Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 1/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah u požáru tavicí pece ve slévárně. Dále se dozvíte výstupy z realizovaného výzkumného projektu TÚPO zabývajícího se barevnou úpravou zásahového požárního automobilu. Současně rozebíráme problematiku zvláštních příplatků u HZS ČR. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představíme novou typovou činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události. Poznatky a zkušenosti z průběhu vývoje a možného použití bezpilotních prostředků u hasičů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás seznámíme s přístrojem pro dokumentaci a digitalizaci míst požáru. V INFORMACÍCH máme pro vás rozhovor o obecně prospěšné společnosti Popálky. Poděkování za záchranu obdrželi hasiči ve Varnsdorfu, a to od zachráněné dívky při její návštěvě na stanici. V přílohách časopisu najdete výběr veletrhů a výstav pořádaných u nás i v zahraničí a také kalendář hlavních sportovních soutěží pro rok 2019. 

XXI. ročník mezinárodní konference Medicína katastrof se uskutečnil ve dnech 24. až 26. října 2018 na Slovensku v hotelu Hutník v Tatranských Matliarech ve Vysokých Tatrách.

Konferenci uspořádaly Ministerstvo vnitra Slovenské republiky, Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky a Úřad jaderného dozoru Slovenské republiky ve spolupráci s Ministerstvem obrany Slovenské republiky, Ministerstvem zdravotnictví České republiky, Úřadem veřejného zdravotnictví Slovenské republiky a kanceláří Světové zdravotnické organizace ve Slovenské republice.

Hlavní tematické okruhy konference se týkaly zvládání mimořádných událostí typu radiační havárie, prevence těchto událostí v různých odvětvích průmyslu a zdravotnictví, koordinace přípravy a spolupráce rezortů, ochrany zdraví a poskytování zdravotní péče po jaderné nebo radiační události, činnost poskytovatelů zdravotní péče a integrovaného záchranného systému po jaderné nebo radiační události.

Stav připravenosti na jaderné nebo radiační události
Ing. Anton Tencer z Ministerstva zdravotnictví SR v úvodním příspěvku charakterizoval důsledky radiační události na zdraví obyvatelstva a současný stav havarijní připravenosti ve Slovenské republice. Uvedl, že síť záchranářů pravidelně prochází výcvikem činnosti v dané situaci, ale je nutné ještě hlubší jednotné vzdělávání v tomto oboru.

Ing. Boris Daru z Úřadu jaderného dozoru SR popsal havarijní připravenost na řešení mimořádné události na jaderných elektrárnách v Jaslovských Bohunicích (část je ve vyřazování) a Mochovcích (část je ve výstavbě). V Bohunicích je také mezisklad vyhořelého jaderného paliva z reaktorů. Ústřední krizový štáb v případě havárie musí informovat Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), sousední země, EU, media a veřejnost. Dále je jeho povinností personálně zabezpečit čtyři skupiny havarijního štábu, a to skupinu bezpečnosti reaktoru, radiační ochrany s dozimetry, zpravodajství (celý systém informování) a logistickou podporu. Důležitá je spolupráce s orgány státní správy.

Ing. Martina Dubníčková z Úřadu veřejného zdravotnictví SR se zabývala právními předpisy z oblasti radiační ochrany, které se postupně sjednocují s evropskými předpisy. Využívání ionizujícího záření má vzrůstající trend v oblasti veřejné, hospodářské i obchodní, proto je nutné upravovat pokyny k dodržování povinností při činnosti vedoucí k ozáření. Při mimořádné radiační události je prvořadé varování obyvatelstva a veškeré činnosti, které zabrání ohrožení zdraví člověka. Pro zasahující je nutné zajistit osobní ochranné prostředky, aby mohli likvidovat únik nebezpečných látek a zamezit jejich šíření. Důležité je měření míry zasažení a následná dekontaminace osob a techniky. Speciální manipulace je s mrtvými kontaminovanými osobami a při jejich pochování. Při evakuaci osob je nutné monitorovat povětrnostní podmínky. Záchranář, který nebyl speciálně proškolen pro tuto činnost, ji z bezpečnostních důvodů může odmítnout.

Ing. Aleš Filip z Ministerstva vnitra SR sdělil, jaká opatření bude nutné přijmout na ochranu obyvatelstva, které bude varováno a vyrozuměno, aby se bezodkladně ukrylo a v rámci profylaxe použilo jodové tabletky. Po ukončení ukrytí a případné evakuaci bude následovat na základě měření hodnot radiace dočasné nebo trvalé přesídlení obyvatel. Nutný bude zákaz nebo omezení spotřeby potravin a pitné vody a pečlivé monitorování kontaminace půdy i zvířat.

Mgr. Rastislav Demko z Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky referoval, na jaké typy zásahu v souvislosti s radiačním zářením se hasiči připravují. Při události, která nevede k ohrožení života a zdraví, například to mohou být lokální radioaktivní zářiče, je k nálezu nutné povolat odborné složky. Pokud je na místě záření zvýšené zdravotní riziko, například u dopravní nehody, havárie zařízení, požáru nebo neidentifikovatelného odpadu na skládce, musejí se evidovat osobní dávky radiace jednotlivých zasahujících příslušníků. Při velkém ohrožení života a zdraví v případě havárie jaderné elektrárny se svolává krizový štáb.

Poškození lidského organismu při ozáření
Irshad Shaikh MD, MPH, PhD.,ze Světové zdravotnické organizace seznámil s akutním radiačním syndromem, což je nemoc z ozáření. Při nadměrném vystavení se ionizujícímu záření dochází k poškození orgánových tkání. K prvním příznakům patří nevolnost vedoucí ke zvracení. Stejné příznaky však mají i stresující se osoby, které kontaminovány nebyly. Potřebují přesné informace, aby nevznikala zbytečná panika. Po deseti až čtrnácti dnech se začnou objevovat u ozářených osob další symptomy (padání vlasů a chlupů, únava až celkové vyčerpání, pokles počtu leukocytů, je zasažená kostní dřeň a močové cesty) některé ještě později (sterilita). Závažnost nemoci je závislá na vzdálenosti zasažené osoby od zdroje záření.

Ing. Miroslav Schwarz z Ministerstva pro místní rozvoj ČR se zabýval otázkami pohřebnictví a změnami kompetenčního zákona, které se týkají řešení pohřbívání zemřelých při krizových stavech. Předpisy zpřísnily dozor nad činností zaměstnanců pohřebních služeb. Také byly definovány parametry vaku na zesnulé a rakve pro kontaminované osoby nebo osoby podezřelé na vysoce nakažlivou nemoc. Jak bude s tělem zemřelého naloženo, určuje epidemiolog krajské hygienické stanice. Předpisy zakazují hromadné hroby a šachty. Nesmějí být zpopelněny neidentifikované pozůstatky bez vystavení úmrtních dokladů.

Evakuace zvířat při jaderné události
MVDr. Petr Kučínský ze Státní veterinární správy ČR informoval, že v případě jaderné havárie se nepředpokládá evakuace hospodářských zvířat (snad pouze některých, aby se zachovala konkrétní plemena), ani jejich odmořování. Chovatelé proto nemají povinnost zpracovávat evakuační plány, protože s časových důvodů budou mít vždy přednost lidé. Pokud budou zvířata ve stájích, bude možné ochránit okna a dveře. Na pastvinách budou muset být ponechána (při rychlé manipulaci mohou být agresivní). Záleží na intenzitě radiace, zda se někdo dostane ke zvířatům, aby zabezpečil krmení. Až radiace poklesne, bude nutné kontaminovaná zvířata likvidovat (maso i mléko je nepoživatelné). Utrácení budou provádět jednotky HZS ČR ve spolupráci s Armádou ČR na mobilních porážecích linkách nebo injekčně a střelnými zbraněmi (výběr zahraboviště musí být s ohledem na spodní vody).

MVDr. Richard Wallo ze Státní veterinární správy ČR se zamýšlel nad problémem, co s domácími mazlíčky při evakuaci z ohroženého území. Po výbuchu jaderné elektrárny ve Fukušimě se nechtěli majitelé psů a koček vzdát a ponechat je na místě, neměl by je tam kdo krmit, usmrtit je bylo z etického hlediska nepřijatelné, brali je s sebou. Majitelé musejí mít při evakuaci potřeby pro fixaci a ošetřování zvířat (vodítko, náhubek), krmivo a balenou vodu, veterinární lékárničku (dezinfekční prostředek, léky), identifikaci (očkovací průkaz, známku). Zvířata budou zaevidována a samostatně dočasně umístěna v přepravních boxech. V případě ozáření musejí být zvířata utracena. Psi jsou až o 50 % citlivější k expozici radioaktivním zářením než člověk. Jak evakuovat a ochránit zvířata v zájmovém chovu při radiačních a jiných mimořádných událostech se zatím řeší.

Výcvik a vybavení složek integrovaného záchranného systému
Ing. Jaroslava Hejdová z Ministerstva zdravotnictví ČR řekla, že v České republice je ten, kdo nasazuje zasahující osobu do prostředí zamořeného radiací, povinen předem zajistit vzdělávání a výcvik, lékařskou prohlídku zohledňující riziko ionizujícího záření, osobní ochranné prostředky a pomůcky, informovat o riziku spojeném se zásahem a o ochranných opatřeních, monitorovat a hodnotit intenzitu ozáření a získané údaje předávat Státnímu úřadu jaderné bezpečnosti. Řešení úniku radioaktivních látek se pravidelně cvičí podle typové činnosti složek IZS při společném zásahu, STČ 01/IZS - Špinavá bomba. Celostátní cvičení ZÓNA probíhá každé dva roky, střídavě na jaderné elektrárně Temelín a elektrárně Dukovany.

Ing. Petr Novotný z Ministerstva vnitra SR hovořil o úkolech a činnosti kontrolních chemických laboratoří při zabezpečování ochrany obyvatelstva při jaderné nebo radiační mimořádné události. Na Slovensku mají nepřetržitě pracovní pohotovost kontrolní chemické laboratoře civilní ochrany v Nitře, ve Slovenské Ľupči a Jasově. Laboratoře mohou dostat požadavek na výjezd mobilní jednotky k zásahu z operačních středisek tísňového volání v krajích nebo koordinačních středisek IZS prostřednictvím Centrálního monitorovacího střediska (radiační monitoring ovzduší, gamaspektrometrické měření vzorků).

Ukázka transportu raněné osoby
Na závěr zhlédli účastníci konference ukázku, jak by se mělo postupovat při záchraně raněné osoby v zóně úniku radioaktivního záření. Podle námětu, kdy si po havárii v jaderné elektrárně zaměstnankyně zařízení zlomila nohu při útěku do bezpečí, bylo nutné ji velmi rychle dopravit mimo zónu k ošetření. Zasahující v ochranných oděvech ženu vyzuli z obuvi, svlékli z kontaminovaného oděvu, poraněnou nohu upevnili dlahou, vlasy stáhli do ochranného čepce, pacientku zabalili do dvojobalu, a poté uložili do biovaku. Takto mohla být odvezena do zdravotnického zařízení a předána zvláštním vchodem do péče lékařů.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook