Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 2/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA rozebereme zásah u požáru ubytovny v Plzni. Informujeme vás o proběhlé odborné přípravě KIP týmu v Karlovarském kraji. Přečtete si analýzu usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme s prací operátorů na lince TCTV 112. Informujeme vás o projektu „Zvýšení připravenosti HZS ČR k řešení rizik způsobených změnou klimatu“. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vás hasiči z hlavního města Prahy seznámí s průběhem taktického cvičení Základna 2018. Dále jsme připravili náhled mimořádných událostí řešených na úrovni EU a současně představujeme nového zástupce na pozici operačního důstojníka ve Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Představíme nanomateriály a jejich možné využití v ochraně obyvatelstva. V INFORMACÍCH se dočtete o charitativních akcích uspořádané pro Nadaci policistů a hasičů. 

V Profesním domě na Malostranském náměstí se 16. listopadu 2018 uskutečnila 14. Pražská bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky (SBP IPS FSV UK), tentokrát pod názvem Česko a Evropa 100+.

Na úvod citoval PhDr. Miloš Balabán, Ph.D.,ze SBP IPS FSV UK, výrok spisovatele Milana Kundery, který řekl, že „existence českého národa nebyla nikdy samozřejmostí a právě nesamozřejmost patří k jejím nejvýraznějším určením“. Zmínil nezdařilý pokus v roce 1968 vymanit se z totality a popsal postupný návrat do Evropy po roce 1989, včetně vstupu do Evropské unie.

Česká spojenectví a Evropa 1918-2018: poučení pro budoucnost
V první bloku programu se diskutovalo na témata „Česko v běhu historie 100 let: co nám daly a vzaly klíčové historické události, stará, nová a obnovená spojenectví – poučení a inspirace, co přinesl Česku návrat do Evropy, cesty k bezpečnější Evropě“.

Ministr zahraničních věcí Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D., hodnotil současnou pozici českého státu jako poměrně výhodnou k tomu, aby se mohl rozvíjet v budoucí společnost 4.0, i když mezinárodní prostředí se mění. Žijeme pod tlakem zevnitř i zvenčí, přesto máme možnost využít mnoho příležitostí. Budeme muset čelit hybridním hrozbám a v digitálním světě vznikají stále nová rizika, která je nutné vnímat a posilovat naši odolnost. Ideální cesta je v nadrezortním přístupu a spolupráci, abychom uhájili hodnoty naší země. Problémy s migrací bychom měli řešit pomocí zemím, odkud lidé utíkají.

Zástupce velvyslance Rakouska v České republice Georg Zehenter hovořil o česko­ rakouských vztazích, které se dlouhodobě vyznačují dobrou spoluprací. Dialog probíhá na mnoha úrovních, vždyť kromě historie mají obě země mnoho společného. Příkladem mohou být společné vědeckovýzkumné projekty, smlouva o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích a také společná cvičení záchranných složek.

Ing. Dana Kovaříková, zastupující Českou republiku v Evropské komisi, obhajovala naše členství v EU, na kterou někdy doplácíme, jindy nás podrží. Převažují výhody, zejména v oblasti navazování obchodních vztahů s unijními zeměmi i mimo EU. Nová strategie unijní politiky má vzniknout na základě výstupů z letošního květnového jednání v Rumunsku, kde se budou konat také volby pro evropský projekt reformy eurozóny i EU. Dialog je nezbytný.

Erhard Busek z Institutu pro Podunají a střední Evropu, bývalý vicekancléř Rakouska, vyjádřil názor, že již probíhá třetí světová válka, jen je naprosto odlišná od válek předchozích. Odehrává se v kyberprostoru a v obchodních vztazích. Jeden z jejích projevů je i migrace. Globální problémy jsou i našimi problémy, proto je nutné je řešit společně. Naším společným cílem je se rozvíjet, ale také ochránit naše kulturní dědictví, evropskou kulturu. Je důležité se poučit z historických událostí, ale je nutné se dívat i do budoucnosti. Obtíže s obrovskými kulturními a náboženskými rozdíly muslimských migrantů lze těžko zvládnout, proto by měly východní země, včetně Rakouska, dát dohromady strategii, jak se s touto nežádoucí migrací vypořádat. Všichni společně by měli pracovat na uzdravení planety, aby lidé mohli žít v té zemi, kde se narodili.

Lubomír Zaorálek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bývalý ministr zahraničních věcí, uvedl, že až na několik výjimek byl český národ vždy na okraji evropského dění a v roce 1938 se po mnichovské zradě ocitl v ponižujícím postavení. „Po roce 1989 se společnost chtěla vrátit k normálu a nastolit demokracii. Rychle se chtěla podobat západu, místo toho vznikl systém křivých zrcadel, který ji rozdělil. Západní Evropa je však dnes už jiná, než jaká byla v polistopadové době a jak si ji mnozí představovali,“ dodal Zaorálek a poukázal na nedůvěru k současným politikům, kteří necítí sounáležitost s občany a nezodpovědně svoje voliče opouštějí.

Prorektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.,se opět vrátil do historie roku 1938 k mnichovské zradě, která se stala národním traumatem, a do období, kdy spojenecké vazby začaly být zpochybňovány. Válečný konflikt se pouze o rok odložil, ale Československa se už netýkaly změny v západní Evropě, protože se chystal obrat k východu a převrat v roce 1948. Touha po uvolnění vyvrcholila v roce 1968, kdy většina národa chtěla jít tzv. „třetí cestou“ neboli žádali „socialismus s lidskou tváří“. Po listopadové revoluci zvané „sametová“ spěla západní Evropa k ekonomické krizi, což bylo pro Čechoslováky značným rozčarováním.

Člen Rady města Vídně a Vídeňského zemského parlamentu Peko Baxant vyprávěl, jak v roce 1968 emigroval do Rakouska s rodiči. Věřili hospodářské reformě ekonoma Ing. Oty Šika, původně ředitele Ekonomického ústavu ČSAV, který zastával „třetí cestu“ (liberalizace cen a zahraničního obchodu). Šik v roce 1986 emigroval do Švýcarska, kde působil jako profesor na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu. Peko Baxant dále hovořil o Vídni, která je velmi podobná Praze, ale je multikulturnější. Žije v ní mnoho Čechů (přibližně polovina občanů města má česká jména), ale také velké množství osob dalších národností (azyl získali Slováci, Madaři, Němci, přistěhovalci z bývalé Jugoslávie a z baltských zemí). Také v Rakousku spolu soupeří lidé levicově a pravicově smýšlející, všichni však chtějí chránit přírodu i kulturu Evropy.

Publicista a politolog PhDr. Dr. Jaroslav Šonka, profesor Evropské akademie v Berlíně a také Univerzity Karlovy, vzpomněl problémy nacionalismu a zároveň pomoc Čechů německým uprchlíkům ve třicátých letech, například bratři Čapkové byli Čechy opovrhováni za své názory o jednotném společenství. USA v letech 1948 až 1952 nabídly Evropě pomoc v podobě Marshallova plánu na hospodářskou rekonstrukci, obnovu průmyslu i zemědělství a oživení mezinárodního obchodu. Československo pomoc odmítlo. Také srovnával vývoj demokratického Německa s vývojem demokracie v České republice po roce 1989, která se od počátku izolovala a vytvářela nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci, označovanou jako „svrchovanost“. Zdůraznil, že pro budoucnost je důležité zejména vzdělávání.

Ekonomická bezpečnost Česka: Klíč k zajištění dlouhodobé prosperity země
„Udrží si Česko pozici jedné z nejprůmyslovějších zemí Evropy, klíčové priority, zajištění energetické bezpečnosti, doprava a dopravní infrastruktura: priority a perspektivy rozvoje, zahraniční investice jako faktor posilování ekonomické stability a rozvoje.“
O hybridních hrozbách mluvil také bývalý předseda vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel. Řekl, že jedno z rozhodujících odvětví průmyslu, jehož prostřednictvím lze získat silnou pozici, je energetika. Je nutné dobudovat jadernou elektrárnu a nezanedbat žádná bezpečnostní kritéria. Důležitá je také ochrana národních zdrojů, abychom v případě krize byli soběstační, a to z hlediska energetiky i veškerých surovin. Uvedl, že máme problémů hodně, ale nejsme na ně sami, stojí za námi Evropská unie. Musíme prosazovat národní zájmy, ale také se spolupodílet, diskutovat se vzájemným respektem.

Ing. Jiří Svoboda, MBA, ze Správy železniční dopravní cesty, a.s., zahájil svůj příspěvek heslem „není­ li mobilita, není ani prosperita“ a představil nový projekt nejdelšího železničního tunelu v Česku, v Ejpovicích u Plzně, který je součástí modernizace železniční tratě Praha­ Plzeň a měří 4 150 metrů. Celkem máme devět tisíc tratí a budují se další, například se chystá i vysokorychlostní trať Praha – Drážďany. Provoz této jedné z nejhustších sítí v Evropě je vysoce energeticky náročný. Kapacita současné železniční sítě je naprosto vytížená, nákladní dopravu lze využívat pouze v nočních hodinách. Bude nutné modernizovat a vzdělávat odborníky.

Ing. Petr Moos ze společnosti České dráhy, a.s., vidí silniční i železniční dopravu a její bezpečnost ve své propojenosti jako celoevropskou záležitost. Zvyšování kvality dopravy osob, surovin a zboží je především ve spolehlivosti a bezpečném provozu. Pro rozvoj průmyslu je nezbytný transport pracovní síly a dodávky surovin, materiálu a polotovarů pro výrobu i finálních výrobků jako zboží. Celý systém musí být co nejodolnější vůči živelním pohromám i mimořádným událostem různého charakteru.

Poslankyně Evropského parlamentu Ing. Dita Charanzová, Ph.D., se zaměřila na investice, které posunou Česko dopředu a připraví ji na novou společnost 4.0. Prvořadá je transformace vzdělávání, kybernetická bezpečnost a pomoc rozvojovým zemím, aby se mohly stát našimi obchodními partnery a zmírnila se migrace do Evropy.

Poradce předsedy vlády ČR Ing. Jaroslav Ungerman, CSc.,poukázal na chyby v našem zemědělství, a to na devastaci orné půdy a špatné zacházení s vodou. Kladl si otázky, proč plodiny z dovozu jsou levnější než ty vypěstované u nás, proč vyrábíme převážně pouze součásti, ale finální výrobek se vyrábí jinde. Potřebujeme být soběstační, proto bychom maximum měli produkovat doma. Podle Ungermana je to částečně důsledek zanedbaného středního školství, chybí středoškolsky vzdělaní lidé (praktičtí odborníci) v mnoha oborech.

Eduard Muřický, náměstek ministryně průmyslu a obchodu, řekl, že český průmysl je na tom stále velmi dobře, udržuje se úcta k tradici ve strojírenství (i když ubývá odborníků) a hodnotil kladně také naše členství v Evropské unii. Vzpomněl českého krále Jiřího z Poděbrad, který se již v 15. století pokoušel o vytvoření mírové organizace křesťanských států. Jednotlivé státy měly být suverénní, samostatné a rovnocenné subjekty, které se podpisem smlouvy měly zavázat ke vstupu do unie a dodržování jejích zásad. Podle návrhu mírové aliance mělo jít také o spojení vojenské moci proti tureckému nebezpečí.

Člen Rady energetického regulačního úřadu Ing. Vladimír Vlk zdůraznil, že rozvoj současné energetiky musí být založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů. V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj. Do domácností se budou instalovat chytré měřiče spotřeby elektrické energie, ale je nutné nejprve vyřešit jejich naprostou bezpečnost.

Společnost 4.0: je na ni Česko připraveno?
Co přinese 4. průmyslová revoluce pro průmysl a společnost, investice do vědy, výzkumu, a vzdělávání jako strategická priorita, potřebujeme revoluci ve vzdělávání, jsme připraveni na zásadní změny na trhu práce?

Michael Fischer ze společnosti Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft (Ver.di – jednotná odborová organizace) v Berlíně referoval o zkušenostech s digitalizací v Německu. Průzkumy ukazují, že lidé zvládnou snadno větší rozsah činnosti, rychleji se orientují ve změnách a technologie jim pomáhají v rozhodování. Práce na „on­ line platformách“ může být příležitostná, samostatná výdělečná činnost, úkolová práce, práce z domova nebo skupinová práce. Robot provádí opakující se činnosti, lékař může rychleji určit diagnózu na základě mnoha podobných případů z databáze, ale digitální svět přináší také určité riziko. Čím více věcí je propojeno, tím vzniká větší nebezpečí „hacknutí“ (zneužití).
Ing. Vladimír Kampík, ze společnosti Automatizace železniční dopravy, s.r.o., řekl, že automatizace dopravy je možná pouze tehdy, když je bezpečná. V České republice jsou vlaky plně automatizované, ale infrastruktura je přetížená a nová výstavba je značně problematická. Počítač nejlépe vyhodnotí data a stanoví, jak navádět vlaky, aby v jednu chvíli projelo co nejvíce osob a zboží. Zatím brání technologické limity, abychom dosáhli propojení celé infrastruktury. Nutné bude také získat důvěru lidí k provozu, kde neuvidí řidiče ani pilota, a změnit se musí také právní předpisy i etické normy.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, informoval, že trasa pražského metra bude bezobslužná a čekají nás další digitalizované provozy a služby. Vývoj technologií jde rychle dopředu, autonomní systémy vznikají v různých oblastech a jejich ovládání je snadné, spíše intuitivní. Bez celoživotního vzdělávání se ale neobejdeme. Zaměstnávání lidí však přestává být přehledné z hlediska odvádění daní, protože pracující na internetu jsou mnohdy nedohledatelní.

Ing. Ivan Pilný z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konstatoval, že dnes už umělá inteligence člověka poráží a jako příklad uvedl šachové turnaje, v nichž ještě nedávno člověk dokázal počítač obelstít. Dnes se počítač učí a stále sám sebe zdokonaluje. Interakce mezi člověkem a robotem si vyžádá řešení otázek odpovědnosti, pojištění a podobně. Všechno je věcí dalšího vzdělávání, poznávání a využívání obrovských příležitostí. Stěžejní je rozvoj systémového myšlení.

Prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., z ČVÚT v Praze, souhlasil, že naši novou společnost čekají rekvalifikace a vzdělávání v nových oborech, protože řada profesí zanikne, už nebudou potřeba. Dnešní škola má připravovat děti a mládež pro budoucnost, to znamená naučit se myslet, rozvíjet tvořivost, být odolný, předvídat a přizpůsobovat se změnám. Lidé se budou muset učit celý život, sledovat rychlý vývoj, aby mu rozuměli a nezaostávali. Zkrátí se však pracovní doba nebo se prodlouží dovolená. Člověk bude mít víc času pro odpočinek i zábavu.

Vladimír Mařík z Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT citoval Johna L. Masona: „Narodili jste se jako originál, tak neumírejte jako kopie!“ Autor chce zachovat individualitu osobnosti, kterou by člověk mohl kreativně rozvíjet. Všichni máme nějaké předpoklady a měli bychom dostat příležitost se realizovat. Současný systém školství často potlačuje jedinečnost a svobodný způsob myšlení. Upozornil na nebezpečí v etické rovině, aby člověk rozpoznal, kam až smí ve svém vědeckotechnickém rozvoji vstoupit, aby zůstal tím, co ho dělá člověkem.


Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

Print  E-mail  X Corp.   Facebook