Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 12/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst nejen rozbor požáru průmyslové a skladovací haly v Hostivaři, ale také detailní analýzu vlivu dynamiky požáru v uzavřeném prostoru při určování kriminalistického ohniska. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se mimo jiné dozvíte, jak probíhalo cvičení na Ukrajině, kterého se zúčastnil český CBRN odřad v rámci projektu EU‑CHEM‑REACT 2018. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s dvěma taktickými cvičeními a instruktážně metodickými zaměstnáními, které se uskutečnily v jihočeské Bechyni. V INFORMACÍCH shrnujeme výsledky Ankety Dobrovolných hasičů roku 2018. Dále si připomeneme oslavy vzniku československé republiky v Praze. Prosincové číslo uzavírá článek o předávání pamětních medailí u příležitosti 100. výročí vzniku republiky. Celkem bylo vyznamenáno přes tři sta osob jak z řad příslušníků, tak zaměstnanců HZS ČR. Zároveň byly oceněny osobnosti z veřejného i soukromého sektoru, které se zasloužily o rozvoj HZS ČR. 

Konference s názvem „40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám“, která se konala 25. září 2018 v Praze ve Vlasteneckém sále Carolina Univerzity Karlovy, představila názory na čínský projekt z pohledu České republiky i z pohledu Evropské unie.

„Pás a stezka“ nebo také „Jedno pásmo, jedna cesta“ (One Belt, One Road, zkráceně OBOR), propojení Evropy, Asie a Afriky, je jedním z nejvýznamnějších infrastrukturních projektů v historii. Měl by zajistit bezpečnost, lepší koordinaci politik a finanční integraci, a vytvořit tak prostředí pro dynamičtější rozvoj ekonomických vztahů a sblížení národů za účelem spolupráce v přátelském prostředí.

V úvodním příspěvku PhDr. Miloš Balabán, Ph.D.,ze Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK uvedl, že projekt obnovení starodávné hedvábné stezky je projekt spolupráce, míru a porozumění mezi národy, který vybudováním obrovské dopravní sítě podpoří obchod mezi Evropou, Asií a Afrikou. Iniciativa Pásu a Stezky (zkráceně znamená Ekonomický pás podél Hedvábné stezky a Námořní hedvábná stezka 21. století) je v souladu se záměry a principy Úmluvy Spojených národů. Podporuje pět principů mírové koexistence. Vzájemný respekt pro suverenitu a teritoriální integritu bez vzájemné agrese, oboustranné nevměšování se do vnitřních záležitostí, rovnost a reciproční prospěch. Iniciativa je otevřena všem zemím, mezinárodním a regionálním organizacím, aby se zapojily a společné úsilí bylo prospěšné i pro širší oblasti. Jak čínská ekonomika expanduje, snaží se o budování potřebné dopravní infrastruktury, kterou potřebuje i řada dalších zemí v regionu. Obrovský ekonomický projekt pro globální ekonomiku by měl nakonec prospět všem. Hledáním společných zájmů se mění i světové uspořádání.

Čínská výzva k ekonomické a obchodní spolupráci Evropy a Asie
Prof. Wu Shenkuo z pekingské univerzity seznámil s vývojem čínské ekonomiky posledního úspěšného období, kdy se daří zvyšovat i životní úroveň v zemi a k dalším cílům patří prosazování mezinárodních obchodních vztahů. Čínská lidová republika (Čína) chce být ochráncem světového míru a nová „hedvábná stezka“ (kdysi se po ní vozilo z Číny hedvábí) má být symbolem tolerance, vzájemnosti a zprostředkování kontaktů ke spolupráci. Za pět let uzavřela Čína 118 dohod se zeměmi a městy o společném budování „stezky“. Jak ukázal letošní šanghajský importní veletrh, usiluje o prohloubení důvěry i s dalšími partnery. Také Česká republika má s Čínou čilé obchodní vztahy a je jednou z prvních zemí, které v roce 2016 podepsaly s Čínou v rámci iniciativy Pás a stezka dohodu o dvoustranné spolupráci (Memorandum o porozumění).

Doc. Ing. Ivan Hodač, z Aspen Institute Central Europe, o.p.s., hovořil o prudkém vzrůstu automobilového průmyslu v Číně a o zvyšující se poptávce jejích obyvatel po automobilech, tak jak roste v Číně celková spotřeba. Řada evropských technologií se do Číny stěhuje a přesouvá se i do dalších asijských zemí. „Světová továrna“ se však mění také na společnost 4. 0. s prvky umělé inteligence. Důležité je, aby výroba i dodavatelské vztahy měly jasná pravidla a čínské zákony uznávaly ochrannou známku, chránily duševní vlastnictví, strategicky důležitá data a právní prostředí přijalo i další uznávané direktivy.

Mel Carvill z ředitelství Home Credit Group potvrdil, že Čína má špičkové odborníky a například v čínském automobilovém průmyslu již rozvíjejí propojenou dopravu. Síťové propojení neboli konektivita znamená, že každý komunikuje s každým a všechno se vším a všichni účastníci v tomto systému obdrží správné informace ve správnou dobu a na správném místě.

He Dexu z čínské Národní akademie pro ekonomickou strategii se zaměřil na sektor bankovnictví a kapitálový trh. Osvětlil, jak se Čína postupně otvírá světu a jakých pokroků dosáhla její ekonomika ve srovnáním s nejvyspělejšími světovými ekonomikami. V současné době rozvíjí vztahy se 36 bankami světa, ale zahraniční banky a pojišťovny fungují i na území Číny, stejně jako řada zahraničních investorů. Čínská strategie prosazuje bezpečnou mezinárodní spolupráci a vzájemnou rovnoprávnost institucí, usiluje o standardizaci v kyberprostoru a jednotnou digitální komunikaci společenství budující infrastrukturu Pásu a stezky. Také zavádí nové zákony, které konzultuje s veřejností i se zástupci zahraničních podniků v zemi, uplatňuje regulaci toku dat, nový přístup předávání informací mediím a ekologické předpisy. Procedurou společného rozhodování směřuje k mezinárodní harmonizaci obchodního práva.

Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.,z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekl, že Čína se snaží vyhnout obchodní válce s USA prostřednictvím Iniciativy Pás a stezka. Za příznivých podmínek zapojuje malé i střední podniky, všichni jsou přizváni do transparentního procesu společného budování. Tarify, které zavedl americký prezident Trump na čínské zboží, donutily Čínu reagovat obdobným opatřením na americký dovoz a vzrůstá tak zbytečná nedůvěra, která brání rozvoji obchodních styků.

Prof. Kerry Brown z Institutu Lau China v King’s College v Londýně položil otázku, zda se my Evropané máme bát Číny, která se stává světovou mocností. Vyjmenoval řadu úspěchů, kterých tato asijská nejlidnatější země světa dosáhla. Je až neuvěřitelné, jakým tempem předstihla v řadě ukazatelů Velkou Británii, Německo, Japonsko i USA, jak zavádí robotizaci a je schopna zpracovat obrovské množství dat. Postupně se vyrovnává s nedostatky, inovuje a pomáhá pozvednout z chudoby i některé další zaostalé asijské země.

Dong Manyuan z Čínského institutu mezinárodních vztahů reagoval na předchozí příspěvky a ubezpečil, že Čína jde kupředu mírovou cestou, proto se nepovažuje za supervelmoc, ale největší rozvojovou zemi světa. Má ještě mnohé rezervy a chce se dále rozvíjet prostřednictvím logiky příležitostí bez násilí, mnohostranného přístupu a sdílení. Řekl, že Čína je jiná než ostatní socialistické země. Je založena na tradiční kultuře života v míru, toleranci a inkluzivnosti. Ve svém vývoji se nemůže izolovat od ostatního světa, chce si udržet rovnováhu a obhajovat spravedlivé ekonomické i politické uspořádání.

Euroasijské vztahy v současném globálním rozvoji
Richard Thomas Griffiths z nizozemské univerzity v Leidenu naznačil, z jakých částí se projekt Pásu a stezky skládá a kterými zeměmi prochází, jejichž infrastruktura musí být modernizována. Každá země má svoje specifika včetně kulturních aspektů, které je nutné respektovat. Propojí se tak charakteristické prvky globalizace s národními zvláštnostmi jednotlivých regionů. Pro realizaci projektu vznikají nové instituce a firmy, ale přidala se i některá sdružení, která existovala již dříve a byla založena pro uspokojení lokálních potřeb, a nyní pomáhá místnímu obyvatelstvu nabídkou pracovních příležitostí.

Prof. Alexej A. Maslov z Fakulty světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Školy asijských studií v Moskvě vyzdvihl Pás a stezku jako originální možnost nového politicko­ obchodního propojení. Tento nový model vyvolává diskuze a může být pozitivním impulzem, zvláště v době, kdy jsou na Rusko uvaleny sankce, a napětí mezinárodních vztahů ze zvýšilo. Jednotlivé země mají své vlastní zájmy a podmínky, které nemusí být přijatelné pro druhou stranu. Ruské ministerstvo dopravy chce modernizovat Transsibiřskou magistrálu vedoucí z Moskvy do Vladivostoku, 9 288 km dlouhou železniční trať, náklady však budou nemalé. O budoucí spolupráci s Čínou probíhá zatím dialog.

Bývalý ministr zahraničních věcí a člen Poslanecké sněmovny PhDr. Lubomír Zaorálek kladně hodnotil výměnné studijní pobyty a vzdělávání českých a čínských mladých odborníků. Zamýšlel se nad složitou změnou myšlení a rozptýlením nedůvěry Evropy vzhledem k odlišnostem jednotlivých účastníků projektu Pás a stezka v mnoha různých aspektech. Podporou mírových vztahů čelí vyzyvatelé obavám, aby projekt nebyl rizikový. Kapitálem je pochopení a důvěra. Jeho udržitelnost lze dosáhnout rovným přístupem a sdílenou odpovědností. Dominance Číny je nepřijatelná pro prezidenta USA, chová se konfrontačně a neefektivně, což brání evropským státům v dynamičnosti a schopnosti se sjednotit ke spolupráci. Také Česká republika bohužel investovala velké prostředky do neúspěšných projektů. Pás a stezka je příležitost, kterou bychom měli lépe využít.

JUDr. Richard Hlavatý z odboru zahraničně ekonomických politik Ministerstva průmyslu a obchodu je přesvědčen, že právě způsob centrálního řízení ekonomiky je pro Čínu velice výhodný a je zřejmě klíčem k rychlému vzestupu. Referoval, že spolupráce s Českou republikou probíhá téměř ve všech oborech. V současné době se realizuje v různých fázích procesu na 30 projektů. Převažuje podpora malých a středních podniků, jejichž zboží a služby pronikají do čínských provincií a napomáhají jejich industrializaci. Export z České republiky má dlouhodobě se zvyšující tendenci, za posledních pět let vzrostl asi o 70 %. Do Číny vyvážíme automobily, letadla, součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, elektroniku, pneumatiky, sklo, porcelán, kočárky, pivo a další průmyslové a spotřební zboží.

Česká republika využívá příležitostí výměnného obchodu a spolupráce
Bývalý eurokomisař Mgr. Štefan Füle z CEFC Group Europe Company, a.s., vyslovil názor, že hranice mezi politikou a obchodem je stále zřetelnější. Čínská digitální ekonomika chce prostřednictvím inovací uspět v globální konkurenci, nasadila rychlé tempo v rozvoji nových technologií a otevírá investiční možnosti i zahraničním subjektům. Vztahy s Českou republikou nejsou institucionalizovány, proto strategie jejich řízení zatím chybí. Česko­ čínské investiční fórum napomáhá u nás rozvoji bezhotovostní společnosti, ale je nutné dbát na bezpečnost informačních systémů.

Jan Růžička, poradce společnosti Home Credit China, přiblížil běžný život čínských lidí, kteří jsou nesmírně pracovití a cílevědomí. Největší současné téma je vzdělávání, ochrana životního prostředí a zdravotnictví. Například pražští záchranáři pomáhají v Číně budovat leteckou záchrannou službu s nepřetržitým provozem a přípravu posádek na zabezpečení zimních olympijských her po stránce zdravotnické asistence.

Ing. Pavel Cesnek z české strojírenské společnosti ŽĎAS (ze Žďáru nad Sázavou) mluvil o velmi dobrých zkušenostech v oblasti obchodování s Čínou. V pavilonu České republiky, který byl letos otevřen v Šanghaji s cílem prezentovat českou kulturu, vzdělání a průmysl, akciová společnost ŽĎAS vystavovala své výrobky vedle dalších celosvětově uznávaných českých firem, jako je například Škoda Auto. Vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi se značně rychle rozvíjí.

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc., z Právnické fakulty Univerzity Karlovy zpřehlednil také vývoj čínského práva, které se neustále modernizuje a dotváří. Přijato je přibližně 90 procent světových norem. Snahou je vyhledávat ze světového práva to nejlepší, důležité však je, aby byl zřejmý také jeho výklad. Určité rozpory jsou zatím v pravidlech hospodářské soutěže. Právní aspekty Pásu a stezky mají rozhodující význam pro ekonomickou spolupráci a prohlubování vztahů Evropy a Číny.

Prof. Dong Qi z pekingské univerzity na závěr sdělil, že Čína má ještě mnoho problémů. Dá se říci, že se například vypořádala za cenu vysokých trestů s korupčním chováním, a to i ve smyslu protislužby (protiplnění). Protikorupční mechanismy spolehlivě dohledají zcizená aktiva, prohřešky vysokých úředníků řeší soudy jiných provincií. Stát se zabývá sociální politikou, například péčí o tělesně postižené občany nebo pomocí lidem žijícím pod hranicí chudoby. S rostoucí ekonomikou se životní úroveň čínského lidu zvyšuje a čínský člověk chce dobře pracovat, aby mohl lépe žít. Čína neusiluje o mocenský vliv, ale o spolupráci se všemi národy v míru.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook