Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 5/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o průběhu zásahu u požáru v pražské Vinoři, a o bilancování letošní topné sezóny. Z odborných seminářů jsme nevynechali konferenci požární ochrany Červený kohout. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se více dozvíte o dvacetileté spolupráci v rámci Transportního informačního a nehodového systému a mezinárodní spolupráci tísňových linek. Dále přinášíme podnětné poznatky z vyhodnocovací konference ke cvičení EU MOLDEX 2017. Neméně důležité informace shrnuje článek s problematikou vnikání do uzavřených prostor. V Rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ představí Institut ochrany obyvatelstva novou generaci ochranných prostředků pro dětskou populaci a HZS Jihočeského kraje multimediální učebny. V informacích si můžete přečíst, kdo byl letos oceněn Zlatým záchranářským křížem za mimořádné činy spojené se záchranou života a komu byly rozdány skleněné hasičské přilby v anketě Hasič roku a Sportovec HZS ČR za rok 2017. 

Duben 2016 – měsíc, kdy jsme dostali pozvánku na jednání do rakouského města Rohrbachu a byli seznámeni s plány rakouských a německých hasičů uskutečnit cvičení s námětem likvidace požáru lesa velkého rozsahu v okolí Trojmezné hory na Šumavě. Požár zasáhne území všech tří sousedících států, tedy Německa, Rakouska a České republiky.

První věc, kterou bylo nutné vyřešit, byl jazyk, v němž měla být vedena přípravná jednání a následná komunikace při samotném cvičení. Zvolena byla němčina vzhledem k tomu, že čeští hasiči mají dostatek příslušníků, kteří ji ovládají. Na přípravách se podíleli také Češi žijící v Německu nebo Rakousku, kteří pomáhali například s překladem webových stránek cvičení nebo následně přímo ve štábu velitele zásahu.

Příprava cvičení a cíle
Vzhledem k množství předpokládaných zúčastněných složek podílejících se na přípravě i samotné realizaci cvičení ze všech tří zemí (zástupci hasičů, policie, obecních a krajských úřadů, Červeného kříže, Národního parku Šumava atd.) byl zvolen model plánování celé akce prostřednictvím tří koordinátorů. Za každý stát byl zvolen jeden zástupce – za Českou republiku byl určen plk. Ing. Martin Sviták, náměstek ředitele HZS Jihočeského kraje (HZS JčK) pro integrovaný záchranný systém a operační řízení, za Rakousko Brandrat Günther Gierlinger a za Německo Kreisbrandrat Norbert Süß. Tato skupina si na pracovní jednání a konzultace přímo v terénu v místech plánovaného cvičení zvala zástupce jednotlivých složek podle povahy probíraného konkrétního úkolu. Výsledkem těchto setkání byl konečný plán cvičení s názvem Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017.

Průběh cvičení
První den cvičení byly ve stejnou dobu rozehrány dva scénáře, které se v podstatě lišily pouze místem zásahu. Jeden se odehrával na hranicích Rakouska a Německa, konkrétně u německého Lackenhäuseru, a druhý, který se týkal českých jednotek, u německého Haidmühle na hranicích Česka a Německa.

Scénář pro naše jednotky byl tedy oficiálně zahájen 30. června 2017 ve 13.00 hodin, kdy přišla na operační středisko v Passově zpráva o nehodě traktoru v okolí Haidmühle, který v lese zavalil dělníka a začal hořet. Jako první na místo vyjely německé jednotky, které vyprostily a ošetřily zraněnou osobu a okamžitě po zpozorování požáru započaly hasební práce. Požár se ale vlivem silného větru šířil směrem k hranicím s Českem. Z toho důvodu bylo požádáno Operační a informační středisko HZS JčK o pomoc. Na místo byly povolány profesionální jednotky HZS JčK z Českého Krumlova, Prachatic a sousedního HZS Plzeňského kraje. Z dobrovolných jednotek byly vyzvány jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (JSDHO) Volary, Nová Pec, Lenora, Svatá Máří, Vlachovo Březí, Horní Planá a jednotka Národního parku Šumava se svou technikou. Šlo zejména o velkoobjemové cisterny CAS 30 S3VH T815-7, lesní speciály CAS 20 M3LP Camiva a dopravní automobily, které vezly mimo jiné i čerpadla. Velitel zásahu zorganizoval hasiče na místě zásahu, jež rozdělil na jednotlivé úseky a sektory. Dále bylo nutné zavést kyvadlovou dopravu vody do těžko přístupných míst do doby, než bylo vytvořeno čerpací stanoviště s čerpacím kontejnerem Hydrosub a dálková doprava vody do místa zásahu. Neustále probíhal průzkum místa požáru a komunikace mezi velitelem zásahu a ostatními veliteli. Byly realizovány i rozehry, které cvičící předem neznali. Například ztráta dvou zasahujících hasičů v těžkém terénu s podezřením na zranění. Velitel zásahu musel tedy provést kontrolu všech zasahujících na svém úseku a organizovat záchrannou skupinu. První den cvičení byl ukončen na českoněmecké straně v 18.00 hodin.

Letecká podpora
Druhý den, 1. července 2017, operační středisko v rakouském Linzi požádalo o pomoc Operační a informační středisko HZS JčK při hašení požáru lesa na německorakouské straně v oblasti Lackenhäuser. Česká strana vytvořila dva odřady. Jeden překročil hranice v Přední Výtoni a druhý v Nové Peci. Sraz všech zasahujících jednotek a složek byl v 7.00 hodin u hasičské stanice ve Schwarzenbergu. Z české strany se zúčastnily jednotky HZS JčK z Českého Krumlova, Českých Budějovic, Prachatic a JSDHO z Horní Plané, Černé v Pošumaví, Frymburku, Přední Výtoně a jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku (JSDHP) Národního parku Šumava.

Na pomoc byla v tento den přizvána také letecká podpora hašení, kterou zajišťovala mimo jiné i Letecká služba Policie České republiky nebo armáda z Německa a Rakouska. Celkem ze vzduchu zasahovalo 11 letadel a vrtulníků, které byly plněny vodou z několika zdrojů, mezi kterými byla také vodní nádrž Lipno, kde zajišťovala bezpečnost na hladině i ze břehu hlídka Policie České republiky.

Mezi hlavní úkoly velitele sektoru, který byl svěřen českým hasičům, patřila organizace zásahu v konkrétním místě nasazení včetně možnosti velet a spolupracovat s rakouskými a německými hasiči, zajištění kyvadlové dálkové dopravy vody cisternami a plnění cisteren z různých typů zdrojů vody (rybník, potok, vodní nádrže a systém rozvodu vody z těchto nádrží na zasněžování sjezdovek), tvorba čerpacích míst, spolupráce s leteckým hašením, plnění „vrcholových“ nádrží, zajištění týlu pro zasahující.

Druhý den cvičení skončil kolem 19.00 hodiny, ale cvičení jako takové bylo slavnostně ukončeno následující den ráno, kdy se do Schwarzenbergu sjeli zástupci všech zasahujících složek.

Na cvičení se podílely tyto složky

• hasiči – čeští, rakouští, němečtí
• rakouská armáda – Österreichisches Bundesheer
• německá armáda – Deutsche Bundeswehr
• německý Červený kříž
• rakouský Červený kříž
• krizový management - ochrana obyvatelstva, státní správa
• Letecká služba PČR
• horská služba
• obecní a krajské úřady

Nasazené síly a prostředky

• 1 011 hasičů, 287 kusů hasičské mobilní techniky
• 22 vozidel se 120 zdravotníky, záchranáři a ošetřovateli
• 50 členů a 3 lékaři horské služby
• 10 psovodů
• letecké hašení
• rakouská armáda – 4 vrtulníky (Black Hawk S70, Bell 212, Aloutte III) + 2 letadla (Pilatus Porter PC6)
• rakouská policie – 2 vrtulníky
• LS PČR – 1 vrtulník (Bell 412)
• německá armáda – 2 vrtulníky (Sikorsky, Aloutte III)

Letadla a vrtulníky dodaly na místo zásahu celkem 120 000 l hasební vody, přepravily 400 osob a nalétaly 50 letových hodin.

Hodnocení cvičení
Pozitiva
V rámci cvičení byly splněny všechny stanovené úkoly. Při spolupráci zasahujících a také díky jejich „zapálenosti“ byla překonána jazyková bariéra. Kladně lze hodnotit i disciplinované chování civilního obyvatelstva, ať už stálého nebo turistů. Osvědčila se důkladná příprava velitelů a členů štábu, která spočívala hlavně v mapových podkladech či prezentacích, které pomáhaly překonat jazykovou bariéru. Výborně bylo řešeno týlové zabezpečení včetně stravy, pohonných hmot, pitného režimu, a to přímo na místě zásahu. Díky letecké podpoře probíhal kvalitní monitoring celého prostoru zásahu.

Negativa
Organizace spojení mezi veliteli a štábem v místě zásahu. Zejména první den cvičení nastal problém pohybu vozidel v rašelinovém podkladu. Na německé straně zasahující vyzkoušeli drony, které se ale dostaly do problémů s letovým provozem. Došlo k podcenění vývoje počasí ve vztahu k nasazení vrtulníků. Převážně druhý den cvičení, kdy ráno nemohla kvůli špatným povětrnostním podmínkám letadla vzlétnout, byla veškerá dodávka vody závislá na kyvadlové dopravě, kterou zajišťovaly převážně české velkoobjemové cisterny.


por. Ing. Jana KUDRLOVÁ, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje

Print  E-mail  X Corp.   Facebook