Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 6/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA nabízíme rozbor požáru v Kladně. Dále se dočtete, jaké využití mají termokamery pro účely zjišťování příčin vzniku požárů. Ve Chrudimi mají nový vyšetřovací automobil. Informujeme vás o využití CFD simulací při vyšetřování kriminálních činů. Smrtící bílý prášek fentanyl, co vše o něm (ne)víme? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace z mezinárodní konference v Kalifornii. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o tom, že HZS ČR převzal darem 130 000 speciálních nanofiltrů do textilních roušek. Co nám přinese dohoda o automatizované výměně dat? Dále si přečtete, jaká byla přijata opatření proti pandemii Covid-19 v Evropě i ve světě. ERCC řešilo repatriace občanů EU ze třetích zemí a pomoc státům s cyklónem v Oceánii. V rubrice INFORMACE vás pod titulkem „Hasí celá rodina“ budeme seznamovat s rodinami hasičů. V Příloze časopisu vychází Poválečný vývoj profesionální požární ochrany a vznik HZS ČR 

V několika posledních měsících byla velká část pracovní náplně Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) tvořena činnostmi souvisejícími s koronavirem. ERCC organizovalo ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost repatriace občanů EU ze třetích zemí. Dále vyřizovalo žádosti o pomoc členských států Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus) a třetích zemí o zdravotnický materiál a ochranné pomůcky. Nicméně ERCC muselo řešit i další mimořádné události, které nebyly tak medializovány a z důvodu pandemie COVID-19 jim nebylo věnováno tolik pozornosti. Šlo o uprchlickou vlnu, kterou bylo postiženo Řecko a Srbsko, a o tropický cyklón Harold, který postihl ostrovy v Oceánii. Největší následky byly na ostrovech Vanuatu a Fidži.
Zdroj: www.OSN.cz
Řecko – migrační vlna
Řecko se již několik let v různé intenzitě potýká s migrační vlnou velkého rozsahu. V současné době dochází k vyhroceným situacím na řecko­ turecké hranici, kde byl příliv migrantů do EU zastaven až střelbou a slzným plynem. Kromě toho bylo od počátku tohoto roku do poloviny dubna identifikováno v přijímacích střediscích na řeckých ostrovech Lesbos, Chios, Kos, Samos a Leros celkem 2 380 osob žádajících o azyl. Vzhledem k situaci, která vznikla v souvislosti s COVID-19 a jeho šířením ve zmíněných ostrovních střediscích, ve kterých jsou nedostatečně dodržována hygienická opatření a nejsou kapacity na zabezpečení dostatečné zdravotní péče, rozhodlo Ministerstvo pro migraci a azyl Řecka postupně všech 2 380 osob a jejich rodin přemístit do ubytovacích zařízení na řecké pevnině. 200 žadatelů o azyl bylo ve věku nad 60 let, spadali tedy podle místních opatření mezi rizikovou skupinu. Ani v tomto případě nebylo žádoucí rozdělovat rodiny, a proto se přesun rizikové skupiny vyšplhal na 650 osob. Dalších 1 730 osob tvořili mladší lidé, kteří nespadali do rizikové skupiny.

Situace se z uvedených důvodů začala v uprchlických táborech vyvíjet velice negativně. Dostatečné hygienické podmínky pro uprchlíky je Řecko schopné poskytnout pouze na pevnině. Proto bylo rozhodnuto, že nastala akutní potřeba snižování počtu osob v uprchlických táborech na ostrovech vedoucí až k jejich následnému zrušení.

V souvislosti s touto situací požádalo Řecko dne 2. března 2020 prostřednictvím ERCC o pomoc. Humanitární pomoc mu takřka okamžitě poskytlo několik členských států Mechanismu včetně České republiky. Tato událost byla ve Společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události (CECIS) uzavřena dne 22. března 2020 (viz 112, 4/2020).

Následně, dne 16. dubna 2020, Řecko opět požádalo o pomoc prostřednictvím ERCC a byl opět aktivován Mechanismus. Řecko žádalo zejména komodity, které chtělo využít pro zajištění ubytování, hygienických podmínek a dostatečné lékařské péče v souvislosti se zrušením uprchlických táborů na Egejských ostrovech. Požadavek zaslaný na ERCC zahrnoval 400 ubytovacích kontejnerů, 100 sanitárních kontejnerů, 20 generátorů kyslíku, 20 přenosných rentgenových zařízení, 10 kontrolních zdravotních stanovišť, 100 sad pro poskytování první pomoci a 50 invalidních vozíků.

Tentýž den nabídlo pomoc Rakousko v podobě 181 kontejnerů, z nichž bylo 168 obytných a 13 sanitárních. Tyto kontejnery byly přepraveny vlakem z Vídně do Soluně, kde byly dne 4. května 2020 předány řecké straně a dále distribuovány mezi řecká migrační centra.

Tichomoří – tropický cyklón Harold
Tropický cyklón Harold zasáhl pevninskou část tichomořského souostroví Vanuatu dne 6. dubna 2020, kdy síla jeho stálého větru dosahovala rychlosti 215 km/h. Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 12 200 km², z nichž je 65 obydlených. Jižní ostrůvky tohoto souostroví byly poškozeny již v roce 2015, kdy oblast zpustošil tropický cyklón Pam, z jehož ničivých následků se Vanuatu zotavuje ještě v současné době.

Národní úřad pro správu katastrof Vanuatu dne 6. dubna 2020 informoval o dvou potvrzených obětech a až 160 000 osobách, které byly cyklónem přímo postiženy. Toto číslo představovalo více než polovinu populace souostroví s celkovým počtem 243 800 obyvatel.

Ten samý den obdrželo ERCC žádost Austrálie o aktivování systému satelitního snímkování Copernicus s cílem upřesnit posouzení škod a dopadů. Celkem byly vytvořeny tři mapy pokrývající nejvíce postižené oblasti, které potvrdily, že Harold způsobil velice rozsáhlé škody v zemědělství a v infrastruktuře.

Nebylo lehké míru poškození ostrovů zmapovat, nicméně v oblasti působí OSN – Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN OCHA), který označil za narušená téměř všechna odvětví kritické infrastruktury, jako jsou např. zdravotnictví, vzdělávání, již tak chabý systém dopravní infrastruktury, rozvod pitné vody a hlavně bezpečnost. Odhad poškozených a zcela zničených domů byl podle UN OCHA téměř 17 000. Jako prioritní bylo označeno zajištění nouzového přístřeší a také podpora péče o zdraví obyvatel.

Dne 9. dubna 2020 zaslalo Vanuatu žádost o věcnou pomoc EU prostřednictvím delegace EU na Fidži. Za nejnaléhavější potřeby kromě zajištění nouzového přístřeší a podpory zdravotní péče byla vytipována dodávka pitné vody a obnova telekomunikačních a dopravních spojení.

Francie obratem nabídla prostřednictvím Mechanismu pomoc v podobě 50 sad vybavení pro kuchyně, 50 souprav nářadí a 100 skládacích kanystrů na vodu. Tato nabídka byla vládou Vanuatu přijata a pomoc do postižené oblasti dorazila z Nouméa (Nová Kaledonie) do Port­ Vila 15. dubna 2020. Také Evropská komise (EK) vyčlenila částku 300 000 Eur jako humanitární pomoc, která by měla pokrýt potřeby přibližně 6 000 postižených osob, nebo 1 200 domácností.

Dne 10. dubna 2020 se EK rozhodla podpořit prostřednictvím Nouzového fondu pro pomoc při katastrofách (DREF) Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) působícího na souostroví Vanuatu částkou 38 111 Eur. Tato částka bude využita na vybudování systému včasného varování, mobilizaci nouzového zásobování a při zajišťování přístřeší v postižených komunitách.

Dne 7. května 2020 požádala Fidžijská republika prostřednictvím Mechanismu o pomoc v souvislosti s tropickým cyklónem Harold a také s Covid-19. Šlo o 500 rodinných stanů a 500 nouzových přístřešků. Na tuto žádost reagovala Francie nabídkou 200 rodinných stanů, kterou Fidžijská republika akceptovala. Následně EK podpořila IFRC působící na Fidži prostřednictvím DREF částkou 180 000 Eur. Tato částka má pomoci 10 000 osobám, které jsou ve čtyřech nejvíce postižených provinciích se zajištěním přístřeší, zdravotní péče, která zahrnuje také aktivity související s COVID-19, rozvodem pitné vody a živobytím.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Print  E-mail  X Corp.   Facebook