rizika a hodnocení úrovně rizika. Počet ohrožených osob pro výpočet je získán z GIS a je tvořen trvale žijícími osobami a osobami ve významných objektech v zóně ohrožení. Tento údaj může uživatel podle potřeby editovat. Systém pak sám roztřídí objekty do skupin podle míry rizika. Samotná data analýzy jsou pak uložena v databázi IS CNP a propojena s databází GIS přes jedinečný identifikátor.

Výhodou použití nástroje je přehled objektů a výsledků na jednom místě, možnost filtrace a jednoduchá následná aktualizace všech údajů. U každého objektu je webový odkaz na lokalizaci v GIS a na mapovém portálu MAPY.CZ. Další užitečnou funkcí je možnost exportovat zadané hodnoty pro všechny posuzované objekty ve formátu MS EXCEL. Tato možnost je velmi výhodná pro porovnání zadaných dat, případně jejich rychlou kontrolu. Následně jsou informace uložené v IS CNP využívány pro tvorbu havarijní a krizové plánovací dokumentace.

Obr. 3 přehled objektů
Výsledek hodnocení
Z 96 objektů, u kterých byla provedena analýza, je šest objektů s významným rizikem a 29 objektů se zvýšeným rizikem. Pro objekty s významným rizikem a objekty se zvýšeným rizikem, které ohrožují více než tisíc osob, se v současnosti zpracovávají havarijní karty, které budou součástí havarijního plánu kraje.


kpt. Mgr. Ing. Jan VOSTAL, HZS Kraje Vysočina
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook